Haló haló! Na vědomost se dává, že ve Skřivanech to včera žilo! Spolek Skřivaňáci pro nás totiž zorganizoval rockovou zábavu a za to mu patří dík! Aby taky ne, čtyři kapely, z nichž minimálně dvě slibovaly velký kulturní zážitek, k tomu pivo za pětadvacet, to je přeci uplně boží! Například v mé oblíbené hospodě po listopadovém zdražení stojí pivko o čtrnáct korun víc... Na večírek jdu společně se svým zubatým přítelem a přicházíme deset minut před začátkem akce. Ve vytopeném sálu se pohybuje asi dvacet lidí. Zrovna zvučí pražská kapela hrající punk/rock THE BOOOM. Pan zvukař si za své řemeslo řekl o deset tisíc korun českých, tak jsem se nebál, že by se zvukem bylo něco v nepořádku. Jenže už při zvukovce mi něco nesedělo. To něco byly bicí. Chlácholil jsem se, že až bude kapela hrát navostro, že bude všechno v pořádku. Nebylo. Pan zvukař by měl jít za roh a dát si tam pár facek. Je sice hezké, že za nemálo peněz obstaral veškerou aparaturu, světla, kouřové efekty a všechny serepetičky, ale kdyby se radši věnoval zvuku, udělal by líp. The Booom, kteří přijeli zahrát z Prahy za cesťák tak měli naprosto mdlý zvuk s blbě nazvučenými bicími a přepálenými zpěvy. A přitom to byli takoví sympaťáci! A to i když to jsou pražáci!! Zahráli nám střednětempý až svižný punk rock, chvílemi mi to připomínalo Orlík (hlavně při kytarových sólech) kteréžto přirovnání klukům asi moc nelichotí. Pak jsem v tom slyšel Tři Sestry a taky SPS. Škoda toho zvuku, protože bylo vidět, že kluci hrajou pro radost, baví je to a kupodivu mě, jakožto grázlovi, který ukusuje dětem hlavy a doma ve sklepě má blondýnku s uřezanejma nohama aby mu nemohla utéct a kterou pětkrát denně przní, se některé písničky The Booom také líbily. Hlavně pak jedna ze života, pojednávající o třídním srazu po dvaceti letech. Lidi zatím sedí na prdelích a kapelu pozorují z bezpečí své židle u piva za stolem. Jenom jeden nadšený pán postaršího data narození se kroutí do rytmu, například na písničku o králíkovi, která patřila k vrcholu vystoupení a kterou jsem si i zaznamenával na svůj maličký aparát značky Jelly Unihertz Pro, avšak jedno dorostenecké hovádko mi vlezlo do záběru a nechtělo se mu z něj odejít, takže jsem video utnul. Po čtyřiceti minutách The Booom spustili loučící song, zpívaný v angličtině a to byla vyloženě hitovka. Fakt povedené! Po loučícím songu chlapci slezli z pódia natěšení na zelenou za dvacku a byl konec. Chválím svého zubatého přítele, který k nám tuto kapelu pozval a slíbil jsem mu za to fotku tady na blogu...
