CZECH DEATH FEST 2022

 


Doprdele ty vole. Je mi blbě. Ne z chlastu, ale ze stáří. Dnes jsem totiž zase o rok starší a jakoby si moje tělo řeklo, že bude stávkovat a nakazilo se nějakým moribundusem. Z nosu mi teče, teplotu mám, v krku knedlík, zimnice... Ale i tak se pustím do psaní reportu z výborného festivalu a sdělím světu něco málo slov. Takže jako první informace, kterou tu vybleju, je moje váha před odjezdem. To jsem vážil krásných 105.7 kg. Dneska když jsem přijel, tak už to bylo 108,4 kg. Z toho je vidět, že jsem rozhodně nestrádal a s klukama si užil festival plnými doušky. Ale popořadě. Před několika měsíci nám zavolala paní domácí z hotelu, že ruší naši rezervaci a nastěhovala si tam Ukrajince. Nasralo nás to, ale nic jsme s tím neudělali. A všechno ubytování kolem bylo už obsazené. Nakonec se medvědovi podařilo sehnat stanování u jedněch hodných lidí na zahradě s tím, že bychom měli k dispozici sociální zařízení. Ale i z toho nakonec sešlo, a byl to opět chrchlající a smrkající medvěd, který dva dny před začátkem dokázal vypátrat apartmán s kuchyňkou a koupelnou. No i když apartmán, spíš takovej pokojíček. Bylo nám řečeno, že je to tak pro tři lidi, že tam je postel, rozkládací minigauč a místo na podlaze, ale by se nás tam možná 5 vešlo. Jak nám přišlo vhod, že Kinedryl den před odjezdem naprosto nepochopitelně a nekolegiálně oznámil, že nikam nejede. Zbyl nám tedy plonkový lístek ale hlavně, kdyby jel, už by se tam s námi nevešel. Z apartmánu se nakonec vyklubala místnůstka asi 4x2,5 metrů. Aspoň že medvěd nedal majiteli šanci dostat svých nasmlouvaných tři a půl litru za ubytování na víkend a dal mu jen tři. Budu se teď maličko věnovat popisu našeho ubytování, neboť ke s míchu a tanci nám později v reportu zahraje Amorfis. Takže ubytování bylo se skosenou střechou uklohněné nad garáží. Po nepříjemných strmých schodech vyrobených z kovových roštů se šlo na odpočívadlo, zahnulo se doprava a čekaly nás ještě další tuším čtyři schody. Dveře, které když se otevřely, tak už se nedalo otevřít do koupelny. Při sprchování se muselo sedět a když se trůnilo na míse, tak jsme měli hlavu přímo u maličkatého umyvadýlka. To ovšem nepovažuju za nevýhodu, neboť kdo měl potřebu, mohl srát a blít zároveň. Z miniaturní chodbičky se vešlo do minipokojíku, který netřeba popisovat. Důležité budou pro věci budoucí schody. 



