Zobrazují se příspěvky se štítkemPanychida. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPanychida. Zobrazit všechny příspěvky

16. 4. 2022 ORTHODOX VS. BLACK METAL



Obrovské dilema jsme řešili uplynulý víkend, neboť se v jeden čas v jednom kraji konaly dvě akce, na které jsme fakt chtěli jít. Tou první byl dvakrát odložený Orthodox fest v Děčíně a tou druhou oslava dvacátých pátých narozenin kapely Wyrm v Litoměřicích. Nakonec jsme se rozhodli pro Orthodox. Hlavně z toho důvodu, že jsme měli koupené vstupenky už tři roky. Dalším důvodem byla kapela Pačess, kterou jsem já sice viděl minulý týden, ale SODík, který se mnou absolvoval víkendové tažení, ještě ne. A samozřejmě kapely jako Pikodeath, Fleshless, V.A.R., Sectesy.... Tam není co pokazit. Do Ústí nad Labem, rodné hroudy mého věrného severského přítele jsem vyrazil sám, svým automobilem značky Ford za použití navigace stažené zdarma. Je velmi milé zjistit, že něco v dnešní době může fungovat tak jak má a nemusím za to vůbec nic platit. Hrozně mě potěšilo, že jsem vůbec nebloudil a vývojářům této off-line navigace od Mapy.cz patří můj dík. Díky chlapi, ženský, a dalších 270 různých pohlaví, které se na vývoji této aplikace podíleli. Když jsem se ubytoval u SODíka, proběhlo fyzioterapeutické vyšetření mého zmuchlaného ramene, které mě nějaký ten rok už trápí. Vyšetření prováděl student fyzioterapie Kuba a tímto mu chci poděkovat za čas který mi věnoval! A ženě SODíkově za skvělej guláš a vývar a vůbec za všechno. Děkuji SODíkovci! Bohužel jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl foťák a taky zařízení, kterým pořizuji videozáznamy. A to byl průser, protože jsem musel použít telefon, který používám jako navigaci a neměl jsem tušení jaký zvuk to bude mít... Jsem to debil. Dokonce jsem si v práci vyrobil i notýsek určený pro zápis poznámek k reportu. Zůstalo to všechno doma u botníku. Jsem kokot....


Po cvičení, pokecu a občerstvení (červi, cvrčci a pivo) jsme zajeli do jedné hospody na škrábaného syrového býčka (pro blbce tatarák) a dva Březňáky dvanáctistupňového typu. A pak jsme se vrátili do sedumdesátých let minulého století. Vyloupli jsme se totiž v jedné takové malé horské hospůdce a to bylo něco!! Nejenže tam byla vynikající dvanáctka od pana Březňáka, ale navíc jako bonus prostředí, které se dnes už jen tak nevidí. Na stěnách a u stropu visely propriety všemožného charakteru, od mlýnku na maso, přes lyže až po prezidenta Beneše. Najít nějaké prázdné místo nebylo nic jednoduchého. V lokále mohlo být místo tak pro 20 pohodlně sedících lidí. Ovšem za několik okamžiků bylo  natřískáno, plácnu odhadem tak třicetpět lidí a to prý tam bylo i 60. No a do toho se v uličce tancovalo a pouštěla se muzika a zobaly se rozličné zobance a mě tam bylo tak krásně mezi těma lidma, kteří mě viděli poprvé v životě a přijali mě mezi sebe, jako kdybychom se znali spoustu let. Nebo to jenom hráli a za rohem mě pomlouvali, to já nevím. Kousek nad hospodou na kopci je rozhledna, na kterou jsem samozřejmě musel vylézt. Foukalo, mrholilo, bylo hnusně. Přesně tak jak to mám rád. Výhled parádní, i když nebylo skoro nic vidět díky povětrnostním podmínkám. A pak ten návrat do vyhřáté hospůdky kde se pařilo a halekalo a chlastalo.... A pak nám ujel poslední autobus, tak jsme dali ještě jedno pivko a zavolal se taxik a pak jsme jedli uzený ryby a zase cvrčky a pili jsme šumivé víno a pak bylo ráno a já po Březňákovi neměl vůbec sračku a bylo mi strašně fajn. Zašli jsme se podívat na jinou rozhlednu, až mě z toho oteklo a rozbolavělo koleno, neboť jsem obézní dýchavičné prase.



