OBSCENE EXTREME 2022, aneb LANGOŠ ZA STOPADE

Po dvouleté, kokotama vynucené covidové odmlce, jsme se konečně mohli na Bojišti sejít v plné polní a užít si festival v plnohodnotné velikosti. Tím nechci říct, že před dvěma lety miniverze s pěti kapelama pro třista lidí, nebo třídenní loňská varianta byly špatné. To vůbec ne. Letošní obscín jsme zahájili ve středu odjezdem v poledne s cílem parkoviště u čerpací stanice naproti Bojišti. Tentokrát jsme museli jet čtyřmi auty, neboť každý měl v úmyslu opustit festival v jinou dobu. Na parkovišti jsme nějak popytlikovali moje věci do Amorfisového auta, nechali můj koráb na pospas osudu a odjeli na hotel. Tam jsme se conejrychleji zabydleli a Amorfis už tahá vychlazený soudek Heinekenu a třesoucíma se rukama se snaží sestavit dohromady čepovací zařízení. Jenže jak se mu klepou ruce jako správnému alkoholikovi, tak to nemůže sestavit. Medvěd ho od toho odstrčí a jedním šikovným pohybem ruky uvede zařízení do provozu. Když se Amorfis napije a přestane se klepat, ukazuje nám ponožky, které dostal od své dcery. Na jedné je napsáno "V lednici je pivo." Na druhé je napsáno "V šuplíku je otvírák." Mám takové tušení, že je to oblíbený kus oblečení Amorfise. Usuzuju tak dle jeho až láskyplného vztahu k pivu. Po vypití soudku a několika plechovek zvedáme prdele a kutálíme se směrem k bojišti na středeční program, který byl nazvaný FESTIVAL OF WEIRD RIFFS. 


A hned jak dostaneme u vstupu knížečku s programem, čeká nás první výser. VÝSER ČÍSLO JEDNA: Nečitelné názvy kapel, původ a loga. Tohle musel vymejšlet nebo schvalovat nějakej inženýr. Tohle prostě normálně myslící člověk nemohl vypustit ven. Napsat loga kapel černou barvou na tmavě šedý podklad, plus k tomu debilním fontem, ve kterém černá hraje velkou roli, opět na tmavě šedém podkladu, na to musí mít člověk minimálně vysokou. Ty vole nemůžeme to přečíst normálně za střízliva ve světle, natož pak za vožrala v noci. Taky materiál programu byl ošizen a vytištěn na slabším papíru než dříve. Chybí v něm i chvály různých osobností a popisky u kapel. Všechno tohle jsme měli rádi, ale výser číslo jedna nám to všechno vzal... 

takhle nějak to vidí za šera průměrně podnapilý průměrný fanoušek

Nabíjíme si náramky, neboť žízeň byla ten den, jako každý první festivalový den, opět monstrózní. Po pár pivkách na scénu vstupuje letitý uvaděč Áda a představuje první kapelu, MASÁŽ, což je projekt členů Gride, který hraje jakýsi folk grind, nebo co to bylo. Každopádně se mi to nelíbilo a měli štěstí, že hráli jako první, protože byl každý nadržený na muziku a líbilo by se jim všechno. Takže i Masáž sklízí docela slušný aplaus. Ovšem druhá kapela, CHLAD, to bylo jiné kafe. Tuhle kapelu jsem ještě před měsícem neznal. Jak se dá dočíst tady, koupil jsem si na jiném festivalu split LP Přítel Belial/Chlad. Ano to je ta deska, kterou jsem tak trochu zahodil, když jsem v opilosti vymetal svojí prdelí příkop u silnice. To, že se jedná o kapelu, která bude i na Obscene Extreme jsem se dozvěděl až od našeho kámoše Jirky, který se jmenuje Karel. Doma jsem si desku poslechl a zjistil, že  Chlad pro mě bude jedna z nejlepších kapel. Při první písničce, kterou trávím u pódia vedle mě přijde pařit mladá dredařka (těm je taky asi jedno, na co pařeji, hlavně když se váleji ve sračkách :-) a všiml jsem si že nemá vyholené podpaží. Zvedá se mi kufr. Ženy by prostě měly být vyholené. Přes to vlak nejede. Pokud nejsou, tak jsou to takové jako ty,  co krámujou bez vložky "na volno" jak tomu říkají. Chlad zahráli pokud se nepletu pět písniček, nutno podotknout, že pět velmi dobrých písniček. Zvuk byl parádně podladěný, zpěvy vydařené, dobrá práce! V klubu pro dvacet lidí musí být tohle pecka! Třetí kapela se jmenovala VOLE a slušně to rozbalili a byla to první kapela, kterou jsme dokázali v našich stavech vyluštit z programu. Následující kapela, kdyby za sebou neměla plachtu, tak ani nevíme co hraje. Byli to MORBID EVILS, kteří hráli už nevim co a jak. To je prostě úděl prvního festivalového dne. Vždycky se vožereme a pak si nic nepamatujeme. Dole v přiloženém videu standardně pochybné kvality se můžete mrknout co a jak hráli. Po nich byl na řadě BELZEBONG, který zněl jako starý Black Sabbath. Bez zpěvu. A pak přišla šílenost s názvem DEAF KIDS, kteří se z crustové kapely změnili v něco, co na pódiu používá bonga, elektroniku, noise, beaty, a všechno to matlá dohromady, že nejeden z mých přátel prohlásil, že to byla totální urážka vkusu. Zasraný jungle, skřeky a bonga, s metalovou hudbou to nemělo nic společného ... takže asi tak. Po nich ale přišla na řadu kapela, na kterou všichni čekali a kdo na ni nečekal, tak,,, čekal na něco jiného. CONAN mi přišla jako nejpomalejší kapela na světě. Ale bylo to fakt super. Nic tak podladěnýho se jen tak nenaskytne. A basák měl mikinu mých oblíbených Darkthrone a to se počítá! 


