Jelikož si se mnou hlavní logistik metalových akcí již několikátým rokem vytírá prdel a většina koncertů mi vychází na pracovní víkendy na které si musím brát dovolenou, dopadlo to tak, že začátkem srpna jsem zjistil, že mám poslední dva dny dovolené, ale nahlášené mám ještě na tři koncerty. Takže jsem musel zrušit pro mě nejméně lukrativní akci, ROCKOVÉ TŘTĚNICE, a neviděl jsem tak nasraný xichty heavymetalistů, kterak po vystoupení Motorband naběhl na pódium deathmetalový Hypnos a vymlátil jim jejich hevíkářský mozky z lebek. Naopak jediná akce, která mi vyšla na volný, nepracovní, víkend, je Death Coffee Party, takže bych musel být asi úplný debil, což ostatně stejně jsem, kdybych nevyužil volna ku prospěchu vzdělávání se deathcorovou kulturou. Bylo to tedy následovně...
V pátek v půl sedmý ráno po noční šichtě honem učiniti očistu, zalehnout a na půl desátou vstávat!! Naložit auto potřebnými věcmi k absolvování deathcorového festivalu, sednout za volant, stavit se u Magiho a vyrazit nějakých 130km za písničkou. Že já se na to ty vole v mejch letech už nevyseru... Cesta, na to že byl pátek, byla prosta provozu a až na dvě debilní řidičky s pražskými poznávacími značkami, ubíhala v poklidu. V jednom skoroměstě jsme naložili zpěváka jedné kapely, Magimu praskla v autě plechovka sajdru, do areálu jsem vjel na prasáka do protisměru jako debil v oktávce s pražskou poznávací značkou, ale jinak se opravdu nestalo nic, co by stálo za vyblití. A protože máme ještě čas, všichni tři zajdeme do nedalekého Kauflandu na kebab. Venku je vedro k zblití, uvnitř Kauflandu parádní klimatizace. Kebab za 145Kč nebyl vůbec marnej. Po kebabu rovnou do areálu, vyměnit vstupenky za festivalový náramek a vyměnit tvrdou českou měnu za žetonovou festivalovou měnu. A hned na to vyměnit žetonovou fetivalovou měnu za pivo. Pivo jsme popíjeli značky MALÁ STRANA, jedenáctku za 50žetonů, což bylo 50Kč. Ještě byla k dispozici nějaká třináctka, ale v tom vedru, které panovalo po celou dobu festivalu, byla třináctka nemyslitelná. Z nápojů byly pak ještě k dispozici některé druhy limonád, Birell, kořalka a Cider. A voda samozřejmě. Když píšu že bylo vedro, nemyslím tím, že bylo vedro, ale že bylo kurva vedro! Ještě ani nezačala hrát první kapela a už jsem měl propocený tílko. První kapela CROW TO CROW měla posunutý čas, protože druhá kapela z jistých důvodů nemohla přijet. Pokud jsem zmínil, že se ještě nezačalo hrát a už jsem byl propocený na chcanku, tak někteří přítomní na tom byli o poznání hůře, v tu dobu se již nedokážou udržet na nohou a padají a narážejí a vylévají pivo.
Třeba jako šílenec s dvacítkou na zádech, který si k nám sednul a opileckým koktavým dotazem se na nás opáčil, jestli je u nás místo a že si u nás odpočine a než dosedl na lavici, už si na sebe vylil pivo. Jinak to byl ten samý opilec, kterému se přihodila ta veselá příhoda před dvěmi léty na tomto festivalu, že si nasral do gatí. Nějaké info se o tom dá dočíst zde na tomto blogu. Kdo hledá, ten najde. Je třeba zmínit, že většina hudby, která je ke slyšení na tomto festivalu, jde tak trochu mimo mě. Mám na mysli deathcore, brutal slam a podobný píčoviny. Doma to neposlouchám, CDčka si nekupuju, ale líbí se mi to. Krásným příkladem je právě i první kapela Crow To Crow. Pokud ji neuvidím naživo, nikdy mě ani nenapadne si to pustit. Kluci jsou sympatičtí, ale nemám potřebu je poslouchat. Vyzdvihl bych z jejich setu jeden song, kde se vystřídali tři zpěváci, z nichž jednoho jsem přivezl na festival já. Strašně se mi líbil jeho nástup na pódium. A to v autě říkal, že nemají nic předem dohodnutýho, že to dohodnou až na místě. Jestli se nepletu, zrovna tohle by mělo být ve videu. Bohužel deathcorové kapely mají velmi intenzivní dunivý zvuk a tím strašně trpí videa z nekvalitních telefonů, jak je vidět a slyšet níže.
