Královna Alžběta nehnije ještě ani rok a my už tu máme zase další Nice To Eat You, kdy právě během loňského ročníku vydechla naposledy. Samozřejmě ne v kempu u Ferdinanda na festivalu, ale v královském paláci v pomatené Anglii. My zatím ještě dýcháme, to nám tahle zkorumpovaná ulhaná vláda ještě povoluje, takže jsme v klidu mohli vyrazit na ročník léta páně 2023. Sestava obligátní, tedy Amorfis, Medvěd, SODík, Magi a já. A protože nám už táhne na padesátky a jediný Magi nám svým juniorstvím kazí věkový průměr, tak jsme opět měli zajednanou chatičku, protože spát někde v blátě jen tak v mikině, na to už prostě nemáme. Zvlášť když naši odhadovači počasí strašili se dvěma stupni celsiovými v noci. Naštěstí jsem ale klukům rozeslal tradiční předfestivalový e-mail, ve kterém jsem upozorňoval, že bude zima jako kráva a tak Medvěda napadlo vzít přímotop, který, jak se ukázalo byl vynikající nápad a nedopustil, aby nám v chatě (4500Kč pro 5 lidí na celý festival), která se dala použít jako lednička místo ledničky, byla šílená kosa. (poznámka pod čarou - když jsem začal před víc jak dvaceti lety jezdit na festival Obscene Extreme, vystačil jsem si s batůžkem, spacákem a pár lahváčema. Pár roků se sešlo s pár roky a voilá, na festival si vozíme elektrický přímotop - konec poznámky pod čarou) Když jsme se ubytovali, zatím bez Amorfise, který řešil nějaké rodinné záležitosti a přijel déle, kupujeme si festivalové (bohužel nevratné) kelímky a necháme se napájet Březňákvou jedenáctkou, která i když jí téměř okamžitě padala pěna, dala se pít až do dna. Pamatuju časy, kdy na festivalu Brutal Assault čepovali Budvar a předtím Gambrinus a obojí nás kopalo a vylévali jsme to, protože to prostě byl hnojník. Březňák za 40Kč do nás jako vždycky první den festivalu padal jak Němci do krytu a než začaly hrát kapely, tak jsme žvanili a zdravili se se známými, okukovali distra, a zázemí kempu, jestli se třeba něco změnilo, nějaká investice nebo vylepšení. Nic se nevylepšilo, do údržby se neinvestovalo. Nebo to aspoň nebylo vidět. Hned na začátku nastal výser, když nepřijela kapela Uerberos, jelikož se zasekli na dálnici po hromadné autonehodě a prostě to nestihli. Jako první tedy vystoupili CHOKED BY OWN VOMIT, o hodinu déle, než bylo v plánu. Do hracího stanu se nahrnula hromada lidí, kteří byli nadržení ještě o hodinu déle a bylo to vidět, protože si kapelu užívali. Přiznám se že mě to zas až tak nebralo... Joj a omlouvám se kapele za zkomolený název dole ve videu SORRY! Hned v úvodu festivalu se mi podařilo nějakým klukům pokurvit selfýčko, to když jsem se jim připletl do záběru s hrdě vztyčeným prostředníkem, později jsem tu fotku od sympatického jinocha s pivními brýlemi vyžebral a slíbil mu, že fotku dám do reportu, tak tady je...
Zmínil jsem hromadu lidí, je tedy třeba poznamenat, že letos byl areál kempu plný aut, že až byly problémy při vyjíždění autem na oběd. Hned v úvodu festivalu se dozvídám, že příští ročník poctí svojí porcí shnilých prasat finská legenda Torsofuck, jejichž obaly hudebních nosičů SODík upřímně nenávidí.
