CZECH DEATH FEST 2025

Tak tu máme další ročník bez zastoupení jediné čistě blackmealové kapely. Poslední blackmetal byl na Broďáku ke slyšení v podání skupiny IN APHELION a byla to také jediná kapela tohoto druhu ten rok. Nevím co tím sledujou páni pořadatelé, každopádně mě s tím serou.  Když to vezmu kolem a kolem, tak jediný festival, který se nebál letos zařadit blackmetal do soupisky, byl Nice To Eat You, a tou kapelou byli moji miláčci Tsatthoggua. Můžete namítat, že na Czech Death Festu byli přeci Ador Dorath. Jo, ti jsou blackmetal asi jako sojovej řízek. Letos jsem nevyrazil s mojí tradiční partou SODíkem, Amorfisem a Medvěděm, neboť oni vyrazili na dovolenou do Dubaje, takže jsem vyjel na festival s přáteli, které netřeba jmenovat. Pokud o nich bude řeč, budou označeni jako přítel č.1, přítel č.2 atd. Ubytování jsem opět zařizoval já a opět v mém oblíbeném ubytovacím zařízení, do kterého vám nic není. A stejně jako loni když jsme se ubytovali a vydali se do víru festivalu pěšky na autobus, nám zastavila červená oktávka s týpkem za volantem a jestli prej nechceme hodit na festival, že tam má cestu kolem. No to bychom byli hloupí metalisté, kdybychom odmítli. Takže jsme si vezli naše napudrované prdele až před festivalovou bránu, kde jsme se vykulili, vyměnili naše vstupenky za festivalové pásky, nabili kredit a začali jsme lemtat. 

V areálu potkáváme opět ty samé známé xichty: Támhle otužilý plešoun v plavkách, tuhle ošklivá pankérka smažka, onde liliput s výraznými ústy,  ejhle slečna co si o sobě každoročně myslí, že je sexy, ale přitom je to tlama, ženy s bradavkami zimou ztopořenými, prostě stále ti samí sympatičtí a milí lidé. A vlastně jen kvůli tomu, abychom se s nimi potkali i za rok, si kupujeme vstupenku na příští ročník, aniž bychom znali jedinou kapelu, která bude hrát. To zase budu pičovat, že tam není žádnej blackmetal!!  Neber to ale kurva za devatenáct stovek! Hlavním sponzorem byl pivovar Primátor, a jak jsme se dozvěděli před koncem festivalu z projevu pana pořadatele, Primátor byl jediným pivovarem, který je před šestnácti léty neposlal do prdele. Spousta lidí na Primátor nadává, hlavně pak na speciál APA za bezkonkurenčních festivalových 50Kč, který ale naopak mě velmi chutnal, neměl jsem po něm průjem jak ostatní, ten mám já po Staropramenu, a vlastně se mi to hodilo že to lidem moc nechutnalo, protože ani jednou jsem nemusel čekat frontu. K dispozici byla ještě IPA a pivo Tchýně. A Plzeň. Na první pohled je vidět nemalá investice do rekonstrukce areálu, která loňský ročník ještě probíhala. Takže letos byla k dispozici parádní zaslunečníkovaná terasa, kompletně opravená celá budova zázemí a uplně parádně předělaná restaurace. Zdi, schody, chodníky. Veliký palec nahoru! 

Měl jsem v plánu dosáhnout na malého bobra, tedy vypít šest piv bez vychcání, ale opět to nevyšlo. Co se množství lidí týká, rozhodně mi nepřišlo vyprodáno. Nebylo totiž žádného problému dostat se i na hlavní kapely podívat se pěkně zblízka. Kotle byly menšího charakteru, nikdo do nás nijak extra nevrážel, nekonalo se žádné polití pivem, zkrátka bylo dobře. Nebo je to tím, že jsou deathmetalisti zženštělí, nevim. V kotli by asi měl být pořádný bordel. Zatím tam ale hopkali tatínci se svými ratolestmi na ramenou... Pokud bych chtěl vyzdviznout jeden obrovský a možná jediný, nešvar celého festivalu, byly by to fronty na chcaní a na sraní. Šest mušlí na chcaní a deset hajzlů na sraní totiž absolutně nemůže pojmout všechny ty vychlastaný piva a sežraný klobásy. Fronty tohoto typu se tvořily od první do poslední chvíle festivalu. Vystoupila také rasistická kapela, která měla zpěváka, který byl celý začerněný. A to jak víme, je dle nových pravidel rasistické. Prostě běloch si dnes už na černocha hrát nesmí. Když už jsem zmínil černochy, tak jedna doplňující fotka...

První den jsem si dle aplikace našich nabitých náramkových čipů ledvinami prolil 11 piv. Prostě na pohodu. Přátelé č. 1 a č. 2 toho vyslopali víc, ale i tak jsme se drželi ve stavu vnímání. Druhý den začíná královským sraním, královskou sprchou, královskou snídaní. Sláva halelůja za naše skvělé ubytování! Ve správný čas se sebereme a jdeme směr Špinka, což je nedaleké rekreační centrum. Cesta pěšky kolem všech těch krásných udržovaných chat a pozemků nás dojala. Dojetí nás přešlo, když jsme zjistili, že kiosek na Špince otevírá až od patnácti hodin a ono bylo teprve jedenáct. Přítel č.1 řiká příteli č. 2: "Vole skoč se ho zeptat jesi nám natočí." Povidám mu: "Ty vole má napsáno od patnácti, proč by ti měl natočit." Za chvíli se vrací přítel č. 2 a s úsměvem na nás mává. Ten provozovatel kvůli nám opravdu otevřel o čtyři hodiny dříve. A určitě neprohloupil. Najednou se tam začaly linout davy žíznivých lidí, ať už z festivalu, nebo elektrocyklodebilové, nebo maminky s malými dětmi. V kiosku se i vařily smažené píčoviny ale hlavně tam měli dvanáctku od pana Radka a ta byla naprosto excelentní. Přítel číslo jedna a přítel číslo dvě jich tam poslali projistotu hned šest. Já a přítel číslo tři jsme dali po třech pivech a vyrazili sami na festival počítaje s tím, že přítel č.1 a č.2 se zdrží, neboť oni nikdy neví kdy mají dost.

Cestou do areálu se mi nějak pokroutila střeva a já začal potřebovat akutačně srát. Takže jsme přidali do kroku a NAŠTĚSTÍ TY VOLE fronta na sraní čítala pouze dva čekatelé se stejným problémem. Netrvalo to tedy dlouho a já usedl na trůn a porodil malého hnědého chlapečka. No, nebudu to zaonačovat. Uplně normálně jsem nasral hromadu. Když jsem celý zpocený a k smrti unavený vylezl, čekala tam paní uklizečka. Na moje: "Tam bych teď nechodil.." jen mávla rukou ve smyslu "Tvoje hovno mě nemůže rozházet kámo." Prostě profesionálka. Bylo jich tam víc takových a staraly se o čistotu toalet a umýváren velmi důkladně. Neustále doplňovaly tekuté mýdlo, i když se našly časy, kdy žádné nebylo, ale to se nedá říct o důležitější věci a tou je toaletní papír, kterého tam bylo stále dostatek i pro chronické průjemáře. Když si jdu pro pivo k "mojí" APApípě, vedle haleká nějaký bard: "Jednu tchýni!" Kouknu na něj a poudám mu: "Ty vole Tchýně je sprostý slovo." Odpovědí mi je "Neboj, já už dvě pohřbil." Sympaťák... Známý sympatický svalnatý hoch, kterého pravidelně potkávám na koncertech se svojí neméně sympatickou maminkou, je vždycky namol. Ovšem na tomto festivalu své "namol" dohnal k dokonalosti. Zaregistroval jsem jak ho ve čtyřech odnášeji bezvládného do stínu. Později jsem zaregistroval v "jeho" stínu blitky ledabyle otřené dvěma papírovýma kapesníčkama. Stane se... 

