Dnes je 2.12.2024 a už teď vím, že tento report z Obscene Extreme 2025 bude posledním z tohoto festivalu tak jak jsem na něj zvyklý. Obscene Extreme pro mě už totiž není ani moc obscénní a už vůbec ne extrémní. Už mě tam nemá co překvapit. Zatím je ohlášených několik zajímavých, či méně zajímavých kapel, nic to nemění na tom, že ročník 2025 bude mým posledním, na který se pojedu podívat. Nebo alespoň v takovém stylu jako doposud, tedy že přijedu na začátek festu ve středu a odjedu v sobotu večer, abych se v neděli vrátil na afterparty. Bude to můj dvacátý pátý ročník, (počítám i covidový miniročník pro 300 lidí.) Nebyl jsem pouze na prvním ročníku. Dvacet pět let... Čtvrt století... Moře vypitých a následně vychcaných piv a projebaných prachů. Už na tak velkou akci nemám sílu a ani peníze. A však dobrého stačí pomálu žejo. Takže nejvyšší čas se na to vykašlat. Nebo třeba jet se podívat jen na jeden den, nebo jen na večerní programy, bez chlastu, na pohodu. Uvidím jak se rozhodnu... A třeba se na to sám pan pořadatel Čurby vykašle a jeho bronzové sochy legendárních argentinských narkomanů a fotbalistů a cesty kolem světa, bude do budoucna financovat jeho fabrika na obscénní merchandise. Beztak mu město začalo házet klacky pod nohy, i když v každém rozhovoru zmiňuje, jaké má nadstandardní vztahy s radnicí. Já se pojedu s tímhle festivalem rozloučit ať už se budou či nebudou konat další ročníky. Jaké jsou ty nadstandardní vztahy se dá dočíst v tomto rozhovoru.
The present...
A jak tedy probíhal můj "poslední" ročník? To se dozvíte v obsáhlém reportu níže. Trochu jsem se rozepsal. Víc než obvykle, takže si na to otevřte lahváče, strčte si anální kolík na místo k tomu určené, nebo udělejte kafe, každý dle svého gusta.
Začátek reportu: Bylo to dobrý.
Report: Nejvíc se mi líbily (bez pořadí) tyto kapely: URTIKARIA ANAL, OVERTHRUST, ROT, CAPSAICIN STITCH RUPTURE, PIKODEATH, BRUTAL SPHINCTER, DISFIGURED CORPSE, BLOOD DUSTER, KORPSE, MASSGRAV, GENERAL SURGERY, FULCI, ANTICHRIST SIEGE MACHINE, LARVAE, INHUMATE.
Konec reportu: Příště už nejedu. Možná (viz. úvod)
No ale byla to pěkná sobota!! Napsala mi jedna paní, že prý náhodou vlezla na tenhle blog a zamilovala se do prvního čísla časopisu Spark, a že prý jestli bych nebyl ochoten jí ho pustit. Ona si rovnou i odpověděla že to asi neklapne ale že to zkusit musela. Dobrá to žena!! Odpověděl jsem jí, že časopisy nejsou moje, že je mám pouze zapůjčené za účelem naskenování a ona to pochopila. Ale i tak, kdyby se majitel prastarých Sparků rozhodl poslat je do světa, nechť mi dá vědět... A nyní se dostáváme k jádru kokršpaněla, a sice k malýmu Obscínu. Na první pohled pro normálního člověka bombastická sestava. Však považte, moc šancí vidět !T.O.O.H! v posledních letech nebylo, stejně tak Isacaarum, kteří už po několikáté zase začínají hrát. Nevím jak Contrastic, ale taky jsem je dlouho neviděl. K tomu Insanity Alert, Inhumate, MOB47. Pecka! Jenže když se na to normální člověk podívá druhým pohledem, do očí ho práskne logo hárdkorových veteránů MOB47, které prostě vidět nepotřebuje. A když, tak ne jako headlinera. O BELZEBONG nemá smysl vůbec hovořit. To je stejný úlet, jako když deathmetalisté nesnesou na svém festivalu blackmetalovou kapelu, protože je to přeci deathmetalový festival a pak -BUCH- jako hlavní kapela rapující Clawfinger (viz červnový Czech Death Fest). Zbývá tedy už "jen" Insanity Alert a Inhumate, které jsem viděl několikrát, a i když pokaždé byli skvělí, místo nich bych radši viděl něco v našich končinách méně profláklého. Nicméně jsem na nic nečekal, objednal ihned po zveřejnění sestavy tři lístky a s Amorfisem a Medvědem jsme vyrazili. Řídil Amorfis, ale je to jeho chyba. Já mu radil - Medvěd pivní speciály, který tam budou, nemá rád, loni dal tři, kdyby řídil, mohl by klidně ty tři dát znova a večer sednout za volant. Amorfisovi loni chutnalo ale nedokázal Medvědovi říct aby řídil letos on, tak to odsral. No a když se dva nemůžou dohodnout, třetí se má dobře. Takže jsem si vychutnával pivka v množství větším, než normálním. Řídil tedy Amorfis, Medvěd zaujmul místo spolujezdce a já si svoje koule hladil na zadním sedadle. Amorfis zaparkoval dvě auta od našich známých kteří pocházejí z Chlumec-city, zdravíme se s nimi a pak hned další zdravice pravice s dalšími našimi kamarády a přáteli. Procházíme distra a hurá na pivko! Na čepu bylo 8 speciálů a já chtěl stejně jako loni započít zápolit s takzvanou sjezdovkou, tedy že si dám od každého piva jedno pěkně odshora dolů. První pivo bylo FRANZ SPALEK. Bylo dobré, ale chutnalo jako normální pivo. Výčepnímu jsem se svěřil, že nemám pětikorunu z toho důvodu, že jsem si dal všechny drobné na šipky a on že také hraje šipky. Abych mu dokázal, že nekecám, vytáhl jsem svůj mobilní telefon značky Unihertz a jal jsem se mu ukazovati webovou stránku šipkařskou naší hospody. Když jsem vyndal telefon, tak prej na mě A že nemáš ještě menší telefon... Odpovím s klidem Mám a vytáhnu z kapsy dvou a třičtvrtě palcový tintítko, kterým pořizuju videozáznamy. Ostatní barmani a barmanky se mohli pochcat smíchy. A pak se stala taková ošemetná věc. Vypil jsem první pivo a šel pro druhé, které se jmenovalo Clock a to vám byla taková lahoda, že už jsem u něj zůstal a další neochutnával. Jenže chlastejte si nějakejch vosum devět hodin pivko s voltáží 5,2 volume žejo... No dopadlo to tak jak dopadlo. S druhým pivkem jdu mrknout na první kapelu večera, v tu dobu ještě vlastně odpoledne, a tou byli mlaďáci DEADROOTS. Je neuvěřitelné, jak vyspěli oproti minule, když jsem je viděl. Kluci hráli fajny thrash těžkotonážního levelu. Líbilo se mi to. Zvuk měli hutný, světla dobrá. Já být spokojený. Zpěvák screamoval a trešově hulákal, kytaráci brejkovali a bicmen ladil přesnost. Bohužel neznalý jejich tvorby jsem zaznamenal jejich asi nejklidnější píseň. Ostatní songy byly nářez. Slyšel jsem ovlivnění Slayerem a Sepulturou. Za mě dobrý!
