NICE TO EAT YOU 2022

 

Jelikož jsem byl hanebně nařčen, že moje reporty jsou strašně dlouhé a že to co bych mohl napsat v jedné větě rozepíšu do čtyř odstavců, rozhodl jsem se, že dnešní report z NTEY bude krátký, jako je dlouhý "í" v Ostravě. Nebudu to teda vokecávat a pro ty co nechtěji číst zde napíšu, že to bylo cajk. Tenhle ročník jsme s sebou vzali Amorfise, protože Kinedryl dal přednost nějaké slávě ohledně automobilismu. V Amorfisovi jsme našli zdatného náhradníka co se chlastání týká, avšak už teď, na počátku tohoto kratičkého slintu mohu napsat, že se nepoblil, tak jak jsme na to byli zvyklí od Kinedryla. Pasoval jsem se do role organizátora a tak jsem zorganizoval, že Medvěd vezme svoji prostornou oktávku a stejně jako minulé roky se postará o přemístění našich prdelí. Amorfis byl po noční, a tak jsem ho v zasedacím pořádku posadil za řidiče s tím, že si třeba schrupne a já ho při tom budu hladit po kolínku. Jenže Amorfis ne a ne usnout (nakonec vytuhnul až v sobotu!) a nezavřel tlamu celou cestu. Že ji nezavře celej festival, jsme v tu chvíli ještě nevěděli. Cesta byla překvapivě v pohodě, žádnej debil za volantem, žádný fízlové. Stavili jsme se na vynikajícím obědě a za necelý dvě hodinky jsme byli v kempu a už se zabydlovali v chatě.

Za chatku jsme zaplatili 4500Kč na celý festival, což je za hubičku vzhledem k tomu, že jsme mohli kdykoliv složit naše zpráchnivělé kosti ke střízlivění a odpočinku. Opravdu k nezaplacení a jsem si zcela jist, že kdybychom byli neměli tuto vymoženost, že bych se akce nezúčastnil. Jako welcome drinky jsme letos zvolili mírnější variantu oproti loňskému ginu, a sice plechovkový Radegast 12. Na festivalu byly k dispozici na čepu jedenáctka Březňák za směšných 35Kč, dvanáctka Zlatý Bažant za 40Kč a čtrnáctka Beránek za 50Kč. Ostatní pořadatelé následujících festivalů, kterých se zúčastním by si mohli vzít příklad z těchto přijatelných cen... My jsme si prolévali volátka Březňákem a to pivo se dalo bez jediného problému požívat. Ponejvíc se tomu věnoval Amorfis s Medvědem, jak je jejich zvykem. Hned první den se z naší chajdy linuly různé druhy vůni. Většinou to byly ty vůně, které smrdí. 

MAGI: Moje ponožky táhnou jako svině. 

JÁ: A to máš nejmíň prstů vole.

VŠICHNI: hahahahahahahaha

Taky máme kámoše, kterej zase nemá kus prstu na ruce, takže mají kluci společné téma.

Pro nezasvěcené, Magimu na jedné noze chybí palec na který mu spadla cihla když byl ještě malé modrovlasé vousaté miminko. V dospělosti si tam pak nechal vytetovat "Bylo nás pět". Amorfis se nám pochlubil, že má trsátko. Nevím, kde ho sebral, protože hudební produkce ještě nezačala ale i tak jsem ho setřel tím, že trsátka jsou pro buzny... Přesně v 16 hodin začala hrát kapela KANDAR. Na rozjezd to byl dobrej námrd, jak poznamenal Medvěd. Zahráli proti nacistickým zmrdům. Tím vlastně zahráli i proti mě a SODíkovi, protože posloucháme blackmetal a podle levičáků je každá blackmetalová kapela líheň nácků. A nám se blekmetla líbí. No jo co naděláš žejo... Při jejich setu jsem zjistil, protože mi pořád nedává spát Magiho užvejklej prst, že on chudák vlastně nemůže nosit žabky, protože má místo palce volný prostor. No ale vzhledem k tomu, že žabky stejně jako trsátka jsou pro buzeranty, tak je vlastně výhrou nemít palce u nohou... Druzí naběhli AMOCLEN, na jejichž bicí sesličce usedl náš známý. Kapela měla dva hlavní zpěváky a ještě jim do toho kafral basák. Úplně zbytečný. Navíc ten uječenej zpěv mě vyloženě sral.  Ale protože jsme cítili potřebu podívat se na kámoše za bicími, tak jsme pár songů dali, ale teda nic moc. Uvidíme za týden v Hořicích, jestli se nám to bude líbit víc. Třetí kapelou ve čtvrtek byli BASEMENT TORTURE KILLINGS a na rovinu... nebejt tý buchty za mikrofonem, bylo by to špatné. Jako show pro diváky prováděla ocopánkovaná křehule amputace všech končetin a na konec i hlavy plyšovému medvědovi. Zpěvačka měla hezký outfit, zajímavé mimikry ale zpívat neuměla. Sorry. To je prostě úděl většiny brutálních kapel s kundama sedících na mikrofonu. Troufám si říct, že všichni přišli na kapelu jen kvůli ní. 

FLESHLESS byl cajk. Jako vždycky. Leoš "Dobjej" Noha jim pokřtil cédéčko. Při jedné z našich krátkých siest si Amorfis kartáčem kartáčoval prořídlé kadeře. Tak jsem dostal dobrý nápad, že by mě mohl jehličkama z kartáče mlátit přes pupek a vymlátit ze mě demenci. A výsledek? Krev a kůže. To jediné mi totiž po jeho sadomasochistické masáži zbylo z pupku. Krvavá kůže která se mi odlupovala z mého tukového polštáře. Všichni spěcháme na CYTOTOXIN, neboť víme, že jsou výborní. A opět nezklamali. Magi pařil, my chlastali v poklidu v hledišti. Nějakej blb si myslel, že může jen tak mírnix týrnix rozhrnout Medvěda se SODíkem, ale se zlou se potázal a byl rád že odešel ze všema zubama. Kámošům z Brna vysvětluju že jsem slyšel, že Brno není město ale mrdka. Jsou chápaví a tiše s tímto tvrzením souhlasí... PARENTAL ADVISORY hráli svůj deathmetal, když jsme byli již slušně pod parou. Možná proto nám bylo úplně jedno co hrajou. Poslední kapelou čtvrtka byla PLACENTA POWERFIST, na kterou nás nalákal Magi, neboť se jednalo o jeho oblíbený brutal death slum, ale docela nás to zklamalo. Když to skončí, zkoušíme před chatou jako vloni rozpoutat párty, ale nikdo nepřišel. A ani už pivo v areálu se netočí, tak jdeme celkem slušně vykaleni do hajan. Ráno se opět jak je to naším zvykem budíme hlavně díky našim prdelím. Nejvíc to břinká z té medvědové. To vám jsou tak děsivé zvuky, že by si je jeden nedával vůbec dohromady s lidskou prdelí. V půl osmé se probírá Amorfis a chce chlastat. Medvěd stále břinká z prdele, když Amorfis sahá po prvním pivu. Jestliže všichni věděli kdy chata číslo devět, to jako ta naše, šla spát, tak zrovna tak všichni kolem věděli, když naše chata vstávala. Amorfis je tak hlučnej a tak votravnej a od předešlého dne stačil vystřízlivět ze sedmi promile pouze na pět a půl a každýho neskutečně sere. Jenže on chce prostě pít a zametat. Ano chtěl zametat.

 Prostě vzal koště a několikrát zametal chatu a u toho hulákal jako Pepin z Postřižin. Přesně takovýhle sráče jsme ještě před několika lety neměli rádi. A teď máme jednoho takovýho mezi sebou. Ale máme ho rádi... Sousedi si stěžují, že jsme nejuřvanější chata v kempu. Taktním mlčením je posíláme do hajzlu a z kvalitního repráku se z naší chaty otevřenými dveřmi do kempu line libý zvuk krásného hlasu Onielar. Po střevní, tělové a ústní očistě je ze mě novej člověk. Medvěd poslouchá své oblíbené nářezy a já ho naschvál seru s tím, že to všechno hodnotím jako sračku. Rozdejchává to jen s těží. Amorfis v jednom kuse něco huláká, převážně z kontextu vytržené hlášky z klasických filmů (Dobrý voják Švejk, Pelíšky, Kurvahošigutentag...) a nejednomu náhodnému kolemjdoucímu by se mohlo zdát, že máme v partě mezi sebou postiženého retarda. Od doby co otevřel oči, tak leje jedno pivo za druhým. Během půlhodiny na obědě, kam jsme si zajeli do nedaleké restaurace, vycucnul tři Budvary. Prostě Amorfis... Páteční program dostál několika změn. Abhorrent Cabaret nepřijeli a místo nich zahráli Crow To Crow a taktéž Sacramental Blood nepřijeli, tak se celý program posunul o hodinu a páteční show začala až ve 13hodin. CROW TO CROW v mých uších nebyli žádný zázrak, neboť neholduji kapelám tohoto typu. Tou dobou jsme potkali našeho kámoše Jirku z Náchoda a dozvěděli jsme se, že se vlastně nejmenuje Jirka, ale Karel. No ale protože Karel se k jeho image nehodí, tak mu budeme říkat dál Jirka. Jemu to nevadí, tak co. CARNAL TOMB měli dismembeří zvuk. Je tedy jasné, že hráli deathmetal, ale protože je ve stanu strašný vedro, tak sedáme venku a popíjíme. 

A teď pozor!! 

CO TO JE?? 

Má to tři oči a tři nohy. Co je to!?

 Brichta s Fanánkem! 

Za břuchy se smíchy můžete popadat po dočtení reportu....

