Tak vám nevim. Nějak mě ten deathmetal začíná srát. Ne deathmetal jako takový. Hudba je to dobrá, hlavně ten oldschůlovej. Sere mě, že se z toho stala strašná móda a je ho teď všude plno. Je mi jasný, že ta vlna zájmu o deathmetal opadne stejně jako opadla trashová a blacková vlna a naštěstí grungeová a numetalová a budeme všichni doufat, že ty poslední dvě jmenované už se nikdy nevrátí. Taky chápu, že když se festival Czech Death Fest jmenuje tak, jak se jmenuje, že má právo mít soupisku plně obsazenou pouze deathmetalovými kapelami. Ovšem to se nestalo. Máme tam nějakej ten thrash, máme tam deathcore, hovnogore, heavy, progresivní metal, metalcore, hardcore. Na moji otázku na facebooku v jedné z diskuzí, proč letos úplně ignorují blackmetal, mi zamindrákovaní jedinci odpovídali, nechť si udělám svůj vlastní blackmetalový festival, že tohle je kurva Czech Death Fest a že tam kurva musí být deathmetal. A za tejden -BUCH- hlavní headliner CLAWFINGER, rapmetal. Smál jsem se tomu asi dva dny v kuse. Nic proti Clawfinger, už jsem je naživo viděl a vůbec mě to neuráželo. Ale to fakt někdo chce tři dny poslouchat jenom deathmetal? Já vím, jsou tam i jiné, výše jmenované styly. Ale takoví ti skalní ortodoxní deathers jsou přesně ti, kteří nejvíc vykřikují a už ve čtvrtek v půl sedmý večer budou sťatý jak hovada, na headlinera si drsně budou prorážet cestu do první lajny, aby po půl písničce stejným způsobem zase zmizeli někam do prdele. Tak si říkám, že třeba dvě, klidně české, černé kapely (myslím to v dobrém, máme v naší zemi spoustu kvalitních černých spolků), pořadatelé mohli ohlásit. Vůbec si nenárokuju blackmetal jako headlinera. Je to přece deathmetalový festival, a proto v minulosti v rolích headlinerů byli například Dodheimsgard, Masters Hammer, Samael, Marduk, Impaled Nazarene.... všechno brutálně deathové kapely žejo... Já jen, že by to prostě bylo zpestření. Někdo může namítat, že tam mám Belphegor (za něj tleskám), Ramchat, Purnama, Keres, Fata Morgana, Dysangelium (ano, i ti jsou označení jako death/black). Jenže přátelé, ani jedna ze zmíněných kapel, které jsou uváděny do souvislosti s blackmetalem, nemají s tím správným blackmetalem nic moc společného... Dnešní report bude maličko jiný než jindy. Jednotlivé kapely zde nebudu hodnotit sám, ale číselným hodnocením se budou podílet i moji druhové do nepohody, tedy Jirka Karel Pavouk Spajdrmen (expert na deathmetal a to si nedělám prdel, kdybyste viděli jeho sbírku CD, klesnou vám vejce ke kotníkům). Dále bude hodnotit Medvěd (odborník na deathmetal a thrashmetal), Amorfis (milovník deathu, blacku, heavy), SODík (jemu je u prdele co hraje, ale mám neblahé tušení, že mu vyhovuje brněnská Insania a blackmetal), a ještě dalších několik přátel. Tihle kluci a holky tedy budou jednotlivé bandy, které tam uvidí, hodnotit svými ušimi (pro hnidopichy, takhle jsem to chtěl napsat). A samozřejmě já, milovník dobré muziky ať už se jedná o pop nebo noisecore, s inklinací k blackmetalu a grindu.
Ubytování jsme měli jako obvykle u paní Lídy, kterou objevil náš společný kamarád a jen díky němu, potažmo našemu skvělému ubytování půlhodinky cesty pěšky, nebo pět minut autobusem přímo před areál, na tenhle festival jezdím. Přespávat někde ve stanu nebo v autě, na to fakt už nemám. Po rychlém zabydlení se utrhneme a mažeme na autobus. Cestou vedle nás zastaví červená oktávka a prej jestli jdeme na Broďák, že nás tam hodí, bo má cestu kolem. Takže na autobus jsme nedošli a do areálu se dostali autostopem bez jedinýho zvednutí pravé ruky. A viděli jsme tak i část vystoupení Vlasty Henycha. Amorfis, neboť přijel o něco dříve, viděl HENYCH 666 celý a byl velmi spokojený. Podle mě to byl obyčejný alkorock, který těžil z Tořří minulosti. Nic proti. Pan Vlastimil Henych je ikona českého metalu a právem mu patří pozice na které se sluní. Jenom mi trošku neštymuje to, že kdysi od Torr odešel pryč, protože zbytku kapely nevadilo, že měli hrát na nějaké akci v odpoledních hodinách. Nyní, bez kapely, pod vlastním příjmením, otevírá festival v pravé poledne. Musím ale potvrdit, že staré Tořří písničky fungují. Poslední co zahráli, píseň Inkvizitor, to byla jedna velká učebnice, jak by to mělo vypadat. Až na tedy zbytečně natahovaný zdlouhavý homokonec skladby alá Manowar. To se mohlo odpustit. Nyní si vysvětlíme jak to bude s hodnocením. Já hodnotím slovně, nebo nehodnotím. Ti co budou hodnotit jednotlivé kapely, tak tak činili na stupnici od nuly do deseti stupňů metalové škály: Amorfis: 7/10, Medvěd 5/10, SODík 6,5/10.
Druhá kapela v pořadí byli DYSANGELIUM, kteří se mi opravdu líbili. Líbily se mi hlavně nové písně, které se zase jiným nelíbily. Pro mě byly poslouchatelnější. Ne tak pro odborníky na styl zvaný deathmetal: SODík 8/10, Medvěd 5/10, Amorfis 5,5/10. Podle mě si zasloužili lepší hodnocení... Dlouho jsme řešili počasí, neboť dle předpovědí mělo být zima přes den a ještě větší zima v noci. Nakonec počasí vyšlo absolutně skvěle. Žádné pařáky, žádná velká zima a hlavně bez deště. I když cestou na festival nám chcalo způsobem docela slušným. Někteří z nás si masírují svá hrdla svrchně kvašeným ležákem od pivovaru Primátor za přijatelných 45Kč, někteří, ti kteří neholdují různým speciálům, si chodí pro Plzeň za 60Kč. Jak nás předem informovali pořadatelé, areál je v rekonstrukci, která měla být hotová před festivalem, ale když se člověk podíval v jakém stádiu jsou stavařské práce, musí si říct že Tohle museli plánovat inženýři z Prahé, když vypočítali, že rekonstrukce bude hotová a zatím je v takovém stavu, v jakém je, tedy ve stavu, kdy není vidět, že by nějaká větší práce vůbec proběhla. Jediné omezení, které se díky nedokončené rekonstrukci týkalo nás, účastníků festivalu, bylo to, že jsme na WC nemohli použít průchod a museli udělat asi o 100 kroků víc. Nefunkční restaurace byla nahrazena jinými druhy občerstveními, nutno podotknout, že naprosto adekvátními, a nefunkční sprchy, které byly nahrazeny mobilními, jež mi nepřísluší hodnotit, neboť jsem je nevyužil. Když vidím, kolik přijelo letos na festival lidí, urychleně zakupuji limitovanou edici vstupenky na ročník příští. Také zakupuji jednu desku a zjišťuju, že je mi na festivalu fajn.
Další kapelu, konkrétně ELYSIUM prochlastáváme na lavičce ve stínu s fanouškovskou festivalovou ikonou Šakalem, od nějž se dozvídáme, že pořádal festival Zlomená Hnáta Fest, a jako pozadí pro leták použil fotku rentgenu jeho rozlámané nohy. Když Šakal zahlédne můj krásný maličký telefon tak spustí To umí i fotit jo? Opovržlivě machruju, že to umí všechno a demonstrativně si ho vyfotím se SODíkem. Později zjistím, že se fotka neuložila, tak jako se mi to později na festivalu stalo ještě několikrát a tak jak se mi to v minulosti stalo už mnohokrát. Trapas... Spěcháme na kapelu FATA MORGANA. Kapela používala při setu spoustu rozličných masek, které pobavily ale i mile překvapily. Očekával jsem obyčejný hevík a dostalo se mi těžce poslouchatelného heavy blacku, v mých uších ne nepodobného kapelám Torr, Kryptor, V.A.R. Do toho ty masky různých démonů, Drákuly, Freddyho Kruegera, šíleného chirurga, zombie, mrtvoly, kytarista v plynové masce... zkrátka to vypadalo pěkně... Když zpěvák uvedl píseň Dr. Mengele a hned vzápětí začal povzbuzovat lidi obligátním Heil! Heil! Heil!... pomyslel jsem si, že je to dost na zavření v dnešní zvrácené době, kdy pozdravení kámoše pravou rukou znamená být označen za nácka. Stejně tak ve stejné dnešní superhyperkorektní době píseň uvedená jako píseň proti buzerantům, teploušům a úchylákům. Parádní fotky z aparátu SODíkového najdete úplně dole pod čarou. Šedivák: 8/10, Amorfis 7/10, SODík 10/10.
Tou dobou jsem byl poprvé chcát. Člověk si musel vystát frontu, protože festival byl naplněn po čárku, jak jsme se později dozvěděli od pořadatelské kapely, přítomno bylo přes dva tisíce platících lidí. Z tohoto důvodu bych jako pořadatel do příštích ročníků rozhodně uvažoval o močících raketách, nejgeniálnějšího vynálezu století minulého. Na WC zaslechnu vtípek na naše oholené spoluobčany v bombrech: "Víš jakou nemoc přenášeji skinheadi?" - "Pálkinsona..." Maďarskou kapelu ANGERSEED prochlastáváme, neboť se brutálně kumulovala mračna a sledujeme je zpovzdálí. Stejně tak následní SHAARK, kteří z dálky zněli jako mrdka. Nedalo mi to a šel jsem se podívat blíž. To mi zněli jako preejakulát, což je taková poloviční napůlmrdka, která vám vytéká z močové trubice, když si vám sedne pěkná dívka na klín a vy ji chcete píchat. Preejakulát vytéká za účelem zvlhčení vaginy pokud byste to nevěděli. Básník tím chtěl říct jen to, že kapela Shaark mě neoslovila, ale tak to prostě je. Mě se nelíbili a některým z hodnotících jo. Poslední písnička "Fire" a prej že budeme zpívat s ním a je jedno co to bude, ale nesmí to začínat na "F". Vykřiknu "Frajtr!". Několik lidí se na mě znechuceně podívalo, jako kdyby frajtr nikdy neměli v puse nebo u žaluda. Někteří se mému nechutnému vtipu zasmáli. Amorfis: 4,5/10, Klárka 7/10, SODík 9,5/10, Pavouk 7/10.