Jede se načas, takže i pauzy mezi kapelami neznají opožďovacího charakteru, za což patří obrovský dík panu pořadateli. Všechny kapely měly na svoji přípravu stejně dlouhý vymezený čas patnáct minut a děj se vůle boží. Takže jsem si ani pořádně nestačil popovídat a už to mlátí druhá kapela, která se zove GORC. Na téhle kapele mě zaujaly tři věci. První byla zpěvačka, která byla nasraná až za roh, druhá byla písnička s názvem Posranej rohlík, která pojednávala o plýtvání potravinami a třetí byla neuvěřitelně rychlá muzika, kterou se presentýrovali. Byla tak rychlá, že bubeník po každé písni popadal dech, seč mu plíce stačily. Naštěstí pro něj skončili svůj set po pár minutách. Mám neblahé tušení, že další desetiminutovku by už ve zdraví nedal. Jejich světelná šou byla ovšem velmi nevstřícná pro pořizovatele videozáznamu, neboť namířené bíle svítící reflektory do našich xichtů nebyly to pravé ořechové pro čočky v kamerách.
Další kapelou vystoupivší na obscénně societním festivalu byli poláci PUTRID EVIL, kteří rozvášnili především malého junáčka v první lajně. Jejich nemainstreamový deathmetal byl víc než fajny, ovšem pouze do té doby, než jsem zjistil, že každá druhá píseň zní jako ta předešlá a podobně jako ta následující. Opět bílé světlo namířeno na naše tlamy, takže ve videu nic pořádně vidět není. Když jsem byl v první lajně, tak kytara řezala jak tanga do kundy ale vzadu před zvukařem to nebylo nic moc. Amorfis jakožto řidič si svoji sobotní dávku chmelomoku vybral a nadále se věnoval už jenom nealkoholickému popíjení. Když mi oznámil, že plechovka grepověpomelového Birellu ho přišla na šedesát korun českých, číslicemi 60Kč, musel jsem se tím šokem napít báječného piva Clock. A to jsem si ten samý nápoj nedávno kupoval v akci za 17Kč. Takhle se vydělává! Víc než třísetprocentní marži nemají na půllitru chemicky ošetřené vody snad ani v demokratické republice Kongo.
V pauze před další kapelou kecáme o našich prdelích a prdelích našich idolů a pomaličku se prochlastáváme do začátku hracího času kapely FAÜST, na které jsem zaslechl v davu hejt, že sice jsou dobří, ale neřeknou slovo česky a dokonce že se i mezi sebou dorozumívaji anglicky. Ještěže Putin nemluví anglicky. Půlka světa by byla v prdeli. Včetně kapely Faüst... Potvrzuji, že byli dobří. Ba co víc, byli výborní. Ale rozhodně nemohu potvrdit fakt, že mluvili ingliš. Pan zpěvák mluvil jazykem mateřským, tím nejnádhernějším a nejkvětnatějším, naší milovanou češtinou. Odehráli parádní thrashovou jízdu a já byl opět spokojen. A myslím že i všichni kolem.
Po Faustech venku pokuřujeme borůvkové doutníčky když zaslechnem dunění ze sálu a já vykřiknu Beton pičo! S šedivákem vlítnem do útrob klubu a už z dálky vidím, že to není Beton ale kapela bratří, TOOH, moje zamrzlá láska, ke které jsem se nikdy nedokázal prokousat až do morku kostí, ale vždycky jsem je měl rád. Naposledy jsem je viděl v roce 2002 na Fekal Party, když ještě nebyla v té vymrdané Vopici, ale v krásném areálku v Riegorvých sadech. Strašně jsem se těšil až je zase uvidím. A jak to dopadlo? Naprosto famózně! Byl jsem nadšen, jak jim to šlapalo. V obecenstvu se našli debilové, které nezajímalo nic jiného než proč má zpěvák sluchátka na uších. Asi nějací voliči vládní pětikoalice. Kromě sluchátek na uších měl zpěvák k dispozici ještě pultík s notebookem a nějaké efekty. Bratři zahráli přesně tak, jak jsem si přál, aby zahráli a doufám, že bude víc příležitostí je zase někdy někde vidět. Děkuji tímto Čurbymu že je pozval a oživil mi tak vzpomínky přes dvacet roků staré...
Ani jsem nestihl s klukama probrat, jak skvělí byli TOOH a už duní kapela s nejvíc brutálním názvem na světě BETON. Slováci no. A uplně boží vole!! Narozdíl od dua TOOH jich na pódiu zevluje 5 a hrajou fakt skvělej deathmetal. Žádnej Vader nebo Grave, ale Beton do piče! Zpěv mi přišel podobný kapele Mörkhimmel, kterou čtenáři tohoto blogu možná ani neznají, tak vlastně vůbec netuším, proč je dávám za příklad. Muzikou by si mohli tykat s modrožlutou vlajkou, opět jako minule upozorňuju, že se nejedná o tolik u nás proklamovanou vlajku ukrajinskou, kterou většina lidí už nemůže ani cejtit, ale o vlajku švédskou. Ano, Beton hráli deathmetal chrastícího typu, tolik typický pro Švédsko. Naprosto skvělé vystoupení. Jenom si to uvědomělí politicky založení Slováci totálně posrali, když si museli rejpnout a jinak to prostě nešlo, oni MUSELI vyjebávat do mikrofonu že Fico je kokot. Mikrofon se za ně stydí ještě teď. Koho to kurva zajímá? Jestli chtěli hulákat protivládní politická hesla, měli se sebrat a jet jebat někam do jiné piče a ne do té pardubické. Řikám to furt, neserte politiku do muziky čuráci!! Po trapném výpadu proti premiéru Slovenské republiky (co jste si zvolili to máte kokoti!! My tu máme vládu plnou čuráků a nevšiml jsem si, že by si na to někdo stěžoval na koncertě, fakt jste mě nasrali kokoti maďarský!) jsme byli upozorněni, že Keby sme chceli a mali nejaké love, oni majů k dispozici nějaké tričká Tublatanky.
V přestávce popíjím pivko a pokuřuju borůvku s legendou sběratelů rychlodabingu na véháeskách a když zaslechneme dunění, zahodíme piva a cigára a ve spěchu si rozrážíme cestu lidmi, abychom viděli další kapelu, kterou není moc možností vidět a kterou jsem viděl naposledy v roce 2003. Řeč je samozřejmě o CONTRASTIC. A jak mě sralo světlo u předchozích kapel, tak Contrastic neměli nic. Jen pár barevných žárovek a jinak tma na pódiu. Takže opět video ve sračkách. Ovšem muziku předváděli skvělou. Až mě zamrzelo, že jsem jejich desku z mé sbírky poslal do světa. Zvuk měli vynikající. Ale to měly všechny kapely. Nejvíc se mi na zvuku líbilo, že nic nevyčnívalo nad ostatním a všechno bylo tak akorát. U elektrogrindu je taková věc k nezaplacení! Dobrá práce!!