Od kamarádů v pivním stanu se dozvídám, co je to východňárské perpetum mobile. To je: Vypij bo je nalité, nalij bo je vypité. Některé regiony mají krásné zvyky... Pak mě začal žaludek dohánět k šílenství a protože jsem držgrešle a nechtěl jsem dávat 350Kč za burger, tak jsem si za sto korun brodských koupil bramborák. Musím podotknout že bramborák byl extrémně hnusný, zbytečně velký, totálně prochcaný olejem. Byl tak olejovitý, že když jsem ho chvíli držel v ruce, započal mi z ruky několika čůrky stékat olej. Dědek co mi bramborák máchal v tom hnusným oleji nenabyl ani tolik inteligence a zdvořilosti, aby odpověděl na můj slušný pozdrav, a ten co mě kasíroval, to bylo něco podobnýho. Asi bráchové... Bramborákové těsto nebylo slané (bylo možné si bramborák přisolit - ale hned u stánku, tedy v době, kdy ještě nevíte jak chutná), nebyl v něm cítit žádný česnek ani majoránku. Správně to ohodnotil přítel č.4 "Je to jako když žereš brambůrky." Já bych jeho obsáhlou gastrorecenzi trošku rozšířil a shrnul bych to větou: "Ten bramborák byl hnusnej, přesmaženej, křupavej, neslanej, mastnej jako vlasy mafiána z devadesátých let,  a chutnal jako ty nejhnusnější brambůrky s příchutí BEZ CHUTI." Hotovo. Tečka. K dispozici samozřejmě nebyly jen odporné bramboráky a předražené burgery ale spousta dalších dobrých jídel za férové ceny. Jenže když chce člověk podpořit chuť na pivo, tak si dá bramborák, neboť od něj očekává, že bude osolený, bude v něm česnek a i další koření. Ne, takový bramborák se u dědků ve stánku nedělal. Ovšem nutno podotknout, že kluci říkali, že prý to byl normální bramborák. Tak teď nevim jestli jsem debil já nebo oni nebo dědci a jejich hnusný bramboráky. 

Ovšem na druhou stranu kde se zjevil, tu se zjevil přítel č. 7, který se nám svěřil, že onen hnusný bramborák si dával včera a že po něm měl regulerní kohoutkovou sračku. Kdo neví co je kohoutková sračka, tak ať si to někde zjistí... Nechme nesympatické dědky nesympatickými dědkami a průjmy z ojeových bramboráků průjmami z olejových bramboráků a pojďme dál! Kolem se bludně potácí přítel č. 2.. Nebezpečně se přibližuje k sanitkám a zravotníkům. Pak ale jako když do něj uhodí, zase jde pryč a pak nám přijde říct, že "Přemejšlel jsem, že bych si nechal změřit tlak." Kontroval jsem suchým "No, to by jim asi ta sanitka vybouchla." V areálu se vyskytoval také fanoušek, který s sebou stále tahal několik kopřiv v ruce a pařil s nimi. Přítel č. 3 se ke mě nahne, ukáže na kopřivového muže a povídá: "Cos dělal o víkendu? Poskakoval jsem na metalovým festivalu s kopřivou v ruce." Přítel č. 2 nabírá na promilích alkoholu v krvi a tak se ho ptám:  "Jak se ti líbila kapela?" Vykoktal jen "No to nevim" ... "Ty vole dyks na ně pařil v první lajně!"  Pak se na mě podíval smutnými očičkami a opustil nás na dlouhou dobu...

V sobotu ráno si někteří lížou rány z pátečního večera. Máme tu na baráku společně s morafskimi susedy epidemii roztrhlých obočí, modřin, boulí, naražených žeber, ztracené mikiny, vesty, čepice, kelímků... Jo jo, pátek byl velkej! Zatímco já a přítel č.3 ještě poleháváme, přítel č. 1 a přítel č. 2 už s morafskimi susedy slopou pivo. Bez čepic, mikin, vest, kelímků. Zato se šrámy na těle i na duši. S přítelem č. 3 tedy do areálu vyrážíme pěšky cestou, kudy šel přítel č. 2 s tím, že třeba najdeme jeho ztracenou čapicu. Každý šel po jedné straně a koukali jsme do příkopů, kde je to nejvíc vyválené. Dokonce jsme potkali na několik kusů rozmlácený patník. Asi se připletl někomu do cesty. Když míjíme čekárnu, povídá přítel č. 3  "Hele podívej se dovnitř, jestli si tam třeba přítel č. 2 nechtěl odpočinout." A nebýt jeho, nikdy bychom tu čepici nenašli. Nacházela se totiž za poštovními schránkami nebo co to bylo v trávě před tou čekárnou. Hurá! 

Festivalový vír se blíží ke konci a tak jsem se musel jít přes terasu, kterou jsem pokřtil na terasu buzerantskou, podívat do zrekonstruované hospody a byl jsem okouzlen. Jednak krásným novým prostředím a jednak hezkou slečnou, u které jsem si objednal kávu. "Líbí se mi jak ti koukaji řasy skrz brejle." Slečna se jen zatetelila z toho jaký fešák ji to oslovil, začervenala se a podala mi kávu. Kolem prošla dívka servírka se segedínem na talíří a haleká na celý lokál číslo objednávky: "Šedesátdevět!!" Uznale se na ni podívám a řeknu: "Dobře ty!!" A to byla druhá dívka, v jejíž tváři jsem já, ošklivý zjizvený stárnoucí šedivějící muž s příjemným úsměvem, vykouzlil ruměnec. 

To už se ale blížil úplný konec festivalu, který musí být do půlnoci ukončen, jak zní dohoda s městem. Před poslední kapelou si dávám zázvorové pivo a jdu se vychcat. Fronta asi dvaceti lidí až ven na cestu. Jak ženský, tak chlapi. Když se přiblížím ke dveřím, vidím, jak jeden týpek chčije do umyvadla. Jojo, několik toytoyek a raket na chcaní by to do budoucna chtělo někam umístit. Jinak se bude stávat stále častěji, že se bude chcát a srát v lepším případě někde u stromu, v tom horším do umyvadla. A tím bych letošní ročník uzavřel. Jo ještě něco. Hrály tam nějaký kapely. Pár se mi jich líbilo, pár ne, některé jsem neviděl.

TOP 3 čtvrtek: 1. INCANTATION 2. INGROWING 3. DOOMAS

TOP 3 pátek: 1. I AM MORBID 2. PANDEMIA 3. cover od Sepultury od THORTARRY a spol.

TOP 3 sobota: 1. MACHIAVELLIN GOD 2. LIK 3. HAEMORRHAGE

ANTITOP 3 festival: 1. TOTÁLNÍ ABSENCE BLACKMETALU 2. NEDOSTATEK WC 3. BRAMBORÁK OD DĚDKA

Pro pár fotek klikni sem.

