ETERNAL HATE FEST 15.7.2023


15.7.2023 jsem smrděl v práci, kde na výrobní hale byl vzduch jak v prdeli a vedro jak v piče, takže jsem se Eternal Hate Festu nemohl zúčastnit, ale protože můj věrný severský přítel měl cestu kolem, na tenhle festiválek zavítal a sepsal k tomu trochu romantiky, kterou si můžete nyní natlačit do hlav...

... Celý minulý týden jsme s manželkou v rámci dovolené navštěvovali všelijaké sakrální památky, různé kláštery, kostely, kaple a podobná místa v jižních Čechách, poněvadž to máme rádi. Ovšem po návštěvě kláštera ve Vyšším Brodě už hrozila indoktrinace křesťanstvím. Naštěstí se v nedalekém Nýrsku v sobotu konal dvacátý ročník Eternal Hate Festu. Naše duše budou zachráněny... Ubytovali jsme se v Kdyni, protože nic bližšího Nýrsku jsme už nesehnali a hurá na fest. Na tomto festivalu, potažmo na blackmetalovém festivalu, jsem byl poprvé, tak jsem byl zvědav, jak se liší blackový fesťák od těch běžných, které navštěvujeme. Auto jsem zaparkoval nedaleko areálu, nacházejícího se na kraji města a hurá do fronty na vstupenky. Fronta nebyla dlouhá a šlo to rychle. Sotva jsme vstoupili a už začala hrát rakouská kapela VINTERSTILLE. Zaujal mě zpěvák v lederhosen, kloboučku a s corpsepaintem na xichtě. 


Co mě nezaujalo, byla hudba. Šli jsme okouknout, co areál nabízí. Je to sympatické místo a má i sjezdovku, která ale vzhledem k třicetipěti stupňům, které v ten den panovaly, zela prázdnotou. Stánky s merchem a hudbou, co se běžně nedá moc sehnat, stánky s nápoji (jako řidič jsem pil pouze znamenitou železitou minerálku s příchutí citrónu, zatímco moje žena si smáčela sosáček v pšenici Mill Heist z plzeňského pivovaru Plzeňský bandita, kterého jsem ochutnal a chutnalo). Stánky s jídlem nabízely klobásy, kuřecí stripsy s hranolkami, guláš, burgery a podobné pochutiny. Před všespalujícím sluncem se dalo schovat do pivního stanu. Produkce je slyšet celkem bez problémů po celém areálu. Co naopak není moc slyšet, je rodný jazyk. Řekl bych, že 87,9% účastníků je německy mluvících. Jako další kapela nastupuje KREMATORIUM


Chlapci v kuklách hráli takový ten německý blackmetal. Pod pódiem se to docela zaplnilo. Pár songů vydržím, ale slunce je v tento den opravdu zničující. Jdu si koupit další minerálku a sednout do stínu. Kolem půl páté jakýmsi rituálem zahajuje svůj set MURRUM. Kapela až z dalekého USA. Na basu jim vypomáhá kytarista ze Sekhmet. Za mě dobrý. Je docela sranda poslouchat písně o mrazu a blizardu, když ti teče čůrek potu mezi půlkama... 


V mezičase vyrážíme na korzo ven z areálu do stínu staletých dubů a samozřejmě na vynikající železitý nápoj. Vedro je stále zničující. Na pódiu se mezitím objevily dvě šibenice. Nezbytné intro a na scénu už vstupují muzikanti s šátky přes obličej, kapucemi na hlavách a s oprátkami u pasu. Plnoštíhlý zpěvák máchá velkým sekáčkem. Máme tu  další zástupce německého blackmetalu, WEHRHAMMER. Hodně jejich kamarádů je přišlo pozdravit. Na můj vkus je té němčiny nějak moc. Jdeme tedy něco pojíst a hlavně do stínu. Slunce je pořád vysoko a nemilosrdně žhne. 



Na to, jaké je vedro, moc podroušených není vidět. Po sedmé hodině večerní zazní melodické tóny kapely KALMANKANTAJA. Příjemná změna po tom dojčlanďáckém kolovrátku. Zaslechl jsem nějakou kritiku na syntetizátor, ale mě se to líbilo. Tentokrát jsem vydržel celý set. Jdu si asi pro šestou sodovku (občas upiju ženě pšenici) a ještě jsem nebyl chcát. Všechno vypotím, takže ani nemohu poreferovat, jaké zde mají záchody, ale kdesi vzadu jsem viděl nějaké chcací rakety a ToiToi. Vše, co se toho dne odehrávalo, byla pouze předehra pro inferno jménem SEKHMET. Slunce konečně zalezlo a trošku se ochladilo (z 35ti na 34). To co předvedli kluci z Děčína se jen tak v našich končinách nevidí a konečně!! z pódia zazněla čeština. Audiovizuální zážitek, lehce divadelní, zaujal i manželku. Celý set nespustila z pódia oči. "Dobrá šou" okomentovala. Ještě, že je zvyklá z domácích zabijaček a podobné výjevy jí nečiní problémy. Naprosto parádní pódiová prezentace spojená s parádní hudbou. Chvíli jsem hledal čelist na zemi. To se musí vidět na vlastní oči. A jako grande finale vypalovačka od oblíbenců autora tohoto blogu, Darkthrone - I´m The Grave Of The 80´s, zapěnou společně se zpěvákem z Murrum. 


Sympatické na tomto festivalu je, že se plus mínus dodržuje daný program, takže si člověk může dojít pro železitou sodovku s příchutí citronu, nebo na procházku k lesnímu divadlu opodál, aniž by mu něco z produkce uniklo. O kapele SARGEIST jsem se v promo materiálech dočetl, že se jedná o Finy. Jaké bylo moje překvapení, když zpěvák po vynikajícím intru, kdy se po areálu rozvonělo kadidlo (kadidelnicí mával pěvec při intru), oslovil publikum perfektní češtinou: "Uctívejte Satana!" V tu chvíli byly naše duše očištěny... Umělci v sutanách spustili totální blackovou smršť. Jeden z kytaristů odehrál celý set jakoby v extázi. Oči obrácené v sloup a podivné pohyby při hře. 


