PAVOUČÍ TERROR 2025

Jakmile na mě na modré sociální síti vyskočí logo kapely Evil Regiment, vždycky zbystřím. Jednak proto, že za bicími funguje jeden můj známý ale hlavně je to kapela, jejíž CD se mi líbí a nikdy jsem neměl příležitost ji vidět naživo, protože na menší akce obvykle jezdím pouze v našem kraji, kde Evil Regiment obvykle nehrají. Výjimku tvoří blackmetal v severních Čechách, kam občas vyrazím. No a když jsem zjistil, že Radvančice, kde podle sociální sítě vystoupí mimojiné právě i Evil Regiment, je v mojí dojezdové vzdálenosti, rozuměj něco okolo šedesáti kilometrů, bylo rozhodnuto. No a pak se tam objevili Aggressive Tyrants, TOOH, Sorath a já byl lapen do pavoučí sítě. Na tenhle Pavoučí terror musím jet!

A když se někdy koncem června objevil program a já zjistil, že akce je naplánovaná do deseti hodin do večera skončit, výsknul jsem si radostí! Tak by to mělo být. Jednodenní akce. Pro alkoholiky postačující na nachlastání, pro budoucí důchodce ideální, že se do půlnoci dostanou do postele. Když jsem se navíc informoval, že se to koná na příjemném místě, už předem jsem pasoval akci jako podařenou. A jaký to tam teda bylo?

No! Byl jsem trochu zklamaný. Ne prostředím, o kterém bude ještě řeč. Maličko mě zaskočila výše vstupného, které bylo avizováno na šestsetšedesátšest korun českých, ale platil jsem jeden tisíc korun českých. Jako chápu, že v tom bylo pak všechno zdarma, ale mělo by to být prostě na plakátu uvedené. Já například vůbec nevěděl, že akce probíhá už od předešlého dne, kdy se chlastá a slaví. Jakože já nemám problém s tím platit vstupný, který je nastaveno, ale musím dopředu vědět kolik to bude. Vzhledem k tomu, že momentálně nemůžu požívat alkohol ze zdravotních důvodů, od žádné kapely jsem se nechystal nic kupovat, žádné CD ani oblečení, mohl jsem si s sebou klidně vzít jen 7 stovek, protože předpoklad vstupného 666Kč bych těmi sedmi stovkami pokryl. A pak tam přijedu a najednou litr. To nechceš žejo... No takže ke vstupu dostávám parádní kelímek, který poputuje našemu Pavoukovi, protože si o něj napsal a víc se hodí k němu než ke mě. Také jsem dostal instrukce: "Támle je výčep, támle je prase." Naštěstí ve výčepu byla i bezinková limonáda, nebo vinea, nevím, takže jsem si rovnou natočil. Byla chlazená a výborná. Zdravím se s Kocourem, který za pár chvil usedne na bubenickou sesličku v Evil Regiment. Potkávám kluky z !T.O.O.H! a těší mě, že mi sdělují, že moje reporty čtou a že je to baví. Díky kluci! Maličko mě znepokojuje hmyz, který od nedalekých rybníků zavítal na blackmetal ale říkal jsem si, že snad půjde na opilce a ne na mě. S úderem patnácté hodiny se na pidipodium vyšvihnou dva šviháci a zahajují konferenciérsky hudební produkci, konkrétně kapelu EVIL REGIMENT. Jak jsem psal, nikdy jsem je naživo neviděl a musím spokojeně pokývat hlavou. Pohledná zpěvačka s minimalistickým corpsepaintem má hlásek jak pěnkava s rezatým hřebíkem v krku a mým uším a očím je to velmi sympatické. Šikovný kytarista dával hudbě Evil Regiment naživo úplně jiný rozměr. Oproti CDčku to znělo jakoby víc blackmetalověji. Vzadu neúnavně bičoval Kocour svoje škopy a nejmíň nápadný byl basák, který dodával Evilímu Regimentovi bublající podtón. Nemohu jinak, než výskat nadšením, Evil Regiment se mi líbili a snad na ně ještě někdy v mém okolí narazím. Ještě zmíním zvuk, který byl špinavý, ale v pohodě. Nicméně oproti následujícím kapelám nebyl tak nahlas. Byl prostě špinavej. Stejně jako jejich hudba. V dobrém slova smyslu samozřejmě. 