Nic z toho ale Medvěd ani Amorfis nevidí, protože zase chlemstaji někde v pivním stanu. Ovšem pak naběhli GODFLESH a teda já nevim, ale přišlo mi to jako nehorázná sračka. A to mám industrial a podobný píčovinky v metalu rád. Tady to znělo fakt blbě. Hlavně bicí automat byl fakt příšernej. A ti dva vepředu to nemohli zachránit, zvlášť když jeden místo zpěvu vyluzoval divný zvuky. Tohle se mi nelíbilo. Zbytek večerního programu vynecháváme, protože už nic nemůže překonat Selfie Clauna, který na festivalu vystupoval dřív a v jeho programu byly takové lahůdky, jako vrtání děr v nose, přibití šourku hřebíkama k prkýnku, pití vlastní krve nebo tahání všeho možného z řitního otvoru. Nacházíme Medvěda s Amorfisem, kupujeme pivko a odebíráme se na chatu. Ovšem teď pozor! Když jsem byl na přechodu pro chodce, docela slušně mě na zdraví a možná i na životě ohrozil taxikář, který se tam nesmyslně otáčel. Posílám ho do hajzlu slovy SES POSRAL NE TY PIČO? a nechal jsem toho debila bez zájmu. Za mnou cupitající medvěd když to viděl, otočil se na podpadku, udělal dva rychlé kroky a už byl u taxikáře a my mysleli, že je zle, neboť náš Medvěd je chrabrý bard mohutné muskulatury, že ho vytáhne okýnkem ven a rozbije mu držku. Taxikář se vymlouval, že měl manévr pod kontrolou, načež mu odpovídám, že STAROU PIČUS MĚL POD KONTROLOU VOLE. Pak Medvěd učinil rozhodnutí: ODVEZEŠ NÁS NA CHATU. A ZADARMO. Taxikář se nezmohl ani na slovo a tak jsme mu naskákali s pivama do auta, posranej strachy otočil taxi správným směrem a odvezl nás ke křižovatce, kde jsme ho přestali trápit a nechali ho zastavit. SODík se projevil jako solidární ťuťuňuňu, když se mu omlouval a ještě mu dal 50kč za ten asi jeden kilometr jízdy. Taxikář byl rád, že dostal pade a ne po tlamě. Když taxikář odjel propukli jsme v hurónský smích a Amorfis prohlásil, že to bylo poprvé, co viděl Medvěda běžet. Měl tím samozřejmě na mysli ty dva rychlé kroky po veselé příhodě u přechodu pro chodce. Na chatě si dáváme další pivka a jako první šel na kutě SODík. Ovšem teď zase pozor! To si takhle klábosím s Amorfisem před chatou, popíjíme a najednou rána jak cyp, celá chata se zaklepe a ticho. Kouknem do chatky a tam leží pod sekačkou na trávu nataženej Medvěd, tlemí se jak malý děcko a nemůže se z tama vyšťourat na nohy. Nakonec se zvedne a pošle svoji prdel do postele. Chvilku poté i já s Amorfisem. Magi je nezvěstný, ostatně jako skoro na každém festivalu. Festival divných riffů pro nás tedy skončil jedním výserem a dvěma veselýma příhodama z natáčení...


Druhý den máme u snídaně zajímavé téma: Lízání vaginy. Zatímco někteří členové naší party tvrdí, že to smrdí a je to mokrý, SODík na otázku Láďo, kdys naposledy lízal? okamžitě bez přemýšlení odpovídá V neděli. Hold profesionál. Dáváme hromadný tlemenec a v tu chvíli mě napadne název pro písničku nějaké gore grindové kapely: Čištění vaginy ocelovým kartáčem. Uplně vidím Radima ze SPASM, jak seznamuje na koncertě fanoušky s novým songem, který pojednává o tom, že chlap chce lízat kundu, ale smrdí mu a proto ji drhne ocelovým kartáčem aby nesmrděla... Po snídani ještě nějaký čas lenošíme a pak se odebíráme na oběd. Zašli jsme do města do hospody U Draka. Byli jsme tam už minule a mě se tam nelíbilo. Nelíbilo se mi tam ani letos. Kofolu měli teplou, obsluhu těžkotonážní, na všechno tam byla spousta času, polévka vlažná, tedy z mikrovlnky. Kluci si dali řezané pivo, které okomentovali Jde to. Vynadal jsem jim, že u piva nemůžou říct, že Jde to. Pivo prostě musí bejt dobrý kurva! A teď zase pozor! Najednou se od vedlejšího stolu ozve rána a týpek to nedal a prostě si ustlal na zemi v hospodě. Servírka obřích rozměrů zírala jak tele na nový vrata. Magi se v hospodě  vysral a pak cestou na festival na jednom parkovišti uviděl toiku, tak k ní také pospíchal. Nejprve do ní chvíli koukal a zjišťoval její stav a pak hrdinsky vešel a položil rozbředlý kabel. Já si to nechal až do areálu. V tom vedru, které zatím panovalo, se proces vyprazdňování v toice mění v peklo. Pot mi kapal z nosu do trenek a stékal po zádech do žlábku... Když přicházíme do areálu, nevíme co zrovna hraje, protože z programu to nedokážeme vyluštit, a taky protože následuje VÝSER ČÍSLO DVĚ: Na velkoplošné projekci v minulých letech, když hrála kapela, v pravém dolním rohu tuším to bylo, po celou dobu koncertu bylo jméno kapely která zrovna hraje. Proč tomu tak nebylo letos? Mezi kapelami bylo dřív promítáno všemožné umění od Happy Tree Friends, přes Švankmajera a Tetsuo až po porno a letos nic. Jen strohá oznámení o změnách v programu, pravidla chování při stagedavingu a Next Act. Magi po chvíli uvažuje, že kdyby to na chatu nebylo tak daleko, že by se šel na chvíli natáhnout. SODík mu doporučil, aby si vzal taxika, že teď jezdí za pade. Medvěd doplnil Ale musí ti to někdo vyjednat


První kapelu, kterou vidíme, je ONA SNOP, kterou jsem chtěl vidět, protože mám v oblibě různé bordely a oni byli bordel opravdu dobrý! SXFXCX byl deathmetal kde pěla dívka kyprých tvarů. Je třeba zmínit, že pěla pěkně chlapsky.  Další kapelu, INTESTINAL DISEASE trávíme a z povzdálí sledujeme u vinného střiku. PHANTOM CORPORATION měli basáka, který by svými dlouhými blonďatými vlasy mohl dělat reklamu na Švédsko. Ale hráli parádní rokenrol! A pak naběhla SHEEVA YOGA, která je na můj vkus moc uřvaný chaos. Magimu teče z nosu a umírá, tak odešel na hotel zobat ibalgin. Bylo mu asi fakt blbě, protože zapomněl klíče ve dveřích v mém autě, které máme jako takové příruční zázemí na parkovišti. Vzpomněl si na to asi za hodinu a půl... Deathmetalovou SNĚŤ jsme si hodně užili před dvouma rokama na miniverzi OEF ale teď nám to přišlo tak nějak obyčejně. Rozhodně ne tak aby kolem nich byl takový humbuk. Ale logo a název maji skvělý! Začíná foukat a kupit se oblaka. Asi bude chcát. Tak co dáme si třetí výser? Tak jo. VÝSER ČÍSLO TŘI: Astronomické ceny pokrmů v areálu. Tohle hraničilo s nenažraností prodejců. Jako fakt je potřeba aby se bramborák prodával za 125Kč s možností si za nemalý příplatek k němu dát sýr nebo zelí? TO JAKO FAKT? A co ten langoš za 150? Ty vole však výrobní cena je někde na hranici deseti korun. Může mi někdo vysvětlit, proč bych za kousek těsta v ceně pěti korun, ponořený do oleje a potřený česnekovou šmakuládou, měl dát 150Kč? Trdelník za 130? Jste se posral pane inženýr nebo? Tohle byl masakr a největší výser ze všech výserů. Šikovně byly ceny nastavené tak, aby nemohla vzniknout konkurence. Prostě všechno žrádlo za stopade a možnost za přípalek různá dochucovadla nebo přílohy. Například, kdo by odolal hranolkám za 75Kč nebo šprkanci kečupu za dvacku? Tý vole, jak tam tohle všechny sralo, až to hezký nebylo. To asi i Němci čuměli, jak se to v té naší malé české vlasti sere do piče... a proto jsme zašli na benzinku na bagetu, kde to nebylo lepší. Takovej malej neochucenej hajzl a svině ze Shell za ni chtěli 75Kč... Když si dlabeme tu hnusnou bagetu, přisedá si k nám týpek a vysvětluje nám, že si koupil tričko kapely co se mu líbila, že ji chtěl podpořit a tak ještě běžel do města pro prachy aby na něj měl a to tričko nám ukazuje, načež mu říkáme, že si koupil tričko kapely Ona Snop a ne té, co měl v úmyslu. Tak trochu jsme mu tím zkazili den, protože nám to tričko hned nabízel ať si ho vezmem, což jsme s díky odmítli. 