Moje žena, která stála po mé pravici, jak jsem si po očku všiml, už nějakou dobu zívala a byla na ní vidět únava. Patří jí můj velký obdiv za to, že v tom parnu vydržela celý den u hudby, která ji téměř nezajímá... Bylo jasné, že na GRAVELAND už nedojde. A jak se liší blackmetalový festival od těch běžných, které navštěvujeme?? .........hlavně hudbou. Kdo by to byl býval řekl? Jednodenní formát mi docela vyhovuje. Je pravdou, že na tomto festu je trošku jiné osazenstvo, převážně německy mluvící, jiné motivy tetování, triček, jiná muskulatura, ale jinak pohoda, jak ji známe i z jiných festivalů. Nezaznamenal jsem žádný konflikt a policii viděl asi dvakrát projet kolem. Eternal Hate Fest můžu jen doporučit. Nevím, jestli na příští ročník zavítám, ale rád bych.


Prozradím na SODíka, který tenhle report sesmolil, že je to rozhodně to nejdelší co kdy ve svém životě napsal. Díky za to!! Kdo by chtěl vidět pár stejně kvalitních fotek, jako kdybych to fotil já (rozuměj nekvalitních), klikni na DALŠÍ INFORMACE a je to. Pokud ti někdo poslal odkaz přímo na tento report, nikam klikat nemusíš.

OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2023



Hele asi takhle... Kdyby mě fakt jako hodně nezajímalo, za kolik se budou letos prodávat langoše, tak bych snad ani nikam nejel. Proč? Protože deathmetal. Hodně deathmetalu... To je samozřejmě psáno s nadsázkou. Jel bych i kdyby tam hráli Chinaski. Pročistit tělo se občas musí a při Chinaski by se mi dobře sralo a blilo. No ale ještě k těm langošům. Minulý rok tam stál kousek přepáleného lepkavého těsta krásných 150Kč. Byl to rozhodně největší výser minulého desetiletí. Tento rok to s přehledem troufla vládní pětikoalice se svojí demencí. Ale zamysleme se. Když loni to vyšlo na stopade, pak naběhla dvacetiprocentní inflace, logicky by tedy měl letos stát langoš nějak kolem 180ti kaček. A pokud ne, jednalo se loni o nehorázné zmrdství ze strany toho, kdo naceňoval tuto pochoutku. A pokud se cena zvýší, jedná se i tak o zmrdství nejvyššího kalibru. Takže jsme se to s klukama rozhodli zjistit. Ze sestavy pro tento rok vypadl SODík, který už má langoše za stopade plný zuby a prostě se rozhodl, že pojede jinam, konkrétně na zámek se svojí milovanou ženou. Chápeme to. Ne každý chce podporovat zmrdsví v přímém přenosu, byť konkrétně my, jsme si žádný langoš za tuto cenu do svých žaludků nepořídili, kromě Magiho, který je všežravec. Vyrazili jsme dvěmami autami. Mým permanentně špinavým fordem a Amorfisovým ani nevim co to má za bouráka. Mého fordíka jsme nechali u benzinky pro strejčka příhodu a taky proto, abychom si do něj mohli odkládat nakoupený merch, teplejší oblečení atd. Rychle jsme vyměnili vstupenky za festivalové náramky a druhým autem jsme se všichni přesunuli do zahrádkářské kolonie do chatky, kde již několikátým rokem ukládáme své špinavé prdele ke spánku spravedlivých. 


Po zabydlení jsme rozdělali nějaké to pivo a sledovali jak se zatahuje obloha, neboť jak předpověděli naši čarodějové na počasí, mělo být 18 stupňů a déšť. Když se přiblížil čas produkce učinil jsem rozhodnutí v závislosti na hřmění že půjdeme a tak odcházíme tedy směr areál, neboť kdy jindy odejít, když ne v době, kdy se zlověstně blýská, fouká, a je víc než jasné, že bude každou chvíli chcát. Cestou nám zastavuje nějaký týpek a že jede do kempu a že nás sveze. Jen co v kempu vystoupíme z auta, začne poprchávat a když dobíháme do pivního stanu, chčije jako kráva. Cestou Medvěd hodil ukázková záda a vyráchal se celý v nějakým sajrajtu. On říká, že to je asi nějaký gel. Asi si tam někdo dělal ve svahu skluzavku. Všichni máme z jeho mokrý prdele pravou nefalšovanou českou škodolibou radost. Ve stanu jsou namačkáni všichni ti, kteří se nechtěli v dešti rozpustit. Nějaký veselý ogar si naplnil ústa vodou, která stékala ze střechy pivního stanu a obsah celé pusy na mě vyplivne. On se tomu tlemí a já se tomu tlemím a oba se tomu tlemíme a lidi kolem co to zaregistrovali, se také tlemili. Déšť naštěstí ustal, takže si můžeme jít dobít naše čipy a začít dopřávat našim játrům chlazeného Ratara.


Ratar tento rok vyšel na 60Kč, stejně tak Kozel. Lepší piva od Proudu pak na 70Kč. S tím se dalo počítat. Stravování v areálu jsme se vyhýbali (kromě Magiho) ale co jsem tak zahlídnul, některé porce vypadaly pěkně a kamarád Cyberkopf mi sdělil, že za dvě stovky byla porce XXL víc, než by mohl sám sníst. Nevím. Letošní středeční program nás téměř vůbec nezajímal, takže na to tak nějak sereme a první kapelu prochlastáváme. A beztak už zase chčije. První kapelu, kterou vidím, jsou až čtvrtí LUCIFUGE. Prý to měl být black/thrash, ale podle mě to byl spíš crust. Takový Venom przněný Motorheadem. Chvílemi v tom byl slyšet heavík a snad i ten blackmetal. Dalo se to poslouchat ale rozhodně jsem z toho nehýkal nadšením... Je třeba zmínit, že v areálu se konečně začalo investovat. Letos to konkrétně bylo do krásných nových laviček, osvětlení a pozemních úprav. Takže už žádné roztrhané oblečení o rozbité lavičky a žádná blátěná klouzačka při každém deštíku. Velký palec nahoru za to, že někdo sáhnul slušně hluboko do kapsy. Jen mám takové tušení, že dřevo jako materiál na lavičky nemá do budoucnosti moc potenciálu. A taky dřevo není moc praktické právě při zmíněném dešti. Dřevo nasákne a než oschne, nikdo nechce sedět na mokrém aby mu pak štěkala prdel. Tady se to mělo řešit plastem a srdečně seru na udržitelnost která je teď děsně v módě. Dřevěné lavičky se budou muset ošetřovat, budou oloupané a bůhvíco ještě všichni ti vagabundi na festivalech s nimi provedou... Nejvyšší čas projít si distra a nakoupit nějakou muziku. Čím jsem starší, tím jsem línější a vůbec mě nebaví hrabat se ve všech těch deskách a CDčkách, akorát z toho bolí za krkem a stejně je všechno zbytečně drahý, tak jdu rovnou ke stánku Sadofekalus a zdravím Kina, všestranně nadaného barda, a kupuju si od něj CD jeho kapely Murder Rape Amputate, která bohužel hraje až v pátek v noci, kdy už budu nynat v posteli jak Jezulátko. Musím si jít rozměnit, neboť on nemá na vrácení a já jsem první kdo si přišel toto CD koupit. Cestou od Sadofekaluse potkávám Faráře (toho z Farářovy sluje). Hlásí se ke mě a vyzvídá, jestli k němu přijedu v listopadu na ten dvoják. Když se dozví, že přijedu, a že jsem sehnal ještě další dva lidi, rozzáří se mu oči. Všude kolem chodí nádherná děvčata. Některá mají krásné outfity, některá chodí s kozama venku, některá jsou celá propíchaná a vyholená a potetovaná a načechraná a zmalovaná a špinavá a voňavá... prostě krásná! Miluju vás!