Pomalu se propíjíme ke druhé kapele KAKOTHANASY. To je s námi už i Amorfis. Magi trefně poznamenal že bude naskakovat do rozjetého vlaku, že my pojedeme českými drahami a on popálí šinkanzenem... A přesně tak to bylo hele. Kakothanasy ustavili zpoždění 25 minut, a od té doby až do konce festivalu se většinou začínalo hrát něco kolem 20ti minut po avizovaném začátku. Kakothanasy nebyli úplně marní. Jak SODík s jeho pokerfaceovým xichtem poznamenal Dneska byli nejlepší. Pro pomalejší čtenáře tohoto hloupého reportu upozorňuji, že to byla teprve druhá kapela. Další kapela letošního Najstuýtjů byli MOLESTED DIVINITY, kteří drtili kvalitní deathmetal. Měli výborný zvuk a to i přes fakt, že sestava byla jen kytara, bicí, zpěv. Tou dobou si začínám uvědomovat, že jsem opilej. Ty vole trochu brzo u třetí kapely ne? Jdu se poprvé vychcat, a zrovna probíhá úklid sympatickými paními uklizečkami. Nahromadilo se nás před vchodem WC několik a když nás uklízecí holky vpustili ulevit si, byly zaplněné jak kabinky, tak mušle. Naskytla se tato konverzace. Já chcal v kabince, vedle mě též někdo chcací v kabince s úlevou poznamenal: "Uuuu, já chčijuuu..." Odpověděl jsem že "Já takyyy, hhhh". Od mušle se ozvalo: "Doufám že ne prdelej." Odpovídám že "To až zejtra." Od mušle se v odpověď ozve "To asi všichni". Celé WC hromadně propukne v smích. Nevim proč, protože pro mě osobně není nic k smíchu na tom mít z prdele stříkačku... Ale smál jsem se s nimi též, až jsem se za koule popadal. No a pak slyším jak přišel Medvěd a prej na mě "Ptáku seš tady eště?" Týpek ve vedlejší kabince "Tady jich je..." Opět smích přiopilých vagabundů... Jo jo, na pánském WC je prostě veselo.... Na pódium nabíhají chalani z ABYSMAL TORMENT a musím uznat, že se mi to krutě líbilo. Sic nevyhledávám krabí slam metal, ale poněvadž jsem byl čerstvě vychcaný, v ruce jsem měl pivo, kapela měla dobrý zvuk, tak se mi to prostě líbilo. Náš společný přítel Jirka Karel Ondra Petr Alexandr Josef Nero Pavouk, jež je vášnivým sběratelem deathmetalových CD a setlistů, projistotu už při prvním songu šel obhlídnout situaci kolem setlistů a až do konce na něm držel ruku, aby mu ho někdo nevyfouknul. Pátou čtvrteční kapelou byli CARNIVORE DIPROSOPUS. Když jsem na ně šel a slyšel zvukovou zkoušku, řikám si Kurva! Automatické bicí. Kouknu na kapelu a ty vole on tam na sesličce seděl živý bicmen z masa a kostí a vnitřností a krve a jiných šíleností ze kterých se skládá člověčí muskulatura. Každopádně zvuk jeho bicích mi zněl strašně uměle. Vůbec se mi to nelíbilo, ale třeba SODík se mi svěřil, že právě ony bicí dávaly kapele ten správný drajf a že se mu to mocinky moc líbilo. Během vystoupení Karnyvor Dyprosopus (opět se chalanům omlouvám za zkomolený název ve videu dole) se jdu vychcat. Nechce se mi jít až na místo k tomu určenému, takže zajdu k bazénu. Je tam plno maminek s dětmi. Maminky nahoře bez, namazané proti spálení různými oleji. Jejich broznově opálená těla a bíle neopálená ňadra se lesknou ve svitu zapadajícího slunce... Realita? Chčiju na zeď starého nepoužívaného hajzlu, v bazénu po hladině klidně plavou hovna a je kosa.