Když dohráli, zašel jsem se podívat, co se to tam vlastně na tom ohni otáčelo. A ejhle, bylo to prasátko. Ten co se tam o to staral to nejenže měl moc dobře ochucené, ale hlavně se nestalo, že by nebylo nařezáno, připraveno k sežrání. Byla možnost si to nandat na tácek, pěkně s chlebem a hořčicí a snad i okurky jsem tam zahlédl, ale my drsní hoši z královehradeckého kraje to máme stejně nejradši jen tak do ruky bez chleba. Posílám pochvalu panu o prasátko se starajícímu. Na stolech jsem také zahlédl nějaké dortíky, zákusky, perník, hroznové víno, meloun... Ale tyhle věci jsem přenechal jiným.

Druhá kapela se jmenovala KOUDELNÍKŮV SYN a už při zvukové zkoušce nabízí dynamičtější a hutnější zvuk než měli Evil Regiment. Dvě kytary jsou prostě znát. Začínají hrát s osmiminutovým zpožděním a když jsem je takhle pozoroval z povzdálí, přišlo mi to jako  nějaká gardenparty. Totální kontakt fanoušků s kapelou v prostředí několika rybníků, travnatá plocha, stromy, opilí fanoušci se věčně cpou za mikrofony, což pan zpěvák trpělivě snášel. Koudelníkův Syn do nás hustil blackmetal s občasným skluzem k deathmetalu. Maličko bych ubral zpěv, protože přehlušil vše ostatní. Opilci se motají kolem, jeden s velkým mokrým flekem v rozkroku riflí. Někteří neustále padali na záda, protože už nezvládali držení rovnováhy, jeden pořád verboval ostatní a tahal je do kotle před kapelu, což bylo už celekm nepříjemný, zvlášť když se sotva držel na nohách. I přes nepohodlí kapela hraje jak o život, střídá sypačky se střednětempými skladbami, growling s blackmetalovým skřehotem, texty na protikřesťanské téma. "Víte co je nej průser na salaši? Když vám vlk vomrdá všechny ovce." O tom byla poslední píseň, která uzavřela příjemný blackdeath. Atmosféra panuje uvoněná, lidé posedávají po trávě, děti pobíhají, dospělí popíjejí...

Je třeba zmínit hezky vyzdobené pódium. Když se akce jmenuje Pavoučí Terror, nesmí samozřejmě chybět pavučiny a pavouci, dále pak velká plachta s obrácenými kříži a baphometem, pentagramy, otočený dřevěný kříž a baphometská světla, která se po setmění rozsvítila a společně s velkými obrácenými kříži červeně zářily do tmy. Velmi pěkné. Z davu zaslechnu To se ti na Obscenu nestane aby byl nalitej hlavní pořadatel... To jen potvrzuje moje slova o lásce k alkoholu, která tam čišela z každého, kdo ho požíval.

Třetí kapelou byli NOT!, kteří narozdíl od pořádajícího Pavouka mě osobně nijak zvlášť neoslovili. Jejich hudbu bych popsal jako hardcore na tři zpěvy s přesahem do jakéhosi grindu nebo powerviolence co jávim. Not! tedy nebyl můj šálek bezinkové limči. Jenže na mém názoru pranic nezáleží, ostatním se líbili a vyškemrali si přídavek, který byl věnovaný Markovi z Třebíče a pro všechny, kdo zaplatili. Takže i pro mě, neboť já platil, i když bych se tam asi lehce namíchal i bez placení. Ale takový já nejsu. 

