27. 1. 2023 DEBUSTROL, THE AGONY

 

"Kdo nezná Debustrol, tak je buzerant". Není nic pravdivějšího než toto známé skřivanské pořekadlo. Debustrol je totiž kapela, kterou mají rádi všichni normální lidé. A přesně takoví se sešli v pardubickém klubu Žlutý pes, aby si s povzdechem připoměli Ách, svět ještě není úplně ve sračkách při známém "Tak si všichni userte, je tady Debustrol". A že existují ještě i normální holky, který kašlou na trapný youtuberky co dokážou hodiny vykládat o lakování nehtů a umělých řasách, nás měla přesvědčit dívčí kapela THE AGONY, coby předkapela. Začátek byl plánován na 20tou hodinu. Začalo se o 13 minut dýl. Nealkoholické lahvové pivko za 50 Kč bylo chlazené, klub čistý, vyvětraný, ožralové ještě zatím střízliví. Člověk se tam cítil opravdu výborně. The Agony jsem si poslechl předem, takže jsem věděl co mě čeká. Moje očekávání ale bylo mnohonásobně předčeno. Recept na dívčí band: Vezměte černé, pardon afroamerické, album od Metalliky, smíchejte ho s rokenrolovými Motorhead a nasypte to do hrnce, ve kterém se už vaří riffy od AC/DC po Slayer. Vařte 20 minut. Poté sceďte vodu, obsah nasypte do zapékací misky, přidejte Doro Pesch a na 666 stupňů pečte 75 minut... Takhle nějak byste si mohli přečíst kuchařským žargonem kapelu The Agony. Hoky hrály a zpívaly naprosto úžasně, jak se již tradičně nepřesvědčíte z nekvalitního videa níže, působily víc přirozeně než chlazené pivo v létě. Zvuk na bicích a zpěvu byl trochu víc nahlas, ale protože byly 2 kytary, z nichž jedna řezala jak kožený tanga do prdele a druhá skučela jak děcko když mu uletí balonek, basa parádně vrněla jak vrní péro při prvním zásunu do vlhkého tepla, takže celkově to bylo zvukově dobrý! Je také důležité podotknout, že kapela The Agony se nám líbila ne proto, že je složená z dívek, ale líbila se proto, že prostě jejich písničky jsou parádní, plné chytlavých melodií a kytarových sól, jež mají hlavu a patu. Jít na ně znovu? Kdykoliv! 

Když holky dohrály, rychle vyklidily pole slavnějším kolegům z planety  Debustrol.  Zašel jsem si koupit k holkám CDčko a pro moji milovanou dceru tričko a šel čekat na české přeborníky v trešmetalu. V době, kdy měli začít hrát se zvučí kytara. Kolinss místo loňského "A zavři negra do skříně" svůj mikrofon zkoušel obligátním HejHejHej, ovšem basák svůj zpívací aparát prověřil slovy  Lakatoš z Prievidze. A je nazvučeno. Trvalo to sotva deset minut. Proč to kurva nejde v klubu Ponorka? Je to zvukařem nebo aparátem? Že by zvukař v Ponorce byl vemeno, nebo prostě Ponorka nemá tak dobrý vybavení? 

Debustrol začíná jedenáct minut po plánovaném termínu  v době, kdy jsme si všichni usrali, neboť Debustrol byl tam! A tentokrát to byl kurva DEBUSTROL!! Bez keců do nás hrnuli jednu pecku za druhou. Kousek u zvukaře byl zvuk jak z CD, ale Amorfis s Josífkem, kteří pařili v první řadě u odposlechů mi potvrdili, že zvuk tam stál za vyližprdel. Mám-li být upřímný, což jsem vždycky, tento Debustrol byl o třídu lepší a o level výš, než loni v podobný čas na stejném místě. Rozhodně nejlepší Debustrol v mojí dosavadní fanouškovské kariéře. Oni snad nebyli nalití když hráli, nebo já nevim, protože to bylo prostě bezchybné. Samozřejmě došlo na sólo motorovou pilou a byl konec? Začalo se skandovat DEBUSTROL! DEBUSTROL! DEBUSTROL! DEBUS.... a přišel přídavek. Vole šest dalších songů jako přídavek ve zběsilém tempu. Kdo to dá? Poslední song Vyznání smrti zakončuje parádní koncert. Kolinss děkuje za to, že jsme to tam s nima vydrželi a je úplný konec. UF! Ne úplně zaplněný klub se začal rozcházet. Po v tu dobu již značně ožralých fanoušcích, upocených, mastných, smradlavých, prostě debustrolových zbyla jen zmáčená podlaha pivem a možná pár modřin z kotle, který byl chvílemi více než důstojný. Myslím, že následující dny někteří pravověrní hroziči nepohnou krkem. Debustrol hrál skoro hodinu a půl a když to skončilo, já si mohl říct Jo, byl to skvělej koncert!

Pro pár dalších těžce nekvalitních fotek klikněte na "další informace"

Pokud vám poslal někdo odkaz přímo na tento report, nikam klikat nemusíte...

