CZECH DEATH FEST 2025

Tak tu máme další ročník bez zastoupení jediné čistě blackmealové kapely. Poslední blackmetal byl na Broďáku ke slyšení v podání skupiny IN APHELION a byla to také jediná kapela tohoto druhu ten rok. Nevím co tím sledujou páni pořadatelé, každopádně mě s tím serou.  Když to vezmu kolem a kolem, tak jediný festival, který se nebál letos zařadit blackmetal do soupisky, byl Nice To Eat You, a tou kapelou byli moji miláčci Tsatthoggua. Můžete namítat, že na Czech Death Festu byli přeci Ador Dorath. Jo, ti jsou blackmetal asi jako sojovej řízek. Letos jsem nevyrazil s mojí tradiční partou SODíkem, Amorfisem a Medvěděm, neboť oni vyrazili na dovolenou do Dubaje, takže jsem vyjel na festival s přáteli, které netřeba jmenovat. Pokud o nich bude řeč, budou označeni jako přítel č.1, přítel č.2 atd. Ubytování jsem opět zařizoval já a opět v mém oblíbeném ubytovacím zařízení, do kterého vám nic není. A stejně jako loni když jsme se ubytovali a vydali se do víru festivalu pěšky na autobus, nám zastavila červená oktávka s týpkem za volantem a jestli prej nechceme hodit na festival, že tam má cestu kolem. No to bychom byli hloupí metalisté, kdybychom odmítli. Takže jsme si vezli naše napudrované prdele až před festivalovou bránu, kde jsme se vykulili, vyměnili naše vstupenky za festivalové pásky, nabili kredit a začali jsme lemtat. 

V areálu potkáváme opět ty samé známé xichty: Támhle otužilý plešoun v plavkách, tuhle ošklivá pankérka smažka, onde liliput s výraznými ústy,  ejhle slečna co si o sobě každoročně myslí, že je sexy, ale přitom je to tlama, ženy s bradavkami zimou ztopořenými, prostě stále ti samí sympatičtí a milí lidé. A vlastně jen kvůli tomu, abychom se s nimi potkali i za rok, si kupujeme vstupenku na příští ročník, aniž bychom znali jedinou kapelu, která bude hrát. To zase budu pičovat, že tam není žádnej blackmetal!!  Neber to ale kurva za devatenáct stovek! Hlavním sponzorem byl pivovar Primátor, a jak jsme se dozvěděli před koncem festivalu z projevu pana pořadatele, Primátor byl jediným pivovarem, který je před šestnácti léty neposlal do prdele. Spousta lidí na Primátor nadává, hlavně pak na speciál APA za bezkonkurenčních festivalových 50Kč, který ale naopak mě velmi chutnal, neměl jsem po něm průjem jak ostatní, ten mám já po Staropramenu, a vlastně se mi to hodilo že to lidem moc nechutnalo, protože ani jednou jsem nemusel čekat frontu. K dispozici byla ještě IPA a pivo Tchýně. A Plzeň. Na první pohled je vidět nemalá investice do rekonstrukce areálu, která loňský ročník ještě probíhala. Takže letos byla k dispozici parádní zaslunečníkovaná terasa, kompletně opravená celá budova zázemí a uplně parádně předělaná restaurace. Zdi, schody, chodníky. Veliký palec nahoru! 

Měl jsem v plánu dosáhnout na malého bobra, tedy vypít šest piv bez vychcání, ale opět to nevyšlo. Co se množství lidí týká, rozhodně mi nepřišlo vyprodáno. Nebylo totiž žádného problému dostat se i na hlavní kapely podívat se pěkně zblízka. Kotle byly menšího charakteru, nikdo do nás nijak extra nevrážel, nekonalo se žádné polití pivem, zkrátka bylo dobře. Nebo je to tím, že jsou deathmetalisti zženštělí, nevim. V kotli by asi měl být pořádný bordel. Zatím tam ale hopkali tatínci se svými ratolestmi na ramenou... Pokud bych chtěl vyzdviznout jeden obrovský a možná jediný, nešvar celého festivalu, byly by to fronty na chcaní a na sraní. Šest mušlí na chcaní a deset hajzlů na sraní totiž absolutně nemůže pojmout všechny ty vychlastaný piva a sežraný klobásy. Fronty tohoto typu se tvořily od první do poslední chvíle festivalu. Vystoupila také rasistická kapela, která měla zpěváka, který byl celý začerněný. A to jak víme, je dle nových pravidel rasistické. Prostě běloch si dnes už na černocha hrát nesmí. Když už jsem zmínil černochy, tak jedna doplňující fotka...

První den jsem si dle aplikace našich nabitých náramkových čipů ledvinami prolil 11 piv. Prostě na pohodu. Přátelé č. 1 a č. 2 toho vyslopali víc, ale i tak jsme se drželi ve stavu vnímání. Druhý den začíná královským sraním, královskou sprchou, královskou snídaní. Sláva halelůja za naše skvělé ubytování! Ve správný čas se sebereme a jdeme směr Špinka, což je nedaleké rekreační centrum. Cesta pěšky kolem všech těch krásných udržovaných chat a pozemků nás dojala. Dojetí nás přešlo, když jsme zjistili, že kiosek na Špince otevírá až od patnácti hodin a ono bylo teprve jedenáct. Přítel č.1 řiká příteli č. 2: "Vole skoč se ho zeptat jesi nám natočí." Povidám mu: "Ty vole má napsáno od patnácti, proč by ti měl natočit." Za chvíli se vrací přítel č. 2 a s úsměvem na nás mává. Ten provozovatel kvůli nám opravdu otevřel o čtyři hodiny dříve. A určitě neprohloupil. Najednou se tam začaly linout davy žíznivých lidí, ať už z festivalu, nebo elektrocyklodebilové, nebo maminky s malými dětmi. V kiosku se i vařily smažené píčoviny ale hlavně tam měli dvanáctku od pana Radka a ta byla naprosto excelentní. Přítel číslo jedna a přítel číslo dvě jich tam poslali projistotu hned šest. Já a přítel číslo tři jsme dali po třech pivech a vyrazili sami na festival počítaje s tím, že přítel č.1 a č.2 se zdrží, neboť oni nikdy neví kdy mají dost.

Cestou do areálu se mi nějak pokroutila střeva a já začal potřebovat akutačně srát. Takže jsme přidali do kroku a NAŠTĚSTÍ TY VOLE fronta na sraní čítala pouze dva čekatelé se stejným problémem. Netrvalo to tedy dlouho a já usedl na trůn a porodil malého hnědého chlapečka. No, nebudu to zaonačovat. Uplně normálně jsem nasral hromadu. Když jsem celý zpocený a k smrti unavený vylezl, čekala tam paní uklizečka. Na moje: "Tam bych teď nechodil.." jen mávla rukou ve smyslu "Tvoje hovno mě nemůže rozházet kámo." Prostě profesionálka. Bylo jich tam víc takových a staraly se o čistotu toalet a umýváren velmi důkladně. Neustále doplňovaly tekuté mýdlo, i když se našly časy, kdy žádné nebylo, ale to se nedá říct o důležitější věci a tou je toaletní papír, kterého tam bylo stále dostatek i pro chronické průjemáře. Když si jdu pro pivo k "mojí" APApípě, vedle haleká nějaký bard: "Jednu tchýni!" Kouknu na něj a poudám mu: "Ty vole Tchýně je sprostý slovo." Odpovědí mi je "Neboj, já už dvě pohřbil." Sympaťák... Známý sympatický svalnatý hoch, kterého pravidelně potkávám na koncertech se svojí neméně sympatickou maminkou, je vždycky namol. Ovšem na tomto festivalu své "namol" dohnal k dokonalosti. Zaregistroval jsem jak ho ve čtyřech odnášeji bezvládného do stínu. Později jsem zaregistroval v "jeho" stínu blitky ledabyle otřené dvěma papírovýma kapesníčkama. Stane se... 