Pokud jsem se zmínil, že Not! nebyli můj šálek čehokoliv, tak další kapela na mě působila jako zjevení troufalosti. AFTER 12TH, tak se jmenovali, byli vopruz už při zkoušce, kdy dělají zvuk na text "Tohle je jenom zkouška a japonská diskotéka." Ty vole která kapela z našeho ranku takhle zkouší? Když spustili první písničku, zježily se mi chlupy na zádech. Špatně zazpívaný, špatně zahraný bumčvacht punkrock. Kapela si je vědoma svojí exotickou situací protože prej Nevíme co tady děláme mezi tak tvrdejma kapelama. Děkujem za pozvání. Dávám tomu šanci a zjišťuju, že mi to něco připomíná. Trochu mainstream, trochu punk. Tak trochu jako punkoví Chinaski. Ježíííš 😵‍💫!! Některé písně byly tak špatně faleště zazpívané, že to rvalo uši i s kusem xichtu. Sorráč, ale tohle se mi nelíbilo vůbec. Ani kdybych měl tři promile pod čepicí bych to neocenil. Jenže jak už to bývá, můj názor je zcela bezpředmětný, neboť lidem se to líbilo hodně. Jeden fanoušek v rámci paření na pódiu málem zahučel do škopků, aby pak povalil jiného opilého fanouška a vyváleli se v trávě. A za chvíli se objevila strkanice s tvrdými řečmi. Už se perou!? Né, jen se kočkovali, ale ke rvačce nebylo daleko. Vím přesně jak by to skončilo vzhledem k podroušení střízlivosti jednoho z aktérů. Ostatně že se něco semele mi bylo jasný od prvního okamžiku, kdy jsem viděl skvadru lidí která se tam nacházela. Bylo to jen otázkou času. Naštěstí se to nějak vyřešilo a jestli se nepletu, později jsem ony dva aktéry, zcela evidentně kamarády, zahlédl v obětí. A tak by to mělo být!! Nad hlavama nám přistávají letadla na letiště co je za rybníkem, děvčata na koních projela od nedalekého lesa kolem rybníku, děcka se tu prohánějí, lidi vedou opilecké rozhovory... Pohodová atmoška.

Poté se pavoučího pódia s grácií sobě vlastní ujmou AGGRESSIVE TYRANTS a hned v první písni je basák vyrušen flaškou rumu, ze které si přihnul, ale musel přestat hrát a zpívat, což jeho kolega od druhého mikrofonu s kytarou ocenil slovy Di do prdele. Překvapil mě nebývalý zájem o Aggressive Tyrants. Ten den to byla nejtvrdší kapela, ale téměř všichni zvedli svou prdel a zašli se podívat na trojici drtící grind/HC. Spousta rukou s telefony pořizují záznam této grupy. Píseň "Ty stará píčo" byla věnována oslavencovi pořadatelovi, neboť Pavoučí Terror je oslava narozenin. "A zatímco v New Yorku mají jako bodyguardy černoši, tak my máme dvě malý holčičky. Vyhoďte pavouka" a šup holky ho nemilosrdně vypoplonkovali z pódia. Do konce setu flaška rumu zela prázdnotou, o což se postarala čtveřice mladíků pařících v první lajně. Za pomoci basáka. Tohle byl jednoznačně nejveselejší Aggressive Tyrants co jem kdy viděl.

Je třeba ocenit pány pořadatele, jak to mají zmáknutý. Pěkné kelímky, pro VIP vyvedené v černé barvě, zahlédl jsem tam i jeden svítivě žlutý, látkové pásky na ruku, pro VIP klíčenky s programem... Kdo to má v ramci tak malé akce? Další kapelou byli !T.O.O.H!. Dvojce bráchů, která to hudebně spolu táhne již pěknou řádku let. Jsem rád, že zase koncertují, zatímco jsem je v minulosti neviděl dvacet let, za necelý poslední rok a půl jsem měl možnost shlednout jejich vystoupení třikrát. A tentokrát to mělo punc vyjímečnosti, protože se hrálo bez nasamplované basy a kláves, neboť při zapojování něco vyhořelo. Tím pádem se upustilo i od zaběhnutého setlistu, takže vznikl speciální set složený ze skladeb, které se domlouvali přímo na pódiu, protože s elektronickou mašinkou měli nacvičené jiné písně. Hrálo se tedy pouze bicí + zpěv a kytara + zpěv což znělo krutopřísně syrově. A to samozřejmě nahrávalo k tomu, že výběr písní bude staršího data. A to samozřejmě nahrávalo mojí spokojenosti, protože nejvíc, pokud jsem postřehl, se hrálo z prvního dema "Vy kusy mrdacího masa", jež jsem jako středoškolák střední školou povinný sjížděl celkem často. Naprosto unikátní vysotupení! Ber nebo nech bejt!!

Moje obavy ohledně hmyzu byly liché a pokud nějaký štípavý sráči lítali, mě ušetřili. Tou dobou si uvědomuju, že jsem vychlemstal asi čtyři limonády a byl jsem si třikrát pro prasátko do ruky, a že těch 1000Kč za vstupné je adekvátní. Jak nacenit akci, kde žrádlo bylo formou švédských stolů a chlast formou švédských píp? Mohl jsem vychlastat a sežrat kolik jsem chtěl a nikdo by s tím neměl problém. Je třeba taky potřeba připočítat šikovnýho zvukaře, kapely taky asi nepřijeli uplně zadarmo žejo, možná i pronájem oné hájovny nebo co to bylo, u které se to konalo. Těžko říct, jestli bude pan pořadatel v mínusu... 