Začíná pršet a já si dávám takzvaný Graperol za 115Kč. Není to nic jiného než panák Aperolu, grepový sirup, nadrcený led, vše zalité perlivou vodou a na vrch kousek citronu a máty. A k tomu jsem si vzal brčko. Papírový. TY VOLE jak někdo mohl vymyslet papírový brčko. Na to musel přijít snad dement. Přece každý malý dítě ví, že tekutina a papír k sobě dohromady nejdou. To vždycky vymysleji nějakou píčovinu, protože zelený ekošílenci věčně něco řešeji. JE MI Z VÁS NA BLITÍ! Zjišťujeme, že Amorfis je opilý jak carský důstojník. Přesedlal totiž z Ratara na pivovar Proud a notně si to užíval. Při prvních kapkách deště zbystřili všichni crusteři. Jako by na to čekali až začne pršet, začali se válet po zemi, sjíždět kopec po prdelích a prostě si užívali, že se můžou zasrat bahnem od dredů k teniskám. A přitom ty crusterky jsou tak hezký, potetovaný holky... ONSLOUGHT, kapela, která je 40 let na scéně předváděla příjemný heavy metal. Bohužel pro ně, začalo celkem slušně pršet a Amorfis začal být celkem slušně na šrot. Následní LIK hráli deathmetal prošpikovaný mejdnovskými sóly. Proč ne? Znělo to kurevsky dobře. Když spustili MEMORIAM, spustil se liják a i na malou vichřici trvající asi dvacet vteřin došlo. Amorfis je K.O. a odešel na chatu. Kam až došel ale v tu chvíli nevíme... SKITSYSTEM je dobrý ale nožičky začaly bolet a tak jdu ulevit do pivního stanu. INFEST mi přišel takovej nijakej, ale spíš to bylo zapřičiněno prudou z deště. Někteří tedy oželují zbývající program a odchází za některými na hotel. Jediný Medvěd si ještě počkal na Malevolent Creation, neboť jak by řekl Já je mám rád. Všude jsou kaluže, pomlácení promočení špinaví ožralí člověci...


Pátek ráno je kosa ty vole jako svině. Medvědovi z prdele zase břinká plyn a má to zvuk jak startující Harley. Po snídani sušíme boty a ponožky a ten smrad z bot, extratřída! Když jsme se vychrchlali a osušili a vyprázdnili, jdeme na oběd. Cestou potkáváme fízly u jednoho objektu a za chvíli nás míjí pohřební dodávka. Asi tam našli nějakou mrtvolu. A já si říkal že když jsme tamtudy šli včera, že to tam něčím smrdí... Hospodu U Draka jsem odmítl navštívit a tak zacházíme do restaurace Jednička, která je větší, čistší, světlejší, obsluha rychlá, ceny příjemnější, pivo chutnější. Drak se může jít vystříkat! Po dobrém obědě jdeme do areálu a dáváme si pivo. Amorfis sedne ke stolu, podívá se do kelímku a pronese: "Tak tě vyzkoušíme." Magi opáčil: "Tohle byla kromě spánku nejdelší doba, cos držel hubu." A měl pravdu. Amorfis opět nezavřel tu svoji tlamu a neustále citoval české klasické filmy... Vedle u stolu seděl týpek a na rameni měl kérku zmrzlinového kornoutku a místo kopečku zmrzky tam měl ňadro s bradavkou nahoru. Když zmiňuju ňadro, letos bylo více nahých dívek než mužů a samozřejmě v normálním světě to pro heterosexuály znamená změnu k dobrému. Zašli jsme se podívat na UNSU, což byl fajný francký grindcore, který se líbil i slečně, která při jejich setu odhodila svršky a nechala nás obdivovat její kozičky. 


Další grindcore, tentokrát trochu jinak, předváděli VOMI NOIR. A pak to přišlo. Dvacet dva ročníků čekám, až se na pódiu, které znamená grindcore, objeví moji oblíbení AGGRESSIVE TYRANTS. Kurva, která jiná kapela by tu měla hrát, když ne tahle! Cizinci nechápali co se děje a pařili jak pominutí. I když pařící děvčata, kdyby věděla, že paří na text "Vymrdám ti prdel, postříkám ti xicht" nebo tak nějak to tam je, by asi pařit přestala. Na druhou stranu tohle je Obscín Ikstrým a o různé scény není nouze. Loňská kuřba přímo na pódiu při kapele God Dethroned se stane legendární. Pokud to není nějaký kec, tak údajně mělo snad něco podobného proběhnout i nad ránem v pivním stanu, kdy si  nějaký týpek pochutnal na ejakulátu jiného týpka... Uff! Pak přišli GRIDE. Dobrý! PLF mě nijak zvlášť nenadchli. Sorry. No a umňoukaná legenda MOB 47, tak ti se mi vyloženě nelíbili. Ovšem BENEDICTION mě docela převálcovali. Vůbec jsem to nečekal, protože to nemám naposlouchaný, i když nějaký songy mi z doby nahrávaných kazet vyskočily. Členové kapely se permanentně usmívali na bordel, který se děje na pódiu a pod pódiem. Pak jsem vynadal Amorfisovi, že místo rAatar říká rÁtar, že je to stejná píčovina jako říkat Lídl, když je to Lidl! Po mém kázání Amorfis přesedlal opět na pivovar Proud. Na MACABRE jsem se těšil. Musím ale konstatovat, že to nebylo nic dobrého. Všichni tři každou chvíli něco pokazili, zpěvy byly falešné, no a zvuk taky nebyl ze soudku s křišťálem.  Ale výběr písniček parádní! Hrálo se úplně ze všech jejich alb. Došlo i na prastaré Grim Reality a akustické Minstrels. V tomto ohledu výborné. Ovšem kdybych je neměl naposlouchané, tak snad ani ty písničky nepoznám. Znělo to jako Potkali se u Kolína. Taky jsem se dozvěděl, že se Macabre vyslovuje MAKÁb. No nebudu ne vlně buzerantsví, pro mě to budou vždycky Makábre, potažmo Mekejbr. A po Mekejbru DISMEMBER. Teploměr ukazoval 10 stupňů celsiových. A když už zmiňuju nepříjemnost, je na čase vytasit další výser. 


