Máme za sebou další ročník festivalu Metalgate Czech Death a opět musím uznale kývat hlavou, hýkat nadšením a těšit se na další ročník. A to jsem už dva měsíce předem nadával, že tam bude samej deathmetal a že to bude stát za hovno. Ty vole piču starou!! Jak se dočtete níže, užili jsme si to zase po svém. Sestava stejná jako vloni, tedy Medvěd, Amorfis, SODík a já. A samozřejmě hromada známých v areálu. Ale na hotelu jsme byli my čtyři, respektive nejdříve jen tři bez Amorfise, který dorazil později díky rodinným povinnostem. Po zabydlení jsme vyrazili na autobus, jehož zastávka se nachází asi tři minuty chůze od našeho apartmánu a poněvadž jsme měli prázdný pajšly, tak jsme nejdříve zašli do hospody na oběd, kde nás obsluhovala "slečna rovnátková" do které jsem se okamžitě zamiloval. Zdravím ji tedy i když vím, že si tohle přečte jen těžko. Když přijdeme do areálu, SODík má zprdelekliku, to když nějaký týpek nabízí vstupenku za předprodejových 1700Kč. Ušetřil tak čtyři kila a hned se jde na kapelu s takovým jakoby lepším pocitem. První kapelou, kterou jsme slyšeli, záměrně nepíšu viděli, protože jsme ji neviděli, ale jen slyšeli, byli VANGUARD, které jsme již několikrát viděli a tady když jsme ji slyšeli, zdálo se nám to celý nějaký jiný a divný, tak jsme se rozhodli, že nám bude stačit ji jenom slyšet a že ji nemusíme vidět. Toliko k vysvětlení, proč jsme Vanguardy jen slyšeli a neviděli. Neviděli jsme je v pivním stanu u pivka, které bylo až směšně levné, totiž primátorská APA ty vole za 40Kč!! Děláš si prdel? Tleskám teď nad klávesnicí tomu, kdo zařídil, že to nebylo dražší. APA navíc velmi chutnala (jak komu, že Medvěde?). Byla chlazená, voňavá, pitelná, byla prostě boží. Mlaďák za pípou se s ní vždycky vyloženě mazlil než ji natočil. I kocůrovi chutnala!! Palec nahoru!!
Desítku, jedenáctku a Plzeň nebo co všechno to tam čepovali jsem ani neochutnával. Nebyl důvod. APA byla prostě skvělá. Na další kapelu se dostavil i sám Jirka Karel Pavouk Nero bezpalcový, dostavil se ve stavu čistém, střízlivém a se zuby na svém místě, stejně tak jako s připraveným lepidlem na zuby, kdyby se náhodou zase stalo něco nepředvídatelného. Zmínil jsem tu palec nahoru v souvislosti s pivem a je třeba zmínit ještě jeden palec nahoru, ten který postrádá Jirka Karel, a ten palec je za padesátikorunovou zálohu na vratný kelímek. Proč to nejde i na jiných festivalech je mi záhadou. 90 v Trutnově a 70 v Srbské kamenici (nevratný) by si měli vzít příklad. Kapela LANDSCAPE OF SHADOW měla výborný zvuk a hrála jakýsi melodický metalcore. Není to nic co bych vyhledával, ale vydržel jsem skoro do konce a nijak mě to neuráželo. Na rozdíl od mého ramene, se kterým mám letité vleklé problémy a se kterým si páni (to jsou ti co mají penis a vejce) a paní (to jsou ty, co mají vaginy) v bílých pláštích neví rady. Bodavá bolest po celý den není rozhodně to, co by si našinec na třídenním hudebním festivalu vyloženě přál. Na počasí na tenhle víkend se meterorologové dohodnout nedokázali a tak zatímco jedna předpověď slibovala teploty kolem 17ti stupňů a přeháňky, druhá nám dopřávala dvacetidevíti stupni. Nakonec to vyšlo dokonale. Když se zatáhlo, bylo 17 a třeba i poprchávalo, dvakrát i pěkně popršelo a když vylezlo slunce, tak smažilo jak někde na pláži. Takže vlastně další palec nahoru patří našim meteorologům za to, že nekecali a že bylo opravdu jasno až zataženo s teplotami 17-29 stupňů.
