Zobrazují se příspěvky se štítkemInnersphere. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemInnersphere. Zobrazit všechny příspěvky

16. 4. 2022 ORTHODOX VS. BLACK METAL



Obrovské dilema jsme řešili uplynulý víkend, neboť se v jeden čas v jednom kraji konaly dvě akce, na které jsme fakt chtěli jít. Tou první byl dvakrát odložený Orthodox fest v Děčíně a tou druhou oslava dvacátých pátých narozenin kapely Wyrm v Litoměřicích. Nakonec jsme se rozhodli pro Orthodox. Hlavně z toho důvodu, že jsme měli koupené vstupenky už tři roky. Dalším důvodem byla kapela Pačess, kterou jsem já sice viděl minulý týden, ale SODík, který se mnou absolvoval víkendové tažení, ještě ne. A samozřejmě kapely jako Pikodeath, Fleshless, V.A.R., Sectesy.... Tam není co pokazit. Do Ústí nad Labem, rodné hroudy mého věrného severského přítele jsem vyrazil sám, svým automobilem značky Ford za použití navigace stažené zdarma. Je velmi milé zjistit, že něco v dnešní době může fungovat tak jak má a nemusím za to vůbec nic platit. Hrozně mě potěšilo, že jsem vůbec nebloudil a vývojářům této off-line navigace od Mapy.cz patří můj dík. Díky chlapi, ženský, a dalších 270 různých pohlaví, které se na vývoji této aplikace podíleli. Když jsem se ubytoval u SODíka, proběhlo fyzioterapeutické vyšetření mého zmuchlaného ramene, které mě nějaký ten rok už trápí. Vyšetření prováděl student fyzioterapie Kuba a tímto mu chci poděkovat za čas který mi věnoval! A ženě SODíkově za skvělej guláš a vývar a vůbec za všechno. Děkuji SODíkovci! Bohužel jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl foťák a taky zařízení, kterým pořizuji videozáznamy. A to byl průser, protože jsem musel použít telefon, který používám jako navigaci a neměl jsem tušení jaký zvuk to bude mít... Jsem to debil. Dokonce jsem si v práci vyrobil i notýsek určený pro zápis poznámek k reportu. Zůstalo to všechno doma u botníku. Jsem kokot....


Po cvičení, pokecu a občerstvení (červi, cvrčci a pivo) jsme zajeli do jedné hospody na škrábaného syrového býčka (pro blbce tatarák) a dva Březňáky dvanáctistupňového typu. A pak jsme se vrátili do sedumdesátých let minulého století. Vyloupli jsme se totiž v jedné takové malé horské hospůdce a to bylo něco!! Nejenže tam byla vynikající dvanáctka od pana Březňáka, ale navíc jako bonus prostředí, které se dnes už jen tak nevidí. Na stěnách a u stropu visely propriety všemožného charakteru, od mlýnku na maso, přes lyže až po prezidenta Beneše. Najít nějaké prázdné místo nebylo nic jednoduchého. V lokále mohlo být místo tak pro 20 pohodlně sedících lidí. Ovšem za několik okamžiků bylo  natřískáno, plácnu odhadem tak třicetpět lidí a to prý tam bylo i 60. No a do toho se v uličce tancovalo a pouštěla se muzika a zobaly se rozličné zobance a mě tam bylo tak krásně mezi těma lidma, kteří mě viděli poprvé v životě a přijali mě mezi sebe, jako kdybychom se znali spoustu let. Nebo to jenom hráli a za rohem mě pomlouvali, to já nevím. Kousek nad hospodou na kopci je rozhledna, na kterou jsem samozřejmě musel vylézt. Foukalo, mrholilo, bylo hnusně. Přesně tak jak to mám rád. Výhled parádní, i když nebylo skoro nic vidět díky povětrnostním podmínkám. A pak ten návrat do vyhřáté hospůdky kde se pařilo a halekalo a chlastalo.... A pak nám ujel poslední autobus, tak jsme dali ještě jedno pivko a zavolal se taxik a pak jsme jedli uzený ryby a zase cvrčky a pili jsme šumivé víno a pak bylo ráno a já po Březňákovi neměl vůbec sračku a bylo mi strašně fajn. Zašli jsme se podívat na jinou rozhlednu, až mě z toho oteklo a rozbolavělo koleno, neboť jsem obézní dýchavičné prase.



