Ač jsem to nečekal, od minulého procházkového reportu s dcerou mi přišlo spoustu korespondenčních lístků a dopisů, ve kterých si žádáte další takový blábol. Takže tady je. Navíc to vypadá, že koncertu se hned tak nedočkám takže koncertní report zatím nebude. Dnes jsem vyrazil na skoro třináctikilometrovou vycházku. Dneska jsem ani nikoho nepřemlouval aby šel se mnou, neboť to bylo zhola zbytečné... Jen co jsem opustil náš pozemek s hadrem přes rypák, projela kolem mě výhružně hlídka státní policie s rouškovizí. Rouškovize je zařízení, které lidem na dálku změří vlhkost brady s průtokem potu skrz póry a podle toho vyhodnotí, zda dotyčný poctivě nosí roušku anebo si ji třeba na půl vteřiny sundal. Mě můžou měřit jak chtěji, protože se potím jak prase pořád. Naštěstí nepokračovali směrem kterým jsem měl namířeno já a tak opět hned za kostelem šla rouška dolů a já si to štrádoval směr lesní cesta. V příkopě jsem potkal mrtvou veverku a pak něco dalšího mrtvýho. Na lesní cestě byl krásnej klid tak jsem zase fotil všemožný blbosti, čmeláka nafilmoval, seznámil jsem se tam s novými kamarády PALem a KULem. Na cestě jsem potkal mrtvého rouškofila a bylo mi tam fajn. Nikde ani noha, nikde ani rouška. Natož pak snad nějaký člen krizového štábu!! Ke konci lesní cesty jsem si všiml tajného vchodu do ústředí iluminátů hlídaného nedalekým plukem divokých včel hrozivě bzučících ve vagonu českých drah. Když jsem se blížil k civilizaci, konkrétně k vesničce Loučná Hora, zaslechl jsem nelidský dětský řev. Jak kdyby tam někdo mordoval děcko. Než jsem přišel do vesnice, slyšel jsem onen ryk ještě několikrát. Pak jsem ale viděl před chalupou zaparkovaná tři auta s pražskými poznávacími značkami a bylo vše jasné. Prostě banda kokotou… Na dvorku se tam pohybovalo děcko, malý, tlustý od pohledu rozmazlený pražský čuník, který tam tak šíleně řval. Ostatní osazenstvo bylo na ránu mezi oči na první pohled. Prostě lufťáci z Prahéé… V tu chvíli mě čekala už jen cesta po silnici, popřípadě chodníku s občasným zakrytím nosu a úst, semeništěm viru Covid19. Všude v příkopech se povalovaly gumové rukavice a použité jednorázové roušky. A samozřejmě i plechovky od energetických sraček a krabičky od cigaret. Lidi v autech dementi s rouškama na xichtech. Malá odbočka z trasy k rybníčku a zurčícímu potůčku, ptáčkové čviřikali, cesta mi pěkně ubíhala a v obci Červeněves jsem i malé tornádo potkal. Domů jsem přišel zpocenej až na prdeli ale spokojenej, že jsem udělal něco pro svoje zdraví. Vše psané jest zachycené ve videu níže.
Žádné komentáře:
Okomentovat