Návštěvnost se přímo úměrně zvyšovala vůči času, kdy měl začít hrát ATLANTIS, kapela, která ve Skřivanech spolehlivě dokáže zaplnit kulturák. A dokázala to i tentorkát. Jednalo se většinou o rockery, rockerky a dalších devadesát jiných rockových pohlaví, 40+ z nichž někteří přivedli i své ratolesti a to je jenom dobře! Nemuseji furt sedět doma u telefonů a hrnout do sebe posranej mainstream a píčosračky, který se na ně valeji pod tlakem ze všech stran. Dle toho, jak děti na kapely pařily usuzuju, že se jim to muselo líbit. Dokonce i moje milovaná dcera křepčila na parketu jak kdyby za to měla dostat čokoládu. Skřivany jsou pokroková vesnice a tak si dcera zakoupila smradlavýho Redbula a dostala k tomu plastové brčko! Nevídané! A v tom je právě ta pokrokovost naší krásné vsi. Všichni totiž vědí, že papírový brčka nařízené zelenými sráči jsou na hovno, ale stejně vám je jebnou do drinku. Ve Skřivanech na to jdou od lesa... Atlantis začal hrát hodinu po skončení pražského punkrocku a zvuk bicích byl samozřejmě opět v prdeli. Bicí jakoby vůbec nebyly slyšet z reprobeden. Přišlo mi, že byly puštěny jen do odposlechů pro kapelu a díky tomu vznikla taková dost napiču hluková koule. Jenže je to kurva Atlantis a hraje kurva ve Skřivanech, takže se na parketu od začátku tančí a paří a když přijdou na přetřes hitovky, tak se i zpívá. Strašně se mi líbil mix tančících párů, kdy padesátiletí tančili při monstrhitu Venda táhne bejka... s desetiletými. Abych tu pana zvukaře jenom neposílal do prdele, musím přiznat, že u pátého songu se zvuk o dost zlepšil. Světla měl pan zvukař ale řekl bych na slušné úrovni. Jasně, lejzrová show to nebyla, ale na vesnickou tancovačku super. Kapela sklízí za své písničky velký aplaus, pivo teče proudem, akce Božkov mění obyčejné lidi na debily, všichni se baví. Judas Priest střídá Black Sabbath a Twisted Sister vlastní produkci. Tohle se místním domorodcům líbí. A mě se to líbilo taky. Po jednom ze dvou ploužáků prohlásil kytarista že Kdo to nestih, má smůlu. Teď už souložit nebude... Nemůžu si pomoct, ale ty jejich písničky a atmosféra vystoupení prostě funguje. A to píše člověk, který poslouchá levičácký grindcore, noisebordel a blackmetal, ano i ten hodně pravicový, tedy hudební styly o kterých většina z přítomných nemá ani potuchu, že vůbec existují. Při posledním songu Pepíčku těš se, Mařenko načpak, přítomným krásným dámám kozy skákaly jak Jaroslav Sakala v Garmisch-Partenkirchenu. Atlantis sklízí obrovský aplaus a po hodině a půl je konec. Bylo to dobrý dědkové!
Hlavní a největší kapelou večera (a nejdražší) byli samozřejmě skorokabáti VAŤÁK. Údajně nejlepší revival kapela Kabátů. Trošku bizarní když se nad tím zamyslím. Kolik existuje revivalů Kabátů? A vlastně proč by měly existovat? Ty vole proč??? Je to vůbec legální brát 20 tisíc za vystoupení kde nekonečně dlouho hraju písničky jiný kapely? Uf! No nic. Dávám tomu šanci, ale hned od začátku mi na tom něco nesedí. Není to vyjimečně zvuk, který byl kupodivu celkem ucházející a ke konci až výborný, ale byl to zpěv. Pepa Vojtek je prostě jen jeden. Zpěvák Vaťáku byl jednoznačně nejslabší článek. Když se nad tím zamyslím, tak jediný, kdo kapelu táhne v tomhle případě by měl být právě zpěvák, protože všechno ostatní je ukradené. Osvědčené kabátovské hity byly po hudební stránce fajn, ale zpěv ty písničky dost srážel dolů a působil jako rušivý element. Sorry chlapi, ale je to tak a slyšel jsem to tam od několika jiných lidí. Ale čert to vem. Beztak jsou všichni nalití. Objevují se první padající dámy, první vylitá piva a první střepy... Paří se o stopéro, zpívá se o stodvěpéra, nikdo v tu chvíli neřeší že je to hrozně zazpívaný, jen ten blbec kterej o tom teď píše. Já jezdím na koncerty kde je špičkový zvuk a kapely s vlastní produkcí docela často, tak mám s čím porovnávat rozdíl od většiny ostatních, kteří vyráží na akci jednou za dva roky, vylejou si palici a rozlívají pivo na parketu. A věřte, že je to diametrální rozdíl mezi metalovou akcí a vesnickou zábavou. Večerní chvilka komedie nastala, když zpěvák uváděl písničku slovy: "Je na čase si hlídat peněženky.....protože přijeli cikáni." Vole ve Skřivanech :-) Přímo naproti kulturáku jich několik vybydluje a po vesnici jich je slušná hromádka. No to jen tak na okraj. Většina z příjemně zaplněného sálu čekala na starý pecky, na které také došlo. Na můj vkus jich mohlo být víc, když už Vaťák hrál tááááák strašně dlouho. Nejvíc se mi paradoxně líbil ke konci setu představovací song, který byl samozřejmě také ukradený, byla to Metallica. Můj rozhodně nedoporučující dojem z kapely nezachránil ani přídavek v podobě písničky Má ji motorovou, která asi nejvíc připomínala parodovanou kapelu... Vaťák mi promine, ale nelíbil se mi a doporučoval bych v zájmu zachování kulturního smýšlení lidí aby to zabalili... A máme tu druhou představovačku. Po mém zubatém příteli z úvodu tohohle žvástu je na řadě moje dvorní kadeřnice, která s láskou pečuje o moji šedivou řídnoucí kštici a která vyslovila přání být také na tomto blogu. Tak tady seš Kofrule.