Zpovzdálí ze stanu haleká Carnivore Disprosopus (doprdele napsat tohle napoprvé je kumšt! Se nedivím, že jsem to ve videu pod textem dojebal...) Tolik tedy k opáleným naolejovaným krásným maminkám. Předposlední kapelou byli TEETHGRINDER, které jsem viděl nedávno na klubové akci v Pardubicích u Hradce Králové a řekl bych, že tam byli lepší. Zvuk měli hodně v pohodě a to i u odposlechů. Lidí je plný stan, jednak proto, že návštěvnost letos byla totiž velmi vysoká a jednak proto, že venku byla už fakt zima. O tom, že byla zima svědčí i to, že SODík začal nekontrolovaně jak hérečka pšikat. U chrabrého barda, jakým SODík díky zdravé stravě a pravidelnému posilování s ústeckými romy je, to vypadalo zženštěle. Ale co není v dnešní zkurvené superkorektní době zženštělé. Když můžou fousaté baby a chlapi s dvojkama kozama předvádět dámské plavky pro Adidas, proč by nemohl týpek v nejlepších letech na deatmetalovém koncertě pšikat jako manekýna. A propšikal se až k poslední kapele čtvrtečního večera, kterou byli DOWNFALL OF MANKIND. Byli tak dobří, že Medvěd při nich usnul na lavičce. Mám to vyfocený, ale kdybych to sem dal, tak by mě vykostil. Vzhledem k mému požehnanému stavu jménem Březňák si vůbec nevybavuju, co vlastně hráli... Přesunuli jsme se do chaty, která byla krásně vytopena. Ne, naše parta tuhle noc mrznout nebude.
Usínám kolem jedné hodiny ranní. A najednou po mě někdo skáče. Byl to Medvěd, který si usmyslel, že se bude tentokrát vstávat v půl šesté. Pátek tedy začíná po piči brzo. Naštěstí se s Amorfisem chopili tekutýho zlata a pochlastávali, zatímco já do půl osmý polehávám. O tom, že byla fakt kosa svědčí i to, že si jeden člověk ustlal a zalehl ve spacáku v umývárně. Kluci grilujou, máme kávu, vysrat jsme se byli, někteří umejt. Umíme si to zařídit, no... Amorfis od rána požívá chmelové radosti a při dopolední siestě nenápadně zmizel. Medvěd ho šel hledat. A najednou jsme byli mínus dva. Jirka Karel Honza Pavel Josef Nero Pavouk přišel zmuchlanej z auta a že by si dal kafe. Připraví si hrneček, odsype dvě a půl lžičky šrotového životabudiče a čeká, až se voda v konvici začne vařit. Čeká a čeká a furt nic. Diví se, že konvice nevaří a nesvítí. Musíme se prostě tlemit, když zjistíme, že nemá konvici postavenou na základně. Všeobecně se ví, že jediný pavouk, kterého se nebojím, je náš kamarád Pavouk. Ano ten co si vaří vodu v konvici, která není postavená na základně. V tom případě by mě zajímalo, proč jediná postel, nad kterou se u stropu houpou dvě spajdr hovada je právě ta moje!!
Amorfis má tradičně v době cesty na oběd už k deseti pivům. V restauraci si blbec ještě objednal tupláka řezaného piva. To je prostě náš Amorfis a my ho máme takovýho rádi. Když se šel vrávoravým krokem vychcat, po chvíli se vrátil s rukou, ke které tiskl druhou rukou zelený ubrousek. Po chvíli z něj vylezlo, že se pořezal. Na naše nechápavé otázky typu Kde? Jak? Proč? odpověděl nechápavě Já nevim. Prostě vůbec nevěděl, jak se mu to cestou na hajzl stalo. K obědu si dal guláš a při našem odjezdu polovička porce byla pod ním na zemi. Po cestě na chatu v autě zjistil, že nemá kelímek, že ho zapomněl v restauraci. A on né aby na chatě zalehl. Místo toho okamžitě pokračuje s medvědem v chlastání...