Na druhou kapelu jsem nebyl vůbec zvědavý. Pustil jsem si totiž doma kousek nějakýho songu a řekl si, že to bude píčovina. A ty vole vůbec ne! Zpěváka Matyho znají všichni z Gutalaxu, ale vidět ho v jeho druhé kapele s názvem NBF, jak mu místo průjmu z úst lítají hardcore texty do hardcore muziky, byla opravdu příjemná změna. A vůbec to nebyla jako nějaká doprovodná kapela. Klukům to hrálo a zpívalo náramně. Klasické ňůjórksé hárdkór na čtyři akordy to byl. Strašně chytlavá muzika i když to bylo furt to samé. Ale jukněme do historie. Ejsýdýsý nebo třeba ÁjrnMejdn maji taky pár monstrhitů a pidlikaji kolem toho už přes čtyřicet roků. Takže proč ne?
V areálu byla možnost se nechat potetovat, což někteří i využili. Já bych do toho nešel. Nedovedu si představit, že bych si pořádně nepromyslel co chci, jak chci a pak dvě hodiny seděl v příšerným vedru, prachu, hnusu a nechal se tetovat někým, kdo by mi to v případě, že by tetování nechytlo, ani nemohl opravit. A běžte pak s dojebanou kérkou ke svýmu tatérovi ať vám to dodělá, žejo. To asi ne. Neříkám, že mám tetování parádní a profi třeba jako Magi. Vůbec ne. Svoje jednoduché, nedokonale vytetované hudební motivy mám rád takové jaké jsou, jsou neotřelé, respektive na nikom jiném moc vidět nejsou, obyčejní nezasvěcení lidé nemaji absolutně páru co to má představovat, ale když jsem mezi svejma, občas se najde někdo kdo mi to pochválí. Nejinak tomu bylo i zde, na festivalu zaměřeném na deathcore / deathmetal / hardcore / grindcore, kdy dva mladíci obdivovali moje 4 tetování kapely Ulver, která kdysi hrála brutální blackmetal, pak folk, elektroniku a teď čistej popík. To nevymyslíš... Je třeba také podotknout, že letošní pivo oproti mému minule, což je předminulý ročník, kdy byl na čepu Žatec, bylo o 88 procent poživatelnější. Jinými slovy bylo vynikající. Vzal jsem si z domova kelímek z tvrdého plastu, ze kterého to chutnalo určitě ještě o něco lépe, než z měkkých kelímků, do kterých se to čepovalo. Bylo dobře chlazené, drželo pěnu, nemělo ocas. Bylo prostě výborné. A proto jsem jich tam taky v pátek poslal 13. Není to mnoho, ale víte jak: Dobrého stačí jen pomálu... Třetí kapela, která se jmenovala GRINDPAD by se klidně mohla jmenovat SlayThrax a nikomu by to asi nepřišlo divný. Právě Slayer a Anthrax jsem slyšel v jejich produkci trešmetalu, který nezněl vůbec špatně. Nevím proč, ale na pódiu a pak i pod pódiem měli velké nafouknuté žraloky a i jejich trička měla žraločí motivy. Nehráli tedy thrashmetal, ale sharkmetal. Jenom velká škoda, že na ně přišlo málo lidí.