Další kapela, kterou vidím zatimco kluci šli ven žrát a já nemám zatím potřebu, nevim jak se jmenujou a nehodlám to zjišťovat, protože mi za to nestojí. Vůbec nechápu proč tam taková kapela hrála. Teď budu rasista dle kolektivního superkorektního šílenství, ale podle xichtů to nebyli zrovna našinci... Další kapela mi unikne díky akci kámošů u které jsem musel být. Omotali jiného kámoše - klaustrofobika - izolačkou, přilepili ho nehybného ke sloupku pivního stanu a dali mu kýbl na hlavu a když ho chtěli po chvíli rozdělat zapalovačem, popálil se Magi do prstu, neboť to byla veganská poctivá izolačka a nechtěla hořet. Díky sledování této činnosti tedy stíhám jen poslední písničku kapely, která hraje jakýsi thrash-heavy a začíná mě to tam pomalu srát. Pak ale vidím známý ovousený xicht a po nahlédnutí do programu zjišťuji, že se jedná o DEATH STRIKE. Tím ovouseným xichtem samozřejmě nebyl nikdo jiný než Paul Spackman. První pro mě poslouchatelná kapela letošního ročníku. A najednou se v kotli objeví fanoušek s utrženými dveřmi od ToiToi-ky. Ano, někdo vyrval dveře z mobilního WC a šup s nimi do kotle. Hned toho využili skokani ke stagesurfingu a všichni byli šťastní a myslím že Paul Spackman až tohle bude vypravovat tam někde za velkou louží, že se u toho budou všichni mlátit smíchy do stehen. Bohužel v rámci bezpečnosti neoblomní securitas dveře po chvíli zabavili, což je samozřejmě pochopitelné.


Hlavní kapelou středečního programu byli HOLY MOSES se Sabinkou za mikrákem. Kapela oslavila 42 let na scéně a i po těch letech se s ničím nesrala. Sabina to svým chraplákem rozsekala na sračku a všichni museli být spokojení. Proběhla na pódiu i jakási děkovačka za celoživotní dílo nebo co to bylo ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Holy Moses se mi líbili a tím to pro mě skončilo. Sorry, ale nepoběžím si nakoupit jejich desky. Nejspíš je už nikdy neuslyším... Tak a teď pozor!! Jak jsem tam slíbil, tak činím. Byl jsem tam polit pivem a slíbil jsem, že dotyčného napráším tady na blogu. Takže práším!!


To hovado vpravo je viníkem mého pivem smrdutého longsleevu Cerebral Turbulency. Tak a máš to. Dávám si desátý pivo. Měl bych bejt vožralej, ale nejsem. To by mě zajímalo, kde soudruzi z NDR udělali chybu... To, že s námi SODík letos nebyl, neznamená, že se nezajímal o dění na festivalu. Zásoboval jsem ho tím nejzajímavějším co bylo k vidění a on zase na oplátku tím, co bylo zajímavého u něj. Tak například vznikla tato úsměvná konverzace.


Na poslední kapelu prvního dne jsem byl docela zvědavý, ale tak strašně mě to zklamalo, že jsem odešel. Chci si vyfotit nějakou blondýnku, ale začne mi nadávat, tak ji pošlu do prdele. NELEZ NA OBSCÍN TY KRÁVO KDYŽ NECHCEŠ BEJT FOCENÁ!! Odcházíme tedy na ubikaci. Na diskotéku a večerní program nejsme zvědavi a hlavně jak poznamenal sotva pětadvacetiletý Magi Už nejsme nejmladší. A navíc absolutně neexistuje nikdo na světě, kdo by trumfnul Selfie Klauna, jehož vystoupení jsme v minulosti shlédli. On byl prostě strop a tím to hasne. Můžou se lidi věšet na háky za koule, nebo lámat v kole, či prcat na repráku, Selfie z Izraele jim všem vytřel zrak už před lety. Na chatě se pomalu odebéřeme do našich loží a k usnínání až do svítání nám hraje Polymetal...  Ráno nás Amorfis nebudí jak má ve zvyku za účelem chlastání, neboť musí šoférovat z rodinných důvodů na několik hodin domů. Ke snídani si pogrilujeme a tak nějak poleháváme do Amorfisového odjezdu. Medvěd si jako správná pradlena vypral kraťasy od koňského spermatu po kterém uklouzl v dešti. Zašli jsme na oběd do jedné příjemné hospody s jednou nepříjemnou paní servírkou a několika příjemnýma slečnama servírkama a cestou do areálu Magi tradičně byl srát. Tentokrát to vydržel až na benzinku. Prej to z něj vystříklo a má už rozedřený hovnomet. A tak nějak převzal srací otěže za mě, protože jsem to byl vždycky  já, kdo většinou měl rozedřenou prdel od věčnýho sraní. Tentokrát to byl Magi a to když v královské disciplíně získal 7 bludišťáků za čtvrtek. Gratulujeme k sedmero sraním a říkáme: To máš z toho veganskýho žrádla vole!! Do areálu se dostáváme ve třičtvrtě na dvě na kapelu ENTRAPPED, kteří se mi ale kromě posledního songu nelíbili. Ovšem následní OBLITERATION z Norska mě naprosto rozsekali svým stoner deathmetalem. To vám byla taková šleha, že jsem nelenil a šel se na ně podívat blíž, sluníčko nesluníčko. A jak by řekl Amorfis Tohle pude do chalupy. A taky že šlo. Hned jak dohráli, tak jsem mazal k oficiálnímu prodejci a zakoupil jejich LP za pětset korun českých. Kluci měli kecy, že se jim nelíbil zpěv, ale oni nedokáží ocenit krásu něčeho co se netváří jako vyblitá šprcka. Obliteration byli od té doby nejlepší kapelou, zahráli skvěle a za tím si stojím a všichni si můžete vylízat řiť. A to jsem si dle programu říkal, že to bude píčovina.... 