Letos to na tílko rozhodně nebylo. Ale našli se tam i tací, kteří i když pršelo, byla zrovna zima, pobíhali v areálu jen v plavkách a koupací čepici, zmáčení od hnijící zelené vody z rybníku Broďák a bylo jim srdečně jedno, že ostatní se krčí v mikinách. V půl třetí to rozbalili Mexikánci ARMADA a já byl nadšen!! Oni jak pochází z úplně jiné země, tak i hrajou uplně jinak. Ano, hráli deathmetal, byl to oldschool jak prase, ale kdyby to měl zahrát někdo jinej, bude to uplně o hovně. Deathmetalová prasečina v přímém přenosu prosím pěkně. Kapela měla svůj zvuk, žádná kopírka chrastících Dismember. Zpěvák překvapil svou dokonalou češtinou, když nám několikrát během setu připomněl "Dáme pivo pičo". Vole boží!! Další kapelu všichni známe podle názvu, ale nikdo z nás neví co hrajou vlastně za muziku. Jen jsme dostali echo, že by v tom měla zpívat Alenka z pražských Nocturnal Pestilence. Nakonec se z Alenky z Noctural Pestilence vyklubala Dahlien z Diligence / Keep On Rotting / Abnormality, která v Nocturnal Pestilence jen hostuje. Každopádně její momentální kapela THE CORONA LANTERN mě slušně posadila na prdel. Dahlien má v hrdle hodně nasranýho slavíka a tak po celou dobu setu krákorá, řve, křičí a provádí různé pohybové kreace, za což samozřejmě její nasraný slavík nemůže. V černém klobouku a šminkách na očích mi připomínala zjevem trochu Johana Edlunda z Tiamat. Ale všichni už asi víte, jakou mám já představivost, takže zmíněnou podobu s Johanem nebrat vážně.
Hudba Corony Lantern se mi líbíla, vydržel jsem na celé vystoupení a těšil se jak se pěkně poprvé vychčiju, s čímž mě zajímala informace, zda se dostaví můj chcací blok, nebo se normálně dokážu vychcat jako člověk. To si takhle jdu na ty neustále během festivalu uklizené a čisté hajzly, když mě zastaví nějaký týpek a prosí mě: "Prosimtě, můžu si vyfotit tvou nohu?" Řikám mu "Jo v pohodě. Co tam mám?" Jemu se rozzářily oči "ULVER!". Zatímco si fotí mé nechutně hnusné lýtko, mu říkám "Tak to se ti asi bude líbit moje ruka." Vyhrnuju rukáv a ukazuju mu další tři kérky ULVER. Prej Tý vole... Vyfotil si to a já měl takovej pocit zadostiučinění, protože moje tetování jsou jednoduchá, pro většinu lidí nicneříkající a pochvala vždycky potěší. Prší. A vůbec ne málo. Jsme schovaní pod slunečníkem a čekáme, co předvede Dejvyho nová kapela SYMBTOMY. Zjišťuju, že pro mě zůstane nejlepší Dejvyho kapela Sectesy. A nezmění na tom nic ani fakt, že na base se prsí žena, což je v metalu VŽDYCKY krásné. A když tu zmiňuju něžné krásné pohlaví,... Děvčata! Opět jste byla krásná! Některá jste byla ještě krásnější a všechny (až na jednu namyšlenou pindu, která si o sobě myslí, že je královna krásy, ale opak je pravdou) vás mám rád!! No a teď mi zavolal můj zubatý přítel a prej Vole přiď, točíme tu kuře kuli tobě když máš ty narozeniny, dáme si pivo. No takže zanechávám slintátní těchto zvratků a pokračování později...