Když jsme se vybalili a převlékli do metalových outfitů, přemístili jsme se do nedaleké hospody na oběd, který byl průměrný s Plzní, která byla teplá. Vstupné na festival stálo 1950Kč, my měli z předprodeje za 1500Kč a Medvěd měl z doby předkovidové zakoupený lístek za 900Kč. Dvakrát. Prodat se mu ho nepodařilo, ale nakonec se díky němu na festival podíval kluk, který nám dal tip na ubytování. Na čepu bylo opět primátorské pivo tří nebo čtyř druhů, Kingswood, Birell, ochucený Birell, za ceny více než přijatelné. První dva dny jsme většinou jeli v pětivoltážní Apě. Letos poprvé se neplatilo ani hotově ani žetony, ale vychytávkou, kterou už samozřejmě známe. Čip na náramku, který se přiložil, píplo to a hned jsme byli chudší o 38Kč za pivo. Když přicházíme do areálu, hraje EXORCIZPHOBIA. Upřímně, nemám tuhle kapelu v lásce. Na mě jsou moc levičáčtí a prostě je nemám rád. TRANSLUNARIA je druhá kapela, kterou vidíme, ale je to na nás moc progresivní, takže odcházíme do stínu popíjet a čekat na kapely které nás baví. Ale slyšeli jsme to nejdůležitější, a sice že toto bylo jejich první vystoupení po deseti letech. V tu chvíli vysvitlo slunce a kromě noci a večerů svítí až do konce festivalu a to samozřejmě při dvanáctce není pro stařečky našeho věku zdravé. Začínáme být tedy docela brzo narvaní. Ale protože jsme hovada, stejně jen co dopijem, jdeme si pro další. Taky jsem zašel za Richardem do distra a prohrabal jsem mu tam desky a zakoupil si split LP PŘÍTEL BELIAL / CHLAD. Ani jednu kapelu neznám, ale má to hezkej obal. A hlavně už jsem měl naváto a to je mi pak jedno co kupuju. Vypozorovali jsme, že opět vidíme stále stejné xichty. Stále stejné xichty pokročilého věku 40+. Kdo bude chodit na festivaly a koncerty, až přestaneme my, toť otázka. Dokonce ani moc žen a dívek tam nebylo. Opravdu nevím čím to je, protože pohled na dívku v metalovém outfitu je pro naše vejce vždycky potěšení. Tenhle festival byl pro mě jednoznačně nejdražší. Nevim proč, když třeba na Brutal Assaultu, kde byla vstupenka dražší, pivo dražší a nikdy jsem neměl potřebu navštívit bankomat. Ono to není nic levnýho. Ubytování, vstupné, nabití platícího čipu, obědy, večeře, a jsme na pěti litrech. A to je o dva litry víc než to bylo zatím pokaždý. Medvěd nemůže prodat vstupenku a mračí se tak, že k němu přijde týpek a poprosí ho, aby se usmál. Medvěd se usměje, týpek poděkuje a odejde. Obdobně jsem to dělal i já s oprsenou obsluhou, která mi točila pivo. Ta holčina, milá, hezká, ale furt zamračená. Pokaždé jsem vyžadoval, že chci pivo natočené s úsměvem. Ona se vždycky tak hezky usmála a to pivo hned chutnalo lépe. V 15 hodin nula minut vidíme záchranáře, jak nesou prvního zkolabovaného ožralu. Kluky jsem nalákal na kapelu PROCH z Polska. Ono jak není moc příležitostí vidět nějaký blackmetal, tak mě zajímá každá blacková kapela, i když je to třeba sračka. A to co předváděli Proch v čele se zpěvákem, který měl poprsí číslo 3, bylo fakt špatný. A přitom je tolik zajímavých a dobrých blackmetalových kapel z naší rodné vlasti, které by si s tím polským vytřely svoje černé prdele. Jen namátkou třeba  Wyrm, Stíny Plamenů, Sól, Dark Seal, Sezarbil, Inferno, Cult Of Fire, Kraake, Unclean, Asgard, Bohemyst, Trollech,... Je toho fakt hodně. Proch tedy s čistým svědomím posíláme do hajzdlu a jdeme popíjet. Ze zvědavosti jsme se zašli podívat na STELLARIS a byli jsme překvapeni. Strašně sympatická zpěvačka, která dávala jak čisté zpěvy, tak growling. Burton C.Bell by se od ní mohl učit. Hudebně to bylo někde mezi Sirenií, Arch Enemy a Fear Factory. Na rovinu ale píšu, že kdyby tam s mikrofonem pobíhal chlap, kapela by takový úspěch neměla. Žádná vychrtlina a moc pěkně se na zpěvačku koukalo a to i v tom zkurveném slunku, které nás pálilo podle tílek a triček. 

Jirka se nám svěřil, že chtěl na tajňačku vyfotit bobra svojí starý a když už z ní opatrně odhrnul deku a že to vyfotí, ona ho zpražila: "Co, chceš to poslat těm blbounům?" My se mohli smíchy pochcat když nám to vyprávěl... Taky bych mohl zmínit, že jsme si dělali hromadné selfie ve městě. Respektive jsem ho prováděl já, cizím telefonem. A kdo mě zná, tak ví, a nebylo tomu jinak ani tento festival, že právě moje telefony jsou středem pozornosti některých situaci nechápajících návštěvníků festivalu, neboť v době, kdy se všichni předhánějí, kdo má větší displej, si já s tím svým třípalcovým hovadem bez problémů vystačím. S velkejma telefonama prostě neumím. A podle toho taky vypadá to naše selfíčko...



