Projistotu jsem na vlak do Prahy vyrazil o hodinu dřív. Ne snad z důvodu že by mi to mohlo ujet, ale naproti nádraží je jedna taková docela příjemná hospoda, kde mají pívo, a já pívo rád. Loupnul jsem teda na zahájení koncertního dne 2 piva, který jsem cestou do Prahy 4x vychcal. Myslel jsem si, že vlak bude vybavenej uzavřeným potrubím, kam se hovna a chcanky spláchnou, ale kdepak. Vagón ve který jsem měl tu čest prožít něco kolem hodiny svého bídného a bezvýznamného života, byl vybaven nejmodernější pedálovou technikou let sedumdesátých století minulého. Ve vlaku kupodivu skoro nikdo nejel, tak jsem nemusel poslouchat žádný kecy cestujících. V Praze na mě už čekal bratranec, se kterým jsme zašli do jedný supr hospody (Hells Bells). To je přesně to, co mi u nás na vesnici chybí ke štěstí. Hospoda, kde hraje výhradně metalová muzika... Tam jsme popíjeli až do začátku akce, která dle informací na netu měla začít v 19hodin. Nezačala. Nevim proč, ale do předkapel přibyla ještě jedna banda, kterou jsme stihli na posledních asi 72 vteřin, protože akce začala už v 18:30hodin, o čemž nás duchaplně informoval ručně načmáraný kus papíru na vchodových dveří do objektu, kde se akce konala. Ale upřímě i těch pár vteřin mi stačilo k tomu, abych si o první kapele udělal úsudek. Vůbec nelituju jejich propitého setlistu. Vstupenka stála přijatelných 490Kč a tuto sumu patrně nebylo moc lidí ochotných investovat, protože od začátku večera to vypadalo na návštěvnostní fiasko. Druhá kapela byli DARK END.
Dark End
Jejich Blackmetal alá Cradle Of Filth dnes už snad ani nemůže nikoho nadchnout. A taky nenadchnul. Těch 30 lidí, který se tam na ně přišlo podívat se spíše soustředilo na všechny ty serepetičky co tam měl zpěvák na pódiu a který do poslední píčoviny využil. Taky jsem si všim, že chvíli měli puštěný zpěv z plejbeku. To jsem na metalovým koncertě ještě nezažil. Nevím proč to tak měli, když to v klidu mohli odkrákat kytaristi... Další kapela která se tam vůbec ale naprosto vůbec nehodila byli dle plakátů MINKUS. Ve svým ranku nejspíš představujou možná nějaký průkopníky. Mě to chvílema připomínalo japonské myšky Melt Banana, ale to asi jenom spíš díky jejich anorektické zpěvačce, která i s mikrofonem nemohla vážit víc než 20kg. Ale prcal bych ju. Jako to jo. Byla moc pěkná. Hudebně to bylo pro mě utrpení. Na moji výzvu ať ukáže píču, vůbec nereagovala. Škoda. Aspoň něco mě na tý kapele mohlo zaujmout.
Minkus
Lidí stále jako prstů na ruce malomocného a já tušil že to lepší nebude. Bylo, ale jenom o trochu. Další bandou která naběhla byli MELECHESH. Nikdy předtím jsem je neslyšel. Odehráli, odešli. Nikdy si je nepustím. Lidí trochu přibylo a dokonce se objevil i jakýs takýs minikotel asi pěti pošuků, kteří v první a druhé řadě (víc řad tam ani nebylo) skákali jako gumoví medvídci. Komické. Mnohem komičtější a tragičtější ovšem bylo opět použití playbacku a to takovým nešetrným způsobem, že člověk se musel jenom usmát a zakroutit hlavou. Kurva má tohle kapela jejich jména zapotřebí? Nemám nic proti nasamplovaným klávesám, když sebou nechtěji kuli pár tónům tahat klávesáka s aparátem, ale aby pomalu půl písničky jel zpěv z plejbeku, přičemž 2 kytaristi držeji pysky a zpěvák prostě jenom paří a kouká? A nechá to za sebe odzpívat nějakou mašinku. Však to není žádná zasraná píča Helenka Vondrápičková aby nezpívali na živo. Bída, velká bída!!