Když už tu zmiňuju program, musím uvést, že letošní knížečka s programem doznala designové úpravy k lepšímu. Sice by to chtělo vyladit, ale aspoň jsme nemuseli luštit loga kapel na tmavém pozadí. Ne. Letos jsme museli luštit drobně napsaný text, který jsem měl problém přečíst i já, který zatím ještě brýle nenosí, natož pak ti, kteří mají zrak již na ústupu. A přitom by se tomu dalo předejít. Stačilo by ke každé kapele napsat černým textem na bílý podklad odkud je, jaký hraje styl, od kolika do kolika bude hrát a název. K tomu malou fotku a hotovo. Žádný zbytečný slinty jaký v programu byly k dispozici. A když už tam ty slinty z nějakého důvodu někdo potřebuje, tak hold navýšit počet stránek v knížečce a tím pádem mít možnost zvětšit písmo. Takhle je to oproti loňsku prašť jako uhoď. Nemohli jsme to přečíst tak jako tak. A ty vole pak nastoupili SHITBRAINS a já opět hýkal nadšením, na sluníčku jsem strávil neuvěřitelných dvacet minut jejich vystoupení a ke klukům jsem se s otevřenou hubou vracel sežehnutý na malý černý uhlík. Tady jsme se všichni shodli, že to nemělo chybu. Bicmen a zpěvačka respektive zpěvák a kytaristka rozbalili takovou jízdu, na kterou jsme zvyklí třeba od Sete Star Sept, nebo japonských Final Exit. Nešlo to až tak do noisu, ale byl to grindbordel toho nejhrubšího zrna. Lidi na ně pařili jak zběsilí, areál byl slušně zaplněn, po každé písničce nastal velký aplaus a po skončení vystoupení se lidi nemohli dotleskat, dopískat, doskandovat, doaplausovat, z čehož byla kapela, teda hlavně zpěvačka lomeno kytaristka upřímně v šoku, protože nic takového nečekala. Taková kapela většinou hraje v malém temném klubu a teď jí tleská několikatisícový dav? Skvělý zážitek. Tohle je přesně to co chceme na tomhle festivalu. Bohužel toho je tam málo a když už, tak to hraje moc brzy nebo naopak moc dlouho. Medvěd mě podezříval, že tohle půjde taky do chalupy, ale není tomu tak, neboť z osobní praxe vím, že naživo je tahle muzika neskutečně úderná a živá, ale přenosem na hudební nosič se všechno to kouzlo vytratí někam do piče. Tak a další kapela zase něco, co mě vůbec nebavilo. Na BONEYARD byly nejzajímavější asi hororové samply, které ale nezachránily jejich muziku alá bum čvacht bum čvacht. Jako nebyla to uplná tragédie, jenže Haemorrhage, kterým byli asi nejblíž, jsou prostě jenom jedni. Stejně to mají asi i ostatní lidé, neboť se to pod pódiem slušně vyprázdnilo. Jasný důkaz toho, co lidi chtějí slyšet. V porovnání s předchozím bordelem zní tohle jako elektroauto vedle mustanga. Ovšem je to samozřejmě jenom můj názor, který vám nemusí být sympatický. Například legendární zpěvák ze zmíněných Haemorrhage šel své kolegy podpořit do kotle a náramně si je užíval.


Následní CONTROLLED EXISTENCE mají nějaké problémy při zvukovce. Chlapci rozbalili slušnej grindsypec, ale my máme žízeň tak asi po čtyřicátý šestý písničce jdem na pivo. Beztak se písnička jmenovala nějak Fuck Putin nebo co to tam povídal zpěvák a já nemám politiku v muzice rád, takže si za to vlastně můžou sami, že jsme odešli. A další banda, ROTTENNESS se mi taky líbila. Parádní nářez, kterej na Bojišti sedí jako hrnec na prdel. Lidi zase už blázněji, kotel udělali jako kráva, na pódiu i pod pódiem tak můžeme spatřit blackmana s růžovými potápěčskými brýlemi, krokodýla, žabáka, teroristu, holky s kozama venku... Pecka!! Mexikánci prostě umí. Oni tu muziku hrajou uplně jinak než evropský kapely. Neříkám že líp nebo hůř, ale prostě jinak, pro moje ucho netradičně. U dalších trešerů tohodle festu NEKROMANTHEON mě zaujalo hlavně efektní vyrvání strun z basy basákem, který dal jasně najevo, že přídavek nebude!! Zašli jsme ven na kebab z Brna. Nějací Brňáci se trmáceli se svým kebabářstvím až do Trutnova, aby kuřecím masem konkurovali masu-nemasu, které se podávalo v areálu. Kebab byl velkej, poctivej, dobrej. Za 140Kč fajn. Jen kdyby to slečně tak dlouho netrvalo, než to připraví. Sedl jsem si zatím na lavičku vedle nějakého cyklisty, který u stolu popíjel pivko v kelímku a on na mě že Hezký triko. Měl jsem na sobě tričko mých milovaných Isengard, kapely, kterou buď nenávidíte, nebo na ni ujíždíte a kterou zas až tak moc lidí nezná. Zmiňovaný cyklista ji znal. Ukazuju mu nohu, kde mám vytetovaný stejný motiv jako na tričku. On koukne, a řiká Máš tam i další parádní kapely a ukazuje na Darkthrone, Samael a Ulver. Dík vole!! Když se nadlábneme, zajdu na vinný střik za 75Kč. Za ty prachy se mi dostalo půllitru nevychlazeného hočomóča, který smrdělo myšinou a chutnalo jak hovno. Za tohle by si ten sráč měl nafackovat. Prodávat takovej humus za takový prachy. Naser si zmrde!! Při další kapele se vrátil Amorfis. Kapela se jmenovala CAPITAL SCUM a hrála nějaký HC/Punk? Kdo se v tom má vyznat sakra...