Po Contrastic jsme plni očekávání dalšího z kapelních reunionů, v případě ISACAARUM už v pořadí asi třetího. A víte co? Nic moc. Pro mě teda. Nevím co vedlo Chymuse k odchodu od Pačess (vím ale neřeknu), každopádně mě Isacaarum ničím neoslnili stejně jako před jejich prvním znovuzrozením. Tahle kapela prostě není pro mě. Na druhou stranu mě nikdy jejich koncerty nenudily. Ale taky mě moc nebavily. Narozdíl od ostatních, kteří hýkali nadšením. Hýkali tak nahlas, že v jejich hýkotu úplně zmizelo klasické isacaarovské tupatupatrrrr tatatatatatatata. Podle mého názoru, který je samozřejmě špatný až nepřiměřený, měla tato legenda zůstat zakopána v mokré hlíně. Nic na tom nezmění ani svítící brýle a svěrací kazajka páně zpěvákova Chymusova. Před dvaceti lety by to na mě nejspíš fungovalo. Dnes už ne.
Na festival si našel cestu i nácek, kterého potkávám na jiných akcích. No a kurva co? To že nefandíme naší prolhané vládě a líbí se nám Burzum, z nás nácky ještě nedělá. Nebo jo? A mě je to jedno. Důležité bylo, že na řadu přišla legenda s velkým L. Parta Francouzů s šíleným zpěvákem, který pro rozbité čelo a zasliněnou bradu nechodí nikdy daleko. A nejinak to bylo i na Obscene Society festu. Už u třetí písničky visela zpěvákovi pod bradou tkanice hustých bílých slin. Jeho vizáž naprosto korespondovala s produkovanou muzikou, která byla jedním slovem báječná. Komu se tohle nelíbí, tak je proruský šváb. Hele když to může říkat Fiala o zemědělcích, proč ne já o všech, kteří neposlouchají INHUMATE žejo. Jako vždycky kapela předvedla neuvěřitelné výkony, plné hlenů, škubů, krve, potu a hnusu. Bordelizující muzika nenechala nikoho v klidu. Například já v první lajně přišel o své pivo, aby na mě následně jedno cizí přistálo. Napiču je, že se proslýchá, že Inhumate končí a už nás tedy do budoucna nebudou obšťastňovat svými tanečky. Pro undergroundovou muziku je to velká ztráta. Inhumate byli bez debat nejlepší kapela celého festu.
Tou dobou jsem byl již slušně oCLOCKován a i mé poznámky dostaly patřičně jiný rozměr. Například tato poznámka (V ponofce plesky. Vekal jsrm bitkju) znamená, že ve vedlejším klubu Ponorka měli nějakou akci plešky. Těšil jsem se na pravou nefalšovanou bitku mezi levičákama a plešatcema, ale k ničemu nedošlo. V plánu byla před naším odjezdem ještě jedna kapela a tou byli INSANITY ALERT. Bohužel pro ně už jsem si stanovil vrchol festivalu v podobě předešlé kapely, takže jsem k nim přistupoval vlažněji. Tím ale nechci namítat, že by hráli špatně. Naopak, byli jako vždy dobří, cover od Queen neměl chybu. Cover od Iron Maiden je už taková klasika. Co víc k nim napsat? Nic.
V tuhle chvíli jsme měli nasednout do automobilu a odjíždět z Pardubic, ovšem z mě neznámého důvodu se tak nestalo a zašli jsme se podívat ještě na hárdkorovou legendu MOB47. Ani nevim, jestli jsme tam byli až do konce a je to jedno. Karty byly jasně rozdány. Top 3 kapel: 1- Inhumate, 2- Beton, 3- TOOH. Top 3 piv: 1- CLOCK, 2- CLOCK, 3- CLOCK. A to je vše přátelé. Amorfisovi jsem vylepšil kapotu jeho auta, cestou domů jsem poklidně podřimoval a najednou jsem byl doma. Byla to výborná akce a vůbec by mi nevadilo, kdyby velký Obscín letos skončil a pokračovalo se v menším jednodenním formátu.
V době, kdy jsem začínal psát tuhle dnešní píčovinu, mi poslal nějaké informace Magi, který se trhnul od naší party a byl za jinou písničkou na jiné akci. Napsal mi, že koncert byl fajn. Kapely většinou hrály samý beatdown jako NFNC, takže bylo dost kryplpitu. Dokonce jednou stáli kluci blíž a jedna ženská se rozeběhla a rozrazila dvě řady lidí před nimi a pak na Magiho skočila a dala mu ránu pěstí do spánku, takže potom se už mezi ty kretény neblížili. Dávali pivka a kecali a prostě si to tam užívali. A vyvrcholení celé akce byli Epicardiectomy, kdy šli do kotle a všechno bylo úplně super. Žádné vrážení do lidí zbytečný, jen se houpali do rytmu jak jim to hudba dovolila. A taky byla sranda, když zpěvák řekl And next song is called a začal blít do mikrofonu a my JO TO JE PŘESNĚ TEN SONG TO ZNÁME! A on se smíchem dodal, že přesně na tuhle reakci čekali všichni z kapely. Toliko tedy korespondenčně z jiné akce od Magiho...