Uznávám, v hracím stanu bylo vedro a vzduch na padnutí a ne každý to dokázal akceptovat. Já se třeba šel skoro na každou kapelu podívat aspoň na dva songy i do stanu. Sice jsem pak nadával, že jsem propocenej až na píču když jsem vylelzl ven, ale zase mi to přišlo jako taková povinnost. Já kdybych byl člen nějaké kapely, což se nikdy nestane, bych byl taky rád, kdyby se na mě přišel podívat nějakej debil a pak se o mě zmínil na blogu, který nikdo nečte. Ale pozor! Prý mám novou fanynku těch mých kravin co tu píšu. Hurá! Vitej tedy do klubu pěti lidí, kteří to čtou, malinká Liberečačko. Během Grindpad jsem vycucnul dvě pivka, zašel omrknout jediné No Band Official Distro a zakoupil za 50Kč CD kapely Urinal Tribunal, protože se mi líbil název kapely, obal a názvy písniček. Na další kapelu jsem se těšil, protože KANINE jsem letos už jednou viděl na jiném festivalu a tam mě slušně rozsekali. A i tady to bylo výborné. Poprvé jsem zaregistroval lektory kungfu se svým cripplepitsvím. Pro neznalé - typické paření na brutal total anal slam deathcore je takové, že postižení mávají rukama kolem sebe, no jako postižení, a kopou do stran jako žirafa na karatistickém turnaji a točí se u toho jako vrtule. Kdysi jsem to nazval souhrnným názvem cripplepit, na což jsem patřičně hrdý. Aby nevznikla nějaká mýlka. To vůbec není myšleno hanlivě. Prostě jsem tomu jenom dal tak blbej název. Sorry kluci... Při tomto stylu paření jde kolikrát o život. Já bych mezi ně nevlezl ani za nic, protože se svojí chabou svalovou hmotou bych byl ušlapán a ukopán během dvou tónů. Což sice může trvat při slamu docela slušně dlouho, ale já to myslím tak, že bych zdechnul okamžitě. Obdivuji chrabré dívky, které mezi ně vlezou. A pro pós, dívky. Ježiš to zas byla pastva pro oči!! Všechny tak krásné, potetované, slušivě oblečené... Jste nejlepší!!
Při další kapele NUCLEAR VOMIT jsem šel poprvé chcát. Po osmi pivech už bylo na čase. Bylo takový vedro, že jsme všechny chcanky vypotili. Mám žlutou moč, což samozřejmě není známka punku, ale dehydratace a tak honem rychle pro devátý pivo. Jestli se dobře pamatuju, respektive jestli jsem si to dobře napsal, Nuclear Vomit hráli jakýsi bum čvacht death metal grind core ale protože jsem měl v sobě 8 piv, tak se mi to líbilo. Jen mohli hrát o 15 minut méně. Další vystoupivší, kapela CUMBEAT se mi moc nelíbila. Zjistil jsem, že už nejsem dehydratovaný, neboť už nechčiju žlutě, nýbrž průhledně. Sláva pánu bohu za vynikající pivo Malá Skála!! A teď pozor!! Jeden hnusnej nacistickej rasistickej vtip, který jsem tam zaslechl... PŘIJDE HITLER DO PEKÁRNY A POVÍDÁ PRODAVČCE: "Prosím půlku Šumavy." Konec vtipu. Odporné. Hnusné a dehonestující. Nevím co to slovo znamená, ale slyšel jsem ho kdysi v televizních novinách a když už jsem si ho zapamatoval, tak by byl hřích nepoužít ho!! MALIGNANCY, které nám doporučil Spajdrmen, který ale byl nepřítomen, jsem vůbec neviděl, protože jsem je propil. A tou dobou jsem si uvědomoval, že jsem už jsem tak nějak připitej, takže hudba šla stranou a vypravoval jsem naslouchajícím svá moudra.
Po Malignancy něco hrálo, ale nevím co to bylo, zpěvák mluvil česky a do toho ještě změna programu, prostě nevím. Jen vím, že pak byla MARINA a to byla fakt strašně hodně velká sračka. Větší než třeba vládní pětikoalice (zdravím přítele z Liberce, který si postěžoval, že bych na blogu neměl probírat politiku. Já ji zde ale vůbec neprobírám. Pouze konstatuji fakta. Fijala je čůrák, Pecarová je nejhloupější transsexuál na světě, Rakušák je zmrd a ten zbytek zoufalců je k zblití. Dohromady tvoří pětikoalici, která je hodně, ale opravdu hodně velká sračka. Tak to prostě je...). Dávám další pivko a těšíme se, tedy těším se já a nabudil jsem i SODíka a Magiho, na CARNAL DIAFRAGMA.