NICE TO EAT YOU DEATHFEST 2023

 

Královna Alžběta nehnije ještě ani rok a my už tu máme zase další Nice To Eat You, kdy právě během loňského ročníku vydechla naposledy. Samozřejmě ne v kempu u Ferdinanda na festivalu, ale v královském paláci v pomatené Anglii. My zatím ještě dýcháme, to nám tahle zkorumpovaná ulhaná vláda ještě povoluje, takže jsme v klidu mohli vyrazit na ročník léta páně 2023. Sestava obligátní, tedy Amorfis, Medvěd, SODík, Magi a já. A protože nám už táhne na padesátky a jediný Magi nám svým juniorstvím kazí věkový průměr, tak jsme opět měli zajednanou chatičku, protože spát někde v blátě jen tak v mikině, na to už prostě nemáme. Zvlášť když naši odhadovači počasí strašili se dvěma stupni celsiovými v noci. Naštěstí jsem ale klukům rozeslal tradiční předfestivalový e-mail, ve kterém jsem upozorňoval, že bude zima jako kráva a tak Medvěda napadlo vzít přímotop, který, jak se ukázalo byl vynikající nápad a nedopustil, aby nám v chatě (4500Kč pro 5 lidí na celý festival), která se dala použít jako lednička místo ledničky, byla šílená kosa. (poznámka pod čarou - když jsem začal před víc jak dvaceti lety jezdit na festival Obscene Extreme, vystačil jsem si s batůžkem, spacákem a pár lahváčema.  Pár roků se sešlo s pár roky a voilá, na festival si vozíme elektrický přímotop - konec poznámky pod čarou) Když jsme se ubytovali, zatím bez Amorfise, který řešil nějaké rodinné záležitosti a přijel déle, kupujeme si festivalové (bohužel nevratné) kelímky a necháme se napájet Březňákvou jedenáctkou, která i když jí téměř okamžitě padala pěna, dala se pít až do dna. Pamatuju časy, kdy na festivalu Brutal Assault čepovali Budvar a předtím Gambrinus a obojí nás kopalo a vylévali jsme to, protože to prostě byl hnojník. Březňák za 40Kč do nás jako vždycky první den festivalu padal jak Němci do krytu a než začaly hrát kapely, tak jsme žvanili a zdravili se se známými, okukovali distra, a zázemí kempu, jestli se třeba něco změnilo, nějaká investice nebo vylepšení. Nic se nevylepšilo, do údržby se neinvestovalo. Nebo to aspoň nebylo vidět. Hned na začátku nastal výser, když nepřijela kapela Uerberos, jelikož se zasekli na dálnici po hromadné autonehodě a prostě to nestihli. Jako první tedy vystoupili CHOKED BY OWN VOMIT, o hodinu déle, než bylo v plánu. Do hracího stanu se nahrnula hromada lidí, kteří byli nadržení ještě o hodinu déle a bylo to vidět, protože si kapelu užívali. Přiznám se že mě to zas až tak nebralo... Joj a omlouvám se kapele za zkomolený název dole ve videu SORRY! Hned v úvodu festivalu se mi podařilo  nějakým klukům pokurvit selfýčko, to když jsem se jim připletl do záběru s hrdě vztyčeným prostředníkem, později jsem tu fotku od sympatického jinocha s pivními brýlemi vyžebral a slíbil mu, že fotku dám do reportu, tak tady je...

Zmínil jsem hromadu lidí, je tedy třeba poznamenat, že letos byl areál kempu plný aut, že až byly problémy při vyjíždění autem na oběd. Hned v úvodu festivalu se dozvídám, že příští ročník poctí svojí porcí shnilých prasat finská legenda Torsofuck, jejichž obaly hudebních nosičů SODík upřímně nenávidí. 

Pomalu se propíjíme ke druhé kapele KAKOTHANASY. To je s námi už i Amorfis. Magi trefně poznamenal že bude naskakovat do rozjetého vlaku, že my pojedeme českými drahami a on popálí šinkanzenem... A přesně tak to bylo hele. Kakothanasy ustavili zpoždění 25 minut, a od té doby až do konce festivalu se většinou začínalo hrát něco kolem 20ti minut po avizovaném začátku. Kakothanasy nebyli úplně marní. Jak SODík s jeho pokerfaceovým xichtem poznamenal Dneska byli nejlepší. Pro pomalejší čtenáře tohoto hloupého reportu upozorňuji, že to byla teprve druhá kapela. Další kapela letošního Najstuýtjů byli MOLESTED DIVINITY, kteří drtili kvalitní deathmetal. Měli výborný zvuk a to i přes fakt, že sestava byla jen kytara, bicí, zpěv. Tou dobou si začínám uvědomovat, že jsem opilej. Ty vole trochu brzo u třetí kapely ne? Jdu se poprvé vychcat, a zrovna probíhá úklid sympatickými paními uklizečkami. Nahromadilo se nás před vchodem WC několik a když nás uklízecí holky vpustili ulevit si, byly zaplněné jak kabinky, tak mušle. Naskytla se tato konverzace. Já chcal v kabince, vedle mě též někdo chcací v kabince s úlevou poznamenal: "Uuuu, já chčijuuu..." Odpověděl jsem že "Já takyyy, hhhh". Od mušle se ozvalo: "Doufám že ne prdelej." Odpovídám že "To až zejtra." Od mušle se v odpověď ozve "To asi všichni". Celé WC hromadně propukne v smích. Nevim proč, protože pro mě osobně není nic k smíchu na tom mít z prdele stříkačku... Ale smál jsem se s nimi též, až jsem se za koule popadal. No a pak slyším jak přišel Medvěd a prej na mě "Ptáku seš tady eště?" Týpek ve vedlejší kabince "Tady jich je..." Opět smích přiopilých vagabundů... Jo jo, na pánském WC je prostě veselo.... Na pódium nabíhají chalani z ABYSMAL TORMENT a musím uznat, že se mi to krutě líbilo. Sic nevyhledávám krabí slam metal, ale poněvadž jsem byl čerstvě vychcaný, v ruce jsem měl pivo, kapela měla dobrý zvuk, tak se mi to prostě líbilo. Náš společný přítel Jirka Karel Ondra Petr Alexandr Josef Nero Pavouk, jež je vášnivým sběratelem deathmetalových CD a setlistů, projistotu už při prvním songu šel obhlídnout situaci kolem setlistů a až do konce na něm držel ruku, aby mu ho někdo nevyfouknul. Pátou čtvrteční kapelou byli CARNIVORE DIPROSOPUS. Když jsem na ně šel a slyšel zvukovou zkoušku, řikám si Kurva! Automatické bicí. Kouknu na kapelu a ty vole on tam na sesličce seděl živý bicmen z masa a kostí a vnitřností a krve a jiných šíleností ze kterých se skládá člověčí muskulatura. Každopádně zvuk jeho bicích mi zněl strašně uměle. Vůbec se mi to nelíbilo, ale třeba SODík se mi svěřil, že právě ony bicí dávaly kapele ten správný drajf a že se mu to mocinky moc líbilo. Během  vystoupení Karnyvor Dyprosopus (opět se chalanům omlouvám za zkomolený název ve videu dole) se jdu vychcat. Nechce se mi jít až na místo k tomu určenému, takže zajdu k bazénu. Je tam plno maminek s dětmi. Maminky nahoře bez, namazané  proti spálení různými oleji. Jejich broznově opálená těla a bíle neopálená ňadra se lesknou ve svitu zapadajícího slunce... Realita? Chčiju na zeď starého nepoužívaného hajzlu, v bazénu po hladině klidně plavou hovna a je kosa. 

Zpovzdálí ze stanu haleká Carnivore Disprosopus (doprdele napsat tohle napoprvé je kumšt! Se nedivím, že jsem to ve videu pod textem dojebal...) Tolik tedy k opáleným naolejovaným krásným maminkám. Předposlední kapelou byli TEETHGRINDER, které jsem viděl nedávno na klubové akci v Pardubicích u Hradce Králové a řekl bych, že tam byli lepší. Zvuk měli hodně v pohodě a to i u odposlechů. Lidí je plný stan, jednak proto, že návštěvnost letos byla totiž velmi vysoká a jednak proto, že venku byla už fakt zima. O tom, že byla zima svědčí i to, že SODík začal nekontrolovaně jak hérečka pšikat. U chrabrého barda, jakým SODík díky zdravé stravě a pravidelnému posilování s ústeckými romy je, to vypadalo zženštěle. Ale co není v dnešní zkurvené superkorektní době zženštělé. Když můžou fousaté baby a chlapi s dvojkama kozama předvádět dámské plavky pro Adidas, proč by nemohl týpek v nejlepších letech na deatmetalovém koncertě pšikat jako manekýna. A propšikal se až k poslední kapele čtvrtečního večera, kterou byli DOWNFALL OF MANKIND. Byli tak dobří, že Medvěd při nich usnul na lavičce. Mám to vyfocený, ale kdybych to sem dal, tak by mě vykostil. Vzhledem k mému požehnanému stavu jménem Březňák si vůbec nevybavuju, co vlastně hráli... Přesunuli jsme se do chaty, která byla krásně vytopena. Ne, naše parta tuhle noc mrznout nebude. 