Královna Alžběta nehnije ještě ani rok a my už tu máme zase další Nice To Eat You, kdy právě během loňského ročníku vydechla naposledy. Samozřejmě ne v kempu u Ferdinanda na festivalu, ale v královském paláci v pomatené Anglii. My zatím ještě dýcháme, to nám tahle zkorumpovaná ulhaná vláda ještě povoluje, takže jsme v klidu mohli vyrazit na ročník léta páně 2023. Sestava obligátní, tedy Amorfis, Medvěd, SODík, Magi a já. A protože nám už táhne na padesátky a jediný Magi nám svým juniorstvím kazí věkový průměr, tak jsme opět měli zajednanou chatičku, protože spát někde v blátě jen tak v mikině, na to už prostě nemáme. Zvlášť když naši odhadovači počasí strašili se dvěma stupni celsiovými v noci. Naštěstí jsem ale klukům rozeslal tradiční předfestivalový e-mail, ve kterém jsem upozorňoval, že bude zima jako kráva a tak Medvěda napadlo vzít přímotop, který, jak se ukázalo byl vynikající nápad a nedopustil, aby nám v chatě (4500Kč pro 5 lidí na celý festival), která se dala použít jako lednička místo ledničky, byla šílená kosa. (poznámka pod čarou - když jsem začal před víc jak dvaceti lety jezdit na festival Obscene Extreme, vystačil jsem si s batůžkem, spacákem a pár lahváčema. Pár roků se sešlo s pár roky a voilá, na festival si vozíme elektrický přímotop - konec poznámky pod čarou) Když jsme se ubytovali, zatím bez Amorfise, který řešil nějaké rodinné záležitosti a přijel déle, kupujeme si festivalové (bohužel nevratné) kelímky a necháme se napájet Březňákvou jedenáctkou, která i když jí téměř okamžitě padala pěna, dala se pít až do dna. Pamatuju časy, kdy na festivalu Brutal Assault čepovali Budvar a předtím Gambrinus a obojí nás kopalo a vylévali jsme to, protože to prostě byl hnojník. Březňák za 40Kč do nás jako vždycky první den festivalu padal jak Němci do krytu a než začaly hrát kapely, tak jsme žvanili a zdravili se se známými, okukovali distra, a zázemí kempu, jestli se třeba něco změnilo, nějaká investice nebo vylepšení. Nic se nevylepšilo, do údržby se neinvestovalo. Nebo to aspoň nebylo vidět. Hned na začátku nastal výser, když nepřijela kapela Uerberos, jelikož se zasekli na dálnici po hromadné autonehodě a prostě to nestihli. Jako první tedy vystoupili CHOKED BY OWN VOMIT, o hodinu déle, než bylo v plánu. Do hracího stanu se nahrnula hromada lidí, kteří byli nadržení ještě o hodinu déle a bylo to vidět, protože si kapelu užívali. Přiznám se že mě to zas až tak nebralo... Joj a omlouvám se kapele za zkomolený název dole ve videu SORRY! Hned v úvodu festivalu se mi podařilo nějakým klukům pokurvit selfýčko, to když jsem se jim připletl do záběru s hrdě vztyčeným prostředníkem, později jsem tu fotku od sympatického jinocha s pivními brýlemi vyžebral a slíbil mu, že fotku dám do reportu, tak tady je...
Zmínil jsem hromadu lidí, je tedy třeba poznamenat, že letos byl areál kempu plný aut, že až byly problémy při vyjíždění autem na oběd. Hned v úvodu festivalu se dozvídám, že příští ročník poctí svojí porcí shnilých prasat finská legenda Torsofuck, jejichž obaly hudebních nosičů SODík upřímně nenávidí.
Pomalu se propíjíme ke druhé kapele KAKOTHANASY. To je s námi už i Amorfis. Magi trefně poznamenal že bude naskakovat do rozjetého vlaku, že my pojedeme českými drahami a on popálí šinkanzenem... A přesně tak to bylo hele. Kakothanasy ustavili zpoždění 25 minut, a od té doby až do konce festivalu se většinou začínalo hrát něco kolem 20ti minut po avizovaném začátku. Kakothanasy nebyli úplně marní. Jak SODík s jeho pokerfaceovým xichtem poznamenal Dneska byli nejlepší. Pro pomalejší čtenáře tohoto hloupého reportu upozorňuji, že to byla teprve druhá kapela. Další kapela letošního Najstuýtjů byli MOLESTED DIVINITY, kteří drtili kvalitní deathmetal. Měli výborný zvuk a to i přes fakt, že sestava byla jen kytara, bicí, zpěv. Tou dobou si začínám uvědomovat, že jsem opilej. Ty vole trochu brzo u třetí kapely ne? Jdu se poprvé vychcat, a zrovna probíhá úklid sympatickými paními uklizečkami. Nahromadilo se nás před vchodem WC několik a když nás uklízecí holky vpustili ulevit si, byly zaplněné jak kabinky, tak mušle. Naskytla se tato konverzace. Já chcal v kabince, vedle mě též někdo chcací v kabince s úlevou poznamenal: "Uuuu, já chčijuuu..." Odpověděl jsem že "Já takyyy, hhhh". Od mušle se ozvalo: "Doufám že ne prdelej." Odpovídám že "To až zejtra." Od mušle se v odpověď ozve "To asi všichni". Celé WC hromadně propukne v smích. Nevim proč, protože pro mě osobně není nic k smíchu na tom mít z prdele stříkačku... Ale smál jsem se s nimi též, až jsem se za koule popadal. No a pak slyším jak přišel Medvěd a prej na mě "Ptáku seš tady eště?" Týpek ve vedlejší kabince "Tady jich je..." Opět smích přiopilých vagabundů... Jo jo, na pánském WC je prostě veselo.... Na pódium nabíhají chalani z ABYSMAL TORMENT a musím uznat, že se mi to krutě líbilo. Sic nevyhledávám krabí slam metal, ale poněvadž jsem byl čerstvě vychcaný, v ruce jsem měl pivo, kapela měla dobrý zvuk, tak se mi to prostě líbilo. Náš společný přítel Jirka Karel Ondra Petr Alexandr Josef Nero Pavouk, jež je vášnivým sběratelem deathmetalových CD a setlistů, projistotu už při prvním songu šel obhlídnout situaci kolem setlistů a až do konce na něm držel ruku, aby mu ho někdo nevyfouknul. Pátou čtvrteční kapelou byli CARNIVORE DIPROSOPUS. Když jsem na ně šel a slyšel zvukovou zkoušku, řikám si Kurva! Automatické bicí. Kouknu na kapelu a ty vole on tam na sesličce seděl živý bicmen z masa a kostí a vnitřností a krve a jiných šíleností ze kterých se skládá člověčí muskulatura. Každopádně zvuk jeho bicích mi zněl strašně uměle. Vůbec se mi to nelíbilo, ale třeba SODík se mi svěřil, že právě ony bicí dávaly kapele ten správný drajf a že se mu to mocinky moc líbilo. Během vystoupení Karnyvor Dyprosopus (opět se chalanům omlouvám za zkomolený název ve videu dole) se jdu vychcat. Nechce se mi jít až na místo k tomu určenému, takže zajdu k bazénu. Je tam plno maminek s dětmi. Maminky nahoře bez, namazané proti spálení různými oleji. Jejich broznově opálená těla a bíle neopálená ňadra se lesknou ve svitu zapadajícího slunce... Realita? Chčiju na zeď starého nepoužívaného hajzlu, v bazénu po hladině klidně plavou hovna a je kosa.