SCAFFOLD nám naservírovali pravý srbský rokenrol. Medvěd se odebírá odpočinout si na chatu, kde už se asi půl hodiny válí Magi. Jasně není už nejmladší jak s oblibou říká. Vždyť je mu už 25 blbcovi. MAXIMIZE BESTIALITY se prezentýrovali parádním brutal death metal slumem. A Magi to prochrápal pitomec. Bohužel venku je výheň jako kráva a ve stanu, kde kapely hrály bylo nedýchatelno tak před koncem setu odcházím. CENOTAPH mi stejně jako loni na Obscene Extreme Festivalu přišli zajímaví jenom zemí jejich původu. Turkey. ANALEPSY mě taky nijak zvlášť nebavili. Jirka/Karel šel na guláš a my poleháváme na chatě, bo venku je strašný vedro. Chvála našemu Pánu za tu vychlazenou chatu!! PUTRID OFFAL byli úplně vynikající!! Medvěd a SODík je propásli, Amorfis přišel na poslední dva songy a Magi, ten tomu nerozumí. 

Oproti loňsku, kdy se při kotli na Debustrol ze zelené trávy stalo bahenní oraniště, pro letošek pořadatelé umístili pod pódium plachtu. A ta se v kombinaci s vylitými pivy stávala slušnou klouzačkou. Štěstí, že nic podobného není na Obscene Extreme festivalu, protože je mi jasný, že zhulení crusteři by tam jezdili po prdeli až do Polska. Tady se zase našel jeden šílenec, který vylezl ke kapele na pódium, chtěl skočit, ale dole ho nikdo nechytal, protože tam skoro nikdo nebyl. Tak šílenec pokrčil rameny a prostě po hlavě skočil na zem na tu plachtu... Pokud jsem se už nějakou dobu nezmínil o tom, že Amorfis huláká, není to proto, že by hulákat přestal, ale proto, že jsem se o tom jenom nezmínil. On totiž tu svoji hubu nezavřel. Všem lezl na nervy, ale co naděláš? Do toho Medvěd pouští ty svoje námrdy na celej kemp, no prostě vesničtí burani jak vyšití. Na PUNGENT STENCH jsem se docela těšil a i jsem na nich byl, ale nevydržel jsem až do konce. Při čtvrté písničce se strhla smršť blesků a liják, ale za pár minut bylo po. Aspoň měli Pungent Stench pěkně zaplněné hlediště, protože každý hledal útočiště před deštěm v hracím stanu. A dokonce i Medvěd s Amorfisem se přišli podívat na Pungenty. Ten den to byla první, a taky poslední kapela na kterou zašli. Poslední naběhli DEPRIVED OF SALVATION a byli výborní. Vole lepší než celej Pungent Stench! Po nich v programu už nebylo nic, ale obyvatelé naší sousední chatky tam provozovali propichování jehlama a hákama. S touto zábavou jsem se v minilosti již setkal několikrát, takže když si začali odebírat krev, nebo co to tam prováděli, s čistým svědomím jsme se odebrali na kutě. 

Sobota začíná stejně jako pátek. Tedy bubláním z našich prdelí, hajzlem, sprchou, kartáčkem, pastou, pivem. Každý po svém. Amorfis nervózně chodí sem a tam, huláká, zametá, uklízí a už ho zase svrbí játra a že by zase už nejradši chlastal. Medvěd telefonoval se svojí megerou a dozvěděl se, že ji nesvrbí bobr. Hovor ukončila po chvíli pozdravem "Polib mi prdel." Taky za náma přišel soused, vyjímečně ne stěžovat si na hluk, ale přišel se omluvit, že nám v noci vlezl do chaty omylem, že prej nakoukl a "Héj, pičo, nám ukradli pípu!" A kouknul doleva, kde má své věci a místo Magi a prej "Héj, proč je tady takovej bordel?!" Až pak mu došlo že vlezl jinam... Důkaz, že to v naší chatě neměl kyslík vůbec jednoduché budiž to, že pod každým z nás pod postelí, se přes noc vysrážela louže. Prostě měl pod sebou každý vodu. Stejně jako Bůh měnil vodu ve víno, my měnili zkyslý vzduch ve vodu. Náš Amorfis alias Pepin co otevřel hubu tak ji nezavřel, protože buď je přisátej ke kelímku s pivem, nebo něco vypravuje. Spíš vyřvává. Postaví se do otevřených dveří naší chaty, zvedne ruku s kelímkem a řve směrem do kempu scénu z Pelíšků. Medvěd se nám svěřil, že bude muset jít vyskladňovat. Čumím na něj co to kurva mele a pak mi to došlo. Vyskladňovat = srát. Vtipné. Jak Pepin pořád huláká, vlítla na něj naše sousedka a začala nás jebat že jsme všichni Pepinové. Patrně vstávala prdelí napřed. Pepin jí to ale politicky vysvětlil a za chvíli už spolu debatili. O čem, to nevím, neboť DJ Medvěd zahájil námrdotéku a nebylo slyšeti ničeho jiného. Dokonce ani Pepina jsem přes to neslyšel. Opět jedeme na oběd (všichni v kempu si oddechli, začali oslavovat a pořádali na oslavu ohňostroj, protože chata číslo devět na chvíli zmizela z jejich doslechu). Když jsme se vrátili, měl Amorfis v sobě už 9 piv... Před první kapelou se SODík šel vychcat do přírody a když na něj čekám, koukám se na vypuštěný bazén a napadne mě boží námět na písničku. Představte si starý betonový bazén, u něj skluzavka, která vede do malé hloubky vody, která je oddělená zábradlím ze dvou kulatin od velké hloubky vody. Děcko vyleze na klouzačku, frrrr do vody a tam se začne topit. Maminka je zrovna zaměstnaná velkou boulí v plavčíkových plavkách a topícímu se dítěti nevěnuje pozornost. Dítě se pod vodou dobelhá k zábradlí, prostrčí hlavčiku a zasekne se. Zůstává pod vodou. Pak by byl nějaký brejk, nebo sólo... Na klidnou hladinu vyplouvá pěkně nafouklé až večer za svitu měsíce. Když jsem se svěřil SODíkovi s mým námětem, on ho trochu upravil na grindcoreovou verzi tím, že by děti po té klouzačce jezdili do vypuštěného bazénu a držkama by ryly beton... První kapelou soboty jest CSR, což byl výborný pálivý gore bordel, kde na kytaru hrál a automatické bicí a nasamplovanou basu obsluhoval kámoš, kterého jsem snad deset let neviděl. Naprosto ideální kapela na rozpohybování polozombie, kteří vznikli z návštěvníků festivalu. DEAD CARNAGE mě jejich bum čvacht deathmetalem neoslovují. GORE DIMENSION, takoví holobrádci ale ty vole jak jim to hrálo!! Následní SLOB jsou jedinou kapelou, která není na videu přiloženém dole. Bohužel mě zklamala technika a prostě je nemám. Jak už to bývá zvykem, na pořadu dne se i tento festival sluní moje maličké telefony, které většinou nikdo nemůže rozdýchat a také samozřejmě tento blog, jehož adresou jsem obšťastnil sympatického týpka, který chodil do třídy s panem Vilglerem a panem Krédlem. Znalci jsou v obraze, ostatní ať shoří v plamenech! 

Vtip: Moravák přijde do potravin a ptá se: "Máte kolo?" Prodavačka odpoví: "Nemáme." Moravák na to: "A máte Fanto?" 

18:33 hodin oficiálně potvrzeno. Amorfis vytuhnul Hálelůůůjá dominé! Po vypitých asi šedesáti pivech a naspaných asi deseti hodinách za poslední čtyři dny už bylo na čase. CUTTERED FLESH nás nudil a tak jsem se SODíkem udělal pár uměleckých fotografií na opuštěném starém WC, které jednou vstoupí do historie. O jednu se tady podělím...

 Když jsme ráno popíjeli pivko na pink pongovém stole, přišel za námi nějaký mladík a angličtinou se silným německým přízvukem nám počal vypravovati, že je z kapely Gutrectomy a že večer hrajou a že se nesmí opít. V ruce měl ale na půl rozpitou flašku Bacardi a za nedlouho jsem ho viděl válet se zmoženého v trávě. Když ale GUTRECTOMY nastoupili nebylo na nich vůbec vidět že jsou opilí, a to ani, když při setu popíjeli z flašek peprmintku. Klukům se jejich krypl slum nelíbil, ale podle mě to bylo dobrý. Také jsem si všiml, že v kotli na slum kryplí pouze nasraní lidé. Kopou kolem sebe, vrážejí do sebe, jenom náš Magi hopká dokolečka s úsměvem jednorožce na rtech. Z toho bude jednou kult! A pak přišel headliner SQUASH BOWELS. Kapela, která jednou zahraje výborně, aby podruhé odehrála na piču. Naštěstí pro nás na piču zahrála posledně, takže jsme očekávali, že odehrajou výborný set a to se taky stalo. Docela mě pobavila věta z úst polského kytaristy Poslední song for tunajt. Skvoš Bóls nám zahráli parádní grindcore se švédským zvukem a pro mě to byla nejlepší kapela celého festivalu. Super! Tou dobou odpadl Magi a ani já už se necítil na pivo a proto jsem přešel na teplého zázvorového gingera, který chutnal jako víno svařené. Za 60 kaček půllitr. DEPRESSION mě nudili a tak jsem je prokecal s kámošema z Brna o muzice. LENG TCH´E se přiznám si vůbec nevybavuju, že bych na nich byl, ale video mám, takže asi jo. No ale poslední kapelu jsem si nemohl nechat ujít. SPASM byli zatím pokaždé zábavní. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Hráli s bicím automatem a v kotli byly převážně ženy. Krásné ženy nutno podotknout. Kde se tam tak najednou vzaly, je mi záhadou. Brňáci Spasm ještě nikdy neviděli, tak čuměli jak Brňáci na Spasm. Pak Radim prohlásil, že bubeník zlámal už všechny paličky a proto končeji. Z naší party jsem na Spasmech byl jen já a SODík. Zbytek jsme našli na chatě na postelích. Prohodíme spolu pár slov a usínáme jak miminka. V neděli ráno lítaly SODíkovi z prdele hromy a blesky, to bylo neskutečný. Ani Medvědovi takhle prdel nebřinká. A tím bych toto krátké povídání o letošním NTEY ukončil. Omlouvám se všem, že jsem se více nevěnoval detailnímu popisu jednotlivých kapel, ale já už tak nějak nevím co o nich mám psát. 