...Další kapela EMBRIONAL z Polska nebylo nic pro mě a jediné co mě na ní zaujalo, bylo poděkování zpěváka Thank You moc. Když nastupuje thrashmetal z Chile NUCLEAR, tak přijíždí Amorfis a já s ním jedu na hotel, poněvadž on tam s námi ještě nebyl, tak aby někde něco nevyvedl. Vůbec nevím proč bych se měl bát, když je střízlivej. Asi preventivně. V následujících hodinách se moje obavy o něj potvrdily. Vracíme se autobusem do areálu a všichni jdeme na večeři do hospody. Přicházíme když zkouší kapela TRAHIR. Vůbec jsem jí nevěnoval pozornost, neznal jsem ji. Jenže jakmile začali hrát a já uslyšel zpěv, okamžitě jsem se musel přesunout pod pódium. V tu chvíli polovička lidí čuměla jak kokoti co se to děje a nechápali která bije. Z druhý polovičky polovička nevěděla jestli se má smát, brečet, nebo si rvát uši z lebky. A ten zbytek, ti s citem pro muziku včetně mě, si užívali naprosto perfektní doomstoner. Když spojíte první album od Black Sabbath, ranné Manowar a jebnete do toho Isengard, vznikne vám Trahir. Geniální!!
REVEL IN FLESH mi přišlo trochu jako Dismember s blackmetalovým vokálem. Proč ne žejo? Je nutno podotknout, že skoro všechny kapely měly vynikající zvuk. Pokud ne od začátku jejich setů, tak v průběhu první nebo druhé písničky se to vždycky vyladilo. Klobouk dolů pánové zvukařové a panny zvukařky, byly-li jste tam nějaké. Čtvrteční headliner v podobě německé kapely ATROCITY mě ani trochu nezajímal. Vydržel jsem až do konce, ale přišlo mi to jako nastavovaná kašička pro lidi, co je mají rádi a chtěji od nich právě tohle slyšet a kapela to pro mě udělá, i když by třeba chtěli udělat něco jiného. Vlastně mám od nich rád a ve sbírce jen desku Atlantis, ze které bohužel zazněla pouze jedna písnička a sice ta úplně poslední. A ten song byl uplně skvělej. Pro mě, kdyby přehráli celý album Atlantis, byl bych spokojený. To ale samozřejmě nešlo, protože mají novinku tak je blbost aby z ní nehráli. Kluci říkali že to bylo dobrý, leč já nemohu souhlasiti. Po skončení čtvrtečního programu nás kamarádi z Liberce seznamují se sympatickou roztomilou veverkou, které hádám dvacet pět let, ovšem jak se nám svěřila, už hodně dlouho ne. Děkuji Karlovi Krylovi za pořízení fotografie. Snad mi veverka promine, že jsem ji dal sem na blog, ale já ji tu mít chci.
Po společném pivku si bereme taxika za kilo a v půl třetí ráno uléháme. Docela slušně opivení... Jenže se opět ozvala Amorfisova nemoc, nutkavá potřeba chlastat už tři hodiny po tom, co ulehne vožralej ke spánku. U nikoho nenašel pochopení v půl šestý ráno jít kalit a tak mu vynadáme, načež se on sebere a odejde pryč a my chrápeme do půl devátý. Pak proběhne snídaně v podobě míchaných vajíček na slanince, zeleninka, chleba, pivo, pepsi, prášky na tlak. Spali bysme asi ještě dýl, ale Amorfis nám volal a vzbudilo nás to. Celý rozjuchaný skrz mobilního operátora přeje společně s našimi známými z jiného festivalu Medvědovi k svátku. V tu chvíli nám došlo, že nás s Amorfisem ten den čekají perné chvíle... Po snídani zkouším vzít Nimesil na bolest v rameni, která se z bodavé intenzivní pulzující bolesti stala bodavá intenzivní nepulzující, to jako že to bolelo furt. Když už jsme spřádali plány, kde všude budeme Amorfise hledat, najednou se ozve nesmělý