Maličko rozdíl mezi plakáty na tenhle víkend. Stejně jako u ostatních koncertů a festivalů od března do července, tak i Obscene Extreme festival musel ustoupit uměle vytvořenému viru a z pompézního čtyřdenního maratonu (plakát vlevo) se soupiska kapel smrskla na pětihvězdičkovou akci (plakát v pravo). Já sám jsem měl v plánu jet do Trutnova v termínu kdy se měl konat Obscene Extreme festival 2020, jen tak, prostě zalézt někam do hospody, dát si pár piv, projít město, udělat pár fotek a večerním vlakem zase domů. Na pohodu. Nikdo to se mnou ale nijak zvlášť nechtěl absolvovat, tak se mi hodilo, když maestro Čurby oznámil, že v pátek 17.7.2020, tedy v páteční den konání zrušeného festivalu, se na bojišti sejdeme a užijeme si pár kapel. Vstupenek šlo do oběhu 300 kusů a několik dní před začátkem bylo vyprodáno. Já se do Trutnova vypravil s mým severským přítelem Sodíkem a s Magim vlakem už před polednem. Medvěd s minimědvěděm dorazili autem až v podvečerních hodinách. Před dlouhou cestou která nás čekala, jsme si koupili nějaký pivko do vlaku a jedno vypili už cestou na nádraží. Chvíli pršelo, chvíli pálilo slunce. Počasí na píču. Kurva buď ať chčije, nebo ať je vedro. I když v dnešní době je moderní být nerozhodný, poslední dobou hlavně co se pohlaví týká, možná v tom má bramboračku už i počasí... Ve vlaku jsem sympatické paní průvodčí řekl, že bychom rádi zakoupili tu nejlevnější jízdenku do Trutnova. Trošku ji to zaskočilo, ale po chvilce nám sdělila, že si buď můžeme vybrat jízdenku za 360Kč, což je sleva od Českých drah. Anebo si můžeme zakoupit jízdenku od IREDO za 270Kč. Dal jsem s kluky hlavy dohromady, zvážili jsme všechna pro a proti a nakonec se rozhodli pro koupi levnější varianty. Rozdělali jsme si pivo, debatovali o muzice a kochali se krásnou scenérií, která ubíhala za okny vlaku.
Několikrát jsme použili vlakové WC. Když jsem se takhle z jednoho WC vracel do vagonu, vidím kluky, jak se chvatně stěhují z našeho místa na jiné. Magi totiž vylil pivo na sedačku a podlahu a snad i strop vlaku jím ošplouchnul, tak se rychle přestěhovali, než je někdo udá. Chvíli na to, si na to pivem polité místo sedl nějaký tydýt. A pak i paní průvodčí. Buď byli úplně tupí, anebo nám jen nechtěli kazit hezké popoledni a o rozlitém pivu, mokrých sedačkách podlaze okně stropu opěrátkách a všem kolem, nám nic neřekli. Taky dobře. Je třeba zde oznámiti, že Sodík je sexuálně nenasytný praktik. Ve vlaku zásadně sedí s mobilním telefonem mezi nohami a užívá si, když mu někdo volá. Nejednou slastí zavrněl a díval se přitom na Magiho. Hovory samozřejmě nepřijímá, protože by přerušil vibrace vycházející z jeho mobilního aparátu. Cesta nám rychle uběhla a tak jsme se v Trutnově vyloupli z vlaku a naše kroky mířili rovnou do nějaké taverny, kde bychom uspokojili žaludeční šťávy. Byl to vyrovnaný souboj několika tamních provozoven, ale nakonec vyhrála Pizzerie. Měli jsme hlad a těstoviny a pizza nám přišly jako dobrý nápad. Sodík si tou dobou usral a smrdělo to jak hovno. Paní s kočárkem co procházela zrovna kolem něj, si okamžitě nasadila roušku a změnila směr jízdy. Já s Magim jsme se tomu smáli, až jsme se za pajšly popadali. Těstoviny byly prý dobré, pivo Stella prý chcanka. Pizza byla dobrá, malinovka v hipsteských sklenicích s brčky pro teplouše, také.
