Dne 22. srpna 2022 nebylo moc příjemné počasí na to, abych vytáhl bicykl a tak jsem se šel projít zadem do místního malého městečka Nový Bydžov, přezdívaný Cikánov. Prošel jsem vesničkou Sloupno, pozdravil se s pasoucíma se koníčkama, přešel most a podél řeky jsem směřoval k jedné z mála atrakcí tohoto hnusného města, tedy k myšákům a kačenám, rozuměj k místu, kde se zdržuje kolonie nutrií říčních a hejno kachen divokých. Projdu kolem nich na jedné straně a kolem nehorázného bordelu u popelnic na straně druhé a blížím se k muzeu hraček. Až potud taková tak procházková klasika. Ale naproti muzeu to začíná být zajímavé. Moje periferní vidění totiž na radaru ukázalo podezřelý předmět. Kouknu doprava, zaostřím moje šeroslepé oči a co nevidím... V trsu uschlé traviny se tam válí zelený papírek v hodnotě 100Kč.
Nacházel jsem se poblíž černošské čtvrti Jakochánov, kde hrozilo nebezpečí života, tak jsem rychle papírek vyfotil, sebral a namířil dál procházkou. Jenže co se nestalo... Udělám dva kroky a moje vycvičené periferní vidění na svém radaru zaznamenalo opět podezřelý objekt. Otočím hlavu doleva a moje šeroslepé oči po zaostření na okraji louže identifikovaly předmět zelené barvy. Jelikož jsem se nacházel kousek od černošské čtvrti, vyfotil jsem rychle objekt, sebral ho a i s druhým papírkem v hodnotě 100Kč opustil nebezpečnou zónu.
Zpětně jsem si pak sypal popel na hlavu, že jsem se nepodíval ještě kolem, jako když v lese najdete houbu a pak kolem další. A víte jak se říká, že když šlápneš do hovna, že budeš mít štěstí? Tak něco na tom bude. O pár kilometrů dál jsem jedno čerstvé psí hovno opravdu rozšlápl. Jen se mi to stalo tak trochu opačně. Nejdřív štěstí v podobě dvou stovek a pak hovno na botě... To jsem si ale nevyfotil, neboť jsem měl dostatek práce s jeho dolování ze vzorku podrážky...
Žádné komentáře:
Okomentovat