Od kamarádů v pivním stanu se dozvídám, co je to východňárské perpetum mobile. To je: Vypij bo je nalité, nalij bo je vypité. Některé regiony mají krásné zvyky... Pak mě začal žaludek dohánět k šílenství a protože jsem držgrešle a nechtěl jsem dávat 350Kč za burger, tak jsem si za sto korun brodských koupil bramborák. Musím podotknout že bramborák byl extrémně hnusný, zbytečně velký, totálně prochcaný olejem. Byl tak olejovitý, že když jsem ho chvíli držel v ruce, započal mi z ruky několika čůrky stékat olej. Dědek co mi bramborák máchal v tom hnusným oleji nenabyl ani tolik inteligence a zdvořilosti, aby odpověděl na můj slušný pozdrav, a ten co mě kasíroval, to bylo něco podobnýho. Asi bráchové... Bramborákové těsto nebylo slané (bylo možné si bramborák přisolit - ale hned u stánku, tedy v době, kdy ještě nevíte jak chutná), nebyl v něm cítit žádný česnek ani majoránku. Správně to ohodnotil přítel č.4 "Je to jako když žereš brambůrky." Já bych jeho obsáhlou gastrorecenzi trošku rozšířil a shrnul bych to větou: "Ten bramborák byl hnusnej, přesmaženej, křupavej, neslanej, mastnej jako vlasy mafiána z devadesátých let,  a chutnal jako ty nejhnusnější brambůrky s příchutí BEZ CHUTI." Hotovo. Tečka. K dispozici samozřejmě nebyly jen odporné bramboráky a předražené burgery ale spousta dalších dobrých jídel za férové ceny. Jenže když chce člověk podpořit chuť na pivo, tak si dá bramborák, neboť od něj očekává, že bude osolený, bude v něm česnek a i další koření. Ne, takový bramborák se u dědků ve stánku nedělal. Ovšem nutno podotknout, že kluci říkali, že prý to byl normální bramborák. Tak teď nevim jestli jsem debil já nebo oni nebo dědci a jejich hnusný bramboráky. 

Ovšem na druhou stranu kde se zjevil, tu se zjevil přítel č. 7, který se nám svěřil, že onen hnusný bramborák si dával včera a že po něm měl regulerní kohoutkovou sračku. Kdo neví co je kohoutková sračka, tak ať si to někde zjistí... Nechme nesympatické dědky nesympatickými dědkami a průjmy z ojeových bramboráků průjmami z olejových bramboráků a pojďme dál! Kolem se bludně potácí přítel č. 2.. Nebezpečně se přibližuje k sanitkám a zravotníkům. Pak ale jako když do něj uhodí, zase jde pryč a pak nám přijde říct, že "Přemejšlel jsem, že bych si nechal změřit tlak." Kontroval jsem suchým "No, to by jim asi ta sanitka vybouchla." V areálu se vyskytoval také fanoušek, který s sebou stále tahal několik kopřiv v ruce a pařil s nimi. Přítel č. 3 se ke mě nahne, ukáže na kopřivového muže a povídá: "Cos dělal o víkendu? Poskakoval jsem na metalovým festivalu s kopřivou v ruce." Přítel č. 2 nabírá na promilích alkoholu v krvi a tak se ho ptám:  "Jak se ti líbila kapela?" Vykoktal jen "No to nevim" ... "Ty vole dyks na ně pařil v první lajně!"  Pak se na mě podíval smutnými očičkami a opustil nás na dlouhou dobu...

V sobotu ráno si někteří lížou rány z pátečního večera. Máme tu na baráku společně s morafskimi susedy epidemii roztrhlých obočí, modřin, boulí, naražených žeber, ztracené mikiny, vesty, čepice, kelímků... Jo jo, pátek byl velkej! Zatímco já a přítel č.3 ještě poleháváme, přítel č. 1 a přítel č. 2 už s morafskimi susedy slopou pivo. Bez čepic, mikin, vest, kelímků. Zato se šrámy na těle i na duši. S přítelem č. 3 tedy do areálu vyrážíme pěšky cestou, kudy šel přítel č. 2 s tím, že třeba najdeme jeho ztracenou čapicu. Každý šel po jedné straně a koukali jsme do příkopů, kde je to nejvíc vyválené. Dokonce jsme potkali na několik kusů rozmlácený patník. Asi se připletl někomu do cesty. Když míjíme čekárnu, povídá přítel č. 3  "Hele podívej se dovnitř, jestli si tam třeba přítel č. 2 nechtěl odpočinout." A nebýt jeho, nikdy bychom tu čepici nenašli. Nacházela se totiž za poštovními schránkami nebo co to bylo v trávě před tou čekárnou. Hurá! 

Festivalový vír se blíží ke konci a tak jsem se musel jít přes terasu, kterou jsem pokřtil na terasu buzerantskou, podívat do zrekonstruované hospody a byl jsem okouzlen. Jednak krásným novým prostředím a jednak hezkou slečnou, u které jsem si objednal kávu. "Líbí se mi jak ti koukaji řasy skrz brejle." Slečna se jen zatetelila z toho jaký fešák ji to oslovil, začervenala se a podala mi kávu. Kolem prošla dívka servírka se segedínem na talíří a haleká na celý lokál číslo objednávky: "Šedesátdevět!!" Uznale se na ni podívám a řeknu: "Dobře ty!!" A to byla druhá dívka, v jejíž tváři jsem já, ošklivý zjizvený stárnoucí šedivějící muž s příjemným úsměvem, vykouzlil ruměnec. 

To už se ale blížil úplný konec festivalu, který musí být do půlnoci ukončen, jak zní dohoda s městem. Před poslední kapelou si dávám zázvorové pivo a jdu se vychcat. Fronta asi dvaceti lidí až ven na cestu. Jak ženský, tak chlapi. Když se přiblížím ke dveřím, vidím, jak jeden týpek chčije do umyvadla. Jojo, několik toytoyek a raket na chcaní by to do budoucna chtělo někam umístit. Jinak se bude stávat stále častěji, že se bude chcát a srát v lepším případě někde u stromu, v tom horším do umyvadla. A tím bych letošní ročník uzavřel. Jo ještě něco. Hrály tam nějaký kapely. Pár se mi jich líbilo, pár ne, některé jsem neviděl.