Tenhle report je ale o akci nazvané ORTHODOX FEST konkrétně VOL. 3. Tento ročník vznikal v porodních bolestech. Původní docela smělá sestava se díky kovidu obřezala na výhradně CZ soupisku, která se tři dny před vypuknutím okleštila o potvrzené kapely SCABBARD a POPPY SEED GRINDER (zvlášť druzí jmenovaní mě mrzeli). A aby toho nebylo málo, dva dny před dnem D svou účast zrušila i kapela BLOODY MADNESS, která tam měla křtít nové CD, které ale ještě není vyrobené. Takže už jen díky těmto nepředvídatelnostem sliboval třetí Orthodox slušnej underground. Ovšem ani odřeknuvší kapely nebyly to nejhorší. To nejhorší byl Staropramen který tam točili v přilehlé hospodě. Ta chcanka, ten kentus ty vole, to projímadlo hnusný dojebaný! Jo, vypil jsem čtyři, ale víc toho zvládli jen opravdoví profesionálové. Oproti minule, kdy se celý festival konal v tělocvičně a zvuk tam byl opravdu špatný, a malá návštěvnost se ve větším prostoru ztratila, celá sranda se letos konala v baru. A byl to výborný tah. Už jen kvůli zvuku, který tam byl opravdu výborný. Jediná nevýhoda tohoto prostoru je, že kapela není na vyvýšeném pódiu, takže pokud nejste v první druhé nebo třetí řadě, tak na kapelu vůbec nevidíte a to ani když měříte skoro 185cm a vážíte skoro 110kg. Bar se docela slušně zaplnil, dle mého odhadu nějakými šedesáti lidmi, kteří by vedle v tělocvičně zmizeli v prostoru. Musím se ale přiznat, že v té tělocvičně mi to minule přišlo víc sexy. K potěšení chuťových pohárků byly k dispozici klobásy za cenu vyšší než by bylo správné (ale co je dneska levnýho? Zvlášť když pořadatel ke každé v předprodeji zakoupené vstupence vracel 150Kč z ceny vstupného za nekompletní soupisku). Venku, kde vládla hnusná zima se také točila Plzeň a Géčko. Také tam lidi nosili něco jako guláš? Každá z kapel si přivezla své distro se kterým se rozvalila v tělocvičně tu na lavičce, tu na švédské bedně a ještě navíc tam byl se svým distrem Nice To Eat You a Bizarre Leprous a pak taky oficiální festivalové distro. Kapela, která celý festival otevírala, se jmenovala COWER a nikdy jsme o ní neslyšeli. A jak už to bývá, předem jsem ji poslal do trešového odpadkového koše, ale to jsem se krutě spletl. Opravdu zábavný thrashmetal nám kluci předváděli. Kapela začala se dvěma zpěvákama ale asi po čtyřech pěti songách pokračovala na jeden zpěv. Jejich melodický thrash mi přišel jako zábavová chlastací kapela a fakt strašně fajn. Mělo to dobrej zvuk, lidí zatím pomálu, a hlavně, začalo se načas přesně! To je vždycky obrovské plus, za předpokladu, že nečekáte 4 hodiny ve frontě, jako se nám to stalo onehdá na Brutal Assaultu. Video Cower je tady.


Druhou vystoupivší ortodoxní kapelou byli PROLAPSED, které jsme měli možnost vidět vloni v rámci Czech Death Festu, kde jsme ale díky krutopřísnému slunku po třetí písničce odešli. Ne tak v pátek. V pátek to totiž byla jiná deathmetalová pohádka. Navíc fakt s dobrým zvukem, který nikdo z nás po minulém ročníku nečekal. Video je tady.


Dávám si druhý pivo, i když jsou to muka neskutečná a těším se na SECTESY, kteří mě na Obscene Extreme Festivalu léta Páně 2017 velmi mile překvapili. A i v pátek zahráli skvěle. Technický deathmetal, který není zas až tak často ke slyšení. Dobrá práce. Pak si dávám dalšího hnusnýho Staropramena a začínám přemýšlet jestli dostanu průjem ještě na festivalu, nebo až druhý den. Video Sectesy je tady.


