Zobrazují se příspěvky se štítkemAgregator. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAgregator. Zobrazit všechny příspěvky

NICE TO EAT YOU 2026



Tak vám nějak nevim. Dopředu jsem věděl, že bude počasí na hovno, že bude kosa, že tam nebude v podstatě jediná kapela, která by mě nějak zajímala, že to bude stát hodně peněz poněvadž si zase nakoupím desky téměř neposlouchatelné, že se ze všech těch vypitých piv a snědených separátů budu tři dny léčit, a stejně jsem tam jel. A jel jsem tam rád. Sešel jsem se tam totiž s naší partou, se kterou se vídáme jen na festivalech dvakrát do roka. A to se počítá! Jen kdyby nebylo to globální oteplování. Kde je ta umaštěná kunda Gréta s tou svojí hořící planetou? Ty vole... Patrně nejhorší možný jarní víkend podle předpovědi počasí, si pořadatelé vybrali. Obzvláště pátek vypadal vyloženě škodolibě. Ještěže jsme měli kde péra smočit...éééé tedy samozřejmě myslím kosti složit. Naše chatička, kterou máme v areálu již třetím rokem se za tu dobu téměř nezměnila a i když se jedná spíše o nouzové ubytování ve smyslu vybavenosti a kvality, těch pět tisíc za plnou chatku na celý festival za čistou postel, sprchu a výserník, je nedocenitelných. I když se jedná suverénně o nejhorší chatku v areálu.


Hele i kdyby jaderné hlavice padaly, (nejlíp na Prahu samozřejmě), stejně bychom se nacpali k Medvědovi do auta a jeli bychom. Tak se tedy stalo, že Medvěd se chopil volantu, neboť je to chápavý Medvěd a pochopil že nikomu jinýmu z nás se nechce volantu se chopit, a proto musí pochopit, že se ho musí chopit on. A on to pochopil. Samozřejmě kdyby chtěl, tak nás všechny najednou rozmáčkne předkožkou, ale on je takový ten hodný, pohádkový Medvěd. Roli spolujezdce jsem přenechal Amorfisovi a já vzadu s Magim oddávali jsme se hrátkám všelijakým. Nedávno jsem tu psal, že už v reportech nebudu psát o naší partě, co se kde přihodilo, co kdo řekl, ale víte jak.... Co jinýho bych kurva měl psát, když deathmetalu neholduju plnými doušky, nerozumím mu a prostě se mi buď líbí nebo nelíbí, což se zase nemusí líbit těm, co deathmetalu rozumí. Tentokrát tedy nebudu hodnotit kapely já, ale kluci, bezprostředně po skončení setu, ještě když budou plni dojmů. No i když... První hláška proběhla ještě před odjezdem. Když jsme přijeli k Magimu, hlásí Magi směrem k Amorfisovi: "Ty vole, ty máš jen šest plechovek? Ty se letos naběháš k výčepu." Amorsfis s klidem ledovým bohémsky odvětí: "Mě na pár krocích navíc nezáleží." Samozřejmě se jedná o citaci z našeho oblíbeného filmu o vojákovi Švejkovi. Když jsme se nacpali do auta a vyrazili, poslouchali jsme hlavně Vomitory, nad kterým se přední pozice v podobě Medvěda a Amorfise rozplývaly, narozdíl od zadních pozic, tedy Magiho a mě, kteří jsme kroutili nudou očima. Kousek za Jičínem proběhla druhá hláška, když jsme jeli kolem krásného stáda pasoucích se černých krav. Medvěd: "Amorfis když na ně kouká, tak vidí stejk nebo hovězí guláš." Amorfis procedí mezi vousy: "Bejvalku." Naše Škodověnka propukne v smích a já věděl že se festival povede. Po zabydlení se zdravíme se stále stejnými rypáky, které vidíme na festivalech,  mimo jiné třeba masového knedlíčka Šakala, který krásně zapózoval, neboť ho zajímalo proč si píšu poznámky a slíbil jsem mu, že tady bude zvěčněn. Tento milý člověk má zkurvenou hnátu a taky pořádá festival, tak tam všichni jeďte, ať mu uděláte radost.



První kapela letošní chřibské sezóny se jmenovala  COCONUT CLIT CRUSHER kterou pro vás zhodnotil Malej Jára: "Já mám gore rád, ale že bych se z toho posral? Na začátek dobrý, ale samostatně bych na to nešel." Já jen dodám, že to byla sračka. Podobně bych viděl i druhou kapelu, kterou byli SPANKY HAM, kterou budu hodnotit já, neboť nehráli deathmetal. Asi takhle... před dvaceti lety bych byl paf z jejich gumových prasečích rypáčků a asi i muziky. Ovšem v podzimu mého života to na mě působilo zbytečně. Navíc bez bicmena a basy a potichu. Nuto ovšem podotknout, že byli o level lepší, než první kapela a byli odměňováni slušnými aplausy. O tom, která z těch kapel byla horší, se můžete rozhodnout na základě videí níže, která jsou ještě horší než obvykle. A od mojí kritiky nic nezachrání ani David Hasselhoff, který přijel na festival zapařit.




Tou dobou, stále ještě nevyžvanění, poněvadž jsme se dlouho neviděli, ptám se SODíka: "Přijedeš k nám na Sadistic Fest?" - "A kdy to je?" - "Tejden před Čekdetfestem." Magi se vloží do hovoru a ptá se: "A kdy je Čekdetfest?" Aniž bych hnul brvou, odpovím: "Tejden po Sadistic festu." A vyprsknul jsem smíchy. Je zajímavé, že se tím diskuze ukončila a nikdo se vlastně nedozvěděl, kdy ten Sadistic fest je. A je čas na další hlášku, kterou jsem si poznamenal, a která vás nechá chladnými stejně jako ty předešlé, protože takhle to s hláškami přenesenými přes klávesnici prostě je. Všiml jsem si tam jednoho kluka, který měl místo rukou pahýly, patrně po úrazu, a stejně byl tak šikovnej, že dokázal na telefon natáčet kapely. A tak do větru prohlásím, že jsem byl kdysi na kapele Mrázek, jejíž kytarista neměl ani jednu nohu a ruku neměl a i tak hrál na kytaru. Magi jen s respektem prohodí: "Kam se na to hrabu..." (nemá palec u nohy, který mu rozdrtila cihla nebo kus zdi, když byl ještě malé magiminko). Kámoš se nám zase svěřil, že má známého, který přišel o obě ruce a jmenuje se Petr. Dostal přezdívku Petr Bezruč... No nic, jde se na další kapelu a tou je banda STUHLGÄNG, toho času první kapela, která měla živého bubeníka a basáka. Zpěvák byl ale divnej. Byl navlečený do posraný plínky, měl slizké pohyby, mluvil jak bukvice,  a byl prostě divnej. Jak by řekla umělá inteligence: "Přihřáté tanečky zpěváka v pokálené plínce jsou legendární." Magi hodnotí: "Přišlo mi to jako klasický gore, ale spíš zároveň jako parodie na Gutalax". Souhlasím s obojím. Bylo to bez přidané hodnoty. 