VÝSER ČÍSLO ČTYŘI: Došel Ratar. Kurva v pátek v deset večer dojde Ratar. Je toto možné? Loni taky došel ale až v sobotu. Ale aby došel v pátek, to je prostě špatně! Přestávám tedy požívati piva, neboť nerad míchám značky... Švédové byli velmi dobří a svému jménu dělali čest. Zvukaři to ze začátku trochu posrali, ale pak se to vylepšilo a byl to zvukový koncert! Měl jsem v plánu vydržet až do tří do rána, protože jsem chtěl vidět 3Onany Boys, ale byla zima a únava a absence Rataru, tak jsem  se na to vysral a odebral se s klukama na hotel. V zimě se mi prostě nechtělo čekat 5 kapel, abych viděl 15 minut bordelu. A co, dáme výser? Tak jo. VÝSER ČÍSLO PĚT: Chtěl jsem synáčkovi koupit dětské tričko s motivem festivalu, ale jak mi sdělila poněkud chaotická a zmatená a pomalá obsluha v merchandising, dětská trička byla vyprodána. To jako fakt? Ty vole tak pořadatel má fabriku na tištění merche a nemůže toho udělat víc? Však se to každej rok všechno vyprodalo. Copak nechce vydělat víc prachů? Já tohle prostě nepochopím. Přeci když vidím, že jeden ročník dojde pivo určitý značky, tak se z toho poučítm a další rok tu značku zajistím ve větším množství. To samý oblečení. Rok 2021 dětské trička vyprodané. Je přeci nemožné!! aby se stalo, že v roce 2022 budou dětská trička opět vyprodána! Cestou na hotel chválíme muže v uniformách, že nás chrání a pomáhají nám, neboť některá prasata nerespektovala omezení rychlosti na 30km/h.


Letošní ročník mi co se týká dramaturgie přišel také dost odlišný od těch předcházejících. Bylo strašně málo klasického tupa tupa gore grindu. Vlastně jediný zástupce tam byla Carnal Diafragma. Ruku v ruce s malým množstvím gore kapel je i malé množství rozličných masek a převleků a nafukovacích kravin. A přitom se při gore grindových kapelách baví snad všichni, i ti, kdo tomuto stylu neholdují. SLAVENKUST stíháme poslední song, ale to nevadí, protože naším cílem bylo vidět GENDO IKARI. Když jsme si je na chatě poslouchali, pasovali jsme je do role dvojčlenné kapely Japonců. Nakonec jsme zjistili, že jsou čtyři a ještě k tomu ze Skotska. Z toho by se jeden posral. Každopádně Gendo Ikari byla konečně pořádná muzika! Odpověď na Anal Cunt a Agoraphobic Nosebleed. To mám hodně rád... Po nich jsme zašli na pizzu. Ne samozřejmě na 1/8 (to jako jeden trojúhelník) za stopadesát, ale do města do skvělé pizzerie, kde za cenu jedné osminy, dostali jsme pizzu celou, skvělou, vynikající!! A ne ten supermarketovej sráč, co se nabízel na festivalu... Cestou zpět na Bojiště vypravujeme Magimu historku, která se stala předchozí den. Sedíme si takhle na lavičce, sledujeme kapelu a na lavičce před námi leží někým odložené, nedojedené jídlo. Většina toho v talíři zůstalo. Asi to chutnalo strašně a ono to i nevábně vypadalo. Nějaký bulgur se zeleninou bo co to bylo za stopade. Leželo to tam několik hodin. Pak kde se objevili, tu se objevili, dva pankáči. Nejprve se optali vedle sedící dívky, jestli je to jídlo její. Když dostali zápornou odpověď, s chutí se do toho oschlého hnusného studeného jídla pustili a talíř vyprázdnili. Magi když to slyšel se zakuckal a začal dávit a řekl bych, že byl jen kousíček od nablití do huby. No a po chvíli jsme mu připoměli historku z prvního dne festivalu, kdy si jeho bisexuální kamarád prostě jen tak odplivl půllitr blitek do trávy a to mám takové tušení, že si Magi do té huby už opravdu nablil. THE CREATURES FROM THE TOMB stíhám poslední dva songy a asi by se mi to ani nelíbilo. Byl to sice goregrind, ale ne takovej ten zábavnej. Následná ESCUELA GRIND velmi mile překvapila. V kapele dvě křehké dívky. Jedna drtila kytaru a druhá hlasivky. Ta co drtila hlasivky ale zas tak křehká nebyla a vůbec se s tím nesrala, dost nevybíravým způsobem kopala a mlátila fanoušky na pódiu a v první řadě ve které jsem se nacházel i já a jen mi hlavou blesklo Tak a teď mi vykopne telefon z ruky a budu mít hovno. Nevykopla. Na konci zahodila mikrofon a bylo po koncertu! Moc pěkné. A děvčata hezká i z blízka.  Jo a kytaristka měla černé kalhotky... Další kapela byla uječenej heavy metal a jmenovala se INTOXXXICATED. Jakej paradox. Před pár minutama jsme sledovali zástupce něžného pohlaví, kterak znásilňuje naše sluchovody skřeky tahanými odněkud z prdele, aby následně vysoký chlap s hárem až po piču ječel do mikrofonu jako nějaký kastrát. No a pak to zase nastalo. BANDIT. Když bych tady napsal, že se jednalo o neposedný grindcore, nikdo by nemohl nic namítat, jenže za neposedný grindcore se dá považovat každý grindcore, kde zpěvák lítá po pódiu. Tohle bylo něco trošičku jinýho. Tenhle zpěvák, to bylo hovado! Neusátle házel mikrofon na zem,  mlátil se pěstí přes xicht, nechával si naplácat pantoflí na holou,  neustále skákal mezi lidi, předváděl různé taneční kreace a výhružné výpady (ze srandy samozřejmě) směrem k securiťákům. Na závěr se vyčerpáním poblil, rukou setřel blitku ze země a učísnul si s ní jeho plešku a pak se vyblil podruhý, zahodil mikrofon do prdele a šel do piče. Vidět tohle Magi tak okamžitě vrhne. Nebylo snad nikoho, kdo by se v tu chvíli nesmál nebo nechápavě nekoukal. Tohle bylo tak boží a tak obscénní a extrémní. Tohle je přesně to co chci vidět na tomhle festivalu. A ne Tankard (nic proti). Než Tankard, tak si radši dávám MURDER INC. Takovej thrashmetal mě baví. INDIAN NIGHTMARE, pomalovaní punkheavymetalisté mě vůbec nebavili. Myslím, že noise, gore, nebo grindcore by lidi uvítali víc. Jim je jedno na co pařeji. Pařili by i na Leoše Mareše kdyby tam přijel. Jediné co jsem shledal zábavným, byla jakási ohnivá show na konci jejich setu, prováděná hezkou potetovanou červenočernovlasou dívkou. SODík po jejich vystoupení odjel. Ne protože by byl znechucen, ale protože druhý den odjížděl na rodinnou dovolenou. No a Magi, ten odjel hned po pizze, poněvadž odjíždí dělat táborového vedoucího. A udělali oba chybu, neboť se přihrnul Kino se svou partou kumpánů říkajících si CARNAL DIAFRAGMA a TO byl konečně ten tupatupatrrrr goregrind, kterej máme všichni rádi, a kterého bylo letos jako prstů na levé ruce malomocného. Bordel na pódiu i pod ním, další krásná dívčí ňadra venku, nafukovací nakousnutá kobliha, papírová krabice s očima, zelený žabák s rytířskou helmou, nafukovací plameňák, vystrčené prdele, nafukovací balony a kotel jako kráva. BEHEADED, ano přesně tohle je deathmetal, kterej mě baví. A teď pozor!! Přesně v 17:12hodin trutnovského času, pizza, kterou jsem s chutí v půl dvanáctý slupnul, objevila se opět na světle božím! Jak jsem to poznal? V hovně byly kousky zelených oliv... 