Následující kapelu jsem před nedávnem označil jako deathmetal pro slečinky. A za tím si stojím. Řeč je o INNERSPHERE, o kterých nevím co bych napsal, snad jen že mají mladého, pohledného bubeníka. Pro mě to byla nejslabší kapela, ale vzhledem k tomu, že ostatním se to líbilo, je můj názor tady na blogu zcela bezpředmětný. Video je tady.


A pak se objevili na prknech co znamenají ortodox českoněmečtí PIKODEATH a byla to jízda! Ten jejich zpěvák, co s přivřenejma očima vypadá jako správně nasranej vlkodlak je hroznej nezmar. Nepostojí na místě a došlo i na jeho obligátní vycestování mezi fanoušky, kteří přišli svojí přítomností podpořit tuhle bandu, kterou jsem viděl potřetí a potřetí to byl skvělý zážitek. To už bylo pěkně zaplněno, zvukově to stále bylo v naprostém pořádku a pan pořádající, kterému nejspíš zase zbydou jen dluhy, musel být ze srdcařského hlediska spokojený, že po všech těch peripetiích a zásecích jeho festival, který mimochodem pro mě osobně je hrozně příjemný díky jeho délce a letos i absenci zahraničních hvězd, že mu to funguje. Video Pikodeath je tady.


Pak se koukneme na FLESHLESS, nebo spíš na záda těch, co do klubu přišli o chvíli dřív než my. Zvuk se mi zdál trochu bez basů, ale to bylo možná tím, že Fleshless hrají bez basy. Jenže třeba před týdnem měli zvuk bez basy, jako kdyby hráli s basou. No a pak se stalo to, že nás stále hlodala myšlenka účasti na oslavě narozenin kapely WYRM v Litoměřicích. Rozhodl jsem se, že dáme této myšlence šanci na uskutečnění a proto pravím SODíkovi. Hodíme si desetikorunou na tři vítězný. Když padne třikrát orel, jedeme do Litoměřic. A taky že jo. Jenže ono to skončilo 3:2 pro hlavu, tedy setrvat na Orthodoxu a my stále více uvažovali, že vezmeme do zaječích. Navíc hned po Fleshless má hrát Pačess. Jenže když počkáme na Pačess a zůstanem na něm, nestihneme oslavu v Litoměřicích, kde mají hrát jen tři kapely. Jak jsem psal na začátku, obří megadilema jsme řešili. No a pak kde se vzala tu se vzala, objevila se jedna čarodějnice, SODíkova známá, z krku sundala amulet s pentagramem a na řetízku ho nad dlaní rozhoupala jako kyvadlo. A její čarodějnické schopnosti nám daly jasně najevo, že máme jet do Litoměřic. V ten moment jsme právě vyřešili naše dilema! Já teda řešil ještě jedno, a sice jestli se preventivně vysrat ještě v Děčíně, protože Staropramen začínal nebezpečně bublat, ale nakonec jsem to v sobě nechal. V 19:30 hodin tedy opouštíme Orthodox fest. Zbývající kapely Pačess, V.A.R. a Incarnation nám to jistě prominou. Náš odvoz, chudák budoucí fyzioterapeut Kuba, místo aby psal diplomku, kterou má příští týden odevzdat, tak sedl v Ústí nad Labem do auta, jel pro nás do Děčína a vezl nás do Litoměřic s tím, že na koncert s námi nepůjde a bude někde pokračovat ve své školní práci.