INFEST ze Srbské republiky mi přišli divní. Ne tak Pavoukovi, kterého jsem zahlédl v davu lidí, kterak si spokojeně vrní blahem. Infest se před jedním songem nechají zbytečně dlouho pobízet k hraní, tak zařvu klasické Hobluj pičo!! Otočím hlavu a řikám To není na tebe Klárko... Poslední písnička se mi líbila. Připomínala mi Motorhead. Možná to byl cover, nevím... SODík 8/10, Pavouk 8/10, Medvěd 7,5/10, Marján 10/10, Šedivák 9/10, Čeněk 5/10, Amorfis 7/10. Na ANIME TORMENT jdu se SODíkem do první lajny a dáváme se do řeči s párem, z nějž se vyklube levičácké zlo, neboť schvaloval migrační politiku svině Merkelové. Takoví lidé by se měli povinně ubytovat uprostřed islámské čtvrti někde v Paříži, Berlíně nebo Londýně. Oni by je ty levičácký kecy přešly. Ani tato eskapáda s vlastizrádci nám nemohla pokazit koncert Anime Torment, kteří byli opět výborní. Amorfis 6,5/10,Malej Jára 8/10, SODík 10/10. Chytlo mě škytání. Asi jsem už byl trošičku připitej, což se později prohloubilo do slušné ožralosti. Nic mi na škytání nepomohlo. Ani jedna vychytávka, kterou mě kdysi na festivalu Brutal Assault naučila jedna paní, což nebylo nic jednoduchého, ale zatím pokaždé mi to pomohlo. Nadechnout se, zadržet dech a třikrát polknout. Někdy to zkuste, není to fakt nic lehkýho. Když mi tohle nepomohlo, dostal jsem spásný nápad stáhnout malýho Járu o cígo, i když jsem neměl v plánu kouřit. Okamžitě po prvním vdechnutí kouře z nějaké polské cigarety jsem přestal škytat. Díky malej Járo!! Jdu na WC, chčiju si a nemůžu se dochcat a fe frontě se kroutící čekatelé dožadují uvolnění mušlí slovy "Hoši nehoníme, chčijeme!" A na pódiu už se objevují sympaticky vypadající muzikanti kapely MEAN MESSIAH. Kytarista lomeno zpěvák s vizáží metrosexuálního punkera, bicmen s vizáží Dave Grohla a bassisstka s vizáží krásné ňadraté dívky. Kapela krásných mladých lidí do nás hustila muziku alá Devin Townsend. Došlo i na parádní bubenické sólo, neboť bicmenem s vizáží Dave Grohla nebyl nikdo jiný než samotný Miloš Meier, toho času jeden z nejuznávanějších bubeníků. Vystoupení této sympatické trojice se mi líbilo velice. Video tady.SODík 9,5/10, Čeněk 1/10, neznámá dívka 8,5/10
Na DEMONICAL jakožto jednoho z headlinerů mi přijde, že je celkem nízká návštěvnost. Vlastně mi přišlo, že nejvíce lidí přišlo na otevírajícího Vlastu Henycha. Demonical mě mile překvapili. Rozhodně to pro mě byla do té doby nejlepší kapela. Medvěd 7,5/10, Amorfis 9,5/10, Šedivák 2/10 (možná je to sedmička, tou dobou jsem byl nachcanej jak nočník a moje zápisky jsou přinejmenším špatně čitelené), Klárka 4/10, Marján 5/10, Malej Jára 9/10. Následní MASSACRE, hlavní hvězda večera a pro spoustu lidí modla, neměla u mě šanci. Podruhé za sebou co jsem je viděl, měli tu smůlu, že hráli po výrazně lepší kapele. Na Obscene Extreme festu to odsrali po Rotten Sound, kteří rozsekali na co přišli. Teď měli tu smůlu, že je nemám naposlouchané a v mých očích zněli jako bezduché pidlikání. V tu dobu jsem měl v sobě asi dvanáct hrnků a když jsem napitej, tak se mi líbí kdejaká píčovina, takže by se mi měli líbit i Massacre. Kam Lee (zpěvák) promine, ale u mě mají zatím skóre 1:2. Líbili se mi jen jednou... Nejsem si jistej, jestli jsem si správně zapsal hodnocení ostatních ale mám tu: Malej Jára 3/10, Velkej Jára 8/10, Medvěd 11,5/10, Amorfis 9/10.
Poslední kapelou, kterou jsem se bál z celého festivalu nejvíce, byli UNLEASHED. Pro mě to byl jednoznačně nejhorší headliner co jsem za svou koncertní fanouškovskou kariéru viděl. Sorry ale jako kolik mám mít kurva v sobě piv aby se mi líbili? Však i veverce jsem vlasy polil jak jsem byl nachcanej a že jsem nachcanej byl, jsem slýchal druhý den od většiny svých kamarádů. Co víc může fanoušek hudby udělat pro kapelu, aby se mu líbila? Nic. Udělal jsem naprosté maximum, aby se mi Unleashed líbili. Nelíbili se mi pranic. Odvrávoral jsem si je kousek od zvukaře a počkal až dohrají a vyslechl si hodnocení ostatních: Medvěd 8/10, Amorfis 8/10, SODík 8,5/10, Malej Jára 10/10, Velkej Jára 9/10. Jdu s Amorfisem na poslední pivo toho večera a najednou píp, barman mi ukáže displej s mým zůstatkem, který činí 5Kč. Pak pípne Amorfisovi a hups, ten je v tom za 40Kč. Kdybysme to dali dohromady, zbylo by nám ještě na jeden hrnek... Tak skončil čtvrteční den, první den festivalu čekdetfest.
Páteční ráno musí Amorfis odcestovat za otcovskými povinnostmi, takže na hotelu poleháváme a pokecáváme a popíjíme a popíjíme. Jen ve třech. Samozřejmá byla nějaká očista, protože se v areálu docela slušně prášilo. Bylo tedy potřeba ze sebe oloupat kaštany. Čekáme na Amorfise až si odbyde otcovské povinnosti a naplánujeme to tak, že opět nemusíme na autobus, ale že po příjezdu Amorfisového z otcovských povinností nás nabere a na festival odveze. Takže stíháme CUTTERED FLESH, kteří mi přišli průměrní. A nebyl jsem sám. SODík 6,5/10, Marján 5/10, Medvěd 5/10. A vzhledem k tomu, že většinou se tu vypisuju co všechno se dělo a co se kde komu přihodilo, týká se to většinou prvního dne. Jak si může nenáročný pravicově založený čtenář tohoto reportu přečíst, nic zajímavého kromě mého ožrání se první den festivalu nestalo. Z toho vyplývá, že jsem měl velký strach z toho, jak bude tenhle report vypadat, ale teď když ho píšu, tak už vím jak ho ojebat. Ojebu ho nekorektními okénky, za které rozhodně nepůjdu do Nebe. Takže nekorektní okénko číslo jedna. "Nobelovu cenu za mír získalo Středozemní moře, neboť přijalo nejvíce migrantů."GODLESS TRUTH nás trochu srali svými avantgardními hudebními nástroji. Ovšem muzikanti to byli šikovní a třeba zpěvák byl vyloženě dobrej. A například SODíka nejenže na kapele srala hnusná kytara (vzhledově) pana kytaristy, ale sral ho ještě ošklivý červený řemínek hodinek pana zpěváka. Malej Jára 7/10, SODík 9/10. Nevím proč se mezi návštěvníky objevilo několik lidí s corpsepaintem na xichtě, když se nekonal žádný blackmetal, ale ta krátkovlasá zrzavá holčina se mi líbila.
Vystoupení CRIPPLED FINGERS začínáme odpočinkem na lavičce. Po chvíli jsme zašli na ně mrknout a čéče ono to vůbec nebylo špatné. Jejich Ňů-core mi přišel cajk. Zpěvák byl nezmar a vlítl mezi lidi aby rozpoutal pravou NHC tancovačku. Chvílemi jsem v tom slyšel Slayer, ale co já slyším v různých kapelách není pro svět podstatné. SODík 8/10, Klárka 8/10. Nekorektní okénko číslo dvě: "Jen dvě věci na světě smrději jako ryba. A jedna z nich je ryba."
Cestou na další kapelu, která k nám přijela z Talyjánska a do vínku si dala název KERES, zaslechnu z davu "...Tý vole, tobě od minule ale vyrostly kozy..." Poté při samotném vystoupení asi po druhé písničce nadšeně za mnou někdo haleká "Ty vole tímhle se nemůže pochlubit ani Brutal Assault." To je samozřejmě hodně zcestné tvrzení, protože Brutal Assault má tak nahrabáno, že si může dovolit všechno. Nic to ale nemění na tom, že Keres byli hodně krutopýrská kapela a kurevsky se mi líbila. A samozřejmě jsem ji okamžitě pasoval do role nejlepší dosavadní bandy. Svým poctivým black-deathem nasekali Broďák na nudličky nevídaným způsobem. Medvěd 9/10, Amorfis 8,5/10, Marján 10/10, SODík 9/10, Šedivák 10/10, Klárka 9/10, Karel Kryl 6/10 a Liberecký Honič 7/10.
