Zobrazují se příspěvky se štítkemSvinibrod. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSvinibrod. Zobrazit všechny příspěvky

18.1.2025 Winter Violence 13 ( Melancholy Pessimism / Kraake / Klan / Svinibrod )


Zanedlouho se bude na drsném Severu konat narozeninová akce Bálisových aktivních kapel (Wyrm, Kraake, Unclean) a já tam jaksi nebudu moct být, takže taková malá záplata v podobě jedné jeho kapely (Kraake) na pardubické zastávce v Ponorce mi byla malým zadostiučiněním. Dva detmentály, jeden trešdet a jeden blek vystřídal moji rutinu sobotních šipkových turnajů. Naložil jsem Medvěda a vyrazili jsme vstříc městu, ve kterém mají jednak perník se soplovou polevou a jednak hokejový tým, který neumí hrát hokej. Cesta byla prosta debilů a tak jsme se s medvědem po několika desítkách minut vykulili z automobilu pár minut před oficiálním začátkem akce. Zdravím se s Kubajem Kénigracem, zdravíme Kocoury a zjišťuju, že stav návštěvníků je uspokojivý. Pospíchám na Birella, neboť mi vyschlo v hrdle a ještěže jsem měl ten večer v popisu práce ovládat volant, neboť kdybych neměl a chlemstal pivo, asi by mě odnášeli nohama napřed jakou jsem chytl slinu. První Birell zasyčel během pár minut. Když začíná zkoušet Svinibrod, jdu si pro druhého a ten se ve mě ztratí ještě dřív, než zmínění začnou hrát. 


SVINIBROD začali s dvacetiminutovým zpožděním a zahráli nám muziku, které vůbec nerozumím. Jednalo se o jakýsi hybrid thrashe a deathu s různými vokály od stylu Anthrax až po deathmetalový murmur. Medvěd například o nich řekl, že to není nejhorší. Já bych klidně šel i dál a řekl bych že byli dobří. Dokonce i několik hlav jsem zahlédl třepat se.

   

Hned jak ukončili své pidlikání bylo v plánu zakoupit si tričko Kraake, ale žádná s sebou kapela nepřivezla, takže mám smůlu. Mířím na dalšího Birella a pak žvaníme s Marjánem, který se objevil v průběhu svinibrodího vystoupení. Při družném hovoru nám aspoň rychleji uteče příprava mých osobních headlinerů KRAAKE. Ti začali s půlhodinovou sekerou, ale čekání se vyplatilo. Kapela má na kontě stále aktuální album "Sonog" v krásně vyvedeném dvojvinylu (na CD jim to vyšlo taky) a právě první dvě písně byly z tohoto opusu a byla to pastva pro uši. Blackmetal severského střihu, chvíli pomalý a hravý, chvíli rychlý a dravý. Ježek své hlasivky modeluje v zaběhlých konvencích tohoto hudebního žánru, Bális vzadu může bicí rozmlátit a kytaristi hladí své miláčky pověšené na ramenech. 


Všechno dohromady s jakous takous image, kterou představoval nějaký klacek v Ježkových (zpěvákových) pazourech, zdánlivě smrdutá kápě na těle páně Ježkova, nechutný náhrdelník ze slepičích, nebo možná havraních, pařátů, ... nebylo toho mnoho ale to vůbec nevadí. Osobně by mi stačil u blackové kapely jen corpsepaint. Myslím, že se to libilo všem, protože dokonce vznikl i takový jakoby kotel v předních řadách. Beru to tak, že blackmetal není hudba, u které by musel nutně probíhat circlepit. To by bylo dost gay. Muzika se otírala o obě vydaná alba a znělo to všechno opravdu skvěle. Jen mě trochu zamrzelo, že pokud se nemýlím nezahráli majstrštyk "Sonog" ze stejnojmenného alba. Tahle písnička zaslouží minimálně šesté až desáté místo v hitparádě rádia Kiss!!

 

A poněvadž mám z toho pojebanýho Birella naplněný močový měchýř, jdu ven z klubu trochu nadýchat se čerstvého vzduchu a pochcat nedaleký strom. A pak hned pro dalšího Birella, neboť jsem naprosto nepoučitelná Růžová Veverka. Následuje kapela KLAN, která celý večírek pořádala. Třicet šest minut po dvaadvacáté hodině při zkoušce zazněla z nástorje pana kytaristy Metallica a chvíli na to Klan začali svým hutným deathmetalem ničit posádku Ponorky. 


Trochu mi vadila předimenzovaná basa a jednotvárný zpěv. A taky fakt, že měli dvě kytary ale slyšet moc nebyly. A taky plný močový měchýř. Ne, dalšího Birella si už nedám. Bych se nemohl dochcat po tom. Klan rozpohyboval osazenstvo tak, že ti co měli nejvíc vypito circlepitovali, ti ostatní si od nich drželi odstup. Klan zakončili svoje klanování sodomáckým coverem "Agent Orange", který utvořil kotel přes půl klubu. A to i přes to, že díky zvuku, který byl převážně o kopácích a base, v tom "Pomerančového Agenta" poznali jen fanoušci kapely strýčka Toma Angelrippera.

 


 Jak je vidět na přiložených fotografiích, moc jsem se s tím nesral. Můj telefonní aparát v klubových podmínkách prostě není sto vymyslet kvalitnější fotku. Berte nebo nechte bejt... Kocouři s Medvědem šli na cígo, zatímco se připravuje MELANCHOLY PESSIMISM, kteří jsou z Uherského Hradiště a hrají zkurvený deathmetal, jak poznamenal pan zpěvák. A hráli ho kurva dobře!! 