TOP 3 čtvrtek: 1. INCANTATION 2. INGROWING 3. DOOMAS

TOP 3 pátek: 1. I AM MORBID 2. PANDEMIA 3. cover od Sepultury od THORTARRY a spol.

TOP 3 sobota: 1. MACHIAVELLIN GOD 2. LIK 3. HAEMORRHAGE

ANTITOP 3 festival: 1. TOTÁLNÍ ABSENCE BLACKMETALU 2. NEDOSTATEK WC 3. BRAMBORÁK OD DĚDKA

Pro pár fotek klikni sem.

NICE TO EAT YOU 2021

Když jsem klukům asi týden před vypuknutím této akce psal, že je to poslední letošní festival a že bychom si ho měli řádně užít, ani ve snu by mě nenapadlo, že se toho všichni chytnem jak klíště frajtru a zryjeme se jak hovada. Soupiska lákavá, kemp u Ferdinanda více než vyhovující, tak teď už jen nejkratší cestou dostat se na místo. No nejkratší nevím, protože jsme to jeli přes dvě hodiny. Omladina, konkrétně minimedvěd, který se vloni zeblil na procházce, a kterému jsem doporučil vzít si letos sebou Kinedryl a kterého jsem po tomto dětském antizvracivu přejmenoval právě na Kinedryla, se tedy podíval do telefonu a navigoval Medvěda dle navigace. Samozřejmě nás to táhlo všema prdelema světa, takže se cesta trochu protáhla. Ale dorazili jsme dáseříct včas, protože jsme stihli i část první kapely. Hned při první cestě do stanu pro pivo jsme prošli podmáčeným terénem a spolehlivě si nabrali bahnitou vodu do naší obuvy. Celý festival jsme popíjeli jedenáctku Březňák za přijatelných 35Kč. Chuťově to například Rataru, který byl na Obscenu nesahalo ani po kolena, ale na druhou stranu rozdíl oproti Žateckému pivu z Death Coffee Party byl Březňák jako hovno a kunda. Tím básník jen chtěl podotknout, že se to dalo pít. Hned po příjezdu jsme si dali dva welcome drinky v podobě Ginu, který s sebou přivezl SODík, neboť ten prohnaný seveřan oslavil v minulých dnech úctyhodných 48 let svého života. Zavčasu jsme si koupili vstupenky na příští rok za zvýhodněnou cenu 800Kč. Jakmile zalezlo slunko, tak jsme zašli pro lepší obuv a mikiny. Hlavně ta pevnější obuv se později osvědčila v kotli. První dvě kapely ovšem prochlastáváme, neboť cesta podle Kinedrylovy navigace nás vyšťavila. Jdeme se mrknout na CHOCKED BY OWN VOMITS a musím se přiznat, že mě to nijak zvlášť nerozsekalo. Prostě jsme to poslechli, oni slezli z pódia a my šli do prdele. Ale to je samozřejmě jako obvykle v mých reportech, pouze a jenom můj názor, který sice nemusíte respektovat, můžete si o mě myslet, že jsem kretén, ale to je asi tak všechno co s tím zmůžete... Setkáváme se s naším kámošem z Náchoda, kterému jsem slíbil tady na blogu fotku. Takže teď pozor, protože on je moc ošklivý, tak si kdyžtak zakryjte své displeje...