Usínám kolem jedné hodiny ranní. A najednou po mě někdo skáče. Byl to Medvěd, který si usmyslel, že se bude tentokrát vstávat v půl šesté. Pátek tedy začíná po piči brzo. Naštěstí se s Amorfisem chopili tekutýho zlata a pochlastávali, zatímco já do půl osmý polehávám. O tom, že byla fakt kosa svědčí i to, že si jeden člověk ustlal a zalehl ve spacáku v umývárně. Kluci grilujou, máme kávu, vysrat jsme se byli, někteří umejt. Umíme si to zařídit, no... Amorfis od rána požívá chmelové radosti a při dopolední siestě nenápadně zmizel. Medvěd ho šel hledat. A najednou jsme byli mínus dva. Jirka Karel Honza Pavel Josef Nero Pavouk přišel zmuchlanej z auta a že by si dal kafe. Připraví si hrneček, odsype dvě a půl lžičky šrotového životabudiče a čeká, až se voda v konvici začne vařit. Čeká a čeká a furt nic. Diví se, že konvice nevaří a nesvítí. Musíme se prostě tlemit, když zjistíme, že nemá konvici postavenou na základně. Všeobecně se ví, že jediný pavouk, kterého se nebojím, je náš kamarád Pavouk. Ano ten co si vaří vodu v konvici, která není postavená na základně. V tom případě by mě zajímalo, proč jediná postel, nad kterou se u stropu houpou dvě spajdr hovada je právě ta moje!!

Amorfis má tradičně v době cesty na oběd už k deseti pivům. V restauraci si blbec ještě objednal tupláka řezaného piva. To je prostě náš Amorfis a my ho máme takovýho rádi. Když se šel vrávoravým krokem vychcat, po chvíli se vrátil s rukou, ke které tiskl druhou rukou zelený ubrousek. Po chvíli z něj vylezlo, že se pořezal. Na naše nechápavé otázky typu Kde? Jak? Proč? odpověděl nechápavě Já nevim. Prostě vůbec nevěděl, jak se mu to cestou na hajzl stalo. K obědu si dal guláš a při našem odjezdu polovička porce byla pod ním na zemi. Po cestě na chatu v autě zjistil, že nemá kelímek, že ho zapomněl v restauraci. A on né aby na chatě zalehl. Místo toho okamžitě pokračuje s medvědem v chlastání... 

První páteční kapelou byli INCARNATE, v nichž zpívá kámoš Magiho. Když jsem je viděl naposledy, zpíval tam tehdy kámoš nynějšího zpěváka a Magiho v jedné osobě a hudba Incarnate se mi zdála divná. Nelíbilo se mi to. Ovšem s Dominikem za mikrofonem to bylo něco uplně jinýho, lepšího. Je zajímavé sledovat, jak takovej malej cvrček dokáže ze sebe vyloudit tak hovadské zvuky. Velmi roztomilý byl duet se zpěvákem z kapely Crow To Crow, který hlasivkami hovadil ještě víc než samotný zpěvák Incarnate. V kapele se opět nacházela pouze kytara a bicí plus zpěv a opět byl zvuk vynikající. To ovšem platilo pro všechny kapely na festivalu, za což zaslouží mistr zvuku podrbání za uchem. Páteční program pokračoval kapelou MORTIFILIA, kterou jsem viděl před časem v Jaroměři. Jejich šumavský deathmetal ničím neurazí, ale zase ničím nepřekvapí. Když jsem si šel pro pivo a pan hostinský mi ho natočil, položil jsem si ho na chlazení abych si v klidu uklidil peníze do peněženky. Najednou se objevil nějakej jouda s tabletem jako kráva a začal si to moje pivo fotit z několika stran. Možná se mu líbil kelímek? Nevim. To bude překvapení, až zjistí, že jsem měl prapůvodní kelímek z festivalu Brutal Assault. Na festivalu Nice To Eat You... Další kapelou pro mě naprosto neznámou byli KANINE s čistým svědomím musím napsat, že se mi jejich klasický detkór slam down ninja tempo líbil. A asi i Magimu, protože na ně neohroženě hrozil v kotli krabích karatistických hrozičů. Amorfis a Medvěd na ninja styl nejsou zvědaví a proto když se v tu dobu probudili z opice, zamířili radši na pivo. Nevim jak ostatní, ale já po pivu seru. A dle rozhovoru vedeného na WC a zmíněného zde v začátku reportu nejsem sám. Dokonce i v naší partě se našel statný konkurent v osobě Jirky Karla...prostě Pavouka, se kterým jsme závodili, kdo půjde víckrát ten den srát. V době, kdy nastupovali CRANIOTOMY bylo skóre 4:3 pro mě. Jenže Pavouk nelenil, došel si pro klobásu aby střeva rozpohyboval správným směrem a dohnal mě. Craniotomy mě nudili, tak jsem se na ně vykašlal a s klukama se věnoval pivu. Další kapelou hrající cripple musick byli FETOR. Z jejich setu mě zaujalo hlavně to, že během dvou songů měli dva technické problémy. Ale i tak se mi zdáli lepší než předešlí Craniotomy, ale mnohem horší než Kanine. Počasí je jen tak tak na kraťasy a mikinu, takže nebránilo vůbec nic tomu, abych zasadil Pavoukovi tvrdý úder a šel ten den popáté srát. Normální lidi pivo vychčijou. Jen já ho seru. Když takhle sedím a tlačím tu hromádku chmele, zaslechnu hlášku z vedlejší kabinky. Když mi bylo 20 tak sem si honil péro. Dneska sem rád že se vyseru. Moudro hodné rektora filosofické fakulty. ALE TEĎ POZOR!! V půlce setu Tortharry snižuje Pavouk skóre na 4:5 z jeho pohledu. Bude to ještě napínavé! Tortharry zahráli jako vždycky naprosto precizně a je to jedna z kapel, která bude vždycky bavit. A pak naběhli STILLBIRTH a já koukám, mezi lidma vidím Pavouka, jak někoho hledá. Nejde mi na rozum, co on pohledává na Stillbirth, když se mu nelíbí kvičící prasometal, rozuměj deathcore, když to uplně nesnáší. Vole a když mě zpozoroval, umělý chrup mu v rozesmáté hubě svítí jak prdel z trenek a na jeho zvednuté dlani, která obsahuje čtyři a půl prstu (o půlku přišel v robotě), ukazuje technicky čtyři a půl, ale samozřejmě to oba chápeme jako pětku. Není pochyb. Skóre našeho shitbattle je vyrovnáno na 5:5. Stillbirth se mi líbili, i když takovéto muzice nejsem příznivě nakloněn a nevyhledávám ji. 