Další pičkou na čuráka byli DISFIGURED CORPSE, a ty budu hodnotit já, neboť klukům nebyla tato banda dost dobrá na to, aby na ni zašli. Disfigured Corpse byli úplně výborný. Napalm Death hadr vole! Kdybyste postavili fanoušky Napalm Death se zavřenýma očima před Disfigured Corpse a řekli jim, že je to Napalm Death a že hrajou songy z nového alba, které ještě nikde není ke slyšení, pochcali by se blahem. Jakmile byste jim otevřeli oči, prskali by, že je to sračka. Ne. Nebyla to sračka. Byli vynikající!!


Potkávám pana Vlastimila Henycha a nechává mě to absolutně v klidu. Ovšem když o kousek dál potkám zpěváka z ranných Deaf And Dumb, náramně jsem si s ním opilecky pokecal. Kámo, jseš borec! HENYCH 666 zvučí jak prdlej a zařídil tak půl hodiny sekeru. A ještě navíc to znělo jako rock´n´törr. Tohle není žádnej black volové. A jak to viděl Amorfis, toho času veliký fanoušek kapely Törr? "Trochu zklamání. Ve Volyni jsem si je užil víc." Já jen doplním, že ač kritizuju, toto Henychovo vystoupení, se mi ze všech tří, kterých jsem byl svědkem, líbilo určitě nejvíc. A další kapelu, tedy FLESHLESS si myslím, že můžu taky hodnotit já, i když nejsem hoden jakkoliv žánr deathmetal brát si do huby, jezdím na ně už třicet let. Jako hele, oni jsou jak víno. Čím starší, tím lepší. Marján: "Já je mám rád. Pohoda." Medvěd: "Fleshless se mi líbili jako sviňa, teď mám žízeň, byl jsem v první lajně dej mi pokoj."


Večer se nachýlil a já běžím na kapelu SCATOLOGY SECRETION, neboť Pavouk hlásil, že jsou dobrý. Hráli brutal death se slamovými prvky a to bych do Pavoukových oblíbenců nepočítal. Měli perfektní zvuk!! Pavouk: "Byli pro mě na hraně, nemusím je mít, ale jsou dobrý."


A následuje čtvrteční headliner, PYREXIA. Zpočátku se mi zdálo, že to bude píčovina, ale pak se to rozjelo. Medvěd: "Pyrexia byla výborná do tý doby, než mě někdo shodil na zem a rozšlápl mi obočí" říká mi Medvěd celej od krve s ošetřeným okem. SODík také marodí, konkrétně ho donala jeho severská DNA, jež mu způsobila otok palce u nohy, který vypadal jako hnusné, nahnilé, oteklé zmokvalé červené hovno. To Pavouk a Amorfis i na pódiu při Pyrexii vylezli a zapařili. Jsou to ti dva nejošklivější ze všech. 



Po Pyrexii je už hodinu skluz, ale nám to nevadí, protože pan zvukař pouští nejlepší kapelu na světě, Helloween, a my si to užíváme. A poslední kapelu čtvrtka si dovolím taktéž hodnotit já, neboť jejich deathmetal byl trochu jiný. Kapela se jmenovala KHNVM a byla jedním slovem vynikající. Pavouk nám vyhrožoval, že budou nejlepší. Měli krásnou nazrlou kytaračku a i kdyby žádnou krásnou nazrzlou kytaračku neměli, stejně by byli nejlepší. Na piču bylo, že všichni po Pyrexii odešli a KHNVM hráli pro dvacet pět lidí. Kytaristka měla krásné nohy a když je roztála do metalu, byla cítit její mušlička. O lízání mušliček jen tak mimochodem bude i moje další povídka, jejíž vylízaný obsah se mi rodí v mojí vylízané hlavě. Jestli ji někdy zveřejním, ukáže čas.


Když je konec, pan zvukař opět pouští Helloween a my jsme tak natěšení, že si jdeme ještě pro pivo a posloucháme čtyřicet let starý heavymetal. Bohužel hned jak si pivka koupíme, tak se zhasíná a vypíná muzika a je ticho. Když jdu s Marjánem k chatě tak z prdele řešíme to, co by se stalo, kdyby se kluci zamkli. "Né vole, snad tak blbí a vožralí nejsou."  A víš co vole? Bylo zamčeno!! Kterej debil!!....... Neuběhnou snad ani tři hodiny spánku a třese se mnou obrovské zvíře: "Ptáku vstávej!" - "Proč?" -  "Protože je ráno vole." A do toho Amorfis začal štěkat a hulákat a chlastat a bylo po spaní. Kokoti dělali bordel a lemtali jedno pivo za druhým a my neodpočatí museli snášet jejich delirium dements. To se jim to chlastá a votravuje, když nešli chrápat ve tři ráno. Připomínám jim, že jsou to čůráci, že zamkli a my museli budit SODíka, který  nám dopajdal se shnilým palcem u nohy odemknout a že Medvěd má obočí roztržený a že to byl on kdo nás zamknul a že je to piča a že teprve dostane přes piču od své ženy, která dostane přes piču později. První kapelou pátka byli MOROUS. Už podle zvukovky to vypadlo velmi dobře, což potvrdil po skončení Marján: "Dost dobrý vole." Magi dodává: "Škoda že je tohle první kapela. Jsou výborný." SODík nadšeně hlásí: "To byl kurva votvírák!" A já doplním, že hráli víc švédsky než kterýkoliv jiný Švéd. Po skončení popíjíme venku, v kraťasech v pohodě (kde je ten déšť a deset stupňů vy tupci meteorologističtí?) a najednou jde kolem velký hnědý pes. Já: "Je opečovávaný, to vypadá." Magi: "To bude ňákej ohař." SODík: "To není loveckej. Je tlustej." Ondrášek sedící vedle mě, který nikdy nemluví, pronesl: "Asi neloví." OVERVALD lákali hlavně na kundičku za mikrofonem, ale jinak si myslím, že působili spíš průměrně. Bez poštěváčku na zpěvu by nebylo pořádně na co koukat. Navíc zvuk kytary byl divnej, jako kdyby na jeden efekt byla jen zpětná vazba a třeba přídavek zněl tak na piču, že kytara úplně zanikla. SODíkův verdikt: "Ta holka byla podle mě nervozní ale měla v hrdle zlato."