Konečně ten den pořádná kapela s krásnými melodiemi a vynikajícím Kinovým operním zpěvem. Jdu se na ně podívat pěkně dopředu ale tam nebyl moc dobrý zvuk. Byla to ten den jednoznačně nejlepší kapela. Jen ten týpek vedle mě nemusel smrdět jako zrající sýr. S každým jeho pohybem to bylo jako závan žluklého hermelínu. O tom, že Carnal Diafragma byla skvělá svědčí i to, že se vyřvaly tři přídavky. Kdo to má a kdo to dá he? Kinova banda to tam rozsekala a protože vedro, i když už pozdě večer nebylo tak hrozný, bylo přes den naprosto devastující a zničující, donutilo nás vynechat poslední kapelu a jdeme na kutě. Spalo se fajn. Aby taky ne, když jsem po dvouch vymrdanejch nočních spal tři hodiny a byl utahanej jak pinďour čtrnáctiletýho kluka. A do toho těch třináct jedenáctek. No prej jsem chrápal, ale na to kašlu. Všichni jsme měli stejné podmínky na odpočinek, tedy pod širákem, na karimatce.
Ráno musíme budit tvrdě spícího Magiho, protože máme namířeno za paní SODíkovou, která nám připravila pohoštění hodné králů a taky bylo potřeba oloupat ze zapařených vajec a řití kaštany, což se lépe dělá za pomoci vody a sprchového gelu. Po výborné snídani a vynikajícím obědě se navracíme do festivalového dění až na druhou kapelu. Já, protože máme v plánu v noci jet domů, již bez piva. Chtěl jsem ochutnat cider, ale nebyl. Prej teprve narazeji. Dávám tedy ne moc dobrou žlutou limču. Cítil jsem z ní víc chemie než jindy. Kapela SWEPT INTO DECAY hrála pomalý death metal a tak nějak jsme ji brali spíš jako doprovodnou kulisu k ještě hnusnějšímu vedru než bylo předešlý den. Ale následný CENSORSHIT už se ignorovat nedal, protože se jednalo o ulítlý rap hardcore, který mi chvílemi připomínal Rage Against The Machine v jejich nejlepších letech. Kapela měla ve svých řadách zpívajícího DJ. Hlavní zpěvák, pokud se snažil zpívat, což bylo asi jen jednou, zněl dost falešně. Naštěstí povětšinou rapoval a řval a to mu šlo dobře. Pobavila mě situace, kdy kapela pořadatelům z kapely Anime Torment věnovala písničku s názvem "Čůráctví". To prostě potěší... Jelikož tady na blogu zásadně politiku neřeším, nějaká politická debata proběhla tam. Konkrétně jsme se bavili o zneužívání sociálních dávek cigoši, jak říkáme my, nepřizpůsobivými, jak říkají umírnění, neboli potřebnými, jak říkají levičáci. Už nevím kdo to byl, ale zmínil, že do této situace se může dostat každý, že bude odkázaný na pomoc státu, což je samozřejmě pravda. Ovšem reakce jiného diskutujícího mě rozsekala. Na větu, že berou plno různejch dávek a že to se může stát každému, bylo odpovědí, to jakože zčernají? Hahahaaaaaaaaaa No fuj! Kam jsem se to dostal? Takový rasismus nebyl ani v nejobávanější kapele z nejodpornější všech dob, která kdy po zeměkouli chodila, ORLÍKu. Ohavné! WHEN PLAGUES COLLIDE byla kapela, ze které jsem musel utéct, neboť měli strašně přepálený zvuk, který se neslučoval s muzikou, kterou hráli, což byl jakýsi symphonic screamo brutal death? Škoda. No aspoň jsme se dočkali toho cidera. Nevím proč jim naražení jednoho sudu trvalo tři hodiny, ale budiž. Ono