THE CROWN nepřijeli kvůli poruše na letadle, kdy letecká společnost nedokázala v dostatečném čase zajistit náhradní letadlo a tak by nestihli svůj hrací čas. Škoda. Místo The Crown nic nehraje, což se dozvídáme až v době, kdy se nehraje. Jako by byl problém pod text s omluvenkou kapely připsat na velkoplošné projekci, že bude pauza. Já třeba čekal, že zahraje nějaká kapela která hraje pak podle programu v sobotu. Nebylo tomu tak. Tak jsme se propili až když na pódium vtrhla zrzavá zpěvačka s GADGET a ty vole to byla jízda! Muzika s kadencí TATATATA i přes problémy s mikrofonem, které si ale asi způsobovala sama zpěvačka tím, že ho měla daleko vod huby, byl Gadget parádní, což ocenilo i plno lidí, kteří se na ně přišli podívat. TOTAL CHAOS propíjíme a těšíme se na nesvatou pětku VADER - VOMITORY - CARCASS - BRUJERIA - SICK SINUS SYNDROME. Takhle našlapanej čvrteční festivalovej den nemá žádnej fesťák kurva! A tady se trošičku pozastavím nad demencí některých dementních dementů, kteří, i když mohli pohodlně sedět na svých dementních prdelích a krásně vidět svýma dementníma očima na kapelu, se postaví. A jako lavina se postaví ti za nimi, protože nevidí přes ty dementy, kteří se postavili před nimi. A takhle to šlo až ke mě, takže například při VADER jsem jakožto sedící viděl toto.


Takovouhle demenci bych čekal od vládní pětikoalice, nikoliv od příjemných a mírumilovných lidí na tomto festivalu. Jinak Vader byl samozřejmě naprosto skvělý. Měl skvělý zvuk a muzika byla prostě Vader. Vynikající a od té doby to byla pro mě nejlepší kapela festu. Potom naběhli VOMITORY, na který se strašně těšil Amorfis. Chudák splakal nad vejdělkem, protože Vomitory měli zvuk totálně na piču. Zpěv uplně v prdeli a zbytek zněl jak z několikrát přehrané audiokazety na starým kazeťáku od větnamců. Prostě na hovno. Dost těžce to nesl, ale třetí z naší nesvaté pětky mu to vynahradili. CARCASS měli totiž zvuk naprosto v pořádku a zahráli několik pecek, které jsem znal dokonce i já, karkasový nelabužník. Demence se opět probudila naplno, takže jsem opět viděl hovno ale slyšel jsem dobře. A i kdyby lidi nebyli dementi a nepostavili se, stejně bych viděl hovno kvůli jiným dementům, kteří mají nutkavou potřebu neustále lézt na pódium a tam se předvádět jak umí házet hlavou, i když mají povolených jen pět vteřin. Kolikrát jich tam je i 50 najednou a kapelu není vůbec vidět. Udělal bych pravidlo, že na pódium můžou jenom fanoušci s pinďourama venku a fanynky s kozama venku. Hned by bylo vidět na kapelu... Amorfis se tedy uklidnil protože se mu Carcass líbil, ale musel jsem ho hodně usměrňovat, aby nešel zvukařům rozbít tlamu. Doslova jsem ho prosil Kurva nebuď piča vole! Amorfis je hodný kluk a poslechl moji prosbu. Ještěže nebyl nalitej. Sice by bylo v tomhle reportu o čem psát, ale zase bysme ho museli nahánět po celém Trutnovsku a trnout hrůznou kde kam zase spadl a co si zlomil. Předposlední z pětky byli BRUJERIA. Když jsem je viděl naposledy, musel jsem se smát jak to bylo trapné. Letošní jejich vystoupení mi přišlo taky divný. Jako když má kapela tři zpěváky, z nichž ani jeden neumí zpívat a ztratí hlas během koncertu, druhý chraptěl už na začátku (nutno podotknout, že takový hlas má ale i na CD) a třetí, ten nejzbytečnější ani nevěděl co a kdy má zpívat.  Hudebně tomu asi nebylo co vytknout, ale ten zpěv byl prostě strašnej. No aspoň že lidí ubylo, a tím pádem i vstávajících debilů, takže bylo na kapelu jakž takž vidět, když se po pódiu zrovna neproducírovala horda stagedaverů. Pomyslnou nesvatou pětku uzavřeli domácí dědkové SICK SINUS SYNDROME a byli opět skvělí! Ze začátku byl napiču zvuk bicích ale všechno se to po chvíli vyladilo a kdo v tu chvíli nehýkal nadšením, tak... tak hýkal nadšením jindy. Jako vítěze označuju Vader, druhé místo zaujímá Sick Sinus Syndrome, třetí Carcass, pak dlouho nic a pak někde Brujeria a chudáci Vomitory, který možná ani nezaregistrovali, že maji zvuk na hovno. Na další kapely a diskotéku už nemáme sílu ani věk, takže se odebíráme na kutě, ale ještě předtím než zalehneme, tak vyhodím medvěda umejt si nohy, poněvadž mu smrději kyselým smradem jako čerstvé zvratky.


Ráno máme po dvouch dnech srací chvíle. Kromě mě všichni několikrát serou a pořád se nemůžou dosrat. Svět se v prdel obrací. Tohle byla vždycky moje parketa obrátit si na festivalu vlivem sraní prdel naruby! Kdeže loňské sněhy jsou, jak zpívá jedna blackmetalová kapela... Opět jsme si ugrilovali ňamku. A TEĎ POZOR!! Baví se dva policajti a jeden toho druhýho se ptá: "Hele, čoveče, co je to ten kamzík?" Ten druhej mu odpovídá: "To je taková blbá ryba hele." Ten první se na něj nechápavě podívá: "Co? Já slyšel že to skáče po horách." A ten druhej s klidem: "No vidíš jak je blbá." Páteční program je opět na píču postavenej, protože kapely který mě zajímaji hrajou jako první nebo jako poslední, tedy v čase, kdy slušní lidé našeho věku na festivalu ještě/už nejsou. Při grilování mě napadá námět na obal pro levičáckou veganskou kapelu.  Pohled na gril, na kterým by byly tři klobásy a jedno hovno. Jedna klobása by představovala vepřové, jedna hovězí a jedna kuřecí. No a to hovno by představovalo nějakou veganskou baštu. Jááááhahahahaha... já vim, je to  píčovina. A nemyslete si, že mám něco proti veganům, veganskýmu jídlu nebo levičákům. To vůbec ne. Levičáci mě sice serou, ale to je normální. Stejně tak já je budu srát svým pravičáctvím. Vegani mi nevaději, dokud mi něco nevnucujou, což se mi popravdě ještě nestalo. A veganský jídlo? Je dobrý, ale mám po něm hlad. Pouštím klukům Impaled Nazarene z alba 'Ugra Karma' a řikám jim, že je to nová deska od Polymetalu. Všichni mi to věří. Všichni by měli jít za roh a tam si nafackovat.


