V neděli po Czech Death Festu jsem si odskočil na malý koncert s velkými kapelami do Boleslavi k panu faráři. Tentokrát sám, neboť kluci měli jiné starosti a popravdě, kdybych měl jít ráno v pondělí do práce, tak bych se na to asi taky vykašlal. Jenže zvědavost na brazilský a peruánský blackmetal byla větší než únava z právě skončeného festivalu, takže jsem nasedl do mého opraveného automobilu a vyrazil sám. Trochu jsem očekával návštěvní průser, přeci jenom neděle, v uplynulém víkendu všude tři prdele festivalů a taky kapely, který jsou maličko mimo i ve svém žánru, bráno v blackmetalu. Protože tohle jen tak neuvidíš. Dalo se i očekávat trochu vyšší vstupné, což se mi potvrdilo když jsem za lístek zaplatil 550Kč. Moc lidí dle očekávání tam nebylo. Vonělo to tam česnekem, kapely si nacpávali nácky, po stranách měly svůj merch, kterého jsem se z vlastní vůle neúčastnil. Koupil jsem si nealkoholické pivko a očekával co se bude dít. Půl hodiny po oficiálním začátku akce je přítomno asi dvacet lidí a řeší se problém s aparaturou. Jeden reproduktor z nějakého důvodu vrčí v nějakých frekvencích a nikdo neví co s tim. Po pár minutách to přestalo a stejně nikdo neví co to bylo a proč to dělalo. Pak se vyřešila světla větou Hele zhasni to, minule se ta píča německá srala když to svítílo. Pravidelní čtenáři si jistě dají 8 a 8 dohromady, tedy 88 a tedy že ta píča německá byla zpěvačka z kapely Nornír, která tam hrála před relativním nedávnem. To už se na pódiu zkouší se zvukem udělat něco kapela plzeňského typu, SORATH.
Zvučí si to sami, takže případná hluková koule bude jejich problém. Už podle zvukovky to ale vypadá zvukově fakt dobře. Když už ladění zvuku trvá déle než by bylo potřeba, vyběhne pan pořadatel Farář Slujovitý za mikrofon a haleká do prázdného objektu Tak poďte bude se hrát poďte už... Potom jakoby omluvně už ne do mikrofonu Zavolalsem ty tři lidi co sou nahoře. To jen podtrhuje má slova výše, že návštěva byla o pravdu špatná. To už ale začíná hrát první kapela, zmínění Sorath, které jsem naposledy zaregistroval, když jsem si kupoval CDčko Gnosis a pak ho někomu daroval nebo já nevim. Nelíbilo se mi to. To už je dvacet pět let. Přistupoval jsem k téhle kapele tak trochu s despektem, pokud si dokážu vysvětlit v mojí neinteligentní palici, co to slovo vlastně vůbec znamená. Ovšem byl jsem mile překvapen. VELMI MILE!! Od začátku měli dost slušný zvuk a překvapil mě i hudební projev, který byl nářezového typu. Po těch pětadvaceti letech se asi v kapele něco stalo, nebo jsem byl příliš mlád na jejich hudbu tenkrát, v Boleslavi mi to prostě sedlo. Zvuk do těch pár lidí šel dobrý, ale kapela si postěžovávala, že z odposlechů to není ono, tak se ještě trochu ladilo. Pak se zjevil Farář a ptá se Kde je basa? Zašel k pultíku, přidal basu a ta najednou zněla jak basa z Motorheadu a z Manowaru dohromady a kytary tím pádem šly do piče. Po ubrání basy to bylo všechno hodně dobrý a já neměl co vytknout. Vedle mě stála dívka, která hezky voněla, hrálo se ve vražedném tempu od začátku do konce až na jeden pomalý úsek k závěru jedné písně. Už teď se na ně těším na Pavoučím terroru za měsíc.
Když Sorath dohráli, šel jsem se mrknout ven, jestli už je vlivem globálního oteplování apokalypsa, ale nic se nedělo. Jen u bočního vchodu kulturáku na schodech sedí ukrajinští, asi dvanáctiletí výrostci a čvaňhají cigára. Kousek dál dvě malé, asi desetileté holky ukrajinské národnosti s dlouhými nehty a řasami, oblečené jako luxusní šlapky zpívají asi tříletému děcku na elektroběžce ukrajinskou píseň. Asi to tak má být. Na pořadu večera je peruánská kapela GOAT SEMEN a už podle image kapely je jasné, že se nebude jednat o pouliční Peruánce, kteří před Tescem v Hradci Králové dřív vraždili lidi svým pískáním na bambusové píšťaly. Ne. Tihle Peruánci jsou trochu z jiného těsta. Při přípravě na prknech, které neznamenají peruánskou píšťalovou kapelu, probíhá tradiční chaos, který je umocněn marnými pokusy o pověšení obrovské plachty na závěs za bubeníkem. Izolačka ani sichrhajcky si s tím neporadily, takže se plachta s obřím logem Goat Semen nekoná.