celkově to tam, co se týká obsluhy a zásob nápojů bylo letos hodně špatný. Vedro je úmorné, limoška hnusná, zkouším tedy toho cidera, který je naopak zase teplý. Obsluha za bary je tragická, pomalá, chaotická, s cenami neobeznámena. To není dobrý tohleto. Od téhle chvíle začíná všechno docházet. Jako první došel cider. Doprdele to tam měli jeden malej sud nebo co kurva? Netrvalo snad ani hodinu a už nebyl. Pak začaly docházet limonády jedna po druhé. Pak došel led a rozlévanou KokaKolu měli teplou. Pak došel i rozlévaný tonik a džin a prostě všechno uplně v prdeli. Obsluha absolutně neprofesionální. Na ní by si naši inženýři manažeři v práci smlsli. Například jsem si šel pro kávu. Byly tam dvě ženský. Nějaká holka si navymejšlela, že chce do toho led a plivnout a víc vody a já nevim co ještě. Zaměstnala tím dvě obsluhy na několik minut. Já čekám jak trotl, pot mi chčije po zádech do trenek a oni si tam hrajou s kávovarama. Kdyby se jedna otočila, mohl jsem si objednat jednoho turka a ona mohla dát zatím vařit vodu. Ne. Takhle to nebylo. Čekal jsem než se vykokotěji s kapučínem aby se pak kokotily s rychlovarnou konvicí a nakonec dokokotily moji kávu, kdy mi do papírového kelímku daly do půlky kafe a zbytek zalily vodou. Pořádnej lomcovák to byl. Nebo jiný případ. Jdu si pro pivo. Za barem jsou opět dva obsluhující. Nějaký kluci si naporoučeli míchané kořalkovité nápoje. A teď sleduj hele. Jedna obsluha v ledničce hledá nealko na zalití. Druhá obsluha hledá kořalku, nalévá kořalku. Nazvájem se pletou. Jeden hází led do kelímků, jeden to míchá dohromady, oba dva pak kasírují. Zatímco já čekám asi 10 minut, než namíchají a odbaví tři míchané drinky. Za mnou se utvořila fronta dvaceti žíznivých deathcorových hlav. A takhle to tam bylo všude a se vším. Prostě špatná obsluha, špatně naplánované množství nápojů ke konzumaci. Nemám víc co bych k tomu podotkl. Velké zklamání. STREET MACHINE se mi moc nelíbí a těšíme se na STERCORE.
Dohadujeme se v kolikačlenné sestavě že to tentokrát rozbalí. Kdo hádal, že v pětičlenné, získal bludišťáka. Stejně je to zajímavý. Jednou hrajou v šesti, jednou ve čtyřech, teď v pěti. Slováci no. Maji v piči. Stercore měli svůj klasický dresscode, který představují jakési vesty a dlouhé kalhoty a mě jich bylo líto. Nevím jestli jsem to tu už zmínil, ale bylo veliké horko, a jenom stát v kraťasech a tílku dělalo některým potíže, natož pak předvést výbornou show v dlouhých kalhotách. Stercore do hlediště přilákal i čtyřčlenný cripplepit. Jako poslední skladbu zahráli novou věc a jestli bude celý album znít jako poslední písnička, bude to velice dobré! Jen tak dál kucí slovenský. Další kapelou která nás bavila byli BLOODPHEMY. A ta by určitě bavila i Medvěda, který byl ale nepřítomen. Hráli takový ten na první poslech líbivý deathmetal. Zajímavá byla též image zpěváka, což bylo jakési kněžské roucho. Několik odvážných jedinců na ně i pařilo, což mi přišlo absolutně mimo ve vedru jaké panovalo. Já jen stál a pot mi ze zad žlábkem v prdeli skapával do trenek, kde se okamžitě měnil ve slanou páru.