12. 1. 2023 THE NOISE OF DEBILS zkušebna

To za mnou takhle jednou přišel spolupracovník, a že prej se snaží s klukama dělat kapelu a jestli bych prej jako uznávaný hudební kritik nezajel k nim do zkušebny mrknout na zkoušku a zhodnotit jim to trochu, aby měli aspoň nějakou odezvu než vlezou na pódia co znamenají hromadu prachů a kurev. A protože já jsem pro každou srandu, tak jsem s nadšením souhlasil a dostavil se v určenou hodinu na smluvené místo. Spolupracovník, budeme mu říkat třeba Luzín, protože ho tak všichni znají od dob dávno minulých, svým spoluhráčům samozřejmě neřekl, že budou mít na zkoušce obecenstvo, takže když přišli, tak si asi řikali "Ty vole co je to za debila? Luzín dotáhnul zpěváka?" Ne nedotáhnul. Já nezpívám ani po patnácti pivech, natož střízlivej. Po seznamovačce si kluci zapojili svoje aparáty v místnosti která jen tak tak pojmula všechnu techniku, křesílko, stolek s gaučem a hudební nástroje. Za zmínku stojí opravdu vytuněná bicí souprava mr. Luzína, který si své bicí vypunkoval k dokonalosti.

Místo matky nahoře na činelu víčko z petflašky s dírou uprostřed. Stojany na činely z vyřazených stojacích větráků, které jsou navíc ještě zajištěny cihlou proti převrhnutí, mikrofon nad Luzínovou hlavou bodnutý opět do vyřazeného stojanu od ventilátoru, který je kolmo přidělaný ke zdi a zajištěný provázkem, stojan na mikrofon u basáka snad z části od dopravního značení, kabel přimotaný izolačkou, zajištěný paličkou od bicích proti pádu a mikrofon přidělaný dvouma umělohmotnýma elektrikářskýma stahovačkama. Uf! Kluci naladili struny, Luzín formu za pomoci plechovkového piva, cíga a nějakého energetického utrejchu a začalo se jamovat. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu. Když jsem se ptal Luzína co hrajou za styl, odpovědí mi bylo, že to matlaji tak nějak všechno dohromady, že nemá rád škatulkování. Tak já ti řeknu co hrajete. Pokoušíte se hrát jakýsi  post-rock. Tomu bych řekl to bylo nejpodobnější. Nevím jestli to bylo tak dobrý, nebo se mi líbí všechno, protože já nikdy v žádné kapele nehrál, ale po počátečním jamu jsem neutekl a stále se nacházel ve zkušebně a byl spokojenej. Zvuku nebylo co vytknout ty vole. Možná že ve zkušebnách je zvuk vždycky v pořádku a že je problém nazvučit koncert pro lidi před pódiem, nevim. Každopádně jak bicí, tak kytara a i basa byly slyšet dobře. Hlavně ta basa. Video z druhého telefonu je nepoužitelné, protože díky basovým vlnám které mnou procházely zvuk jen chrchlá. Snad se někoho z kluků nedotknu, když napíšu, že nejvíce zručný se mi s nástrojem zdál kytarista. Baskytara jela povětšinou na jednu strunu, což ostatně vůbec není problém, protože tak hraje spousta metalových basáků, kteří zrovna nehrají progresivní deathcore a nemaji šestnáctistrunnou basu. Luzín mi vypravoval jejich trable se zpěváky. Nemůžou žádnýho sehnat, což je možná škoda, na druhou stranu když v jedné písničce použil mikrofon právě on, řekl bych, že aparát na přenos hlasu nebyl z nejkvalitnějších a slavíka v bicmanově hrdle by jste taky hledali jen stěží. Další songy už byly bez zpěvu. Zůstal jsem na zkoušce nějakých pět písniček? a všechny měly rozhodně hlavu i patu. Názvy jsou bez názvu jak jsem si všiml na papíru, který ležel na stole, takže třeba písnička Helmet, která se tak nejmenuje, ale protože začátek písně je podobný jedné skladbě od slavných Helmet, tak prostě Helmet. Docela mě pobavila písnička s "názvem" Pomalej začátek, která jak už název nenázev napovídá, nemá nejrychlejší začátek. Taky jsem se kluků ptal, jestli už mají nějaké jméno. Prý na toto téma proběhla již malá diskuze ale na ničem pořádném se neshodli. Tak já jim přiděluji krásný název, THE NOISE OF DEBILS, který jsem vymyslel kdysi dávno po koncertě kapely Reek Of Shits. Nejspíš si ten název nenechají, ale pro promo účely tady na blogu je to dostačující. Stejně to nikdo nečte :-). Upatlal jsem tam nějaké video jak je mým zvykem a přesně jak je mým zvykem u mých videí, lze z něj vyčíst hovno, nemá žádnou atmosféru a zvuk je na vyližprdel. Ve skutečnosti to ve zkušebně parádně dunělo basou, škrábalo kytarou a mlátilo bicími. Kdyby kluci sehnali zpěváka, secvičili ještě nějakou písničku, přihodili jeden cover, jako předkapela v městském kulturním klubu alternativ (MEKKA) by mohli bez nejmenších problémů zahrát. Je mi jasný, že spousta lidí na mém místě (rozuměj metalista, zvyklý na úplně jinou produkci), by dneska nad jejich muzikou ohrnula rypák, ale jak píšu na začátku, nikdy jsem kapelu neměl, já nikdy nic nedokázal a hlavně jsem vděčný za bandu, která nehraje mainstreamovou sračku. Mě se to líbilo!