No a po pár dalších pivech se začaly dít věci. Nastoupili FLESHLESS, jejichž koncert byl pojat i tak trochu jako oslava padesátin pana pořadatele. Flešles nás pěkně navnadili svým deathmetalem, který mohl být ale trochu víc nahlas. Účast na jejich setu byla hojná a všichni si to užívali. Pak jdem zase na pivo a hned jakmile venku zaslechneme "...tak se všichni userte, je tady DEBUSTROL", zvedáme naše sádelnaté prdele a míříme rovnou do kotle. Hned u vstupu do koncertního stanu jsem dostal od někoho facku a skoro celý pivo mi skončilo na rukávu. Zasmál jsem se tomu a neohroženě jsme pokračovali přímo do středu dění do kotle. V kotli super vole hlava míjela nohy, bahno lítalo všude kolem, SODík ho měl až na hlavě, piva plachtily sem a tam, všichni jsme byli zpocení, od sraček špinavý jak cikánská hračka. Jo, tohle se povedlo. Prostě Debustrol. Kdo nezná Debustrol tak je buzerant, říká se u nás ve Skřivanech. A ono to sedí... Čtvrteční headliner AGRESSOR jsme si chtěli taky užít v kotli, takže jsme si odnesli mobily a všechno co mělo cenu do chaty abysme rozpoutali kotlící smršť, ale když jsme tam přišli, ono to nějak nešlo na to pařit. Byly v tom pomalý pasáže, takže bychom se chvílema jen klátili jak v tanečních. Na kotel jsme se tedy vysrali a vychutnávali si agresoří muziku a březňákovu jedenáctku. Docela povedená kombinace. Po Agressoru jsme se odebrali do chaty. To už jsme měli naváto. Nevím koho už napadl ten spásný nápad, že bychom mohli ještě trochu zapařit za pomoci Ginu. Tak jsme ho vytáhli ven, pustili muziku a bosí jsme pařili jak hovada. Za chvíli bylo před naší chatou asi 15 lidí, Francouzi, Němci, Slováci, Holanďani a kalili jsme a dělali ty vole bordel. Uplně jak zkažená americká mládež na vysoké škole. Taky se pogovalo přímo v chatce a na postelích se bouralo, všude lítalo bahno, my vožralí jak Gin s pivem kázal, Kinedryl se tradičně poblil, já se SODíkem jsme lítali bosí a pak došel gin a všichni začali nějak odpadat a pak jsme se druhej den probudili. Jediný kdo se této akce z naší party nezúčastnil, byl Medvěd. Ten totiž zahučel do postele hned jak jsme přišli z Agressoru. Ještě si stihl do ruky vzít bagetu, kterou ve spánku, rozuměj se zavřenýma očima asi půl hodiny žvejkal, než celý odpadl. Druhý den vůbec nevěděl, že se tam něco dělo. Ale i my se divili, co všechno jsme vyváděli, když jsme se podívali do svých telefonů na pořízené fotky a videa... Pátek pro nás začíná už v 5hodin, to když Medvědovi řve budík do práce. Další budík, tentokrát Kinedrylův, řve v 6hodin. Jenže Kinedryl spí jak když ho do hnoje hodí a neprobudil by ho ani výstřel z Aurory, já měl špunty v uších, takže jsem na to mrdal, Magi je na jedno ucho hluchý a na tom druhým spal, takže neslyšel. Jedinej kdo byl ochotný se vyklubat z pod peřiny byl SODík, naše záchrana, a budík Kinedrylovi vypl... Toto ráno jsme začali silnými úniky plynu z prdelí a zjištěním, že jsme dolámaní, zajebaní od bahna, sedření až na zádech, ale naprosto šťastní. Čtvrtek se prostě vydařil. SODík s Medvědem do sebe ráno lejou pivo, já nealko, omladina chrápe. Dnes to bude náročné, ale je to poslední fest, tak si ho musíme užít, jak jsem trefně napsal klukům někdy před týdnem. Na oběd jedeme do nedaleké restaurace. SODík v kufru a nás pět namačkaných v oktávce. Oběd byl předražený jako kráva, ale najedli jsme se. Pak proběhla káva na chatě a pak už honem na slovenský STERCORE, které jsem slyšel potřetí a potřetí to bylo dobré. Jelikož mají v sestavě tři kytary, měli hutný zvuk a jejich muzika je prostě fajn. Další v pořadí CARNAL DIAFRAGMA, kde operní árie obstarává Kino z Babyjaby, mi docela vytřeli prdel. Bylo to fakt super. Ani nevím jestli jsem je někdy viděl, každopádně to byl parádní kvíííí-gore. MINORITY SOUND propíjíme u stolu a pálíme covid gel, který se tam všude válel a který snad nikdo nepoužil na potírání rukou ale většinou ke konzumaci nebo k zapálení. Ostatně my s tím začali už ve čtvrtek na naší afterparty... Taky se k nám přifařil nějaký chlápek, chtěl se asi s někým bavit, ale nejspíš ho všichni posílali do prdele. Když na mě začal zkoušet agitku na volení Pirátů, řekl jsem mu ať si ode mě o metr poodstoupí, protože Piráti jsou zlo. Po nějaké chvíli, když jsme si ho nevšímali, tak se zdekoval, ale další dva dny nás vždycky přišel pozdravit a ťuknout si. Škoda že to byl pirátista.... No a co jsme se nasmáli, když Medvěd zjistil, že klitoris je v kundě nahoře a ne u prdele. Dokonce to hledal i na internetu na wikipedii. A to je prosím pěkně dvacet čtyři let ženatý... Následuje CONGENITAL ANOMALIES, kteří se presentovali brutal deathmetalem. Dáváme tři songy a odcházíme na chatu. Byl čas střeva vyprázdnit, výdobytek civilizovaného světa - sprchy - použít a udělat ze sebe zase člověka. A pak rychle na PIKODEATH kteří se hodně povedli. Jeden kolega, co stál vedle mě v hledišti se svěřil, že fandí tvrdé muzice od sedmdesátých let, ale takhle boží kapelu ještě neslyšel. Doslova se mi svěřil, že si z toho snad vyhoní čůráka. Doporučil jsem mu, nechť tak v klidu učiní, ale někde za rohem. Když byla pauza, tak z druhé strany prohlásil Medvěd, že tohle nebylo dobré, tohle bylo výborné. Takže tady je jasně potvrzeno, že vůbec nekecám, když jsem  o čtyři řádky výše napsal, že se to povedlo. Zpěvák totální nezmar. Dvakrát pařil s mikrofonem v kotli. Napodruhé zrušil mikrofon tak to dokrákal na doprovodný kytaristův. Ze všech co tam v tu chvíli byli, bylo vidět nadšení z koncertu. To následní CUTTERED FLESH mě naopak docela nudili. Ovšem pak naběhli PURGATORY, které jsem pasoval do role nejlepší kapely festu a oni jen potvrdili má slova. Opět jsem se nemýlil. Jejich deathmetal byl skvostný. Vepředu sice jen hluková koule, ale kousek od zvukaře zvuk jak víno. Muzika jak cyp. Nevěřím, že se to tam někomu nelíbilo. HYPNOS a poslední kapelu která nevim co to bylo, neboť byla změna v programu, jsme vynechali a po propařeným čtvrtku zaleháváme někteří do zabahněných postelí už kolem desáté hodiny.... Sobota opět započata smrady z našich útrob, divím se, že ani jedna z prdelí se při tom neposrala... Když jsme se probrali z kómatu, zajeli jsme na oběd. Ještě štěstí, že jsme s sebou měli omladinu, která jak furt visí na telefonech a podobnejch pičovinách, tak zjistili, že tam kam jsme chtěli jet na pizzu, tak tu pizzu jen šoupnou zmraženou do trouby a pak ji naservírují jako pizzu a ne jako hnus ze supermarketu. S takovou pizzou běž do prdele vole!! Takže jsme Magiho zavřeli do kufru a zbytek pěti hlav se naskládal do dáčije a zajeli jsme do nedaleké restaurace, která byla o třídu lepší a zábavnější než ta předešlý den. Jídlo bylo chutnější, levnější, prostředí příjemné. Před placením se Magi zeptal, jestli může platit kartou, protože má už docela málo hotovosti. Úslužný klučina, který obsluhoval mu sdělil, že to není žádný problém. Tak jsme se nasáčkovali do lokálu k baru, že zaplatíme. Samozřejmě že než  tam Magi došel, tak zapomněl že chtěl platit kartou a svoji skoro poslední hotovost dal za oběd. Když jsem se ho zeptal, jestli náhodou nechtěl platit kartou, tak jak je  na jedno ucho hluchý, tak mluví nahlas, zahalekal na lokál JÁ SEM TO ČŮŮŮRÁK.... Bábě, co do sebe u stolu právě hrnula výpečky porád vypadnul bramborovej knedlík z huby. Po návratu do areálu jsem si všiml, že náš pirátský přítel má na ruce vytetované logo kapely Suffocation. Ptám se kluků, co to slovo znamená a bylo mi řečeno, že to znamená -udušení-. Po kratším filozofování v mé hlavě jsem nahodil myšlenku, jestli to udušení nemůže být stav, kdy se člověk změní v ducha udušením duší z jízdního kola. To by pak byl trojtej Safokejšn. Za hromadného ťukání ukazováčky na čela mých kamarádů směřujících na moji maličkost jsme došli na CONSEQUENCES, což byl pražský deathmetal a na rozjezd byl dobrej. No a pak zase pecka. Náhradní kapela G.O.R.E. mě rozsekala. Takové sympaťáky těžko pohledat! Zpěvák ty vole furt "dík jak pes" a další kydy... A ty jejich písničky, to byla majstrdíla! Hlavně pak trojice songů, které byly vyloženě o nás pro nás. Jedna písnička byla například o tom, že kdo nežere maso, tak zdechne, další song o grinpísákovi, který se pozvracel po tofu sýru nebo o sračkách na prostěradle. Jak výstižné vzhledem k tomu, jak vypadala naše prostěradla po bahenní lázni v kotli na Debustrol.... Tou dobou jsem svůj zájem obrátil na takzvaný mystery box, který má v nabídce distro Metal Age. Jsou tři druhy, já si vybral ten nejdražší za dvěstě korun českých. O co jde? No prostě koupíte zabalenou krabici a nevíte co v ní je. Tak já v ní měl gramofonovou desku PERVERSITY a tři cédéčka: DARK ANGELS, SUPREME PAIN a GLOOM. Navíc jsem při koupi dostal frťana Soberano a když jsem upozornil pána z distra, že mi vrací o 50Kč více než by měl, tak jsem dostal druhého frťana.

Myslím že super. Když si vezmu, že za CD PURGATORY jsem dal tři kilča a v balíčku jsem našel desku a tři cédéčka, to vše za dvě kilča, myslím že cajk. Další banda na paškál byla BLOODSPHEMY z Holandska, která mě ale vůbec nebavila. Pak z Tater přijeli DOOMAS, kteří od třetího songu hráli bez basy, neboť mu praskla struna, konkrétně to bylo éčko, a on nemá jinou, jak jsem se dozvěděl od našich nových kamarádů. Klukům jsem slíbil, že je sem na blog dám, tak doufám, že si ty moje žvásty přečtete, adresu na blog máte v peněžence...