Kdyby snad náhodou někdo pochyboval o postavě libereckého honiče, jedná se krátkovlasého junáka, který mě sleduje jak po roce objímám veverku na fotce výše. Je to totiž ten samý krátkovlasý junák, který vyhrál soutěž v honění umělého čuráka na festivalu Nice To Eat You. Už navždy zůstane tím, co vyhrál soutěž v honění... Na řadě jsou mexičtí INTO SICKNESS. Zpěvák velmi mile překvapil, když se od někoho naučil pár základních vět v Češtině. Jeho "Ahoj čekdetfest. Jach se maté? Maš pívo? Maš trávu?? Krasná Šeská republika, miluji tě..." Samozřejmě sklízí za svoji znalost upřímný smích všech čechoslováků, a moraváků tiež! Kluci hráli jakýsi grind/punk/death a strašně dobře se to poslouchalo. Někdo za mnou jejich styl označil za Tortilametal. A proč ne? SODík 8/10, Pavouk 8/10.A teď si dáme Nekorektní okénko číslo tři, tentokráte z mojí dílny a na motivy festivalu:
Jo, po tomhle reportu to mám spočítaný. Peklo už na mě čeká... Další dvě kapely nás nezajímají, konkrétně VENDETTA F.M., kteří mi z dálky přišli jako hárdkór o hovně a GUTALAX, který o hovně byl. Doslova. Při Gutalaxu kecáme s Brňákama, z nichž jeden je z Tachova, druhej z Plzně a třetí z nějaký jiný prdele. Tou jinou prdelí je krásné malé městečko Kynšperk nad Ohří. Nikdy jsem tam nebyl, jsem si jistý, že tam nikdy nebudu, ale kdybych tu napsal, že je to jen prdel, tak by mě onen zmíněný Brňák příště vykostil. Jdu si ke kámošovi pro batůžky, neboť se trochu ochladilo a my v batůžkách měli svršky, prodírám se davem lidí a zjišťuju, že už není IN na Gutalax v kotli kotlit hajzlštětkama nad hlavami, ale objevuje se nový fenomén, kdy přimo v kotli krouží vánoční stromeček a větve z jehličnatého porostu. Dobře vy!! Na řadě jsou pořádající TORTHARRY se svojí dávkou deathmetalu. A jako vždycky zahráli skvěle. Nejdříve půlhodinka starších písní. Poté se křtila nová deska zpívaná česky. Pivem se křtila. Nějaký týpek vedle mě povídá svému kámošovi: "Vanessa křtila squirtem. Pozvali si pornoherečku a se jim udělala na CDčko." Došlo na představení kompletního týmu, který za kapelou stojí a pokračovalo se v hraní. Zazněly tuším tři písničky z nového alba, byla ohnivá show a byla kouřová šou a bylo to fakt dobrý. Jen doplním, že Vanessa při křtu pornohereččiným výstřikem určitě neměla ohnivou show, neboť by slečně pornoherečce mohl zahořet bobr. SODík 8/10, Pavouk 9/10, Malej Jára 9/10.BENEDICTION mě nijak zvlášť nelákal, ale musím říct že byl dobrej. S jednou jedinou malou vadou. Jako člověku, který deathmetal v podstatě neposlouchá, mi přišlo jejich vystoupení zbytečně dlouhé. Kdyby hráli o dvacet minut méně, bylo by to v mých uších lepší. SODík 6/10, Velkej Jára 8,5/10, Malej Jára 7/10, Pavouk 10/10, Medvěd 15/10, Amorfis 10/10, Marján stošedesát milionů lomeno deset.
Než se vrhneme na pro mě nejočekávanější kapelu festivalu BELPHEGOR, máme tu poslední páteční Nekorektní okéneko číslo čtyři. Je to několik roků dozadu, co se objevila na síti levičácká nasírací kampaň, která hlásala, že "Cikáni nemůžou za vaše zkurvený životy." No comment...
Téměř u každého festivalu, který reportuju, se v jenom momentě objeví věta začínající ...A pak to přišlo... nebo tak nějak prostě. A právě to se stalo s Belphegorama. Takže - a pak to přišlo. Na pódium se začalo nosit různý haraburdí satanistického střihu a dlouho, předlouho se zvučilo. Všechny nás to sralo. Jenže hned s prvníma tónama nebo chcete-li s prvními tóny, nás Belphegor zamlátil svojí palicí metr do země. Jejich vystoupení shrnu slovy, které přesně vystihují to, co se dělo na pódiu: Peklo, zlo, blasphemie, černá mše, námrd, krása, romantika, démoni, okultismus, hnus, a další krásná slova, která ani neznám. Jednoznačně nejlepší kapela celého festivalu!! Jedinou kaňkou na kráse tohoto rohatého uskupení se stala čtveřice neonáramkovaných mladíků s florbalovými hokejkami, kteří naběhli s nefestivalovými kelímky mezi lidi a svojí existencí otravovali ostatní. Dva příklady za všechny... SODík se radši sebral a poodešel dál, protože by je pro jejich duševní postižení musel vykostit... Když odcházeli, vůbec je totiž muzika nebavila, vybrali si podle nich jednoho opilého fanouška a z bezpečné dálky mu čepel hokejky strčili mezi mírně rozkročené nohy a hned jak se onen otočil co se to sakra děje, dala se čtveřice dementů za hurónského smíchu na útěk. Teď mě mrzí, že je SODík nevykostil... Moje hodnocení 666/10.
Do posledního festivalového dne jsme se ráno posilnili droždím a bramborovým chlebem, aby jsme po snídani naši partu rozdělili. Jedna část, Medvěd s Amorfisem, šli se sousedy prozkoumat krásy Kiosku na Špince, tedy zkratkou, která je delší než normální cesta, jak poznamenala sousedka. Já se SODíkem jsme vyrazili na kapelu RAMCHAT. Zpěvák kapely když viděl, že lidi mají o jejich kapelu zájem, řekl "Vidím že sa oplatilo sem jet 2000 kilometrů. Zvládli sme to za 5 hodín." Kluci v rozdrbaných ovčáckých mundůrech hráli takový ten skočný heavymetal s agresivním zpěvem. Byli to opravdoví sympaťáci. Malej Jára: 7/10, SODík 7/10. Na kapelu PLANET HELL, která se nám nelíbila naštěstí vypadl elektrický proud, takže se asi deset? patnáct? minut nehrálo, než se to napojilo na neudržitelný naftový generátor. Gréta by valila voči. Na piču je, že generátor potom nějaký čas napájel jenom pódium a všechno ostatní bylo ve středověku. I výčepy. Bez tlaku, bez chlazení. A to nikdo nechtěl... Marján 4/10, SODík 2/10, Járové 0/10, Medvěd 2/10, Pavouk 6/10. Nekorektní okénko číslo pět: Ptá se malý cikán, co je to ta demokracyje. Otec: "Demográcyje je, keď gádžo dělá a my peniaze dostáváme len tak." Syn: "A to jim to nevadí?" Otec: "Vadí. Ale to už je rasízmus."
No tak se uklidníme, všichni víme, že jsou potřební... Když už tu máme tohle téma, je potřeba zmínit smrad, který se linul od jednoho z občerstvení. Konkrétně to byla grilovací bedna s vepřovými kýtami. Nejprve jsme si mysleli, že někdo nechutným způsobem prdí, ale po chvíli hnusu jsme zjistili, že to táhne právě z toho grilu. REFORE byl treš jak cyp. Jejich set jsem strávil vedle krásné světlezrzavé slečny, která měla nádherné fialovočerné líčení očí a slušivý metalový outfit. Byla nádherná!! Opět to tu musí zaznít, krásných a ještě krásnějších dívek bylo na festivalu mnoho a když už mě nějak moc nezajímala kapela, stačilo jen koukat kolem sebe a nasávat půvab sličných metalistek. Marján byl z Refore posranej až za ušima. Byli prostě dobří. SODík 7/10, Marján 10/10, Malej Jára 9,5/10, Medvěd 10/10, Amorfis 9,5/10. Na SHAMPOON KILLER se zajdu podívat jen na chvíli, ale nemají u mě moc šancí. Stejně to vidí i SODík a tak jdem omrknout horní jídelnu, kde se nacházel zbytek party a popíjel pivko. Zrovna tam hovnama krásně zaváněl hovnocuc zapřažený za Zetor a poháněn hlučným motorem mocně slopal hovna a chcanky z kanalizace. Pod jídelní stan co chvíli lehký svěží vánek zavál těžký smrdutý zápach festivalových fekálií. K odpolednímu gáblíku neznám lepších panoramat...
