Prvním mým letošním výjezdem za kulturou se stal dvanáctý ročník večírku nazvaného WINTER VIOLENCE, který nabízel můj oblíbený Mallephyr a další tři pecky. S omluvenkou se dostavil Medvěd, neboť jako hrdý vesničan dal přednost hasičské výroční schůzi. Vyrazil jsem tedy jenom s Amorfisem, který v Ponorce ještě nikdy nebyl. Upozorňoval jsem ho na liknavé dodržování hracích časů, přibržděného zvukaře a příjemný klub. A jak to dopadlo? To se dozvíte až po tom, co tu zdemonstruju jeden festival v Portugalsku, na který vyrazil Magi se svými vykutálenými kámoši a poslal mi několik bodů s poznatky, jaké to tam je. Takže jen krátce. Na můj dotaz, jaké jsou Portugalky a pivo a zvuk, mi přišla telegramem odpověď: "Portugalky jsou celkem dobrý, zvuk luxus a pivo je horší. 0,2 za 3 eura, 0,35 za 5 eur a 0,8 za 10 eur." A vole my tu nadáváme na Fialu jakej to je čurák, že zdražil pivo na sedum pětek. Ovšem pivo v průměrném portugalském obchodě je prý dobré a jen za jedno jediné usmrkané euro.
Na SODíkův dotaz ohledně počasí nám náš dopisovatel od společnosti Magi odpověděl: "Ve čtvrtek pršelo docela dost. Ale jinak tady chodíme v tričku přes den, nebo na chvíli si nasadíme mikinu, když fouká, ale jde to v mikině tady vydržet celý den i noc." To je ovšem ale poznatek velice zásadní, neboť můžeme s čistým svědomím zkonstatovat, že počasí v Portugalsku se téměř neliší od toho v České republice. No přece i u nás máme na sobě trička a mikiny. Že na nich máme natažený ještě i zimní bundy, neboť je venku mínus deset, je věcí jinou, nepodstatnou. Na můj dotaz, jaké kapely viděli, odpověděl benjamínek našeho týmu, který již není nejmladší, že "Kapely super, včera jsme viděli Anime Torment, Epicardiectomy, Kraanium a další kapely co byly dobrý ale už nevím název. Zvuk byl dobrý a Portugalci rozjíždí dobrej kotel už od začátku akce. Dneska budeme čekat na Teethgrinding, Analepsy, Anaal Nathrakh, Vulvactomy a Serrabulho." Na moji připomínku, že jsem viděl Anaal Nathrakh už třikrát a pokaždý měli zvuk na píču, mi bylo sděleno toto prohlášení: "To v tý době budeme asi tak na sračku, že zvuk moc řešit nebudeme."
Na moji prosbu o nějakou veselou historku z natáčení, se Magi svěřil, že jich má spousty, ale nejsou nijak spjaté s festivalem, ale že "takový veselý záblesk bylo, že tu nejsme jediní Češi a vyloženě jsme se těšili až na české kapely. Zařveme ´Pyčo hobluj´ a kluci to vždycky ocenili úsměvem..." No tak to je fakt docela úsměvné. Každopádně palec nahoru za Magiho, nemyslím ten palec, který mu chybí na jeho noze, který byl rozdrcen cihlou v jeho útlém mládí, ale ten který mu nechybí, ten na druhé noze, za to, že měl s kámošema koule vyrazit za písničkou tak daleko. Například já, ač velký fanoušek kapely Samael, byl jsem před lety pozván svými polskými přáteli na čtyři koncerty Samael v Polsku, protože žádný promotér je k nám do Čech nepřivezl. Měl bych zajištěné ubytování a průvodce, ale i tak jsem s velkými díky odmítl. Nikdy jsem na koncertě nebyl mimo území ČR a tak to i zůstane. Kapela má přijet za fanouškem, ne fanoušek za kapelou... Už jen dodám, že celá akce se odehrávala v Lisabonu a jmenovala se XAPADA FEST a že bylo vyprodáno právě díky takovým jako je Magi a spol., kteří nejsou kozervativní jako já.