A potom KRYPTOR, kterej předvedl pravej nefalšovanej rokenrol ale hráli snad jen půlhodinky, takže to strašně rychle skončilo. Aspoň to ten plnej stan nepřestalo bavit a užili si kryptoří trešroll naplno. Moc pěkné. Nu což, jenže pak naběhli PURULENT SPERMCANAL a bylo zase všechno úplně jinak. Měli naprosto perfektní zvuk, což jen tak mimochodem nebyl standard u každé kapely. Tuhle kapelu sleduju víc jak dvacet let a aktuální jejich produkce mi sedí ze všeho nejvíc. Žádní umručení všeobecně oblíbení Rompeprop ale poctivej českej kurva goregrind. Nejlepší kapela soboty!! Na NECROTTED poprvé na tomto festu vylévám pivo, protože jsem měl už přechlastaný karbec, a přesedám na zázvorový svařák, který jednak zahřál v zimě, která už tam večer panovala a druhak chutnal lahodně. Jen kdyby po tom tak nepálila žáha. Necroted dobrý. Nevím co bych k tomu víc měl vyblít. Na festivalu vládla parádní atmosféra, po areálu se proháněly děti na koloběžkách, z povzdálí všechno kontrolovaly lamy, všichni chlastali, kapely hrály jak o život... A tak to má být! Sobotní headliner DEAD mě trochu zklamal, takže jsem dal jen tři songy. U prvního songu nebyl slyšet bubeník, který byl zároveň i doprovodný zpěvák a měl mikrofon na obličeji. Jsem tedy zašel za zvukařem a ptám se ho: "Víme že bicmen taky zpívá?" Odpovědí mi bylo, že ano, že to vědí. Ptám se tedy: "No a proč není slyšet?" Odpověď překvapující: "Na zvukovce to fungovalo." Ale že při vystoupení si může bubeník hlasivky vyřvat a není vůbec slyšet, to jim bylo srdečně u prdele. No ale pak tam hejbli nějakým hejbátkem a od druhé písničky už bylo všechno v pořádku. I tak jsem ale většinu setu strávil žvaněním a popíjením zázvoru. Nechával jsem odpočinout nohy před Rootím koncertem, na který jsem chtěl být na celý. Píšu to pokaždý až už je mi to trapný, ale i dnes se budu opakovat. ROOT by měli na takovýchto akcích, kde se sejdou kapely tvrdého ražení, hrát hlavně z prvních dvou desek a nejlíp písničky česky zpívané, protože ty jsou všeobecně nejoblíbenější. Satanžel k tomu nikdy nedojde. A je to škoda, protože když hráli právě tyto songy, 666, Píseň pro satana, Hřbitov, Loki, Belial..., všem se rozzářily tváře ve šťastný  úsměv. Ale i tak musím říct, že to bylo opět výborné představení. Po Růtech někteří mizí na kutě, někteří si dávají ještě poslední kapelu... Nedělní ráno je na pohodu. Prdele bublají, proběhla očista dutin ústních, pak zavoněla káva, pak zavoněly dieselové motory našich aut a pak jsme se poslali do našich rodných prdelí. Doma mě žena přivítala slovy To už seš tady? Takovej klid tu byl...

 

CZECH DEATH FEST 2021

 

ČTVRTEK

Zasraný fašisti z ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s dalšíma zkurvenejma zmrdama se dohodli, že když je ta pandemie, rozuměj 130 nakažených denně na 10 milionů obyvatel, že by nám mohli povolit nějakej ten festival, a tak se stalo to, v co jsem na začátku jara vůbec nevěřil a sice, mohli jsme vyrazit na živou muziku. Tentokrát jenom s mým severským přítelem SODíkem, protože ostatním z party nebyla soupiska dost dobrá. V plánu bylo rozložit v kempu stan a strávit tři dny pod stanem. Naštěstí se ozvala paní domácí, která pro nás měla připravené ubytování, takže stan na poslední chvíli odpadl. A zaplať Pánu Bohu za to! Nedovedu si představit, že bychom měli tři dny vegetit v tom šíleným vedru, které panovalo, ve stanu. V kempu jsou sice k dispozici krásné zrekonstruované záchody a také sprchy se tam nachází, ale není nad to, po propařeným dnu se v klidu sprchnout, najíst se u stolu a zalehnout do postele. Po příjezdu na hotel nás neuvítal vypelichaný kocour, jak tomu bylo zvykem v minulých letech, neboť se odebral do věčných lovišť. Budiž mu země lehká. Byl to dobrej kocour! Po krátké rozpravě s paní domácí, vybalení nejnutnějšího, jsme na sebe hodili festivalový outfit, tedy tílko, kraťasy a sandále a vyrazili na autobus, který nás dovezl před areál autokempu Brodský, kde se festival konal. Hned u vstupu jsme dostali lahvičku s gelem na potírání covidového zločinu, klíčenku, knížku s programem, náramek na ruku a kompenzaci za "menší" kapely na soupisce v hodnotě 8 piv. Na výběr byla ještě kompenzace ve formě slevy na vstupenku na příští rok, ale tou jsme pohrdli. Hned jak jsme to všechno nastrkali do kapes a nakoupili žetony za 18Kč/1ks, jsme vyrazili na pivo, protože vedro bylo vysušující od začátku do konce. K čepu se hrdě hlásil pivovar Primátor.