Pro pár dalších fotek klikni sem.

OBSCENE EXTREME 2021

 

Paní Honsová z českého hydrometeorologického ústavu je asi pěkná píča ne? Tak ty vole vona straší, že celej víkend bude chcát a v noci zima jak v ruským filmu, a nakonec jsem byl rád, že jsem si narychlo před odjezdem přibalil do tašky ještě tři tílka. Až taková je píča paní Dagmar Honsová. Hydrometeorologický ústav pláče nad její demencí, stejně jako obyčejný dělník nad demencí nadřízených. Tímto úvodem jsem chtěl jen říct, že letošní počasí bylo opět extrémní, co se týká hnusu. Však nejdřív půlhodinový deštík ve frontě. A pak sauna, která se střídala s nočníma bouřkama. Prostě humus. Potil jsem se jako vrata vod chlíva už cestou na Bojiště, kam jsem letos zavítal po dvacátéprvé. Když jsem přijel s kámošem na parkoviště před benzinku, šli jsme suverénně do areálu, že si odbydeme povinné nasazení náramku s finančním čipem, dokud tam není fronta. Čurbyžel nás tam nepustili s tím, že budou pouštět až od dvanácti hodin trutnovského času. Trochu zklamání, ale co už. Na tyhle kapitalistické móresy jsme byli zvyklí z monstrakce s názvem Brutal Assault. I kvůli těmto nelogickým tahům ze stran pořadatelů, jsme tam přestali jezdit... Zašli jsme tedy na hotel ubytovat se s tím, že když je ten poloviční ročník, že snad nebude tolik lidí a fronta později žádná nebude. Když jsme ale šli zpět z hotelu k areálu, potkali jsme kámoše, který jel na hotel a hlásil, že před vstupní branou se tvoří fronta až někam do prdele. Trochu mě to nasralo, ale nakonec se ukázalo, že kámoš nejenže blbě slyší (dostal facku v ringu na ucho a od tý doby na něj ani po operaci neslyší) ale on i blbě vidí, protože fronta měla sotva padesát metrů a navíc docela rychle odsejpala. Jenže když jsme si vystáli novou frontu u vstupu, logicky se musela uvnitř tvořit fronta na dobití čipů na náramcích. A taky že jo. Mraky se začaly zlověstně kumulovat, takže když jsme pak stáli s kámošema ve frontě až do prdele k okénku, kde nám nabili čipy, spustil se parádní liják. A panečku, jak by to odsýpalo, kdyby se otevřelo ještě i druhé dobíjecí okénko, které bylo zavřené. Patrně málo personálu, protože i sám velký pan pořadatel u vstupu kontroloval vstupenky. No každopádně to trochu zamrzelo. V pláštěnce jsem tedy moknul ve frontě, kámoši stáli pod střechou. Po nabití financí jsme konečně mohli vyrazit na pivko. Kelímek 70Kč, pivo 45Kč, manipulační poplatek 30Kč, takže po zakoupení prvního piva jsem na náramku měl z nabitých 1000Kč krásných 855Kč. A to se vyplatí. Naštěstí byl letos na čepu Radegast Ratar a řeknu vám, byl naprosto skvělej. Žádnej festivalovej speciál, jak je zvykno na festivalech. Nic takového. Tohle pivo bylo prostě boží. To se kurva pilo samo. Nekopalo to, bylo to vychlazený, chutnalo to prostě jak pivo v hospodě. Vynikající!! Započali jsme teda prolévat játra Ratarem a nadávat na největší nešvar letošního obscénně extremního festivalu. A tím byla absence programu. Kdybychom dostali u vstupu místo promoletáčku vytištěný program, každý by to ocenil více. Ano v době dat a mobilních telefonů si to můžeme vyhledat, a i v areálu to bylo na několika místech uvedené v bilboardové formě, ale zvyk je železná košile a mě prostě ten tištěný program chyběl. No a tady veškerá kritika ve věci pořadatelství končí. První kapelu jsem chtěl vidět. Už jenom kvůli tomu, že bubeník pochází z mojí rodné vsi, v sestavě mají Mexičana a prý hrají i nějaké zábavné covery. Ano ono je jedna věc chtít vidět a pak to porovnat s viděným výsledkem. Tohle se nepovedlo. A rozhodně tomu nepřidalo ani hodinu a čtvrt zpoždění, za které ale kapela nemůže. Závada byla na nějakém zařízení. Začalo se tedy déle. Nikomu to nevadilo. Ratar nás hladil na těle i na duši a HYSTOS - tak se jmenovala ta kapela, šla jedním uchem tam a druhým ven. Ony zmíněné covery byly od kapel Brujeria a Root. A nevím který byl horší. Ale asi ten od Brujeria. Každopádně skvělý tah byl ten, že Hystos hráli jako první, a ještě lépe to vyšlo s tím zpožděním, že všichni už byli nadržení na muziku, takže i Hystos si užil křepčení fanoušků pod pódiem. Čínská chřipka za poslední rok a půl pěkně zamotala hlavu promotérům a pořadatelům různých akcí a po době, kdy nesmělo být nikde nic, se povolili alespoň menší akce. A i tou měl být letošní, řekněme malý, obscín. Co se počtu návštěvníků týká, ani mi to nepřišlo. Co se týká vybavenosti areálu, zaregistroval jsem absenci velkého stanu nahoře, menší pódium, bez velkoplošné obrazovky, méně dister, menší cattering, ale vůbec ničemu to nevadilo. Všechno šlapalo a ani fronty se nikde moc netvořily. Na druhou kapelu jsem se musel jít vymočit do nejskvělejšího vynálezu na světě, do chcací rakety. Měl jsem tou dobou už šest piv a hrozilo protrhnutí hráze. Nemohl jsem se dochcat. Lidi kolem odcházeli a přicházeli a já pořád chcal a chcal... AFTERCOME hráli jakýsi punk grind crust, který zněl velmi dobře, ale já musel sejít ke vstupní bráně, neboť přijel kámoš z Rumunska a já pro něj měl vstupenku. Na FAÜST jsem byl zvědavý, zda potvrdí svoje kvalitní vystoupení z loňského miniobscenu a nezklamali mě. Byli neméně dobří jako minulý rok. Parádní treš! TRIGGER mě zaujal svým bordelem který lahodil mým ušním boltcům a taky to, že měli bicmena netradičně vlevo z našeho pohledu. REPULSIVE FEAST produkovali crust? Co já vim. Tyhle škatulky mě serou. Pro někoho je to Dbeat, pro někoho crust, pro mě je to všechno metal. Potím se jak kůň po velký pardubický a tak navyšujeme rataří tempo a lejem to do sebe horem pádem. BLACK SACHBAK z Izraele hráli trochu jako Anthrax a mě se to dost líbilo. Mám rád takovej bigbít. Pak byli na řadě NEEDFUL THINGS a na ty jsem byl zvědavej, protože vyměnili zpěváka. Bylo to dobré jak pardubický perník. Byl jsem se podívat i v první lajně v kotli a karma zapůsobila a tak jeden pařmen mě pošlapal ruku a druhej mi prdelí skočil na hlavu. A aby toho nebylo málo, když jsem si pak šel pro pivo, zavadil jsem kraťasama o vykukující šroub z lavičky a roztrhl si kapsu tak, že mi peněženka z ní vypadla. Mám neblahé tušení, že pokud někdo nenasype do rekonstrukce bojiště pár milionů, další generace nebude mít kde pařit. Areál chátrá a je to vidět. Nejvíc právě na těch lavičkách. 