Začíná zase pršet a já vracím kelímek a nechávám si připsat zálohu na náramek s tím, že si za těch 70Kč za kelímek plus 20Kč které mi tam předtím zbyly, koupím něco k jídlu, jako jsem to dělal každý rok. VÝSER ČÍSLO ŠEST: Za 90Kč se nic normálního koupit nedá! Jak je to krásně vymyšlený... Obešel jsem všechno žrádlo a jediný co se blížilo devadesáti korunám, byla tortila za sto. Nepočítám samozřejmě koláče, polévky a podobné píčoviny. Když už jsem nevěděl kudy kam, tak jsem si šel dobít těch 10Kč abych měl na tortilu. Slečna u dobíjecího terminálu si myslela že si z ní dělám prdel. Nedělal. Ano, dobil jsem si deset korun českých, abych měl na tortilu. Loni by to vyřešila obrovská hromada voňavých farmářských brambor za 70Kč. Letos ale už byly taky za stopade. No tak teda jdu hrdě s tou stovkou nabitou v čipu na náramku a zakupuju onu zmíněnou tortilu, což byla výser sám o sobě. Vyklubala se z ní totiž půltortila. Studená. Rozmočená. A v ní zelí a paprika a kečup. Zabalené patrně do toho nejlevnějšího ubrousku, který se po kontaktu s mojí rukou začal sám rozkládat. Půltortila nebyla nijak zabalená ani ničím slepená, neměla spodek, takže jakmile se rozmočil ubrousek, začalo všechno vypadávat a vytékat ven. Tohle opravdu nebyl žádný velký kulinářský zážitek. Spíš bych to nazval ojebem za kilo. Sorry, ale tuhle nenažranost, která nezná mezí, do budoucna podporovat nehodlám. Zase vocaď pocaď. Tyhle ceny byly normální zmrdství! Čekám na poslední kapelu, kterou chci vidět, BILE ale mají technické problémy a nedaří se jim rozchodit nějaké aparáty. Když začnou hrát, narazí do Amorfise punkerka a zapadne metr od nás do křoví, slíkne gatě a vychčije se tam. Chvíli po ní další. Prostě Obscene Extreme... To zpoždění a ta tortila, nějak to na mě spadlo a rozhodl jsem se po dvou písních opustit kamarády a vydat se domů. Večerní program v podobě tří lákadel (Tankard, Avulsed a Pig Destroyer) oželím. Však toho bylo dost... Medvěd mi pak psal zprávu, že Tankard a Avulsed byli výborní a jeden známý psal, že Pig Destroyer to tam všechno zničili. Ale já jim nevěřím ani slovo.


Na afterparty jsem se svezl s přítelem Barvákem, takže jsem si i pivko mohl dát. A taky že dal. Na čepu byl pivovar Proud za 65Kč a byla to lahoda. Už se nedivím Amorfisovi, že si ho plnými doušky dopřával... První kapelu bohužel nestíháme, ale druhou už vidím celou. INTOXXXICATED se mi zdáli mnohem zábavnější než na hlavním pódiu. Lidí je tam hodně a pivko točí sám pan pořadatel Čurby s panem uvaděčem Ádou. Další kapela je SXFXCX s korpulentní zpěvačkou, kterou bych rozhodně doma mít nechtěl. A opět zafungovalo malé pódium, nebo dobré pivo, kapela se mi líbila mnohem víc než když jsme ji viděli v hlavní části festivalu. Při jejich setu se v kotli objevil maník, který pařil s uzenou makrelou v ruce. Docela originální na veganském festivalu. Každou chvíli dával někomu očuchat igelitový obal, ve které už tekla chuděrka makrela a bylo krásně vidět, kdo je vegan a kdo ne. Veganům se zvedal kufr, masožroutům tekly sliny... Taky vedle mě nějaký punker hodil jinému punkerovi dvacetikorunu do škvíry mezi půlkami u prdele, která mu lezla z gatí. Punker dvacetikorunu vytáhl z řitě, labužnicky očuchal a vsunul do peněženky. DEZAZTRE NATURAL hráli jakýsi deaththrashmetal s heavymetalovými sóly. Nejdřív mi to přišlo docela zvrácené, ale zvykl jsem si a asi od třetí písničky spokojeně pohupoval sádlem do rytmu. SOCIAL CHAOS předváděli grind sypec jak cypec. Opravdu výborné. A ten kotel jakej na ně vznikl. Kde se bere energie v těch lidech po pěti dnech paření, to netuším. Pak byl na řadě BIG SURPRISE. Pořadatelé byli tajemní jako hrad v Karpatech a opravdu nikdo z nich za celou dobu nevydoloval, co vlastně za velké překvapení bude hrát. Od středy se proslýchalo, že by to mohli být Macabre, což by bylo neslýchané! No ale nakonec to byli PIG DESTROYER, kteří oznámili že Vijár serprajs end ví plej pank kavrs. A mě se z toho orosila prdel. Punkové covery totiž není to, kvůli čemu jsem přijel. Nejhorší na tom bylo, že zpěvák nekecal a opravdu začali hrát nějaké pankové písničky, takové nezajímavé mi to přišlo. Na rozdíl od pankáčů, kteří začali šílet. Naštěstí to trvalo jenom čtyři nebo pět songů. Pak kytarista sešlápnul pedál, změnil se zvuk kytary, zpěvák nic nesešlápnul, ale změnil hlasový projev a bubeník, který si nechal nainstalovat dvojkopák se konečně mohl vyřádit. Spustila se smršť grindových songů s perfektním zvukem, který sice měly všechny kapely, ale Pig Destroyer ho měli lepší. Orošená prdel v tu ránu vyschla a já byl maximálně spokojený. Po padesáti minutách slezli z pódia, já si došel pro pivko a čekal jsem na další kapelu, která hrála crustemetalslayer a jmenovala se HELLBASTARD. A taky konečně někoho napadlo v hledišti zhasnout a hned byla umocněna klubová atmosféra a všechno vypadalo lépe a ostřeji. Lidí trochu ubylo. Spousta jich posedávala a polehávala a pochlastávala venku. Nejvíc se mi líbil závěr, což byl řekl bych nějaký cover, připomínalo mi to Anthrax... Poslední kapela na můj vkus dost dlouho připravovala svoje nástroje ale když to rozbalila, stálo to za to. Začali hrát se zpožděním a kdyby se mělo končit o půlnoci, zbývalo by jim nějakých 15 minut. PLF mě na hlavní scéně nijak nenadchli, ale na malém podiu byli fakt skvělí. Ten kytarista lomeno zpěvák musel mít snad devět prstů na jedné ruce jak tam mrskal akordy a jezdil po krku kytary. Brutální rychlý grind jak cyp skončil deset minut po půlnoci coverem od Unholy Grave. Vyřval se přídavek, který byl také cover, ale přeslechl jsem od jaké kapely. A pak byl konec. Za mikrofon se postavil Bilos a vypadal dojatě, nebo ožrale, nebo obojí, poděkoval nám, zavolal čurbyho, ten taky poděkoval a bylo po piči. Obscene Extreme festival je zase na rok u ledu. Trutnovští, bydlící kolem bojiště si hlasitě oddechli...