Do klubu Baronka v Litoměřicích vcházíme v době, kdy už hraje kapela PANYCHIDA, kterou jsem také relativně nedávno viděl. Byl jsem upozorněn, že zvuk v tomto klubu není žádná hitparáda. Jenže když jsme tam vešli, to bylo něco tak jinýho, tak hutnýho a živočišnýho, a bylo to brutálně nahlas. Ale fakt brutálně. A neustále se ozývala zpětná vazba hnusným pískáním. Jenže i přes to všechno na mě Baronka, jakýsi sklepní prostor, který se ale nenachází pod zemí, působil tím správným dojmem metalového klubu, kde když se někde něco poblije, nebo rozbije, nebude to nikdo řešit. A taky že se vylejvalo a rozbíjelo. Hned v úvodu (píšu v úvodu, protože jsme stihli 35 minut vystoupení Panychidy, takže hádám, že nám mohlo utéct tak deset minut) se na mol ožralý pupkatý cápek motal tak šikovně, až převrhl pod nohy zpěvákovi na koberec půllitr s pivem. Zatímco zpěvák to okomentoval slovy, že to je jedno, že je to jen pivo, kytarista se strachoval toho, že to bude stříkat a budou od toho pokropeni. Aby toho nebylo málo, nové pivo, které přinesl fanoušek a zcela ve shodě s jeho inteligencí ho položil zpěvákovi na zem přímo ke stojanu s mikrofonem, si asi po půl minutě vylil sám zpěvák stojanem. Ten nenávistně beznadějný pohled kytaristův který se strachoval o sucho jeho nohavic, na ten nikdy nezapomenu... Panychida zakončila svoji produkci cover verzí, jako vždycky to byla soutěžní cover verze, kdo pozná o jakou kapelu se jedná a přijde za nimi jako první, vyhrává panáka s kapelou. Docela by mě zajímalo, jestli za nimi někdo někdy přišel. Upřímně tu napíšu, že Panychida, ač se mi jejich muzika živě libí, nebyla tou hlavní metou, která pomohla vyřešit naše dilema, zda-li jet nebo nejet podívat se na tuhle akci. 


Byli to samozřejmě Wyrm ale také DARK SEAL, které jsem nikdy neviděl a jejichž album Stvoření světa je skvost!! To už se s námi v klubu pohyboval i fyzioKuba, kterého vyhodili z restaurace, kde si psal svoji diplomku a přišel se podívat za námi na blackmetal. Nějak mi to neštimovalo, neboť mi bylo sděleno, že poslouchá rap. Dark seal měli strašnej zvuk. Ne že by byl špatnej, ale on byl strašnej. Jednak to bylo snad ještě víc nahlas než u Panychidy, nepříjemná zpětná pískací vazba se ozývala téměř po celou dobu a je to hrozná škoda, protože jinak si myslím, že Dark Seal odehráli dobře. Bylo to tak nahlas, až to bylo nepříjemné. Tohle už hraničilo s poškozením sluchu. Taky že mi teď když píšu tyhle blitky píská v uších jak Dáša ve sněmovně. Ale i tak, protože jsem většinu jejich písní znal, se mi to líbilo. Ovšem mít to parádní zvuk, byla by to pecka. Vyřvali jsme si přídavek a kde se vzal, tu se vzal, objevil se mezi lidmi debil. Vysoký hubený mladík s postavou alá Rambo v prášku, začal provokovat jednoho bezvlasého chlápka v kožené bundě. Naschvál před ním poskakoval a nastavoval svoji prdel conejblíže a jakoby pařil jako partyboy a vrážel do něj, až to kožený chlápek nevydržel (vydržel mnohem déle než bych vydržel já) a prostě toho blbce vzal a odstrčil. Když se to opakovalo několikrát a vychrtlý debílek stále provokoval, rozpoutala se pravá nefalšovaná blackmetalová bitka! Do bitky se za chvíli přidal ještě jeden týpek a pak další a někteří se chtěli rvát a někteří to chtěli uklidňovat, a byli do sebe všichni zaklesnutí a to prosím pěkně po dobu celého přídavku. Kapela poděkovala těm co se nervali a i těm co si rozbili tlamy tam vzadu a myslím si, že takový přídavek ještě nezažila. Video Dark Seal je tady.


Situace se uklidnila a tak po nějaké půlhodince nastoupili oslavenci WYRM. Mám blackmetal z celého srdce rád. A oni hrajou blackmetal. A hrajou ho kurva dobře!! Dokonce i fyzioKubovi se to líbilo! A člověče on se i zvuk vylepšil, nebyl tak nahlas. Jo bylo to nahlas, ale ne tak, že bychom si kontrolovali, jestli nám z uší nestříká krev, tak jako u předchozí kapely. Ale hlavně skoro odezněl problém se zpětnou vazbou. Paráda! Jo a zmínil jsem se, že ten plešatý chlápek s koženou bundou co se ještě před chvílí rval, byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po hromadě let do kapely? Nezmínil? No tak ten plešatej chlápek v kožený bundě co tam sundal toho debila, tak to byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po letech do skupiny. Venku se cosi dělo, říkal mi SODík, že venku je Wyrm už připraven po designové stránce a že Bális (bubeník) je jako Ježíš a celý od krve... jéé, jak já miluju blackmetal. 




