A zase jednou velké dilema! 28.5.2022 totiž v Pardubicích zahrál Marduk a další černoty. Jenže se také ve stejný den konala vesnická tancovačka s rozmanitým žánrovým zastoupením. Nakonec jsem zvážil všechna pro a proti a vyrazil do Hořic na Májovou veselici. Tentokrát s Magim a já usedl za volant. Akce se konala v objektu kamenictví. Kapela hrála pod jakousi polorozpadlou stodolou, která byla podepřena lešeňovkami. Kolem kapely se procházelo do výčepu, který byl též součástí oné stodoly a tou se vycházelo ven, kde byla k dispozici ToiToika a nejgeniálnější vynález všech dob, chcací raketa. Když jsme přijeli, už hrálo místní uskupení VĚTRACÍ ŠACHTA, (video tady) které jsem měl již tu čest vidět tady.
Na veselici jsme přijeli trochu déle, neboť byl Magi povinnostmi zavázán jednomu spolku, coby loupežník na oblíbené akci pro děti, Pohádkový les. Když jsme přijeli do kamenictví kde se celá paráda konala, čekalo nás dobrovolné vstupné. Dobrovolně jsme oba hodili dvoustovku do připravené háble od okurek a šli za zvukem produkce. Větrací Šachta hrála něco na způsob thrash-bum-čvacht-death. Nic světoborného, avšak je vidět, že se kluci svojí hudbou baví. Když byly oznámeny poslední čtyři písničky, zeptal se zpěvák, kolik mají ještě času. Odpovědí mu bylo: "Druhá a třetí kapela ještě nepřijela, tak klidně hrajte." Hehe, dobrej úlet. Další kapela přijela při posledním songu, který se jmenoval Black Death a pojednával o projíždění morového průvodu u Jičína. A byl to určitě nejlepší song co zahráli a to i když bicmen udělal docela dost slyšitelnou chybu. Pak přišla už jen taková minutová píčovinka ohledně jurského parku...
Přítomni byly povědomé xichty z různých festivalů, které tam potkávám. Například dívka, která z dálky vypadá pěkně, avšak z blízka je docela slušné strašidlo a její na pohled neandrtálský přítel vypracované obří muskulatury. Potkávám je třeba na Obscene Extreme festivalu. A bylo tam víc povědomých lidí, s kelímky s logy OEF, CZDF, Symbolic festu, BA. Druhá kapela přijela do Hořic až z Karlových Varů, jmenovala se PLESNIVÝ FAZOLE (video tady a tady) a hrála punk-rock. Měli tři zpěvy, z nichž jeden hlavní, jeden ženský, který ale zněl spíš jak chlapský, nebo jako ženský po prokalených třech dnech a jeden, který obstarával kytarista. Zvukově to nebylo vůbec dobré. Stejně jako u první kapely. Pan zvukař vůbec neměl cit pro naladění baskytary. Takže bylo slyšet každé škrábnutí struny, které přebilo vše ostatní. Kytara utopená a bicí, jako kdyby ani nehrály z repráků. Tou dobou se v areálu mohlo nacházet něco kolem čtyřiceti lidí. Od malých dětí až po staré šedivé vousaté páprdy. Kapela se prezentovala svižnými písničkami punkrockově laděnými. Na jeden song si vyměnili posty zpěvák s basistkou a nedopadlo to moc dobře. Basistka se svým vychlastaným hlasem moc dobře nezpívala a zpěvák si zase netykal s baskytarou, dělal chyby a zkrátka jak poznamenala (zatím) mírně opilá baskytaristka, trošku to pojebkali. Nebo třeba písničku, kterou složila basačka, když se jí narodila dcera, dvakrát pokazila než ji napotřetí zahrála dobře.
Když by se prostředí, ve kterém se oslava šedesátých narozenin konala dalo s čistým svědomím nazvat PUNK (kde jinde se hraje pod polorozpadlou stodolou obklopenou kameny, pod nedalekým nově postaveným mostem s jeřábem značky Škoda hned vedle pódia?), tak i ceny za pochutiny zde byly punk. Pivko Rampušák za pětatřicet, birell za pětadvacet (!!!) - to jsem už dlouho neviděl (na souběženě konaném koncertu Marduk v klubu Žlutý pes, stojí Birell 40Kč). Škoda jen, že ledničky ve kterých se nealko pivo chladilo, byly nastavené na vyšší teplotu, než by bylo záhodno. Jednou z kapel, kvůli kterým jsem dal přednost před profesionálním koncertem Marduk v Pardubicích hořické veselici, byli AGGRESSIVE TYRANTS. (video tady a tady).