Do areálu přicházíme když hraje mexická kapela INTO SICKNESS ale nějak nás to nebaví, tak se věnujeme Rataru za šedesát a přicházíme až na kolumbijce ANIMALS KILLING PEOPLE. Jednalo se o brutální deathmetal, kterej mě fakt bavil. A to tak, že jsem šel trpět na slunce ke kotli a po chvíli ze mě byl zase vepřovej škvarek. Obdivuju všechny ty, kteří vydrží v tom vedru, které jen tak mimochodem čarodějové ze země Předpověď počasí opět neuhodli, když předvídali 22 stupínků. Já vyjdu schody a obejdu park a mám toho plný kecky a oni tam lítaji dokolečka dokola a jsou ready. A beztak něco zobou. To jinak není možný tohleto. Následní SERRABULHO z Portugalska bylo přesně to, čeho bylo až krutě málo na letošním ročníku. Sranda gorová píčovina pro lidi. Kapela vůbec není díky dementům na pódiu vidět, do lidí je namířené pělo (pěnové dělo) a chrlí litry bílé pěny. Lidi utvořili patrně největší circlepit v historii lidstva, to když circlepitovali kolem celého bojiště. Video tady. Naprosto neuvěřitelná atmosféra. V tu dobu na hudbu každej sere. Všichni se baví, smějí, všichni jsou šťastní.  Potkávám kámoše a jdeme koupit tričko Entrails Massacre. A když si on tak prohlíží to tričko, tak já zbůhdarma sejdu k bedně s vinylama a hned první vezmu do ruky picture disc Final Exit. Další desky jsem neprohlížel, protože mě to nebavilo. Když jdu za prodejcem tak mu řikám, ať mě šetří s cenou, a on že za to chce šest stovek a já že mě vůbec nešetří a že pětistovka by byla lepší a on že nee že je to americký vydání a že stojí šest stovek a já na něj, že mu dám pětset ale on byl neoblomný, tak mi k tomu dal aspoň nášivku a samolepku, načež jsem mu řekl, že bych to koupil i za litr a oba jsme se tomu z plna hrdla zasmáli. No pak jsem se podíval na discogs a zjistil, že je tam ta deska za nějakých dvanáct eur, což můj smích trochu brzdí, ale jsem rád, že desku mám, protože jinde bych ji těžko bez brutálního poštovného z ciziny sháněl.


Společně pak jdeme na GUTSLIT, který nás nebaví, ale Magi, jelikož je hrdým vlastníkem krásného barevného trička těchto Indů, tak je z nich nadšen. Mě na jejich setu nejvíc bavil duet s Matym z Gutalaxu. Mexické DISGORGE znám již drahnou dobu z doby, kdy jsem býval dítko střední školou povinné a zase mi to nic moc nedalo. Snad za zmínku stojí jen krkolomná skrčenecká poloha zpěváka, kdy vypadal při zpěvu jako kdyby sral. Jenže pak naběhnul CYTOTOXIN a zase bylo všechno jinak. Takhle vynikající koncert jsem od nich ještě neviděl. A že si nevymýšlím svědčí i konverzace se SODíkem.


Po nich jsem viděl INGROWING, na které jsem se po absolvování jejich vystoupení na nedávném koncertě na Czech Death Festu ale vůbec netěšil. Jenže už když zkoušeli, mi něco nehrálo. V Pardubicích a na Czech Death Festu hráli ve třech, ale na pódiu si svoje nástroje připravují čtyři lidé. Že by se něco stalo? Že se něco stalo nám v zápětí osvětlil oficiální konferenciér Áda, když nám oznámil, že na zkoušku s sebou vzali i bývalého kytaristu Ingrowing a když to bude šlapat, tak že třeba i zůstane dál. Měl by zůstat. Měl, protože to neuvěřitelně šlapalo. To byla uplně jiná kapela než na CZDF, kde se mi nelíbilo na Ingrowing snad nic. Tady to bylo přesně tak jak si je pamatuju z jejich zlaté grindové éry z před patnácti lety. Naprosto perfektní všechno!! Následní INTERNAL BLEEDING je přesně ta kapela, kterou si nemusím poslechnout vůbec a bylo by mi to jedno, ale oni zahráli tak agresivně a hutně a navíc s výborným zvukem. Paráda! A potom BULLDOZER. Ptám se kluků jestli vědí co hrajou a oni mi říkají, že prej už jsme je tam viděli. Dokonce si pamatovali, že zpěvák je v kápi (podle Medvěda) a že zpěvák je Drákula (podle SODíka).