A pak se pustilo intro a pak se kytaristovi posral nějaký aparát a když skončilo intro a mělo se hrát tak kytarista musel aparát vyměnit. Zpěvák/bassák koulel zlostně očima ale nakonec se začalo (dole ve videu jsem to vystřihl) a hrálo se parádně. Nejprve bez plešatého chlápka co vypnul provokujícího kreténa, jak pravidelní čtenáři vědí, jeho čas přijde až v polovině setu. Bális vzadu mydlí do škopků jako smyslů zbavený. Takhle se kurva bubnuje! Kompliment mu složil i náš známý ožrala, který Panychidě vylil pivo. Nějak se tam zase zjevil, sesunul se na schody u pódia, protože nezvládal stát na nohách a když rozbil půllitr a lehnul si aby svojí roztřesenou alkoholově unavenou rukou pořídil detailní záznam bubeníka, v pauzách halekal do prostoru Seš blázen, vole ty seš blázen, von je blázen! A měl svým způsobem pravdu, protože když se za mikrofon postavil plešatý chlápek Ondra, který vypnul kriplpartyboye a který se po hromadě let vrátil jako slavík zpívat do kapely, nastalo peklo. Jeho hrdlo vyluzovalo odporně nelidské blackmetalové skřeky tak jak to máme všichni rádi. Produkce kapely sklouzla na dvacet let staré songy a ty představovaly jeden masakr za druhým. Opravdu úctyhodný výkon Bálise a zpěváka Ondry! Doplněni o kytaristu a hrdelně chrčícího basáka/zpěváka, ty vole takhle má vypadat romantika! Velká škoda, že se takovýchto malých akci nekoná víc a někde v okolí. Jedním z důvodů, proč jsme dali před Pačessem přednost Wyrmu je to, že Pačessa ještě letos uvidíme. To se ale o Wyrm nedá říct, protože co jsem tak zaslechl, mají na letošek naplánované už jen dva koncerty a oba jsou v nevhodných lokalitách. Když to skončilo, hlavy nám třeštily, uši jsme měli ohluchlé ze zpětných vazeb od kapely Dark Seal, ale byli jsme tak nějak vnitřně uspokojeni. Naši páni doktoři, specialisté na sluch, by asi nadšeni nebyli, jenže my na takové magory v bílých pláštích sereme! Tohle byl opravdu plodný víkend. Stihnout dvě akce během jednoho dne, to se nepodaří tak často... Staropramen ve mě vydržel až do druhého dne, ale jak píšu, je to děsná sračka a dneska mě už 5x za má slova ztrestal na WC.