Tenhle report je ale o akci nazvané ORTHODOX FEST konkrétně VOL. 3. Tento ročník vznikal v porodních bolestech. Původní docela smělá sestava se díky kovidu obřezala na výhradně CZ soupisku, která se tři dny před vypuknutím okleštila o potvrzené kapely SCABBARD a POPPY SEED GRINDER (zvlášť druzí jmenovaní mě mrzeli). A aby toho nebylo málo, dva dny před dnem D svou účast zrušila i kapela BLOODY MADNESS, která tam měla křtít nové CD, které ale ještě není vyrobené. Takže už jen díky těmto nepředvídatelnostem sliboval třetí Orthodox slušnej underground. Ovšem ani odřeknuvší kapely nebyly to nejhorší. To nejhorší byl Staropramen který tam točili v přilehlé hospodě. Ta chcanka, ten kentus ty vole, to projímadlo hnusný dojebaný! Jo, vypil jsem čtyři, ale víc toho zvládli jen opravdoví profesionálové. Oproti minule, kdy se celý festival konal v tělocvičně a zvuk tam byl opravdu špatný, a malá návštěvnost se ve větším prostoru ztratila, celá sranda se letos konala v baru. A byl to výborný tah. Už jen kvůli zvuku, který tam byl opravdu výborný. Jediná nevýhoda tohoto prostoru je, že kapela není na vyvýšeném pódiu, takže pokud nejste v první druhé nebo třetí řadě, tak na kapelu vůbec nevidíte a to ani když měříte skoro 185cm a vážíte skoro 110kg. Bar se docela slušně zaplnil, dle mého odhadu nějakými šedesáti lidmi, kteří by vedle v tělocvičně zmizeli v prostoru. Musím se ale přiznat, že v té tělocvičně mi to minule přišlo víc sexy. K potěšení chuťových pohárků byly k dispozici klobásy za cenu vyšší než by bylo správné (ale co je dneska levnýho? Zvlášť když pořadatel ke každé v předprodeji zakoupené vstupence vracel 150Kč z ceny vstupného za nekompletní soupisku). Venku, kde vládla hnusná zima se také točila Plzeň a Géčko. Také tam lidi nosili něco jako guláš? Každá z kapel si přivezla své distro se kterým se rozvalila v tělocvičně tu na lavičce, tu na švédské bedně a ještě navíc tam byl se svým distrem Nice To Eat You a Bizarre Leprous a pak taky oficiální festivalové distro. Kapela, která celý festival otevírala, se jmenovala COWER a nikdy jsme o ní neslyšeli. A jak už to bývá, předem jsem ji poslal do trešového odpadkového koše, ale to jsem se krutě spletl. Opravdu zábavný thrashmetal nám kluci předváděli. Kapela začala se dvěma zpěvákama ale asi po čtyřech pěti songách pokračovala na jeden zpěv. Jejich melodický thrash mi přišel jako zábavová chlastací kapela a fakt strašně fajn. Mělo to dobrej zvuk, lidí zatím pomálu, a hlavně, začalo se načas přesně! To je vždycky obrovské plus, za předpokladu, že nečekáte 4 hodiny ve frontě, jako se nám to stalo onehdá na Brutal Assaultu. Video Cower je tady.


Druhou vystoupivší ortodoxní kapelou byli PROLAPSED, které jsme měli možnost vidět vloni v rámci Czech Death Festu, kde jsme ale díky krutopřísnému slunku po třetí písničce odešli. Ne tak v pátek. V pátek to totiž byla jiná deathmetalová pohádka. Navíc fakt s dobrým zvukem, který nikdo z nás po minulém ročníku nečekal. Video je tady.


Dávám si druhý pivo, i když jsou to muka neskutečná a těším se na SECTESY, kteří mě na Obscene Extreme Festivalu léta Páně 2017 velmi mile překvapili. A i v pátek zahráli skvěle. Technický deathmetal, který není zas až tak často ke slyšení. Dobrá práce. Pak si dávám dalšího hnusnýho Staropramena a začínám přemýšlet jestli dostanu průjem ještě na festivalu, nebo až druhý den. Video Sectesy je tady.


Následující kapelu jsem před nedávnem označil jako deathmetal pro slečinky. A za tím si stojím. Řeč je o INNERSPHERE, o kterých nevím co bych napsal, snad jen že mají mladého, pohledného bubeníka. Pro mě to byla nejslabší kapela, ale vzhledem k tomu, že ostatním se to líbilo, je můj názor tady na blogu zcela bezpředmětný. Video je tady.


A pak se objevili na prknech co znamenají ortodox českoněmečtí PIKODEATH a byla to jízda! Ten jejich zpěvák, co s přivřenejma očima vypadá jako správně nasranej vlkodlak je hroznej nezmar. Nepostojí na místě a došlo i na jeho obligátní vycestování mezi fanoušky, kteří přišli svojí přítomností podpořit tuhle bandu, kterou jsem viděl potřetí a potřetí to byl skvělý zážitek. To už bylo pěkně zaplněno, zvukově to stále bylo v naprostém pořádku a pan pořádající, kterému nejspíš zase zbydou jen dluhy, musel být ze srdcařského hlediska spokojený, že po všech těch peripetiích a zásecích jeho festival, který mimochodem pro mě osobně je hrozně příjemný díky jeho délce a letos i absenci zahraničních hvězd, že mu to funguje. Video Pikodeath je tady.