Další kapelou, na kterou jsme nakoukli, byla PLANET HELL se zpěvákem, který vypadal jak Ota Hereš. Ale protože hráli strašně progresivní deathmetal, tak odcházíme. Na tuhle muziku aby měl člověk dva vysokoškolské tituly aby to pochopil. Zašli jsme do hospody na večeři a obsluha byla tak super, že mě nechala v pohodě vypít si festivalové pivo u nich. To se jen tak nevidí. Protože ale ještě není 18hodin, což je právě čas, kdy se začínají objednávat večeře, dáváme si vynikajicí tlačenku. Dále shlédnu a uznale a spokojeně si kývám hlavou při setu LUCIFER´S CHILD, kapely z Řecka, hrající dřevní blackmetal. Nebo aspoň mi to v mém stavu tak přišlo. INGESTED by se určitě líbili Magimu, ale Magi tu není. Naštěstí. Bo by se nevešel do našeho rozlehlého apartmánu. Kapela se presentovala deathmetalem s prvky cripple slumu. Ale opět je třeba brát moje tvrzení a celý tenhle blog s rezervou. Čtvrteční headliner se nelíbil asi jen hluchým, protože DYING FETUS to tam rozsekali na sračku. Ze začátku to zvukově nebylo nic moc, stejně jako předešlé kapely, ale po chvilce to zvukaři vyšperkovali a zvuk byl jak archivní víno! Po Fetusech  nastal čas k odchodu na hotel. A tady to začíná bejt zajímavý. Já si v ruce hrdě nesu krásný vinyl Přítel Belial/Chlad a hned kousek za branou se mi zamotávají nohy, celá moje osoba s rachotem za hurónského smíchu přihlížejících opilců za plotem padá k zemi jak závory, deska letí několik metrů ode mě, můj kotník zapraskal a mě smích přešel. Respektive do smíchu mi v tu dobu bylo. Aby taky ne po deseti dvanáctkách žejo. Bolelo to, ale dopajdal jsem na hotel. A pak pajdal až do konce festu a pajdám furt, a vypadá to, že ještě nějakej den pajdat budu. Ovšem jsem to břídil v porovnání s Amorfisem, který zahájil první třetinu svého nočního rejdění. Nejprve se každých pět metrů válel na zemi, neboť nebyl ve stavu umožňujícím chůzi ve vzpřímeném stavu homo erectus. Z příkopu ho zachraňoval, stejně jako mě před chvílí můj věrný severský přítel SODík. Cestou Amorfis rozjel druhou třetinu a neustále kroužil prostředkem silnice a Medvěd ho naháněl, neboť po skončení poslední kapely byl docela provoz a hlavně každou chvíli někde projeli chlupatí. Samozřejmě jsme nestáli o žádný průser. Mě to teda bylo jedno, já si spokojeně pajdal s deskou v ruce a těšil se do našeho sedmipokojového apartmánu. Dokonce jsem pořídil fotodokumentaci nekvalitního typu s Amorfisovou druhou třetinou, jak ho Medvěd nahání po silnici a on utíká jak cikán před prací.


Ovšem třetí třetinu rozehrál Amorfis ve velkém stylu. Teď si z toho děláme všichni prdel, ale on mohl s trochou vůle nejspíš umřít. To se takhle v 1 hodinu a čtyři minuty ke mě začal lísat, ale já jsem jeho milostný útok odrazil. Zaregistroval jsem ve spánku, že se Amorfis zvedl a otevřel dveře ven. Ovšem Amorfis ve spánku nezaregistroval schody za dveřma. Byl jsem očitým svědkem, neboť jsem otočil hlavu a otevřel jedno oko a viděl Amofrise jak vychází ze dveří a pak najednou jeho tělo zmizelo a já viděl jen jeho chodidla ve vzduchu. Ozvala se rána a já v klidu jako největší jeho kamarád zavřel oko, protože jsem zaregistroval Medvěda, jak vstává a zahajuje záchrannou akci. Nevíme co dělal Amorfis venku, ale prý si držel rozkrok, takže si nejspíš spletl záchodové dveře s venkovními a zahučel ze schodů. Prý byl celý zaklesnutý nohou v boční mezeře mezi zdí a schody, kterou by nepovolil žádný bezpečák. Štěstí přeje ožralům a tak jsme rádi, že Amorfis nepřepadl přes zábradlí a nesletěl hlavou dolů. Odsralo to jeho koleno, loket, nějaká modřina, bolavý tělo a trocha krve po zemi... 