A pak se oslavovalo. Oslavenci FLESHLESS slibovali speciální set trvající dvě hodiny za přítomnosti bývalých členů a musím uznat, že to bylo opravdu skvělé. Ammorfis vytuhnul, takže to neviděl, ale mě to nakoplo k nákupu tílka. Až tedy potkáte nějakýho debila, jak na kole brázdí po východočeských hospodách s Flešlesem na břichu, tak jsem to asi já. Poslední páteční vystupující kapela byli PROFANUM, kteří nadchli SODíka, ovšem mě svým kudrnatým deathmetalem a písničkama se stopáží okolo osmi minut mučili. Znělo to jako kdyby Dream Theatre hráli deathmetal. Prostě nic pro mě. Zaznamenal jsem bitku o playlist, protože zájemci byli hned tři. Pavouk si samozřejmě ten svůj vybojoval a po skončení nám ho ukazoval třímajíc ho hrdě ve svých devíti a půl prstech. Na další program, který spočíval v jisté sado maso hnus show jsme zvědaví nebyli a tak jsme se přesunuli do chaty, která byla opět krásně vytopena. Do hajan zalézáme ve čtvrt na dvanáct večerního srbskokamenického času. Někteří do postelí, jeden, konkrétně zpěvák kapely Incarnate si ustlal na podlaze. Všichni jsou ožralí, zdrchlaní, prostě mrtví. Mám to tak rád... Sobota začíná frontou na WC, smradem všude možně a sprchou. Nevim proč jsem se sprchoval, když vím, že půjdu zase několikrát srát. Škoda vody. Když jsme byli na obědě v restauraci a sledovali první třetinu hokejového utkání Česko vs. Norsko, má Magi telefonát, ze kterého se dozvídá, že se včera registroval do turnaje ve sportu sumo a ať se dostaví do ringu. Magi čumí jak puk a absolutně neví, že by se byl něčeho takového dopustil. O několik hodin později jsme se dozvěděli, že si z něj jen kluci vystřelili. Ale i to svědčí o tom, jak jsme byli v pátek zmaštění. První kapela která měla v sobotu hrát byli Scumtomy. Bohužel nepřijela kapela Chordotomy a tak Scumtomy zahráli v jejich čase a jako první tedy zahráli DEAF AND DUMB, jejižch starou tvorbu upřímě obdivuji. Bohužel pro mě, nic z ní nehráli. Ale i tak se mi jejich industriální deathmetal s automatickými bicími líbil. Ne tak klukům. Jenže oni tomu nerozumí, to se ví! Začíná být hnusně vedro. Jak ve stanu, tak venku. Když čekáme frontu, týpek před námi povídá romskému klukovi za pípou: Hej, černej, natoč bílýmu! To je samozřejmě stejně ohavné jako tento vtip...

Opravdu nechutné... 

Další kapelou na paškál byli zmínění SCUMTOMY, ze kterých se vyklubala ukvičená píčovina. Další moudro vylezlo z Medvěda: Dokud prsty jazyk mám, tak se kundy nelekám. Bylo to v souvislosti s debatou, ve které bylo hlavním tématem, kterou buchtu z kapely Crypta bysme opíchali. Nakonec jsme se shodli, že bychom si udělali ostudu. Koukám do rozpisu kapel co má hrát a že prej VULVATHRONE. To je v podstatě to samý jako Darkthrone, akorát místo Dark je tam Vulva. Takto jsem to okomentoval našemu výrostkovému kámošovi Járovi. To jen svědčí o tom, jak jsme byli po dvouch dnech pivení vydlabaní až na mozkomíšní mok. Sobota se nesla v jakémsi útlumu. Což o to, Medvěd s Amorfisem by chlemstali dál, ale druhý den ráno je čekala ta kulatá věc co leze z palubní desky automobilu, takže v sobotu jsme byli už víceméně na nealku.  Možná proto nás Vulvathrone nebavili. Poté přicupitali DARKFALL a konečně se zase nekvičelo. Byla to příjemná změna. A taky se konečně zatáhlo a přestalo být to pojebané horko. Nechápu jak můžeme někdy zvládat celý festival když je letní počasí. Už by ty hice mohly skončit! Darkfall byl stejně poctivý deathmetal, jako je Jihlavanka poctivá káva. Další dobrý deathmetal předvedla PANDEMIA. Ty jsem dokonce nahlas pochválil a to já dělám jenom u opravdu dobrého deathmetalu. Nevím na co si grafici některých festivalů hrajou a co se nám snaží naznačit tím, že do programu použijí barvy a písmo tak, že se to pro střízlivého, natož pak unaveného člověka stává nečitelné. Nejiné tomu bylo i u sobotního programu na NTEY festivalu. 

Použít tmavě modrý písmo na černém pozadí může opravdu jen kvalitně zhulený masochista. Čurby to na svém festivalu dohnal k dokonalosti, když ještě použil nevhodný typ písma a dokonce i loga kapel, které nejdou přečíst ani když se na to soustředíte. Snad to letos bude lepší... MASTIC SCUM jsem měl vždycky přiškatulkované ke grindcoreu. Bohužel to byl zase deathmetal. Letos jsou festivaly deatmetalu plný až mě to sere. Už by ta vlna mohla opadnout zase na nějakej čas. Taky je třeba zmínit, a určitě se mi to nezdálo, že letos se festivalu zúčastnilo málo dívek. Na můj vkus teda. Kde jste byla děvčata? Chyběla jste nám tam!! Když se pomalu šinu na headlinera INHUMATE, přihasí si to za mnou týpek a prej Hele ty zpíváš v nějaký kapele, že jo? Byl si tím naprosto jistý. Odpovídám že Já jen tak blbě vypadám. Zajímalo by mě, kterýmu jsem podobnej. Kdyžtak mi to někdo napište. Já vypadám takhle:

Když jsem si užíval krásný bordel, který předváděli Inhumate, všiml jsem si, že ve tvářích všech lidí byl úsměv a štěstí. V těch sračkách, který na nás vládní pětidemolice a EU kydá horem kokotem bylo hezké vidět šťastné lidi. A bylo to díky hudbě Inhumate, kteří spustili totální peklo. Na pódiu naběhali 100 jarních kilometrů, zpěvák si v agónii rval vlasy, rozbíjel čelo, chrčel, slintal, sípal, a byl v takovém transu, že africkej šaman hadr. Bylo to skvělé a úžasné. Nejlepší kapela celého festivalu!! Následní BLOOD neměli po Inhumate sebemenší šanci. Poslední songy Blood jsem prosral. Kdyby to někoho zajímalo, bylo to opět páté sraní toho dne. A protože Disbelief nepřijeli, došlo na poslední kapelu GUTALAX, které jsme všichni už tak nějak přežraní, takže jsme šli radši spát abychom mohli ráno conejdříve vyrazit do svých domovů. Já dávám tři gutalaxí songy a pak mažu do sprchy a do hajan. Zakončuju tak letošní Nice To Eat You festival, který jsme si opět užili každý po svém a nebude to dlouho trvat, někteří z nás se vrátí na zářiový festival UNITED IN BRUTALITY!!

 

A již tradičně, kdo by se rád podíval na nezajímavé fotky, nechť klikne sem.

25. 8. 2001 BEST OF HARD COMMUNITY

Groinchurn, Fleshless, Tortharry, Hypnos, Sabathory, Ingrowing, Laniena Mentis, Livores Mortis, !T.O.O.H.!, Ritual, Return To Innocence, Euthanasia, F.O.B, Dark Future, Human Scum, Murder Persons, Smashed Face

Další z akcí, o kterých toho mnoho není k dohledání. Jen pár malinkatých foteček ukradených z fobiazine. Do Výravy jsme s kámošem vyrazili pěšky (!!!) z Hradce Králové. Ptali jsme se každou chvíli na cestu, a všichni nám řikali jo to je kousek, asi tři kilometry. No nakonec těch kilometrů bylo snad deset a my jak přišli do areálu, který byl zastřešen, museli jsme spláchnout žízeň. Takže jsme chlastali a poslouchali výborné kapely a pak zase chlastali a v noci jsme dělali bordel, že tam na nás už nějaký místní domorodec vlítnul a že prej zajistí, aby se podobná zvěrstva už ve Výravě nekonala. A proto od té doby hrají ve Výravě samé píčoviny a o pořádnou kapelu tam nezavadíš. Když byl čas jet domů, nechtělo se nám zase pěšky do Hradce, tak kámoš našel našeho známýho, který tam byl autem, jenže náš známý byl totálně našrot, ležel v bezvědomí pod pódiem, takže jsme čekali, než se dá trochu do kupy. Asi za hodinku vstal, dal si cigáro a ještě ožralý si sednul za volant prastarý škodověnky. Vůbec nechápu, jak v jeho stavu mohl nenabourat cestou do Bydžova, zvlášť když byla mlha, že nebylo na krok vidět a měl věčně opocené čelní sklo. Na jeho obranu musím uvést, že byl nějaký uvědomělý a že jel opravdu pomalu a nijak nefrajeřil. Sestava kapel byla víc než výborná, ale jestli si dobře pamatuju, tak moc lidí tam nebylo. Ale nám se tam líbilo.