Bulldozer jsem vnímal jako poctu kapelám Venom a Motorhead. Po parádním coveru od Motorhead nastal takzvaný whiskey time. Zpěvák se přisál ke vlašce visky a málem ji spolkl. Na tuhle hudbu nemůže říct nikdo ni zbla. Špinavej zvuk, špinavý songy, špinavá kapela. Cajk. Prošli kolem mě dva člověci a v rukách si nesli vegaburgery. Smrdělo to jak když si náš Medvěd po ránu usere do spacáku. Škoda že nedělají veganský Surströmming. To byste si pochutnali... A pak přišla další kapela o který jsem v podstatě neměl ani páru, že existuje ale kluci ji znali a říkali že to bude dobrý a ono to dobrý nebylo. Bylo to uplně výborný vole!! Řeč je o PYREXIA. Při jejich setu se stal tak trochu trapas, to když Amorfis šel pro piva a podává Medvědovi pivko v kelímku Brutal Assault. Nějak se připletl do obscéňáckých. Takovéhle faux pas by se stávat nemělo... A pět minut na to nám Amorfis oznamuje: Já sem ňákej Miloš a mám neustále žízeň. A ukazuje nám kelímek, který byl ještě před pěti minutami plný a který teď zeje prázdnotou. Na další kapelu jsem se těšil, protože já se těším vždycky na každou kapelu z Japonska. Oni totiž hrají jako kdyby to byl jejich poslední koncert a měli po něm všichni zdechnout. Jenže FUCK ON THE BEACH mě ani trochu nebavili. Zvuk měli divnej a jeden song jako druhej. Ani Darkthrone na geniálním albu 'Transilvanian Hunger' nezní tak špatně a pořád stejně jako zněli Fakondbýč. A jak už je to naším důchodcovským zvykem, další program vynecháváme a odebíráme se do našich lóží k odpočinku. Magi se nám svěřuje, že má uplně rozedřenou prdel a že je to velice nepříjemné. Medvěd mu povídá: Počkej na chatu, mám tam lepicol. To si vezmeš a zejtra z tebe vyjede hovno že se ani utírat nebudeš muset. No a jak je Magi hluchý na jedno ucho (dostal facku při boxu a nepomohla mu ani operace ucha, a pak že sportem ku zdraví...), tak místo lepicol slyšel leprikón a pak když si o to Medvědovi říkal, tak prej, Hele, dáš mi teda toho leprikóna? Mám takový tušení, že se to ujme a až pro to někdy někdo z nás půjde do lékárny, automaticky řekne že chce leprikóna.


No a když už tu zmiňuju Magiho, tak on nejenže neslyší  na ucho, ale taky je to kripl. Vysvětlím později, abych nedojebal pointu, která v podstatě žádnou pointu nemá. Bavíme se takhle ráno jak se nám spalo: Já poudám: Nejdřív jsem nemoh usnout, protože vám tu hulákal Krejtr a když jsem se dokopal ve čtyři ráno, a vypnul to, tak jsem zabral.  Amorfis poudá: Hele jako spalo se mi dobře ale probuzení stálo za hovno. Dostal jsem od tebe (podívá se na Medvěda) facku jak vod Růžičkový. Medvěd poudá: No jo, vona i stará se kolikrát probudí a je celá pomlácená. Já poudám: Mě když maji budit třeba po noční, museji mě tahat za palec u nohy. Jednou mě budili v horní polovině těla a málem jsem je ze spaní prohodil oknem. Amorfis poudá: Jo palec u nohy, je dobrej. Medvěd poudá: Jo, to dává smysl, palec u nohy. Magi se na nás smutně podívá a poudá: Hm, palec u nohy...


A to je právě to Magiho kriplovství. Jako malému Magiáčku mu spadla cihla právě na ten palec, který by mu mohl sloužit jako budítko v dospělosti. Ovšem cihla byla jiného názoru a palec mu rozdrtila na kaši. Aspoň máme v partě kriply dva, neboť náš kamarád Jirka Karel Ondřej Alfonz Josef Miloslav řečený Pavouk, nemá kus palce u ruky. Po nějakém tom zevlování na chatě si sbalíme věci, protože v plánu jsme měli odjet během večera. Ale hlavně byla v plánu tradiční pizza ve městě, na kterou se vždycky všichni těšíme, i když víme, že všichni budem přežraný a pak nás čeká cesta do kopce. A navíc v tom vedru, který se udělalo v sobotu... Pizza byla samozřejmě výborná jako každý rok. Dokonce i samoser od Staropramenu se dal vypít. Sežrat to, na to aby měl člověk zbrojní průkaz. Potíme se jak vrata vod chlíva a po zaplacení okamžitě opouštím prostory pizzerie a jdu ven do stínu na vzduch. A jen vylezu z pizzerie, začne mi vrčet v břichu. Už je mi trapný se tam vracet, tak to v sobě nesu zpět do areálu. Ale až tam jsem to nedonesl. Navíc Magi se za chvíli taky chytnul za prdel a že prej budeme muset zrychlit krok, načež jsem se za prdel chytl i já a opravdu jsme Amorfise s Medvědem nechali vzadu a upalovali jsme za benzinku, kde byly umístěny dvě toitoiky. Jedna byla obsazená, tak pouštím Magiho srát do té druhé jako prvního a čekám netrpělivě se skříženými hnáty až se vytlačí. Když vylezl, nastoupil jsem na směnu já a byla to dlouhá směna. Kouknul jsem co vysral Magi a bylo to jen takový spíš odplivnutí prdelí než něco velkýho. Ovšem já jsem se vyznamenal. Natříkrát se to ze mě vyřinulo v množství větším než velkém. Vysral jsem tam celou pojebanou pětikoalici a bylo zase dobře. Magiho hovínko nemělo jedinou šanci... Teď by tu měla být asi fotka mého hnědého díla, ale nemám, tak sem dám fialový hovno. 


Jelikož je sobota odjezdový den, pivo v areálu si už nedávám. Těším se na točené grepomelo od Birella. Ale když vidím ceduli Sold out, tak si jen povzdechnu. Festivalová nemoc. Když nedojde nejpitější pivo, tak dojde nejpitější nealko. Škoda. Musel jsem si dát dvě coly abych zahnal žízeň. Překvapila mě cena, kdy za půllitr točené kofoly s ledem a plátkem limetky jsem platil 45Kč, což je cena srovnatelná s hospodou. Pod pódium přicházím, když hraje kapela SYSTEMIK VIOLENCE. Hrajou jakýsi hybrid HC, punku a metalu. Moc mě to nebaví. Ale zase pořadatel z hadice kropí fanoušky kolem. A to se počítá!! Nacházím si tedy volné místo na lavičce ve stínu a nějaký cizinec mi chválí tetování Isengard. A pak se otočím doprava a vidím krásnou dívku v krásných růžových plavkách, ve kterých se rýsuje piercing na tom nejkrásnějším místě na zeměkouli, na ženské kundě. Nebo píče, chcete-li.


