PÁTEK
Jediným a hlavním důvodem, proč jsme vyrazili na tenhle koncert bylo podívat se do Mladé Boleslavi, jak funguje výroba pojebanejch elektromobilů... Kecám! Samozřejmě že nás tam přilákal blackmetal, který nemá v mé blízkosti moc na růžích ustláno. A taky hlavně obhlídnout legendární klub Farářova sluj, o kterém nám náš společný přítel Pavouk vypravoval v superlativech. A to v takových superlativech, že k nám ze severu dorazil i SODík, aby společně se mnou tenhle klub prozkoumal. Když jsme zaparkovali a málem způsobili dopravní nehodu, platíme vstupné 350Kč a vcházíme do designově vymazlené sluje, která vzhledem věrně kopíruje svoje jméno. Když si kupujeme pivo (Krakonoš za 35Kč), probíhá zvuková zkouška švédských Scitalis. Se zvukem jsou problémy, něco se nedaří a farář nervózně pobíhá a lamentuje, že je to všechno v prdeli a na hovno. Nejde jim nějak nazvučit zpěv a kytary. Nakonec to nějak ušmodrchaji a jejich zvuková zkouška končí prohlášením: Zapamatujte si, jak to máte nastavený. Pak si muzikanti sbalili svoje fidlátka a na pódium naběhla druhá kapela a začala zvukově zkoušet. Zajímavý postup, který jsem za svoji koncertní fanouškovskou kariéru ještě nezažil. Než se nazvučili Infernal Cult, prohlížíme si parádní prostory totálně undergroundového klubu. Výzdoba, všeljaké propriety a malůvky v nás vzbuzují nadšení!!
Trpělivě čekáme na první kapelu. Start akce měl být v 18:30hodin mladoboleslavského času. Předem jsem se u pořadatele informoval, protože například minulý týden, když jsem chtěl zajet po práci do Hořic na jednu pidiakci, na můj dotaz, kdy začne hrát první kapela, mi bylo odpovězeno Až přijdou lidi. Jestli nějaký přijdou. Tak jsem se jim na to vysral. V objektu se nacházela i jedna půvabná zrzka s kroužkem v nose, o které SODík prohlásil že je divná (jako lidi co volili Fialu a jeho bandu dementů). Podle mě ta zrzka byla krásná, stejně jako všechny ostatní zrzky... INFERNAL CULT začínají hrát v 18:56h, tedy v čase mezi půl sedmou a sedmou, jak mě informoval dva dny předem pan pořadatel. Zvukově to nakonec nebylo tak zlé, jak to vypadalo, že to bude. Zvuk byl prostě jinej. Při deathmetalu bych asi prskal, jenže deatmetalisti jsou vyměklí rozněžnění honiči. My co milujeme blackmetal potřebujeme trochu té špiny v hudbě. Když jsem šel ze zadní části hlediště vyzkoušet zvuk k pódiu, což bylo mimochodem 5 metrů (ano, takhle malá je Farářova sluj), zjistil jsem, že z předních reprobeden do obecenstva jde jenom zpěv. Jestli to tak mělo být, nebo se to prostě nedalo díky zpětným vazbám nazvučit jinak, netuším. Kytary a bicí do lidí (kterých tam mohlo být kolem čtyřiceti, a jak SODík poznamenal, že kdyby přišlo o deset lidí víc, tak je plno), zařezávaly ze zadních velkých beden umístěných za muzikanty, hned vedle zamřížovaného visícího Ježíše Krista, Pána našeho... Když se pak vrátím do zadních pozic, sympaťák farář, se se mnou přivítal slovy. Veverka? Růžová veverka? Já jsem se koukal na fejsbůk na fotky abych tě poznal. Dal jsem mu totiž echo, že do Sluje pojedu poprvé. Velmi milé gesto od něj. Vedle mě stál týpek s lepším foťákem, který fotil celý večer. Farář za ním přišel a v rachotu muziky mu něco říkal, načež fotograf ho začal fotit. Hned na to na něj farář řve aby ho slyšel i on MĚ NE TY VOLE, FOŤ KAPELU!! Odcházím vyhledat WC a po jeho použití se vracím na fenomenální píseň v pomalém tempu. Stojím hned za zrzavou krutopírkou, která je prostě k zakousnutí!! Koukám kolem sebe a vidím Silenthella a i zbytek kapely Sukkhu. Hezké, když kapela podpoří jinou kapelu návštěvou koncertu. Všichni kolem jsou naprosto v pohodě. Nikdo se nijak politicky neprojevuje, nikdo nevysává krev z papenských tepen, všichni se baví a i já si užíval zrzavočernou mši... Po padesátipěti minutách odhodili členové kapely Infernal Cult roušky a byl konec jejich dřevního blackmetalu s dřevním zvukem. Paráda!!