29.1.2010 INCANTATION, HATE, TORTHARRY, NERVE, NOCTEM, DIVINE EVE

Ano, tohle se povedlo. Výborná sestava, a hlavně výborný klub i hospoda patřící ke klubu. V hospodě měli snad 8 druhů piv, spoustu místa a přímo na sále byl ještě jeden bar s obsluhou. Z jakýho důvodu tohle místo muselo skončit, to je mi záhadou. Venku byla kosa a závěje sněhu, ve kterých jsme při odjezdu uvízli s autem. Zkoušeli jsme ho rozhoupat, zkoušeli jsem pod kola dát koberečky (nedělejte to, jinak je budete chytat padesát metrů od auta), ale bylo to marný. Prostě jsme zahučeli. Nakonec nás zachránili nějací dobří lidé, kteří nám půjčili lopatku a my si svého pežotka vyhrabali. Z kapel co tam ten večer hráli, se mi nejvíc líbili HATE. Fotka je s dovolení Tomáše ukradena z jeho rajčete kde jich je víc.

MetalGate CZECH DEATH FEST 2019

Původně měl tento report být psaný něžně a hezky homoušsky, byl by to tady samý růžový králíček a jahůdky, a podobné hebké věci. Ale pak mě můj věrný severský přítel na kolenou prosil, škemral a nabízel mi úplatky, abych tenhle report napsal formou +18, takže by to tu byla samá kunda a chlupatý pavouci a slizký žáby. Protože jsem ale ještě tak nějak trochu znaven po proběhlém víkendu, rozhodl jsem se tenhle report odfláknout pár řádky ve stylu od růžových králíčků až po kundy a hovna... Do hotelu jsme přijeli ve čtvrtek v 11 hodin a než přijela paní hoteliérová aby nám dala klíče od apartmánu, vycucli jsme každej tři pivka. Venku foukalo, bylo pod mrakem a celkem kosa na to jak bylo posledních několik dní vedro... 

Po zabydlení se chvíli čekalo na kámoše a když jsme byli kompletní, mohli jsme zajít na bus (přece kurva nebudeme chodit pěšky, nejsme už mladíci a kmetství je za dveřmi). Po příchodu do areálu a povinném opáskování oranžovými vstupenkami jsme zamířili k výčepu ochutnat letošní festivalovej speciál. Hned po prvním napití mě to koplo jako svině. Ty vole to byl zase kentus. Ale nakonec jsme se prochlastali skrzevá ty chcanky, které byly občas teplé, až do docela slušné opice. Nikdo z nás ale neblil, nic jsme nezničili, migranty jsme neuráželi. 

ČTVRTEK

Na to jaká byla kosa po příjezdu, tak hned v areálu se nám zdálo, že je zase vedro. Možná za to mohla kapela PURNAMA a jejich ohňostroje a jiný píčoviny, které považovali za nezbytné nám předvést. Všechny ty serepetičky oscilovaly na pomezí železných hutí a růžových plyšových králíčků pro buzny. Hudba ale byla výborná. O tom žádná. Jen to divadýlko mohli nechat doma. Hlavně pak bojovníka s meči alá Manowar, ze kterého sálalo teplo po celém Broďáku. Stejně jako z prskavek, uplné zbytečnosti. Však jestli chci šokovat nějakým ohníčkem, odbouchnu granát, rozmlátím kytary o bicí a jdu se ožrat, ne? 

NEUROTIC MACHINERY jsme si vychutnávali s pivem u tlamy, které jsme si rozhodně nevychutnávali. Ale jak jsem psal, později to bylo lepší. Pak naběhli ISACAARUM. To bylo keců, že na to už serou. To bylo keců, že vloni na Obscenu hrajou speciální show. To bylo kurva keců vole!! Ale tady pozor. Isacaarum zahráli snad nejlíp, co jsem je viděl za všechny ty roky. Překvapila mě přítomnost Vlakina v sestavě, ale možná jen proto, že nesleduju novinky. Každopádně comeback výborný. 

Po Izakárech jsem šel omrknout distra, ale byla to bída. Jaktože tam nebyl Poláček? Tohle byl snad první festvial, ze kterýho jsem si nepřivezl žádnou desku nebo CDčko. Škoda. Pivo bylo stále nic moc, ale i tak jsme tam sázeli jedno za druhým. GODLESS TRUTH byl dle našeho progresivně založeného kamaráda vrchol dne. Pro nás to bylo utrpení. 

To se ale nedá říct o první kapele na malém pódiu, SPASM. Dámy a pánové, růžoví plyšáčci… tohle byla extramrdavá třída! Tohle by se mělo hrát v tanečních na věnečku, aby pak děvčata přišla o ten svůj věneček. Brutální zvuk, krutopřísný vokál a do toho drumnbas jak cyp. Tahle kapela nikdy nezklame. Dokonce se i dva fotrové od rodiny z našich řad zapojili do paření, vpluli do kotle a světe div se, tentokrát to neodnesly žádné brýle!

Naopak TORTHARRY to byla taková ta klasika, která už ničím asi nepřekvapí. Všechno skvěle odehrané, zmáknuté na jedničku, ale nikdo mi nevymluví, že nejlíp zahráli na loňském obscínu, kde to byla naprostá řežba. Nutno podotknout, že nazvučení téměř všech kapel zasluhuje absolutorium, neboť zvuk byl na obouch pódiích excelentní. PANZERFAUST jsem ocenil hlavně já, neboť mám takové kraviny rád a až na počáteční technické problémy s mikrofonem to bylo do chlupatý růžový píči uplně boží. I když označení "boží" v souvislosti s blackmetalem není zrovna na místě.

Stejně tak u další kapely, která mě rozsekala, a tou byli UADA. Oni hráli totální sračku, ale tak skvělou sračku jsem už hodně dlouho neslyšel. Byl jsem nadšen. 

Mnohem méně jsem byl nadšen, když jsem zjistil, že lemtání jednoho piva za zdruhým mělo za následek to, že jsem ztratil kelímek, jehož design se mi mimochodem moc nelíbil. Vím že jsem ho vyklepal někde na WC. Ten kelímek teda. Když jsem tam po chvíli přišel a zahalekal na celé WC zda snad nějaký dobrák ten můj kelímek nenašel, odpovědí mi bylo pouze prdění a zvuk chcanek dopadajících do mušlí. Žádné z těch ožralých umaštěných hovad se neobtěžovalo reagovat jinak. Když jsem tu zmínil WC, je třeba podotknout, že od loňska doznaly jistých změn. Zatímco vloni to byl komunismus, to je žlábek na chcaní a hnusný hajzly, letos to byl kapitalismus v podobě krásných nových mušlí, hajzlíků, dlažby, umývadel, a hlavně fungoval i pravidelný servis doplňování toaletního papíru a tekutého mýdla, vytírání podlahy. Veliká deviza tohoto festivalu!! I tak se ale našla taková hovada, která dokázala nasrat vedle mísy na zem a pak ještě rozlámat poklop i prknýnko. A pak mi ještě hanebně odcizit kelímek, který se mi nelíbil. Zdechněte vy hovada!! Z ARALLU jsem měl trochu strach. Před lety jsem si koupil za 7Kč jejich CD ve výprodeji a pak jsem i těch sedmi korun litoval. Takže jsem k nim přistupoval dost skepticky. Nakonec to nebylo vůbec špatné. Nejspíš to bylo díky křišťálově čistému zvuku. Pan zvukař se letos opravdu činil. První headliner festivalu VADER přijeli, zahráli, odjeli. Žádný překvápko se nekonalo, prostě Vader. Buďto je máš rád, nebo jsou ti u prdele. Opět skvěle nazvučeno. Poslední kapelou kterou jsme ve čtvrtek shlédli, byla AWRISIS. Pro mě to byla strašná mrdka. Kámoš prej že to bylo super. Ani hovno. Sračka to byla. Minimálně taková sračka jako tenhle report. 