Koukám na HAGGUS a jsem znechucen - zvuk je bez kytary. Kurva proč? To to ti kreténi zvukařský neslyší? Později vypadne i basa a pak se to zase vrátilo, akorát bicí byly přepálený. No prostě na piču. Kapela naházela do obecenstva nějaká trička a čepice a kazety aby se taky lidi trochu mezi sebou servali a pokračovala dál. Se špatným zvukem. Ale nikomu to zcela evidentně nevadilo, protože na to bláznili jako na všechno. Mám takový podezření že všichni ti co lezou do kotle a paří hlava nehlava vůbec ty kapely neznají a lezou tam jen proto aby pařili a je jim jedno na co. Hlavně že se někde vyváleji, že do někoho vrazeji, že někomu vylejou pivo, že někoho sejmou kanadou do xichtu při skákání v tom lepším případě anebo v tom horším že naháč vám skočí pinďourem přímo na xicht... Když si píšu poznámku o tom, že jsem znechucen zvukem, osloví mě vedlesedící sympatický bard, a že prej Ty píšeš pro nějakej webzin? Odpovídám, že ne, že to píšu jen pro pár svých známých. A on na mě: Růžová veverka? A sakra... Budu si muset dávat pozor na to, co píšu, abych někdy nenarazil na někoho, kdo ty moje slinty nepochopil... Ze sympatického barda se vyklube známé jméno, které pracuje na webu Crumpit.  Další Japonci, které jsme shlédli, byli SPEED NOISE HELL a narovinu, nebejt to JAPka, tak mi na tom nepřišlo nic moc dobrýho. INCARCERATION mi zase přišel jako obyčejný deathmetal s netradičním zpěvem, kdy nejvíc asi zaujala dětská stagedaving. Kluci ale řikali že to bylo dobrý. Oni tomu rozuměji víc. No ale pak nastal čas na zábavu a tanečky. EXCREMENTORY GRINDFUCKERS byli převlečeni za neandrtálská hovada. Rozbalili svoje neandrtálské disco covery říznuté pořádnou porcí grindcore bordelu. Bylo to dobré jako vždy, ale strašně krátké. Půlhodina pro takovéto kapely je žalostně málo.
 

M-40 je další kapela, která není pro mě. Mají dva hlavní zpěváky a jednoho na kytaře. Úplně zbytečně. Myslím, že by to odzpíval s přehledem jen jeden člověk. Nejvíc se mi líbil jejich první pomalý song. MASTIC SCUM jsem měl odjakživa zaškatulkovaného do grindu. Jenže pak jsem je viděl nedávno na NTEY a tam hráli deathmetal. No a vystoupení na letošním OEF by mohl Josef Švejk okomentovat takto: Tak nám zabili grindcore paní Müllerová... Z dříve grindové kapely se stala deathcorová rubanice. Jako hele, ale dobrá rubanice. Deathcore jim sluší, i když skalní fans asi nadšením hýkat nebudou. Při jejich setu jedna z fanynek odhalila svá ňadra a skákala z pódia na lidi. To bylo panečku rukou nahoře aby si sáhlo...


Když zjišťuju, že další kapela HAITUS není nic pro mě, jdu si do auta pro pevnou obuv. Ne proto, že by mi v sandálech byla zima, to určitě ne, protože bylo pořád hnusný vedro a mušky po celou dobu festu otravovaly život jak pan premiér Fiala. Pro pevnou obuv jsem si zašel, protože na druhém prstu na noze mám od narození takovou divnou pihu a ta piha se mi nějak zatrhla vlivem tepla hnusu a prachu nebo co a bylo mi to dost nepříjemné. Jsem zvědavej, co tomu řekne piha dneska v noci v práci až bude zavřená v pracovní obuvi v nesnesitelném vedru a hnusném vzduchu, jaký na výrobní hale máme. Sauna hadr!!


Vracím se na BLOCKHEADS a konečně zase pořádná muzika! Parádní grindcore sypec tak jak ho máme všichni rádi. Bohužel letos jsem takových kapel viděl strašně málo. Nevím jestli ty kapely, které jsem neviděl v noci anebo dopoledne hráli podobně, ale prostě toho tam bylo na můj vkus málo. Následný RAW POWER vyhlašuju jako nejnezáživnější kapelu celýho festu. A ty vole voni hráli snad hodinu a půl. Bylo to nekonečný!! Proč takovýhle píčoviny nehrajou ve 3 ráno nebo v 10 dopoledne? Já upřímě seru na to že jsou na scéně 40 let. S ostatními jsem se shodl, že to bylo utrpení přečkat to. Vycítili to asi i lidi v areálu, protože jich na ně bylo relativně málo. Nakonec jsme to přežili a dočkali se ROTTEN SOUND. A tady se lámal chleba, protože to bylo zase to co chceme všichni vidět a slyšet. Neskutečně dynamický zvuk, skvělá brutální muzika, jo takhle by to mělo být a ne donekonečna to punkový a deatmetalový pidlikání. Při setu Rotten Sound si dovedu představit, že nějaký slabomyslný obyvatel Trutnova bydlící nedaleko Bojiště se strachem v očích volá 112. Hudba Rotten Sound byla jako parní válec s tryskovým motorem. Jednoznačně nejlepší kapela letošního ročníku. Myslím že i samotným MASSACRE, kteří určitě z backstage sledovali výkon Rotten Sound bylo jasné, že budou mít hodně těžkou úlohu, hrát po nich. Nevím jestli to bylo tím, že jsem Massacre odepsal okamžitě po skončení Rotten Sound, ale mě se prostě nemohli líbit. Vím že zahráli dobře a že se to lidem líbilo, ale jak to vůbec mohli přijmout? Po takovém nářezu, co předvedl Rotten Sound mi zněli Massacre jako špatný doommetalový bum čvacht vtip. Nemohlo to dopadnout jinak, než že jsem vydržel pět písniček a pak s Magim odešel. Kluci hýkali nadšením nad Massacre, já nad Rotten Sound. Tady jsme se neshodli. Škoda, že nehráli nejdřív Massacre. To by bylo úplně něco jiného... Loučíme se s Medvědem a Amorfisem, před odchodem za poslední prachy zajdu ještě na zmrzlinu a někdy kolem půl jedenácté opouštíme bojiště a zakončujeme letošní Obscene Extreme Festival, protože další kapely už v plánu nemám a letos jsem vynechal i afterparty show s překvapením, ze kterého se vyklubala Pyrexia. Byl to dobrej ročník, ostatně jako vždycky. Každej si tam našel to svoje. Jen prostě už to není většinou obscénní a dost často ani extrémní a to mi chybí. Příští rok bych si dal goregrindovou středu, a jako headlinera ukecat třeba Blood Duster aby přijeli zahrát... Jo a ty langoše stály zase stopade. Takže výser jako kráva!!

Pro pár nekvalitních fotek kapel, fanoušků a atmosféry klikni na DALŠÍ INFORMACE. Pokud ti někdo poslal odkaz přímo na tento blog, nikam klikat nemusíš.