Melechesh
Radši jsem si odběhnul pro pivo, protože jsem neměl na toto žaludek. Jednak to nebylo zvukově ideální, ono taky co bysme chtěli z těch dvou bedýnek, který se starali o ozvučení celýho sálu? (Jedna je vidět na fotce vlevo nahoře). A druhak mi vyschlo v krku od toho jak jsem z otevřenou hubou koukal na tu hrůzu. A měl jsem se na to vysrat, poněvadž nevim proč, ale tamní 2 schody, schůdky, který tam jsou a jsou tam právem, nějakej pračurák aktivní předělal na bezbariérovej přístup, kterej tam byl na hovno, protože z těch padesáti metlošů co tam bylo jsem si nevšim, že by někteří jezdili na vozejčkách. No a já jako naschvál jsem to nějak neodhadl svojí, již trochu vrávoravou pivní chůzí, jak širokej, tak dlouhej a možná i bystrozrakej jsem se na tom zkurveným bezbariérovým přístupu domlátil jak hovado. Uplně normálně jsem si tam na tom rozbil držku za úsměvu vůkol popíjivších mániček. Mě osobně to taky přišlo směšný, ale ne zas až tak moc abych tam hýkal nadšením. Zvlášť když jsem si narazil koleno, který během chvíle oteklo a já sotva pohnul nohou. Nevadí, aspoň jsem jim tam vytřel podlahu. Na KEEP OF KALESSIN jsem byl docela zvědavej. Přišlo se na ně podívat už víc lidí, ale sál nebyl zaplněn ani z polovičky. A že je to hodně malej sál. Jeden týpek co pařil vedle mě si sundal tričko a zvednul ruce a já myslel že mu nazvracím do vlasů. Takovej cibulovej eklhaft jsem už dlouho necejtil. Naštěstí tam bylo tolik volnýho místa, že jsem si mohl vklidu poodejít, aniž by tím jakkoliv utrpěl můj vizuální požitek z kapely, která hrála nějakej emoblackmetal?? a na rovinu: Zase špatně. Ne uplně špatně, ale prostě předkapely pro Samael letos vybíral patrně nějaký retardovaný debil. Osobně bych dal přednost společnýmu turné Samael - Gorgonea Prima. Bylo by to stylově vyváženější. Ale co už. Keep Of Kalessin nehráli moc dlouho, nebo mi to aspoň nepřišlo, takže v pohodě.
Keep Of Kalessin
Na SAMAEL se do sálu nahrnulo asi tak o 50 lidí víc, takže už nás tam nebylo 30 ale 80. Ne, to samozřejmě přeháním. Jen jsem chtěl dát najevo to, že návštěvnost byla prostě tragická a ostuda.
Návštěvnost těsně před začátkem hlavní kapely...
Kluci ze Samaelu na to ale nedbali a svoje vystoupení odehráli s velkým nasazením. Zvukově to nebylo vůbec dobrý, protože jak jsem už psal, ty 2 bedýnky prostě na víc neměly. Kupodivu nejlepší zvuk jsem zaznamenal u odposlechů přímo u kapely, takže jsem se uvelebil tam. Ještě nikdy se mi nestalo, abych měl na hlavní kapelu večera tolik prostoru v první lajně. Na jednu stranu super, byl jsem metr od svých hudebních idolů, na straně druhé jsem se za tu návštěvnost prostě styděl a nebylo to ono. Možná bych se snad radši i mačkal. Samael mě zklamali jednou jedinou věcí. Kurva voni nedali ani jednu písničku z "Above"!! To si dělaji prdel!! Fakt jsem čekal že aspoň jedna zazní. Naštěstí jejich set byl víc než v pořádku, takže zas až tak mě to neštve. Zazněly hity jako "Into The Pentagram", "Baphomet´s Throne", překvapivě "Flagellation" a k mýmu úžasu a nehorázné radosti i jedna z mejch nejoblíbenějších pecek "Ceremony Of Opposites". Z "Eternal" kluci vystřelili jenom moji neoblíbenou "Infra Galaxia". Z "Passage" pokud si dobře pamatuju zazněla "Shining Kingdom", "Jupiterian Vibe", závěrečnej song celýho setu obstarala tradičně skvělá "My Saviour". Nejsem si jistej, ale z "Reign Of Light" tuším nezahráli vůbec nic. Ze "Solar Soul" kluci dali "Slavocracy" a "Walkyries New Ride", ale tou si nejsem jistej a koule bych do svěráku za to vůbec nestrčil. O zbytek setu se postarala novinka, konkrétně vynikajicí "Antigod", otvírák "Luxferre", "Soul Invictus" (tou si taky nejsem jistej) a "The Truth Is Marching On". Doufám, že jsem na nějakou nezapomněl. Trochu zamrzí absence hitů "Rebellion" a "Son Of Earth", ale to bysme mohli pokračovat ještě tak hodinku dvě. Samael si svoji skoro hodinu a půl odehráli naplno, nadšený publikum, který se přeci jenom trochu rozrostlo, i když i tak to byla tragédie, aplaudovalo, ale kdo Samael trochu sleduje tak ví, že po songu "My Saviour" už kapela nepřidá, kdybysme se posrali. Takže se Samaelem jsem celkem spokojenej, i když si neodpustím trochu kritiky na adresu Vorpha, kterej to nezvládal se zpěvěm a byl jednoznačně nejslabší článek kapely. Prostě to naživo nedá. Mass skákal s basou jako kamzík a nešetřil úsměvy stejně jako zbytek kapely. XY za klávesama a střídavě za bicíma řádil jak pominutej, Mak se klasicky věnoval svému nástroji a paření. Suma sumárum, nečekal jsem zázrak, ale spokojenost je. To se samozřejmě nedá říct o zkurveným Futuru a o předkapelách, který stylově neladily s headlinerem.