PUTRID OFFAL byl o pět bordel, který mám rád. SPASM  rozjeli klasickou spasmí prasečinu se vším všudy. Zahráli nový song, který zněl úplně jinak, než jejich dosavadní produkce. Trochu jako atmosférický blackmetal devadesátých let... Kecám. Nikdo by nepoznal, že se jedná o nový song, kdyby to zpěvák Radim neprozradil. Tentýž zpěvák také pochválil nahaté obecenstvo, kterého se vyrojilo letos víc než dost, o čemž bude ještě řeč. Pak naběhli INSANITY ALERT a zase nás poslali všechny do hoven. Bylo to skvělé jak chléb s máslem, rychlé jak Petr Rychlý a zábavné jak demonstrace v Teplicích. Prostě skvělá live-kapela. Zpěvákovi od minule vyrostlo bříško, ale na mě nemá. Před odjezdem jsem se vážil, měl jsem krásných 106,8kg. Dnes, když píšu tento výblitek, vážím rovných 110kg, což zas až tak velká hitparáda není. Zvukově tomu nebylo co vytknout, kotel se pod pódiem vytvořil ve velikosti větší, než velké a všichni si to užívali, protože Insanity Alert jsou prostě skvělí!! Po nich se zvučilo a zvučilo. To totiž hvězdy HATE chtěli dobýt Bojiště a tak namistrovaně ladili své nástroje jak mistři světa ty vole až už to začalo být trapné. Hudbu Hate jsem měl vždycky za takovou slabší odnož Behemoth, ale nakonec se mi to celkem líbilo, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tahle kapela prostě na OEF nepatří. Nakonec mě to může být putna, neboť jsem polovinu setu strávil ve frontě na pivo. Fronta čítala asi 5 lidí, ale bohužel za pípou se vystřídala směna a bylo to znát. Mladý klučina neměl šajnu jak se to má dělat, a tak na naše výtky ať kurva už točí, projistotu netočil. Prostě katastrofa. My tam měli žízeň, a jemu to bylo putna ty vole že nám utiká headliner festivalu díky jeho nešikovnosti. Jéééé ten si tam vyslechl.... Někteří šli radši na jiné pivo, kterých bylo k dispozici hodně. Já ale nechtěl míchat a tak jsem si počkal až brzda laskavě natočí. Pro příště by to chtělo zjišťovat u brigádníků, jestli mají aspoň nějakou praxi. SQUASH BOWELS mám rád, ale jak hráli minule na tomto festivalu se nemohlo líbit snad ani jim. Jenže to hráli starý songy ve speciálním vystoupení. Letos nic takového nehrozilo, takže to byli staří dobří Squash Bowels, které máme všichni rádi. Zahráli parádně. Po nich jsme dali už jenom turecký CENOTAPH, který ač bez basy, měl excelentní zvuk a jejich brutal chlív death zněl brutálně dobře. Jenže pak jim praskla struna bo co a nějaký čas nehráli, tak jsme se s kámošem odebrali a šli na hotel. Ono to samozřejmě bylo spíš únavou, ale všude budem řikat, že nás nebavilo čekat, než si kapela vyřeší svoje technické problémy. Na hotelu jsme pojedli, provedli ústní hygienu a zahučeli na lože s nebesy. Spokojení. První den se přes počáteční nasranost zmíněnou výše, vydařil.

Druhý den, tedy sobota, začala hromadným vyprazdňováním střev. Teda ne hromadným že jsme srali všichni pohromadě, ale hromadným jakože jsme srali všichni, ale pěkně popořádku. Pak proběhla snídaně a pak něco, co bylo v plánu. Otevření nafouklé konzervy švédské lahůdky, OSKAR SURSTRÖMMING. Nerad bych to zde rozebíral, a právě proto to zde nerozeberu a rozeberu to tady někdy jindy. Ale možná taky ne. Než jsme se vyhrabali, bylo půl jedenáctý a tedy čas odchodu do města na oběd. Šli jsme automaticky do hospody, kam jsme chodívávali minulé roky na vynikajícího burgra, ale covid pěkně zamával z restauratérstvím, takže hospoda zavřená. Vzali jsme za vděk hospodu v podloubí na náměstí, kde kuchyně nestála za mnoho, obsluha stála taky za hovno, ale důležitý byl teplý oběd do našich žaludků. Opět se potíme neskutečným způsobem. Paní Honsová je píča. Sice jsem to již zmiňoval, ale ona si zaslouží to zopakovat, neboť opakování je píča Honsová. Rychle dobít nový prachy na chlast a v mém případě urychleně, ale opravdu   U R Y C H L E N Ě  do toitoiky, ve které jsem strávil krásných 20 minut. Vyšel jsem z ní jako nový člověk. Takhle dlouho jsem snad ještě nikdy nesral. Divím se, že se to tam všechno vešlo. Vždycky jsem si myslel, že už to je všechno, ale pak to ve mě zavrčelo a další gejzír obscene extreme mi vyletěl z prdele rychlostí 3 machy. Z toitoiky vycházím naprosto unavený, propocený a potácím se ke korytu s tekoucí vodou, sahám po mýdle které tam někdo nechal, oplachuju si obličej a od koryt jdu jako nový člověk, krokem lehkým, kam jinam než pro pivo a pak honem na kapelu, neboť z pódia se ozývá to, co má každý normální člověk rád, tedy grindcore jak prase, který produkuje duo říkající si IMPULSEAR. Po nich pražští JUST WAR odehráli vynikající set plný motorometalu. To bylo opravdu skvělé. Kdyby dostali hlavní vysílací čas, tak rozbijou bojiště na sračku. Oproti nim mě následující SCHIZOPHRENIA moc nenadchla. Na můj vkus to bylo moc metalové. Ale dobře se u toho popíjelo. U prvního songu jsem si řikal, že slyším Morbid Angel. Později jsem si všiml, že kytaristi mají trička Morbid Angel, takže je jasné odkud vítr fouká. A hádejte, jaký si na konec vystoupení střihli cover... Ano od Morbid Angel. BOWEL FUCK trávím dole u kulinářských stanů. Když jsem šel opět na raketu, všiml jsem si, že někteří, kteří měli hovno v poslední zatáčce otevřeli dveře toitoiky a znechuceně je hned zase zavřeli a šli zkusit další, která neměla nasráno tam, kam normální člověk nesere. Také jsem zaregistroval holčinu, byla to normální holka, docela pěkná, udržovaná, jak vylezla z toitoiky, spokojená, že vykonala potřebu. Chvíli na to se objevil týpek se skříženýma nohama, otevřel dveře toitoiky, ze kterých před chvílí vyšla ona spokojená dívka a znechuceně odvrátil nos a oči od míst, kde dívka vykonávala potřebu a šel zkoušet štěstí do nějaké jiné umělohmotné boudy určené k vyprazdňování. A co tím chtěl básník říci? Že největší prasata co se týká sraní a chcaní jsou ženský. Ale i tak vás mám rád!! Jste krásné a že vás tam letos zase bylo... Radost pohledět. A na ty polonahé, to byla pastva pro oči! Pak jsem zašel na PERFECITIZEN, kteří se mi líbili vloni na NTEY festu. Avšak zde, to byla strašná nuda a bylo to tím, že hráli z nového alba, které se mi nelíbí. Staré songy fungovaly dobře. Nová tvorba je moc složitá, a já jsem člověk jednoduchý. SKIPLIFE oželujeme a jdem si nacpat nácka. Tím nemyslím nácka jako nácka, ale nácka jako nácka, tedy žaludky. Říká se to tak, nebo ne? Na výběr byla více než dostačující nabídka všemožných veganských produktů. Já si vybral s kámošem tortillu s falafelem, česnekovým dipem a zeleninou. Velkou za 150Kč. Možná se někteří podiví nad cenou, ale tady se musím prodejce zastat. Nejenže falafel v tortille byl dobrý, ale byla toho hromada. Obrovská tortilla, v tom 5 falafelových karbošů, hromada zeleniny a skvělý česnekový dip. Nejsem žádný houžvička a jím rád a hodně. Snědl jsem i tuto tortillu a můžu říct, že jsem měl problémy ji do sebe celou nasoukat. Dobře investovaných 150Kč!! Po tortille naběhli SKELETHAL, kteří měli výtečný zvuk a jejich death byl též výtečný. Tím nechci říct, že by jiné kapely měly zvuk na hovno. Většinou to bylo tak, že první song se to vyladilo a zbytek setu už byla jedna velká křišťálová zvuková stopa. LYCANTHROPHY bez zpěvačky Zdíši mě nijak zvlášť nebaví, takže jsem je s kámošem strávil v odpočinkové zóně na lavičce v parku, kde jsme dali odpočinout našim znaveným údům. Co jsme slyšeli, byla plně komplikovaná hudba plná nečekaných záseků a řvaní. ZATRATA bylo něco co se mi naopak líbilo. A líbila se mi i dvojbarevná dredařka, která suprově pařila mimojiné právě i na Zatratu u levé strany pódia. Chtěl jsem si ji natočit, protože se mi velice líbila, ale než jsem tam došel, tak nějací dobrodruzi vytáhli v kotli dýmovnice s černým kouřem, škrtli zápalkou a rázem bylo pod pódiem nedýchatelno, neviditelno, černo. Černokouř mě spolehlivě vyhnal z kotle. Dobře mi tak. Nemám šmírovat hezké špinavé krasterky. 

Po výborné Zatratě měli ABORTION těžkou úlohu, ale jejich vystoupení bylo plné kokotského humoru a nagrindovali do nás pořádnou porci pravého slovenského grcu, který se musel líbit všem kdo šel kolem. Po Abortion naběhli kámošovi oblíbenci FLESHCRAWL. Já z nich zpočátku moc nadšený nebyl, ale od třetího songu se mi to líbilo. A to tak že hodně. Takže mé obavy z třičtvrtě hodiny nudy, se ukázaly jako liché. Když jsem si po Fleshcrawl šel pro pivo, sympatický chlapík v kloboučku za pípou mi sdělil infarktpřivozující novinu: Dochází Ratar. Je ho už jen 6 sudů. Chytl jsem se za srdce a bylo mi to hrozně líto, protože ten Ratar, to zlato, které Radegast uvařil, byl prostě skvělý. No co, budem chodit na desítku. Ono už stejně nebylo moc piv v plánu. Na JACOBSAE jsem vůbec nebyl zvědavej. Nikdy jsem je neslyšel a ono mě to rozsekalo na louži výkalů. Naprosto perfektní zvuk, precizně provedené zasekávačky, fastcore jak cyp ty vole. Veliké překvapení pro mě a do té doby asi nejlepší kapela festu v mých uších. Po Jacobsaech naběhli skoroPUNGENT STENCH a nastalo peklo. Přehrávali totiž první desku, kterou ač jsem slyšel naposledy jako dorostenec střední školou povinný, vybavoval si postupně všechny písničky. Jako kdyby mi je v mozku nějaká neviditelná mechanická ruka vyndávala z regálů ze šuplíčků. Zajímavý. Po Pungentech se odebíráme spokojeně znavení, nebo znaveně spokojení na hotel, kde se dohadujeme co bylo ten den nejlepší. Ukončil jsem to vsunutím špuntů do uší, ve kterých mi příjemě hučelo.