Fotka rozhodně neukazuje závažnost situace.... Druhej den tedy začíná kulháním některých členů naší posádky. A co myslíte? Hned jsme začali zase chlemstat to prokletý pivo. Apa byla prostě velice pitelná. A však jsme tam taky nebyli na borůvkách, že? Kluky jsem ukecal, že půjdeme druhý den hned na první kapelu. NO FACE NO CASE, kteří hrají cripplí karatistickej pomalumetal. Chtěl jsem si nahrát jejich celé vystoupení, což se mi taky podařilo. Bohužel jak už to bývá, kokoti s obříma profi foťákama vlezou do záběru aniž by museli, aniž by se cítili jakkoliv trapně a kolikrát úplně zbytečně. A k tomu je opravňuje fotopas, který jsem shodou okolností našel při cestě z WC, ale vůbec mě nenapadlo použít ho a jít tak do prostoru vyhrazeného pro press. Asi by čuměli debilové, kdybych jim vlezl před jejich monstrozní objektivy s mým dvojatřičtvrtě palcovým telefonem, kterým nahrávám videa a sral na to, že tam byli první. Tyhle lidi jsou neštěstí... Po Noufejsnoukejs jsme shlédli jednočlenný projekt FRODYS hrající jakýsi post folk. On sám byl v úžasu, že to lidi bavilo a že na sluníčku stojí v hledišti a užívají si jeho muziku. Při jednom songu vznikl vláček z lidí, jako se to běžně děje na vesnických plesech. Okomentoval to slovy, že To byla nejúžasnější věc, jakou jsem zažil. Za mnou stojící ogar s ostravskym přizvukem prohodil Tak tos asi eště neprcál. Jediný člen právě vystupujícího projektu jen tak prostě prej Jsou tady v kufru nějaký CDčka, tak si berte a kdyžtak tam něco hoďte. Super! Sympaťák! Nevím kolik lidí si vzalo CDčko a hodilo nebo nehodilo tam nějakou korunu, ale potěšilo mě to v dnešní době, kdy i metalový kapely za svá vystoupení požadují miliony, se objeví týpek, kterej rozdává CDčka. BETWEEN THE PLANETS byli další vystoupivší, ale my je prochlastali, bo v našich uších hráli monstrózní sračku. NEUROTIC MACHINERY jsme ale shlédli celé, neboť ti nám jako monstrózní sračka v uších nezní. Dokonce i Medvěda s Amorfisem to donutilo opustit svá místa ve stínu a jít se podívat co to hraje. Další co jsem shlédl byli VOLUPTAS. Hele nevím proč, ale přišlo mi to jako vegetariánskej blackmetal. Nemyšleno ve zlém. Prostě měli image vegetariánů prezentující se blackmetalem. A mě to bavilo. Pak byla náhradní kapela PROFANITY, ale vůbec si je nevybavuju, tak nebudu ani chválit ani hanět. Ovšem PAČESS, na který jsem se těšil, tady si kritiku neodpustím. 


