OD KARLA K NAGELLOVI
V jednom z minulých reportů jsem se maličko rozohnil za podpory mého známého na koncertě v Hradci Králové, že ceny některých desek v českýkch e-shopech jsou neúnosné, i když se za hranicemi prodávají za poloviční ceny. Ne, opravdu nemám potřebu a chuť platit 9 stovek za gramofonovou desku, kterou v Polsku nebo ve Francii můžu objednat za 60 polskych zlotych, respektive za 15 EUR. Může někdo namítat, že e-shop musí platit vysoké poštovné, a někdy i daň a clo. Ok, beru na vědomí. Proč ale teda natáhnou pak cenu každé desky? Proč to poštovné nerozpočítají mezi všechny kusy z balíku? Je pravda, že zrovna deska, o které je dneska řeč, tedy parádní album "nové" kapely COFFIN STORM vydala firma Peaceville, která u nás nemá moc zastoupení, a i ona tuto desku nenabízí nejlevněji. Na druhou stranu jsem ji na jednom anglickém shopu našel za usmrkaných dvacet eur. Plus pošta. Plus clo. Plus DPH. Zmrdství v přímým přenosu. To bych ale nebyl já, abych na to nešel od lesa.
Nyní je nejvyšší čas né do pekla pozvat Dorotu Máchalovou, ale vysvětlit, co znamená nadpis dnešního výblitku "Od Karla k Nagellovi." Je to jednoduchý jak žebřík. Dávat vosum stováků za desku jak jsem zmínil, fakt nechci. Pokud pomineme etický důvod, tedy že je to rána pod pás na fanoušky, tak mi je jedno, že za ni dám 800Kč, jen ty prachy nesmí jít z rodinného rozpočtu. A jak pravidelní masochisté čtoucí tyhlety moje bláboly vědí, sem tam zajedu na vesnickou burzu, tam narazím na někoho, kdo neví jakou cenu má to, co prodává. Já to koupím za hezký úsměv, doma to očistím od prachu, šoupnu na aukční portál aukro.cz, na kterém jsou lační sběratelé všemožných píčovin a jsou ochotni za ně utratit nemalý peníz. Stalo se to 30.3. 2024 v půl osmý ráno, když jsem procházel prodejce všemožné veteše na burze v Tuhani, když jsem bystrým okem mým zaregistroval u jednoho pána na zemi krabičku s audiokazetama (pro později narozené, to jsou takové ty malé umělohmotné blbosti, ve kterých je pásek, na kterém je nahraná muzika) a na mikrosekundu jsem zahlédl na hřbetě jedné z nich část nápisu "...RAKŮ". Udělal jsem ještě dva kroky, než mi došlo, že to nemůže bejt nic jinýho, než originální kazeta od Karla Kryla, "Karavana Mraků". Vrátil jsem se a potvrdil si můj úsudek, když jsem vzal kazetu do ruky, kouknul dál do krabičky a jé hele, další Karlové Krylové. Kouknu na google, za kolik se prodávají na aukru, zeptám se prodejce, za kolik je prodá on mě a vyšlo mi z toho, že mě deska Coffin Storm nevyjde na osmsetkorun českých, nýbrž ji budu mít zdarma. Pan prodejce mi sdělil, že kazety prodává po desetikoruně. Když jsem mu podával 40Kč, oči mu svítily výdělkem. Ale mě víc.
ROTTING CHRIST - Rituals
Dohrává mi poslední song a já nemůžu jinak, než pustit si tohle parádní dílo znovu. Zní to, jako kdyby se spojili Behemoth (které nemám rád) s Laibach (které nemám rád) a udělali muzikálovou verzi jakéhosi černého rituálu, při kterém je dýkou obětována nahá vyholená blondýnka s ňadry velikosti tři. Všude spousta krve, dvojhlaví černí psi s vyplazenýma hadíma jazykama poslušně čekají, jestli nezbyde kousek blondýnky, kolem éterické bytosti v černých kápích čekají, jestli na ně přijde řada, aby si pohrály s její kundou. Všechno to sleduje na trůnu chlupatej nasranej Belzebub olizující pahýl nohy z talíře plného pahýlů nohou. Opodál zpívá mohutné chorály sbor složený ze všech démonů sériálu o Smrtelném zlu. A když album skončí, tak nemáte jinou starost než to, jak a kde sehnat čerstvou vyholenou blondýnku s ňadry velikosti tři. Jo. Přesně takhle zní deska "Rituals" od Rotting Christ. Kapely, která by se mi měla líbit od začátku do konce, ale věc se má tak, že z celé její diskografie se mi líbí právě jen tohle album. Na desce spolupracovala spousta muzikantů z undergroundového světa a jestli se nepletu, tak snad v každé písničce zpívá někdo jiný. Myslím, že tohle dílo ocení každý kdo má rád metalovou muziku. Krásné melodie, hutné bicí, různorodé vokály, parádní kytary, sbory, satanistické texty. Všechno, co průměrný našinec od muziky očekává.