Už teď můžu říct, že jsem neměl žádné střevní problémy po tomto pivu a to normálně mám s většinou piv problémy průjmovitého rázu. Vyzkoušeli jsme speciál APA, který byl vysokovoltážní, konkrétně to byla čtrnáctka, jak nám bylo řečeno od výčepního. APA byla velice dobrá, ale chlastejte čtrnáctku tři dny na přímým slunci v šíleným vedru. Sebevražda. Ale když jsme ochutnali desítku ANTONÍNA, naše pohledy po prvním doušku jasně křičely do světa - A kurva!! Fuj hnus. Tak jsme zkusili jedenáctku ležák, který byl jen tak tak mezi blitím a pitím. Takže jsme nakonec stejně zůstali u čtrnáctkový Apy. První kapelou kterou jsme po dlouhoměsíčním půstu shlédly, byli deathmetaloví PROLAPSED. Bohužel i po tak dlouhé koncertní abstinenci se nadšení z živého vystoupení nedostavilo. Na přímým slunci ve vedru jako kráva jsme dali tři songy a šli do stínu. Kapela náš úprk určitě pochopila. Ostatně nebyli jsme sami, kdo se před sluncem skrýval. To se prostě nedalo. Když jsme šli z WC, kde jsem opět srdnatě, ovšem marně, bojoval se svým chcacím blokem, zaslechli jsme pankáče, kterak prohlásil "ty vole tosem eště neviděl mejt si ruce po chcaní" - inu každý jsme nějaký. Zkusili jsme také pšeničné pivo, které mi smrdělo jako mýdlo a které mi chutnalo podobně. Ne, na tomto festivalu už jiné pivo než APU nevezmu do jater. Další kapelou kterou jsme chtěli vidět byli ANIME TORMENT. Tihle sympatičtí kluci ze severu mám čimdálvíc radši. Zpěvák nás informoval o změně kytaristy, který se prý dá pomuchlat. Jak ženami, tak muži. Zahlédl jsem několik šibalsky zdvihlých obočí kolem, ale dále tomu nevěnoval pozornost. Soustředil jsem se na to, abych se na slunci neroztekl a taky trochu na dění na pódiu. Obojí dohromady na sto procent mi to nějak nešlo. Taky jsem zase potřeboval chcát. Aspoň jsem cestou zpět využil výdobytků kapitalismu v podobě zakoupení výtečného nápoje Kingswood, který se podával s ledem a brčkem, to vše za tři žetony. Osvěžující, chutné. Začínají nás pálit ramena a krky, které nám začínají chytat kolem tílek červenou barvu. Další na pořadu dne byli DYSANGELIUM. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že zvukově to už od první kapely není ono. Jako kdyby zvukař naschvál potlačil kytary a vytáhl rachot bicích, basu a zpěv. Škoda. Tohle se změnilo až s nástupem větších kapel. Jestli to byl záměr, nebo levorukost zvukaře si netroufnu odhadnout. Následuje NÁV, na které jsem se těšil a první co mě napadlo, když jsem viděl program, bylo HRACÍ ČAS NA HOVNO. Ale tak už to na festivalech chodí, že blackmetal, když už tam nějaký je, musí prostě hrát ve tři odpoledne. Navíc to vedro... Náv se mi líbili a vydržel jsem jejich celý set. Odchytl jsem si potom kytaristu a trochu poklábosil. Byl to strašně příjemný člověk a tak to má být. 

Kupujeme si další Apu a je nám jasné, že s naší spotřebou, bychom se čtrnáctkama měli trochu brzdit. Zašel jsem si koupit desku, kterou jsem měl v plánu SICK SINUS SYNDROME. Chtěl jsem si ji koupit u známého, ale on ji neměl, tak mě poslal k panu Olivovi do vedlejšího stánku, který ji měl. A jak zrovna burácela kapela, tak jsem mu pořádně nerozuměl, když mi patrně říkal, že sice má SICK SINUS SYNDROME na LP, ale jedná se o nějakou limitovanou edici, za 33 žetonů. Krát osmnáct a jste na šesti stovkách. No a schválně si zkuste přemejšlet a přepočítávat žetony na prachy, prostě cokoliv, když vám po zádech stýká čůrek potu, máte v sobě několik piv a těšíte se až budete mít v ruce desku kterou nemusíte shánět po eshopech a platit poštovné. No takže jsem si koupil limitovanou edici na krásném hnědém žíhaném vinylu. Ale co, žetony budou, my nebudem. Z toho vedra nám začalo bublat v žaludcích, tak jsme zašli ven do hospody na večeři. V hospodě bylo ještě větší vedro než venku, takže moje koule se po dosednutí začaly vařit ve vlastní šťávě. Po večeři, jsme se vrátili na festival a rovnou šli sednout si na molo a plácnout nohy do vody rybníku Broďák. Poslouchali jsme kapelu IN PAIN a pozorovali lidi kolem. Člověk si kolikrát musel v duchu říct, "za co se kurva stydím se svojí postavou?". MEAN MESSIAH zvučili jako Metallica. Snažili se o jakous takous ohnivou šou, v tom vedru skvělý nápad. Píšu ohnivou šou, ale veškerá ta šou byla, že z plynových bomb pyrotechnik vypouštěl plameny. Tečka. Finýto. Šlus. Konec. V této šou později pak pokračovali i Tortharry. V polovině setu Mean Messiah jsme konečně přišli na to, tedy přišel jsem na to já, protože v přicházení na takové věci jsem expert, no zkrátka jsme přišli na to, koho nám připomíná hudební projev Mean Messiah. Stačilo zavřít oči a spatřili jsme plešatého čertíka z Kanady. Ano, Mean Messiah nám připomínali Devina Townsenda. Bylo to docela milé, ale na můj vkus v tom bylo příliš mnoho produkce z playbacku. Při posledním songu jsem zaznamenal pokus o kotel, kdy v hledišti křepčil Robin Hood s hovnem na zádech, týpek ve slamáku a plavkách a Rambo s nábojnicovým pásem s kšiltovkou s vrtulkou... Ale proč ne? K hudbě Mean Messiah ideální sestava. Poté naběhli MALIGNANT TUMOUR, a zase dobrý. Já nevim jak to dělaji. Doma si jejich motormetal neposlechnu co je rok dlouhej, ale koncertně mě to pořád baví. A navíc konečně skvělej zvuk. Ale opravdu skvělej. Házíme do sebe několik dalších čtrnáctek a když jdu chcát, upozorňuju jednoho opilce, že do umyvadla se čůrat nemá. Pořadatelé TORTHARRY to parádně rozbalili, ale zde snesu trochu kritiky na jejich hlavy. Chlapi, bylo to moc dlouhý. Příště když bude tak hnusně vedro, třičtvrtěhodinka i s křestem bude bohatě stačit. Tortharry zahráli jako vždycky parádně. Zazněly čtyři nové songy, úplně nejstarší songy, songy mezi těmi nejstaršími a nejnovějšími, pokřtilo se cédéčko, zvuk z počátku nemastnej neslanej ale od čtvrté písničky parádní, všechno cajk. Jen ta stopáž měla být kratší. Zmíním ještě že CD křtil Leoš "dobjej" Noha, kterého zná každý profesionální fotbalista okresního přeboru. Opět mě přemohlo chcaní, ale když jsem přišel před vchod WC, dveře byly zamčené, klíč nikde a zevnitř se někdo snažil dobývat ven. Asi zkurvenej zámek... Vychcal jsem se tedy cestou na hotel, který máme vzdálený půlhodinku chůze. 