Už před vystoupením nás kluci z Liberce upozorňovali, že Chymus (zpěvák) je ve velmi podroušeném stavu. A to se také následně potvrdilo při pačessí muzice. Halekal, neartikuloval a troufám si tvrdit, že se ztrácel v textu. Zpíval falešně a prostě to bylo špatný. Lidi začali odcházet. Stejně tak já. Sledoval jsem je z povzdálí ze stínu. A přitom na facebooku se objevilo i pár komentářů ve smyslu, že Pačess nasadili laťku opravdu vysoko a že to bylo skvělé. Nebylo. Chymus se pak velmi dojatě zmínil, že mu umřel blízký kamarád. Jako by tušil, že koncert stojí za hovno... Další co jsme koukli byli CLITGORE. Nejzajímavější na nich bylo, že ve festivalovém průvodci se o nich psalo, že hrají goregrind.  Jenže gore zní jinak.  Odcházím tedy k pivnímu stanu za klukama a Medvěd na mě přátelsky ze střechy stanu vylil několik litrů vody, které se tam držely po čtvrtečním deštíku. Myslel si že mě nasere, ale já jsem nehnul brvou. Pak proběhla dobrá večeře a další pivka. Divím se sám sobě, že ještě piju. Většinou to dva dny po sobě nedávám.  Podporujeme kapelu Wyrm, dlouze si povídáme s jejich bubeníkem a kupujeme tričko, mikinu a cédéčka.  Dostávám od něj štus letáků s grafikou Wyrm. Páni pořadatelé to se svou kapelou TORTHARRY rozbalili jako vždycky a jako vždycky to bylo prostě dobrý. A při jejich vystoupení chodím a každýmu, kdo má jen trochu blackmetalové tričko, mlčky s pokerfacem nabídnu jeden leták. Připadal jsem si jako ten týpek z mého oblíbeného filmu Demons ve scéně, kdy rozdává lístky do kina Metropol. A ty nasraný xichty lidí, kterým jsem nedal, protože neměli blackmetalové tričko :-) ... SKELETAL REMAINS měli být asi headlinerem. Ale jako jo, bylo to fajn, ale na můj vkus to trvalo moc dlouho. I oldschool, který máme všichni rádi, by měl vědět, že skončit se má v nejlepším. A taky jsem byl už celkem unavený, po všem tom pivu... Ovšem SOMNIATE to byla pecka! Pro mě to byla do té doby nejlepší kapela festu. Hodně mě připomínali moje oblíbené Islanďany Myspirming.  Parádní blackmetal hráli a já byl jak u vytržení v první řadě a užíval každej jejich skřehot. Super! A máme tu pravidelné okénko Amorfisovo. Nějak jsme ho nemohli najít, tak mu ve 23:57 hodin broďáckého času voláme a ptáme se ho, kde je. Zmatenou odpovědí nám bylo sděleno, že neví kde je, že se ztratil. Ptáme se ho teda, jestli je v areálu, nebo ve městě. A on prostě nevěděl. Našli jsme ho bezradně sedět na kostelních schodech a štěstí že jsme ho našli, neboť to byl on, kdo měl u sebe klíče od Černigova.


Sobotu začínáme válením se v poloze naležato, pak zajdeme na oběd a začínáme si užívat hnusný vedro. Do areálu přicházíme na PIKODEATH, kteří zahráli výtečně. Ten jejich vlkodlačí nezmar v podobě zpěváka je prostě super. Zase řádil jak pominutej a zase jsme si to užívali. A taky mě přivedli k rozumu a začal jsem popíjet ochuceného Birella. Po Pikodetech koukáme na YTIVARG, bandu elektrikářů. Začaly být slyšitelné výpadky zvuku a byla jenom otázka času, kdy to vypadne úplně, což se taky stalo. Ale profesionálové z týmu zvukařů velmi rychle zjistili, co kde vyhořelo a věděli přesně kde mají náhradní kabel. Pro mě nepochopitelné v té změti všech kabelů, zásuvek, strojů, přístrojů a dalších zvukových pičovin. Palec nahoru! Slunce smaží jak pominutý a tak ET MORIEMUR strávíme na molu s nohami ve vodě. Na sluníčku. Koukáme po dívkách. Jedna mamina dokonce sundala vrchní díl plavek, aby si krémem namazala kozy. Areálem to jen tak potichoučku zahučelo... Koukáme na dívku v tričku Gorgoroth která nemá žádná ňadra, netváří se šťastně, ale má mladé pevné tělo. A pak koukáme na maminu s povislým břichem, projetým rozkrokem a kozama po dětech a ptám se SODíka, kterou by  prcal radši. On mi odpověděl, protože je to už starší pán, že ta mamina je pro něj rozhodně přijatelnější. Já mu flegmaticky odpověděl, že bych nejdřív vojel tu mladou v tričku Gorgoroth a pak tu měkoučkou maminu. Tou dobou začínám cítit, že na mě leze nějaký, v úvodu zmíněný moribundus. Utvořil se mi knedlík v krku a tak bohužel pro ostatní mám potřebu každou chvíli si odplivnout chrchel. Sorráč.  SABIENDAS hráli oldskul s buchtou za kytarou. Je strašný vedro, ale protože od rybníku profukuje, tak se to dá snést. Všichni jsou spálení podle oblečení. Zbytek soboty se nesl tak nějak v útlumu. Začínají nás zrazovat naše těla. Plus do toho moje a Amorfisovy čtvrteční šrámy. Zkrátka tolik typické utrpení posledního festivalového dne se dostavilo. Kotník, kolena, záda, krky, lýtka, moje ubohá věčně bolavá ramena... Všechno v našich letech máme už řádně opoužívané. Ale vydrželi jsme až do konce! Odcházíme na večeři, ale bohužel se nám to nedaří skloubit s tím, co chceme vidět a s vosumnáctou hodinou, která je právě tou hodinou, kdy začínají objednávky večeří. Dáváme si tedy tlačenku a po loňském vzoru si k tomu necháváme naložit ještě i jejich vyhlášeného utopence. Bylo to obojí výborné, jen mohlo být více pečiva. Vracíme se na kapelu SEDNA a tady opět nemůžu šetřit superlativy. Parádní post blackmetal. A opět škoda že hrají za bílého dne. Tyhle kapely prostě musí mít do budoucna tmavší vysílací čas. Konečně zalezlo to posraný slunce a tak na slovenský ČAD bylo plno.