Tou druhou kapelou byla Bambulkiné dobrodružstvá. Aggressive Tyrants sleduju od prvních demáčů už skoro třicet roků. Je úctyhodné, že celou dobu hrají ve stejné sestavě a stále objíždí různé pidiakce. Klobouk dolů. A nikdy mě naživo nepřestanou bavit. Škoda jen, že pan zvukař to nedotáhnul do konce. Opět basa úplně mimo a kytara nebyla skoro slyšet. Je zajímavé, že i když zvukař od svého pultíku zmizel, zvuk se postupně vylepšoval, až vygradoval na hezkou čtyřku, hodnoceno školními tabulkami. Fanoušci rocku a punku, kteří byli též přítomni, asi valili bulvy na tyrantí produkci. Jeden zajímavý fakt - za svůj mrzký a bezvýznamný život jsem byl na koncertě v Hořicích třikrát. Jednou to bylo na Kábatech v tělocvičně před dvaceti osmi léty (je toto možné?). Podruhé to bylo na zámečku kde hráli Aggressive Tyrants a kde koncert ukončil hrozící zásah policie a potřetí v kamenictví a též tam hráli Aggressive Tyrants. Takže procentuální účast Aggressive Tyrants na koncertech v Hořicích slušná. Tou dobou už bylo několik přítomných slušně pod parou. Obzvláště pak baskytaristka z předchozí kapely Plesnivý Fazole. A pak taky neandrtálec se strašidlem. Basačka do všech narážela, neboť neměla vůli udržet rovnováhu, všem vylévala pivo, padala dozadu, dopředu, do stran, snažila se Aggressivům strnout jejich masky, pogovala, zkrátka dělala to, co uznala za vhodné v jejím povznešeném stavu. Neandrtálsko strašitdelné dvojici zase nedal spát dvousetlitrový sud, který byl přítomen v hledišti. Nejenže ho při tančení převrhli vlastními těly a vylili piva, která si na něj před chvílí položili, ale chovali se jako kdyby byli na Obscene Extreme festivalu. OK, tam ať si dělají co chtěji. Ale na oslavě narozenin v Hořicích v kamenictví to vypadalo trapně a hlavně nebezpečně. A když přišla ta hora svalů ke mě a vyhrožovala mi ať přestanu natáčet video, to mi přišlo už trochu za hranou. Chvíli pak do mě naschvál vrážel a vyloženě mě chtěl vyprovokovat, ale já ho měl v prdeli. Nic jiného mi totiž nezbývalo, protože by mě jedním pohybem ukazováčku levé ruky zlomil vejpůl. Třetí kapelou, která se na této akci vyjímala jak hovno v napoleonce, byli novobydžovští NO BODY BOYS (video tady a tady) v čele se šoumenem Štěpánem Málkem, který dříve zpíval s punkovými N.V.Ú. a nyní to samé dělá s punkovými V.V.Ú.