Na řadě je poslední kapela a tou byli SORATH. Nedávno jsem je shlédl v Mladé Boleslavi a mile mě tam překvapili. A nejinak tomu bylo i mezi rybníky v Radvančicích. Bubeník reagoval na prostředí "Ty pičo to je punk" a hned na to zpěvák hupsne mezi lidi a jeho místo postupně zaujmou hlasivkami tři fanoušci z první řady se svým pojetím vokálních linek. Někteří se serou muzikantům i do jejich hudebních nástrojů a kazí to jak kapele tak nám všem. Prostě punk. Sorath byli peklo! Jeli jednu sypačku za druhou, zvuk měli výborný (ze strany ale nebyl slyšet zpěv, což je zaznamenané ve videu níže), a hráli poctivých padesát minut. Všichni museli být spokojení. Já byl. Když bylo jasné, že už žádná píseň nezazní, hledám Kocoura abych se rozloučil, ale nikde ho nevidím, stejně tak kytaristu Evil Regiment, kluci z !T.O.O.H! už odjeli, takže se s nikým neloučím, sedám do auta a jedu směr rodná hrouda. Z příkopů mě kontroluje hektar srnek v podstatě po celou dobu cesty. Naštěstí žádná neměla potřebu pást se na silnici a já dorazil domů někdy po půl dvanáctý, což ale není vůbec důležitý. Důležitý je, že Pavoučí Terror byla párty, která se rozhodně povedla. A že se mi nelíbila nějaká kapela? Copak na tom záleží? Já si užil ty svoje, zmíněné v úvodu...

 

PRO FOTKY KAPEL KLIKNI SEM.

27.4.2024 OBSCENE SOCIETY FEST

 No ale byla to pěkná sobota!! Napsala mi jedna paní, že prý náhodou vlezla na tenhle blog a zamilovala se do prvního čísla časopisu Spark, a že prý jestli bych nebyl ochoten jí ho pustit. Ona si rovnou i odpověděla že to asi neklapne ale že to zkusit musela. Dobrá to žena!! Odpověděl jsem jí, že časopisy nejsou moje, že je mám pouze zapůjčené za účelem naskenování a ona to pochopila. Ale i tak, kdyby se majitel prastarých Sparků rozhodl poslat je do světa, nechť mi dá vědět... A nyní se dostáváme k jádru kokršpaněla, a sice k malýmu Obscínu. Na první pohled pro normálního člověka bombastická sestava. Však považte, moc šancí vidět !T.O.O.H! v posledních letech nebylo, stejně tak Isacaarum, kteří už po několikáté zase začínají hrát. Nevím jak Contrastic, ale taky jsem je dlouho neviděl. K tomu Insanity Alert, Inhumate, MOB47. Pecka! Jenže když se na to normální člověk podívá druhým pohledem, do očí ho práskne logo hárdkorových veteránů MOB47, které prostě vidět nepotřebuje. A když, tak ne jako headlinera. O BELZEBONG nemá smysl vůbec hovořit. To je stejný úlet, jako když deathmetalisté nesnesou na svém festivalu blackmetalovou kapelu, protože je to přeci deathmetalový festival a pak -BUCH- jako hlavní kapela rapující Clawfinger (viz červnový Czech Death Fest). Zbývá tedy už "jen" Insanity Alert a Inhumate, které jsem viděl několikrát, a i když pokaždé byli skvělí, místo nich bych radši viděl něco v našich končinách méně profláklého.  Nicméně jsem na nic nečekal, objednal ihned po zveřejnění sestavy tři lístky a s Amorfisem a Medvědem jsme vyrazili. Řídil Amorfis, ale je to jeho chyba. Já mu radil - Medvěd pivní speciály, který tam budou, nemá rád, loni dal tři, kdyby řídil, mohl by klidně ty tři dát znova a večer sednout za volant. Amorfisovi loni chutnalo ale nedokázal Medvědovi říct aby řídil letos on, tak to odsral. No a když se dva nemůžou dohodnout, třetí se má dobře. Takže jsem si vychutnával pivka v množství větším, než normálním. Řídil tedy Amorfis, Medvěd zaujmul místo spolujezdce a já si svoje koule hladil na zadním sedadle. Amorfis zaparkoval dvě auta od našich známých kteří pocházejí z Chlumec-city, zdravíme se s nimi a pak hned další zdravice pravice s dalšími našimi kamarády a přáteli. Procházíme distra a hurá na pivko! Na čepu bylo 8 speciálů a já chtěl stejně jako loni započít zápolit s takzvanou sjezdovkou, tedy že si dám od každého piva jedno pěkně odshora dolů. První pivo bylo FRANZ SPALEK. Bylo dobré, ale chutnalo jako normální pivo. Výčepnímu jsem se svěřil, že nemám pětikorunu z toho důvodu, že jsem si dal všechny drobné na šipky a on že také hraje šipky. Abych mu dokázal, že nekecám, vytáhl jsem svůj mobilní telefon značky Unihertz a jal jsem se mu ukazovati webovou stránku šipkařskou naší hospody. Když jsem vyndal telefon, tak prej na mě A že nemáš ještě menší telefon... Odpovím s klidem Mám a vytáhnu z kapsy dvou a třičtvrtě palcový tintítko, kterým pořizuju videozáznamy. Ostatní barmani a barmanky se mohli pochcat smíchy. A pak se stala taková ošemetná věc. Vypil jsem první pivo a šel pro druhé, které se jmenovalo Clock a to vám byla taková lahoda, že už jsem u něj zůstal a další neochutnával. Jenže chlastejte si nějakejch vosum devět hodin pivko s voltáží 5,2 volume žejo... No dopadlo to tak jak dopadlo. S druhým pivkem jdu mrknout na první kapelu večera, v tu dobu ještě vlastně odpoledne, a tou byli mlaďáci DEADROOTS. Je neuvěřitelné, jak vyspěli oproti minule, když jsem je viděl. Kluci hráli fajny thrash těžkotonážního levelu. Líbilo se mi to. Zvuk měli hutný, světla dobrá. Já být spokojený. Zpěvák screamoval a trešově hulákal, kytaráci brejkovali a bicmen ladil přesnost.  Bohužel neznalý jejich tvorby jsem zaznamenal jejich asi nejklidnější píseň. Ostatní songy byly nářez. Slyšel jsem ovlivnění Slayerem a Sepulturou. Za mě dobrý!

