Tenhle festival se pro mě, respektive moji ženu, nezačal moc slavně. Začal vlastně docela neslavně. Zrovna jsem přijížděl s mojí krásnou chotí z chirurgie se zlomenou rukou když se objevila Medvědova oktávka, která mě přijela naložit. Tak jsme se se ženou rozloučili s tím, že je blbá když si přisedne ruku a má ji natřikrát zlomenou a vyrazili pro Magiho. V autě se nacházel ještě Minimedvěd. Magi vylezl z příbytku s červenou bambulí na nose, která ho neopustila za celý festival. Dělal se mu beďar jak cyp, kterej bolel už i jen na pohled. Jeli jsme cestou necestou, objížďkou neobjížďkou a míjeli takové vesnice s dementními názvy jako Bílá Hlína, nebo Kuřívody, což jsme si mysleli, že název je odvozen od kuřby, ale pak jsme usoudili, že to asi bude spíš po kuřatech. V kempu už na nás s chatkou čekal netrpělivě náš severský přítel SODík, který byl v areálu už od čtvrteční warm up party. Když jsme se zabydlili a vypili nějaké to pivo, tak mě chytlo sraní, takže se na první kapelu jde díky mě trochu později. Kapela BUM se prezentuje gastropornogorem a jejich texty jsou výhradně o tom, co běžný člověk může najít v kuchyni, v ledničce a tak. Takže songy jako Jablko, nebo zelňačka mi zněly velmi sympaticky. Nedá mi to ale nerejpnout si a chtě nechtě v tomto případě musím porovnávat. Hudba je totiž jako by z prdele vypadla známějším kolegům Spasm (díky přítomnosti basy místo kytary) a Gutalax díky hovennému zpěvu alá Maty. S příměsí německých hovad Manos, je to ale nakonec velmi poslouchatelná muzika. Pro velkou část lidí byla ale jejich produkce upozadňována díky přítomnosti malé holčičky na pódiu a nahé prdele fanouška v boratplavkách pod pódiem. Já ale rozhodně říkám, že BUM mě bavili. Na festivalu se dalo docela slušně opít za pomoci pivovaru Březňák, kdy byla k dispozici desítka, jedenáctka i dvanáctka. Kdo chtěl dvanáctku od Zlatého bažanta, mohl své choutky také ukojit. Také zázvorový speciál ať už studený, který chutnal jako mýdlo, nebo teplý, který evokoval svojí chutí svařené víno, tam docela frčel. Aby taky ne, protože když zalezlo slunko za stromy, byla rázem kosa na dlouhý kalhoty a dvě mikiny. My jsme pili desítku za 30 káčé a bylo to naprosto absolutně v pohodě. Oproti Litoměřicím, kde se točil hnusnej Žatec bylo tohle jako lízání kundy. Prostě výborné. Nekopalo to, natočené to bylo usměvavou sympatickou paní a za lidovou cenu k tomu. Co víc si přát? Není se teda co divit, že jsme se rozchlastali a nasávali jedno za druhým. Druhá kapela která hrála byli LEPRATORY. Pro mě absolutně neznámá (stejně jako předešlý Bum) a ty vole já když to viděl a slyšel, chtělo se mi brečet. To byl tak boží oldskůl deathblack! Sice se to líbilo jen mě asi, ale to je tím, že ostatní z party tomu nerozumí. Vizáž kapely jak z 80. let minulého století, dědkové starý ty vole dohromady měli vlasů na hlavách asi jako já sám a s tím vším konstrastovala moderně vyhlížející basa.
Další kapela bohužel neudržela laťku alespoň na stejné úrovni. PRASELIZER, ač muzikou bezezbytku naplňují podstatu svého jména, toznamená že je to samý vííííííí vííííííí vííííííí grind s bicím automatem, ale upřímně, vůbec se mi to nelíbilo. Sorry kluci. Po Praselizeru na prkna, která znamenají METAL, vyskočili švédští deathmetalisté z Prahy, BRUTALLY DECEASED. A bylo to maso jako vždycky. Stačilo zavřít oči a rázem jste se ocitli ve Švédsku devadesátých let. Díky!! A po nich naběhla kapela, kterou jsem ještě relativně nedávno neznal a teď z nich uchcávám jak Prymula z krizového štábu. Řeč je o ANIME TORMENT. Tahle grupa zraje jako víno a já se už těsím na jejich další vinyl. A po Animáčích vystoupila kapela, kterou sleduju od jejich prvního dema a kde v sestavě zbyl jen už Jarda, který kolem sebe vystřídal hromadu zpěváků, bubeníků a všech ostatních. Poslední změnou byl opět post zpěváka, který obsadila sympatická dívka s fekálem v hrdle. Vynikající koncert odehráli, zpěvačka békala jak o život, kluci za nástrojema se bavili svojí hudbou, všichni museli být spokojeni. A kdo nebyl, tak je vůl. POPPY SEED GRINDER!