Neděle opět začíná snídaní s kámošema z hotelu a odjezdem jednoho z nich na dětský tábor. Jako vedoucí... Pak se zašlo na pizzu, která byla vynikající. Stejně tak obsluha, která byla rychlá a usměvavá, narozdíl od minulých let, kdy tam obsluhovaly krávy převlečené za servírky. Pizza nám zaplácla naše bezedné nácky a tak na CONQUESTIO funíme a při tom sledujeme holčinu, jak huláká v pro nás nezajímavém crustu bo co to bylo. Ráno bylo pod mrakem, ale už když jsme dorazili do pizzerie, tak bylo hnusně dusno. Přesně jak nepředpověděla paní Honsová. To je totiž strašná píča, kdybyste to nevěděli. Po tý pizze se mi do piva ještě nechtělo, tak jsem zašel na vynikající Cider. Bohužel to byl poslední, protože chvíli na to došel. Škoda. Zašel jsem tedy na alkonádu, konkrétně na aperoládu, což byl za 110Kč panák aperolu, led, grepový sirup, soda a kousky citronu. Naprosto vynikající!! Osvěžující, a trochu předražené. Půllitr jsem měl v sobě za pár minut a kdybych se tím měl nabažit, vychlastal bych toho galon. Tak dobře mě ale neplatí. Jdu si projít distra konečně a zjišťuju, že někteří prodejci jsou asi z jiné planety co se cen hudebních nosičů týká. Sháněl jsem Hellhammer, ale bez výsledku, takže letos jsem si nepřivezl žádné cédéčko ani desku. Pak jsem zašel znovu za holčinou, která mi udělala ten skvělý aperolový nápoj. Chtěl jsem si dát ledový čaj, protože bylo zkurvený vedro, jak ostatně nepředpověděla píča Honsová, ale ledový čaj už došel. Nechal jsem si tedy namíchat čerstvou limonádu s příchutí limetka a máta. Upozorňuju slečnu, kterou bych v tu chvíli nejradši zprznil, že požaduji, aby to bylo studené. Ubezpečila mě, že to studené bude. Ovšem když jsem se poprvé napil, nejradši bych tu slečnu, kterou jsem chtěl před chvílí prznit, zabalil do ostnatýho drátu a strčil ji ze Sněžky dolů. Teplý to bylo ty vole jak chcanky. Když to nemáš chlazený, tak si vytři kundu kopřivama!! Když jsem to nasraně dopil, zašel jsem na radegastskou desítku a bylo zase dobře. TURTLE RAGE jsem tedy trávil již s nápojem metalistů a užíval si bordelu až na kost. Je k neuvěření, že se něco takového dá vyprodukovat ve dvojici. Zahráli nám asi třistapadesát tisíc písniček a šli od válu. Dobrá práce! Při jejich setu jsem se s kámošem bavil tím, že jsme pozorovali ožraly a odhadovali, jestli klopýtnou o kus trubky, která uprostřed cesty mezi lavičkami trčí asi patnáct centimetrů ze země. Zatímco opilci se s přehledem kolem trubky vymotali, střízlivě vypadající účastníci zájezdu jménem OEF padali k zemi jak hrušky. Je až s podivem, že se nikomu nic nestalo. Kdyby totiž na tu trubku někdo spadnul hlavou, nastal by velký problém... Další kapelou byla KULMA, která byla na můj vkus příliš uřvaná. Tou dobou se s námi rozloučil další kámoš, který musel domů jet obhospodařovat venušin pahorek své ženy. Zůstal jsem tedy se zbytkem kámošů a jednou kámoškou, o níž se nemohu zde na blogu zmiňovat, neboť by se tento výpotek změnil na růžovou knihovnu a to samozřejmě nikdo nechce. Poslechli jsme si sympaticke kratke zobaky z Ostravi jménem NAHUM   a po nich já už celý natěšený letěl dolů kousek za kotel na SICK SINUS SYNDROME. Tahle kapela byla můj osobní headliner. Já věděl že budou dobří. Věděl jsem to už když vypustili do světa první písničku na jůtůbu, že budou dobří. Byli tak dobří že jsem jejich set strávil celý na sluníčku, vypotil jsem cisternu potu a slunko mě sesmahlo na Palacha, tak jak je to u mě zvykem. Bylo to to samé sluníčko, které tento víkend dle paní Honsové vůbec nemělo vylézt. Víte kdo je to paní Honsová? Nevíte? Tak já vám to prozradím. Paní Honsová je hlavní odhadovatelka počasí v naší krásné zemi české, která odhadovala, že celý víkend proprší a bude 17 stupňů. Odhadla to špatně a proto je to píča. PRŮMYSLOVÁ SMRT byla opět uřvaná kapela, která mě nijak nenadchla a tak jsem ji prolil v hledišti ve stínu. Rumunští NECROVILLE byli nejzajímavější svojím původem, tedy Rumunskem. Jinak jsem na jejich deathmetalu neshledal nic, co by vybočilo z podprůměru. Po nich zahrála EXORCIZPHOBIA, kterážto mě taky moc nebaví, protože když bych si chtěl poslechnout, kapelu hrající jejich styl, sáhnu po Anthrax a ukojím svoje crossoverové choutky. Ale cover od Malignant Tumour za pěvecké pomoci zpěváka z Malignant Tumour byl fakt dobrý. Po Exorcizphobii se na pódium s chodítkama přišourala část domova důchodců, říkající si SCHISMOPATHIC. Ty vole dědkové starý jak dřevěný uhlí a oni to drtili jak manažer dělníka! Neuvěřitelný! K další kapele nevím co už mám napsat. FLESHLESS je prostě dobrej. Výborně se u toho kejvá do rytmu hlavou a to i za předpokladu, že jste je viděli už hodněkrát. Pak naběhli GOD DETHRONED a já se rázem ocitl někde na jiném festivalu. Vůbec se mi to nelíbilo, bylo to na mě moc melodické, vyměklé. Ještěže se na scéně objevili naháči, které zmiňuji v počátcích tohoto výseru. Takže si to představte. Kapela velkého jména, která musí být vyplašená už jen z toho, kam že se to dostala, dohraje písničku, a najednou na pódium vyleze kluk s holkou, kluk stáhne kaťata a holka mu začne náruživě kouřit péro. Všichni kolem se smějí, kouřenej týpek vytlemenej hází šťastné pohledy do obecentsva, rukama přiráží hlavu klečící partnerce a užívá si svoji třičtvrtěminutu pornoslávy. Asi tak dlouho totiž trvala tato roztomilá exhibice, na kterou God Dethroned nezapomenou ani až se rozpadnou. A to v tu chvíli netušili, že hned jak začnou hrát další písničku, vyleze na pódium další dvojce, tentokrát kaťata stáhla holčina, vytasila chlupatou píču a kudrnatý týpek ji začal přímo před kapelou lízat. Neskutečné, a ještě teď, když píšu tyhle žvásty mi slzí oči smíchem. Když holčina schovala svoji chlupatou bembeřici, už se nic podobného při setu God Dethroned nekonalo, takže se v klidu důstojně dokončil koncert a všichni na něj budou vzpomínat. Někteří na to, jak kapela dobře zahrála, většina přihlížejících na to, jak se na Obscínu při koncertu kouří a líže. Takhle vznikají legendy a předsudky o tomto festivalu. Stačí prolézt některé internetové diskuze, pokud se někde píše o Obscene Extreme Festivalu. Lidé neznalí poměrů v tomto festivalu vidí jen násilí, hovna a sodomii. Jsou to samozřejmě slabomyslní lidé, protože normální člověk musí v Obscene Extreme festivalu vidět lásku k muzice, přátelství a zábavu. 

Na GRIDE jsem byl zvědavý jak středoškolák na klitoris a tak jsem se uvelebil na pěkném místečku a pozoroval prachatický coremetal v okleštěné obměněné sestavě, kde bubeník, který mimochodem neskutečným způsobem zvládal bubnovat a i zpívat, kde basu drtil bubeník Honza Kapák z Masters Hammer a kde kytarista řezal rify a melodie a hlasivky zároveň. Bylo to působivé i bez šedivého dlouhána, který dříve obstarával pozici uživatele mikrofonu. Bylo to bych řekl že i lepší. Ale nejsem znalec Grajdu. V tu chvíli jsem se zbytkem kámošů řešil důležitou věc. A sice jsem vypozoroval, že po Radegastu vůbec nesmrději naše prdy. A že jeden z mých kámošů se s prděním vůbec nesere. Prdel mu bublala každou chvíli, že jsme si všichni mysleli, že se zesral. Ale nezesral. Ale ani to taky nesmrdělo. Ani jsem z okolí nezaregistroval žádný smrad z prdů, jak tomu bylo zvykem. Ano bylo tam méně lidí, ale stejně, když si člověk usere, tak to prostě smrdí. Zvlášť když tři dny chlastá pivo a žere příšernosti. Letos ale ne. Řešení je jasné. Bylo to Radegastem. Jak tam většina lidí chlastala Ratara, tak prostě to pivo je tak dobrý, že lidem nesmrděly prdy. A proprděli jsme se k poslední kapele letošního ročníku, a sice opět skoroPUNGENT STENCH, kteří na svém druhém letošním vystoupení odehráli své druhé album. Sám za sebe mohu říci, že se mi vystoupení z předešlého dne líbilo více. Nejspíš proto, že první deska kterou přehrávali, obsahuje lepší materiál. Druhá deska je taková utahaná, sice hutná, ale prostě utahaná. Na scéně se opět objevují naháči, takže v nejeden okamžik na pódiu kromě kapely a securiťáků byli i čtyři úplně nazí kluci, kteří pařili svými bimbasy. Kapela dokonce i poděkovala za čtyři penisy na pódiu. Pak se tam objevila i holka s kozama venku, a pak zase kokoti a pak jsme si vyřvali přídavek a pak byl konec... Uteklo to jako voda, ale pokud se mě týká a měl bych si vybrat, dávám přednost letošnímu formátu festivalu. Tři dny bohatě stačí k domrdání mého zchátralého organismu. I letos byly k vidění netradiční masky, například již tradiční Marge Simpson, králíci, Mad Max, různí superhrdinové, kočičky, prase atakdáleatakdále. Ovšem dva převleky zde musím vyzdvihnout, protože byly sexy, úchylné a dokonalé. Jedná se samozořejmě o sadomaso dvojci a pak o Bohuša. Obojí vidíte na fotkách pod textem. Proč Bohuš? Však má jen červený trenky, bílý tílko a hučku s parukou. Jenže ten týpek, vysoký hubený, měl víc Bohušovské pohyby, než samotný Bolek Polívka ve známém filmu. A tím letošní slintání o festivalu Obscene Extreme končím, jen ještě připomenu, že Honsová je píča: Honsová je píča.