26. 3. 2022 WELICORUSS / INNERSPHERE


Poprvé jsem měl na Welicoruss v plánu jet už v době, kdy svět neznal slova restrikce, rouška, respirátor, koronavirus a podobné píčoviny. Jenže jsem si o jeden den popletl datum a místo abych byl v Pardubicích na koncertě, vypravoval jsem v hospodě kámošovi, že zejtra vole jedu do Pardubic na Welicoruss vole. Jaké bylo moje překvapení druhý den, když mi na facebooku vyletěla hláška, že akce se zúčastnilo tolik a tolik lidí. No jo, když máte v hlavě nasráno jako já, není vám pomoci... Podruhé jsem Pardubice ve spojitosti s koncertem Welicoruss zaregistroval v době, kdy se neusátle omílaly ruce-roušky-rozestupy-covid. Samozřejmě koncert byl zrušený jako všechno ostatní. Náhradní termín se objevil v době, kdy všichni řešili jestli očkovat nebo neočkovat a jestli si nasadit respirátor, nebo se nechat zmlátit fízlama. Tenhle termín byl z podzimu také přesunut na 29.1.2022 a následně zrušen v době, kdy se Rusák začal ochomejtat kolem Ukrajiny. Třetí náhradní termín už vyšel a mohl jsem teda v sobotu hned po práci vyrazit do pardubické Ponorky. Tentokrát s přítelem Obelixem, jež nikdy na akci podobného typu nebyl a právě počet vystupujících kapel (dvě) byl jedním z důvodů, proč jsem ho na koncert vzal s sebou. Kdyby se mu to náhodou nelíbilo, tak aby netrpěl moc dlouho. Moje obavy byly ale liché, neboť ač neznalý tvrdé metalové muziky, koncert se mu líbil. Na neděli jsem si pro jistotu vzal dovolenou, protože ruku na čuráka, v Ponorce si nikdo nemůže být jistý, že koncert nezačne v jedenáct večer... Do Pardubic přijíždíme v 19:30hodin a světe div se, před klubem bylo parkoviště plné. A stejně tak všude kolem. Trochu jsem znejistil, protože Ponorka není moc prostorný klub a kdyby všichni z těch zaparkovaných aut byli dychtiví po ruském paganmetalu, mohl by nastat problém s nepříjemnou atmosférou. Našli jsme jedno volné místo asi pět minut chůze od klubu u popelnic. Cestou do klubu potkáváme dvě děvčata, z nichž jedna močí v křoví a druhá se nás ptá, Nemáte náhodou papírový kapesníky?, neboť si nemají čím utřít ústí močových trubic. Když jsme jim sdělili, že zrovna právě teď u sebe žádné takové vymoženosti nemáme, otázala se nás ta akční, čím si utíráte pinďoury? Necháváme dotaz letět vzduchem dál někam do Hradce Králové a míříme ke vstupu do Ponorky. Hned po zaplacení vstupeného 250Kč mi bylo jasné, že nikdo ze zaparkovaných aut nebyl dychtiv ruského paganmetalu, neboť se v prostorách klubu nacházelo jen pár lidí. 


Paní u vstupu se nás zeptala, jestli nevíme zda-li už skončil hokej (Pardubice vs. Budějice). Zjišťujeme, že klání bude trvat ještě dvě minuty. Kupujeme lahodné birelly a usedáme v prázdné hospodě bez obsluhy. Ano, tento večer byl funkční pouze bar v klubu. Hospoda fungovala jako jakási chill-out zóna. No a jak už to bývá v Ponorce zvykem, avizovaný začátek akce na devatenáctou hodinu se samozřejmě posouvá. Asi se čeká až skončí hokej a milostivě se dostaví blbci v červenobílých dresech. Vysral bych se na ně vole! Kurva buďto chci halekat na hokeji, že rozhodčí je piča nebo chci halekat na bubeníka, že už nemůže ne? Obelix si v autě zapomněl telefon a protože se začátkem to vypadalo bledě, zašli jsme pro něj do auta. Když jsme se vraceli, močící dívky se od křoví přesunuly ke schodům u vstupu a opět na nás žadonily papírový ubrousek (by mě zajímalo čím se teda utřela když nic nesehnala?). Obelix z kapsy vyndává zmuchlaný, avšak nepoužitý ubrousek a věnuje ho dojaté dívce, která hned na to upírá prosebný zrak na mě. Vytahuju z kapsy hadrový nepoužitý kapesník a posílám ji do prdele se slovy Ten ti nedám, je svatební do výbavičky. Dáváme dalšího birella a když padne devátá hodina, dvě hodiny po oficiálním začátku akce, na podium naskáčou čtyři, na pohled odrbaní, špinaví, počmáraní chlapíci z WELICORUSS a beze slova a bez zvučení nám pouští intro, po kterém se rozjede jejich sedumdesátipětiminutový set plný melodického paganmetalu, blackmetalu, heavymetalu, nasamplovaných kláves, blackového skřehotu, čistého zpěvu a semtam falešného zpěvu. 