Zašel jsem si koupit dvě LP desky od Švédů, i když jsem je nikdy neslyšel. Jednu si nechávám podepsat. Mám z toho všeho tam ohromnou radost, jako děcko když dostane k narozeninám Lego. Kromě zrzky se ve sluji pohybovalo ještě několik dalších krásných děvčat. Blackmetal a pěkné holky. Co víc si přát? Druhá kapela na paškál přijela z Prahééé (stejně jako první) a patrně to vzali přes Černobyl, kde byli odklízet jaderný odpad. Nestačili se převléknout a tak na pódium vyhupsli v plynových maskách a slušivých outfitech. Můj soudruh nebožtík učitel Vítek by měl radost. Vždy měl totiž o pracovních sobotách radost, když jsme si na základní škole chlorem čistili plynové masky a nasadili si je a pak při branném cvičení s pytlíkama přigumičkovanýma na nohách jsme probíhali kouřem z dýmovnice... Oplynomaskovaná kapela byli samozřejmě NAURRAKAR, které jsem nikdy neviděl a na které jsem se hodně těšil a kteří nám zasadili tvrdou ránu. Jejich blackmetal byl jako kopanec do rozkroku. Zvuk byl opět na undergroundové úrovni a i když v průběhu vystoupení nikdo nic neladil, připadalo mi, že se vylepšuje a zesiluje. A hlasitou hudbu já rád, tuze rád! Došlo i na opravu mikrofonu, což jsem využil k dalšímu pochcání Farářovy sluje na místech tomu příšluných. Vracím se na výbornou písničku Uranfaust. Ovšem následná, poslední, ta mě rozsekala na sračku a donutila jít utratit nějaký prachy za 2 CDčka Naurrakar. A to i když zrovna ta poslední písnička ještě na žádném CD není. Nevadí, přikoupíme až bude.
Čekáme na hlavní hvězdy, které si dávají hodně načas, což je průser, protože by se mělo končit ve 22h, což okomentoval farář, že Zase přijedou. Myslel tím samozřejmě pány v uniformách, kteří nám mají pomáhat a také chránit, což oni ale nikdy nedělají. Bohužel hned vedle sluje prý bydlí jedna nesympatická paní, která nedokáže vstřebat metalovou muziku co je trochu slyšet i venku. Patrně z toho důvodu Fafářova sluj bude pokračovat jen do konce roku, jak nám bylo sděleno farářem, který už zase nervozně pobíhá sem a tam, protože kapela nemá ještě ani postavené bicí a už měla hrát! Prej: Si tam sakra malujou čůráky! Inu image a blackmetal prostě musí být pospolu. Farář nás ještě zve na další blackmetalový koncert v květnu, ale bohužel v ten termín budeme na jiné akci, a hned na to začne skandovat SCITALIS! SCITALIS! Jestli to bylo tím skandováním, nebo už headlineři byli připravení nevím, ale za chviličku už naskákali zmalovaní čertíci se svými nástroji před nás a začali do nás hrnout jejich verzi blackmetalu. Jejich vizáž společně s krásnými prostory klubu a stroboskopem lomeno světlem umístěným na zemi za kytaristovými zády, vypadala skvěle! Zvuk měli takovej, jakej si udělali na začátku (Zapamatujte si jak to máte nastavený.) Nebylo to nic moc. Zpěv docela v prdeli, kytary docela v piči. Jenže když jste přivřeli oči a zaposlouchali se, tak jste slyšeli přesně to, co jste slyšet chtěli. Neskutečnej námrd v podání těchhle Swerige zmrdů. Rázem jste zapomněli na obstrukce s malováním čuráků. Chemie Scitalis vs. Farářova sluj fungovala skvěle. Poočku jsem sledoval vchod, jestli do klubu vtrhnou pomáhat a chránit muži zákona a vymlátěji nás tam nunčakama. Nestalo se tak. Paní sousedka měla asi dobrou náladu... Scitalis končí ve 22:20 hodin, já ze země sbírám trsátko Scitalis, kradu setlist Scitalis za což mi zpěvák věnuje pravý blackmetalový úsměv, a my mizíme z klubu. Nadšeni. Spokojeni. Uspokojeni. Velká škoda, že klub bude končit. Teď když jsem si do něj našel cestu...