klepání na dveře a do místnosti vstoupí sám on, o kterém je řeč, v hodně podroušeném stavu s odřenými koleny a lokty. Vůbec neví kde byl, co tam dělal, že jsme mu volali, že hovor přijal ale nezmohl se ani na slovo, že on potom volal nám, prostě Amorfis. Dal si rychlou sprchu a vyrazili jsme na autobus, kterej měl zpoždění šest minut. A asi to řidič chtěl dohnat, protože s námi hnal jako kdyby nás ukrad. Vzadu na plošině pro kočárky jsme vláli v zatáčkách sem a tam a když přifrčel autobus na zastávku před festival a brzdil, měli jsme co dělat abysme se udrželi na svejch pozicích. Amorfis celou dobu v buse dělal ostudu všem metalistům a jak řidič spěchal, nechybělo mnoho a chudáka Amorfise skřípnul ve dveřích. Do areálu přicházíme když hraje PANYCHIDA, ale vůbec nás to nebaví. Místo Nahum zahráli HEJTMAN. Je hezký vědět, že i Česká republika má svůj ČAD. Strašně se mi jako člověku kterej má rád blackmetal líbila písnička Píseň černých vran. Jdeme na oběd do hospody, ale je uplně narvaná a tak na oběd sereme a se SODíkem místo oběda dáváme pivo. Obhlídli jsme nabídku žrádla v areálu za férové ceny a haha jako burito za 270Kč mi moc fér nepřijde. Naštěstí APA od pivovaru Primátor je krutě návykový pivo který dokáže i zasytit. Místo Shampon Killer vystoupila EXORCIZPHOBIA ale já tuhle ukňouranou levičáckou kapelu prostě nemám rád. Nemějte mi to prosím za zlý. Každej jsme ňákej a ty moje bláboly tady píšu pro mejch pár známejch, který mě znají a vědí že jsem neškodnej debil. Trochu sprchlo a mě napadla hláška z jednoho českýho filmu Tento způsob léta zdá se mi poněkud noisecore...
Jestli je APA pitelný pivo, je třeba zmínit i to, že po něm chodím každou chvíli chcát. A ten kdo nepije APU tak má sračku, takže samozřejmě na hajzlech fronta na sraní. Když jdu kolem fronty k chcacímu zařízení, zahlídnu Amorfise jak se motá mezi obsazenýma kabinkama sem a tam a neví co má dělat. Začnu chcát a někdo z fronty prej Tos zabloudil? Vole musím se smát tomu, protože Amorfis opravdu dokázal zabloudit v obdélníkový místnosti plný záchodů. Když jdu ke kámošovi pro mikiny, protože se ochladilo, potkávám fanouška tohodle blogu z Chlumce nad Cidlinou. Svěřil se mi, že přečet uplně všechno a že se mu to hrozně líbilo. Díky za sledování a slova chvály, snad bude pořád o čem psát a snad se bude líbit. Takovýhle reakce vždycky potěšeji. Kdyby si toho někdo nevšim, tak dnešní report je divnej sám o sobě jako vždycky, ale protože mi přišel e-mail, že prej bych neměl psát spisovně, tak čtvrtek je tak nějak spisovně ale pátek, teda to co píšu teď je zase nespisovně. Za mě osobně spisovně to sice vypadá blbě, ale je to lepší. Takže od soboty zase spisovně, hej? Se SODíkem jsme si našli šikovný místo v pivním stanu a pozorujeme Amorfise jak se motá mezi lidma který nezná, každýho votravuje, ke každýmu kdo si dělá selfí vleze do záběru, motá se kolem Leoše Nohy a něco mu tam čtvrt hodiny vysvětluje. Chudák Leoš... Ale to je prostě náš Amorfis. Další náhrada už ani nevim za co, byli GORGATRON ze země která dřív patřila indiánům, i když to se teď vlastně už nesmí říkat protože slovo indián je prej rasistický a urážlivý. SERU NA TO hahaaaaa. Gorgatron mě mile překvapili. Parádní sypec zakončenej koverem od Sepultury. Dobrá práce!!