 

Jede se načas, takže i pauzy mezi kapelami neznají opožďovacího charakteru, za což patří obrovský dík panu pořadateli. Všechny kapely měly na svoji přípravu stejně dlouhý vymezený čas patnáct minut a děj se vůle boží. Takže jsem si ani pořádně nestačil popovídat a už to mlátí druhá kapela, která se zove GORC. Na téhle kapele mě zaujaly tři věci. První byla zpěvačka, která byla nasraná až za roh, druhá byla písnička s názvem Posranej rohlík, která pojednávala o plýtvání potravinami a třetí byla neuvěřitelně rychlá muzika, kterou se presentýrovali. Byla tak rychlá, že bubeník po každé písni popadal dech, seč mu plíce stačily. Naštěstí pro něj skončili svůj set po pár minutách. Mám neblahé tušení, že další desetiminutovku by už ve zdraví nedal. Jejich světelná šou byla ovšem velmi nevstřícná pro pořizovatele videozáznamu, neboť namířené bíle svítící reflektory do našich xichtů nebyly to pravé ořechové pro čočky v kamerách.

 

Další kapelou vystoupivší na obscénně societním festivalu byli poláci PUTRID EVIL, kteří rozvášnili především malého junáčka v první lajně. Jejich nemainstreamový deathmetal byl víc než fajny, ovšem pouze do té doby, než jsem zjistil, že každá druhá píseň zní jako ta předešlá a podobně jako ta následující. Opět bílé světlo namířeno na naše tlamy, takže ve videu nic pořádně vidět není. Když jsem byl v první lajně, tak kytara řezala jak tanga do kundy ale vzadu před zvukařem to nebylo nic moc. Amorfis jakožto řidič si svoji sobotní dávku chmelomoku vybral a nadále se věnoval už jenom  nealkoholickému popíjení. Když mi oznámil, že plechovka grepověpomelového Birellu ho přišla na šedesát korun českých, číslicemi 60Kč, musel jsem se tím šokem napít báječného piva Clock. A to jsem si ten samý nápoj nedávno kupoval v akci za 17Kč. Takhle se vydělává! Víc než třísetprocentní marži nemají na půllitru chemicky ošetřené vody snad ani v demokratické republice Kongo.