První písnička na mě od začátku křičela Ty vole tohle vypadá na zvukovej průser roku! Naštěstí druhej song byl už v pořádku. Přítomno mohlo být tak 50 (?) lidí, z nichž mohla být tak jedna třetina něžného pohlaví. První řadu obsadily z větší části fanynky, které mohly nechat oči a svá vlhká rodidla na členech kapely, kteří, přiznávám ve svých outfitech vypadali velmi sympaticky. První třičtvrtěhodina patřila hádám novým skladbám. Usuzuju tak dle toho, že po čtyřiceti pěti minutách nám bylo ruskou češtinou oznámeno, že další songy budou staršího data. Komunikace kapely probíhala výhradně skrz zpěváka a to v angličtině, ruštině a češtině. Nejvíc na mě fungovaly písničky zpívané v ruštině. V hledišti se žádný levičácký provokatér s ukrajinskou vlajkou neobjevil, o politice nepadlo ani slovo, takže koncert ubíhal písničku za písničkou bez zásahu securitas, holky z první lajny do sebe lily jednoho panáka za druhým, zapíjely to pivem, kroutily se, pařily, objímaly, tančily... děvčata já vás miluju!! Kapela hrála jak o život, zájem v hledišti si vydobývala roztleskáváním a skandováním HEJ! HEJ! HEJ! které znělo tak trochu jako OI! OI! OI!... Když to udělali poprvé, řekl jsem si OK, na rozjezd chtějí rozpohybovat publikum, když neproběhla žádná předkapela. Když to udělali v dalším songu znovu, už to nebylo zábavné. Když to ale dělali téměř v každém songu, tak už to sralo. Co jsme kurva na Michalovi Davidovi? Když jsem psal, že se zvuk u druhé písničky zlepšil, je to pravda. Ale ideální to rozhodně nebylo. Bohužel kapela hraje jen s jednou kytarou a ta navíc ještě zdála se mi utopená oproti kopáku, který vévodil. A nebylo to místem kde jsem stál. Vyzkoušel jsem tři pozice na parketu. Při kytarových sólech jak už to bývá u jednokytarových kapel vznikla hluchá místa a navíc ta utopená kytara... No, mohlo to být lepší. Nicméně jakožto fanoušek muziky a klubové scény jsem byl spokojený. Po koncertě Welicoruss nastalo fotící a podepisovací peklo s fanoušky, také došlo patrně na znásilnění maličkého distra s tričkama, neboť každý druhý na sobě hrdě měl hadřík s nápisem Welicoruss. I přes průměrnou návštěvu si myslím, že kapela mohla být spokojená. Dáváme pito a čekáme na druhou kapelu večera INNESPHERE, kteří jak jsem se dočetl hrají melodický deathmetal. 

Po stavbě bicích a nazvučení nástroů, které netrvalo ani tak moc dlouho, jsem od jedné opilé dívky zaslechl, jak vříská na druhou opilou dívku Hele ty neznáš orgasmus Lucifer a Satan všechno dohromady vole... Jak já miluju tahle opilá blábolající děvčata... Při zkoušení si kapela na kytary a basu vybrnkávala pecky od GNR, Lynyrd Skynyrd, Queen, Iron Maiden a mě bylo jasné, že s tím deathmetalem to nebude zas až tak horký. A při první hromadné zkoušce se potvrdily moje obavy, protože kousek, kterým zkoušeli zvuk, mi přišel spíše jako doommetalový flák. Když se rozjeli naplno, zvuk byl víceméně v pohodě (měli dvě kytary, basu a tři zpěvy). Při poslechu jejich muziky mě napadla jen jedna možná přijatelná škatulka: Deathmetal pro slečinky. Prostě to na mě tak působilo. Ono to nebylo nijak špatné, holky z toho na parketu uchcávaly, a několik hlav i pařilo, ale nebylo to nic moc pro mě. Asi jsem čekal něco jiného. Něco víc chlapskýho. Takže asi po půlhodince Innerspeřího metalu jsme se sbalili a vydali se na cestu domů. Bylo půl dvanáctý a ruku na Putina, po dvanáctihodinový směně v továrně, dvouch hodinách čekání u Birella na začátek akce, moje tělo už to prostě nestačí vstřebat. Nejsem stroj, ani můj kámoš, který nemusí spát třeba měsíc v kuse. Závěrem musím napsat, že jsem rád, že se Ponorka stále drží po smrti Lumíra a že do klubu pozve občas i nějaký ten nářez. Ten příští bude už za 14 dní. Do pelechu jsem zalezl něco po půl jedné ráno a letmo zkontroloval facebook. Vyskočila na mě hláška, že koncert Welicoruss začíná ve 20hodin. To je nejlepší se takovou novinu dozvědět několik hodin po... No a poselství do budoucna: Bez papírových kapesníků na utření pičky a bez peněz, na koncert do Ponorky nelez!

Pro pár dalších fotek klikni sem.