Když Amorfis dootravoval většinu přítomných, přišel nám vyprávět historku o tom, jak ráno v šest hodin přišel do areálu a nějakej týpek měl triko Cattle Decapitation. Snažil se to vyslovit, ale vůbec mu to nešlo. Historka pokračuje tím, že mu Amorfis řek Seš démon. Konec historky. A pointa? No přeci že je to démon co měl na sobě Cattle Decapitation. Tuhle veselou historku nám převyprávěl asi 7x, ale my hned u druhýho vypravování věděli jak to dopadne, tak nás to pak už moc nebavilo. Jdeme se podívat na jedinou drum´n´bassovou kapelu co drtí grind (SPASM) a vidím nad hlavama fanoušků v prvních řadách transparent s nápisem MALÝ PÉRO NEVADÍ!! Sympatický toto. A při další kapele ROTTENNESS je Amorfis opět nezvěstnej. Kapela hraje výborně!! Zahráli výborný cover Anthrax I Am The Law a vyloženě si svoje vystoupení užívali. Nejsem překvapenej, že se mi to líbí protože mi to Pavouk doporučoval a Pavouk moji milí zná všechen deathmetal na světě.
Jdu si dobít náramek na konzumaci, protože APA ve mě mizí snad ještě rychlejc než předešlej den. Cestou k dobíjecí stanici mi tři lidi chválí tričko Wyrm co mám na sobě. Lidi neblbněte. Já nechci bejt středem pozornosti ať už kuli tetování, blogu nebo tričku. Chápeme? No a zase se nacházím na WC, kde se nacházeji i všudypřítomní hajzlandělé, rozuměj uklizečky. Jedna z nich nakoukne do kabinky a prohlásí To není tak posraný. Málem jsem pochcal souseda u vedlejší mušle jak jsem se začal tlemit... Já vim, není to směšný. Zatímco my chčijeme, uklizečky čekají s košťaty za našimi zády a vždycky když se někdo vysere a zmizí z kabinky, jdou to tam uklidit. Jeden ze chcacích maniaků nahlas přemejšlí Já se asi nevychčiju když tu budete (aha, ne jen já mám chcací blok!!!!!) Odpovědí jedný z uklizeček bylo ať si dáme špunty do uší, že ono to pak půjde. Kurva však když jsem se vychcal já, tak už to dá každej!! Při MORIBUND OBLIVION (video tady) jsme zjistili, že Amorfis je v pořádku na hotelu a chrápe. A zase jdeme žrát do hospody. Oni ty festivaly jsou čimdálvíc o tom, kdo toho víc sežere a vychlastá. Vysere. A vychčije. A když se vracíme do areálu, potkáváme nějakou paní a ta paní na mě prej Jé, tričko Wyrm. Já Vás znám. Já si Vás totiž čtu!! Až se mi ve tváři objevil ruměnec... Jdu mrknout na POSTCARDS FROM ARKHAM a hele ono to vůbec nebylo špatný. Sice stejně jako Trahir se to tam asi moc nehodilo, ale svoje fanoušky to mělo. Hlavně závěr setu, kdy zrychlili a zněli dost blackmetalově se mi líbil. Kapela děkovala úplně všem kolem, včetně zvukařů. A jako kdyby zvukařům stoupla sláva do palic, tak na IN APHELION byl zvuk z počátku zahuhlanej. Kurva jediná opravdu blackmetalová kapela a má mít zvuk na hovno? Jdu si nasranej pro pivo a když se vracím zpět před kapelu, zvuk je jak víno. Do piči to to nemůžou vyladit při zvukovce? Od toho přeci jsou, ne? U čtvrtýho songu se bicmenovi podařilo prokopnout kopák. Výměna trvala chvilku a mohlo se pokračovat v parádní blackmetalový jízdě. Do tý doby určitě nejlepší kapela festu.