Jestli to bylo právě kvůli stínu, nebo jsou tak oblíbení, to si netroufám rozebírat. Každopádně zpěvák a jeho kecy mezi písničkami neměly chybu. Ale ani jejich muzika, rokenrol a výborné texty rozhodně nezklamaly. Protože kdyby jo, otočím se a jdu si sednout. No a po nich to vypuklo. Na pódiu začal vřískat Mika Lutinen, frontman legendy IMPALED NAZARENE. Zvuk to mělo ty vole jak z křišťálové kundy, výběr songů skvělý! Hrozně mě potěšilo, že zahráli z mých oblíbených alb Ugra-Karma, Suomi Finland Perkele a Nihil. Skvělý! Když jsem viděl Impaled Nazarene poprvé, bylo to na Obscene Extreme festivalu, Mika do sebe během vystoupení oklopil flašku Danielse a ke konci už jenom sípal. Pak snad byl nějaký incident v backstagi, protože na ně všichni nadávali. Nevím. A ono vlastně i z jiných kuolárů se šušká, že je to problematická kapela. Pak jsem je viděl na Brutal Assaultu, kde byl Mika nějaký oteklý a bylo to strašný a odešli jsme pryč. Ale v sobotu? Usměvavá kapela, která si buď říkala něco ve smyslu Vy zmrdi dík za prachy, vydělali jste nám za hodinu tolik, co máte vy za půl roku. Anebo byli opravdu veselí, dělali fórky a bavilo je to. Mika dokonce na závěr posílal vzdušné polibky (!!) Kdo je obeznámen s jeho image z dřívějších let, a s jejich starými videoklipy, musí stejně jako já nechápavě kroutit hlavou, jak umírněně a přátelsky kapela působila. Nemůžu si pomoct, ale Impaled Nazarene natrhli ostatním kapelám jejich rohaté prdele. Další post kapelou byli DOWNFALL OF GAIA. Hele dobrý! ALE! Strašně dlouhý. Mělo to být minimálně o 10 minut kratší. Před posledním headlinerem se setkáváme s kluky s Liberce a že si s nimi vyměníme telefonní číslo, neboť podobným způsobem jako my jsme byli ojebáni s ubytováním na Czech Death Fest, byli oni ojebáni na ubytování na nadcházející Obscene Extreme Fest. A tak kdyby nic nesehnali, můžou stanovat u naší chajdy, která nabízí kadibudku, tekoucí vodu, kuchyňku, elektriku, klid. SODík na týpka z Liberce: "Řekni mi telefon." A týpek z Liberce řekl: "Telefon." Opět jsme se mohli pochcat smíchy a jen díky tomu, že jsme všechno vypotili, měli jsme prázdné močové měchýře. Závěrečná kapela VOMITORY už nemohla nic změnit na tom, že se v mém TOP 5 neumístila. Prostě deathmetal. Kluci ale chrochtali blahem, takže to asi bylo dobrý. A jsme u konce. Konečně. Poslední noc se mi spalo strašně protože jsem skrz plný ňufák nemohl dýchat a knedlík, který jsem ráno vyflusnul, by si za rámeček nedal ani GG Allin. Příští zastávka Helloween v Praze.


Když klikneš na "DALŠÍ INFORMACE" ukáže se ti pár nekvalitních fotek. Pokud ti někdo poslal odkaz přímo na tenhle report, nikam klikat nemusíš.