Samael
Opouštíme teda místo konání akce a přesouváme se zpět do Hells Bells. Celá akce končila chvíli po půlnoci a mě vlak jel až v pět ráno, takže jsme se jali popíjeti chmelového jedenáctistupňového moku, když tu za námi přišla jedna přísedící holčina, ať si jdeme něco prohlídnout cestou na záchod. Nikomu z nás se nechtělo vstávat. Nakonec jsem neodolal a jsem tomu rád, protože to co nám chtěla ukázat, byla nádherná, ale když píšu nádherná, tak tím myslím opravdu nááááádherná blitka. V životě jsem neviděl takovou precizní práci. Ta symbióza tvarů, ten smysl pro umístění...Prostě paráda!!
Bylo asi půl třetí ráno, když nám začalo kručet v břichu. Nevim proč, ale najednou jsme dostali všichni chuť na svíčkovou se šesti. Jenže kde kurva v půl třetí ráno sehnat svíčkovou se šesti? Po třetí hodině jsme se teda vymotali do chladné úterní noci pražských ulic, abysme narazili na NON-STOP jídelnu. Už jenom to slovní spojení NON-STOP JÍDELNA je neskutečný. A to co jsme uviděli v nabídce nás poslalo do kolen. Jedno z mnoha jídel v nabídce byla i svíčková!! Chtělo se nám brečet. Tohle snad ani Pražáci neberou jako samozřejmost, jen tak si zajít ve čtvrt na čtyři ráno na svíčkovou. Nádhera! Paráda! Luxus!! Fungovalo to tam jako ve školní jídelně. Žlutý tácy, na který si vezmete příbor, usměvavá paní za pultem vám nandá požadovaný pokrm na talíř. A vy jdete k pokladně (to je asi jedinej rozdíl mezi školní jídelnou a NON-STOP jídelnou). Já si dal projistotu ještě frankfurtskou polévku. Potom teda tu svíčkovou se šesti knedlema. Šlehačku a brusinky jsem odmítnul. A to vše za neskutečnejch neuvěřitelnejch 109Kč!!!!!! Já byl jak v Jiříkově vidění. O 15 hodin dřív jsem totiž byl na obědě u nás v jedný hospodě, kde jsem si dal kuřecí vývar kterej stál za hovno a rizoto, který jako rizoto nechutnalo, ale bylo to dobrý, a shodou okolností to stálo taky 109Kč. Já jsem prostě nemoh z tý ve čtvrt na čtyři svíčkový. Tak hrozně mě potěšilo, že jsem úplně zapomněl na zmršenou akci (vyjma Samaelu) kterou jsme večer před tím prodělali.
Neuvěřitelná, neskutečná, geniální svíčková ve čtvrt na čtyři ráno...
Nacpali sme si břicha a šli do jednoho hooodně přihřátýho nonstopu, kde kupodivu z jukeboxu hráli Dimmu Borgir, Rammstein a Deep Purple o což se postaraly 2 vampýrky, který tam přišly z Hells Bells. Já jak se najím, tak už do mě pívo neteče, ale to nevadilo, poněvadž za posledních 10 hodin jich bylo víc než dost. Takže proběhla kokakola na baru a pak už frrr na nádraží čekat na vlak. Půlhodinku jsem si poseděl, nastoupil do vlaku, na chvíli zavřel oči a probudil se kousek před výstupní stanicí Chlumec nad Cidlinou. Domů jsem to měl 12 km, ale jízdenku jsem měl jenom do Nového Bydžova. Paní průvodčí mě ujistila, že to staví i u nás ve Skřivanech, a tak mi prodala ve vlaku na ty 3 km, který jsou z Bydžova do Skřivan, jízdenku za 11Kč. O poznání hůř dopadl jeden hoch, který si nestihl zakoupit jízdenku v Chlumci v pokladně, bo paní pokladní tam prej vykecávala, takže si ji musel koupit ve vlaku, což je s kurevskou přirážkou, takže ve výsledku za 12 km jízdy, asi 7 minut, zaplatil kurevskejch 62 Kč (40Kč z to je přirážka za zakoupení jízdenky ve vlaku). Kdyby si zavolal taxika, možná by ho to vyšlo levnějc. Ve Skřivanech jsem se vykulil z vlaku a odpajdal s bolavým kolenem domů...
Žádné komentáře:
Okomentovat