PÁTEK

Páteční dýchánek jsme zahájili kapelou MADAFAKA, která zaujala snad jen růžovou kytarou jejich kytaráka. Byla růžovější než ten nejrůžovější plyšáček s chundelatejma ouškama ovázanýma mašličkou. Deathcore není náš šálek hnusného festivalového piva, a tak jsme kapelu tak nějak odbyli v pivním stanu. Beztak bylo vedro jako kráva. Jako růžová kráva. Taková ta co dojí jahodový jogurt. První páteční kapela, na kterou jsme se všichni těšili byli VAR a dědkové opět nezklamali. Jejich alkotreš prostě funguje. Charismatický zpěvák dokáže rozpohybovat i plyšovou mrtvolku v plyšové rakvičce. Možná mohl zkusit rozpohybovat i nějakou tu zasranou vílu meteoroložku, a teď nemám na mysli krávu Honsovou z českého hydrometeorologického ústavu, ale nějakou nadpřirozenou bytost, aby poslala trochu mraků, které by nás ochránili před žhnoucím sluncem, jež nám starým páprdům působilo srdeční zástavy a opruzeniny v rozkroku. Vedro ty vole jako kráva. Při Varech jsme se tedy smažili ve vlastní šťávě. 

Po vratislavickém alkoholickém rachotu jsme shlédli PIKODEATH, což je českoněmecká šikovná banda, se kterou jsem už měl tu čest na jiné akci, kde se mi líbili víc. Rozhodně více se mi líbili kratke zobaki z Ostravi, kapela NAHUM. To mě velmi mile překvapilo. V tu dobu jsme si našli šikovné místečko ve stínu na lavičce. Bohužel pro mě, jsem si sedl vedle ožralého individua, které na mě vylilo celé pivo. Dík vole. Pak jsem šel vyzkoušet, jak se serou růžová plyšová hovna na nových hajzlících a když jsem si sednul a začal uvolňovat řitní svěrač, z vedlejší kabinky pod zástěnou mi na pravou nohu nějaký vůl vylil pivo. Dík vole. Takže jsem byl zmáčený od piva, smrděl jsem jak plyšové pivní hovno, lezli po mě černí chlupatí pavouci a na hlavě mi přistála hnusná slizká žába. Začalo nám škrundat v našich léty vykrmovaných pajšlech, ale pajšly si na svůj gáblík musely počkat, protože šamponové zabijáky jsme si nemohli nechat ujít. SHAMPOON KILLER. Tahle all-star banda mě ničím neuráží, rád si ji poslechnu, ale přiznám se bez mučení obrovskou tarantulí, nemám od nich doma jedinou nahrávku. V hospodě mimo areál jsme si dali výtečnou večeři, někteří z nás nealkoholické nápoje. Po návratu do areálu mě napadla spásná myšlenka. Když je to pivo tam tak hnusný, co kdybychom si dali jablečného cidera od Kingswoodu? Zatímco moji milí plyšoví přátelé pivo v areálu Primátor jedenáctistupňové byla blitka druhé kategorie s osmi chlupatýma nohama, Kingswood ve vedlejším stánku byl absolutně plyšový, na rozdíl od piva to bylo chlazené, s ledem. Výtečná záležitost a po prochlastném čtvrtku parádní změna. Mému příteli ze severního výběžku se podařil husarský kousek, a to když své dceři, která se ho v konverzační aplikaci v telefonu ptala, jak se má a jaký to tam je, v domění že kámoš píše svému jinému kámošovi, odpověděl své dceři, že ke štěstí mu chybí už jen ňáká kunda. Ale to jen tak na okraj. Na pořadu dne byli FLESHLESS. Jejich kytarista odehrál set 10 dní po operaci ruky. Bohužel kapela měla strašnej, ale opravdu příšernej zvuk, zapřičiněný technickými problémy. Prostě se to nepovedlo. Ovšem pak nastalo opravdový peklo. Ze země přitepleného jazyka k nám dorazili BENIGHTED a bylo to prostě perfektní. Nejlepší kapela festivalu, s nejlepším zvukem, tomu se nedalo absolutně nic vytknout. Místo Invidiosus vystoupila nějaká kapela, která se představila jako OKULT (nebo OCCULT??). Ať tak nebo tak, strávili jsme je odpočinkem na molu, protože se nám to nelíbilo a pro mě osobně to byla asi nejhorší kapela z festu. Ale měli tam hromadu příznivců takže to asi bylo v pořádku. Druhý headliner, původně z Jeruzaléma, potom z Holandska a nakonec z Německa MELECHESH jsem už jednou viděl ve zkurveným klubu Futurum v Praze, kde měli příšernej zvuk a vůbec se mi to nelíbilo takže to podle všeho měla bejt pro mě mrdka, ale nakonec to nebylo vůbec zlé. Je mi jasný, že ortodoxní deathers splakali nad vejdělkem ale to je jen jejich problém. Nemají být omezení. Další kapela byla označována v promomateriálech jako middle east extreme metal. No možná stačilo napsat, že NERVECELL hrají death a bylo by vyřešeno. 

Zahráli docela dobře, ale průser pro ně byl, že hráli před dalším headlinerem MARDUK, kteréžto považuji za další vrchol festivalu, neboť takovou řežbu jsem už dlouho neviděl. Kam se na to serou všichni růžoví plyšový pavouci a všichni černí slizcí králíci. Marduk předvedli jak se to dělá. Pecka! A zvuk opět na úrovni dokonalosti. Po Marducích to mrdáme do ucha a mizíme. Cestou na hotel se blýská. Patrně na lepší časy. Déšť nás ale neschladil. Zatím...

SOBOTA

V sobotu jsem si vymodlil, že se půjdeme podívat na NOCTURNAL PESTILENCE. Klukům jsem nakecal, že jsou výborní a že mají skvělou zpěvačku. A jaký to bylo? Bylo to výborné a měli skvělou zpěvačku. Ale opravdu skvělou. Alena by patrně položila svůj prsatý život na pódiu kdyby to bylo nutné. Přechody mezi řvaním, blitím a čistými zpěvy dávala s lehkostí čerstvě ochundelatělého růžového králíčka, klávesačka točila hlavou za svým nástrojem, který nebyl ale moc slyšet, že se jí v jednu chvíli hlava odtrhla z krku a kutálela se broďákem až do Kostelce. Bicmen přesnej jak hodinky ze Švýcarska, a ta hudba.... Viděl jsem je před čtrnácti dny v Pardubících, kam nepřišli téměř žádní fanoušci. V sobotu v poledne v největší výhni se jich ale sešlo dost a určitě nelitovali. Výborné!