Kapela se presentuje jakýmsi mixem rocku-SKA-punku-reggae-metalu, nedokážu to pojmenovat. Došlo i na parádní growling v písni Sniper Hill. Parádní atmosféru doplňují omaskovaní členové kapely. Opravdu pěkné. Jak vizuálně, tak hudebně. Kdo by to byl býval řekl, že to bude nejlepší kapela toho večera. Zajímavostí budiž to, že zvuk byl kupodivu velice dobrý. Škoda jen přibývající opice u našich starých známých fazolky, neandrtálce a strašidla. Dvousetlitrový sud se už objevil i nad hlavami, bylo do něj boxováno a piva se i nadále vylejvala, padalo se... Tohle prostě nechceš. Drzost neandrtálce neznala mezí, když si Štěpán na jednu písničku vzal do ruky desky s textem (text byl anglicky a zpíval se výslovností tak jak se anglicky psal) a ty desky mu to svaly nabušené potěšení naschvál vyrazilo z ruky... Takhle se lidi na oslavách šedesátin, byť punkmetalově laděných, nechovají. Na kamenictví padla zima jako kráva ty vole. Dostali jsme chuť poslat do žaludků nějakou prasárnu. Pizzu, kebab, Asii, prostě nějaký ty kraviny co se žerou ve světě. A světe div se, v půldesátý večer v sobotu v Hořicích nefunguje jediný podnik. Ale vůbec nic. Absolutně vymeteno. Co to kurva je? Dementní Hořice... Dáváme si tedy guláš v polorozpadlé stodole a ty vole ten byl! Nepamatuju, že bych někdy jedl lepší. Poctivá porce horké hnědé hmoty posypané cibulí, k tomu chleba. Za 80Kč. Komu se to zdá hodně, je debil. Tohle nemělo chybu. Zasytilo a zahřálo. Když jsem čekal na další kapelu a Magi zmizel pozdravit svoje kámoše z kapely Amoclen, zaslechl jsem pana oslavence, jak někomu říká "hlavní hvězda večera a oni jeli domů." Nevěděl jsem o čem mluví a nechal to tak. Po areálu se prohání holka, co si o sobě myslí že je neskutečně sexy ale není, s dvoustovákem sudem nad hlavou. Každou chvíli zavrávorá, ale nutno podotknout, sud neupustila. Chvíli na to na beton, který znamená svět naběhne kapela ALCO-COMA. Video tady.
Když jsem napsal, že naběhla, nevyjádřil jsem se přesně. V tu dobu totiž měli už skoro dvě hodiny zpoždění, takže nějakej spěch neměl už smysl. Zvukově to opět nebylo úplně ideální, ale bylo to lepší než v případě prvních tří kapel. Liberečáci s alkoholickým názvem zpívali nejčastěji jak jinak o chlastu. Hlavně pak nejvíce bylo skloňováno slovo Rohozec. Hudebně se mi to ale nelíbilo. Byl to jakýsi hardcore ale ne takovej ten tvrdej, kterej máme rádi. Bylo to jaksi alternativní. Nevim no, nic pro mě. Ovšem jeden punkáč s vypracovaným pekáčem buchet místo břicha, svlíkl se do půltěla a propařil celý koncert. Nevim proč se svlékl, když byla kosa jako cyp. Já také nemám potřebu natřásat svým rosolovitým ztukovatělým bílým tělem. Slušně zapařila i vožralá fazolka a samozřejmě naše dvojice homosapiens. V prořídlém kotli lítal opičí testosteron se sudem nad hlavou a třísknul jím o zem a hned na to do něj kopl kanadou kousek od zpěváka, který až uskočil jak se lekl. Když dohráli písničku, na pódium přišel i staronový zpěvák kapely, takže se jelo na dva zpěvy a prej že Když to tady začínají být jatka (tím myslel ono třísknutí sudem) tak si dáme písničku s názvem Jatka. Neandrtálec padá do odposlechů, polonaháč rozkopává kelímek s pivem, fazolka ztrácí věci z batohu. V písničce zazní i variace na zpěv alá Maty z Gutalaxu. Pěkně to chlapcům chrochtalo...
Chvíli na to přichází Magi se špatnou, špatnou, velmi hodně špatnou zprávou. Zlatý hřeb večera, kapela Bambulkiné dobrodružstvá, nevystoupí. Takže o tomhle mluvil oslavenec... Velká škoda, protože to byli z části oni, kvůli komu jsem dal přednost vesnické tancovačce před Mardukem. Pak se mi Magi svěřil, že ho začaly bolet záda a je utahanej. Přeci jenom měl za sebou dva dny ohledně příprav a účinkování na Pohádkovém lese. A navíc mě byla zima, trochu zklamání z neúčasti Bambulek... Zkrátka jsme se dohodli, že se na zbytek vykašlem a v jedenáct večer jsme vyrazili domů. Magi se v autě pěkně ohřál a nakonec ještě zašel popít na Pohádkový les. Já objel rodnou vesnici, abych zjistil, jestli někde nejsou kumuly. Objevil jsem dvě. Před hasičskou zbrojnicí vykrádaly charitativní kontejner s oblečením dvě cikánky. Nad hromadou oblečení se krčily jak zombie nad mrtvolou, cenily na mě zuby a přitom do kočárku odkládaly svůj nákup. Stačí dole vyhnout (zničit) dveře a voilá, obchod je otevřen. Modrá pláštěnka jim ale nepřišla dost dobrá ani zadarmo...
Pro pár dalších fotek klikni sem.