A potom byli GUTALAX, kteří se v mých očích a uších už tak trochu oposlouchali a okoukali. Strávili jsme je v pozadí. Když to vidí člověk víc jak 2x za rok, začne to do jisté míry nudit. Ale Minimedvěd si to užil na pódiu i pod pódiem. Já například při jejich setu našel na zemi pětikorunu. A to se počítá! Jinak samozřejmě kapela odehrála to svoje, vysoký standard. To SPASM, který nastoupil po nich, ty jsme taky viděli už hodněkrát, ale líbili se nám mnohem víc. Dokonce i já jsem si dal dvě kolečka v kotli a hned poté jsem dostal infarkt, takže jsem se na další kolečka už vysral a přenechal kolečkování omladině. Závěreční AGGRESSIVE TYRANTS všem vytřeli zpařený prdele svým zvráceným grindem, který máme všichni tak rádi. Troufám si tvrdit, že to byl jejich nejlepší koncert, který jsem měl možnost vidět. Značně ovíněni Březňákem jsme se doplazili do chaty, dali večerní pivko před spaním, zalezli do postelí a usli spánkem spravedlivých. První den byl uplně boží!
Vyhlášení čuráka festivalu je jednoduché. Stal se jím nesympatický ožralý ogar s červeným šátkem na krku, který neustále obtěžoval kapely hrající na pódiu. Prostě debil. Na fotce při Spasm za zpěvákem vpravo.
Vysvětlil mu to až zpěvák Sinister druhý den, kdy ho jemně odporoučel pryč z pódia, načež se debílek s šátkem urazil jak malé dítě a odešel ke vší spokojenosti do prdele.
Druhý den začíná krutopřísnými prdy z Medvědový prdele. Nikdo mi nevysvětlí, jak to dokáže, že se při těch bublákách neposere. Žádný tichý hajzlové, ale pořádný, opravdu pořádný poctivý vesnický bublavý gore prdy. A ten smrad! Divím se že chatka nevyletěla do povětří. Šílený. Po procitnutí se opět projevilo Medvědovo básnické střevo, když složil tento verš: STRČ SI BATERKU MEZI PŮLKY, ZVEDNE TI TO PĚKNĚ KULKY. Neruda hadr vole. Pátek jsme si tedy užili na maximum, Magi s růžovým nafukovacím kruhem na hlavě (nebo to byl něčí polštářek na hemeroidy?) - bůhví kde to vyhrabal, Minimedvěd boural v kotli všechno co mu upřišlo pod nohy (tatínkova škola z loňska) my ostřílení harcovníci jsme se věnovali pivu a muzice v bezpečných pozicích. Při ranním chcaní jsem si chtěl prdnout, ale nešlo to. Respektive by to šlo až moc snadno a ven by to vylítlo i s hovnem. Letím teda na WC, které bylo díky usměvavé sympatické paní uklizečce neustále čistě uklizené s velkou zásobou toaletního papíru. Strašně důležitá věc, mít na festivalu takovou vymoženost, jako jsou normální hajzly, sprchy a umývárny. Skvělý! Po vyčištění tlamy, snídani a spolykání starobních medikamentů, které většina z naší posádky už má doživotně, letím znovu srát. Pak jsme si dali procházku krásným lesem po vojenských bunkrech.
Někteří z nás prděli, jiní zvraceli, my staří se kochali krásami zdejší přírody. Opravdu pěkné. A teď mi řekněte, CO TO JE!?: Je to chlupatý, je to mezi nohama a má to přasku. ... No? TO JE KUNDA JAKO ŘEMEN!! Po procházce byl v plánu oběd ve městě, který byl vynikající. Já osobně si dal smažené olomoucké tvarůžky, poprvé v životě a delikatesa! Po příjezdu z oběda, jsem se běžel zase vysrat. Kluci si ze mě začali už dělat prdel. Pak proběhla polední siesta a po šlofíčku jsem zavítal na první kapelu druhého dne, kde zpívá náš známý. INCARNATE hrají grind. Taková kapela by nikdy neměla hrát dýl než 15 minut, protože pak už to začne nudit. Takže po patnácti minutách jsem prostor před Incarnate opustil. Po nich měli nastoupit Congenital Anomalies, ale místo nich byl znovu Praselizer, takže jsem s čistým svědomím zašel do sprchy a omyl si svoji třikrát posranou prdel. Kdybych věděl, že půjdu ten den srát ještě čtyřikrát, tak bych se na nějakou sprchu vykašlal. Místo v programu uvedených Shampoon Killer hráli PERFECITIZEN a mě se to líbilo. Šílenej bubeník a zpěvák, blastový výpady střídající snad až jazzové vyhrávky. Líbilo se mi to tak, že jsem během pár minut jejich vystoupení vycucnul pivo. Napadlo mě natočit si, jak si nesu nové pivko a jdu ke klukům, kteří seděli u stolu venku a ještě že mě to napadlo. Nafilmoval jsem si totiž exkluzívní pád po té, co jsem rozsedl lavičku a hodil záda za všeobecného smíchu a jásotu kolem. Velmi úsměvné video. Štěstí, že jsem si nejdřív položil pivo na stůl a pak rozsedl tu lavičku, protože jinak jsem mohl jít opět do sprchy zkropen pivem.
