Legendární hospoda U Křemílka (nyní Nádražka), kde jsem se jako študák díval na semifinále slavného Nagana, kam jsme jako študáci chodili za školu, kde jsem vyhrál vánoční turnaj v šipkách, kde jsem vyžral velký množství česnekových chipsů, kde jsem vypil hektolitry výtečného Gambrinusu, kde jsem se dvakrát setkal s jistým Štěpánem Málkem, doznala za poslední roky spoustu změn, dle mého názoru k horšímu, a proto už tam třetím rokem nejezdím. (poznámka 2.7. jsem se do Nádražky vypravil a musím konstatovat, že se tam nic k horšímu nezměnilo, a já opět našel svoji ztracenou zahrádku. Hurá!) O to víc mě překvapilo, když na mě facebook vyflusnul leták na živé vystoupení kapely V.V.Ú., c.ož je kapela právě Štěpána Málka, který dříve zpíval v legendárních N.V.Ú. To jsem si přeci nemohl nechat ujít, i když nejsem žádnej kovanej punkáč. Z ulic pomalu mizí poslední rouškofilové, i když se stále ještě najdou cvičené opičky, které s rouškou lezou i do postele, takže logicky nějaký ten koncert se naskytnout musel. Navíc jsem koncertně nadrženej jako cyp. Jako když má vaše přítelkyně menstruaci, těsně před jejím koncem odjede na tři tejdny k rodičům a vrátí se domů zase s krámama. Není se teda co divit, že jsem vzal za vděk dvě punkové kapely... Ale ne, šel bych se tam podívat, i kdyby žádná korona neproběhla. Facebook na mě totiž vyplivnul lákavý promotext s letáky: Chilli všude možně a punk ze všech stran. Přijďte se podívat na novou formaci V.V.Ú. a jejich kámoše z Out Of Control. Vy u nás proměníte vaše peníze v moč a vaše prdel vám ráno poděkuje... Nebo: Lidé zlatí, přijďte si zapařit v sobotu na nádro. Budou hrát V.V.Ú., nový a kontroverzní projekt Štěpána Málka, kdo chce soudit, měl by to vidět a slyšet. Dále zahrají Instant Irony, navoněná alternativa z Hradce, která tě posadí na zadek. Celým večerem nás budou doprovázet chilli laskominy z dílny Ládi Křížka, je se vážně na co těšit!!
No kdo by tomuhle odolal?! Začátek koncertu byl plánován na devatenáctou hodinu, ale jak už to bývá, začalo se o třičtvrtě hodiny dýl. Zahrádka novobydžovské Nádražky byla zaplněná, pivo a kořalky tekly proudem, kouř všemožných kvalit a původů proudil plícemi, všichni byli spokojení. Každou chvíli trochu pršelo aby nás hned na to slunce sežehlo na kebab. K dispozici byl bohatý nápojový lístek, z piv byl na výběr Kozel nebo Radegast. Já jsem se oddával radostem boha Radegasta a upřímně, moc mi to nechutnalo. Voněl tam gulášek, ale vzhledem k tomu, že moje prdel si netyká s pálivým jídlem, mile rád jsem ho přenechal zasvěcenějším. Úsměv na tváři mi vytvořila bicí souprava, kterou připravovala první kapela. Byla totiž celá průhledná ta bicí souprava. Ne jen blány, ale i obruče a vypadaly jako kdyby byly nafukovací zakoupené někde ve větnamské večerce. Kolem třičtvrtěnavosum před nás nastoupili mlaďáci INSTANT IRONY kteří nahradili původně avizované Out Of Control.
Na zdi za nima hrdě visela antifa vlajka a vlajka s kapelním logem. Bylo tedy jasné, že se bude probírat politika. A taky že probírala. Když zrovna nehráli, tak to bylo samý fakof homofob a fakof nazi a fakof Tramp a fakof antiLGBT.... Tyhle lidi to moc žerou a dělaji z toho jen bramboračku a pak se řeší píčoviny typu, proč ve večerníčku je jeden pes bílej a druhej černej, ničeji se sochy, profesorky tmavé pleti z prestižní univerzity prohlašují, že na bílých lidech nezáleží, zprávou dne se může stát, jestli byl Lolek z večerníčku Bolek a Lolek teplej, transka anebo ptakopysk, jestli princ co políbil polomrtvou Sněhurku náhodou nebyl moc hezkej a proč to byl běloch, dětem se zakazuje říkat mámě mámo a tátovi táto, najednou všechny začaly srát černí panáčci na dopravních značkách,....... Jinak ale hudba byla dobrá. Dozvěděli jsme se, že je to jejich třetí koncert, tak o to víc překvapilo, že to bylo všechno dobře zahraný a dobře zazpívaný. A taky dobře nazvučený. Na to, že to pan zvukař ladil z pomlácenýho telefonu, tak výsledek byl víc než dostačující.
Zpěvák kapely měl každou botu jinou a svým zjevem se do kapely moc nehodil. Ale zpíval dobře. Prostě nová kapela hrající něco mezi punkem alternativou a rockem, co já vím... Většina přítomných seděla zbaběle v úkrytu pod střechou a na taneční parket, který byl díky svému přírodnu ideální na podvrtnutí kotníku, pařit nepřišla. Děti za plotem na ulici jezdily na longboardech bo co to měly za píčoviny a oddávaly se punku. A tak to má být! Ruku na sichrhajsku, všichni ten večer stejně přišli na V.V.Ú.čka.
Pokud Instant Irony fakovali všechny a všechno kolem, VéVéÚčka to měli v prdeli a uzemnili nás skvělým pankem. Štěpán je šoumen první kategorie a bylo vidět, že si to náramně užívá, i když začalo celkem dost pršet. A když po chvíli řekl, že přestaly padat trakaře, tak začalo chcát ještě víc a bouřit se a tornáda všude kolem. Ale hrálo se neohroženě dál. Hrálo se vše ve stylu od Elvise, přes reggae až po punk jak cyp. Myslel jsem si, že se hrála vlastní tvorba, ale asi to tak nebylo, protože minimálně jednu písničku jsem poznal coby neznalec repertoáru Štěpánovy bývalé kapely. Tak je nakonec možné, že všechny ty písničky byly od N.V.Ú. Ale proč to řešit? Zvuk to mělo dobrej, vystoupení mělo šťávu, přítomní se bavili tancem, nebo chlastáním, všude klid a mír. Komorní atmosféru koncertu ukončila až dvaadvacátá hodina a musel být klid. Je to směšné. Když jsme totiž dopili pivko, dali si na cestu jednu velkou zelenou, a s kámošem vyrazili pěšky směr rodná ves, slyšeli jsme z koupaliště burácející hudbu nějaký zkurvený diskotéky. Pršelo. Blýskalo se. Asi na lepší časy nebo já nevim. Cestou jsem se třikrát vychcal, a v hospodě pak vypil už jen dvě piva. Když jsem šel někdy před jednou hodinou ranní domů pochcat fabriku mého kapitalistického chlebodárce, slyšel jsem opět tu zasranou mrdku z bydžovského koupaliště...