OBSCENE EXTREME 2019

Dějství první, punková středa: Kterak jsme se stali punkáči.

Na můj dvacátý ročník jsem vycestoval společně s kámošema Medvěděm, SODíkem, Magim a Amorfisem. Už od začátku nám bylo jasné, že se vožereme jak hovada. Sice nás po zjištění, že pivo stojí 40Kč nebo speciál 50Kč trochu lepilo přes kapsu, ale i tak jsme započali letošní obscín ykstrým velkolepě. Systém cahless, který byl na festivalu letos poprvé se osvědčil jako výborná věc. Hlavně pak pro pořadatele, protože nikdo nepřepočítával vykurvený žetony a prostě se chodilo pro pivo, dokud byl čip na nármku nabitý. No, myslím si ale, že mohlo bejt pivo o pětikačku levnější. Srát na to. Přijeli jsme hlavně za muzikou a středa nabízela punk jak cyp. Z toho co jsem viděl, tak FINAL FLAG se Skořim z Exocizphobie v sestavě na rozjezd byl uplně ideální. Změna v sestavě hned na začátku, už nevím proč, ale kapela THALIDOMIDE což byli kluci, kteří přijeli na festival se stánkem veganskýho žrádla se jako náhrada za odpadnuvší kapelu osvědčila. Hráli parádní punk a nám pomalu nad ušima začaly opadávat vlasy a tvořila se nám hezká číra. Magi se ještě před začátkem muziky zúčastnil soutěže v požírání pálivých papriček. Je to vůl. Něco sežral a pak ho bolel žaludek a bylo mu blbě a vypadalo to že každou chvíli vyblije vnitřnosti. On je ještě mladý a blbý a proto dělá takové kraviny.

 Během roku se šuškalo docela nahlas, že areál dojde jistých změn v podobě nových laviček, nového rozvodu elektriky a vody a všeho možnýho. Nevim jak voda nebo elektrika, ale na oko nebyla znát jediná změna. Zkrátka to všechno zůstalo při starým. Ale ruku na srdce: Chce někdo vypolstrovaný sedačky na festivalu, kde spotřeba piva za víkend rovnáse spotřebě piva České republiky za rok? Nechce. Pokud někdo před začátkem festivalu remcal, že punková středa je na hovno a že zvát kapelu NVÚ je holý nesmysl, musel zavřít svoji hubu právě při vystoupení envéúček, kteří byli jedním slovem skvělý, dvěma slovama uplně boží. Ale jako fakt. Já punk normálně neposlouchám a ani jsem nikdy neposlouchal, ale ono to bylo uplně boží. 

Tou dobou nám už opadaly skoro všechny vlasy a zůstala nám jen krásná barevná číra trčící z našich vymaštěných hlav. Stávali se z nás punkáči. Transformace ale ještě nebyla u konce. Konečný stav punkáčství se dostavil až s kapelou TELEX 2019 kterážto nás všechny rozsekala. Dokonce i zpěvák věhlasné španělské kapely Haemorrhage, toho času od středy do neděle permanentně našrot, pařil v první linii a zcela evidentně si to užíval. Jeden člen naší punkové sestavy, konkrétně Medvěd, není medvěd jenom tak pro prdel. Je to chrabrý bard, jehož tělo je tvořeno sto kily živé hmoty a pětadvaceti kily penisu. Ano, tento stopětadvacetikilový kolos se pod vlivem nějakého toho piva, rozhodl, že půjde do kotle ukázat punkáčům, jak deathmetalisti pařeji na punk. Medvěd tam naběhnul a punkáči začali lítat vzduchem jak se od medvěda odráželi, jako když Obelix naběhne do Římanů a ti lítají i s koněma až za kopce. My ostatní jsme se tomu začali smát. Ale smáli jsme se tomu ne jako normální lidi, ale tak, že jsme se za naše léty vykrmovanými břichy popadali. Nejhorší na tom bylo, že nás ta představa, jak si medvěd rozráží cestu kotlovým davem, že punkáči se od něj odrážejí a nevědí která bije co se stalo, nás rozesmála tak, že jsme se tomu tlemili až do noci na chatě, kde jsme propukli v nekontrolovatelný smích. Po Telexu jsme shlédli ještě  Oi Poloi a GBH. Ale nemohu je jakkoliv hodnotit, neboť spotřeba piva naší party rostla neúměrně našim platům. Dokonce jsem se tak zchlastal, že jsem si já, odnaučený kuřák, po víc jak patnáci letech zapálil cigaretu. Čtyřikrát jsem potáhnul a musel jsem si sednout, protože stát ještě pár vteřin na nohách, tak se skácím k zemi a je ze mě mrtvola. Takový účinek na mě měla cigareta. Zas mám na patnáct roků pokoj....

Dějství druhé, hlavní část: Delirium, headliner a crusteři.

Čtvrtek začínáme svalovou únavou našich pekáčů buchet na břichách. Ne z posilování, ale z toho neskutečnýho tlemení Medvědova rozrážení punkáčů z předešlého dne. Že bude hlavní postavou Medvěd i ve čtvrtek, to jsem tušil už ráno v 5:15 hod. To se totiž Medvěd s Amorfisem rozhodli, že se probudí, trochu podebatují se mnou, SODíkem a Magim a půjdou do sebe lejt pivo. Takže ve čtvrtek ráno ve čtvrt na šest po prochlastané středě zazněla věta "kopni do SODíka ať už nespí". Také proběhla žhavá debata o rozmetání hoven po louce za zvuků medvědových bublavých prdů. Medvěd mě také chtěl znásilnit, ale měl smůlu, neboť mezi mojí prdelí a jeho pětadvacetikilovým hovadem v trenkách, byl můj spacák. Ten mi zachránil věneček. Ještě si vybavuju halekání věty SEBER SE KUNDO A TÁHNI. Je možné, že si někdo z nás vzpomněl na svou ženu. Amorfis tou dobou bere do ruky lahváče a medvěd se rozhodl nebýt pozadu. Já jsem jim jen připomněl, že pokud se snad rozhodnou, že by čtvrtek začali chlastáním už před šestou hodinou ranní, bude to mít za následek to, že zemřou. Ale že umře zrovna medvěd, který má stodvacetpět kilo, z toho dvacetpět čurák, to jsem nečekal, zvlášť když Amorfis má i s postelí míň než Medvědův kokot. Já, Magi a SODík jsme chrupali až do osmi a bylo nám hej. Kluky jsme našli venku před chatou na lavičce obloženými práznými lahvemi a plechovkami. Byli vožralí. Do areálu jsme se dostali na kapelu NERVE GRIND, což byla brutální palba, ze který nejednomu brutálně založenému grinderovi ťukalo v trenkách. Při kapele CARTILAGE, která byla mimochodem v mých uších naprostá bomba, medvěd poprvé ten den vytuhnul na lavičce ve třetí řadě. FEKAL ADDICTION po Cartilage byla trochu nuda, tak jsme s Magim a SODíkem zašli do města na baštu. Cestou jsme potkali Medvěda s Amorfisem zavěšeného do nějakého vlasatého týpka. Ani nevnímali, že jsem jim oznamoval, že jdem na oběd. Vrátili jsme se na MILKIN THE GOATMACHINE, ale vůbec mě to nebavilo. Ovšem po nich moji milí přátelé, po nich naběhla největší hvězda festivalu, a jediný možný headliner pro tento ročník, japonští hlukmistři FINAL EXIT. Kdo mě zná, tak ví, že tuhle kapelu sleduju od jejich začátků, tedy již drahných dvacetpět let. Když je sem v roce 2015 nebo kdy to bylo, Čurby po mých letitých urgencích dotáhnul, dušičky by se ve mě nedořezal. Tenkrát jsem si Final Exit užil v první řadě a počítal s tím, že je už nikdy naživo neuvidím. A hele. Několik roků se sešlo s několika lety a já opět koukal na vystoupení velkého a malého japončíka, kterak do nás hustí statisíce písniček s takovou grácií, že i Karel Gott z toho vystříknul do zkumavky. Opravdu, tohle bylo absolutně jedinečné. Odlišný setlist od minulého vystoupení, tisíckrát lepší zvuk, Hisaova hra na růžovou kytaru, kterou ladil, jak kdyby hrál ve filharmonii snad dvacet minut, a způsob, jakým Ryohei bubnoval, to se prostě musí vidět, zažít, slyšet. Nejlepší kapela na festivalu!! 