Zpovzdálí ze stanu haleká Carnivore Disprosopus (doprdele napsat tohle napoprvé je kumšt! Se nedivím, že jsem to ve videu pod textem dojebal...) Tolik tedy k opáleným naolejovaným krásným maminkám. Předposlední kapelou byli TEETHGRINDER, které jsem viděl nedávno na klubové akci v Pardubicích u Hradce Králové a řekl bych, že tam byli lepší. Zvuk měli hodně v pohodě a to i u odposlechů. Lidí je plný stan, jednak proto, že návštěvnost letos byla totiž velmi vysoká a jednak proto, že venku byla už fakt zima. O tom, že byla zima svědčí i to, že SODík začal nekontrolovaně jak hérečka pšikat. U chrabrého barda, jakým SODík díky zdravé stravě a pravidelnému posilování s ústeckými romy je, to vypadalo zženštěle. Ale co není v dnešní zkurvené superkorektní době zženštělé. Když můžou fousaté baby a chlapi s dvojkama kozama předvádět dámské plavky pro Adidas, proč by nemohl týpek v nejlepších letech na deatmetalovém koncertě pšikat jako manekýna. A propšikal se až k poslední kapele čtvrtečního večera, kterou byli DOWNFALL OF MANKIND. Byli tak dobří, že Medvěd při nich usnul na lavičce. Mám to vyfocený, ale kdybych to sem dal, tak by mě vykostil. Vzhledem k mému požehnanému stavu jménem Březňák si vůbec nevybavuju, co vlastně hráli... Přesunuli jsme se do chaty, která byla krásně vytopena. Ne, naše parta tuhle noc mrznout nebude.
Usínám kolem jedné hodiny ranní. A najednou po mě někdo skáče. Byl to Medvěd, který si usmyslel, že se bude tentokrát vstávat v půl šesté. Pátek tedy začíná po piči brzo. Naštěstí se s Amorfisem chopili tekutýho zlata a pochlastávali, zatímco já do půl osmý polehávám. O tom, že byla fakt kosa svědčí i to, že si jeden člověk ustlal a zalehl ve spacáku v umývárně. Kluci grilujou, máme kávu, vysrat jsme se byli, někteří umejt. Umíme si to zařídit, no... Amorfis od rána požívá chmelové radosti a při dopolední siestě nenápadně zmizel. Medvěd ho šel hledat. A najednou jsme byli mínus dva. Jirka Karel Honza Pavel Josef Nero Pavouk přišel zmuchlanej z auta a že by si dal kafe. Připraví si hrneček, odsype dvě a půl lžičky šrotového životabudiče a čeká, až se voda v konvici začne vařit. Čeká a čeká a furt nic. Diví se, že konvice nevaří a nesvítí. Musíme se prostě tlemit, když zjistíme, že nemá konvici postavenou na základně. Všeobecně se ví, že jediný pavouk, kterého se nebojím, je náš kamarád Pavouk. Ano ten co si vaří vodu v konvici, která není postavená na základně. V tom případě by mě zajímalo, proč jediná postel, nad kterou se u stropu houpou dvě spajdr hovada je právě ta moje!!
Amorfis má tradičně v době cesty na oběd už k deseti pivům. V restauraci si blbec ještě objednal tupláka řezaného piva. To je prostě náš Amorfis a my ho máme takovýho rádi. Když se šel vrávoravým krokem vychcat, po chvíli se vrátil s rukou, ke které tiskl druhou rukou zelený ubrousek. Po chvíli z něj vylezlo, že se pořezal. Na naše nechápavé otázky typu Kde? Jak? Proč? odpověděl nechápavě Já nevim. Prostě vůbec nevěděl, jak se mu to cestou na hajzl stalo. K obědu si dal guláš a při našem odjezdu polovička porce byla pod ním na zemi. Po cestě na chatu v autě zjistil, že nemá kelímek, že ho zapomněl v restauraci. A on né aby na chatě zalehl. Místo toho okamžitě pokračuje s medvědem v chlastání...
První páteční kapelou byli INCARNATE, v nichž zpívá kámoš Magiho. Když jsem je viděl naposledy, zpíval tam tehdy kámoš nynějšího zpěváka a Magiho v jedné osobě a hudba Incarnate se mi zdála divná. Nelíbilo se mi to. Ovšem s Dominikem za mikrofonem to bylo něco uplně jinýho, lepšího. Je zajímavé sledovat, jak takovej malej cvrček dokáže ze sebe vyloudit tak hovadské zvuky. Velmi roztomilý byl duet se zpěvákem z kapely Crow To Crow, který hlasivkami hovadil ještě víc než samotný zpěvák Incarnate. V kapele se opět nacházela pouze kytara a bicí plus zpěv a opět byl zvuk vynikající. To ovšem platilo pro všechny kapely na festivalu, za což zaslouží mistr zvuku podrbání za uchem. Páteční program pokračoval kapelou MORTIFILIA, kterou jsem viděl před časem v Jaroměři. Jejich šumavský deathmetal ničím neurazí, ale zase ničím nepřekvapí. Když jsem si šel pro pivo a pan hostinský mi ho natočil, položil jsem si ho na chlazení abych si v klidu uklidil peníze do peněženky. Najednou se objevil nějakej jouda s tabletem jako kráva a začal si to moje pivo fotit z několika stran. Možná se mu líbil kelímek? Nevim. To bude překvapení, až zjistí, že jsem měl prapůvodní kelímek z festivalu Brutal Assault. Na festivalu Nice To Eat You... Další kapelou pro mě naprosto neznámou byli KANINE s čistým svědomím musím napsat, že se mi jejich klasický detkór slam down ninja tempo líbil. A asi i Magimu, protože na ně neohroženě hrozil v kotli krabích karatistických hrozičů. Amorfis a Medvěd na ninja styl nejsou zvědaví a proto když se v tu dobu probudili z opice, zamířili radši na pivo. Nevim jak ostatní, ale já po pivu seru. A dle rozhovoru vedeného na WC a zmíněného zde v začátku reportu nejsem sám. Dokonce i v naší partě se našel statný konkurent v osobě Jirky Karla...prostě Pavouka, se kterým jsme závodili, kdo půjde víckrát ten den srát. V době, kdy nastupovali CRANIOTOMY bylo skóre 4:3 pro mě. Jenže Pavouk nelenil, došel si pro klobásu aby střeva rozpohyboval správným směrem a dohnal mě. Craniotomy mě nudili, tak jsem se na ně vykašlal a s klukama se věnoval pivu. Další kapelou hrající cripple musick byli FETOR. Z jejich setu mě zaujalo hlavně to, že během dvou songů měli dva technické problémy. Ale i tak se mi zdáli lepší než předešlí Craniotomy, ale mnohem horší než Kanine. Počasí je jen tak tak na kraťasy a mikinu, takže nebránilo vůbec nic tomu, abych zasadil Pavoukovi tvrdý úder a šel ten den popáté srát. Normální lidi pivo vychčijou. Jen já ho seru. Když takhle sedím a tlačím tu hromádku chmele, zaslechnu hlášku z vedlejší kabinky. Když mi bylo 20 tak sem si honil péro. Dneska sem rád že se vyseru. Moudro hodné rektora filosofické fakulty. ALE TEĎ POZOR!! V půlce setu Tortharry snižuje Pavouk skóre na 4:5 z jeho pohledu. Bude to ještě napínavé! Tortharry zahráli jako vždycky naprosto precizně a je to jedna z kapel, která bude vždycky bavit. A pak naběhli STILLBIRTH a já koukám, mezi lidma vidím Pavouka, jak někoho hledá. Nejde mi na rozum, co on pohledává na Stillbirth, když se mu nelíbí kvičící prasometal, rozuměj deathcore, když to uplně nesnáší. Vole a když mě zpozoroval, umělý chrup mu v rozesmáté hubě svítí jak prdel z trenek a na jeho zvednuté dlani, která obsahuje čtyři a půl prstu (o půlku přišel v robotě), ukazuje technicky čtyři a půl, ale samozřejmě to oba chápeme jako pětku. Není pochyb. Skóre našeho shitbattle je vyrovnáno na 5:5. Stillbirth se mi líbili, i když takovéto muzice nejsem příznivě nakloněn a nevyhledávám ji.