Pro pár dalších pofiderních fotek klikni na "DALŠÍ INFORMACE". Pokud ti někdo poslal odkaz přímo na tento report, nikam klikat nemusíš...

9. 7. 2022 ROCKOVÁNÍ U STOLINŮ VOL. 4

 


Když jsem byl nedávno v Hořicích na májové veselici, zaujali mě tam No Body Boys. A už tam jsem zahlídnul leták na akci nazvanou ROCKOVÁNÍ U STOLINŮ. A protože hospoda U Stolinů je nějaké 4 km od mého bydliště, nebyl důvod nezajít podívat se na ně znovu. Hospodu U Stolinů jsem navštívil naposledy téměř před třiceti léty, když jsme tam utíkali z kurzu společenského chování a tance, konané v protější sokolovně, před nemilosrdným vyučujícím manželským párem Krtičkových. Tenkrát to byl hnusnej pajzl. Ovšem už nějakou dobu se proslýchá, že hospoda je opravená, zvelebená, vylepšená. Takže další důvod proč se tam jít podívat. Punkužel to zas tak idylické nebylo, protože jsem na koncertě nemohl požívati piva. Respektive mohl, ale z preventivních důvodu jsem nepožíval. Druhý den jsem musel ráno vstávat a 8 hodin šoférovat. S mým řidičským umem bylo třeba být naprosto čistý. Takže jsem požíval fakt skvělé točené nealkoholické pivo s příchutí grepu, od mnou opovrhovaného smíchovského pivovaru. Po zaplacení vstupného jsem se pozdravil s kámošema a šel sledovat kapelu VPR, která právě začínala hrát. Je pravda, že si punk doma nepustím, ale když nebylo do čeho píchnout, tak proč nezajít na takovou kapelu. Co k tomu napsat? Při jejich vystoupení začalo pršet a většina z několika přítomných punkových hlav se  buzerantsky schovávalo pod deštníky, aby na ně náhodou nespadla kapka vody a májový deštík jim nerozmočil jejich nabarvené natužené číro. Když to porovnám s punkáčema, na které jsem zvyklý z Obscene Extreme festu, musím se smát. TO jsou pankáči, který se váleji ve sračkách, jsou šťastní a zfetovaní. Ne ty co maji půllitr u tlamy a nechají hrát kapelu pro prázdné hlediště. Ostuda! Druhá kapela měla být Bestie, ale nevim proč, byla nahrazena kapelou WOSA, která se mi líbila. Měli šikovného zpěváka, který ač to z videa nevypadá, fakt uměl zpívat. Stejně tak sympatická basačka. A vůbec všichni byli takoví fríí a v pohodě a jejich rockové písničky se mi prostě líbily. Třetí v pořadí byli zmínění NO BODY BOYS, hrající směs všeho možnýho. O mě je známo, že se mi píčoviny líběji a No Body Boys je přesně to, co občas chci vidět naživo. Zhýčkaní pankáči, tou dobou už celkem slušně potácející se v opilosti a padající na zem ale byli jiného názoru a jejich omezený hudební názor se neslučoval s produkcí Štěpánovy kapely. Ne všichni samozřejmě. Jen tak co jsem zaslechl z prořídlého davu po skončení. Hele, každej jsme ňákej. Mě ke štěstí stačí trocha toho metalu a dobrýho piva. Někdo potřebuje true punk. Já si vystačil  a spokojeně kýval hlavou do všemožných rytmů při No Body Boys. Další kapelou, která přišla na paškál, byla JEDNOTA KOLÍN. Kapelu uvedla zmíněná legenda Štěpán (zpěvák No Body Boys a následujících V.V.Ú) a docela jsem valil oči. Jeho uvedení mi bylo tak trochu v rozporu s tím, co pankáči obvykle vyznávají. Uvedl něco ve smyslu, že v dnešní divné době, když se někdo nazve vlastencem, hned z něj lidi dělaji nácka a fašouna. Při tom naznačil gesto Hitlerovy zdravice. Kdyby to někdo vytrhnul z kontextu, mohl se v Novobydžovském zpravodaji skvět palcový titulek U STOLINŮ SE HAJLOVALO. Ne, samozřejmě to tak nebylo. Štěpán je šoumen a vypravěč a prostě jen chtěl podtrhnout názor, že považovat někoho za nácka jen proto, že je vlastenec je zcestné a to i když má kapelu hrající Oi! muziku s vlasteneckými texty silně lpějících na naší rodné vlasti. To si samozřejmě myslí každý normální člověk, jen posraní levičáci budou pořád jebat a každý kdo tu nechce multikulti a bandu zelených čuráků, je pro ně nácek a fašoun. Toliko tedy k zajímavému uvedení kapely Jednota Kolín, která, jak Štěpán slíbil, měla opravdu parádní texty vlastenecky založené, hrdě se hlásící k naší vlasti, předkům a národu. Tohle je přesně to, co debilové označují za náckovství. Hudba se mi taky líbila, projev zpěváka taktéž. Ten večer se mi líbili ze všech nejvíc. Jenom škoda strááááášně dlouhé přípravy nástrojů a zvukovky, určitě delší než jednu hodinu. Pro člověka, který je na ovocném nealkoholickém pivu, je tohle vždycky peklo. Poslední kapelu, V.V.Ú dávám jen dva songy, abych se přesvědčil, že je všechno v pořádku (bylo) a jel jsem domů, neboť se ozývala únava a potřeboval jsem ráno být fit. Akce to byla určitě povedená a věřím tomu, že pankáči a jiní přítomní tam pařili až do ranních hodin. Nejsem si však jistej, jestli 250Kč za vstupné dokázalo čtvrté rockování u Stolinů zaplatit, protože na můj vkus tam bylo prostě málo lidí. 