První páteční kapelou byli INCARNATE, v nichž zpívá kámoš Magiho. Když jsem je viděl naposledy, zpíval tam tehdy kámoš nynějšího zpěváka a Magiho v jedné osobě a hudba Incarnate se mi zdála divná. Nelíbilo se mi to. Ovšem s Dominikem za mikrofonem to bylo něco uplně jinýho, lepšího. Je zajímavé sledovat, jak takovej malej cvrček dokáže ze sebe vyloudit tak hovadské zvuky. Velmi roztomilý byl duet se zpěvákem z kapely Crow To Crow, který hlasivkami hovadil ještě víc než samotný zpěvák Incarnate. V kapele se opět nacházela pouze kytara a bicí plus zpěv a opět byl zvuk vynikající. To ovšem platilo pro všechny kapely na festivalu, za což zaslouží mistr zvuku podrbání za uchem. Páteční program pokračoval kapelou MORTIFILIA, kterou jsem viděl před časem v Jaroměři. Jejich šumavský deathmetal ničím neurazí, ale zase ničím nepřekvapí. Když jsem si šel pro pivo a pan hostinský mi ho natočil, položil jsem si ho na chlazení abych si v klidu uklidil peníze do peněženky. Najednou se objevil nějakej jouda s tabletem jako kráva a začal si to moje pivo fotit z několika stran. Možná se mu líbil kelímek? Nevim. To bude překvapení, až zjistí, že jsem měl prapůvodní kelímek z festivalu Brutal Assault. Na festivalu Nice To Eat You... Další kapelou pro mě naprosto neznámou byli KANINE s čistým svědomím musím napsat, že se mi jejich klasický detkór slam down ninja tempo líbil. A asi i Magimu, protože na ně neohroženě hrozil v kotli krabích karatistických hrozičů. Amorfis a Medvěd na ninja styl nejsou zvědaví a proto když se v tu dobu probudili z opice, zamířili radši na pivo. Nevim jak ostatní, ale já po pivu seru. A dle rozhovoru vedeného na WC a zmíněného zde v začátku reportu nejsem sám. Dokonce i v naší partě se našel statný konkurent v osobě Jirky Karla...prostě Pavouka, se kterým jsme závodili, kdo půjde víckrát ten den srát. V době, kdy nastupovali CRANIOTOMY bylo skóre 4:3 pro mě. Jenže Pavouk nelenil, došel si pro klobásu aby střeva rozpohyboval správným směrem a dohnal mě. Craniotomy mě nudili, tak jsem se na ně vykašlal a s klukama se věnoval pivu. Další kapelou hrající cripple musick byli FETOR. Z jejich setu mě zaujalo hlavně to, že během dvou songů měli dva technické problémy. Ale i tak se mi zdáli lepší než předešlí Craniotomy, ale mnohem horší než Kanine. Počasí je jen tak tak na kraťasy a mikinu, takže nebránilo vůbec nic tomu, abych zasadil Pavoukovi tvrdý úder a šel ten den popáté srát. Normální lidi pivo vychčijou. Jen já ho seru. Když takhle sedím a tlačím tu hromádku chmele, zaslechnu hlášku z vedlejší kabinky. Když mi bylo 20 tak sem si honil péro. Dneska sem rád že se vyseru. Moudro hodné rektora filosofické fakulty. ALE TEĎ POZOR!! V půlce setu Tortharry snižuje Pavouk skóre na 4:5 z jeho pohledu. Bude to ještě napínavé! Tortharry zahráli jako vždycky naprosto precizně a je to jedna z kapel, která bude vždycky bavit. A pak naběhli STILLBIRTH a já koukám, mezi lidma vidím Pavouka, jak někoho hledá. Nejde mi na rozum, co on pohledává na Stillbirth, když se mu nelíbí kvičící prasometal, rozuměj deathcore, když to uplně nesnáší. Vole a když mě zpozoroval, umělý chrup mu v rozesmáté hubě svítí jak prdel z trenek a na jeho zvednuté dlani, která obsahuje čtyři a půl prstu (o půlku přišel v robotě), ukazuje technicky čtyři a půl, ale samozřejmě to oba chápeme jako pětku. Není pochyb. Skóre našeho shitbattle je vyrovnáno na 5:5. Stillbirth se mi líbili, i když takovéto muzice nejsem příznivě nakloněn a nevyhledávám ji.