Další jsou na řadě CREEPING FLESH. Škoda, že si tenkrát Entombed ten švédskej zvuk nenechali patentovat. Každá druhá deathová kapela chrastí jak Švédsko. Stal se z toho už takovej evrgrýn, který samozřejmě fanoušky chrastění, jako je Marján vždycky nadchne, ale třeba mě to už u pátý kapely nudí. Díky tomu, že znějí jako Entombed, nemají svůj xicht. Marján hodnotí: "Dobrý, ale kdyby zrychlili trošku." No a únava z nedostatku spánku se dostavila, tak v příštích desítkách minut probíhá jídlo káva siesta. Narozdíl od Medvěda a Amorfise, kteří od rána chlastají a vůbec se neodsáli od půllitrů. Jako kojenci od mateřského prsu. Ty budou vypadat... Jdeme až na DEAD CHASM, neboť prý pyšní se buchtou za mikrofonem a vole uplně vynnikající oldschoolovej deathmetal. Nejdřív jsme nevěděli, jestli je to holka nebo kluk. Žádný kozy, mejkap. Marján: "Ale ona není uplně hnusná..." Pavouk: "Vynikající!" Celou dobu na ni koukal a pouštěl slinu. 


Medvěd sedí tam, kde si sedl před několika hodinami a furt pije. Pije a pije a pije. Leje jedno za druhým. Pak zase chvíli kecáme se Šakalem, toho času masovým knedlíčkem, když jde kolem jeho kámoš a praví: "Šakale, taky máš ten kelímek rozbitej? Je furt prázdnej." Ano, docela často jsme kelímky měli rozbité i my, neboť pivo Březňák, za směšných 50kč jedenáctka, (k dispozici byla za stejnou cenu i dvanáctka od Zlatého bažanta a dražší speciál od Beránka) mizel z kelímků rychlostí nevídanou, neboť letos řekl bych byl Březňák pitelnější než obvykle, což já vůbec nedokazuju, protože dokážu pořádně pít jen jeden den a to byl čtvrtek. Ovšem Medvěd s Amorfisem, jak je naznačeno před několika větami, ti se do rozbíjení kelímků pustili s vervou sobě vlastní. SEPULCHRAL CURSE začínají krásnou melodickou epickou pomalou písní, která mě vyloženě nadchla. Bohužel to bylo asi jen nějaké intro, protože byla jediná taková. Zbytek setu byly vypalovačky. Ale furt dobrý. Má to přidanou hodnotu v použití melodií. Není kdo by hodnotil, neboť buď nechcou, nebo závodí kdo rozbije víc kelímků, takže hodnotím já: "Velmi, velmi!!!! povedené." A tou dobou se dozvídám, že náš Malý Jára možná dneska zasune, řikal Magi. Okamžitě pasuju pro tento festival Malinkatýho Jarouška na inseminátora. Medvěd je v takovém stavu, že rozbíjí kelímky tím, že je vylévá. Jeden přímý zásah dostal i Marján na jeho vycházkové kraťasy. Všichni kolem jsme se tomu smáli, až jsme se za břušiska popadali. Jen tomu Marjánovi moc do smíchu nebylo.  A pak se to stalo. Medvěd se rouhal před bohy. Marján mu totiž povídá: "Máš štěstí, žes mi nepolil nášivku Entombed." Medvěd neurčitě mávne rukou do prostoru před sebe, škytne a s přivřenýma očima se rouhá: "Ále prosimtě, ňáký švédský chrastidlo." Jasný důkaz toho, že měl asi dvanáct promile v žíle. V pátek začalo také mistrovství světa v hokeji a tak jako správní sváteční fanoušci jdeme do jídelny, kde jsme se chvíli koukali na zápas CZE vs. DEN. Ale ne všichni. Medvěď u to spíš spal, Amorfis furt chodil sem a tam, hubu nezavřel, s Němcema si povídal, a to prosím pěkně německy neumí ani slovo. My, co jsme v sobě měli nějakou energii, ale hlavně nám nějakej hokej může prdel políbit, zašli jsme na EPITOME, kteří ve stanu rozjeli parádní grindcore. Inseminátor se svojí křepelkou paří v první lajně jak kdyby měli dnes zdechnout. Hudebně to bylo mezi vším tím deathmetalem oživení a fakt mě ten jejich General Surgery, Haemorrhage a kvičení bavilo. 