 

V pauze před další kapelou kecáme o našich prdelích a prdelích našich idolů a pomaličku se prochlastáváme do začátku hracího času kapely FAÜST, na které jsem zaslechl v davu hejt, že sice jsou dobří, ale neřeknou slovo česky a dokonce že se i mezi sebou dorozumívaji anglicky. Ještěže Putin nemluví anglicky. Půlka světa by byla v prdeli. Včetně kapely Faüst... Potvrzuji, že byli dobří. Ba co víc, byli výborní. Ale rozhodně nemohu potvrdit fakt, že mluvili ingliš. Pan zpěvák mluvil jazykem mateřským, tím nejnádhernějším a nejkvětnatějším, naší milovanou češtinou. Odehráli parádní thrashovou jízdu a já byl opět spokojen. A myslím že i všichni kolem.

 

Po Faustech venku pokuřujeme borůvkové doutníčky když zaslechnem dunění ze sálu a já vykřiknu Beton pičo! S šedivákem vlítnem do útrob klubu a už z dálky vidím, že to není Beton ale kapela bratří, TOOH, moje zamrzlá láska, ke které jsem se nikdy nedokázal prokousat až do morku kostí, ale vždycky jsem je měl rád. Naposledy jsem je viděl v roce 2002 na Fekal Party, když ještě nebyla v té vymrdané Vopici, ale v krásném areálku v Riegorvých sadech. Strašně jsem se těšil až je zase uvidím. A jak to dopadlo? Naprosto famózně! Byl jsem nadšen, jak jim to šlapalo. V obecenstvu se našli debilové, které nezajímalo nic jiného než proč má zpěvák sluchátka na uších. Asi nějací voliči vládní pětikoalice. Kromě sluchátek na uších měl zpěvák k dispozici ještě pultík s notebookem a nějaké efekty. Bratři zahráli přesně tak, jak jsem si přál, aby zahráli a doufám, že bude víc příležitostí je zase někdy někde vidět. Děkuji tímto Čurbymu že je pozval a oživil mi tak vzpomínky přes dvacet roků staré...

 

Ani jsem nestihl s klukama probrat, jak skvělí byli TOOH a už duní kapela s nejvíc brutálním názvem na světě BETON. Slováci no. A uplně boží vole!! Narozdíl od dua TOOH jich na pódiu zevluje 5 a hrajou fakt skvělej deathmetal. Žádnej Vader nebo Grave, ale Beton do piče! Zpěv mi přišel podobný kapele Mörkhimmel, kterou čtenáři tohoto blogu možná ani neznají, tak vlastně vůbec netuším, proč je dávám za příklad. Muzikou by si mohli tykat s modrožlutou vlajkou, opět jako minule upozorňuju, že se nejedná o tolik u nás proklamovanou vlajku ukrajinskou, kterou většina lidí už nemůže ani cejtit, ale o vlajku švédskou. Ano, Beton hráli deathmetal chrastícího typu, tolik typický pro Švédsko. Naprosto skvělé vystoupení. Jenom si to uvědomělí politicky založení Slováci totálně posrali, když si museli rejpnout a jinak to prostě nešlo, oni MUSELI vyjebávat do mikrofonu že Fico je kokot. Mikrofon se za ně stydí ještě teď. Koho to kurva zajímá? Jestli chtěli hulákat protivládní politická hesla, měli se sebrat a jet jebat někam do jiné piče a ne do té pardubické. Řikám to furt, neserte politiku do muziky čuráci!! Po trapném výpadu proti premiéru Slovenské republiky (co jste si zvolili to máte kokoti!! My tu máme vládu plnou čuráků a nevšiml jsem si, že by si na to někdo stěžoval na koncertě, fakt jste mě nasrali kokoti maďarský!) jsme byli upozorněni, že Keby sme chceli a mali nejaké love, oni majů k dispozici nějaké tričká Tublatanky.