A pak se oslavovalo. Oslavenci FLESHLESS slibovali speciální set trvající dvě hodiny za přítomnosti bývalých členů a musím uznat, že to bylo opravdu skvělé. Ammorfis vytuhnul, takže to neviděl, ale mě to nakoplo k nákupu tílka. Až tedy potkáte nějakýho debila, jak na kole brázdí po východočeských hospodách s Flešlesem na břichu, tak jsem to asi já. Poslední páteční vystupující kapela byli PROFANUM, kteří nadchli SODíka, ovšem mě svým kudrnatým deathmetalem a písničkama se stopáží okolo osmi minut mučili. Znělo to jako kdyby Dream Theatre hráli deathmetal. Prostě nic pro mě. Zaznamenal jsem bitku o playlist, protože zájemci byli hned tři. Pavouk si samozřejmě ten svůj vybojoval a po skončení nám ho ukazoval třímajíc ho hrdě ve svých devíti a půl prstech. Na další program, který spočíval v jisté sado maso hnus show jsme zvědaví nebyli a tak jsme se přesunuli do chaty, která byla opět krásně vytopena. Do hajan zalézáme ve čtvrt na dvanáct večerního srbskokamenického času. Někteří do postelí, jeden, konkrétně zpěvák kapely Incarnate si ustlal na podlaze. Všichni jsou ožralí, zdrchlaní, prostě mrtví. Mám to tak rád... Sobota začíná frontou na WC, smradem všude možně a sprchou. Nevim proč jsem se sprchoval, když vím, že půjdu zase několikrát srát. Škoda vody. Když jsme byli na obědě v restauraci a sledovali první třetinu hokejového utkání Česko vs. Norsko, má Magi telefonát, ze kterého se dozvídá, že se včera registroval do turnaje ve sportu sumo a ať se dostaví do ringu. Magi čumí jak puk a absolutně neví, že by se byl něčeho takového dopustil. O několik hodin později jsme se dozvěděli, že si z něj jen kluci vystřelili. Ale i to svědčí o tom, jak jsme byli v pátek zmaštění. První kapela která měla v sobotu hrát byli Scumtomy. Bohužel nepřijela kapela Chordotomy a tak Scumtomy zahráli v jejich čase a jako první tedy zahráli DEAF AND DUMB, jejižch starou tvorbu upřímě obdivuji. Bohužel pro mě, nic z ní nehráli. Ale i tak se mi jejich industriální deathmetal s automatickými bicími líbil. Ne tak klukům. Jenže oni tomu nerozumí, to se ví! Začíná být hnusně vedro. Jak ve stanu, tak venku. Když čekáme frontu, týpek před námi povídá romskému klukovi za pípou: Hej, černej, natoč bílýmu! To je samozřejmě stejně ohavné jako tento vtip...
Opravdu nechutné...