A pak se oslavovalo. Oslavenci FLESHLESS slibovali speciální set trvající dvě hodiny za přítomnosti bývalých členů a musím uznat, že to bylo opravdu skvělé. Ammorfis vytuhnul, takže to neviděl, ale mě to nakoplo k nákupu tílka. Až tedy potkáte nějakýho debila, jak na kole brázdí po východočeských hospodách s Flešlesem na břichu, tak jsem to asi já. Poslední páteční vystupující kapela byli PROFANUM, kteří nadchli SODíka, ovšem mě svým kudrnatým deathmetalem a písničkama se stopáží okolo osmi minut mučili. Znělo to jako kdyby Dream Theatre hráli deathmetal. Prostě nic pro mě. Zaznamenal jsem bitku o playlist, protože zájemci byli hned tři. Pavouk si samozřejmě ten svůj vybojoval a po skončení nám ho ukazoval třímajíc ho hrdě ve svých devíti a půl prstech. Na další program, který spočíval v jisté sado maso hnus show jsme zvědaví nebyli a tak jsme se přesunuli do chaty, která byla opět krásně vytopena. Do hajan zalézáme ve čtvrt na dvanáct večerního srbskokamenického času. Někteří do postelí, jeden, konkrétně zpěvák kapely Incarnate si ustlal na podlaze. Všichni jsou ožralí, zdrchlaní, prostě mrtví. Mám to tak rád... Sobota začíná frontou na WC, smradem všude možně a sprchou. Nevim proč jsem se sprchoval, když vím, že půjdu zase několikrát srát. Škoda vody. Když jsme byli na obědě v restauraci a sledovali první třetinu hokejového utkání Česko vs. Norsko, má Magi telefonát, ze kterého se dozvídá, že se včera registroval do turnaje ve sportu sumo a ať se dostaví do ringu. Magi čumí jak puk a absolutně neví, že by se byl něčeho takového dopustil. O několik hodin později jsme se dozvěděli, že si z něj jen kluci vystřelili. Ale i to svědčí o tom, jak jsme byli v pátek zmaštění. První kapela která měla v sobotu hrát byli Scumtomy. Bohužel nepřijela kapela Chordotomy a tak Scumtomy zahráli v jejich čase a jako první tedy zahráli DEAF AND DUMB, jejižch starou tvorbu upřímě obdivuji. Bohužel pro mě, nic z ní nehráli. Ale i tak se mi jejich industriální deathmetal s automatickými bicími líbil. Ne tak klukům. Jenže oni tomu nerozumí, to se ví! Začíná být hnusně vedro. Jak ve stanu, tak venku. Když čekáme frontu, týpek před námi povídá romskému klukovi za pípou: Hej, černej, natoč bílýmu! To je samozřejmě stejně ohavné jako tento vtip...
Opravdu nechutné...
Další kapelou na paškál byli zmínění SCUMTOMY, ze kterých se vyklubala ukvičená píčovina. Další moudro vylezlo z Medvěda: Dokud prsty jazyk mám, tak se kundy nelekám. Bylo to v souvislosti s debatou, ve které bylo hlavním tématem, kterou buchtu z kapely Crypta bysme opíchali. Nakonec jsme se shodli, že bychom si udělali ostudu. Koukám do rozpisu kapel co má hrát a že prej VULVATHRONE. To je v podstatě to samý jako Darkthrone, akorát místo Dark je tam Vulva. Takto jsem to okomentoval našemu výrostkovému kámošovi Járovi. To jen svědčí o tom, jak jsme byli po dvouch dnech pivení vydlabaní až na mozkomíšní mok. Sobota se nesla v jakémsi útlumu. Což o to, Medvěd s Amorfisem by chlemstali dál, ale druhý den ráno je čekala ta kulatá věc co leze z palubní desky automobilu, takže v sobotu jsme byli už víceméně na nealku. Možná proto nás Vulvathrone nebavili. Poté přicupitali DARKFALL a konečně se zase nekvičelo. Byla to příjemná změna. A taky se konečně zatáhlo a přestalo být to pojebané horko. Nechápu jak můžeme někdy zvládat celý festival když je letní počasí. Už by ty hice mohly skončit! Darkfall byl stejně poctivý deathmetal, jako je Jihlavanka poctivá káva. Další dobrý deathmetal předvedla PANDEMIA. Ty jsem dokonce nahlas pochválil a to já dělám jenom u opravdu dobrého deathmetalu. Nevím na co si grafici některých festivalů hrajou a co se nám snaží naznačit tím, že do programu použijí barvy a písmo tak, že se to pro střízlivého, natož pak unaveného člověka stává nečitelné. Nejiné tomu bylo i u sobotního programu na NTEY festivalu.
Použít tmavě modrý písmo na černém pozadí může opravdu jen kvalitně zhulený masochista. Čurby to na svém festivalu dohnal k dokonalosti, když ještě použil nevhodný typ písma a dokonce i loga kapel, které nejdou přečíst ani když se na to soustředíte. Snad to letos bude lepší... MASTIC SCUM jsem měl vždycky přiškatulkované ke grindcoreu. Bohužel to byl zase deathmetal. Letos jsou festivaly deatmetalu plný až mě to sere. Už by ta vlna mohla opadnout zase na nějakej čas. Taky je třeba zmínit, a určitě se mi to nezdálo, že letos se festivalu zúčastnilo málo dívek. Na můj vkus teda. Kde jste byla děvčata? Chyběla jste nám tam!! Když se pomalu šinu na headlinera INHUMATE, přihasí si to za mnou týpek a prej Hele ty zpíváš v nějaký kapele, že jo? Byl si tím naprosto jistý. Odpovídám že Já jen tak blbě vypadám. Zajímalo by mě, kterýmu jsem podobnej. Kdyžtak mi to někdo napište. Já vypadám takhle:
Když jsem si užíval krásný bordel, který předváděli Inhumate, všiml jsem si, že ve tvářích všech lidí byl úsměv a štěstí. V těch sračkách, který na nás vládní pětidemolice a EU kydá horem kokotem bylo hezké vidět šťastné lidi. A bylo to díky hudbě Inhumate, kteří spustili totální peklo. Na pódiu naběhali 100 jarních kilometrů, zpěvák si v agónii rval vlasy, rozbíjel čelo, chrčel, slintal, sípal, a byl v takovém transu, že africkej šaman hadr. Bylo to skvělé a úžasné. Nejlepší kapela celého festivalu!! Následní BLOOD neměli po Inhumate sebemenší šanci. Poslední songy Blood jsem prosral. Kdyby to někoho zajímalo, bylo to opět páté sraní toho dne. A protože Disbelief nepřijeli, došlo na poslední kapelu GUTALAX, které jsme všichni už tak nějak přežraní, takže jsme šli radši spát abychom mohli ráno conejdříve vyrazit do svých domovů. Já dávám tři gutalaxí songy a pak mažu do sprchy a do hajan. Zakončuju tak letošní Nice To Eat You festival, který jsme si opět užili každý po svém a nebude to dlouho trvat, někteří z nás se vrátí na zářiový festival UNITED IN BRUTALITY!!