Dokonce i Amorfis se na ně připotácel a mocně hrozil v první lajně. Následní TORTHARRY prochlastáváme kousek od zvukaře. Viděli jsme je už tolikrát a vlastně to že jsme jim nevěnovali pozornost neznamená, že jsme je neslyšeli. Hráli jako vždycky suprově. Dokonce jsem se dokopal k tomu, že jsem zašel koupit ručník s jejich logem. Budu si mít teď čím utírat prdel. Ručník má totiž černou barvu a nebudou na něm vidět případné skvrny. Amorfis se stal opět nezvěstným a když si píšu do svýho debilníčku, že se Amorfis stal opět nezvěstným, najedou se uplně na sračku objeví před námi.
Přišel totiž na GRAVE, dalšího headlinera, od kterýho jsem očekával švedskej zvuk, ale byl jsem tak trochu zklamanej. Na můj vkus to prostě málo chrastilo ale i tak to bylo skvělý. Jediná kapela, na kterou se mi zdálo, že bylo úplně plno. Ve svým debilníčku mám tuhletu poznámku: Genius Loci - nejde slovy popsat rozhovor s Amorfisem. Už si nepamatuju přesně o co šlo, ale určitě to bylo něco ve smyslu, že když se po festivalu nemotá lidem pod nohama a nehuláká scény z legendárních českých filmů, že to tam bez něj prostě není ono. Poslední kapela pátečního večera byla MISERY INDEX a mě to přišlo oproti Grave jako zábavovka... Kecám volové! Byla to pecka! Když přijdeme na taxi stanoviště, zjišťujeme že tam nejsme sami a že dneska asi půjdem po svejch. SODík šel napřed a my ještě nějakou chvíli čekali na taxika. Marně. Kdybysme šli do piče o tři minuty dřív z Mizernýho Indexu, nemuseli jsme se plahočit po neosvětlený silnici v černým oblečení tři kilometry na hotel. Jdeme teda pěšky a ještě že jsem nastolil vražedný tempo, protože jak se později svěřil Medvěd, Přijít o chvilku dýl, tak sem se posral. Cestou nám z hotelu volá SODík, že prej kde jsou klíče. A nám zatrnulo, protože Amorfis se motá po silnici na sračku, není s ním řeč ani jiný pořízení a teď se ho ptám na to, kam dal klíč když odcházel navečer z hotelu. Vyčítavě se na mě dívá co to po něm vlastně chci, aby z něj nakonec vypadlo na čtvrtej pokus slovo KYTIČKY. Ty vole! Dostává od nás jebačku a modlíme se, aby si vzpomněl kam klíče dal až přijdem. A hodně nám zatrnulo, když jsme viděli, jak bezradně hledá klíč v květináči a nic tam není. Nakonec jsme ho našli mezi knížkama na polici. UF! Do postelí zalejzáme opět v půl třetí a doufáme, že Amorfis v sobotu už nebude tolik chlastat.
Poslední den festivalu se probouzíme do docela slušný zimy. Po snídani tedy míříme opět na autobus a zjišťujeme, že je to na mikinu. Jenže když se dostavíme do areálu a postavíme se před STERCORE, zjišťujeme že vylezlo slunce a je vedro jako kráva. Stercore hráli tentokrát v pětičlenné sestavě a nebyl jsem spokojen se zvukem, neboť mi přišlo, že hlavní roli v něm hrají kopáky a pak zase kopáky. Líbilo by se mi, kdyby místo samplů používali nějakýho šášulu, kterej by tam pobíhal s takovou tou klávesovou kytarou co má Michal David. Bylo by to asi trochu ujetý, ale když kapela používá takhle samply, mám pocit že nás ojebává plejbekem. Medvěd povidá Amorfisovi: Do 18ti hodin můžeš chlastat a ráno budeš za volantem čistej. Amorfis se na něj smutně podívá a odpovídá: Vole víš co já dokážu vypít do šesti? A pak jsme šli na BOHEMYST, protože jsem tušil, že by mohli být dobří a to se taky potvrdilo. Byli hodně dobří. Jen kdyby tak nepražilo to pojebaný slunce.