Další kapelou na paškál byli zmínění SCUMTOMY, ze kterých se vyklubala ukvičená píčovina. Další moudro vylezlo z Medvěda: Dokud prsty jazyk mám, tak se kundy nelekám. Bylo to v souvislosti s debatou, ve které bylo hlavním tématem, kterou buchtu z kapely Crypta bysme opíchali. Nakonec jsme se shodli, že bychom si udělali ostudu. Koukám do rozpisu kapel co má hrát a že prej VULVATHRONE. To je v podstatě to samý jako Darkthrone, akorát místo Dark je tam Vulva. Takto jsem to okomentoval našemu výrostkovému kámošovi Járovi. To jen svědčí o tom, jak jsme byli po dvouch dnech pivení vydlabaní až na mozkomíšní mok. Sobota se nesla v jakémsi útlumu. Což o to, Medvěd s Amorfisem by chlemstali dál, ale druhý den ráno je čekala ta kulatá věc co leze z palubní desky automobilu, takže v sobotu jsme byli už víceméně na nealku. Možná proto nás Vulvathrone nebavili. Poté přicupitali DARKFALL a konečně se zase nekvičelo. Byla to příjemná změna. A taky se konečně zatáhlo a přestalo být to pojebané horko. Nechápu jak můžeme někdy zvládat celý festival když je letní počasí. Už by ty hice mohly skončit! Darkfall byl stejně poctivý deathmetal, jako je Jihlavanka poctivá káva. Další dobrý deathmetal předvedla PANDEMIA. Ty jsem dokonce nahlas pochválil a to já dělám jenom u opravdu dobrého deathmetalu. Nevím na co si grafici některých festivalů hrajou a co se nám snaží naznačit tím, že do programu použijí barvy a písmo tak, že se to pro střízlivého, natož pak unaveného člověka stává nečitelné. Nejiné tomu bylo i u sobotního programu na NTEY festivalu.
Použít tmavě modrý písmo na černém pozadí může opravdu jen kvalitně zhulený masochista. Čurby to na svém festivalu dohnal k dokonalosti, když ještě použil nevhodný typ písma a dokonce i loga kapel, které nejdou přečíst ani když se na to soustředíte. Snad to letos bude lepší... MASTIC SCUM jsem měl vždycky přiškatulkované ke grindcoreu. Bohužel to byl zase deathmetal. Letos jsou festivaly deatmetalu plný až mě to sere. Už by ta vlna mohla opadnout zase na nějakej čas. Taky je třeba zmínit, a určitě se mi to nezdálo, že letos se festivalu zúčastnilo málo dívek. Na můj vkus teda. Kde jste byla děvčata? Chyběla jste nám tam!! Když se pomalu šinu na headlinera INHUMATE, přihasí si to za mnou týpek a prej Hele ty zpíváš v nějaký kapele, že jo? Byl si tím naprosto jistý. Odpovídám že Já jen tak blbě vypadám. Zajímalo by mě, kterýmu jsem podobnej. Kdyžtak mi to někdo napište. Já vypadám takhle:
Když jsem si užíval krásný bordel, který předváděli Inhumate, všiml jsem si, že ve tvářích všech lidí byl úsměv a štěstí. V těch sračkách, který na nás vládní pětidemolice a EU kydá horem kokotem bylo hezké vidět šťastné lidi. A bylo to díky hudbě Inhumate, kteří spustili totální peklo. Na pódiu naběhali 100 jarních kilometrů, zpěvák si v agónii rval vlasy, rozbíjel čelo, chrčel, slintal, sípal, a byl v takovém transu, že africkej šaman hadr. Bylo to skvělé a úžasné. Nejlepší kapela celého festivalu!! Následní BLOOD neměli po Inhumate sebemenší šanci. Poslední songy Blood jsem prosral. Kdyby to někoho zajímalo, bylo to opět páté sraní toho dne. A protože Disbelief nepřijeli, došlo na poslední kapelu GUTALAX, které jsme všichni už tak nějak přežraní, takže jsme šli radši spát abychom mohli ráno conejdříve vyrazit do svých domovů. Já dávám tři gutalaxí songy a pak mažu do sprchy a do hajan. Zakončuju tak letošní Nice To Eat You festival, který jsme si opět užili každý po svém a nebude to dlouho trvat, někteří z nás se vrátí na zářiový festival UNITED IN BRUTALITY!!
A již tradičně, kdo by se rád podíval na nezajímavé fotky, nechť klikne sem.