V přestávce popíjím pivko a pokuřuju borůvku s legendou sběratelů rychlodabingu na véháeskách a když zaslechneme dunění, zahodíme piva a cigára a ve spěchu si rozrážíme cestu lidmi, abychom viděli další kapelu, kterou není moc možností vidět a kterou jsem viděl naposledy v roce 2003. Řeč je samozřejmě o CONTRASTIC. A jak mě sralo světlo u předchozích kapel, tak Contrastic neměli nic. Jen pár barevných žárovek a jinak tma na pódiu. Takže opět video ve sračkách. Ovšem muziku předváděli skvělou. Až mě zamrzelo, že jsem jejich desku z mé sbírky poslal do světa. Zvuk měli vynikající. Ale to měly všechny kapely. Nejvíc se mi na zvuku líbilo, že nic nevyčnívalo nad ostatním a všechno bylo tak akorát. U elektrogrindu je taková věc k nezaplacení! Dobrá práce!!

 

Po Contrastic jsme plni očekávání dalšího z kapelních reunionů, v případě ISACAARUM už v pořadí asi třetího. A víte co? Nic moc. Pro mě teda. Nevím co vedlo Chymuse k odchodu od Pačess (vím ale neřeknu), každopádně mě Isacaarum ničím neoslnili stejně jako před jejich prvním znovuzrozením. Tahle kapela prostě není pro mě. Na druhou stranu mě nikdy jejich koncerty nenudily. Ale taky mě moc nebavily. Narozdíl od ostatních, kteří hýkali nadšením. Hýkali tak nahlas, že v jejich hýkotu úplně zmizelo klasické isacaarovské tupatupatrrrr tatatatatatatata. Podle mého názoru, který je samozřejmě špatný až nepřiměřený, měla tato legenda zůstat zakopána v mokré hlíně. Nic na tom nezmění ani svítící brýle a svěrací kazajka páně zpěvákova Chymusova. Před dvaceti lety by to na mě nejspíš fungovalo. Dnes už ne.

 

Na festival si našel cestu i nácek, kterého potkávám na jiných akcích. No a kurva co? To že nefandíme naší prolhané vládě a líbí se nám Burzum, z nás nácky ještě nedělá. Nebo jo? A mě je to jedno. Důležité bylo, že na řadu přišla legenda s velkým L. Parta Francouzů s šíleným zpěvákem, který pro rozbité čelo a zasliněnou bradu nechodí nikdy daleko. A nejinak to bylo i na Obscene Society festu. Už u třetí písničky visela zpěvákovi pod bradou tkanice hustých bílých slin. Jeho vizáž naprosto korespondovala s produkovanou muzikou, která byla jedním slovem báječná. Komu se tohle nelíbí, tak je proruský šváb. Hele když to může říkat Fiala o zemědělcích, proč ne já o všech, kteří neposlouchají INHUMATE žejo. Jako vždycky kapela předvedla neuvěřitelné výkony, plné hlenů, škubů, krve, potu a hnusu. Bordelizující muzika nenechala nikoho v klidu. Například já v první lajně přišel o své pivo, aby na mě následně jedno cizí přistálo. Napiču je, že se proslýchá, že Inhumate končí a už nás tedy do budoucna nebudou obšťastňovat svými tanečky. Pro undergroundovou muziku je to velká ztráta. Inhumate byli bez debat nejlepší kapela celého festu.

   

Tou dobou jsem byl již slušně oCLOCKován a i mé poznámky dostaly patřičně jiný rozměr. Například tato poznámka (V ponofce plesky. Vekal jsrm bitkju) znamená, že ve vedlejším klubu Ponorka měli nějakou akci plešky. Těšil jsem se na pravou nefalšovanou bitku mezi levičákama a plešatcema, ale k ničemu nedošlo. V plánu byla před naším odjezdem ještě jedna kapela a tou byli INSANITY ALERT. Bohužel pro ně už jsem si stanovil vrchol festivalu v podobě předešlé kapely, takže jsem k nim přistupoval vlažněji. Tím ale nechci namítat, že by hráli špatně. Naopak, byli jako vždy dobří, cover od Queen neměl chybu. Cover od Iron Maiden je už taková klasika. Co víc k nim napsat? Nic.

 

V tuhle chvíli jsme měli nasednout do automobilu a odjíždět z Pardubic, ovšem z mě neznámého důvodu se tak nestalo a zašli jsme se podívat ještě na hárdkorovou legendu MOB47. Ani nevim, jestli jsme tam byli až do konce a je to jedno. Karty byly jasně rozdány. Top 3 kapel: 1- Inhumate, 2- Beton, 3- TOOH. Top 3 piv: 1- CLOCK, 2- CLOCK, 3- CLOCK. A to je vše přátelé. Amorfisovi jsem  vylepšil kapotu jeho auta, cestou domů jsem poklidně podřimoval a najednou jsem byl doma. Byla to výborná akce a vůbec by mi nevadilo, kdyby velký Obscín letos skončil a pokračovalo se v menším jednodenním formátu.