S plnými žaludky jsme se rozhodli poprat se ještě s vynikající zmrzlinou z podloubí a hned poté jsme se vydali na bojiště. Naše kroky směřovaly do míst, kam se normální smrtelník v době konání festivalu nedostane přes securitas, tedy do backstage. Konečně jsme viděli jak si žijí umělci na takovém festivalu. Obdivovali jsme krásné kurtizány v průhledných krajkách, které nám nosili pivo, ve fontánce zurčel absinth, na louce byla dvě masérská lůžka, kde se hudebníci za pomocí masáže regenerují od ztuhlých svalů. Pozlacené toalety každou chvíli hedvábným hadrem uklízela nahá krásná zrzavá děvčata.... Kecám... Vešli jsme tam do dřevěné boudy s okénkem, kde jsme si objednali pivo a sedli k umolousaným oslintaným poblitým stolům. Na čepu se nabízel Krakonoš nebo Trautenberg. Ani jednomu neholduju, ale zvolili jsme pro jistotu dvanáctku od vousatého krkonošského pána. Pivo bylo hnusné ale zkousli jsme ho. A jak jsme kousali další a další, bylo čímdáltím méně hnusné. Ale i tak bylo pořád hnusné. Lidí bylo málo a když bylo vyprodáno, tak bylo jasné, že dorazí později. Trochu jsme znejistěli, kam že se do toho malého prostoru má vejít 300 hlav, ale nakonec to bylo úplně v pohodě. Medvědi přijeli v 18 hodin, zaparkingovali plechového oře a šlo se na pivo. Pak jsme podpořili Čurbyho zakoupením triček a nášivek a ponožek a pokračovali v požívání chmelu. Počasí bylo jak na houpačce. Na sluníčku vedro, když zalezlo za mraky, byla zase zima. Chvílema pršelo, ale pořád to nebylo nic hroznýho. Naopak jsme si to užívali. Ono i kdyby tam padala hovna, užívali bychom si to také, neboť snad každý kdo tam byl, tak byl nadržený na koncert. Aby také ne, když jsme díky kurvaviru půl roku seděli doma na prdeli!! Zabrali jsme si stůl s lavičkou u plotu a Medvědi předvedli svá básnická střeva, když dohromady zplodili literární skvost:
NA GOLFOVÝM HŘIŠTI,
PRCALI DVA SVIŠTI.
ČUMÍ NA NĚ VEVERKA,
VLHNE JÍ Z TOHO PRDELKA.
Kam se na ně sere Neruda... Připozdilo se a přesně ve stanovený čas, tedy v 19:30hodin středoevropského času, na pódium s mikrofonem v ruce nastoupil dvorní uvaděč Áda a svým sympatickým hlasem radiového moderátora pronesl úvodní slova a uvedl první kapelu, kterou byla BLITZKRIEG BOYZ, kapela lokálního typu.
Chlapci hráli něco mězi Vilémem Čokem a Napalm Deathem :-) a na rozjezd to bylo přesně to pravý vořechový. Docela úsměvná situace nastala, když po patnácti minutách na pódiu už to chtěli zabalit. Místo aby si zahráli před slušnou návštěvou, tak chtěli slízt a jít někam do prdele asi chlastat. Sám velký El Čurby ale udělal na kapelu ty ty ty a tak se přidávalo pár songů. Došlo i na rozpačitý šestičlenný kotel složený z největších opilců. Některé jejich výkony co se stagedavingu týká, končily obličejem v bahně, ale na to jsme všichni zvyklí. Zvukově se pan zvukař s tabletem docela vytáhnul, zaslouží pochvalu. V tu dobu jsme ještě netušili, že zvuk se měl dále už jen lepšit... Ve 20:14 hodin jsem dopíjel pivo narychlo, aby nám minimedvěd došel pro další a poslední lok mě tak kopl, že jsem si nablil do pusy. Jelikož ale kolem byli lidé a já jsem k lidem conejvíce tolerantní, abych je nějak nepohoršoval zvratky, spolkl jsem z odporem plnou pusu nablitého piva a bylo zase dobře. Narozdíl od jednoho typa, který o několik hodin později vedl živou debatu skrz tkanice blitek s hlínou, hned vedle pódia. Druhou kapelou byli thrashoví FAÜST.