Další kapela pro mě naprosto neznámá, DEEP THROAT kterou jsem ohodnotil takto: Myslel jsem si, že to bude píčovina. Ona to i píčovina je, ale je to dobrá píčovina. Jednalo se totiž o typickou tupatupagoregrindovou mašinérii, se kterou když se to nepřehání, je to velmi zábavné. Zábavné byly i outfity muzikantů a názvy hraných písní, i tři parádní covery (Grossmember, Ahumado Granujo a Gronibard). Velmi mě tato kapela překvapila!
MELANCHOLY PESSIMISM jsem čekal, že to bude horší, protože dvakrát jsem to viděl a dvakrát se mi to nelíbilo, ale nakonec to bylo fajn. Uplně si vybavuju jejich demáč, který jsem vlastnil na střední škole a refrén písničky Melaaaancholyyyy pessimiiiiisssmm. Jakobych se vrátil o 25 roků zpět... CUTTERRED FLESH byli O.K. Kapela která neurazí, nepřekvapí, taková šedá myška. A pak to začalo. TORTHARRY jsou příkladem toho, jak může být kapela skvěle sehraná a jak může deathmetalem bavit i člověka, který většinou death moc neposlouchá. Je neskutečný, že víc jak 20 let jezdím na kapely a ty kapely jsou pořád tady a jsou čímdál lepší. Tortharry je toho jasným důkazem. Absolutně precizní práce a naprostý respekt! Tou dobou kluci vymysleli za podpory mých sedmi sraní, jednotku sraní. Takže jednotka sraní = 1 Dan. Pojmenovali ji po mě, stejně jako kdysi já svého hemeroida pojmenoval po svém spolupracovníkovi Tomášovi. Zatímco spolupracovník Tomáš, po kterém jsem pojmenoval hemeroida, to nějak nemůže už asi deset roků rozdejchat, já jsem hrdý na to, že je po mě pojmenována jednotka sraní!! Díky kluci! Mám vás rád... A nyní jediná kaňka celého festivalu: V 19hodin v sobotu došla desítka! Škoda, protože jedenáctka nebyla tak pitelná. Ale i tak jsme jich tam pár poslali.
Pořádající kapela FLESHLESS na sebe nedala dlouho čekat. Zpěvák a pan pořádající v jedné osobě, Vláďa, mě ohromně potěšil antirouškovou děkovačkou, že je šťastný, že tam nikdo netrapčí v roušce nebo jiný sračce. Když se člověk půl hodiny před tímto prohlášením dozví z netu, že červený homosvetr Hamáček se dostal k moci a lusknutím prstu může nařídit v rámci krizového štábu cokoliv, i kdyby to bylo likvidační pro poctivě pracující lidi, je hezké vědět, že ne jen já mám na tyhle zmrdy stejný názor. A proto zdechněte vy všichni hajzlové Hamáčkové, Vojtěchové, Prymulové a ostatní hovna! Fleshless odehráli fantastický set jako vždy poslední dobou. Není co dodat... Ale pak se všechno změnilo, když naběhl headliner SINISTER. Dámy a pánové, to byla jízda. Já, ač deathmetalově nijak zvlášť zamrzlý, musel jsem chtě nechtě ocenit dravost a techniku a melodii a hutnost téhle Holandské legendy. Díky rouškokriplům jsem mohl po hodně dlouhé době slyšet obligátní "D next song is kold...". Jaká lahoda pro uši! Bohužel to vypadá, že dlouhou dobu díky rouškokriplů, tohle zase neuslyším. Celý festival byl zvuk jakž takž, na můj vkus trochu potichu, paradoxně v přední linii lepší než u zvukaře. Co ale vykouzlil zvukař z těch bedýnek na Sinistří set, to byla extratřída. Prostě skvělá práce! Jakokdyby to bylo tak udělané schválně, abychom si Sinister užili víc než ostatní kapely :-) Po Sinister měli být Pothead, kteří ale nepřijeli a místo nich měl být prý znovu Perfecitizen, kteří ale už nezahráli. Ale to nikomu nevadilo. My se po Sinistrově extatickém výkonu odebrali na chatku, kde jsme zahučeli do postelí. Spokojení. Hodně moc spokojení. Ráno nás opět probralo bublání Medvědové prdele. Po chvíli se k bublání přidal i Minimedvěd. Magi se ptal, co maji mezi půlkama, že jim to tak bublá. Myslel si, že snad nějaký plíšek jim tam vibruje, já si zase myslím, že jim tam pleskají o sebe stydké pysky... Takže takový byl můj první NiceToEatYouDeathfest, speciální edice. Bylo to krásné, a Vláďa zasluhuje strašně velkej dík za uskutečnění tohohle festivalu. Děkujeme pane Prokoš!