SOBOTA
Druhá část víkendového dvojáku se konala ve městě perníku plněného rybím tukem, tedy v Pardubicích. Naprosto a diametrálně odlišná akce s prostředím, na které jsem byl před pár hodinami. Do Pardubic jsem jako řidiče určil Amorfise, protože mi přišlo úsměvné, že nebude moct požívat slasti chmelové limonády na koncertě, kde se točí 8 druhů piv. Hahaha, strašná prdel prej... Ale tak třeba by mu ty piva nechutnaly... Když jsme přijížděli do Pardubic, strhla se vodní smršť. Stěrače nestíhaly, někteří řidiči zastavovali u krajnic, protože místo silnice se místy jednalo spíš o řeku. Ti co nezastavili a pokračovali dál spíš plavali ve svých autech než že by jeli po silnici. Docela síla. S parkováním tentokrát nebyly problémy. Asi proto, že bylo málo hodin. A nyní je čas na VS. z názvu tohoto dvojreportu. Porovnávat Farářovu sluj s klubem ABC je stejně uhozený, jako porovnávat anorektičku s Halinou Pawlowskou. Zatímco mladoboleslavská Farářova sluj je malý, temný, špinavý, absolutně undergroundový klub pro slušné lidi, pardubický ABC klub je rozlehlý světlý, čistý, přetopený prostor, s vypolstrovanými křesílky, šatnou, DJpultíkem a malou diskotékou, velkým koncertním sálem se špičkovou aparaturou. UFF. Tolik tedy k VS. z nadpisu.
Zároveň s festivalem OBSCENE SOCIETY, který se na scénu vrátil po deseti letech, probíhal i minifestival minipivovarů. Ceny piva se pohybovaly od 50ti do 70ti korun českých. To je o 15 až 35 korun víc, než den předtím v Mladé Boleslavi prosím pěkně. Myslím že při našich platech je 70Kč za pivo fialová nehoráznost, jenže s tím neudělám nic. A podle všeho bude hůř... Na čepu tedy bylo 8 druhů piv a když se mě u baru slečna za pípou ptala, které si dám, ukázal jsem na nabídku, kouknul na kluky a řekl Tak dáme sjezdovku, ne? Tím bylo myšleno samozřejmě jedno pivko po druhém pěkně všechny. Amorfisovi zacukaly koutky, ve kterých se objevila pěna ze slin. Jako první jsem si dal pivko Slash, které bylo naprosto boží! Medvědovi tyhle silný pivka moc nechutnaly, ale já si je užíval plnými doušky. Přesně podle plánu začala burácet první kapela MILLIGAN. Znělo mi to jako jakýsi takový moderní deathmetal možná i core. Líbilo se mi to. Mělo to naprosto špičkový zvuk. Návštěvnost byla uspokojivá. Kluci řikali, že Milligan je takovej kolovrátek a nebavilo je to. Já si je užíval až do konce. Potím se jak píča před prvním šukem, protože klub je naprosto nepřirozeně a zbytečně přetopen. Nesnáším to kurva! Na keteryngu je k dispozici tofu, čočková polévka, chléb s pomazánkou (za 85Kč!!), vegegulage s fazolemi. Nic co by mému tělu prospělo...