Pak se čeká na pátečního headlinera, kterými jsou  DISHARMONIC ORCHESTRA. Medvěda jsme při pauze dovlekli do postele, kde se uložil k zimnímu spánku. Amorfis začal panákovat a my věděli, že je to konečná. Na Disharmonic Orchestra jsem vydržel patnáct vteřin jak mě to strašně sralo. Co naplat na další kapely čekat nebudu, protože nějaký dva čůráci mě nenechali ze včerejška odpočinout a od půl sedmý dělaji bordel. Medvěd včera rozsedl židli. Jako hele, tu by rozsedla i hubená holka, jak ta židle byla jen narafičená, opravovaná a lepená. Složili jsme třísky, které ze židle zbyly jen tak na stolek, který má také nejlepší léta dávno za sebou. Když jsem přišel na chatu, Amorfis chodí sem a tam a něco si mumlá. Já si v klidu popíjím a nechávám odpočinout nohy, když slyším, jak na zem dopadají kusy dřeva. Amorfis se jal dělati pořádek. Naházel tu rozbitou židli po částech před chatu z terasy a mumlal u toho: "No... A je uklizeno." Strašně mě to rozesmálo. On musí prostě za každou cenu i když sotva stojí na nohou furt někde chodit a něco uklízet. A že stál sotva na nohou dokazuje jeho rozseklé obočí, které se narodilo o několik okamžiků později, to když se Amorfis netrefil do postele. SODík mu utřel krev z xichtu a nedá mi to, jdu ještě mrknout na kapelu  GLUTTONY. Pánové jsou asi šprýmaři tak trochu. Se svým corpsepaintem k jejich chrastícímu deathmetalu vydržím dva songy a balím to. Cestou na chatu potkávám Marjána s Amorfisem a takticky jdu na opačnou stranu: "Marjáne, užij si to s ním." a šklebím se od ucha k uchu.


Ráno je hluk opět jen na naší chatě. Sčítají se škody. Boule, odřeniny a ano, rozseklé Amorfisovo obočí. Nenechal kamaráda Medvěda samotného s úrazem. A ani nevěděl že boural. Všechno jsme mu ochotně vypravovali. A ten valil oči. Pak se nám přiznal, že po panáku má menší okno a vůbec nic si nepamatuje. Také mu říkám, že ze zábradlí z plechovek sléval zbytky piv do kelímku a pil to. Bohužel pro něj, jedna plechovka sloužila i jako popelník na vajgly. Amorfis se na mě podívá a říká: "No vidíš, tak já včera i kouřil." Zašli jsme na polévku vážení! Já si dal česnečku za krásných 65Kč. Porce to byla enormní. Snesla by možná více česneku, ale zase byla plná brambor a také byla pikantní. Kluci měli zelňačku a ta vypadala s nakrájenou klobáskou a hromadou zelí také luxusně. Dokonce i Amorfis se uvolil a polévku si koupil. Ale než ji začal jíst, tak už stojí u baru s Velkým Járou a vypráví a vypráví. Vypráví od čtvrtka v kuse. Vypráví jak jsem zmínil i cízími jazyky,  i když cizími jazyky nevládne. Když už to vypadá, že začne jíst polévku, zvedne se, vezme si svoji porci a odchází. Medvěd: "Kam to neseš?" Amorfis: "Ať to mám blíž k výčepu." Tolik tedy, k tomu, že mu na pár krocích navíc nezáleží... 


Než se začne naplňovat hudební program, probíhá oficiální svatba dvou fanoušků festivalu. Hraje jim k tomu písnička od Guns´n´Roses, kterou jsem měl já jako svatební tanec před skoro dvaceti léty. Je to dlouhá píseň. Patrně aby měli trochu času navíc si to ještě rozmyslet. Amorfis: "Letos svatba, za rok rozvod. Dávám jim rok, maximálně dva." Pak zaznělo dvakrát "ANO" a potlesk a výskot a paroháče a úsměvy a další začátek konce života byl na světě. Pak zazněla Metallica, proběhly gratulace a za dvanáct minut bylo po svatbě. První kapela po svatbě byla salám metal a jmenovali se  CRYOFLUID CEPHALIC INJECTOR. Nejlepší byl basák. Měl kytaru asi s deseti strunami, ale brnkal furt na jednu. Kytaristka byla fajn. Rozdávala úsměvy a bicmen byl cyp nevídaný. Výborně při svém bubnování pařil. Magi: "Konečně taky něco, co se dá poslouchat." Já jen dodám, že je neuvěřitelný, že jde postavit celý hudební styl na jednom beatu, kterej se opakuje v každé slamové písni. Jak říká kámoš: "Lokomotiva, parní válec a sbíječka najednou."


ASS DEEP TONGUED byla pičovina zakuklená. Asi to byl stejnej basák jako předtím. Opět plno strun, ale v pohybu jen jedna. Píšu klukům do hospody, že je to salámovej Gutalax, tedy nic pro nás. Hodnotím já tak, jak by to asi ohodnotil Pavouk, kdyby tam byl: "Naprosto zbytečná kapela." Několikrát jsem tu zmínil naši chatu a dokonce i že zrovna ta naše je ta jedna nejhorší. Nám to nevadí hele. Stejně, co potřebuje průměrný alkoholik na festivalu, kromě postele, záchodu a někdy sprchy? Vlastně nic. Zmiňuju to jen proto, že třeba na promo fotkách kempu Bajtlich, to místo vypadá nádherně, že byste klidně tam zajeli na víkend. Opak je pravdou. Tam se zastavil čas někdy v roce 1983. Ano, probíhají nějaké opravy, a nejspíš ne vůbec levné, ale ve výsledku nejsou vidět.






Na INCARNATE jdu ze zvědavosti. Nelíbili se mi nikdy ať už sestava byla jakákoliv. Nyní v kapele zpívá syn pana pořadatele, a narovinu, vůbec se mi to nelíbilo a jak jsem slyšel na mladého Prokoše pět samé chvály, já myslím, že uběhne ještě dlouhá doba, než se vyvaruje chyb, které mají ve výsledku ten efekt, že chvíli není slyšet jeho zpěv a chvíli je zase naopak moc nahlas. Ona ani hudba Incarnate není nic co bych hodnotil kladně. Ale zase odezva byla velká. Proběhla při setu i oslava Markových zpěvákových vosumnáctin. Na pódium mu přinesli dort a šampus, který on zaklepal, odšpuntoval a vystříkal se do xichtu. Přímo do očí, které ho asi štípaly, protože si je pořád vytíral. Ale rozmrkal to a opět se chytl mikrofonu a kvičel a řval a zpíval. Odcházím, protože mě začínají bolet záda a potkávám Medvěda. Říkám mu, že má monokl jako měla stínování očí Britney Spears v devadesátkách. Někdo pronesl, že je Briney Spears blbá. Medvěd: "Je pěkná, má charisma..." Já ti dám charizma. Pěkný kozy a píču má! A pak nastupuje maďarský AGREGATOR a mě to přijde jak nějaká zábavová heavymetalová blbost z Dolních Kotěhůlek. Zašel jsem radši na oběd. Dal jsem si VKZ, tedy vepřo knedlo zelo. Ty vole!! Taková porce za pár peněz (186Kč tuším).  Neskutečný. Ovšem to co později nandali na talíř Marjánovi, to se nevidí jen tak někde. Tohle byly regulerní tři porce masa. Chuť byla vynikající, maso se rozpadalo, knedlíčky houskové a bramborové, zelíčko červené sladké, bílé kyselé. No do píči!! 