A kdyby nedošla APA. Ano, nemoc posledních ročníků na všech festivalech je to, že dojde to nejlepší pivo... Přesedlávám tedy na jablečného Cidera a snažím se nemyslet na bolest co mi trhá rameno. Trpím jak postřelenej kůň i když v sobě mám ibalgin a nimesil... Nahum a Melancholy Pessimism propíjíme a od velkýho Járy se odzvídám, že pedofilie není nemoc, ale nedočkavost. A pak jsme se zvedli a šli na FLESHLESS, protože je máme rádi a oni nás opět nezklamali. Trochu zamotali hlavu sekuriťákovi Žlábovi, který jim ukazoval, že už je čas končit, a když zpěvák Láďa ohlásil ještě jeden song, Žlába nasraně mávnul rukou a odchází pryč. Nevěděl, že Fleshless zakončují svoje sety dvacetisekundovými songy, takže než stačil vůbec odejít z pódia, byl konec vystoupení. Fleshless se tomu smějí, Žlába se tomu směje, a ten kdo to zaregistroval se tomu smál. INGROWING mě zklamali. Zvukem, zpěvem. Sorry. Když se schovávám před sluncem, jde kolem nějaká paní a povídá mi: "Ta sušenka pomohla. Jsem se po ní probrala. On má kvalitní zboží." WTF?? Jak si mě mohla s někým splést? Takovej xicht jako mám já těžko jinde pohledáš a já jí rozhodně žádnou sušenku nedával.
Dalších pár kapel mě nějak nebaví. Asi se dostavila únava a nechuť pít jiné pivo než APA, která už bohužel není. Navíc mě bolí rameno jako kráva. A protože došel i Cider, přecházím na grepově pomelového birella. Velkej Jára se mnou posílá malýho Járu k nim do auta, prej tam má prášek na bolest zubů. Beru si jeden a během tří minut je po bolesti. Ta úleva vole. Hned se líp koukalo na HYPNOS když člověk nemusí hledat nějakou (jakoukoliv) polohu, ve který necítí bolest. Hypnos jak se mi dřív nelíbil, tak teď jsem ho viděl během měsíce podruhé a podruhé se mi líbil. To bude panečku ve Třtěnicích v srpnu na heavymetalové zábavě veselo, až to tam Hypnos rozbalí po Motorbandu. Headliner FLESHCRAWL mě vyloženě srali. Ale jen první dva songy. Ještě že jsem neodešel jak jsem měl v plánu, protože od třetí písničky to byla uplně jiná kapela. Naprostá pecka!! A pak ABORTED. Taky se mi to ze začátku nelíbilo ale v průběhu setu jsem se do toho dostal. Taky dobrý. Ne tak dobrý jako Fleshcrawl, ale furt hodně dobrý. Podle mě teda. No jenže pak se to stalo. Naběhla poslední kapela. NECROPHOBIC jsem nikdá neviděl, znám od nich jedno album ale to co předvedli na Broďáku, nemělo chybu. Pokud by si někdo někým chtěl vytřít prdel tak jak si Necrophobic vytřeli prdel všema předchozíma kapelama, musel by mít vytřenou díru do prdele! Jejich vystoupení bylo jako vytírání prdele ostnatým drátem! Naprosto perfektní zvuk, skvělý black trochu death, lehká kapelní image. Prostě uplně skvělý!! Jednoznačně nejlepší kapela letošního ročníku a kdo tvrdí, že ne, tak tvrdí že ne. Já tvrdím že jo. Těsně před koncem se odebíráme na taxika, abysme tam byli první jako důchodci v Kauflandu. A zatímco nás paní taxikářka v pátek odvezla za stovku, nedělní gay taxikář si řekl o 240Kč za 3 km. Srát na něj na čuráka...
Jestli chcete popozerat pár fotek v kvalitě 5k, klikněte na DALŠÍ INFORMACE. Pokud vám někdo poslal odkaz přímo na tento hnůj, nikam klikat nemusíte a celou tu nádheru máte pod tímhle odstavečkem.