Druhé pivko, kterým ochlazuji mé propocené tělo bylo Yuzu Proud - mělo čerstvou květinovou příchuť a bylo prostě vynikající! Druhá kapela která vystoupila v Ábécéčku byli trasheři REFORE. Nejsem na ten treš tak ulítlej jako kluci, ale i tak se mi to docela líbilo. Refore matlali (v dobrým slova smyslu) Slayer, Kreator a Anthrax. Dobré to bylo. Zvuk byl excelentní a lidí ještě přibylo.
Chci pokračovat ve sjezdovce pivní nabídky, a objednávám si pivo No Idols!, ale paní za barem mi natáčí znovu Slashe. Nevadí. Dobrej důvod mít o pivo víc. Třetí kapelou která vystoupila na prknech, co znamenají "obscénní společnost" byli crustpunkoví CONQUESTIO. Paradoxně i když měli dvě kytary v sestavě, zvuk nebyl ideální v porovnání s předešlými. Co napsat k této kapele, když neholduju crustu ani punku? Měli zpěvačku. Na zádech měla batůžek ve tvaru zvířátka. Ječela do mikrofonu jak když ji někdo kopne do koulí (ano i to je v dnešním zvráceném superkorektním světě možné). Kdyby nebylo zpěvačky, nebylo by na kapele nic zajímavého. Ale to je jen můj názor, který nemusíte respektovat.
Tady by měla být fotka kapely Conquestio, ale jak se mi to poslední dobou stává, neuložila se ani jedna...
Jdu si pro pivo Ventill od Proudu a opět si pochutnávám. Seru na to, že to stojí tolik prachů. Dalšími vystoupivšími byli SICK SINUS SYNDROME, kteří na scénu vtrhli v době covidu a kteří přesně vědí, co chceme slyšet. Jejich muzika je jak shnilé maso na uříznuté noze pohozené v mokrém příkopu. Prostě šťavnatá, plná červů, rozkládajícíse, zapáchající,... Asi v polovině setu proběhl křest nového alba, které jsem si chtěl koupit na vinylu, ale ještě nebyl k dispozici a stejně díky drahému pivu by mi na něj nezbyly peníze. Aneb jak kapely přicházejí o rito díky nenažranosti pivovarů a debilní vládě. CDčko křtil Martin z Pungent Stench a mám takové tušení, že se bude prodávat víc než dobře. Sick Sinus Syndrome zaplnili mezeru na trhu, protože tak jak hrají oni, dneska už moc kapel nehraje. Nikdo nehraje jako starý Carcass. A přitom to všichni chtějí slyšet. Dobrá práce!!
Kochám se pohledy na krásné dívky, kterých se tam sešla spousta. Lidí je stále víc a další přicházejí. Aby taky ne, když soupiska slibovala pořádné pecky! Když si vzpomenu na předchozí Obscene Society festival z před deseti lety, který byl pro třicet lidí v pardubické Ponorce, musím se usmát. Kluci jdou na večeři a já, protože překvapivě nemám potřebu, můžu sledovat LYCANTROPHY, které bez zpěvačky Zdishy vidím potřetí a poprvé z toho se mi líbili. Možná díky požitým pivům vyšších voltáží, nebo díky výbornému zvuku, cojávim, přišlo mi to krutopřísně tvrdé a rychlé. Líbilo se mi to!
Dávám si pivko Matylda a těším se na DISFIGURED CORPSE. S nimi mě pojí hlavně to, jak jsem jako nezkušený návštěvník koncertů na jednom z prvních festivalů Obscene Extreme zašel do hospody v Trutnově na oběd a přisedl si na poslední volné místo ke dvoum týpkům, z nichž vylezlo, že jeden z nich je Třískala ze Sparku a druhý že obsluhuje kytaru v kapele Disfigured Corpse. Byl jsem na sebe pyšný, že obědvám s kapelou... Dnešní Disfigured Corpse mě kurevsky bavili. Vůbec jsem nečekal že by to mohl být takový nářez. Nevím už jak bych všechny ty skvělý kapely popisoval. Kytarista měl hezké tričko Depeche Mode, jejichž logo bylo vyvedeno v kostnatém fontu jako staré logo Napalm Death. Zatímco kluci do sebe ládovali burgry, já byl tak strašně spokojenej zase s muzikou. Utvořil se i kotel, kdy přede mě na zemi přistál jeden kotlář přímo na záda. Pokouším se ho svojí chabou muskulaturou zvednout za pomocí ostatních a když ho zvedneme, někdo na mě zezadu vyleje pivo. Jsem zmáčenej, smrdím pivem ale bylo to boží!