Po nich jsme začali hledat Medvěda s Amorfisem, ale nebylo po nich ani vidu ani slechu. Zašli jsme tedy na MISERY INDEX a bylo to velmi ale opravdu velmi dobré. Tou dobou jsme objevili Medvěda. Válel se pod stromem, chrápal s kelímkem u tlamy a lidi si ho tam fotili. Stejně jako jsme si vždycky podobná individua ožralá fotili my. Medvěd tedy dobručel. Amorfis ho uchlastal a potvrdilo se to, co jsem jim ráno po páté říkal, že zemřou. DROPDEAD není můj šálek chmelomoku, takže jsem ho s čistým svědomím prochlastal a prožral (koftu ze zelí) a prokecal nahoře na asfaltce. Poslední kapelu toho dne, kterou jsem zaregistroval a moje mozkové buňky si uchovali vzpomínku, byli legendární CANNIBAL CORPSE. Oficiální headliner zahrál výborně, to je pravda. Ale asi nevěděli pořádně do čeho jdou, protože snad prý požádali o krocení divé zvěře při stagedavingu, takže posílená ochranka vracela nadšené maniaky z pódia zpět do kotle. Už se těším, jak za rok bude ve festivalovém programu koment někoho z Cannibal Corpse, budou lízt Čurbymu do prdele, jak to bylo skvělý, když fanoušci skákali z pódia po hlavách, že si vybavujou dobu před dvaceti lety.... Ještě jsme si dali Sultána a Majkelínu a jejich sado maso projekt. Čekal jsem sice něco uplně jiného, ale vystoupení se mi líbilo. Mělo to hlavu a patu. Sultán nejprve jednu moc sympatickou holičnu s krásnou píčou mučil vázacím drátem tak, že jí ho omotal kolem krásných ňader až se jí to zařezávalo. Pak ji pověsili hlavou dolů a chvíli ji topili v připraveném akvárku s vodou. Potom jí Majkelína sešvihala devítioscaou kočkou, načež jí onu devítiocasou kočku druhou stranou vsunula do kundy jen to mlasklo. Devítiocaska jí po chvíli z kundy vyklouzla a po nezbytném mučení ohněm to přišlo. Na jakýsi oltář položili tu chuděru, Majkelína se jí chvíli hrabala svojí rukou mezi nohama a slečna předvedla prvotřídní squirt. Po pár vteřinách honění. Ty vole já se o to snažím takovejch roků marně a tady se to seběhlo během několika sekund. Velmi působivé. 

V pátek ve dvě hodiny ráno, když jsme dorazili na chatu, jsme našli Medvěda s Amorfisem jak skáčou na trampolíně a tlemí se jak debilové. Lítali tam ze strany na stranu až trampolína poskakovla malými skoky ze svahu dolů.... Kecám. Vožralý chrápali tak jak se dokodrcali do chaty. Po prvním natažení nosem jsem v ložnici ucítil zvratky. Lomcuju teda s Medvědem a halekám na něj VOLE NEPOBLIL SES? Odpovědí mi bylo jen zabručení OI POLOI VOLE. Středa z nás prostě udělala kované punkáče. Nakonec jsem zjistil, že jako zvratky tam smrděly medvědovy ponožky... V 9 hodin a 44 minut si Amorfis usral takzvaný lepíprd. Zalepil si s ním celou prdel k trenkám. Do areálu se dostáváme na jedenáctou na jihokorejskou kapelu L.P.P. což byl šílenej námrd. Kim Čon Idiot by asi koukal jak jižní sousedi dělaji muziku. Neustále do sebe lijeme jedno pivo za druhým. Na rozdíl od Czech Death Festu, kde bylo pivo extrémně hnusné a koplo mě téměř při každém napití, letošní festivalový gambrinus jedenáctka mě nekopla ani jednou, a to ani když mi v kelímku zbýval jen zbytek zvětralých chcanek. To samé platí i o desítce a o Velkopopovickém Kozlovi. Ze speciálů jsem ochutnal dva druhy a byly také dobré. Pivo se tenhle rok prostě povedlo a kdo tvrdí že ne, tak je idiot. Maďarští CRIPPLED FOX nám k chlastání nahrnuli pořádnou porci extrému. INSANITY ALERT, což byl výborný trešmetal a ještě sranda nám na závěr jejich setu naservírovali velmi povedený cover od Iron Maiden. V podání Insanity Alert i taková mrdka jakou Iron Maiden je, nezněla vodrhovačka "Ran tů d hil" jak hovno. V jejich podání to naopak mělo šťávu. Před začátkem kapely HOLY COST se v davu začaly objevovat nafukovací kraviny jako třeba meloun, jednorožec, šprcky a kobliha takže o půlhodince Goregrindu bylo rozhodnuto. Větnamci by asi koukali kde končí jejich nafukovací zboží. Ještě než jsem vůbec vyrazil na tento festival, instruoval jsem kluky, že v žádném případě nebudu chodit na oběd do restaurace na bojišti. Proč? Prostě proto. Když si může nějaká píča účtovat za půllitr limonády 50Kč (vloni) tak ať si vysere voko. Navíc celý to jejich chování tam  a výběr jídla, z toho by jeden blil. Takže i tento den jako  den předtím jsme se odebrali, teď už i s Medvědem a Amorfisem, do Hospůdky U rozmarýnku. Cestou se nám Medvěd svěřil, že ve čtvrtek byli s Amorfisem v tý zasraný Restauraci na bojišti a že prej ty vole je normálně otamtud ta kráva zasraná vyhodila, když si dali jídlo, a pak pivko a debatovali. Prej že aby opustili lokál a uvolnili místo dalším. Že ale měla poloprázdnou hospodu, to jí kundě nevadilo. Jo, já věděl proč tam nechodit. Nesympatický lidi, obsluha na vyližprdel ty vole prostě jebat jim prdele železnou tyčí. Stačí si přečíst nějaké recenze na ně.... Celou cestu si Amorfis s Medvědem navzájem pochlebovali, jak se jim to včera pěkně podařilo ožrat se jak hovada. Po obědě byla zdravotní procházka na náměstí, kde se v kašně koupali nějací crusteři. Na lavičce kousek od nich do sebe ládoval nějaký pán jídlo z fast foodu. Když se rozhodl, že to jídlo nedojí, šel ke koši a že vyhodí polystyrenovou krabičku se zbytkem. Jaké bylo jeho překvapení, když crusteři naběhli za ním a ať to nevyhazuje, že to po něm dojedou. Když do dohltli, začali vybírat koše kolem kašny. Jedna crusterka vytáhla z koše rozlízané lízátko a začala si na něm pochutnávat. Fuj. A přitom jsou ty crusterky tak krásný holky s tím jejich železářstvím zapíchaným ve xichtech a dredama a vyholejma částma lebek. Špinavý rozdrbaný oblečení, tetování. Prostě krásný sexy holky. Ale vidět je pak jak se váleji ve sračkách vožralý, jak dojídají jídlo z koše, mají to zapotřebí? To snad už ani není životní styl... Sháněl jsem na benzině jelení lůj nebo pomádu na rty, protože z všudypřítomného prachu a větru mi rozpraskali rty. Pán za pokladnou mě poslal do zadního regálu, že tam bych mohl něco najít. Jo našel jsem. Dámský tampony a šprcky. Nic na rty ale neměli. A nebyli jediní. Po celém Trutnově byl všechen maz na rty vyprodán, kromě na druhé benzince, kde byl k dispozici za 68Kč balzám na rty. Bohužel růžový. Jednou jsem si takhle ještě za školních let koupil podobnou kravinu růžovou a namatlal si s tím hubu. Pak jsem se divil, proč na mě každý kouká. Když jsem přijel domů, podíval se do zrcadla, zjistil jsem, že mám hubu zmalovanou jak druhořadá kurva. Takže mi vesele rty praskaly až do konce festivalu. Na SUBLIME CADAVERIC DECOMPOSITION jsem se těšil ale dost mě to zklamalo. Možná to bylo "hluchým" zvukem bez baskytary. Naopak MR. MARCAILLE nás všechny uzemnil. Violončelista obklopen bicíma drtil svůj violametal, kam se na to sere Apocalyptica. Jako bezdomovec vypadající šišlající dědek, tam všechno kolem sebe poflusal a posmrkal a pochrchlal a vychlastal, zahrál pár coverů a šel do píčy. Tohle byl Obscene Extreme!! VISCERA INFEST mě nebavili a to ani i když to byli Japonci, kteří povětšinou baví. Pak přišla legenda ROT a to byla jiná třída. Kytara zařezávala jak drátěná tanga do prdele Heleny Vondráčkové. Masakr!! Po nějaké době se na Bojišti zase na chvíli rozlehly melodie, to když zahráli PSYCROPTIC. Po všech těch masakrech příjemná změna. Při LOWLIFE se nad hlavami v kotli objevil vcelku velký nafukovací bazén a v něm pak i skokani z pódia a bylo to všechno tak neuvěřitelný, že jsem tam vydržel do konce protože jinak mi hudba Lowlife nic moc neříkala. Na REPULSION jsme si našli pěkná místečka uprostřed areálu a těšili se na legendu. Po půl minutě se předemnou ale postavila skupinka do té doby sedících špinavců od crustu a bylo po Repulsion. Zhyňte vy zhulení dredatí kokoti!! Repulsion, ač kapela, kterou jsem nikdy neposlouchal, se mi líbili. Zpěv sice trochu monotónní, ale hudebně to bylo výtečné. 