A již tradičně, kdo by se rád podíval na nezajímavé fotky, nechť klikne sem.
Na uplynulý víkend si na nás pořadatelé připravili zapeklitý oříšek v podobě čtyř zajímavých akcí. V pátek ve Žluťákovi Inhumate, v sobotu ve Žluťákovi ČAD, v Jaroměři Welicoruss a v Hradci Králové polský deathmetal. Jak jsem se s tím popasoval, se dozvíte níže...
Pátek ráno mě vzbudilo očekávání velkého typu. Ani ne tak očekávání z práce, do které jsem se ve 4:30hodin vzbudil, ale spíš z večerního koncertu.
V 18 hodin, po dvanáctihodinové směně, jsem dospěchal domů provést očistu, poté osedlal svého bílého oře značky Ford a nabral Magiho, Amorfise a Medvěda a vyrazili jsme směr klub Žlutý pes do města perníku s hlenovou polevou. Na pořadu dne bylo turné se čtyřmi vypečenými kapelami. Na oficiální facebookové stránce byl stanoven začátek na 19:30h, na facebooku klubu Žlutý pes na 20:00h a na vstupence z předprodeje bylo napsané 20:30h. A teď si vyber žejo... Začalo se nakonec ve 20 hodin kapelou NEEDFUL THINGS.
Moji oblíbení tuzemští grindeři s Ottovou naprosto devastující basou rozdrtili prořídlé obecenstvo svým dvacetiminutovým prasopalem nejtěžšího kalibru. Zvuk byl jak víno, basa si s nikým nebrala servítky. Ani s mým záznamovým zařízením, které obvykle zvládne všechno. S duněním v první lajně si ale neporadilo, jak je slyšet ve videu níže. Bylo to jak tlaková vlna po výbuchu atomovky. Kapela je v životní formě a já hýkal nadšením. Když jsem Magimu říkal, že jsem si koupil kdysi jejich desku a pustil jsem si ji omylem na pomalé otáčky, stejně to bylo rychlé, ještě jsem netušil, co nás čeká při druhé kapele. Že Amorfis pronese památnou větu Nejsme tady na borůvkách, no ni? a bude se směle věnovat chlastání, se čekat dalo, ale masakr, který do nás vpálili od dvacáté první hodiny rakušáci DISTASTE, to neočekával snad nikdo. Minimálně naše parta ne, neboť jsme touto kapelou byli do té doby nepolíbeni..
Jo. Přesně takovou kadenci jako samopal vzor 24 a někdy i rychlejší, totiž měli i Distaste. Ekvivalentem pro jejich muziku ve vyjádření činnosti by mohlo být třeba rozmlácení Fialové hlavy paličkou na maso ve sběsilém tempu. Naprosto neuvěřitelná prasárna, totální smršť, masakr, zlámaný kosti,... Pokud jsem u Needful Things hýkal nadšením, tady jsem nadšením blil játra... Nejsem si jistý, zda jsem někdy slyšel něco tak plného energie, tak skvělého, prostě geinální! Totálně mi to vystřelilo mozek. Hned jsem si musel zajít koupit CDčko i když je mi jasné, že z digitálního zvuku to nebude mít takovou nálož. Jednoznačně nejlepší grindový koncert v mém ubohém, bezcenném životě. Za celou dobu hraní se nezpomalilo, naopak se z blastbeatů zrychlovalo do šílených hyperblastůkokotů vole. Nepopsatelné. Zvuk čitelný, žádné dlouhé kecy mezi songama. Po skončení mi začalo hučet v hlavě nevídaným způsobem. Díky Distaste!! Amorfis chlemstá jedno pivo za druhým, někdy má rozpité i tři najednou, sotva se drží na nohou, ale i tak se dostaví ve 22hodin na TEETHGRINDER z holandské země, aby se snažil navázat milostný kontakt s jistou blondýnou v první řadě, která ho ale poslala do hajzlu. V jednu chvíli nadzvedla tričko i s podprdou a vyvalila kozy směrem ke kytaristovi a náš Amorfis si to patrně vzal jako výzvu k páření a tak dotíral dál, avšak marně a protože jsem se začal společně s Magim věnovat kapele, tak jsem už jen zahlédl jak Amorfis zavrávoral. Jestli zavrávoral díky své alkoholové indispozici nebo po inzultaci blondýny, mi není známo.
Teethgrinder mě překvapili tak trochu technickým grindem. Když píšu technickým, nemyslím tím kytarová sóla alá Dream Theater. To vůbec ne. Byl to náser jako cyp, ale v porovnání s předchozí kapelou se jednalo o jakés takés zklidnění právě v těch technických pasážích, které střídaly neuvěřitelně rychlé pasáže. Magi z toho uchcával, já jsem cítil tak nějak trochu kulturní útlum v porovnání s předešlou kapelou. A Amorfis? Ten zmizel. Zmizel a vyloupnul se až ve 23hodin na francéziše headlinera INHUMATE.
A po dvou minutách, kdy zjistil, že mu rovnováha nic neříká, opět zmizel. Inhumate je šílená kapela. To známe z festivalů. Ale v klubu jsme ji ještě neviděli. A byla to síla. Pokud jsem tu slintal něco o neuvřitelnosti ve spojení s produkcí kapely Distaste, tak Inhumate neuvěřitelnost posunuli o level výš. O Inhumate se nedá psát. Inhumate se musí vidět a slyšet. A nejlíp právě v klubu. Já věděl že to bude šleha. Ale že až taková, to netušil nejspíš nikdo. Inhumate moji milí totiž bylo čiré hovadství v té nejčistší podobě. Zpěvák absolutní šílenec, bicmen jako stroj, punkově vystajlovaný kytarista lomeno doprovodný zpěvák, blázní s kytarou po celém pódiu, skáče do stěny a odráží se od ní, válí se po zemi jak ryba na suchu... Došlo samozřejmě na rozbité čelo mikrofonem a následné další tělní tekutiny v podání sympatického zpěváka, který když vleze na podium, dostane se do tranzu a je z něj šílenec uprchlý z psychiatrické léčebny. Tohle vidět někdo nezasvěcený, volá minimálně 112. A ten zvuk ty vole!! Ať jsem se postavil kam jsem chtěl, všude paráda. Hutný grindcore střídaný noisebordelovými ultrarychlými výpady, které mi nejednou evokovaly legendy Anal Cunt, zpěvák předváděl grimasy hraničící s duševní poruchou. Bylo to naprosto úžasné a skvělé a prostě boží! Bez debat nejlepší klubová akce co jsem kdy zažil!! Ve 23:40 hodin perníkového času posbíráme naplech zbořeného Amorfise, který se nevhodným způsobem snažil spářit ještě s jednou dívkou venku. Trochu mi zatrnulo, když zničehožnic vlítnul na onu zmíněnou dívku zezadu a své pracky jí cpal pod mikinu za nicnechápajících pohledů několika cypů co tam s dívkou byli. Snad jen respekt z medvědovy přítomnosti nás zachránil od rozbitých nosů. To je tak, když někdo, kdo může ejakulací kitovat okna, zahlédne ženský prs... Medvěd radši chytl Amorfise za flígr a po jednom válení se na silnici ho dotáhl do auta... Kluky jsem rozvezl domů a v jednu hodinu jsem ulehl.