Zašel jsem si pro další pivko. Měl to být Podlipák, ale už došel. Takže sjezdovku nedokončím. Nevadí. Kupuju si tedy Krahulíka a těším se s klukama na ČAD. Když začali hrát, nad hlavou se mi rozsvítil pomyslný neon s nápisem Může mi prosím někdo ukázat člověka, který jim dělal zvuk? Čad moji milí měli totiž zvuk ve stavu geniálním. Jejich show byla opět plná zábavných keců sympatického zpěváka. Na pódium se vyhoupla krásná dívka, vyhrnula si tričko a ukázala nám své dokonalé jedničky a pak skočila do lidí. Miluju ji!! Bohužel koncert byl ukončen předčasně uprostřed písničky. Neviděl jsem co přesně se stalo, protože jsem zrovna psal SMSku, ale snad tam nějaký fanoušek pěstí poslal k zemi securiťáka. ČAD tedy odcházejí asi mírně nahněvaní...
Když jsem šel chcát, cestou k mušli si pěkně potáhnu chrchel pomalu až z prdele. Otočí se na mě s nevraživým pohledem týpek co už chcal. Sděluju mu, že to bych si nedovolil flusnout mu to na záda. On mi odpověděl, že takhle za zády to zní nepříjemně, stejně jako ty sráči chcimíři. V tu chvíli jsem mu to chtěl flusnout do xichtu. Přesně kvůli těmhle debilům to v republice jde všechno do piče. Kokot. Na další kapelu jsem zvědavý nebyl, ale stejně jsem na ni zavítal. LAHAR mi přišli takoví neslaní nemastní a stejně i klukům kterým v žilách koluje thrash. Blbý je, že došlo skoro všechno pivo. SHIT!
Další kapela byl jeden velký návrat. INGROWING to po letech dali konečně zase dohromady. Zvukově to nebylo tak vymazlený jako třeba u ČAD ale pořád se tu bavíme o grindcore, ve kterém většina lidí tam venku vůbec nepoznává hudbu. Velká škoda, že nemají v sestavě ještě jednu kytaru. Byl by jejich náhul víc náhulovější. Já byl s jejich setem nadmíru spokojený
První headliner CRIPPLE BASTARDS slaví letos 35 let na scéně a tak jsem očekával, že by mohli zabrouzdat do uplný minulosti a oblažit nás několika noisegrindovými fláky. Bohužel se tak nestalo. Zpěvák Giulio jako vždy pekelně soustředěný skoro v transu řval, halekal, blil, do mikrofonu a najednou ticho. Vypadl zvuk kytaristovi. Oprava trvala asi pět minut, v nichž nás bicmen potěšil sólem na jeho nástroj, tak jak to dělají Manowar. Když se technická chyba opravila, kapela spustila moji nejoblíbenější písničku S.L.U.T.S. Krásný song. Jinak mě ale Cripple Bastard trochu zklamali. Na můj vkus je v jejich novější tvorbě až moc zpěvu a spousta písniček mi přijde takových jakoby sterilních. Když ale zahrají něco starýho, je to úplně jiná kapela. Škoda.
Do finále na PUNGENT STENCH jdu s nealkoholickým zázvorovým pivem. Už na první pohled na pódiu je oproti minulým rokům vidět změna, kdy zmizel charismatický basák a nahradil ho Jacek, který to měl všechno na háku. Tvářil se jak kdyby mu ulítly včely, naprosto bez zájmu, prostě to odbrnkal a vyližte si prdel... I když tvorbu kromě prvních dvou alb nemám naposlouchanou, jejich pro mě neznámé písničky se mi líbily. Zvukově jejich prasárna byla opět v naprostém pořádku a i přes flegmatického basáka, byli Pungent Stench rozhodně nejlepší kapelou festivalu.
Vracíme kelímky, loučíme se se známými, s klubem ABC, který nám poskytl skvělé útočiště a budeme doufat, že příští rok se tu zase všichni sejdeme. Byl to dobrej víkend!!