PÁTEK

Ráno mě probudila plná střeva. Využil jsem proto hotelového WC. Poté proběhla sprcha a snídaně a pak zase WC, popíjeli jsme chlazené ovocné pivko, směle využívali výdobytků sociálního zařízení. Lenošili jsme, koukali na jůtůb, poslouchali nový Helloween, pak dali dálší gáblík, a zase WC a sprchu. Kurva tohle by v kempu pod stanem  možný prostě nebylo. Na autobus jsme šli tak, abychom byli 10 minut před první kapelou připraveni na značkách s Apou v ruce. Byl jsem totiž zvědavý na gorovinu MURDER RAPE AMPUTATE. A rozhodně jsem nebyl zklamaný. Řezníci do nás bušili klasické tupatupatupagore melodie a kdo chtěl, tomu se to líbilo. Kdo nechtěl, tomu se to nelíbilo. Velmi sympatičtí pánové. Vedro k posrání a to i přes to, že od rybníka sem tam zavanul svěží vánek, který ofoukl naše potem zmáčená těla. SILENT GENERATION pro mě byla úplná neznáma. Ve zpěvákovi jsme poznali borce ze Soul Decoder, kteří mě rozsekali vloni na DeathCoffeeParty, takže se dalo očekávat, že půjde o směsku coru a deathu. Ty vole to bylo boží!! Sory jako, legendy jako Tortharry, Malignant Tumour mi musí prominout, ale Silent Generation všechny roznesli na pomyslných kopytech svým slambrutalchvílirapem. Opravdu jsem si je užil. Paráda!! Po nich nastoupili zmínění SOUL DECODER, kteří z brutality neupustili ani kousek a opět to bylo super. Hlavně pak zpěvák, který má hlasový rozsah jako Texas. Nicméně bych řekl, že loni v zahradě Čech byli trochu lepší. Jdeme pro pivo a zalejzáme do stínu, kde propíjíme MADE BY ZERO. Metalcore, kterému neholdujeme. Pak jdeme zase sednout si na molo a smočit dolní končetiny a posloucháme ARCH OF HELL, kteří v našich uších byla strašná mrdka. Z mola nás zvedlo jenom to, že jsme dle promomateriálu zjistili, že v sestavě mají dvě děvčata. Bohužel ani děvčata nezachránila mizérii, kterou kapela předváděla. Odcházíme do hospody na brzkou večeři. Bohužel večeře se podává až od 18ti hodin, takže si dáváme tlačenku s utopencem. Mňam. A pivo samozřejmě. SODík i přes mé varování si dává Bernarda, já si dávám Krakonoše. Naštěstí tlačenka s utopencem vykonaly svoji povinnost na jedničku. Povinnost takovou, že po jídle tohoto typu chutná jakžtakž i desítka Starobrno.

Na Broďák se vracíme na MATER MONSTIFERA a opět je to přesně to co mě nebaví. Jdeme tedy do stínu na lavičku pozorovat lidi, fotit holky a popíjet čtrnáctku. Nějakej chlápek se vychcal na břízu. Chcal dlouho. Oklepal si šulína a odešel. Za půl minuty přišel jinej týpek se dvouma papírovýma talířema se žrádlem. Položil talíře do míst, kde ještě před minutou chcal první chlápek. Týpek začal telefonovat, zatímco papírové talíře absorbovaly chcanky z trávy u břízy. Po chvilce k němu přišla partnerka s malým děckem, sedli si všichni do trávy a jali se ládovat šťavnatými pokrmy... Jediná zahraniční kapela, byli letos Slováci DOOMAS, které jsem také nikdy neslyšel a musím říct, že to bylo dobré. Ovšem únava mých starých údů mě dohnala, abych si šel sednout na volnou lavičku ke stolu za zvukaře a jen tak poslouchal jejich velmi poctivý doomdeath. Přišel ke mě nějaký pár a zeptal se mě, jestli mám u stolu místo. Slovo dalo slovo a dali jsme se do řeči. Zrovna jsem si psal poznámky o tom, že Slováci DOOMAS, které jsem nikdy neslyšel hráli poctivý doomdeath, když se mě zcela evidentně alkoholem podroušený cyp optal, co to píšu. Prozradil jsem mu, že si dělám poznámky pro report, načež neméně alkoholem podroušená jeho přítelkyně, která si v minisukni sedla naproti mě chtěla být také v reportu. Slíbil jsem jí, že o ní něco napíšu. Takže neznámá metalistko píšu o tobě, že když sis sedala na lavičku, všiml jsem si, že máš růžové kalhotky :-) Poznamenal jsem si to, a holčině napsal na papír adresu na tento blog, tak snad bude spokojená až si o sobě přečte... Alkoholem podroušená dvojice se mi svěřila, že se jim nelíbí, že když se festival jmenuje Czech Death Fest, že na něm není žádnej deathmetal. Řikám jim, že za chvíli jeden budou mít. Bude v něm zpívat holka a kapela se jmenuje POPPY SEED GRINDER. Je zajímavé, že vůbec nevěděli o jakou kapelu se jedná. Každopádně jsem je zahlédl v hledišti jak nadšeně absorbují PSG tóny. Sluníčko s fekálem v hrdle za mikrofonem do kapely vneslo něžnost a krásu, kterou Jarda a spol. v kapele jaksi postrádají. Poppy Seed Grinder všem nakopali řitě a pokud jim potetovaný poklad od mikrofonu nezdrhne, bude pohádka pokračovat. Vynikající!! A evidentně jsem nebyl sám, komu se to líbilo, protože jsem zaznamenal povícero fanoušků třímajících v rukách zakoupené CD Poppy Seed Grinder. To bude panečku překvapení, až zjistí že na tom CD nezpívá zpěvačka, kterou ještě před pár minutami obdivovali.... Po deathmetalu naběhli DAERRWIN, kteří se presentýrovali post blackem. Hodně lidí asi nepochopilo jejich muziku ale já se nebráním ničemu. Líbilo se mi to. Bohužel skončili dřív než brzo. Kolik hráli songů? Čtyři? Pět?? Tak snad někdy příště...

A pak vystoupila persóna nejvyššího kalibru BIG BOSS. Píšu a říkám to pokaždý a všem. Jirka Valter alias Big Boss je majitelem nejkrásnějšího zpěvu u nás. Bohužel na pódium ho přišla jen půlka. Respektive ho tam skoro přinesli. Posadili na židličku a všechno to vypadalo tak smutně. Jenže pak Jirka promluvil a všechno bylo zase úsměvné. Při písničkách mu basák Paramba radil co a kdy má zpívat ale jen asi v prvních třech. Postupně jakoby Jirka ožíval a obdaroval nás svým krásným zpěvem a krásnými písněmi, které byly také na smutné vlně, melancholické, chvílemi s náznaky blackmetalu. Až má člověk pocit, jakoby to Big Boss vzdával a připravoval se na odchod. Kontrastem k tomu byly kecy mezi písničkami, kdy si s ostatními členy kapely dělal prdel ze všeho. Například Jirka chtěl aby mu jeho bodyguard, kterému říká mistr světa (vyhrál nějaký mistrovství ve vzpírání bo co) přinesl vinný střik. Mistr světa na pár vteřin zmizel aby se opět objevil na scéně s kelímkem, ve kterém na dně bylo trochu žluté břečky. V hledišti výbuch smíchu. Jirka ho naoko vyprcal a svaloušovi pohrozil že mu dá přes tlamu ze židličky... Nebo ohlášení přídavku. To byla taky komedie... Jak Jirka nemůže chodit pořádně, tak se jen otočil na židličce a nechal se vyvolat davem. Pak se otočil zpět jakože přišel ze šatny zpět na pódium a kapela přidala jeden song. Pak Big Boss přivolal dva bodyguardy, kteří ho téměř odnesli pryč a byl konec. Big Boss se svěřil, že se mu špatně dýchá a že si myslel, že už to nedá a že se nevyhrabe ze sraček... No a pak jsme si všichni usrali protože naběhnul DEBUSTROL a ten byl taky skvělej. Zvuk to mělo výbornej a došlo i na motorovou pilu. Opravdu skvělé!! Po Debustrolu jsme to zabalili a vydali se na hotel, kde na patro přibyli další alkoholici do ostatních pokojů.