Následní PURULENT SPERMCANAL se mi líbili. Kluci je prochlastali a projedli, ale já poctivě pokoukal a vydržel do konce. Kdo je nezná, tak hrajou ve dvou, a hrajou goregrind. Když to skončí, potkávám Velkýho Járu a ptám se: "Kde je inseminátor?" - "Bral si klíče a šli do auta. To je spermcanal..."  


Následní MURMUR mě nudili už při zvukovce. Poslední bandou, kterou jsem zvládl na letošním Najstuýtjů byli GRACELESS, kteří hráli velmi příjemný melodický deathemtal, u kterého jsem vydržel až do konce. Jupííí. Zbytek kapel vynechávám, protože třeba například HATE mě můžou prdel vylízat a ty ostatní vůbec neznám. Navíc když jsem se dozvěděl, že Hate měli před sebou nataženou oponu aby na ně nebylo vidět, stydět bych se musel kdybych tam byl. Takhle jsem si v klidu lehl a čekal na odjezd. I letos jsme říkali, že jestli už se na to radši nevyserem, že už nejsme nejmladší, hlavně Magi, žejo, ale je mi jasný, že většina z nás příští rok pojede zase. Už jen kvůli tomu, že jsme si nakoupili vstupenky na příští ročník. A zase se opijem a rozbijem. A muziku užijem.

Pár dalších hnusných fotek je tady.

UNITED IN BRUTALITY 2022


Poslední dobou když se řekne, že nějaká kapela hraje "oldskůl", má se povětšinou za to, že je automaticky boží. Proto jsme vyrazili na festival nazvaný, United In Brutality, který jsme si přejmenovali na odlskůlfest, neboť tam budou samé oldskůlové kapely. A taky Massacre, která v naší malé zemi ještě nikdy nehrála. A navrch ještě Torr se starým setem dvojhodinovým (hahaha), a S.D.I. a samozřejmě dalších víc jak dvacet kapel. Jak se stalo dobrým zvykem, jako řidič se osvědčil Medvěd s jeho automobilem a kladným vztahem k řízení. Když smykem zabrzdil před barákem, z okýnek vyskočil Amorfis a Kinedryl aby mi pomohli naložit moje zavazadla. Medvěd se pochlubil modřinou na ruce po odběru krve: "Ta kráva neumí píchat." Cestou jsme nepotkali žádného úplného blbce za volantem a tak jsme plynulou jízdou dojeli až do Jablonného v Podještědí konkrétně do obce Lvová a ještě konkrétněji do restaurace Lemberk, kde jsme zaplnili naše žaludky chutným obědem a vynikajícím plzeňským pivem. To pivo bylo tak dobré, že jsme si až do cíle dělali z Medvěda prdel, proč si místo Plzně dal Birella. Náš humor se mu krutě nelíbil. Nemáme žádnou navigaci a tak jedeme plynule, nevymetáme žádné polní cesty, nebloudíme, ale pěkně na jistotu dorazíme do kempu u Ferdinanda, kde se zakončení festivalové sezony konalo. Když jsme tam přijeli, bylo téměř prázdno. Asi není až takovej zájem o oldschool, jak jsem si myslel. Po zabydlení a povinném pivku na chatě jsme zašli okouknout místo činu. Kapela se připravovala ale nikdo tam nebyl. Dali jsme si tedy točené pivko. Popíjeli jsme jedenáctku Březňáka za čtyřicet, ale byla možnost ještě i dvanáctka a Beránek třináctka. Také rádler, cider, vinea, zázvor... Paráda! Protože začalo chcát, tak jsme se  uchýlili na chatu a já jsem se tam zabýval lovem pavouků. Sejmul jsem tam tři hajzly chlupatý. Čekáme na kapely a u toho popíjíme.