Fekální vůz zapřažený za traktor jezdil sem a tam a cucal sračky a chcanky vysrané a vychcané metalisty za posledních několik desítek hodin. Patrně proto, aby se neopakovala podobná záležitost jako vloni, kdy se to všechno ucpalo a slizké hnusné žáby si z močůvky a hoven udělali skluzavku, po které jezdili od sprch až do rybníku. Letos nás od podobného zvěrstva zachránil právě onen fekální vůz. Pivo v tu dobu bylo stále hnusné, nicméně jsme ho do sebe zase lili. Kapelu DUSTBORN jsme proseděli, prochlastali, proposlouchali ve stínu na lavičce. Stejně se mi to moc nelíbilo, takže proč se pálit v tom pekle, který na broďáku panovalo. CRANIOTOMY a jejich těžkotonážní slum kvičící pig death brutal total metal jsem si ale ujít nenechal a své čůrky potu, stékající z hlavy po zádech, jsem skrz prdel pouštěl pěkně po nohách až do sandálů. SHADE EMPIRE mě nebavilo, takže jsem zašel na výborný jablečný cider od Kingswoodu, který mi zpříjemnil to hnusné vedro kolem. 

V tom samém jsem pokračoval i při  DARK ANGELS. Také mě to nebavilo a stín ve společnosti jablečného cideru od Kingswoodu, to prostě nemělo chybu. V doprovodném programu, kterým prováděla Renhule alias Renáta Valešová nás rozesmála jedna její hláška: "Kdyby Ježíš neslezl z kříže, nebyly by takový problémy." Tato hláška byla zahlášena samozřejmě v souvislosti se sponzorskou firmou HAŠPL - spojovací materiály a bylo to při soutěži v zatloukání hřebíků špičatou stranou kladiva. On totiž, kdyby byl Ježíš přibit hřebíky od Hašpla, tak by z toho kříže určitě slézt nedokázal. Také se mi líbilo, jak si Renátka k sobě svolávala případné soutěžící. Nikomu se tam moc v tom vedru nechtělo tak na ně zaječela "tak poďte vy čůráci", načež se dav lidí přihnal. A když soutěž ukončovala, hlaholila "děkuji, jste miláčci, a taky čůráci". Moc sympatická holka. Když už jsem u těch čuráků, tak jednoho čuráka vypustila z úst i další sympatická žena, která zmoženě seděla na zábradlí a na své později přišlivší kámoše spustila "vy čůráci kuli vám sem přišla o nejlepší kapelu táhnete se jako smradi". Rozkošné když krásné dívky používají takovéto výrazy. O kapele SSOGE jsem si nikdy nemyslel nic pozitivního a tak hodnocení jejich setu, který jsme strávili ve stínu sedící na želvách, přenechám zasvěcenějším. Opět jsme vyrazili do hospody na večeři, popíjeli dobré pivo, dali si super žranici kterou nám záviděli všechny růžové králičice v okolí dvaceti kilometrů. Zpět do areálu jsme vyrazili na dalšího headlinera, kterým byli ROTTEN SOUND. Jako vždy byli výborní. Jo fakt nám se tahle muzika prostě líbí. No a co do psí kundy?! 

V tu dobu se začíná nebezpečně smrákat. Ale co podstatné, v tu dobu mi můj dementní zablokovaný organismus dovolil poprvé vychcat se do mušle za přítomnosti jiných lidí kolem. Bylo to třetí den festivalu v 18:55 hodin. Do té doby jsem musel chodit do kabinky. Jsem na sebe hrdý!! Ale to už honem fofrem štandopéde na překvapení všech překvapení kapelu HNUS UMÍRAJÍCÍ. To bylo skutečně výtečné. Parádní blackmetal, menší pódium jim sedlo jako hrnec na prdel. Co jim už sedlo míň, byla průtrž která se při jejich setu spustila a nutno říct, že hromadu fanoušků vůbec neodradila. My byli vybaveni pláštěnkami, konkrétně já barvy modré, zakoupené u větnamského prodejce za 30Kč. Když jsem si ji na sebe navlékl, zjistil jsem, že je vyrobena z porézního materiálu, takže jsem byl během chvíle celý mokrý. Děkujem tedy větnamcům za promokavou pláštěnku. Nechte si to patentovat vy kreténi!! Ke konci setu, patrně vlivem bouřky, větru a brutálního deště vypadl zvuk a kapela hrála jen z odposlechů, aby to po nějaké chvíli zabalila. Škoda. Ale i tak si myslím, že to pro ně byl zážitek. Ze stejného důvodu se opozdilo i vystoupení dalšího headlinera KEEP OF KALESSIN. Šli jsme smutnou kapelu před pódium podpořit a hlasitě skandovat, ale hrát se nedalo. 

Prostor ve kterém se kapela pohybovala byl pod vodou, všude eleketrické zásuvky, kabely, vybavení. Když přestalo pršet, pořadatelé vymetli vodu košťaty a Keep Of Kalessin které jsem odepsal už před začátkem festivalu spustili ten svůj hevík, kterej byl ale ty vole dobrej. Tak dobrej, že jsme tam vydrželi do konce. Zbytek festivalu jsme vynechali, protože pro naše slechy už nenabízel nic, co jsme považovali za nutné vidět. Tak takový byl letošní MetalGate Czech Death Fest z pohledu mých očí. Pokud tyhle hovna někdo dočetl až sem, zasluhuje maximální obdiv a pokud se mnou snad někdo nesouhlasí, musím zde podotknout jednu důležitou věc: To není můj problém.

Pro dalších pár fotek klikni sem.

BACK TO 1999 OEF PARTY 2018

Ou máj gád. OU-MÁJ-GÁD!! Když Čurby přišel s tímhle nápadem a poprvé se objevilo info, že ve středu budou na dvacátém obscénně extrémním festivalu kapely, které hrály na prvním ročníku, srdce nejednoho pamětníka zaplesalo. A to moje o to víc, že jsem se prvního ročníku jako jediného nezúčastnil. Samozřejmě atmosféra prvních ročníků je dávno v prdeli, ale tohle jsem uvítal. Navíc když se tam objevili BRAINWASH, které jsem neviděl snad třista roků, nebo Squash Bowels, kteří už nefungujou, stejně jako Twisted Truth a Isacaarum a přijeli zahrát jen jednu speciální show, tohle nemohlo dopadnou špatně. A taky nedopadlo. Bylo to výtečné! Když jsme přišli před areál, počasí se trochu připosralo, ale nebylo to nic, co by našinec nevydržel. Blbé je, že byla nečekaně fronta u vstupu až do prdele, na což nejsme na Obscenu zvyklí. Nápor lidí byl velkej, letošní účast rekordní. V jednu chvíli dokonce došly kelímky!! Před pódium jsme přišli ve chvíli kdy dvorní konferenciér Adolf řečený Áda nervozně postával s mikrofonem připraven zahájit tuto výjimečnou párty. Lejdýz end džentlmen Brejnwoš! A bylo zahájeno. Sympatičtí taliáni v úplně jiném složení než si je pamatuju, trochu nejistě zahájili, ale později už to bylo v jejich standardu. Fotku s nima jsem prostě musel mít!!  Další kapely na sebe nedaly čekat a tak jsem postupně hýkal nadšením nad ONANIZER, TWISTED TRUTH, TORTHARRY, NEEDFUL THINGS, FLESHLESS, MALIGNANT TUMOUR, ENTRAILS MASSACRE a AGATHOCLES. Co mě zklamalo, to byla DEFLORACE, MELANCHOLY PESSIMISM, SQUASH BOWELS kteří ač hráli speciální set sestavěný ze splitka s Malignant Tumour, prostě to nebylo ono. A neúčast Desecration samozřejmě. A možná ještě Malignant Tumour, jejichž set byl složen z nových písní. Stylově by se k dané oslavě hodil spíš jejich fekál co hráli dřív. Malou náplastí může být snad půlminutová vložka Vaginal Tumour, kdy za bicí usedl Chymus, basu dali do ruky Čurbymu, mikrofon Ádovi a společně si vystřihli tři noisecoreové songy. Moc milé, moc krátké. V tu chvíli se na stráni rozhořel nápis 20 OEF a jestli si zbytek mých neprochlastaných mozkových buněk dobře pamatuje, došlo i na ohňostroj. Středa byla tedy velmi vyvedená.