Na POPPY SEED GRINDER(video tady) mám potřebu jít otravovat do první lajny a narozdíl od mých souputníků, kteří Poppýky poslali do piče, si já jejich set užívám plnými doušky. Kapela má nového zpěváka, neboť "buldozer v hrdle zpěvačky Báry onemocněl". Byl jsem trochu skeptický, protože nahradit Báru rozhodně nemohlo být jednoduché. Zpívat jako kanál totiž nedává každý s takovou grácií jako ona. Každopádně nový zpěvák se myslím si osvědčil na výbornou. Celé vystoupení Poppy Seed Grinder jsem si užíval a to i když hráli bez basy, kterou měli nasamplovanou. Nevím proč to tak bylo, protože jestli se nepletu, bassáka jsem zahlédl v hledišti. Za mě PSG vynikající a nečekaně měli v první řadě i skvělý zvuk. Marján 5/10, Medvěd 3/10, Šedivák 6/10, Amorfis 4/10, Malej Jára 5/10, SODík 5/10.NECROTESQUE trávím na lavičce za zvukařem a čekám až bude konec. Vůbec mě to nebaví. Kluci jsou ale nadšení. Malej Jára 9,5/10, Velkej Jára 8,5/10, Šedivák 10/10, Medvěd 8/10, Marján 8/10, Pavouk 10/10. Dejvyho třetí kapela SECTESY je na mě v tu chvíli příliš kudrnatá, takže ji prochlastávám v pivním stanu. Na NECROTTED se ale jdu podívat, poněvadž jsem tušil něco dobrého. A něčeho dobrého se mi i dostalo. Nevím jak ostatní, ale v tom jejich deathcoru jsem slyšel i hromadu blackmetalu. Typická blacková kvílivá kytara a i některé postupy mi připomínali můj oblíbený hudební styl. Možná to bylo jenom v mojí palici, že jsem se chytal stébla trávy, a hledal black kde se dalo, ale já to tak slyšel. Při předposledním songu zpěvák naběhne do circle-pitu, blázní s fanoušky a přitom zpívá. Poslední píseň část dokonce odzpívá nad hlavami, když pluje po rukách v davu. Necrotted se mi kurevsky líbili a jako všechny kapely tak i oni měli perfektní zvuk. Pan zvukař zaslouží absolutorium!! Kromě mě a Amorfise se to ostatním z party nelíbilo, i když na tom vlastně vůbec nebyli. Amorfis 8,5/10. Potom byla na řadě kapela, o které jsem nevěděl vůbec nic a u které mi nějak neštymoval hlavní vysílací čas. Ani stylově to moc nesedělo, takže fakt nechápu jaký status tahle kapela vlastně má. Ono to nebylo špatný. Připomínalo mi to nejvíc asi Sepulturu z období alba "Roots". Když už nic jinýho, alespoň mě přivedli k zamyšlení. Pan zpěvák totiž ohlásil píseň "Zkurvené business". "Je to o fakování války, protože válku nechceme". Nějak se v tom neorientuju. Když se podíváte na ty dementy, kteří vedou naši krásnou českou zemičku do záhuby, kteří označí za chcimíra a proruského švába a dezoláta a dezinformátora každého, kdo nesouhlasí s podporou Ukrajiny (války) na Ukrajině, tak by to ale logicky znamenalo, že kapela SHATTER, o které je řeč, a kteří zpívají o tom, že nechtějí válku, jsou vlastně taky ti zasraní chcimíři, švábové a Putlerové a já nevim jaký dementní slova si všichni ti kreténi co voleji fialovou svoloč, vymysleli. Vysvětlete mi to teda někdo? SODík 5/10, Amorfis 7/10, Šedivák 6/10. Poslední kapelou, kterou jsme měli v plánu, byli VADER, kteří jsou na scéně už přes 40 let. Deset minut do začátku jejich setu nám znepříjemňovali Iron Maiden a zpříjemňoval Motorhead. Na druhé zmíněné dokonce lidi i začali pařit. Po Motorheadí hymně se pustilo intro a Vader do nás začali hrnout deathmetal nadmíru krásný a úderný. Ten bubeník vážení, to byl normální démon, jak by řekl Amorfis. Kapela šlapala jak holky v Dubí, zvuk byl excelentní a hodně nahlas, světla vynikající, prostě výborné vystoupení. A to píše prosím pěkně člověk, který od nich slyšel pouze EP Sothis a album De Profundis, dnes už třicet roků staré nahrávky, a poté s deathmetalem sekl. Vader nás víceméně rozsekali všechny a já je pasuju na druhou nejlepší kapelu festivalu. Loučíme se s těmi, které jsme potkali, s těmi se kterými jsme se nepotkali, se neloučíme. V tom davu lidí ve stísněném prostoru se nikdo moc neorientoval. Poslední kapelu s čistým svědomím vynecháváme a pospícháme domů, protože dva z nás maji hovno v poslední zatáčce a já ho měl dokonce už v cílové rovince. Když dojdeme na hotel a tlačím (vlastně ani ne, vylítlo to ze mě samo bez pomoci tlačících svalů), otevřeným oknem slyším jak CLAWFINGER hrají a jak mají velkou diváckou odezvu. Budiž jim to přáno. Na závěr Poslední nekorektní okénko.
No, tak se zase uklidníme, jo?? Příští zastávka OBSCENE EXTREME FESTIVAL!!
PS: Můj TOP 5:
1. Belphegor
2. Vader
3. Keres
4. Necrotted
5. Poppy Seed Grinder
Jo a PSS: Polští čůráci na motorkách v Jaroměři při cestě domů
Jestli se nepletu, tak dvakrát odložená akce konaná v Ústí, byla v plánu hned od prvního dozvědění se o ní. Aby taky ne, když v plánu byl křest EP ANIME TORMENT a křest CD STERCORE a kmotři byly více než vypečení. To všechno za stopade ty vole super! Že si na tu akcičku budeme muset počkat přes rok, věděl v době plánování jen ministr zdravotnictví a pár dalších zmrdů. Dobrá věc se ale nakonec podařila, takže jsem mohl s Magim nasednout k medvědovi do auta, a vyrazit do kraje etnického obohacení, za severským přítelem SODíkem. Cesta byla dlouhá a do Ústí jsme dorazili po šestnácté hodině, tedy zavčasu na pořádnou hostinu, připravenou z pochutin, ze kterých by somálcům praskly čuráci. Proběhl také welcome drink v podobě luxusního rumu.
Když jsme se dosyta najedli a ubytovali, zašli jsme na pivko do restaurace Pod vyhlídkou, kde jsme vycucli dva Březňáky a vyrazili na městskou hromadnou dopravu. Byl jsem kluky nabádán, abych si nasadil náhubek alespoň při nastoupení, avšak já nic nedbal jejich rad a na celou povinnost, mít v prostředku hromadné dopravy zakrytá ústa, z vysoka mrdal. Chvíli po označení jízdenek nás přišel zkontrolovat revizor. Pak jsme vystoupili a chvíli šli pěšky ke klubu. Zaplatili jsme směšných 150 kaček vstupného a šli obdivovat parádní prostory prostorného klubu. Za barem byla naštěstí pípa od pana Březňáka s dobrým pivkem za 32Kč, takže jsme pěkně nastartovali naše játra a začali plnými doušky požívat. Pivko bylo opravdu dobré. Škoda jen, že se netočilo výhradně do kelímků, protože jednak se sklem nás nepustili ven a druhak půllitr v ruce ožralého kreténa v kotli se stává nebezpečnou zbraní. Po zkonstatování, že tahle akce bude kurva dobrá, jsme chvíli čekali na první kapelu DILIGENCE, která začala hrát pěkně načas. Tak by to mělo být. A ne jako v Ponorce, kde hodina zpoždění nehraje žádnou roli. Hned od začátku se příjemně zaplnil prostor pod kapelou. Zvuk první písničky nebyl ideální, ale během druhé se to všechno dalo do pořádku a od té doby byl zvuk párekzaláns. Hudba Diligence je přesně taková, že doma bych si to nepustil, ale naživo to funguje perfektně. Navíc žena za mikrofonem kapely hrající extrémní odnož metalu vždycky budí vášně. Magi zkonstatoval, že tahle zpěvačka strčí Angelu z Arch Enemy do kapsy. A já doplnil jeho myšlenku, že zpěvačka z Poppy Seed Grinder si s oběma vytře prdel.
Pětatřicet minut hracího času uteklo jako voda a my jdem na pivko a prozkoumat ostatní zákoutí klubu. Žvaníme, popíjíme a ani jsme si nevšimli, že na pódiu už křepčili HILLSIDE. Když se totiž opustil sál, kde hrály kapely, tak v podstatě nebylo slyšet, že tam někdo hraje. A navíc můj zvyk z pardubické Ponorky, že se mezi kapelama půl hodiny až hodinu čeká, zapřičinil to, že jsem jen tak tak stihl natočit jednu písničku Hillside, což dozajista neoceníte ve videu přiloženém dole. Každopádně mě ta kapela moc neoslovila. Přišlo mi to jako takový tvrdší Linkin Park. Lidí na ně ale bylo dost a docela i pařili. Ono na této akci bylo celkově hodně lidí. Jestli to bylo výší (no spíše níži) vstupného, nebo absolutní absencí jakýchkoliv metalových koncertů v Ústí, těžko říct. Možná si prostě jen chtěli pořádně vylejt palici. My si ji taky vylejvali. Pivo bylo opravdu dobré, ale to už jsem psal. Třetí kapelou, která byla na pořadí večera, byli SPASM. Naši staří známí bardi se s tím nesrali a svým drum´n´bassem dokonce nasměrovali jednoho fanouška ke kokotí exhibici, jak je také vidět v přiloženém videu dole. Na to, že se tou dobou na podlaze už nacházely střepy z rozbitých půllitrů, si to chlápek docela dával, když poctivě odpařil jednu písničku zcela nahý. Velká škoda, že se k podobným činům neodvažují děvčata. Bylo by to krásné. Dívek bylo přítomno velké množství a všechny byly půvabné. Pastva pro metalové oči... Při natáčení písničky se ke mě zlověstně přiblížil kotel, vrazil do mě a telefon letěl na zem. Už zase. Je to též krásně zaznamenané na videu přiloženém dole.
Po Spasmech napospíchali na pódium pořádající ANIME TORMENT. Sympatičtí kluci, kteří zrajou jak víno, se zpěvákem, který byl celkem slušně opilý, že mu rozumět nebylo, jak se mu pletl jazyk. Pod pódiem začal trochu víc obtěžovat jeden blbeček, který pařil stylem cripplepitu. Nebylo to od něj hezké a vzhledem k tomu, že nehezky co chvíli vrážel do medvěda, ani bezpečné. Medvěd totiž není žádné tintítko, ale je to urostlý bard, který čurákem fošny seká na lajšpánky. S takovým zmrdem by vytřel podlahu jedna báseň.... Anime Torment pokřtili za pomoci kmotra Matyho z Gutalax a krásných slečen své ípíčko, jehož jsem vinylové verze hrdým majitelem. Jak jsem psal, kapela zraje jak víno a tak těch 40 minut hracího času je pro ně z pohledu fanouška žalostně málo.