Jako první měli tu čest vystoupit brazilští ROTBORN. Nejsem si jistej jestli to byl dobrý výběr, protože na otevření festivalu to byla až moc dobrá kapela z až moc velké dálky. Nasadili laťku hodně vysoko jak svojí muzikou tak zvukem. Jenže těch třicet (čísly 30) lidí bylo prostě málo. Jako první měla hrát nějaká lokální nezajímavá a nezáživná kapela, třeba Krabathor :-) Od začátku je zde přítomen né Hliník, protože ten se odstěhoval jak známo do Humpolce, ale sám zvěrodoktor  Leoš dobjej Noha. Přítomen je také náš kamarád Jirka Karel Pavouk, který si hned po první kapele odnáší CDčka a tričko za čtrnáct stovek. Omlouvám se mu, že jsem mu pantoflí sejmul strejdu a synovce. Nejdřív nechápavě kouká, ale když se mu pak zmíním že tím strejdou a synovci jsem měl na mysli pavouky v chatě, úlevně se zazubil. Jelikož z počátku festivalu vždycky zvyšujeme průtok piva, tak potřebuju brzy chcát. A jelikož ještě nejsme nijak zvlášť opilí, chodíme hezky spořádaně a poslušně do rohu areálu na toalety. Když jsem tam chcal, někdo si v kabince příšerně usral. Na moje "Hezkýýýýý..." se všichni kolem začali tlemit. Ovšem majiteli prdu moc do smíchu nebylo. Dle zvuku prdu mám podezření, že se nestihnul rozepnout a asi dostal do trenek obálku s hnědým pruhem. Druhá kapela se jmenovala ESCARNIUM a měla stejného bubeníka jako kapela předchozí. Z toho usuzuju, že pocházela taktéž z Brazílie, což ostatně potvrdil i zpěvák. Hráli taky deathmetal, ale hráli ho trochu jinak. Tenhle jejich deathmetal mi připomněl moje španělské oblíbence Machetazo. Laťka nastavená prvními Brazilci ovšem z produkce Brazilců číslo dvě neklesla ani o chlup. Velmi milá dvě překvapení hned na začátek. Když jsem v hledišti spokojeně sledoval kapelu, všiml jsem si, že kytaristovi z první kapely vypadl z kapsy telefon. Upozornil jsem ho tedy, že má telefon na zemi a když se on pro něj shýbal, tak si na něj svrhnul kelímek s pivem. Po několika minutách sušení a zkoušení ukázal palce na rukou a všichni mohli být spokojeni. BRUTALLY DISEASE začali hrát v době, kdy se v areálu objevila černá dodávka ze které vyskákali Torr a najednou bylo všude kolem plno securitas v modrých tričkách. Jako by mohlo těch asi čtyřicet přítomných lidí členům kapely Torr nějak ublížit. Brutally Disease byli jako vždycky švédský kanál. Kytary řezaly neskutečným způsobem alá Švédsko a zpěv, to je kapitola sama pro sebe. Pokud existuje někde svět kanálových lidí, měl by jim Michal Štěpánek, zpěvák, dělat prezidenta. Taky se mi strašně líbilo, že zmíněný zpěvák v rámci paření točil hárem kolem dokola a dokázal při tom ještě i flusat a světe div se, vždycky se trefil pod sebe na zem. Nikdy jsem to nezkoušel, neboť nedisponuji dlouhým hárem, ale přijde mi to technicky nemožné, že to šlo všechno na podlahu a aspoň občas to nevlítlo na kytaristy po stranách. Jak píšu výše, byl by to dobrý prezitent. TORR měli rezervované dvě hodiny, které byly avizované jako hrací dvě hodiny. Z toho ale sešlo, neboť strašně dlouho zvučili a byli to umělci z Prahy, jak je ironicky nazval SODík, který přijel na festival z pracovních důvodů trochu později. Protože zvučení nebralo konce, zašli jsme za našimi nejoblíbenějšími Liberečáky pozdravit je a pokecat. Když píšu nejoblíbenější, myslím to vážně. Jiné Liberečáky totiž neznám... Hned se na zábradlí chatky objevily panáky s nějakým dobrým rumem (žádnej bramborák od Božkova), které jsme ze slušnosti odmítli, abychom je následně do sebe kopli, zatímco Amorfisovi prcal nohu jejich pes. Zapíjel se totiž nový maličkatý Liberečáček Ludvík. Tak ať rosteš do metalu chlape! Pak už ale valíme na Torr, který dokázal zaplnit téměř celé hlediště. Na pořadu večera totiž byl set složený ze starých skladeb, a i když jsem si před nedávnem poslechl první dvě desky a doslova jsem u toho trpěl ušním průjmem, musím tady upřímně napsat, Torr mě naprosto rozsekal na sračku. Ty jejich songy ty pičo to bylo tak chytlavý, tak supr. Dokonce i Čurby na ně spokojeně pohupoval svojí veganskou čepicí. Mám takový pocit, že by se mohli Torr objevit příští rok ve středu na Obscene Extreme festivalu. Necháme se překvapit. Ze zmíněných dvou hodin vyhrazené pro Torr kapela po padesáti minutách oznámila poslední song, ale nikdo jim to neměl za zlé, protože Torr byli prostě vynikající! O následných S.D.I. se sice nepsalo, že by měli hrát dvě hodiny, ale i oni měli dvě hodiny vyhrazené. Začali o třicet pět minut déle a opět to nikomu nevadilo, protože všichni měli pivo, na nikoho nepršelo díky bezchybné pořadatelské péči v podobě kvalitních pivních stanů, takže nikdo prostě nemohl být nespokojený. Když začali hrát ten svůj  speedmetal, všichni z toho byli naměkko. Strašně chytlavá muzika, která jakoby osumdesátkám z prdele vypadla, chytla za srdíčko snad každého. Medvěda zdá se EsDýAj poněkud zmohli. Stejně jako Alžbětu, která byla na každém internetovém serveru nově vedená ve stavu nebožtíků. Inu všichni tam jednou musíme. Upřímně je mi ale Alžběta i s celou Anglií (a Francií) u prdele. Dáme si závorku: (Na téma hnijící královny Alžběty na chatě proběhla i krátká diskuze, kdy já prohlašoval, že je mi jedno že umřela a že jsem ji neměl rád. To ovšem rozlítilo Medvěda do takových obrátek, že po mě přes celou místnost hodil polštářek a rozbil dva hrníčky. Nutno podotknout, že jeho vlastní dva hrníčky. Můj hrníček s motivem South Park přežil bez újmy. To má z toho, že gerontofilicky lpí na  devadesátišestiletých stařenách). Závorka je uzavřena dámy a pánové....




Opět se v areálu objevil slabomyslný idiot s čírem a pivní postavou, který nezklamal a zase se choval jak hovado. Nejradši bych mu vyrval nohy z prdele, ale moje muskulatura na to není uzpůsobena. SODík nás při posledním songu S.D.I. opustil. Naštěstí ne způsobem jako to udělala anglická královna, ale jenom na noc, neboť ráno musel opět pracovně do zaměstnání. Na poslední kapelu SHAARK jsme čekali marně. Nepřijeli. A kdybych se nešel optat pana zvukaře, tak by nám to ani nikdo neřekl. První den tedy končí už v půl jedenáctý. Ale celej Shaark nám byl u našich prdelí, neboť jsme první den festivalu dostali přesně to, co jsme chtěli. Příjmené prostředí, čisté ubytování, dobré pivo za rozumnou cenu, skvělé kapely, parádní zvuk. A to vše za prašivých 1000 korun českých na tři dny. Nechápu tedy, že se prodalo jen něco kolem tříset vstupenek. Uchýlili jsme se tedy na chatu. Medvěd s Amorfisem nezklamali a jako vždy se první den ožrali. A přitom toho neměli o tolik víc než já, který se neožral. Asi stárnou kluci... I tak si ale Medvěd neodpustí dvanáctistupňovou plechovku v posteli. A jak tak pije, najednou upadne do kómatu. Amorfis už vedle něj vrčí do polštáře. Jelikož se nic podstatného nedělo i já ulehl. Ne tak Jirka Karel Pavouk s Kinedrylem. Ti měli cestovatelskou a ještě šli někde popíjet.