30. 6. 2022 HELLOWEEN / HAMMERFALL

 


Vlhký sen každého fanouška heavymetalu se stal skutečností! Ten se stal vlastně už v roce 2017, když na obří turné po celém světě vyjela kapela Helloween i s Michaelem Kiskem a Kaiem Hansenem. Dvacetpět roků se čekalo, než se hlavní postavy mezi sebou udobří do takové úrovně, aby spolu mohli pobývat v jedné místnosti. Pokračování vlhkého snu bylo to, že se nejednalo pouze o nárazovou akci - turné - ale že všichni zapracovali a nahráli novou písničku. A dovršení vlhkého snu je kompletní nové album a turné k němu se všemi členy, kteří jak se zdá, se asi do Helloween vrátili na dobro, jelikož domovské kapely Kiskeho a Hansena (Unisonic a Gamma Ray) stagnují. Jestli je to dobrá zpráva nebo ne, nedokážu posoudit. Mě se líbí Helloween komplexně ať už s vyhnancema nebo bez nich. Původně měl na pražském koncertě místo Hammerfall jako host vystoupit UDO a zahrát set plný songů jeho bývalé kapely Accept, ale dýněžel se do toho vložil covid a tak po dvou letech odkládání koncertu se změnil i host. A přiznejme si to, změnil se k horšímu. Uda nahradili Hammerfall. Chjo. Když jsem si kupoval před dvouma rokama vstupenku, kupoval jsem ji i pro moji milovanou ženu Filoménu. Jenže se jí teď nějak nechtělo jet, tak její místo zaujal můj věrný severský přítel SODík. Nutno podoktnout, že její místo zaujal pouze coby majitel vstupenky. To jen tak na okraj pro různé škarohlídy, kteří by si mohli ledacos domýšlet. Do Prahy nás jelo 5, a šestý do party, SODík, na nás čekal na místě konání. Dostat se na parkovací místa bylo díky debilním řidičům s pražskou poznávací značkou trochu peklo, protože takoví řidiči, a obzvlášť v té zkurvené Praze, jsou prostě hovada. Sympatický mladík u závory na nás vysypal několik vět ohledně pravidel placení parkování, za což jsem ho upřímně politoval, protože to samé musel opakovat několika tisícům řidičů. Míst na parkování bylo dostatek a náš koráb jsme zaparkovali ve třetím patře.




Pak už jen pár desítek metrů výtahy a pěšky po přechodech a jsme v O2 aréně. Vystojíme si frontu se vstupenkama, podstoupíme šacování, odkládání osobních věcí do košíku a procházení bezpečnostním rámem jak na letišti a pak už jsme tam. Koncert může začít. Někteří z naší party si dávají pivo, já volím ovocnější variantu a kupuju COOL Lemon za padesát. V tom hnusným vedru lahodný nápoj. Protože mám já a SODík vstupenky na sezení a kluci na stání, tak se rozdělujeme a jdeme se mrknout do haly. Nikdy jsem v takové nebyl, takže se mi tam líbilo. A hlavně mě potěšila jakási klimatizace nebo výměník vzduchu, který, ač zcela evidentně fungoval, nezabránil pozdějšímu přilepení k sedačce. Najdeme si svá místa a třeseme se toho, abychom náhodou neměli nějaké obézní nebo nějak netolerantní přísedící. Nic takového se nestalo, i když se našlo pár blbců, kteří měli potřebu neustále courat tu pro pivo, tu pro hranolky nebo pizzu a všichni v řadě díky nim museli vstávat, protože sedačky nebyly zrovna dvakrát prostorné a pohodlné. Kurva lidi to nevydržíte tři hodiny bez žrádla? To jste se na koncert přišli nafutrovat? Blíží se devatenáctá hodina a retardi na stadionu začínají pískat. Patrně nezaznamenali, že začátek akce oproti původní sedmé hodině před covidem, byl posunut na půl osmou. Když začali pískat podruhé, silněji, pustil jim hlavní mlžitel trochu mlhy na pódium a Hemrfóluchtiví hevymetálisti sklapli pysky. Přesně v 19:30 hodin zkurveného pražského času začala hrát předkapela, bohužel HAMMERFALL. Opravdu jsem se snažil. Bůh je mi svědkem, že jsem se snažil naladit na vlnu jejich pojetí heavymetalu, ale ono to prostě nešlo. Jejich hudba byla směšná, primitivní, hloupá a ani zvukaři je moc nepodpořili, neboť po celou dobu měli zahuhlaný zvuk, který byl na můj vkus potichu. Téměř celé Hemrfólí vystoupení se neslo v pochodovém středním tempu, až si nejeden mohl říct WTF, co je tohle za sračku? (já si to řekl). Zpěvák byl ale absolutně nejhorší zmetek ze všech. Takhle falešně nezpíval svého času snad ani Andi Deris. Pouze místa, kde byl doplňován sbory kytaristů, to bylo dobré, protože hlavní zpěvák nebyl slyšet. Za celou dobu jejich koncertu jsem se nepřinutil spokojeně kývat do rytmu hlavou, nebo si podupávat nohou. Naprosto bez zájmu. A to jsem se fakt snažil najít něco pozitivního. Švédové hráli 75 minut mínus žvanění a jejich chování chvílemi připomínalo Manowar. Obzvláště pak trapné bojovné gesto blonďatého kytaristy při závěrečné představovačce evokovalo k nekontrolovatelným tikům mé pravé oko, které to vzdávalo a nemohlo se na to již nadále dívat. Hammerfall končí, mají obrovský aplaus od svých věrných a my se jdeme vychcat.