Následní GUTALAX kterých jsem byl vloni nabažen, a například mého severského přítele SODíka nudí až do dnešních dnů, jsem letos ještě neviděl a tak mě jejich hovnocore chytnul za srdíčko. Opět to říkám, oni hrají strašná hovna, ale ta hovna jsou prostě skvělá. Při jejich setu jsem se nachomýtnul k medvědovi, který to sledoval z povzdálí, a byl jsem obeznámen se situací, že pokud do něj ten vožralej propocenej debil co v kotli rozbíjí půllitry ještě jednou strčí, tak mu zláme ruce. Nebojte, medvěd je mírumilovné zvířátko. Ale nesmíte ho nasrat. Ruce nikomu sice neláme, ale když opět do něj to hovado vrazilo, medvěd ho chytil a zahodil přes půl parketu. Propocený blbec, co v kotli rozbíjí půllitry si medvěda našel a z bezpečné vzdálenosti, to je na jednu a čtvrt délky medvědovy paže, začal vyčítavě kárat medvěda, že TOHLE NEBYLO HEZKÉ! TOHLE OPRAVDU NEBYLO HEZKÉ! TO NEBYLO HEZKÉ! Až mi ho bylo trochu líto, protože medvěd ho zahodil medvědí silou. Ale je to jeho blbost. Když se chová jak čurák, nebudeme s ním hrát piškvorky žejo...
Poslední kapelou After Cruelty večera byli slovenští STERCORE, kteří jsou prostě výborní. Přijeli jen se dvěma kytarama, ale na zvuku to nemělo sebemenší negativní vliv. Stercore měli křtít své CD, ale nějak ho nestihli nahrát, nebo vydat, teď nevím, neboť všechny poznámky, které jsem si ten večer psal, vzaly za své, když jsem si je v telefonu neuložil. Každopádně ze křtu sešlo, takže se hrálo, až se dohrálo do konce. Ano, bylo to pěkné. Skvělá akce se super zvukem a dobrým pivkem, spoustou fanoušků (200?), voňavých fanynek, v šikovném klubu. Nevím co bych vytkl.... Na cestu domů jsme si vzali taxika a doma jsme pojedli exkluzivní nakládané hermelíny a trochu popili. Mě nejvíc zajímal rum, který jsme měli i jako welcome drink. Až mě to samotného udivilo, protože já na tvrdý alkohol moc nejsem. A kdyby najednou nebyly tři hodiny ráno a Magi už nechtěl jít spát a Medvěd už nespal vsedě, tak tam sedíme a popíjíme ještě teď.
Už předem bylo jasné, že se z tohoto festivalu stane co se návštěvy týká lokální akce, protože ve stejný den v Praze v Modré Vopici zajímavá akce, v Ostravě Mikill Fest a navíc v sobotu v Hlinsku Pořezaný Ksicht. Na všech akcích, včetně Ass Hole Festu velice lákavá soupiska. Bohužel na poslední chvíli se omluvili z účasti Aggressive Tyrants, což byla kapela kvůli které by na festík se mnou jel i Medvěd, takže nakonec jsem jel sám. Kupodivu jsem cestou nepotkával žádné zmatené řidiče důchodcovského věku nebo s pražskou poznávací značkou, takže cesta ubíhala pěkně od podvozku a kdybych se v Pardubicích, jakožto člověk města neznalý, nezařadil do špatného pruhu, mohl jsem ke klubu Ponorka, kde se akce konala, dorazit přesně ve stanovený začátek, tedy v 17 hodin. S menším zpožděním láduju do parkovacího automatu všechny kovové mince, které jsem našel. Zmrd schlastnul i drobáky, které vozím v autě do vozíků do supermarketů. Psal jsem to už v reportu na Pačesse. Ty automaty jsou zlo!! Nejenže mi nevim proč odmítá přijmout moji platební kartu (nemám sice bezkontaktní, ale na co je tam teda pak ten číselník určený na PIN?), ale je tak přibržděný, že jste vždycky o krok nebo dva napřed a všechno se pak musí znovu. Zase hledat v telefonu fotku SPZky auta, zadat SPZku, ťukat do posrání než se proťukáte ke konci času parkování, a protože jste pořád o ten jeden dva kroky napřed, tak se přeťukáte až nad 22:00 a ono to automaticky skočí do druhého dne a najednou vám to nabídne lístek na parkování na 1700hodin. Takže reset a znovu. SPZka, ťukat čas, platba kartou, karta zamítnuta. A znova. SPZ, ťukat čas, zkusit znovu platbu kartou, jestli se třeba automat neumoudřil, karta opět zamítnuta. Pokud při vás nestojí všichni svatí, jako včera nestáli při mně, ozve se z vašeho hrdla hlasité zachrčení ČURÁCI ZASRANÍ!! a poté slušná omluva dámě venčící pejska v nedaleké opodáli. Paní mě ujistila, že nejsem rozhodně první, kdo s tím bojuje a jen potvrzuje má slova, že parkovací automaty tohoto typu jsou zlo. Nakonec tedy tasím asi 150Kč a dokončuji vytoužené vytisknutí parkovacího lístku. A i tak to bylo málo a nenasytnému městu jsem zaplatil za oficiální parkování pouze do čtvrt na deset. Vytočenej jak klíště jdu na zahrádku klubové hospody a zdravím se s přáteli a pak si jdu pro Birella. K mému překvapení mi strašná obsluha podává kelímek s čerstvě natočeným lahodným, ale opravdu skvělým Birellem s příchutí grep. Konečně to někoho napadlo, přidat do nabídky nápojů ochucené nealkoholické pivo. Po limonádě totiž v žaludku kuňkaji žáby. Po Birellu nikoliv. Nemám nic proti flaškovému klasickému pitu, ale ten grepovej se prostě pije líp... A protože jsme v Ponorce, kde už dnes je zítra a včera bylo pozítří, posouvá se začátek akce o více jak hodinu. Nepamatuju, že by se tam někdy začalo načas. Ale mít pozvaných 7 kapel, a zpoždění hodinu a čtvrt ještě před začátkem... no nic moc teda... První kapela, která za míň než vlažného přijetí publika vylezla na pódium, byli DEWDROP, kteří měli úplně nového basáka, pro kterého bylo toto první vystoupení se skupinou. Dva zpěváci do nás hustili každý trochu jiný zpěv, nicméně si myslím, že by to nejspíš zvládl jeden sám. Ale aspoň se kapela něčím odlišuje od ostatních. Hudebně to matlali tak nějak všechno dohromady a výsledná směska gore, grindu, deathu a slamu zněla docela dobře. Zvuk se mi zdál nějakej divnej, paradoxně přímo u repráku vepředu lepší než kdekoliv jinde. Po Dewdropech si jdu pro dalšího Birella, ale ta ženská za barem, působila jako kdyby tam byla první den, přibržděná ty vole, nasraná že musí makat, si spletla pípu a natočila mi bezovou limču. Nevadilo mi to. Já jen, že až se rozkřikne, že v Ponorce je obsluha na hovno, nebude tam nikdo chodit, což je mi sice u prdele, ale všichni určitě vědí, o čem píšu. Druhá z obsluhujících dívek byla šikovnější, ale taky byla akční a s ničím se nesrala. No aspoň věděla kde co je. U stolu kde jsem seděl se známými, byl i jeden týpek v tričku kapely Dewdrop, který když přišel z koncertu, pronesl: "Tak jsem teď pařil na Dewdrop, mám na sobě jejich triko a nevěděl jsem že jsou to Dewdrop". Trapas...
Druhou kapelou byla náhrada za odpadlíky AGGRESSIVE TYRANTS a ač by se mi to asi líbit nemělo, mě se to líbilo. Mělo to koule, mělo to Maxe Cavaleru, mělo to Jonathana Davise. Kdo zná a ví, tak tuší, že SAWDUST by se klidně mohli jmenovat SEPULKORN. Skoro u každýho songu jsem si říkal Kde já tuhle melodii kurva už slyšel? Připadalo mi to totiž jako podařený coverband. Hudebně a zvukově to bylo právě někde mezi Sepulturou z období alba Roots a mezi tím, co si představuji, že bylo na starých deskách kapely Korn.
Na scéně se objevují ožralé fanynky a první na tanečním parketu rozlitá piva. Nastává ponorková nemoc, a tou myslím dlouhé prodlevy mezi jednotlivými kapelami. Když člověk čeká deset minut na další kapelu jako na Obscene Extreme festu, je to skvělý. Když čeká 20 minut, dá se to ještě přežít, když ale čeká půl hodiny, už to smrdí. A právě půlhodinové ponorkové minimu si vyžádalo i čekání na INPAIN, kteříšto se mi ale vůbec nelíbili. Měli ale veliký ohlas, takže to byla jen a jen moje chyba, že mi jejich muzika přišla divná. Řekl bych, že to bylo špatně zazpívané, ale jak mi můj dlouholetý přítel potvrdil, zpěvák zpívat opravdu umí. Navíc bubeník rozšlapal šlapku, takže se sháněla nová a přibylo tak další zdržení.
Po chvíli se pokračovalo, ale my stejně radši šli do hospody, kde jsme byli svědky šarvátky mezi dvěma více či méně podnapilými osobami. Bystří security to ale rázně utnuli vynesením jednoho z aktérů. Aspoň tam jen tak nepostávali u vstupu a nedloubali se v nose, když už tam z nám neznámého důvodu byli najati na ochranu. Nevím před čím, asi před covidem. Prostě tam byli a jejich přítomnost, ač mi ničím nevadila, byla mi nepříjemná. Tito lidé si totiž svým securiťáctvím občas léčí mindráky a to pak aby se člověk bál si prdnout, aby nebyl umravněn, polámán či rozbit nabušeným upoceným mužem v uniformě. Nutno podotknout, že včerejší ochranka se do ničeho nesrala, takže možná by mi i to uprdnutí prošlo. Po Inpain na pódium vyhupsli a naskládali se severočeští ANIME TORMENT, které mám moc rád, narozdíl od mého kamaráda, který je teda ale vůbec nemusí. Vysvětlení je nasnadě.... On je totiž ještě víc jednoduchý než já a hudba Anime Torment je na něj moc složitá a technická. Vždycky jsem si myslel, že jsem primitiv jen já, ale teď vidím, že jsme v tom spolu. Zdravím svého kamaráda Sagvana!! Na Animáče se kotlilo osošest, přišlo mi, že na tom malém prostoru, který Ponorka nabízí, docela i nebezpečně, neboť někteří pivem posilnění, z posiloven vystajlovaní pařmeni dávali svá promile a svaly dost jasně najevo. Ale kromě odkulhávajících a ruce si držících maniaků jsem nezaznamenal žádný úraz a to je dobře. Mám k tomuhle místu respekt, neboť se mi tady taky před lety přihodila veselá historka z natáčení... A taky jsem nedávno zjistil, že zlomit si ruku v lokti je tak strašně jednoduché, takže to všechno vidím tak trochu z jiné perspektivy. Navíc člověk se po čtyřicítce už hojí podstatně pomaleji než před dvaceti lety. Anime Torment zahráli skvěle, skončili brzo a mě napadla jen jediná věc KURVA A TEĎ ZASE ČEKAT, NEŽ NALADÍ DALŠÍ KAPELA....