Druhý den ráno mi od 5:55 do 6:50 řve budík na telefonu, ale je mi to u prdele, protože mám špunty v uších. Po mém ranním vyprázdnění jsem si dal i sprchu a učinil hygienu dutiny ústní. Pak proběhla snídaně a tradiční prdění v postelích, o které se tradičně postarala dvojice Medvěd/Kinedryl. Když už to vypadalo, že se musí Medvěd zesrat, protože mu prdel bublala nad rámec možností, zvedl se a odešel srát. Když se ani po hodině nevracel, šel ho Amorfis hledat. Nenašel ho. Vyhlašuju tedy Medvěda za nezvěstného a jako jeho kamaráda mě to ani z postele nezvedlo. Uběhne ještě nějaká doba, než nacházíme Medvěda. My ho již oplakávali, zatímco on juchal u vedlejší chaty a popíjel s Leošem Nohou a jinými kumpány. Amorfis se okamžitě přidává. Ty zas budou vypadat... Před devátou hodinou se došoural i Karel, řečený Jirka a vypadal jak kdyby vylezl z kundí prdele. Byl úplně mimo, bez zubů, celej zmuchlanej, rozcuchanej, pravej bok mikiny od bahna. Kde má zuby nevěděl, ale pamatoval si, že blil. A že vyblil i zuby. Od té chvíle nosí v kapse Coregu. Když se jdu podívat k vedlejší chatě, kde seděl i Leoš Noha, první věta, kterou slyším z jeho úst mě hned rozesměje: "Začal jsem den - dal jsem si brko a pivo." Po chvíli ho táhneme k nám do chaty a probíhá fotosession na Medvědový posteli a ani nikomu moc nevadilo, že hned vedle chrápe Kinedryl v trenkách. Medvěd po vyfocení aktivně nabízí Leošovi plechovku R12, ale když otevře cestovní ledničku a poté i elektrickou ledničku, tak zjistí, že už se všechno vypilo. Zrovna ve chvíli, když se Leošovi začalo prášit od huby. Vracíme se tedy k ohni u vedlejší chaty. Leoš měl videohovor se svojí milou. Všichni ji máváme do telefonu a ona nám taky mává, Amorfis opodál chčije do řeky a představte si, taky mává do Leošovýho telefonu a pak si dáváme druhé mávací kolečko. Zašel jsem si do hospody pro pivo, ale měl jsem jenom tisícovku. Paní za barem říkala, že to nevadí a na oplátku mi vrátila devět stovek v padesátikorunách. 


Pak jsme zajeli na oběd a pak proběhla siesta až do první páteční kapely DEVIANCE. Medvěd byl ale zmožen a chrápal. A zrovna Deviance by se mu páčili, což potvrzuje i logo Slayer vytetované na ruce kytaristy. Bylo tedy jasné odkud vítr vál. Thrashmetal nijak zvlášť nevyhledávám a ani Deviance nebude mojí oblíbenou kapelou, takže se odebíráme posedávat a polehávat na lavičkách venku. Je nám vedro. Uvažuju, jestli je paní Dagmar Honsová opravdu taková píča, jak jsem psal tady. Strašila nás totiž coby šéfka meteorologů, že celý víkend bude pršet a bude kosa. Ano. Teď už jo. Teď jsem si jistej jak sračka po třešních, že paní Honsová je píča. Zatímco první kapela mi zněla trochu jako Kreator, druzí DESTROSS mi přišli jako Debustrol/Slayer. Mám  podezření, že v druhém songu si dokonce vypůjčili kus Raining Blood. Kdo neví o čem je řeč, tak patří do hajzlu jak sojovej řízek. Rozhodně se mi ale jejich produkce zamlouvala víc než u první kapely. Mezi naše řady se vrátil SODík, jež přijel z práce a konečně se mohl i on pustit do chmelových radovánek. Tou dobou se ztratil Amorfis. Snad šel na mé doporučení chrápat, neboť byl pod obraz boží. Třetí trešeři v pořadí byli REFORE. Takhle nějak by to mělo vypadat. Připomínali mi Sodom, Kreator, Motorhead, starou Sepulturu. Prostě oldskůl jak cyp. V průběhu vystoupení bicmen slezl ze své sesle a hodil tři lahvičky asi slivovice do lidí. Jednou se trefil přesně do vajec vedle mě stojícího fanouška. Následní FORCE OF HELL mě nebavili a tak dáváme kávu. Někteří (já) do kompletních hrníčků, někteří (ostatní) do hrníčků bez oušek, které vzaly za své při vyjadřování Medvědovy upřímné soustrasti Alžbětě. Pak přišel na řadu ČAD, na který se přilétla podívat do stanu i sršeň jak hovado. Velmi pohotový zpěvák kapely okamžitě reagující například na vychrtlého fanouška pojmenováním Iggy Pop, zareagoval na přerostlý létající hmyz že "sršně sů kurvy bzučivé". Okamžitě mě napadlo, že by to mohl být název jejich nového songu. Čad se svými chytlavými písněmi plných krásných textů nás bavili jako sedět v hospodě. Nejvíc se mi líbila písnička Železný mejdan. Po čadích Slovácích naběhli KOMMAND a konečně ten den byl pořádnej kravál. Pořádnej oldschool parádně nazvučený. Prostě maximální spokojenost. A teď vtip: BYDLÍ LIDOŽROUT S NEKROFILEM: - VIDĚL JSEM V LEDNICI KUNDU. BUDEŠ TO JEŠTĚ ŠUKAT, NEBO SI Z TOHO MŮŽU UDĚLAT GULÁŠ? Konec vtipu... Dalším souborem byli MORTAL WOUND a opět oldskůl a opět skvělý. Zvuk, kapela, všechno. A opět bez Medvěda, kterýmu by z tohohle praskl čurák. Ani nevim proč, ale při jejich hraní jsem si vzpomněl na starou kapelu Deteriorot. A proč? Asi proto, že je to deathmetal ty debile! Po malé přeháňce dešťového typu přišla na paškál kapela NECROSY a zase to bylo něco jiného. Neměli basu, zato měli kundu na kytaře. Necrosy hráli parádní blackened deathmetal a v tom stanu, kde kapely vystupujou, je tak suprová atmosféra, jako kdyby se to konalo v  klubu. No a pak na řadu přišli MASSACRE, na které se přišel podívat i Medvěd a byl z nich nadšen. Já jsem měl nějaký pindání ke zvuku, který se mi nezdál tak čistý jako u předchozích kapel, ale celkově se mi líbili. A na scéně se opět objevil slabomyslný dement, který se choval jako... jako slabomyslný dement. Už pro něj nemám slova, ale zasloužil by upravit od někoho xicht za svoje chování, kterým sral úplně každého. Po Massacre dáváme ještě jedno pivo a pak se jímám mrdat Amorfise. Nemyslím tím sex, ale dávám mu slovní kartáč za to, že mi na postel a polštář vylil pivo. Je to kurva mokrý, smrdí to a ležet na tom taky není dvakrát příjemný. Se vožerou hovada, neuměji v tom chodit a dle toho, jak vyčítavě na mě koukal, když jsem ho jebal, si asi ani neuvědomoval, že by něco vylil. Stejně jako loni, když ohodil zeď kafem... 