Dle mého o třídu lépe než Klan. Také měli o třídu lepší zvuk s o třídu řezavějšíma kytarama. Sice se musel po dvou písničkách opravovat mikrofon, ale když se problém vyřešil, zvuk u sloupu byl jako víno. Bohužel jsem své sloupové místo musel opustit, neboť díky velmi slušnému kotli tam začalo být nepohodlno. Přímo před zvukařem ten zvuk už nebyl takový. Každopádně muziku hráli fakt super a potěšil mě třicettři roků starý flák "Melancholy Pessimism" ze stejnojmenného dema, které jsem jako puberťák střední školou povinný sjížděl velmi často. Pan zpěvák, velmi sympatický bard, nás mezi písněmi obšťastňoval zábavnými hláškami a celé to bylo prostě super. Dal bych jim po Kraake druhé místo. Třetí u mě skončili Svinibrod a nejméně se mi líbili Klan. Chlapi sorry. Ale viděl to tak i Medvěd a Medvědům není radno co? No? Medvědům není radno odporovat vole.

16.11.2019 AGGRESSIVE TYRANTS, HUMAN SCUM, SVINIBROD



Takže k rozmrdanýmu plynovýmu kotli z předminulého týdne se přidal ještě utopený mobil mé nešikovné dcery a předepsání brýlí mé milované ženě. Takže dalších skoro deset tisíc si asi jen tak vytáhnu z prdele... Ale to mi nemohlo zabránit abych se nejel podívat na dvě legendy a jedny (pro mě) nováčky. Přiznám se, že kdyby tam nehráli Aggressive Tyrants, zůstal bych doma a udělal si hezký večer s hororem a flaškou. Jenže kdyby byly ryby v prdeli, tak by nemusely být rybníky, jak praví klasik. Osedlal jsem proto svého bílého draka, naladil navigaci a vydal se do Přelouče, tedy do míst, kde jsem naposledy byl před dvaceti lety. Po příchodu do hospody Na růžku mě překvapil počet návštěvníků. Čekal jsem tak 7-10 lidí, jak se mi to už několikrát "poštěstilo" ale bylo nás tam asi třicet. To by se mohlo leckomu zdát jako podstav, ale bylo to akorát. Zvlášť když můj severský přítel (zdravím Láďu) se v tu chvíli nacházel na koncertě Traktor a poslal mi fotku "full house" návštěvy.


Jenže koho sakra zajímá nějakej přiblblej Traktor? Snad jen někoho bez kulturního cítění. My co jsme na tom s kulturou zadobře, šli jsme za kilčo na pořádnej nářez. I když zas taková idylka to nebyla. Od začátku jsem nebyl spokojený se zvukem. Zvukař všechno ladil pomocí tabletu a notebooku. Žádnej zvukařskej pult, žádný knoflíky, žádný páčky a táhla. Všechno digitálně. Asi je to dnes normální, jenže zvuk z toho byl jak ze špatně vytřený prdele. Nejvíce na tom byli biti první vystoupivší, domácí HUMAN SCUM.


Navíc hráli bez bubeníka, (pro debily, to jako ne že by hrály jen kytary a zpěv. Bicí měli  nasamplované). Celkově mě jejich hudba nikdy pořádně nezaujala na takové výši, abych si od nich něco koupil, protože jejich deathmetal se mi zdá strašně komplikovanej. A protože já jsem člověk jednoduchý, komplikovanostem se vyhýbám jak cikán práci. Druhá kapela, pořádající SVINIBROD byla pro mě velká neznámá. 


Zvuk měli o poznání lepší, snad díky přítomnosti živého bicmena. Musím se přiznat, že se mi jejich set líbil i přes stále ještě dost špatnej zvuk. Ono ale celkově to všechno tam působilo tak nějak neosobně a chladně. Velkou měrou k tomuto stavu přispěl fakt, že nebylo žádné pódiové osvětlení, z čehož pláče videozáznam níže. A i lidi se mi tam zdáli divní. Ne že bych já byl něco víc než ostatní, prostě jen takovej pocit. Například jeden nabušenej týpek s hipsterským kámošem se na mě pořád lísali a furt se klátili a postupně postupovali jakoby naschvál přede mě a lezli mi do záběru. Alkohol je svině :-) ... Přál jsem jim akutní průjem, ale moje prosby nebyly vyslyšeny. Naštěstí si po chvíli šli pro pivo a pak už se postavili kousek jinam. Nicméně Svinibrod se mi líbil. Ovšem já jsem jel 37km hlavně a dá se říci že výhradně kvůli AGGRESSIVE TYRANTS. 


Kapela ze Světlé nad Sázavou, kterou sleduju od prvního demáče, mě opět nezklamala. Zvukově to nebylo moc dobré, neustále vazbil mikrofon, kytara a zpěvy byly dost utopené, naopak bicí všechno přemlátily. Někdo by mohl namítat, že na takový sračky, jaký hrajou  kapely podobné Agressivům, netřeba dobrého zvuku. A to jsou právě ti kreténi, co nemají kulturní cítění a chodí na Traktor :-) Aggressive Tyrants jsem si tedy užil i s ostatními dosyta a už se na ně těším na Obscene Extreme festivalu 2020 kde je záruka dobrého zvuku, světel a všeho kolem. Uteklo to jako voda. Tři kapely, čtyři pita, třičtvrtě hodiny za volantem a do své rodné vísky jsem dorazil v době kdy zhaslo pouliční osvětlení. Pro ty, koho to zajímá, u nás se zhasíná o půlnoci. Celkově bych tuhle akci zařadil k těm méně povedeným, ale pořád lepší než drátem do oka.