V hlavě mi hučelo a v uších brnělo tak, že jsem nemohl usnout. Pak jsem najednou z dálky slyšel Áj láv d dééét, otevřu unavené oči a... melodie budíku do práce. 4:55hodin. Nekřesťanský čas. Přes hukot v hlavě jsem ho málem neslyšel. V práci jsem se cítil docela svěží na to že jsem hovno spal. Co na mě mluvili spolupracovníci jsem jen odkýval, protože hukot v mých uších přehlušil i výrobní lisy na hale. Včera to bylo kurva nahlas. Po šichtě v 18 hodin rychle domů, hodit rychlou koupel, navléknout na sebe černý hadry a hurá za písničkou, jak říká Magi. Tentokrát sám, do Hradce Králové. Tuhle akci jsem si místo jaroměřského Welicorussu vybral hlavně kvůli tomu, že jsem ještě nikdy neviděl Morose Death a taky proto, že Mallephyr jsou prostě skvělí. A taky že v plánu byly právě jen tyhle dvě kapely a conejdříve domů do postele trochu se vyspat na nedělní ranní směnu.
Dvacet minut po příchodu z práce už sedím vymydlenej v autě a podle navigace si to šněruju směr Maty´s Cocktail Bar. Bez navigace bych byl v hajzlu. Strašný místo ta hradecká Benešova třída. Pro řidiče, kteří to tam naznají to musí být holokaust tam jet v dopravní špičce... Samotný klub pak není vůbec špatný, ale pro metalovou akci, která v něm byla prý poprvé, se mi zdál takovej divnej. Do jeho útrob se jde po schodech a když se otevřou dveře, po pravé straně je dlouhý bar s nezkušenou obsluhou, uprostřed se táhne řada stolů s koženkovými sedačkami a po stranách boxy taktéž koženkově vyvedené a vzadu pak malý plácek do "elka", kde se hraje. V plánu jsem měl pouze Morose Death a Mallephyr, takže mi nevadí, když zaplatím vstup 250Kč a už hraje první kapela SCELETONS. Stíhám necelé tři písničky a po masakru, který jsem absolvoval večer předtím ve Žluťáku mi Sceletons přijdou jako špatný vtip co se zvuku, rychlosti a tvrdosti týká. Jejich deathový treš nebo trešový death bo co to hrajou je samozřejmě z jiného soudku než grindcore. Když dohrajou, sklízí slušný aplaus od příjemně zaplněného klubu. Dle mých informací tam bylo 100 lidí. Odtrhávám boty od ulepené podlahy a jdu zakoupit teplé lahvové pito za čtyřicet káčé. Vystojím si frontu, abych se dozvěděl, že v této frontě se podává pouze pivo a jsem poslán k jiné části baru, kde dostanu vytoužený nealkoholický nápoj. Zdravím se s kámošem, kupuju dvě gramofonové desky, dohaduju se zpěvákem z Mallephyr obchod a vyčkávám věci příští. MOROSE DEATH byli uváděni jako oldschool deathmetal.
No asi takhle. Zvuk nebyl ideální. Byly slyšet pískací vazby a o oldschoolu jsme si taky mohli nechat maximálně tak zdát. On to snad ani nebyl deathmetal. Bylo to pomalý, bez náboje, bez nápadu, chvílemi se trochu zrychlilo aby se opět krkolomně zpomalilo. Celkově to ale působilo jako takový zábavový bum čvacht doomdeath. Postupně se jejich set ve středním tempu doplazil k závěrečnému songu základní hrací doby, který jako jediný dělal čest smrtícímu kovu. Pak přišly na řadu dva fakt špatný přídavky. První byl od Entombed? ale bez zpěvu a druhý mi připomínal starej flák od Metalliky. To se dost nepovedlo. Možná jsem covery identifikoval špatně, za což se omlouvám... Za jediný světlý moment tedy považuju poslední song před přídavkama, který svojí rychlostí nejspíš překvapil i samotného bubeníka, neboť mu při něm uletěly dvě paličky...
Ovšem následní MALLEPHYR, kvůli kterým jsem na akci dorazil, to byla jiná třída. Naprosto precizní zvuk, ultrarychlé blackmetalové výpady střídané nenásilně vybrnkávačkami, které občas spadly do deathu, krásné melodie, kvalitní vokál trojího druhu. Skvělá práce, chytlavé písničky. Paráda! Až na nějaké kretény, kteří neustále hulákali SPARTA SPARTA SPARTA... a dost tím rušili ostatní. Škoda že Mallephyr nehráli aspoň o jeden song déle. Ale i tak odcházeli z pódia propocení až na piče. Za mě spokojenost. Počkám chvíli než sklidí svoje nástroje, zajdu si k nim pro jejich poslední desku, která se tak až na jeden eshop který ji ještě nabízí, stává vyprodanou, pozdravím kámoše a odcházím. Poslední kapela tohoto víkendu, Sadistic Hannibal promine, ale ráno vstávám do práce a včera jsem skoro nespal. Navíc budu mít zanedlouho možnost vidět je jinde. Venku sněží. Já trochu bloudím v benešovských zapeklitostech ale nakonec se z toho pojebanýho místa vymotám a nabírám směr domov. Cestou můžu z okna rukou krmit srnky, zajace, nutrie... Slušný safari zase jednou. Byl to náročný víkend.
Těšil jsem se, jak zpěvák Sterbehilfe zase roztříská mikrofon a bicmen znemožní všechny bubeníky v okruhu dvaceti tisíc kilometrů, ale k ničemu takovému nedošlo. Možná že uvaděč Áda neměl před začátkem jejich setu tu veselou příhodu s mikrofonem připomínat... Behemoth tenkrát hráli ve čtvrtek, stejně jako Debustrol takže jsem tyto dvě veličiny milerád oželel, neboť v tu dobu jsem jezdil na festival až od pátku....
Žádný fotky ani video z toho ročníku :-(
Tyhle dvě jsou s dovolením Tomáše ukradeny z jeho rajčete.