Kámoš se svojí půvabnou ženou (zdravím Martinu) to vzdávají a jedou domů za dětmi a psy. Já tomu dávám ještě šanci a plán je takový, že následující PANYCHIDA, pokud mě nezaujme prvními dvěma písničkami, také se odeberu domů. Lezla na mě totiž únava způsobená osmi hodinami spánku za poslední dva dny, důsledek nočních směn a pokročilého věku. Jenže když už jsem se po hodině (!!!!!!!!) čekání dočkal, tak mě Panychida upřímně posadila na prdel. Zvuk měl k dokonalosti sice daleko, ostatně jako i ostatní kapely (proč? Však v Ponorce byl zvuk vždycky na úrovni!), ale už od úvodního intra jsem byl velmi potěšen panychidí muzikou. Čekal jsem jakýsi pagan black folk, ale dostalo se mi svižného až střednětempého black/heavy metalu jak víno. Jejich poslední desku jsem před časem dvakrát poslechnul, ale nijak zvlášť mě nenadchla. Budu tomu muset dát ještě šanci.... Na klubové akci jsem nebyl od začátku kovidového šílenství a furt se mi zdálo, že v klubu není něco v pořádku. Až Panychida mi dala rozuzlení, proč tomu tak bylo. Na scéně se totiž poprvé objevil kouř, který dodal temnému klubu atmosféru. Taková blbost ty vole a jak to dokáže navodit ten správný šmak. Zpěvák rozdával úsměvy a nešetřil chválou Pardubic, kytaristi si mohli prsty o struny ostrouhat, bubeník tam někde vzadu do to řezal, zkrátka já myslím, že jednoznační vítězové pro tento festiválek. Je nutné zmínit i kotel, který byl opět v rámci možností na maximální úrovni.
Panychidi dohráli a moje únava byla tatam, takže jsem netrpělivě u dalšího, neschopnou blonckou natočeného Birella, čekal na kapelu EJAKULUJÍCÍ KOKOS, kterou jsem stejně jako Sawdus a Panychidu nikdy neviděl, ale narozdíl od Sawdust a Panychidy jsem se na ni těšil. A myslím, že jsem neprohloupil, když jsem na ně zůstal. Zpěvák byl šoumen jak cyp a ejakulující muzika proměnila maličký parket Ponorky v miniaturní Obscene Extreme. Lidi začali pařit jako šílení, vzduchem lítaly kalhotky, telefony, trička, piva, některé dívky (jedna) shazovaly svoje svršky, punková plynová maska a kožené obojky na krkách, stagedaving, klouzající fans, praskaly ruce a nohy, proběhla spousta ostrých loktů a i na malou šarvátku v první řadě došlo, jak jest zachyceno ve videu dole... Tož kurva dobré to bylo. Fakt se mi to líbilo!
Když dohráli, tak jsem si chtěl zajít do hospody pro posledního Birella, ale hospoda byla už zavřená. Když jsem se rozhodoval, jestli počkám ještě na poslední kapelu HYSTOS, tak se do hospody dobývali tekutinchtiví fanoušci, ale vylítla na ně ta ludra od pípy a začala tam na ně v brutálním bojovém postoji ječet jak nějaká vyfetlá fetka zkurvená. Na její obhajobu budiž to, že ti blbci, kteří se dobývali do hospody, měli otevřený výčep přímo v klubu dva metry od pódia, takže chápu, že v půl druhý ráno si obsluha už zaslouží svůj klid. Ano, bylo půl druhý, do další kapely minimálně další půlhodina, pak hrací čas kapely, pak hodina cesty domů. Do postele bych se dle propočtů dostal na čtvrtou ráno a to při mém spánkovém deficitu a pokročilém věku není na pořadu dne. Rozhodl jsem se tedy že to zabalím. Stejně jako i spousta jiných, kteří odcházeli hlavním vchodem. Jestli jen na cígo, nebo nadobro, to netuším. Hystos mi tedy prominou, snad tam nehráli pro pět lidí. Bohužel tohle je úděl poslední kapely v Ponorce. Naproti klubu probíhala nějaká posraná diskotéka, okolní silnice terorizoval vytuněný kokot v Golfu svojí demencí, až gumy hvízdaly. Lidi kurva co to s váma je? Hodnocení na závěr? Nevím. Nebylo to perfektní (zvuk, zpoždění, nepříjemná obsluha,...) ale buďme rádi, že nás vláda vymrdanců v čele s nejvymrdanějšími (Vojtěch - Babiš) vůbec nechala užít si pořádnou muziku.
Zasraný fašisti z ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s dalšíma zkurvenejma zmrdama se dohodli, že když je ta pandemie, rozuměj 130 nakažených denně na 10 milionů obyvatel, že by nám mohli povolit nějakej ten festival, a tak se stalo to, v co jsem na začátku jara vůbec nevěřil a sice, mohli jsme vyrazit na živou muziku. Tentokrát jenom s mým severským přítelem SODíkem, protože ostatním z party nebyla soupiska dost dobrá. V plánu bylo rozložit v kempu stan a strávit tři dny pod stanem. Naštěstí se ozvala paní domácí, která pro nás měla připravené ubytování, takže stan na poslední chvíli odpadl. A zaplať Pánu Bohu za to! Nedovedu si představit, že bychom měli tři dny vegetit v tom šíleným vedru, které panovalo, ve stanu. V kempu jsou sice k dispozici krásné zrekonstruované záchody a také sprchy se tam nachází, ale není nad to, po propařeným dnu se v klidu sprchnout, najíst se u stolu a zalehnout do postele. Po příjezdu na hotel nás neuvítal vypelichaný kocour, jak tomu bylo zvykem v minulých letech, neboť se odebral do věčných lovišť. Budiž mu země lehká. Byl to dobrej kocour! Po krátké rozpravě s paní domácí, vybalení nejnutnějšího, jsme na sebe hodili festivalový outfit, tedy tílko, kraťasy a sandále a vyrazili na autobus, který nás dovezl před areál autokempu Brodský, kde se festival konal. Hned u vstupu jsme dostali lahvičku s gelem na potírání covidového zločinu, klíčenku, knížku s programem, náramek na ruku a kompenzaci za "menší" kapely na soupisce v hodnotě 8 piv. Na výběr byla ještě kompenzace ve formě slevy na vstupenku na příští rok, ale tou jsme pohrdli. Hned jak jsme to všechno nastrkali do kapes a nakoupili žetony za 18Kč/1ks, jsme vyrazili na pivo, protože vedro bylo vysušující od začátku do konce. K čepu se hrdě hlásil pivovar Primátor.
Už teď můžu říct, že jsem neměl žádné střevní problémy po tomto pivu a to normálně mám s většinou piv problémy průjmovitého rázu. Vyzkoušeli jsme speciál APA, který byl vysokovoltážní, konkrétně to byla čtrnáctka, jak nám bylo řečeno od výčepního. APA byla velice dobrá, ale chlastejte čtrnáctku tři dny na přímým slunci v šíleným vedru. Sebevražda. Ale když jsme ochutnali desítku ANTONÍNA, naše pohledy po prvním doušku jasně křičely do světa - A kurva!! Fuj hnus. Tak jsme zkusili jedenáctku ležák, který byl jen tak tak mezi blitím a pitím. Takže jsme nakonec stejně zůstali u čtrnáctkový Apy. První kapelou kterou jsme po dlouhoměsíčním půstu shlédly, byli deathmetaloví PROLAPSED. Bohužel i po tak dlouhé koncertní abstinenci se nadšení z živého vystoupení nedostavilo. Na přímým slunci ve vedru jako kráva jsme dali tři songy a šli do stínu. Kapela náš úprk určitě pochopila. Ostatně nebyli jsme sami, kdo se před sluncem skrýval. To se prostě nedalo. Když jsme šli z WC, kde jsem opět srdnatě, ovšem marně, bojoval se svým chcacím blokem, zaslechli jsme pankáče, kterak prohlásil "ty vole tosem eště neviděl mejt si ruce po chcaní" - inu každý jsme nějaký. Zkusili jsme také pšeničné pivo, které mi smrdělo jako mýdlo a které mi chutnalo podobně. Ne, na tomto festivalu už jiné pivo než APU nevezmu do jater. Další kapelou kterou jsme chtěli vidět byli ANIME TORMENT. Tihle sympatičtí kluci ze severu mám čimdálvíc radši. Zpěvák nás informoval o změně kytaristy, který se prý dá pomuchlat. Jak ženami, tak muži. Zahlédl jsem několik šibalsky zdvihlých obočí kolem, ale dále tomu nevěnoval pozornost. Soustředil jsem se na to, abych se na slunci neroztekl a taky trochu na dění na pódiu. Obojí dohromady na sto procent mi to nějak nešlo. Taky jsem zase potřeboval chcát. Aspoň jsem cestou zpět využil výdobytků kapitalismu v podobě zakoupení výtečného nápoje Kingswood, který se podával s ledem a brčkem, to vše za tři žetony. Osvěžující, chutné. Začínají nás pálit ramena a krky, které nám začínají chytat kolem tílek červenou barvu. Další na pořadu dne byli DYSANGELIUM. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že zvukově to už od první kapely není ono. Jako kdyby zvukař naschvál potlačil kytary a vytáhl rachot bicích, basu a zpěv. Škoda. Tohle se změnilo až s nástupem větších kapel. Jestli to byl záměr, nebo levorukost zvukaře si netroufnu odhadnout. Následuje NÁV, na které jsem se těšil a první co mě napadlo, když jsem viděl program, bylo HRACÍ ČAS NA HOVNO. Ale tak už to na festivalech chodí, že blackmetal, když už tam nějaký je, musí prostě hrát ve tři odpoledne. Navíc to vedro... Náv se mi líbili a vydržel jsem jejich celý set. Odchytl jsem si potom kytaristu a trochu poklábosil. Byl to strašně příjemný člověk a tak to má být.