Na hajzlech fronta až do prdele ale když musíš tak musíš. Vracíme se do hlediště, pořizujeme si jako správní teenageři selfíčka s nápisem Helloween a po chvíli usedáme na naše místa, která byla jen tak mimochodem docela dobrá, ač se to z přiloženého videa může zdát jak chce. Pokud jsem na začátku psal, že i když klimatizace fungovala, byli jsme ulepení, tak po přestávce právě nastal ten čas o kterém se zmiňuju. Já jsem člověk, který se rychle zahřeje a rychle se potí, takže jsem se po pár minutách cítil jak v želví kundě. A bylo to opět přesně na čas (super!!) ve čtvrt na deset opět zkurveného pražského času, kdy se pustilo Helovíní intro a po chvíli Dani Löble třísknul do kotlů a HELLOWEEN naběhli v plné polní a hrnuli to do nás. Během chvíle jsem měl husí kůži po celém těle z toho, jak to bylo skvělý. Neskutečný rozdíl ve zvuku a takové té přímé živočišnosti oproti předkapele. Zvuk řezal, basil, mlátil, jebal, ty vole boží! Na úvod si pánové vybrali Hansenovu skladbu Skyfall a ať si všichni láteří jak chtějí, že na začátek zbytečně dlouhý, bylo to výborný. Zpěváci se střídali, kytary kvílely, Markus s basou pobíhal a prstama bublal do strun a všem vzadu vévodil Dani za svými škopky, které byly posazeny do obrovské dýně, což vypadalo velmi efektně. Ještě efektnější pak byla obří projekce, na které byly různé animace dějově a časově zasazené k písničkám, nebo se tam promítaly záběry z pódia. Zmínil jsem zpěváky, což je u Helloween kapitola sama o sobě. Já osobně se řadím mezi ty, kteří uznávají všecky tři zpěváky, kteří se v kapele vystřídali. Někdo nemůže vystát Derise, někdo zase Kiskeho a ti co se narodili po roce 2000 nejspíš ani neregistrují Hansena jako zpěváka. JENŽE! Byl to právě Kai Hansen, který byl toho večera, ostatně stejně jako i minule, z těch tří nejlepší. Když přišla jeho chvíle a hrálo se z prvního mini LP a debutu, takhle s přehledem zařvané prastaré krásné songy, to byla slast poslouchat!!

 

Ale ani Kiske, který sice trochu šišlá, a zlí jazykové tvrdí, že se už dávno vyzpíval z hlasivek, dával svoje party s přehledem. Bohužel pan zvukař, patrně jeho velký fanoušek, mu chvílemi tak strašně ohulil mikrofon, že to bylo trochu nepříjemné a budilo to dojem, že nezpívá Kiske, ale že někde za rohem probíhá pomalá kastrace starým rezavým nožem. Pokud ale budu hodnotit jeho zpěv, byl o třídu lepší než minule.

   

Derisův zpěv mám rád. Líbí se mi, jak se v roce 1994 popasoval se svojí úlohou, když na něj kritika plivala špínu, protože to nebyl druhý Kiske. Nikdo z nich si ale neuvědomil, že to byl právě on, kdo zachránil kapelu před jistým rozpadem. Mám rád i jeho skladatelskou stránku a vůbec mi nevadí, že zpočátku zpíval falešně. Za roky u kapely se vypracoval a i když zpívá svoje party uplně jinak, než by je vyječel Kiske, prostě to funguje.

   

Nejlíp to bylo slyšet při duetech, kdy Kiske jede jak hodinky podle přesně nalajnovaných čar, zatímco Deris experimentuje jak s hlasem tak i s načasováním slov. Pokud se podíváme na setlist, zjistíme, že 8 písniček + pětipísničkový medley, pocházelo ze staré éry od roku 1984 do roku 1988, čtyři písničky zastupovaly nové album a jen dva songy ze středního období z roku 1996. Takže naprostá ignorace Kiskeho Pink Bubbles Go Ape, Chameleona a kromě jedné desky i všech alb z období Andyho Derise. Jenže když má Helloween na každém albu 5 hitovek tak prostě nemůže zahrát všechno. A myslím si že všichni byli s výběrem songů spokojeni. Někteří dementi začali odcházet ještě před přídavkem. Kdyby věděli, že po jejich odchodu kapela hrála ještě přes půl hodiny asi by si rvali rodidla. A někteří poloviční dementi odešli před úplným závěrem, skladbou I Want Out, která byla rozdělena do dvou částí. Písnička začala úplně normálně jako vždycky, do lidí byly vhozeny velké nafukovací balony, kapela za vydatné pomoci fanoušků vyřvává chytlavý refrén I Want Out a najednou se to zvrtne do jakéhosi reggae a někdo, zatímco kapela vyhuleně jamuje, do mikrofonu říká, STOP... STOP... OOU ... STOP... Myslel jsem si, že to přichystala kapela sama, jakože se písnička zvrtla špatným směrem, že bude nějaké tlachání a komunikace s fanoušky, ale bylo to jinak. Na pódium přišli pořadatelé, v rukou třímali zlaté desky a došlo na předávání ocenění, objímání, gratulace. Bylo to pěkné... Poté kapela zase začala reggaeřit, diváci zpívali dle pokynů I Want Out, písnička se dostala do své obvyklé podoby, Andy Deris zvedl ze země transparentík, který k němu doputoval od jednoho dýňového uctívače, a byl na něm vyveden nápis ve smyslu DĚKUJEME ZA NEJLEPŠÍ POSLEDNÍ ŠKOLNÍ DEN... a grandiozní koncert spěl do svého finále. 

 

Bylo to úžasné a skvělé a je  naprosto úchylné, že za čtrnáct dní se budu vožralej válet v trávě na Obscene Extreme Festivalu a do uší mi budou hrát takové pecky jako 3Onany Boys, Aggressive Tyrants nebo Dismember. Po skončení spěcháme k automatu zaplatit parkovné, a rychle se dostat z parkovací budovy na silnici, což byl opět díky řidičům s pražskou poznávací značkou, porod. Stavujeme se na benzince na bagetu a nějaké pitivo. Bohužel Vojta, náš řidič, vybral patrně tu nejhorší pražskou benzinku, kterou mohl. Paní za pokladnou, stará ženská, nevrlá, dlouhé šedivé vlasy, vrásčitý xicht, za covidovou přepážkou na nás jebala, že takhle teda ne, tohle nejde, že musí o půlnoci zavřít a že prostě ti co čekají na kafe, tak své kafe nedostanou a ať vypadnou. Byla píča tak zmatená, že mi dvakrát namarkovala Vineu, a tak jsem za bagetu a půllitrový nápoj zaplatil 142Kč, i když to mělo být jen 109Kč. Při placení se mi to zdálo hodně, ale nechal jsem to tak být. Aspoň teď tady můžu napsat TY KUNDO NEVYLÍZANÁ NASER SI!! Cestou domů se jen tak tak  čelně nepotkáváme se srnkou, která stojí uprostřed dálnice. Píča tam stála a nehejbala se. Úplně stejně jako ta děvka pražská co mě ojebala o 33Kč!!