A nyní se již můžeme pustit do pardubického koncertu, na který jsem vyrazil s Amorfisem, jak nenápadně zmiňuji v úvodu. Zima jak v ruským filmu, Amorfis bublinu u nosu a řidiči překvapivě nebláznili, dokonce ani ti v oktávkách. Do klubu jsme přijeli v 19:55 hodin. Začátek byl plánován na dvacátou hodinu, tak to máme ještě minimálně třičtvrtě hodiny čas... Po prvním zaslechnutí hospody a přilehlého klubu ještě z venku si řikám "Ty vole tam to hučí". Po prvním nakouknutí uvnitř hospody a přilehlého klubu si řikám "Ty vole tady to hučí." A fakt hučelo. Takhle narváno na metalovou akci tam pamatuju snad jen na Behemoth někdy za vlády krále Karla čtvrtýho. V klubu i hospodě je teplo, takže se v prosotrech pohybujeme v mikinách a tričkách. Všimněte si podobnosti s Portugalskem.... Hned si jdu pro pivo a valím oči. Krásná chlazená výborná hladinka Plzně za 50Kč. Dobře vy!! Bohužel můžu jen jednu, neboť by páni policisté mohli mít nějaké připomínky. Beru teda pivo, zaplatím vstupné 250Kč a zase valím oči na všechny ty usměvavé sympatické lidi. Pivo mám v těchto končinách poprvé od památného koncertu Cerebral Turbulency, který byl přerušen litry mé krve. Dočíst se o tom můžete tady. Znovu valím voči, když přesně úderem dvacáté hodiny začíná hrát první kapela MILLIGAN.
Kapela z Vysokého Mýta nám zahrála veselé deathmetalové písně o zvířátkách, které střídaly písně veganské a antiveganské a pohádkové. U třetí písničky pan kytarista, strašně sympatický chlápek, potřeboval vyměnit svůj nástroj, neboť ten původní odešel do kytarového nebe, tak jsem mu podal kufr s náhradní kytarou a vlastně jsem zachránil koncert. Celá Ponorka si oddechla, všichni mi gratulovali k úspěchu, přátelsky mě plácali po zádech a chtěli si se mnou povídat. S hrdinou... Přeberte si to jak chcete. Zvuk měli Milligan hutný, čistý, bez zpětných vazeb. Pan zvukař odvedl dobrou práci. Chvilku před třitvrtě na devět se před kapelou objevuje pan pořadatel, aby upozornil, že zbývá čas už jen pro jednu písničku. Nad hlavou se mi rozblikala tři duhová neonová písmena WTF a já přemejšlel až mě vnitřek hlavy z toho bolel, co se to kurva děje!! V Ponorce, kdy byl v minulosti naplánovaný začátek akce na sedmou hodinu, aby se v klidu začalo v půl devátý, zvukovky trvaly hodinu a víc a akce končívaly, když někteří vstávali do práce, se najednou začíná na vteřinu přesně a kapely mají svůj hrací čas, který je nekompromisně vyžadován pořadatelem? UFF! Ještě mi řekni, že zvukovka bude trvat dvacet minut a já vopíchám tu krásnou holku, co stála kousek vedle mě. Po skončení Milligan jsem se šel k výběrčím vstupného pozeptati na informaci ohledně počtu přítomných metaluchtivých fanoušků, avšak odešel jsem bez znalosti tohoto čísla, neboť si u vstupu nevedli evidenci a počet návštěvníků prý zjistí až rozbijí bakšiš. Každopádně tam bylo víc lidí než na úžasné akci, která v Ponorce proběhla před několika léty a o které se milý návštěvníku tohoto blogu můžeš dočíst tady.
Přítomnost skoroblackmetalových kapel na letáku této akce přilákala do klubu obecenstvo s nedobře vyvedeným corpsepaintem ve xichtech. Sorry, ale například já, ač blackmetal tak nějak trochu poslouchám, asi bych nešel na koncert zmalovanej jak píča. Tahle image patří na xichty členů hudebních spolků a ne na tlamy opilých fanoušků. Zašel jsem k baru, že bych ochutnal točený grepový birell, ale je tam tolik lidí a jen jedna holčina za barem, nemá absolutně žádnou šanci pokrýt svými službami poptávku. Všichni se navzájem překřikují, každý chce svůj drink. Já jsem čekání po několika minutách vzdal. Sedl jsem si na prdel u stolu a pozoroval mumraj a řikal si směrem ke zvukařovi Kurva to zase bude čekání. Ztracená hodina a půl života!! Ale co se to děje?? Zase ta tři duhová písmena nad mojí hlavou WTF, všechno odsejpá a najednou se na pódiu pohybují černě odění mladí sympatičtí lidé, ve kterých poznávám členy kapely MALLEPHYR a netrvá to dlouho a zvuková zkouška je u konce. Ty vole!! Ještě že to nestihli do těch dvaceti minut jak píšu výš, jinak bych musel opíchat tu krásnou holku co stála kousek ode mě a riskoval bych že si zadělám na ostudu.
Chvíli po deváté hodině večerní tedy začíná hrát kapela, kterou mám fakt hodně rád a která kvalitou svojí muziky převyšuje ty ostatní. Sorráč, ale já to tak prostě mám nastavený. Zpěvák mi v Ponorce přišel svým vokálním projevem trochu jako slovutný Attila. Od čistého zpěvu, přes deathový murmur a blackové skřečení se chvílemi dostával až po hrdelní mručení a nelidské chrčení! Miluju to!! Ne toho zpěváka, ale jeho zpěv. Čisté vokály mi trochu připomněly nikoho známějšího než Fenrize a všichni dobře vědí, jaký vztah mám k Fenrizovým kapelám. Pokud jsem o Milligan napsal, že měli hutný zvuk, tak vůbec nevím, jak popsat zvuk Mallephyr. Jak to kurva ten zvukař udělal za takovou chvilku? Jak je dopiče možný, že v minulosti jsem z Ponorky v půl třetí ráno odjížděl nasranej domů a to ještě měla hrát další kapela, protože se zvučilo hodiny a hodiny a teď, když člověk připraví Amorfise na zvukové martýrium, je zvuk jak z píči za pár minut? Zvuk z píči není myšlen špatný, ale naopak. Však víte, píča, potažmo kunda je ta nejkrásnější věc na světě. Mallephyr měli naprosto parádní zvuk. Bylo to kurevsky nahlas tak jak to mám rád, i když teď když píšu tyhle blbosti, mi dost hučí v pravým uchu. Kytary byly ostré jako břitva. Prostě všechno tak jak má být. Na poslední písničku jsem se šel podívat dozadu a tam ten zvuk nebyl tak výrazný a hlasitý, ale to mohlo být způsobené tím, že dva metry od pódia, kde jsem stál předtím, to bylo fakt nahlas a ostrý. Hudebně mi svojí složitější skladbou písní Mallephyr připomínal trochu známější kolegy Abigor. Nevim proč. Prostě mi to přišlo podobný. Moje hodnocení zní: Naprosto perfektní, skvělé a brutální. S přehledem si svojí rychlostí a tvrdostí vytřeli prdel s celejma Pardubicema i s tím jejich zasraným perníkem s průjmovou polevou. Když skončili, tak mě napadla taková nepříjemná věc. Při vší úctě ke zbývajícím dvou kapelám, nic lepšího ten večer už přijít prostě nemohlo. Amorfis si kupuje CDčko Mallephyr. Já si CDčko Mallephyr nekupuji, neboť jsem hrdým vlastníkem vinylové verze jejich skvělého alba "Wombs Of Worms". A nyní nastal čas, kdy se ověří, zda předchozí přesnost a dodržování časového harmonogramu nebyla jen náhoda. NEBYLA!! Nevím, kdo za tím vězí, ale díky jak cyp za to, že jsme nemuseli nekonečně dlouho čekat než začne další kapela. Na pódiu se začínají klátit pořadatelské postavy, kapela KLAN.
Zvukovka opět probíhá hladce a plynule. Jen kytarista měl nějaký problém s aparátem, který ale vyřešil a hned jak bylo vyřešeno, zabrnkal nám Metallicu a hned se šlo na věc. První song začal bez kopáků ale už během písničky se to vyladilo a Klan do nás začal hustit brutální hutný deathmetal s hovadským vokálem. To by se Medvědovi líbilo. Jenom škoda vazbení mikrofonu v míře nemalé. Zvuk vepředu řeže jak cyp. Kousek dál to opět není takový. Ale zase z toho nekrváceji ušní bubínky. Při posledním songu, který byl coververzí, jež jsem nedokázal identifikovat ale znal jsem ji, vznikl docela slušný circlepit a pařící kotel. Hádal jsem, že coverovanou kapelou byl Slayer nebo Venom. Strašně známá písnička. Kamarádi, kteří holdují thrashmetalu mě pak vyvedli z míry, když mi řekli, že to byli Sodom, konkrétně Agent Orange. Kapela, která minulých stošedesát let nekoncertovala a tohle vystoupení bylo jejich první nebo druhé, už si nepamatuju, si myslím, rozhodně ostudu neudělala. Naopak, měli největší podporu v obecenstvu a ten brutální deathmetal, který hráli se líbil i mě, a to jak jistě víte všichni, deathmetal není moje životní láska. Pravověrní deatheři museli hýkat nadšením. Já jsem také hýkal. Ovšem ne nadšením, ale svojí od přírody spořivou částí mého já, to když jsem si v ruce držel třetinkovou plechovku žlutého nápoje jménem Fanta a nadvakrát ji do sebe otočil. To vše za krásných 40 korun českých!! A doprdele... Pivo, i když je kurevsky drahé díky nenažranosti pivovarů, hospodských a v neposlední řadě i těch, kteří vedou naši zemi do záhuby, vyjde levněji, než obarvená voda s cukrem. Kam jsme se to dostali tyvole? Poslední kapelou, která zvučila své nástroje se jmenovala ALTARS ABLAZE.
Zkouška to byla trochu delší, neboť se vyměňovala bicí souprava. Máme tedy trochu víc času se bavit o tom, co přijde a zjišťujeme, že se nemáme o čem bavit, protože tu kapelu vůbec neznáme. Jediným vodítkem je označení death/black na letáku. Dobře, jsme dohodnuti, že když to bude sračka, pojedem domů už v průběhu setu. Zkouška dává tušit uměle až elektricky znějící kopáky, což osobně nemám vůbec rád. Když kapela spustí kousek písně při zkoušce, řikám si, že by to vůbec nemuselo být marné. Ve chvilce klidu haleká blonďatá holčina Jooo, to bude dobrý, Marduk!! Že by věděla něco víc než my? Stále platilo, že když to bude blbost, jede se domů. Jenže pak se objevil pán s mikrofonem, který svojí vizáží připomínal Roba Halforda v mladší verzi, zaskřehotal do mikrofonu a já byl lapen. Nikam se předčasně nepojede. To bylo jasné už při zvukovce. Takovej vokál, jakej měl pan zpěvák by mu mohla závidět nejedna renomovaná blackmetalová a deathmetalová kapela. Opravdu skvostné. I Amorfis ocenil sílu hlasivek zpěváka souhlasným kýváním své chlupaté ovousené hlavy. Ne, Marduk to nebyl, ale rychlostí a brutalitou si se švédskou legendou notovali dobře. Jediný co mě sralo, byly ty elektricky znějící kopáky. Kurva proč?? Taková škoda. Dokonce jsem se rozhodoval, že si půjdu koupit jejich CDčko, ale misku vah převáhlo to, že jejich písně byly prošpikovány deathmetalovými kytarovými sóly a já nejsem jejich příznivcem. Teď toho lituju, že jsem si CD nekoupil. Hudba Altars Ablaze byla rychlá, brutální, plná sól se zpěvem, co měl fakt hodně velkou sílu. A zaškatulkování do death/black sedí jako hrnec na prdel. Jen ty kopáky, kdyby nezněly jak čvachtání přejetých koťátek. Škoda no. Jako jediná kapela měla také kouř, a to takový, že kurevsky silný. V jednom momentě nebylo v klubu vidět na krok.
A tím nemyslím, že nebylo vidět na dva metry, ale opravdu nebylo vidět vůbec. Ani kapela, ani člověk předemnou, ani svítící reklama na CocaColu nad barem. Prostě nic... Docela škoda taky je, že v ponorce někdo neustále prděl, ale to byly takový bahňáky vole, hnusnej smrad v malým prostoru. Myslel jsem, že bar už zavřeli, jaká tam byla mlha a tma a semtam smrad, ale ne, když se kouř rozestoupil, bar se opět ukázal jako funkční. Celá akce končí pár minut po půlnoci, což je nevídané, neslýchané. Na Ponorku teda... Loučíme se se známými a odcházíme k zamrzlému automobilu a už z dálky vidím, že nejaký vemeno zaparkovalo tak jak zaparkovalo. Takhle parkuje jenom chuj pojebaný.
Kdyby mi podklouzla noha když jsem se snažil vměstnat moji vyzáblou postavu na místo řidiče, tak se oběsím na dveřích. Takhle může zaparkovat opravdu jen idiot s poznávací značkou 5E4 7179.
Pro pár dalších fakt hodně špatnejch fotek klikni na "DALŠÍ INFORMACE". Pokud ti někdo poslal odkaz přímo na tenhle výblitek, nikam klikat nemusíš a fotky vidíš.
Žádné komentáře:
Okomentovat