Když Vaťák konečně slezl z pódia (hráli fakt strašně dlouho) tak se oddělilo zrno od plev. Následní TITUS stejně jako já patrně nikdo neznal, protože kdyby je znali, tak by určitě neodešli po Vaťácích domů. Sice na mě vlezla únava, kterou jsem rozehnal hrnkem kávy tureckého typu za neuvěřitelných deset korun českých, ale i bez kafe bych tam vydržel, neboť jsem byl zvědav co kapela předvede. Zvukovka totiž slibovala něco jiného než doteď. Bicmen měl dvojkopáky a kytary řezaly jak motorová pila značky Stihl. První tóny, kdy kapela zkoušela dohromady, mě utvrdily, že deset litrů za zvukaře co neumí nazvučit bicí, byly vyhozený prachy... Kapela svůj koncert začala slovy Ahoj, tady Titus a teď vám nařežeme pořádnej metal co jste ještě dneska neslyšeli. Hrábli do strun a do pedálů a.... a zvuková koule. Nicméně mi jejich speedmetal byl nejbližší. Narozdíl od předchozí kapely se jednalo o autorské písničky a navíc fakt povedené. Jejich metal byl ne nepodobný tomu, co předváděli v osmdesátkách Helloween a o co se snažili Polymetal. Strašně sympatické toto! Jenže ty bicí na piču, měl jsem chuť zvukařovi vytrhnout nohy z prdele za tohle. Velká škoda, že nehráli před Vaťákem, protože kdyby ti co odešli slyšeli, jak parádně Titus hraje, určitě by neodešli a mohli odejít v průběhu Vaťáku, který hrál na hovno a ještě zbytečně dlouho. U heavymetalu je většinou kámen úrazu zpěv. Ne tak u Titus, kde zpěv byl čistý. Kytary ostré. Melodie chytlavé. Někde tam vzadu se bubeník snaží seč mu síly stačí ale pod diktátorskou taktovkou pana zvukaře nemá šanci svůj um dostat až k těm pár lidem, co zůstalo... No a hodnocení? Myslím, že máme vítěze martinské tancovačky. Jsou jimi samozřejmě Titus. Kdyby to nebylo dobrý, tak jdu po druhým songu do piči. A já tam vydržel i přes zvuk, který by za ty prachy měl prostě být v cajku. Takže pan zvukař si propříště vytáhne z uší hovna která tam má, třeba to bude lepší.
Domů jdu před druhou hodinou ranní spokojený. Venku je mlha až do prdele... Na závěr prostě musím ještě jednou poděkovat spolku Skřivaňáci, kteří tuhle zábavu uspořádali, protože za kulturou musím vždycky dojíždět do horoucích prdelí, tohle jsem měl doma pod nosem. Vstupné 250Kč jim to asi nemohlo zaplatit, ale tak když se pozve taková superstar jakou Vaťák bezpochyby je, nesmí se nikdo ničemu divit. A příště bych si dal Polymetal!!