SOBOTA

Ráno noví spolubydlící alkoholici od Jihlavy rovnou narazili bečku piva BRTNÍK a chlastali a chlastali achlastaliachlastaliachl... Přivezli si s sebou několik sudů. Ochutnáváme od nich Brtníka a člověče dobrý. Jak jsme se dozvěděli, nejenže Primátor oni nazývají jako Projímátor, ale Krakonoše mají za Kašonoše. 

Necháváme se odvézt paní domácí před hospodu, kde si dávám dobrou polévku, a svíčkovou s pěti. Také pivem nepohrdneme. Tentokrát oba Krakonoše, protože den předtím Bernard byl prý extrémně hnusný. SODík mi nevěřil, i když jsem ho upozorňoval, že Bernard je strašná sračka. Ovšem tento den byl špatný i Krakonoš. Po obědě honem rychle na NUUMMITE. Dáváme dva songy a musíme pryč ze slunce. Sedíme na dřevěných paletách ve stínu pivního stanu a najednou za sebou z lavičky slyším ženský hlas "CHINASKI MÁM RÁDA OD ZAČÁTKU. NO A KRYŠTOFA, TOHO MÁM RÁDA TAKY OD  ZAČÁTKU" A najednou já ve své hlavě slyším: "DRŽ HUBU PÍČO ZKURVENÁ".  Nablít do kelímku se mi chtělo, když jsem ji slyšel krávu. Nejodpornější člověk na festivalu!! Potom přišli na řadu ELBE, jejichž hudba, která by se hodila do temného malého klubu kontrastovala s tím, kde hráli - festival, 35 stupňů ve stínu, přímé slunce, hodina po poledni. Na slunci vydrželi stát jen ti nejchrabřejší. Při INNERSPHERE si vychutnávám chlazenou malinovku a koukám po holkách, kterých se tentokrát urodilo velké množství. Některé štíhlé, některé méně štíhlé, ale všechny do jedné by zasloužily poňufat po ochmířených vagínách... Pak konečně zase něco co se více hodí na festival tohoto jména, DEAD CARNAGE, kteří provozovali fajny oldsdkůl detmetal z Ostravy. Dali jsme čtyři songy ve výhni a museli utéct do stínu. Naštěstí areál je tak malý, že ať jste kdekoliv, kapela která zrovna hraje, je slyšet i tam, kde se zrovna nacházíte. Není tedy potřeba za každou cenu stád pod pódiem a nechat se spálit tím zmrdem co za celou dobu festivalu nepřestal pražit. Ovšem HNUS UMÍRAJÍCÍ je zrovna něco, co jsem vidět chtěl, takže jsem na nich vypotil dva litry potu. Už jsem se nedivil, že jsem ten den ještě nebyl chcát. Chcal jsem totiž póry své kůže. Minule jim při jejich vystoupení vypadla elektrika, protože se přihnala vichřice a bouřka, tentokrát basák s dokonalým blackovým malováním řešil jiné problémy. Po vystoupení z něj zbyla jen louže černého barviva. Kapela se prezentovala mírumilovným blackmetalem, kdy například hráli písničku o pejskovi jménem Marie, který již není mezi námi... Jeden song pro ně napsal i Alexandre Dumas. Bylo to tak mírumilovné, až jeden z fanoušků zahýkal na zpěváka POSLOUCHEJ SE JAK ZPÍVÁŠ! JÁ CHCI SLYŠET ŇÁKÝ ZLO!! Až tak byli mírumilovní. 

Vedro bylo úmorné, ale vydržel jsem a honem běžel pro další Apu abychom měli co požívati ve stínu pod stromy při vystoupení kapely TENGRI, která se ale vůbec nehodila na akci tohoto typu. Dokonce jsem při jejich setu na chvíli usnul a probudilo mě až moje vlastní chrápání. Abych se probral, dáváme se SODíkem další pivo abychom přežili DROM. Ti hráli snad půl dne. Dramaturgicky všechny post rockově laděné kapely tam vůbec nesedly. Pro příště by to chtělo nějaký punk, crust, více blackmetalu a všichni by byli spokojeni. BRUTALLY DECEASED jsme si ujít nenechali. Už se dalo postávat kousek u zvukaře ve stínu. Zpěvák poděkoval kapele Drom za krásné melancholické intro a kapela do nás začala cpát švédský deathmetal, který zakončila výtečným coverem od Marduk. Dobrá práce! Areálek byl zaplněn docela pěkně, ale je nutno podotknout, že kdyby se nejednalo o první větší akci po době covidové, tolik lidí by asi na "okleštěnou" soupisku kapel nedorazilo. FLESHLESS jsme si dali na molu s nohami v zeleně kalné teplé vodě brodského rybňýku s malinovkou u tlamy. V tu chvíli mě napadla myšlenka, která ať vyzní jak chce sobecky a nepravdivě, že letošní CzechDeathFest byla výborná preparty pro další festivaly které nás ještě čekají... A pak zasejc jedna legenda. V.A.R. Ano, přesně takhle V.A.Ří trešmetal staří kmeti. Křtilo se tributní CD vydané Pařátem a bylo to fakt dobré. Klobouk dolů. Já ve svých čtyřicetidvouch letech mám problém ráno vstát z postele a dávám si sám pro sebe tipy, která část mého těla mě bude ten den bolet tentokrát a oni, o hromadu let starší chlápci, plní energie předvedou pokaždý kvalitní vystoupení. Respekt! Po Varech, nikoli Karlových, jsme si dali už jenom ROOT. Jdem do davu, podívat se zblízka, neboť každý jejich koncert může být posledním. Jura alias Big Boss na postu zpěváka totiž opravdu nepřekypuje vitalitou. Ale hlas má báječnej. Nejvíc zafungovaly songy z prvních dvou desek a taková 666 byla jedinečná!! Samozřejmě i novější songy vyzněly super, ale klasika je klasika. A do toho šoumenské hlášky Big Bossovy. Nejednou v hledišti zazněl smích jak v kině při nějaké trapné emerykánské komedii. Na poslední písničku s vypětím mnoha sil Big Boss vstal ze židličky a nechal všechno odzpívat kytaristy. Pak si zavolal osobního sluhu, mistra světa, který ho odbelhal z pódia a bylo po Růtu. Krásný koncert s krásnými songy... Na GUTALAX jsme se stylově vysrali a šli na hotel. Mám takový tušení, že pokud nepřijdou s nějakými novými hovny, nebudu mít do budoucna potřebu vidět je na každém druhém koncertu, zvlášť když hrajou na konci festivalu. Samozřejmě kdyby hráli před Rootem, tak na ně zajdu, pobavím se, pohoupu se do rytmu. Ale náš plán byl conejdříve se dostat na hotel, vyházet ze sebe obsah střev, povečeřet, provést očistu těla a zahučet do postele abysme ráno conejdřív vyrazili domů... Věrný čtenář patrně kroutí hlavou, kde je nějaká zmínka o tom, že jsme se ožrali, že jsme někde něco vyváděli nebo tak něco. Ne. Nic takovýho. Ano pili jsme čtrnáctku, ale s rozumem. V tom vedru by byla jasná sebevražda pít jedno za druhým, jak to děláváme na jiných festivalech v jiných klimatických podmínkách. Takže asi tak.