Kapela CORONERS byla na můj vkus moc chaotická. A navíc měli basu nazvučenou úplně tragicky. Každý dotyk prstu na strunu vydal nepřirozený basový zvuk, jako to občas používají djentové kapely. Nejvíc se mi tedy líbily použité samply. Ale to je řekl bych trochu bída na brutal slam deathcore... Touto dobou došla limonáda všech druhů. Achjo... Na protest proti docházejícím nápojům jsme se nenajedli v areálu, ale zašli jsme do Kauflandu a třeba já si za 99Kč pořídil tento nákup: Dvě bagetky, jedna vynikající klobása francouzského typu, plechovka grepomelového Birella a krabička černorybízových hašlerek. Zpět přicházíme, když ve stanu drtí zpocené fanoušky pořadatelská kapela ANIME TORMENT. Viděli jsme ji už tolikrát, že jsme ani do stanu nešli. A stejně bylo plno. Zajímavé, protože až do té doby mi přišla návštěva mizerná. Každopádně Anime Torment měli full house. Po nich naběhlo duo gayů, které produkuje porno drum´n´bass a říká si SPASM. A opět nezklamali. Zpěvák Radim je šoumen každým coulem, mezi písničkami nás bavil fakt vtipnými vsuvkami. Škoda že mě nenapadlo zaznamenávat právě jen ty hlášky. Bylo by to určitě zábavné mít to tu na blogu. Ono ostatně už při zkoušce si vystřelil ze zvukaře, kdy mu povídá: "Bubeníkovi dozadu zruš vokál. Já jsem tak dobrej, že ho budu rušit." Zvukař čumí, neví která bije a ptá se: "A kde je bubeník?" Zpěvák Radim mu odpovídá: "Ten před chvílí hrál." Pro neznalé, Spasm momentálně hrají s automatickými bicími a zvukař vůbec nepochopil vtip, což se může stát i náhodnému čtenáři, protože já jsem ve vypravování vtipů fakt špatný. Po skončení jejich setu slyším z davu reakci na právě skončené vystoupení Spasm: "Pořád stejná píčovina a jakou to udělá radost." Lépe bych to neohodnotil. Snažíme se utratit poslední žetony, ale není pořádně za co. Led není, Cola je teplá, v baru kde míchá nápoje kořalkovitého typu mi z nějakého důvodu Colu nenaleje i kdyby byla chlazená. A ono chlastej teplou CocaColu ve třicetistupňovým vedru žejo... Člověka to akorát nasere. A když už obsluha skoro nic nemá na prodej, najednou jich za barem stojí v pozoru 5. Prostě bída tohleto. Stejná bída je PUTRID PILE, což je jednočlenný projekt. Prostě brejlatej emerykánec s kytarou stojí za mikrofonem a béká a kvičí a z počítače mu hraje bicí a basa. Trapas. Kdyby aspoň muziku měl dobrou. Nevim no.
Předposlední kapela, kterou máme v plánu, než vyrazíme domů, je BORN FROM PAIN a ty vole blbý HáCéčko a ona to byla nakonec asi nejlepší kapela celýho festivalu. A jako poslední z letošního Death Coffee Party jsem si patřičně vychutnal NO FACE NO CASE. Po skončení jsem konstatoval, že "tohle bylo čisté hudební zmrdství, v dobrém slova smyslu". Parádně namixovaný soundtrack ke krabímu karate ninja sjezdu corových hrozičů, kterých se tanečků zúčastnilo množství v tak pozdní hodinu víc než velkém. Ruce a nohy lítaly vzduchem, kapela drtila ten svůj hip hop brutal jeby ty vole, jako blackmetalistovi se mi to nepíše lehce, ale oni se vešli do mého letošního TOP3. Uf! Po nich jsme se rozloučili s Kubajzem a Tomíkem, který dle jeho propoceného těla karatistoval ze všech nejvíc, se SODíkem a nasedli jsme s Magim do mého špinavého vozu který vlastníma pazourama vyrobil pan Henry Ford a vydali se na strastiplnou noční cestu plnou srnek a jiných krav. Takhle jsem si to maloval že budou srnky a jiný krávy, ale nakonec vůbec nic. Ani jedna z těch sviní mi nezkřížila cestu. A to je dobře. Domů jsem dorazil v půl čtvrté ráno. A na úplný konec vyhlásím největšího debila letošního ročníku. Stávám se jím já, protože jsem si při zapalování cigarety vadným zapalovačem spálil prst. Gratuluju si!