tohle jsem viděl při Repulsion

Sobotu začínáme v klidu obědem. Opět, už potřetí v hospůdce U rozmarýnku. Do areálu se doplazíme až na V.A.R. které jsem letos už jednou viděl a ještě jednou uvidím v listopadu, takže jsem je prochlastal a prokecal s přáteli. Na CENOTAPH jsem ale zašel a užil si jejich brutalmasakrdeathjízdu. Po nich se to zase začalo hemžit nafukovacíma píčovinama, takže bylo jasné, že bude nějaký gore. Kapela CLITGORE mi dosud úspěšně unikala a nechám ji unikat s poklidem dál. Nebyli ani poloviční jako například Spasm nebo Gutalax. HOW LONG jsme prolemtali, ale z toho co bylo slyšet pod borovicemi jsem usoudil, že by si stejně nezasloužili moji větší pozornost. Ovšem PURULENT SPERMCANAL, o kterých jsem SODíkovi básnil, že jsou dobří, a pobídl ho tak abychom strávili jejich set pěkně blízko, jsem si užil. Zahráli výtečně! A neodradilo mě ani sluníčko, který mě pálilo do krku a ani prach, který mi drásal moje už tak dodrásané rty. Dalším přelomovým milníkem na tomhle festivalu bylo zařazení speedmetalové kapely BÜTCHER. Vím že Čurby nemá speedmetal alá Helloween rád, tak mě to trochu překvapilo, ale rozhodně to byl dobrý tah. Kapela hrála jak o život a jejich mix Judas Priest a Kinga Diamonda s příměsí brutality zafungoval tak, že z toho byl masakr. Velmi dobré! GUTSLIT zaujali moje uši snad jen při písničce, se kterou jim vypomohl zpěvák z Gutalaxu. Jinak mě nechal absolutně v klidu. Při Deranged jsem zašel omrknout distra, konkrétně Bizarre Leprous, protože tam byla krabice s vinylama po stokoruně. Takže jsem si vybral 4 kousky z nichž jsem u tří nevěděl vůbec co ta kapela hraje za muziku. Škemral jsem tedy u Ganaye, jestli by nedal nějakou slevu když nevím co kupuju a nevěděl to nikdo kolem, ale Ganay byl neoblomným, protože dát slevu ze slevy prostě už nejde. Povídám mu tedy: "V Děčíně jsi mi prodal Purulent Spermcanal za dvě kila protože jsme neměli drobný, tak bys moh dát slevu i teď." Když slevu nedal, zaplatil jsem požadovaný obnos a při odchodu jsem zaslechl: "Tak ty nás dáváš za dvě kila jo?" U distra tam s Ganayem totiž vegetili právě Purulent Spermcanal. Tak tímto se omlouvám Tomášovi Ganayovi za případné trable, které jsem mu tím způsobil :-) V tu dobu nás opustil SODík, který musel spěchat domů na sever a pak se ženou na letadlo do Bulharska, kde si momentálně když píšu tyhle sračky válí šunky, prolévá volátko a smáčí dařbujána. DISAWOVED hráli přesně ten typ deathmetalu, který nemám rád, ale protože jsem pořád lil jedno pivo za druhým a chytl opět slinu, tak mi to ani nevadilo. Byl jsem unavený a společnost mi dělal na cáry ožralý zpěvák z Haemorrhage. Pak jsem shlédl SUPPRESSION. Vůbec jsem nevěděl o co jde, ale když jsem slyšel vteřinové mikrosongy, bylo mi to jasné. Noise!! Hurá! Hned šup před pódium. Bylo to výborné! Se smyslem pro tuhle muziku se musí člověk narodit. Kdo se s tím nenarodí, nemá šanci tohle pochopit. Zprasili dva miliony songů a šli do hajzlu. Pro mě druhý headliner festivalu. Pak byli ABNORMALITY. Buchta na postu mikrofonu je vždycky příjemná, pokud se tedy nejedná o Helenu Vondráčkovou ale tohle mě docela nudilo. Rozesmála nás hláška na dotaz z hlediště, jestli je těhotná, odpověděla pohotově křehkým dívčím hláskem "Yeah, it is baby here, not beer" a ukazuje na své zakulacené bříško. Potom kapela spustila opět svůj death za totálně chorobného zpěvu těhulky. Neskutečné, co některé ženy dokážou se svým hrdlem. Tou dobou nějak si to hasím z chcací rakety a jdu ke korytům umýt si ruce a opláchnout obličej od prachu a vidím malý děcko, asi tak dva až tři roky, jak odstrkává ostřílené grindery z dlaždiček tak aby nemuselo jít po kamenech na boso. Postavil jsem se mu schválně do cesty co udělá. Uplně normálně mě rozkročil a podlezl mě mezi nohami. Daniel Landa by neměl s Orlíkem radost... Jdu si tedy dál ke korytu umýt ruce a proti mě vodní pistolí míří malý, asi osmiletý kluk. Začne na mě stříkat, ale do proudu vody jsem mu nastavil dlaň, takže všecha voda cákala na něj. Na jeho ufňukané "Tohle se nemělo stát" jsem odvětil "Vole nebreč, naber novou vodu a jeď dál ne?" VOMITORY jasně ukázali, že žádná buchta na postu zpěváka deathmetalové kapely nemůže nahradit chlapa. Tak to prostě je. Vomitory jsou toho důkazem. Parádní Death! Když jsem si po dalším použití WC myl ruce, přišel mě pozdravit Ryohei což mě jako největšího fanouška Final Exit na světě velmi potěšilo. Magi zmizel někam s nějakou s blondýnkou. Přál jsem mu aby zasunul, ale prej nezasunul. Pešek. MUNICIPAL VASTE mě strašně, ale strááááášně nudili. Po Municipálech jsem s Magim opustil bojiště. Naprosto spokojený, ochmelený a kulturně ukojený. 

Dějství třetí: den poté

Neděle začíná typickým chrchláním. Neskutečný kde se to ve mě bere. Toho prachu tam a kouře z cigaret arogantních kuřáků. Humus. Na afterparty jsem se těšil, protože na ní byla samá pecka. Však kdo kdy kde má možnost v pivním stanu shlédnout vystoupení kapel z Mexika, Kanady, USA, Kostariky, Japonska, Nepálu a Brazílie? Ne. Nikde nic podobnýho není. Všichni moji společníci ráno odjeli, takže jsem na afterparty zůstal sám. První kapela PODRIDO byla na rozjezd asi dobrá. Nebylo to nic co bych vyhledával, ale to lepší teprve mělo přijít. HOLY COST z Kanady jsem si na velkým pódiu nijak zvlášť neužil, takže jsem byl velmi mile překvapen parádním gore tupa tupa tupa trrrrr grindem který předvedli ve stanu. Nafukovací lehátka v kotli samozřejmě nemohly chybět. Výborné! Američtí INVIDIOSUS mě přesvědčili od prvních okamžiků. Jejich mix všeho možnýho zahráli s takovým nasazením, jaké se moc často nevidí. A cover verze americké hymny, která začala jako noise/grind a poté se to přelilo plynule do gore a snad až do blackmetalu, to prostě nemělo chybu!! Kostarický FECAL ADDICTION jsem neviděl v hlavním hracím čase na velkým pódiu a jejich gore brutal slam grind mě nadchl. Kotel ty vole jako kráva. Je k neuvěření jak dokážou po pěti prochlastaných dnech unavení návštěvníci festivalu ještě pařit. Nestkutečný! A i něžné pohlaví crusterky grinderky v tom kotli. Já bych tam nevlez ani za zlatý veganský prase. Jenže pak se přestavovali bicí a všechno bylo zase jinak. Pokud bych měl hodnotit, tak jako absolutně nejlepší vystoupení na letošním OEF byli FINAL EXIT na afterparty. Moji oblíbenci z Japonska předvedli nevídanou show, až se mi chtělo brečet když končili. Ryohei lámal svým stylem hraní na bicí paličky. Uprostřed setu jak do toho řezal, tak mu dokonce i jeden činel odlítnul ze stojanu a když nemohl najít zajišťovák, tak prostě ukousnul kus izolačky a činel ke stojanu přilepil. Tohle je noise obscene grind extreme! Pecka!! Nepálský deathmetal v podání UGRAKARMA mě tím pádem nedokázal absolutně ničím překvapit. Bohužel. Jenže pak naběhli další magoři z Japonska. VISCERA INFEST zahráli jen s těží uvěřitelný těžkotonážní brutal grind. Jakej se na ně rozpoutal kotel, to se taky hned tak nevidí. Bylo to mnohem lepší, než když hráli den předtím na velkém pódiu. A ne jen díky hyperrychlému bicmenovi. Prostě nálož jak sviň. Už v sobotu si vrabci na střeše bojiště čviřikali, že jako překvapení bude ROT nebo DROPDEAD. Ale že nám Čurby naservíruje obě kapely jako překvápko, nečekal asi nikdo. Takže Rotí set jsem si užíval jak se jen dalo tak abych se náhodou nezamotal do kotle, kterej byl vražednej. Nejsem si jistej jestli jsem někdy něco podobnýho viděl. Bylo to excelentní. Dropdead na druhou stranu nepotřebuju vidět, takže jsem při prvním songu udělal bojišti pá pá a vyrazil na cestu domů z festivalu, kde je tak přátelská atmosféra, že se vám tam člověk z druhý půlky zeměkoule omluví za něco, co ani neudělal, tak jak se to stalo mě 6.7. ve 22:34 seč. 

Fotek mám tři prdele. Pro pár dalších klini sem.