Ráno chrápou všichni jak zabití, venku slunce, teplo, přesně jak předpověděla píča Honsová žejo. Pak se odebéřeme opět na oběd, kde se nám Karel řečený Jirka svěří s tajnou informací, že jak předešlý den blil, tak že nestihnul otevřít dveře auta a nablil si do něj. Šikula. Po obědě probíhá krátká siesta a hned honem na první kapelu, která se jmenovala FUNUS. Jirka řikal, že je to nuda ale já v rámci fotodokundamentace jsem se šel podívat a bylo to dobré. A bylo by to dobré i bez nejkrásnější baskytaristky na světě, kterou oni mají. Okamžitě jsem se do ní zamiloval. Slovenky jsou krásná stvoření. A proto mám jednu doma. SODík se nám svěřil, že má zácpu. Seděl na hajzlu půl hodiny, tlačil, ale jediné čeho docílil bylo, že ho rozbolela hlava z toho jak mohutně tlačil. Místo projímadla si rozdělal plechovku Staropramenu... TURBOWITCH mě nebavili a asi ani ostatní ne, protože hráli jen pro pár lidí. To FILTHDIGGER byla jiná třída. Parádní zvuk, parádní deathmetal, chvílemi pomalé pasáže. A opět bez kluků, kterým jejich játra vypověděla poslušnost a přikovala je k postelím. A pak přišla docela šílenost v podobě CRYPTIC BROOD. Kdyby měl na starosti známý kuchař Jirka Babica převedení hudby  Cryptic Brood do receptu, určitě by řekl, že "Vemte do ruky starej blek sabat, hoďte to na pánev, přihoďte k tomu rychlej detmetal, pořádně to promíchejte a máte kryptik brůt. A když nemáte starej blek sabat, můžete ho nahradit něčim jiným, třeba Leškem Semelkou..." Kapela předváděla krkolomné změny temp v dlouhých sonzích a nejednomu z toho šla hlava kolem. Fakt mě to zaujalo. Jirka Karel Pavouk nám prozradil, že maďarsky Három znamená, že mají být tři palety na sobě. A já mu povidám, že dvě palety na sobě, se maďarsky řekne Három bez jedný palety. Smích! Na ARAWN se jdu podívat opět spíše z dokundamentaristického důvodu a vůbec mě jejich muzika nebaví, neboť  zněli stejně blbě jako Arch Enemy, akorát, že na Arch Enemy se dá aspoň koukat díky zpěvačce. AGREGATOR z Maďarska mě ze začátku bavili, neboť jejich maďarština zněla poněkud exoticky, ale kolem čtvrtého songu to začalo nudit a nudilo to až do konce. Škoda. SODík se stále ještě nevysral. Poradil jsem mu, ať se podívá na složenku z ČEZu a se posere hned. OFFENCE pro mě byla nuda, ale Amorfise, kterého chytla záda, přilákali a on za jejich hudbou  přihopkal jak pes k hovnu předtím, než se v něm vyválí. Sedíme tedy pod slunečníky a pozorujeme dívky, kterých tam oldschoolžel bylo poskrovnu. SODík se láskyplně zadíval na jednu, která vyšla z hospody. Vysvětlil jsem mu, že má vůči své prdeli krátké nohy a že po třech dnech má beztak prochcanej spodek. Následní OVERCHARGE se líbili hlavně SODíkovi. Mě to přišlo jako takový tvrdší Motorhead a já nikdy Motorhead nijak zvlášť neuctíval. Dokonce i zpěvákova vizáž a způsob nastavení mikrofonu evokovalo Lemmyho. Zdálo se mi to zvukově dost přepálený, tak jsem odešel odpočinout slechům a nohám. No a pak přišla kapela BÜTCHER, která nás rozsekala všechny. Speed/black jak cyp. Uplně boží a zahráli cover od Manowar, ale ten SODík prosral. Jak to vím? Protože zrovna když ho hráli, tak mi přišla od něj zpráva:  


Sláva SODíkovým střevům a vivat la Staropramen! Slabomyslný kretén se opět předváděl a myslím, že ho měli už všichni dost, protože od poloviny setu po domluvě hlavního pódiového securitymana už jen stál poslušně jako beránek vedle reproduktoru a ucucával pivo. Poslední kapelou festivalu byli GALVANIZER, kteří i kdyby zahráli sebelíp, lepší než předchozí Bičr být prostě nemohli. Tím ovšem netvrdím, že nebyli dobří. Naopak zahráli velmi sympaticky a Medvěd si to užíval jak prase drbání. Přes den se vychrápal a teď by nejradši vychlastal cisternu piva a pařil až do rána. Jenže nic dalšího už nebylo. Konec. Ráno jsme poklidili chatu, vrátili klíče a vyjeli domů. Bylo to dobré zakončení festivalové sezony!




Pro pár dálších fotek pochybné kvality klikni sem.