Pokud snad někdo hovořil o zvuku první kapely v superlativech, u druhé kapely si musel regulerně stříknout do boxerek. A to ne jen díky naprosto preciznímu zvuku, ale hlavně pak díky produkci, kterou do nás kapela tlačila. Trojice pohledných mladých thrashmetalistů předváděla neskutečnej ušní orál. Všechny ty Destrakšny a Sodomy a Krejtry můžou jít s klidným srdcem do důchodu, neboť své nástupce mají. Opravdu výtečná muzika. Na závěr vystřihli cover od Celtic Frost, na který pařili i mrňata. Všichni si je užili a mohli klidně hrát dýl. Myslím, že o nich ještě uslyšíme. Třetí kapela na pořadu večera byli ČLOVĚK V PLÍSNI.
Kapela se zábavným názvem. Bohužel všechno pozitivní na kapele končí právě jejich zábavným názvem. Viděl jsem je potřetí a potřetí mi to přišlo jako sračka. A ještě k tomu politicky zaměřená sračka. Všechny ty LGBT komunity a BLACK LIVE MATERS a ACAB určitě prominou, ale politika v muzice prostě nemá co dělat. Nemám to rád, nemá to rádo spousta lidí, ale nezbývá nám než to nějak přetrpět. Člověk v plísni tedy opět velké zklamání. Magi si v jednom z občerstvení zakoupil hermelín na gril alá "dodělej si sám". Takže si sám musel rozdělat oheň, sám si hermouše v alobalu tepelně upravit a sám si ho taky sežrat. Po vzoru Sodíka, který si usral ve městě a paní s kočárkem málem ze smradu nabourala, usral jsem si i já, konkrétně to bylo ve 21:16 hodin. Jen tak trochu nevinně. Nevěděl jsem nejdřív, jestli náhodou po usrání nebudu mít v trenkách obálku s hnědým pruhem, ale naštěstí to jen tak zabublalo. Ovšem smrad, který se vyvalil z mých útrob střevních byl takové kadence, že i medvěd, kterého jen tak něco nerozhodí, vyskočil z lavičky jak čertík z krabice a prchal z dosahu plynu hustšího než vzduch. Uznávám, byl to humus. Stejně jako jsem já svým smradem z prdele zničil všechno v okruhu dvaceti metrů, tak i další kapela zničila všechno co bylo pod pódiem. Deathmetaloví šílenci s poetickým názvem SNĚŤ rozsekali svým střednětempým až pomalým deathmetalem pódium na mrdku.
Zvuk byl excelentní. Aby taky ne, když kapela zvučila asi o 15 minut déle než měla. Takhle těžkotonážní death jsem dlouho neslyšel. Ale já dlouho neslyšel žádný death, tak možná proto to tak je. Každopádně jejich muzika se líbila. Lidi si to užívali. Ať už v dřevěný boudě u občerstvení, nebo v chuchvalci těl zmítajících se v kotli, nebo jen tak postávajících všude kolem. Paráda! Jako hlavní hvězda večera byli určení JIG-AI a ty když spustili svoji verzi grindu, nám se spustily brady.
Jig-Ai jsem viděl několikrát, ale nikdy mi nepřišli tak brutální. Smršť kterou rozpoutali byla jak zemětřesení v Indonésii s následným tsunami. Jako kdyby nikdy nic předtím nebylo a byli jenom Jig-Ai. Když už nic jinýho, tak tohle muselo Trutnovákům bydlících okolo připomenout náš milovaný Obscene Extreme. Masakroidní kotel se vytvořil a každou chvíli z něj někdo vylítnul a držkou dopadl k našim nohám. Sodík stojící na pomezí klidné zóny a kotle se tak pro tento set stal záchranářem a pomáhal znaveným kotlařům zpět na nohy a zachraňoval jejich mobily. Sodík zaslouží metál!! Jak Jig-Ai vtrhli na pódium, tak z něj po několika desítkách minut slezli a byl konec. Byl konec letošního miniobscínu, který dokázal, že Bojiště žije a příští rok to tam hodláme rozmlátit na sračku!! Skvělá akce!
Žádné komentáře:
Okomentovat