Dle zvukovky bude Goat Semen prasárna s přepáleným zvukem pana zpěváka, který vizáží xichtu trochu připomínal Alice Coopera v jeho nejlepších letech. Hlas má ostrý jako rezavé žiletky v hřebíkovém pudingu podávaný břitvou na rozbitým talíři. Kdyby to bylo v animáku, fanouškovi by při poslechu odlítla vrchní část hlavy a z uší vykydnul mozek. A možná proto měl kytarista špunty v uších, aby ho neslyšel. Nicméně když začali hrát, už zpěvák tak vostrej nebyl. Kdybych měl popsat hudbu Goat Semen naživo, přirovnal bych to k cirkulárce, která zápasí se sbíječkou v rozjeté lokomotivě srážející elektrocyklisty, které trhají na kusy nasraná prasata. UF! Z tohohle by se Malej Jára posral. Střední tempa střídají brutální vypalovačky se špínou, která občas skočí až do noisegrindu. Asi ve třech čtvrtinách setu, pokud jsem dobře pochopil, se na bicí sesličku posadil dědula, který odehrál s Goat Semen cover od Sarcófago. Ale možná jsem zpěvákově peruánské angličtině špatně porozuměl. Spojte starý Beherit s občasnými grindcoreovými bicími od Sterbehilfe, přidejte nasranýho satana a máte partičku skládající se z pokrfejsu se slunečními brýlemi na kytaře, vřískajícím Alicem Cooperem na mikrofonu, ninjou u basy a šíleným trollem na bicích, říkajících si Goat Semen, kteří znějí jako kdyby ve špinavé bahnité louži někdo Ježíše Krista rozřezával tupou pilkou a pak ukřižoval každou uříznutou část zvlášť. Oni hráli jako kdyby měli chcípnout. Naprosto ojedinělý a jedinečný zážitek, který jsem okomentoval cestou ven panu farářovi: Tyy píííííčoo.... Farář mi odpověděl: Jo tohle bylo kurva brutální. Jak píšu, Malej Jára by se z toho posral.
Venku se opět nekoná ani zombie apokalypsa, a dokonce ani město nehoří i když by si to Gréta přála. Jen trochu pofukuje příjemný vánek po horkém dni. Když se vrátím do divadelního sálu, zaslechnu v jedné větě slovo Jedenáct a Myslíš že na nás někdo přijede? To vše v půl desátý a pět minut, když ještě nezačali zvučit hvězdy večera, Brazilčani IMPURITY. Opět je zpoždění. Dle toho co vidím na pódiu když se začne zkoušet, se bude jednat o další hovadismus v přímém přenosu. Bubeník se rozcvičuje kroužením paličky a je to ten bubeník, který v jedné písni vypomohl předchozí kapele. Zpěvák má na mikrofonu nějakou kouzelnou krabičku. Zároveň obsluhuje i kytaru a má velký soubor pedálů a různých píčovinek a jak to tak vypadá, kapela bude mít jen dva členy oděné do kapucoviny rozmetávající obrácené kříže po všem, co smrdí křesťanstvím... Tak ne! Jsou tři!
Těsně před začátkem se vynořil jejich kápo, hlavní zpěvák. Trojci tedy tvořil Satan v kněžském rouchu za mikrofonem, Baphomet v černém rouchu se svojí podobiznou, který obsluhuje vedlejší mikrofon a kytaru, a vzadu za bicími sedí řadový čert. Zvuk mají z počátku velmi špatný, ale po pár songách si těch 40 lidí, kteří nakonec dorazili, mohlo vychutnat černou mši s dostačujícím zvukem. Tak černou, že díra do Ježíšovy prdele je oproti tomu pouliční osvětlení. Jak jsem zmínil, řadový čert za bicími, který vypomohl s coverem Sarcófago předchozí kapele Goat Semen, je nakonec přímo člen zaniklé kapely Sarcófago. Kdo nezná Sarcófago, nechť se pojebe. Protože proč? Protože Sarcófago je legenda vy tupci! Škoda že kouřotvory, tedy ty popičové stroje, které na koncertech vyrábí mlhu, voní po jahodách. Kdyby voněly po pekelné síře, mohlo to na Mladoleslavské divadelní scéně být opravdu hell. Teď mě napadá, jak by asi voněly kouřotvory na kapele Gutalax, ale nebudu to rozebírat, neboť toto je slušný blog se seriózními reporty. Kapela Impurity předvedla černou mši, která mi chvílemi zněla jako demo Macabre Operetta od Samael. Opět nemám co vytknout, protože i zvuk se po několika minutách ustálil na dobré kvalitě. Konec celé akce byl ve 22:40 hodin. Při odchodu očkem mrknu po Brazilskoperuánském merchandise a uvědomil jsem si, že jsem zvítězil. Prozíravě jsem si totiž vzal s sebou jen 700Kč, takže rodinný rozpočet díky nenakoupení triček a desek nezažil kolaps.
Nějaký fotky tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat