13.4.2024 BJES / TRIGONUM MORTIS / SEKEROMLAT / ENTRAPPED

Jak už dva letáky v úvodu dnešního klávesového průjmu napovídají, nevyhnula se této akci změna v line-upu. V jednom z předešlých reportů jsem psal, že díky absenci blackmetalu na festivalu Czech Death Fest uvidím letos až do podzimu jen jednu blackmetalovou kapelu, a tou jsou NÁV. A ani to mi nevyšlo. Náv kvůli zdravotní indispozici pana bubeníka byli nahrazeni neméně kvalitní kapelou, a sice bjesnícíma BJES. Pro mě osobně kosmetická úprava, některým to mohlo přijít s Náv lepší, já už teď prozradím, že se mi to jako většinou zase líbilo. Do klubu přijíždíme chvíli před avizovaným začátkem, který se posunul o půl hodiny. Nakonec jsem vyrazil jenom s Amorfisem, který, ač skolen nehezkým kašlíčkem, jel podpořit klubovou akci. Takový je to srdcař! Po zběžném prošmejdění klubu a přilehlé hospody můžu konstatovat, že plno rozhodně není. Dáváme si Plzeň, která od minula podražila o pět korun českých a pozorujeme pana zvukaře, jak se se vším loudá, motá kapely, uklízí kabely, kontroluje, ladí, a všechno tak hrozně pomalu. Přesně tak, jak jsem na to z Ponorky (kromě minulé akce) zvyklý. Nabíráme tedy půlhodinku zpoždění. Zatím můžeme obdivovat vyzdobené pódium různými svíčkami a kosterními propriety. A pak přiběhla kapela s masakroidním názvem SEKEROMLAT, která rozhodně nešetřila šminkama. A bylo to ku prospěchu věci. Designově to měli vymazlený. Bubeník měl klasický blackmetalový corpsepaint, jaký používají severské blackmetalové kapely, basák měl obličej zmalovaný na černo (není to náhodou rasisticky nekorektní?) s velkým obráceným bílým křížem namalovaný od plešky až po krk, prostě přes celej xicht. Kytarista se pyšnil netradičními zebřími pruhy našikmo a zpěvák měl vizáž démona z kanálu. Kdo viděl legendární filmy Demons a C.H.U.D., tak ví o čem píšu. Zvukově to ze začátku nebylo vůbec dobrý a zvukař si možná tři písně se zvukem hrál, ale ani když se to srovnalo, i tak to nebylo ani třetinový oproti úternímu koncertu v Hradci Králové. Ale co člověk potřebuje za zvuk k punkově znějícímu dřevnímu blackmetalu, jakým se Sekeromlat prezentovali? To co zvukař vypotil stačilo k tomu, aby mě Sekeromlat jako první kapela rozsekeromlatil. Fakt mě to bavilo a to i když jsem si před nějakou dobou poslechl jejich nahrávku "Drápy a tesáky" a moc mě neoslovila. Živá produkce byla ovšem o něčem jiném. Chtěl jsem si koupit jejich nahrávku, ale bohužel ji mají k dispozici jen na audiokazetě, kterýmž neholduji... Po skončení sekerního mlatu si jdu zakoupit CD Bjes, ale nikdo u stolu s kapelním merchem nesedí. Chvíli čekám a nic. Asi samoobsluha.

Jdeme se vyvětrat ven do teplého večera, protože v klubu bylo na můj vkus moc teplo. Klábosíme s bývalým Chlumečákem a jeho paní o muzice, Amorfis se dusí kašlem, zapíjí to pivem a já jsem zvědav na další kapelu, kterou jsou ENTRAPPED, o kterých kamarád básnil, jak ho jejich album poslalo do hoven. Dokonce na ně měl přijet, ale něco mu do toho vlezlo. I tričko si vyjednal, že aby mu tam kapela přivezla, no nakonec z toho sešlo... Cestou na taneční parket si chci koupit CD Bjes (už zase) ale opět u merchandiseového stolu nikdo není. Se čtvrthodinovou sekero(mlatou) na pódium, co znamená hrát pro čtyřicet lidí, vlítnou zmínění Entrapped a hned jak kytarista hrábnul do strun, bylo všem jasné, odkud vítr vane. Samozřejmě ze Švédska. Dismemberovsky chrastící zvuk, který je poslední léta v oblibě u množství kapel rozvášnil několik fanoušků, kteří pařili jak o život. Obzvláště jeden alkoholem znavený fanoušek metalu pocházející ze země s modrožlutou vlajkou, ne, není to Ukrajina, odhodil křiváka někam do prdele, válel se po zemi, mezi stoly a užíval si chřestýše z Českých Budějovic, odkud kapela pochází. Zvukově to vepředu bylo hodně dobré. Před zvukařem se mi zdálo, že to bylo zbytečně překopákováné. Hudebně to není můj šálek dobrého piva, ale mě naživo baví většina kapel, takže mě to vůbec nenudilo a Amorfis z toho byl dokonce nadšen.

Jdu si koupit CD Bjes a zjišťuju, že samoobsluha už není, a příjemná dívčina mi z krabičky vyndá CDčko a huráááá, mám Bjes! Zase jdeme ven vyvětrat se do vlahého večera. Amorfis zase chrchlá až je celý dezorientovaný a přes plot zahrádky odflusne zdehtovatělý roztok plic, kterým málem trefil zrovna procházející paní po chodníku. Kdyby ji trefil do nohy, tak ji zlomí stehenní kost, vykloubí kyčel, vyhodí koleno a zůsobí těžkou distorzi hlezna. Takový chrchle se trhaly z amorfisového dýchacího ústrojí. Také se nám pochlubil, že si koupil jednak CD Bjes, ale hlavně LP Entrapped a ještě víc hlavně tričko Entrapped. Vypravoval nám prej Já chci tričko XL, načež mu entrappedí prodejce sdělil, že má jen jedno této velikosti, které si objednal někdo na facebooku. Amorphis se mu svěřil, že ten někdo je náš společný kamarád, a že se nedostaví. Jak je ten svět malej... Hodíme si nákup do auta a jdeme se podívat, co jsou zač ti TRIGONUM MORTIS. Vysokomýťáci na letáku byli presentováni jako death/black. Nevím jestli to sedělo, spíš ne a je to jedno. Každý se stejně maximálně soustředil na kytaristku. Jak vždycky píšu, dívka v metalové kapele je vždy potěšení pro oči a pohlazení na duši. Kytaristka Žaneta nejenže rozdávala úsměvy na všechny strany, občas se zamračila, ale hlavně bravurně obsluhovala svůj nástroj. Tuhle holčinu vídám na letních festivalech a díky její křehké postavičce, bych nikdy do ní neřekl, že hraje v kapele podobného ražení. Povědomý mě byl i zpěvák, který jak jsem se dozvěděl obsluhuje hlasivky ještě i v jiné vysokomýtské kapele, Milligan, kterou jsem v Ponorce už také viděl. Nicméně musím pana zpěváka pokárat. Ne za to, jaké dokázal vyluzovat chrochty a skřeky, ale nějak mi jeho zpěv neseděl do muziky. Možná to byl jen můj problém, protože měli ze všech kapel největší podporu, ale mě se to prostě nějak nelíbilo. A oni hráli tak strašně zbytečně dlouho. Kdyby zahráli o dvě písničky méně, mohli jsme se zbavit zpoždění, které jsme měli a nikdo by asi ani nic nenamítal. Hráli fakt dlouho. Čím dýl hráli, tím víc mi jejich muzika připomínala -bum-čvacht- Jak píšu, ostatním se to líbilo...

A naposledy jdeme ven na vzduch, který se z teplého až vlahého proměnil na celkem chladný. Amorfis opět kloktá výtok z plicního edému. Díky delšímu setu Trigonum Mortis je nám jasné, že v půlnoci se neskončí, což mě trochu sralo, protože jsem ráno potřeboval brzo vstávat. Domluvil jsem se s Amorfisem, že ať bude situace jaká bude, prostě to ve čtvrt na jednu zabalíme a pojedeme domů. Myslím, že kdo si na BJES počkal, nemohl být zklamaný. Bjes se rozbjesnili v černých hábitech v hustém kouři při omamné smradovůni vonných tyčinek za tónů blackmetalu, který se linul z jejich nástrojů a hrdla zpěváka, který se posilňoval červeným vínem rovnou z flašky. Pan zvukař svoji práci tentokrát téměř dotáhl do konce. Zvuk byl hlasitý, čitelný, jen trošičku přepálený zpěv. Ale to už vysírám. Bjes se mi ze všech kapel líbil nejvíc. Škoda, že nehráli předposlední, protože kdyby se prohodili s Trigonum Mortis, mohli jsme před půlnocí s čistým svědomím odjet. Najednou padla čtvrt na jednu, tedy domluvený čas odjezdu, ale jakožto řidič jsem dal Amorfisovi jasné echo, že se nikam nejede, že je to skvělý a že počkáme do konce. To bylo v době, když Bjes rozbjesnil poslední písničku. Skončilo se kousek před půl jednou. Loučíme se bývalým s Chlumečákem a jeho paní, proháníme ježka po parkovišti a svištíme domů rychlostí povolenou. Narozdíl od jednoho debila, který... ale co, nebudu se rozčilovat. V Chlumci nad Cidlinou v sokolovně probíhala asi nějaká diskotéka, dle opilých polonahých dívek a sjetých mladíků pohybujících se vrávoravou chůzí po chodnících. Jeden z nich nebezpečně málem vběhnul pod moje kola. Jen by se to dvakrát zhouplo a bylo by po sjetém mladíkovi. Svět jde do sraček. Takže shrnutí: Zlato bere Bjes, stříbro Sekeromlat, bronz Entrapped a valník brambor vyhrávají Trigonum Mortis. V dnešní době, když je žrádlo drahý, je beztak valník brambor lepší než cokoliv jinýho... Boha jeho to jsou zase kecy...

Pro pár dalších fotek klikni na "Další informace".