Zatímco město Nový Bydžov podpořilo LGBT komunitu koncertem Marka Ztraceného, za kterého jen tak mimochodem zaplatilo 400 tisíc (Marek Ztracený byl takovej frajer, že jim padesát litrů slevil), tak Pardubice na to jdou od lesa, a náhodným kolemjdoucím naservírovaly na Příhrádku dne 29.7.2021 výtečnou, nechci psát blackmetalovou, protože blackmetal zní jinak, kapelu PAČESS a podpořili tím tak utiskovanou heterosexuální menšinu. Původně jsem se chtěl na tuhle lahůdku vydat vlakem a udělat si z toho celodenní výlet. Jenže nebylo jisté, že bych stihl zpáteční spoje, takže jsem se radši sešel se zpěvákem Sagvan Töfi na parkovišti u klubu Ponorka, kde jsme měli v plánu ponechati naše skvělá auta a vyrazit do indické restaurace na romantickou karivečeři. Všechno by bylo v pořádku, kdyby nenasytné město nezačalo rejžovat na parkujících občanech. Před klubem a všude okolo, a tím myslím opravdu všude, byly nově nainstalovány parkovací automaty. První hodina dvacet kaček, další započatá hodina čtyřicet kaček. My potřebovali aspoň tři hodiny, takže to spravilo kilčo tvrdé české měny. Ale pochopit a naučit ovládat se ten vymrdanej automat, to je zpočátku peklo. Starší lidé bez platebních karet, mobilních vymožeností a zájmem o techniku asi doparkovali...
Zkusili jsme se přemístit na jiné místo s tím, že tam třeba automat nebude, ale jak jsem psal výše, jsou úplně všude. Takže jsme nakonec zaparkovali kousek od klubu, kousek od Příhrádku a kousek od indické restaurace. Myslím, že aspoň před klubem by se platit za parkování nemuselo, protože poctivým parkérům se do budoucna může návštěva koncertu trochu prodražit. Po zaplacení 100 +100 za dvě auta (kartou Sagvana, protože mojí kartu automat odmítl a sorry jako, ale stovku v drobnejch jsem po kapsách fakt nenašel) jsme podešli podchodem na velmi pěkné historické místo, snad náměstí nebo pěší zónu co já vím co to bylo a vklouzli jsme do ne moc útulné indické restaurace, kde jak nás upozornil nápis na tabuli, vaří pravý a nefalšovaný Nepálec. Zalezli jsme si na zahrádku a posadili se do ne moc pohodlných, pro obézního člověka jako jsem já, židlí, ke skleněným stolům. Česky hovořící obsluha u nás byla dřív než bys řekl Pačess a my si vybrali z jídelního lístku nějaké jehněčí a nějakou indickou placku. A birella. Jídlo nám přinesl sám nepálský kuchař, který se nás se silným přízvukem zeptal, kam půjde to pálivé (k Sagvanovi) a kam půjde to nepálivé (ke mě). Jídlo bylo nandané v nerezových číších, uvnitř kterých hořela svíčka, která přihřívala pokrm. Já jsem tu svíčku ale sfoukl, protože mě to sralo. Samotné jídlo bylo velice chutné, nebylo toho hodně ale ani málo, celkově spokojenost. Očekával jsem však nějakou výzdobu v indickém stylu, ale kde nic, tu skoro nic. Zkusil jsem tedy zajít na záchod, jestli třeba svůj indismus majitel restaurace nekoncentroval tam. Nekoncentroval. Pidizáchod s pidiumyvadlem s pidizrcadlem. Nikde nic indického. No ale jídlo bylo fajn.
Před devatenáctou hodinou jsme se vykulili z restaurace zase na to náměstíčko pěší zónu (no, jezdily tam auta, takže asi moc pěší to nebylo) a z nedaleké dálky jsme zaslechli jak Pačess drtí zkoušku. Dle našich informací se mělo začít hrát až po sedmé, takže jsme v klidu šli na místo konání, takový malý dvůr, útulné místečko, kde jsme ještě asi půl hodiny čekali na zahájení pačessí produkce. Vedle pódia byl kompletní kapelní merch, zatím bohužel bez vinylové verze poslední desky "Poupě" na kterou si brousím peněženku, ještě více vedle pódia byl malý výčep, který nabízel pivo pivovaru Bahno, točenou Kofolu a snad i párky v rohlíku. K dispozici byla asi dvacítka plastových židlí ke klidnému rozjímání při posezení.
Překvapila mě vcelku velká návštěva. Kolik tam mohlo být lidí? 60? 80? Záleželo na tom, kdo šel zrovna kolem. Myslím ale, že ti náhodní chodci, kteří se potutleně usmívali, když šli kolem, nevěděli co si o tom mají myslet. Ale to je jejich problém. Obzvláště pak mladík "moderního" vzezření, který na své velké svítivě zelené koloběžce brázil dlažební kostky Příhrádku, si málem rozbil tlamu, když kroutil hlavu i uši doleva, aby se podíval co se to tu děje. A dobře mu tak. Kdyby poslouchal kvalitní muziku, nemusel čumět jak puk.... Samotný koncert uvedl Chymus, pěvec souboru, několika slovy, kde nás seznámil s tím, že set se bude skládat nejdříve z nových písní z nového alba, poté z písní z mininahrávky Zoigl a nakonec nějaké staré vykopávky. A taky že fakt neumí zpívat... Hned první písnička kterou kluci zahráli byla moje nejoblíbenější z novinky, takže jsem se od začátku koncertu cítil spokojen. Zvukově to přímo před reprobednami nebylo ideální. Pačessova kytara byla docela utopená, naopak Chymusův ryk hlasitostí vévodil všemu okolo. Zvuk o trochu více doprostřed hlediště byl o chlup lepší. Na akci byly přítomny i dětské postavy, což je jenom dobře, protože kde jinde, než právě zde, by měly nabrat metalově-koncertní zkušenosti žejo. Tady nehrozili žádní naháči, ožralové, orálové (viz letošní Obscene Extreme Festival), nebezpečí úrazu vlivem stagedavingu a circlepitu vzalo též za své. Zkrátka ideální pro budoucí metalovou generaci. Náhodní procházející byli patrně jiného názoru, ale i mezi nimi se našli zvědavci, kteří se zastavili, vytáhli telefony a natáčeli si křepčící kapelu. Ať už z důvodu, aby mohli kámošům v růžových košilích vyprávět "No helee, to bylo hroznýý, no, mi málem praskly uši z toho hlukuu" anebo ze zvědavosti a třeba jednou právě na základě toho, že šli kolem metalového koncertu, namíří své kulturní smýšlení správným směrem. Místo Marka Ztraceného v Novém Bydžově budou pak radši vyhledávat Pačessa na Příhrádku. Jak na začátku prohlásil Chymus, tak se taky stalo. Jestli se nepletu, zaznělo 10 songů a uteklo to rychle přesně tak, jak rychle utíká to, co se vám líbí. Přídavek jsme si nevyškemrali, kapela poděkovala, slezla z pódia a všichni byli spokojeni. A my to měli jen tak tak, abychom stihli konečný čas našich parkovacích lístků... Já děkuji městu Pardubice za uskutečnění téhle pidiakce, neděkuji městu Pardubice za problémy spojené s parkováním, děkuji Marku Ztracenému za to, že byl tak šlechetný a za vystoupení si řekl jen čtyřista tisíc, dík Sagvanovi za pivo, které sám uvařil a přivezl mi vzorek a v neposlední řadě dík Pačessovi za skvělou muziku, kterou dělá. Díky!
Žádné komentáře:
Okomentovat