 

V době, kdy jsem začínal psát tuhle dnešní píčovinu, mi poslal nějaké informace Magi, který se trhnul od naší party a byl za jinou písničkou na jiné akci. Napsal mi, že koncert byl fajn. Kapely většinou hrály samý beatdown jako NFNC, takže bylo dost kryplpitu. Dokonce jednou stáli kluci blíž a jedna ženská se rozeběhla a rozrazila dvě řady lidí před nimi a pak na Magiho skočila a dala mu ránu pěstí do spánku, takže potom se už mezi ty kretény neblížili. Dávali pivka a kecali a prostě si to tam užívali. A vyvrcholení celé akce byli Epicardiectomy, kdy šli do kotle a všechno bylo úplně super. Žádné vrážení do lidí zbytečný, jen se houpali do rytmu jak jim to hudba dovolila. A taky byla sranda, když zpěvák řekl And next song is called a začal blít do mikrofonu a my JO TO JE PŘESNĚ TEN SONG TO ZNÁME! A on se smíchem dodal, že přesně na tuhle reakci čekali všichni z kapely. Toliko tedy korespondenčně z jiné akce od Magiho...

25. 8. 2001 BEST OF HARD COMMUNITY

Groinchurn, Fleshless, Tortharry, Hypnos, Sabathory, Ingrowing, Laniena Mentis, Livores Mortis, !T.O.O.H.!, Ritual, Return To Innocence, Euthanasia, F.O.B, Dark Future, Human Scum, Murder Persons, Smashed Face

Další z akcí, o kterých toho mnoho není k dohledání. Jen pár malinkatých foteček ukradených z fobiazine. Do Výravy jsme s kámošem vyrazili pěšky (!!!) z Hradce Králové. Ptali jsme se každou chvíli na cestu, a všichni nám řikali jo to je kousek, asi tři kilometry. No nakonec těch kilometrů bylo snad deset a my jak přišli do areálu, který byl zastřešen, museli jsme spláchnout žízeň. Takže jsme chlastali a poslouchali výborné kapely a pak zase chlastali a v noci jsme dělali bordel, že tam na nás už nějaký místní domorodec vlítnul a že prej zajistí, aby se podobná zvěrstva už ve Výravě nekonala. A proto od té doby hrají ve Výravě samé píčoviny a o pořádnou kapelu tam nezavadíš. Když byl čas jet domů, nechtělo se nám zase pěšky do Hradce, tak kámoš našel našeho známýho, který tam byl autem, jenže náš známý byl totálně našrot, ležel v bezvědomí pod pódiem, takže jsme čekali, než se dá trochu do kupy. Asi za hodinku vstal, dal si cigáro a ještě ožralý si sednul za volant prastarý škodověnky. Vůbec nechápu, jak v jeho stavu mohl nenabourat cestou do Bydžova, zvlášť když byla mlha, že nebylo na krok vidět a měl věčně opocené čelní sklo. Na jeho obranu musím uvést, že byl nějaký uvědomělý a že jel opravdu pomalu a nijak nefrajeřil. Sestava kapel byla víc než výborná, ale jestli si dobře pamatuju, tak moc lidí tam nebylo. Ale nám se tam líbilo.

FEKAL PARTY 2002

Ještě než se Fekal Party přesunula do Modrý Vopice, tak probíhala v Riegrových sadech a bylo to tam boží! Areálek kde burácely všechny ty hrozné kapely, od dětského hřiště na kterém se maminky s kočárky scházely na odpolední podrb, dělil pouze nízký plůtek, takže to měly maminky a jejich ratolesti hrající si na písku i s kulturní vložkou. Nevím jak to bylo později, protože jsem na Fekal Party přestal jezdit v roce 2005 poté, co jsem jeden ročník absolvoval po přestěhování do zmíněné Modré Vopice, ale v Riegráči se o naše sluchovody zrovna když nehrála žádná kapela, staral DJ Braindead, který pouštěl samé skvělé kousky. Na tomhle ročníku mě nejvíc bavili MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY a taky jsem se dost bavil u hiphopového projektu HIPHOPOVÁ SCÉNA FEAT. PIRÁTI SLIZNIC, který se nikomu nelíbili. 

Pro další fotky klikni sem.