Kupujeme si další Apu a je nám jasné, že s naší spotřebou, bychom se čtrnáctkama měli trochu brzdit. Zašel jsem si koupit desku, kterou jsem měl v plánu SICK SINUS SYNDROME. Chtěl jsem si ji koupit u známého, ale on ji neměl, tak mě poslal k panu Olivovi do vedlejšího stánku, který ji měl. A jak zrovna burácela kapela, tak jsem mu pořádně nerozuměl, když mi patrně říkal, že sice má SICK SINUS SYNDROME na LP, ale jedná se o nějakou limitovanou edici, za 33 žetonů. Krát osmnáct a jste na šesti stovkách. No a schválně si zkuste přemejšlet a přepočítávat žetony na prachy, prostě cokoliv, když vám po zádech stýká čůrek potu, máte v sobě několik piv a těšíte se až budete mít v ruce desku kterou nemusíte shánět po eshopech a platit poštovné. No takže jsem si koupil limitovanou edici na krásném hnědém žíhaném vinylu. Ale co, žetony budou, my nebudem. Z toho vedra nám začalo bublat v žaludcích, tak jsme zašli ven do hospody na večeři. V hospodě bylo ještě větší vedro než venku, takže moje koule se po dosednutí začaly vařit ve vlastní šťávě. Po večeři, jsme se vrátili na festival a rovnou šli sednout si na molo a plácnout nohy do vody rybníku Broďák. Poslouchali jsme kapelu IN PAIN a pozorovali lidi kolem. Člověk si kolikrát musel v duchu říct, "za co se kurva stydím se svojí postavou?". MEAN MESSIAH zvučili jako Metallica. Snažili se o jakous takous ohnivou šou, v tom vedru skvělý nápad. Píšu ohnivou šou, ale veškerá ta šou byla, že z plynových bomb pyrotechnik vypouštěl plameny. Tečka. Finýto. Šlus. Konec. V této šou později pak pokračovali i Tortharry. V polovině setu Mean Messiah jsme konečně přišli na to, tedy přišel jsem na to já, protože v přicházení na takové věci jsem expert, no zkrátka jsme přišli na to, koho nám připomíná hudební projev Mean Messiah. Stačilo zavřít oči a spatřili jsme plešatého čertíka z Kanady. Ano, Mean Messiah nám připomínali Devina Townsenda. Bylo to docela milé, ale na můj vkus v tom bylo příliš mnoho produkce z playbacku. Při posledním songu jsem zaznamenal pokus o kotel, kdy v hledišti křepčil Robin Hood s hovnem na zádech, týpek ve slamáku a plavkách a Rambo s nábojnicovým pásem s kšiltovkou s vrtulkou... Ale proč ne? K hudbě Mean Messiah ideální sestava. Poté naběhli MALIGNANT TUMOUR, a zase dobrý. Já nevim jak to dělaji. Doma si jejich motormetal neposlechnu co je rok dlouhej, ale koncertně mě to pořád baví. A navíc konečně skvělej zvuk. Ale opravdu skvělej. Házíme do sebe několik dalších čtrnáctek a když jdu chcát, upozorňuju jednoho opilce, že do umyvadla se čůrat nemá. Pořadatelé TORTHARRY to parádně rozbalili, ale zde snesu trochu kritiky na jejich hlavy. Chlapi, bylo to moc dlouhý. Příště když bude tak hnusně vedro, třičtvrtěhodinka i s křestem bude bohatě stačit. Tortharry zahráli jako vždycky parádně. Zazněly čtyři nové songy, úplně nejstarší songy, songy mezi těmi nejstaršími a nejnovějšími, pokřtilo se cédéčko, zvuk z počátku nemastnej neslanej ale od čtvrté písničky parádní, všechno cajk. Jen ta stopáž měla být kratší. Zmíním ještě že CD křtil Leoš "dobjej" Noha, kterého zná každý profesionální fotbalista okresního přeboru. Opět mě přemohlo chcaní, ale když jsem přišel před vchod WC, dveře byly zamčené, klíč nikde a zevnitř se někdo snažil dobývat ven. Asi zkurvenej zámek... Vychcal jsem se tedy cestou na hotel, který máme vzdálený půlhodinku chůze.
PÁTEK
Ráno mě probudila plná střeva. Využil jsem proto hotelového WC. Poté proběhla sprcha a snídaně a pak zase WC, popíjeli jsme chlazené ovocné pivko, směle využívali výdobytků sociálního zařízení. Lenošili jsme, koukali na jůtůb, poslouchali nový Helloween, pak dali dálší gáblík, a zase WC a sprchu. Kurva tohle by v kempu pod stanem možný prostě nebylo. Na autobus jsme šli tak, abychom byli 10 minut před první kapelou připraveni na značkách s Apou v ruce. Byl jsem totiž zvědavý na gorovinu MURDER RAPE AMPUTATE. A rozhodně jsem nebyl zklamaný. Řezníci do nás bušili klasické tupatupatupagore melodie a kdo chtěl, tomu se to líbilo. Kdo nechtěl, tomu se to nelíbilo. Velmi sympatičtí pánové. Vedro k posrání a to i přes to, že od rybníka sem tam zavanul svěží vánek, který ofoukl naše potem zmáčená těla. SILENT GENERATION pro mě byla úplná neznáma. Ve zpěvákovi jsme poznali borce ze Soul Decoder, kteří mě rozsekali vloni na DeathCoffeeParty, takže se dalo očekávat, že půjde o směsku coru a deathu. Ty vole to bylo boží!! Sory jako, legendy jako Tortharry, Malignant Tumour mi musí prominout, ale Silent Generation všechny roznesli na pomyslných kopytech svým slambrutalchvílirapem. Opravdu jsem si je užil. Paráda!! Po nich nastoupili zmínění SOUL DECODER, kteří z brutality neupustili ani kousek a opět to bylo super. Hlavně pak zpěvák, který má hlasový rozsah jako Texas. Nicméně bych řekl, že loni v zahradě Čech byli trochu lepší. Jdeme pro pivo a zalejzáme do stínu, kde propíjíme MADE BY ZERO. Metalcore, kterému neholdujeme. Pak jdeme zase sednout si na molo a smočit dolní končetiny a posloucháme ARCH OF HELL, kteří v našich uších byla strašná mrdka. Z mola nás zvedlo jenom to, že jsme dle promomateriálu zjistili, že v sestavě mají dvě děvčata. Bohužel ani děvčata nezachránila mizérii, kterou kapela předváděla. Odcházíme do hospody na brzkou večeři. Bohužel večeře se podává až od 18ti hodin, takže si dáváme tlačenku s utopencem. Mňam. A pivo samozřejmě. SODík i přes mé varování si dává Bernarda, já si dávám Krakonoše. Naštěstí tlačenka s utopencem vykonaly svoji povinnost na jedničku. Povinnost takovou, že po jídle tohoto typu chutná jakžtakž i desítka Starobrno.
Na Broďák se vracíme na MATER MONSTIFERA a opět je to přesně to co mě nebaví. Jdeme tedy do stínu na lavičku pozorovat lidi, fotit holky a popíjet čtrnáctku. Nějakej chlápek se vychcal na břízu. Chcal dlouho. Oklepal si šulína a odešel. Za půl minuty přišel jinej týpek se dvouma papírovýma talířema se žrádlem. Položil talíře do míst, kde ještě před minutou chcal první chlápek. Týpek začal telefonovat, zatímco papírové talíře absorbovaly chcanky z trávy u břízy. Po chvilce k němu přišla partnerka s malým děckem, sedli si všichni do trávy a jali se ládovat šťavnatými pokrmy... Jediná zahraniční kapela, byli letos Slováci DOOMAS, které jsem také nikdy neslyšel a musím říct, že to bylo dobré. Ovšem únava mých starých údů mě dohnala, abych si šel sednout na volnou lavičku ke stolu za zvukaře a jen tak poslouchal jejich velmi poctivý doomdeath. Přišel ke mě nějaký pár a zeptal se mě, jestli mám u stolu místo. Slovo dalo slovo a dali jsme se do řeči. Zrovna jsem si psal poznámky o tom, že Slováci DOOMAS, které jsem nikdy neslyšel hráli poctivý doomdeath, když se mě zcela evidentně alkoholem podroušený cyp optal, co to píšu. Prozradil jsem mu, že si dělám poznámky pro report, načež neméně alkoholem podroušená jeho přítelkyně, která si v minisukni sedla naproti mě chtěla být také v reportu. Slíbil jsem jí, že o ní něco napíšu. Takže neznámá metalistko píšu o tobě, že když sis sedala na lavičku, všiml jsem si, že máš růžové kalhotky :-) Poznamenal jsem si to, a holčině napsal na papír adresu na tento blog, tak snad bude spokojená až si o sobě přečte... Alkoholem podroušená dvojice se mi svěřila, že se jim nelíbí, že když se festival jmenuje Czech Death Fest, že na něm není žádnej deathmetal. Řikám jim, že za chvíli jeden budou mít. Bude v něm zpívat holka a kapela se jmenuje POPPY SEED GRINDER. Je zajímavé, že vůbec nevěděli o jakou kapelu se jedná. Každopádně jsem je zahlédl v hledišti jak nadšeně absorbují PSG tóny. Sluníčko s fekálem v hrdle za mikrofonem do kapely vneslo něžnost a krásu, kterou Jarda a spol. v kapele jaksi postrádají. Poppy Seed Grinder všem nakopali řitě a pokud jim potetovaný poklad od mikrofonu nezdrhne, bude pohádka pokračovat. Vynikající!! A evidentně jsem nebyl sám, komu se to líbilo, protože jsem zaznamenal povícero fanoušků třímajících v rukách zakoupené CD Poppy Seed Grinder. To bude panečku překvapení, až zjistí že na tom CD nezpívá zpěvačka, kterou ještě před pár minutami obdivovali.... Po deathmetalu naběhli DAERRWIN, kteří se presentýrovali post blackem. Hodně lidí asi nepochopilo jejich muziku ale já se nebráním ničemu. Líbilo se mi to. Bohužel skončili dřív než brzo. Kolik hráli songů? Čtyři? Pět?? Tak snad někdy příště...
A pak vystoupila persóna nejvyššího kalibru BIG BOSS. Píšu a říkám to pokaždý a všem. Jirka Valter alias Big Boss je majitelem nejkrásnějšího zpěvu u nás. Bohužel na pódium ho přišla jen půlka. Respektive ho tam skoro přinesli. Posadili na židličku a všechno to vypadalo tak smutně. Jenže pak Jirka promluvil a všechno bylo zase úsměvné. Při písničkách mu basák Paramba radil co a kdy má zpívat ale jen asi v prvních třech. Postupně jakoby Jirka ožíval a obdaroval nás svým krásným zpěvem a krásnými písněmi, které byly také na smutné vlně, melancholické, chvílemi s náznaky blackmetalu. Až má člověk pocit, jakoby to Big Boss vzdával a připravoval se na odchod. Kontrastem k tomu byly kecy mezi písničkami, kdy si s ostatními členy kapely dělal prdel ze všeho. Například Jirka chtěl aby mu jeho bodyguard, kterému říká mistr světa (vyhrál nějaký mistrovství ve vzpírání bo co) přinesl vinný střik. Mistr světa na pár vteřin zmizel aby se opět objevil na scéně s kelímkem, ve kterém na dně bylo trochu žluté břečky. V hledišti výbuch smíchu. Jirka ho naoko vyprcal a svaloušovi pohrozil že mu dá přes tlamu ze židličky... Nebo ohlášení přídavku. To byla taky komedie... Jak Jirka nemůže chodit pořádně, tak se jen otočil na židličce a nechal se vyvolat davem. Pak se otočil zpět jakože přišel ze šatny zpět na pódium a kapela přidala jeden song. Pak Big Boss přivolal dva bodyguardy, kteří ho téměř odnesli pryč a byl konec. Big Boss se svěřil, že se mu špatně dýchá a že si myslel, že už to nedá a že se nevyhrabe ze sraček... No a pak jsme si všichni usrali protože naběhnul DEBUSTROL a ten byl taky skvělej. Zvuk to mělo výbornej a došlo i na motorovou pilu. Opravdu skvělé!! Po Debustrolu jsme to zabalili a vydali se na hotel, kde na patro přibyli další alkoholici do ostatních pokojů.
SOBOTA
Ráno noví spolubydlící alkoholici od Jihlavy rovnou narazili bečku piva BRTNÍK a chlastali a chlastali achlastaliachlastaliachl... Přivezli si s sebou několik sudů. Ochutnáváme od nich Brtníka a člověče dobrý. Jak jsme se dozvěděli, nejenže Primátor oni nazývají jako Projímátor, ale Krakonoše mají za Kašonoše.
Necháváme se odvézt paní domácí před hospodu, kde si dávám dobrou polévku, a svíčkovou s pěti. Také pivem nepohrdneme. Tentokrát oba Krakonoše, protože den předtím Bernard byl prý extrémně hnusný. SODík mi nevěřil, i když jsem ho upozorňoval, že Bernard je strašná sračka. Ovšem tento den byl špatný i Krakonoš. Po obědě honem rychle na NUUMMITE. Dáváme dva songy a musíme pryč ze slunce. Sedíme na dřevěných paletách ve stínu pivního stanu a najednou za sebou z lavičky slyším ženský hlas "CHINASKI MÁM RÁDA OD ZAČÁTKU. NO A KRYŠTOFA, TOHO MÁM RÁDA TAKY OD ZAČÁTKU" A najednou já ve své hlavě slyším: "DRŽ HUBU PÍČO ZKURVENÁ". Nablít do kelímku se mi chtělo, když jsem ji slyšel krávu. Nejodpornější člověk na festivalu!! Potom přišli na řadu ELBE, jejichž hudba, která by se hodila do temného malého klubu kontrastovala s tím, kde hráli - festival, 35 stupňů ve stínu, přímé slunce, hodina po poledni. Na slunci vydrželi stát jen ti nejchrabřejší. Při INNERSPHERE si vychutnávám chlazenou malinovku a koukám po holkách, kterých se tentokrát urodilo velké množství. Některé štíhlé, některé méně štíhlé, ale všechny do jedné by zasloužily poňufat po ochmířených vagínách... Pak konečně zase něco co se více hodí na festival tohoto jména, DEAD CARNAGE, kteří provozovali fajny oldsdkůl detmetal z Ostravy. Dali jsme čtyři songy ve výhni a museli utéct do stínu. Naštěstí areál je tak malý, že ať jste kdekoliv, kapela která zrovna hraje, je slyšet i tam, kde se zrovna nacházíte. Není tedy potřeba za každou cenu stád pod pódiem a nechat se spálit tím zmrdem co za celou dobu festivalu nepřestal pražit. Ovšem HNUS UMÍRAJÍCÍ je zrovna něco, co jsem vidět chtěl, takže jsem na nich vypotil dva litry potu. Už jsem se nedivil, že jsem ten den ještě nebyl chcát. Chcal jsem totiž póry své kůže. Minule jim při jejich vystoupení vypadla elektrika, protože se přihnala vichřice a bouřka, tentokrát basák s dokonalým blackovým malováním řešil jiné problémy. Po vystoupení z něj zbyla jen louže černého barviva. Kapela se prezentovala mírumilovným blackmetalem, kdy například hráli písničku o pejskovi jménem Marie, který již není mezi námi... Jeden song pro ně napsal i Alexandre Dumas. Bylo to tak mírumilovné, až jeden z fanoušků zahýkal na zpěváka POSLOUCHEJ SE JAK ZPÍVÁŠ! JÁ CHCI SLYŠET ŇÁKÝ ZLO!! Až tak byli mírumilovní.
Vedro bylo úmorné, ale vydržel jsem a honem běžel pro další Apu abychom měli co požívati ve stínu pod stromy při vystoupení kapely TENGRI, která se ale vůbec nehodila na akci tohoto typu. Dokonce jsem při jejich setu na chvíli usnul a probudilo mě až moje vlastní chrápání. Abych se probral, dáváme se SODíkem další pivo abychom přežili DROM. Ti hráli snad půl dne. Dramaturgicky všechny post rockově laděné kapely tam vůbec nesedly. Pro příště by to chtělo nějaký punk, crust, více blackmetalu a všichni by byli spokojeni. BRUTALLY DECEASED jsme si ujít nenechali. Už se dalo postávat kousek u zvukaře ve stínu. Zpěvák poděkoval kapele Drom za krásné melancholické intro a kapela do nás začala cpát švédský deathmetal, který zakončila výtečným coverem od Marduk. Dobrá práce! Areálek byl zaplněn docela pěkně, ale je nutno podotknout, že kdyby se nejednalo o první větší akci po době covidové, tolik lidí by asi na "okleštěnou" soupisku kapel nedorazilo. FLESHLESS jsme si dali na molu s nohami v zeleně kalné teplé vodě brodského rybňýku s malinovkou u tlamy. V tu chvíli mě napadla myšlenka, která ať vyzní jak chce sobecky a nepravdivě, že letošní CzechDeathFest byla výborná preparty pro další festivaly které nás ještě čekají... A pak zasejc jedna legenda. V.A.R. Ano, přesně takhle V.A.Ří trešmetal staří kmeti. Křtilo se tributní CD vydané Pařátem a bylo to fakt dobré. Klobouk dolů. Já ve svých čtyřicetidvouch letech mám problém ráno vstát z postele a dávám si sám pro sebe tipy, která část mého těla mě bude ten den bolet tentokrát a oni, o hromadu let starší chlápci, plní energie předvedou pokaždý kvalitní vystoupení. Respekt! Po Varech, nikoli Karlových, jsme si dali už jenom ROOT. Jdem do davu, podívat se zblízka, neboť každý jejich koncert může být posledním. Jura alias Big Boss na postu zpěváka totiž opravdu nepřekypuje vitalitou. Ale hlas má báječnej. Nejvíc zafungovaly songy z prvních dvou desek a taková 666 byla jedinečná!! Samozřejmě i novější songy vyzněly super, ale klasika je klasika. A do toho šoumenské hlášky Big Bossovy. Nejednou v hledišti zazněl smích jak v kině při nějaké trapné emerykánské komedii. Na poslední písničku s vypětím mnoha sil Big Boss vstal ze židličky a nechal všechno odzpívat kytaristy. Pak si zavolal osobního sluhu, mistra světa, který ho odbelhal z pódia a bylo po Růtu. Krásný koncert s krásnými songy... Na GUTALAX jsme se stylově vysrali a šli na hotel. Mám takový tušení, že pokud nepřijdou s nějakými novými hovny, nebudu mít do budoucna potřebu vidět je na každém druhém koncertu, zvlášť když hrajou na konci festivalu. Samozřejmě kdyby hráli před Rootem, tak na ně zajdu, pobavím se, pohoupu se do rytmu. Ale náš plán byl conejdříve se dostat na hotel, vyházet ze sebe obsah střev, povečeřet, provést očistu těla a zahučet do postele abysme ráno conejdřív vyrazili domů... Věrný čtenář patrně kroutí hlavou, kde je nějaká zmínka o tom, že jsme se ožrali, že jsme někde něco vyváděli nebo tak něco. Ne. Nic takovýho. Ano pili jsme čtrnáctku, ale s rozumem. V tom vedru by byla jasná sebevražda pít jedno za druhým, jak to děláváme na jiných festivalech v jiných klimatických podmínkách. Takže asi tak.