Pak se koukneme na FLESHLESS, nebo spíš na záda těch, co do klubu přišli o chvíli dřív než my. Zvuk se mi zdál trochu bez basů, ale to bylo možná tím, že Fleshless hrají bez basy. Jenže třeba před týdnem měli zvuk bez basy, jako kdyby hráli s basou. No a pak se stalo to, že nás stále hlodala myšlenka účasti na oslavě narozenin kapely WYRM v Litoměřicích. Rozhodl jsem se, že dáme této myšlence šanci na uskutečnění a proto pravím SODíkovi. Hodíme si desetikorunou na tři vítězný. Když padne třikrát orel, jedeme do Litoměřic. A taky že jo. Jenže ono to skončilo 3:2 pro hlavu, tedy setrvat na Orthodoxu a my stále více uvažovali, že vezmeme do zaječích. Navíc hned po Fleshless má hrát Pačess. Jenže když počkáme na Pačess a zůstanem na něm, nestihneme oslavu v Litoměřicích, kde mají hrát jen tři kapely. Jak jsem psal na začátku, obří megadilema jsme řešili. No a pak kde se vzala tu se vzala, objevila se jedna čarodějnice, SODíkova známá, z krku sundala amulet s pentagramem a na řetízku ho nad dlaní rozhoupala jako kyvadlo. A její čarodějnické schopnosti nám daly jasně najevo, že máme jet do Litoměřic. V ten moment jsme právě vyřešili naše dilema! Já teda řešil ještě jedno, a sice jestli se preventivně vysrat ještě v Děčíně, protože Staropramen začínal nebezpečně bublat, ale nakonec jsem to v sobě nechal. V 19:30 hodin tedy opouštíme Orthodox fest. Zbývající kapely Pačess, V.A.R. a Incarnation nám to jistě prominou. Náš odvoz, chudák budoucí fyzioterapeut Kuba, místo aby psal diplomku, kterou má příští týden odevzdat, tak sedl v Ústí nad Labem do auta, jel pro nás do Děčína a vezl nás do Litoměřic s tím, že na koncert s námi nepůjde a bude někde pokračovat ve své školní práci.


Do klubu Baronka v Litoměřicích vcházíme v době, kdy už hraje kapela PANYCHIDA, kterou jsem také relativně nedávno viděl. Byl jsem upozorněn, že zvuk v tomto klubu není žádná hitparáda. Jenže když jsme tam vešli, to bylo něco tak jinýho, tak hutnýho a živočišnýho, a bylo to brutálně nahlas. Ale fakt brutálně. A neustále se ozývala zpětná vazba hnusným pískáním. Jenže i přes to všechno na mě Baronka, jakýsi sklepní prostor, který se ale nenachází pod zemí, působil tím správným dojmem metalového klubu, kde když se někde něco poblije, nebo rozbije, nebude to nikdo řešit. A taky že se vylejvalo a rozbíjelo. Hned v úvodu (píšu v úvodu, protože jsme stihli 35 minut vystoupení Panychidy, takže hádám, že nám mohlo utéct tak deset minut) se na mol ožralý pupkatý cápek motal tak šikovně, až převrhl pod nohy zpěvákovi na koberec půllitr s pivem. Zatímco zpěvák to okomentoval slovy, že to je jedno, že je to jen pivo, kytarista se strachoval toho, že to bude stříkat a budou od toho pokropeni. Aby toho nebylo málo, nové pivo, které přinesl fanoušek a zcela ve shodě s jeho inteligencí ho položil zpěvákovi na zem přímo ke stojanu s mikrofonem, si asi po půl minutě vylil sám zpěvák stojanem. Ten nenávistně beznadějný pohled kytaristův který se strachoval o sucho jeho nohavic, na ten nikdy nezapomenu... Panychida zakončila svoji produkci cover verzí, jako vždycky to byla soutěžní cover verze, kdo pozná o jakou kapelu se jedná a přijde za nimi jako první, vyhrává panáka s kapelou. Docela by mě zajímalo, jestli za nimi někdo někdy přišel. Upřímně tu napíšu, že Panychida, ač se mi jejich muzika živě libí, nebyla tou hlavní metou, která pomohla vyřešit naše dilema, zda-li jet nebo nejet podívat se na tuhle akci. 


Byli to samozřejmě Wyrm ale také DARK SEAL, které jsem nikdy neviděl a jejichž album Stvoření světa je skvost!! To už se s námi v klubu pohyboval i fyzioKuba, kterého vyhodili z restaurace, kde si psal svoji diplomku a přišel se podívat za námi na blackmetal. Nějak mi to neštimovalo, neboť mi bylo sděleno, že poslouchá rap. Dark seal měli strašnej zvuk. Ne že by byl špatnej, ale on byl strašnej. Jednak to bylo snad ještě víc nahlas než u Panychidy, nepříjemná zpětná pískací vazba se ozývala téměř po celou dobu a je to hrozná škoda, protože jinak si myslím, že Dark Seal odehráli dobře. Bylo to tak nahlas, až to bylo nepříjemné. Tohle už hraničilo s poškozením sluchu. Taky že mi teď když píšu tyhle blitky píská v uších jak Dáša ve sněmovně. Ale i tak, protože jsem většinu jejich písní znal, se mi to líbilo. Ovšem mít to parádní zvuk, byla by to pecka. Vyřvali jsme si přídavek a kde se vzal, tu se vzal, objevil se mezi lidmi debil. Vysoký hubený mladík s postavou alá Rambo v prášku, začal provokovat jednoho bezvlasého chlápka v kožené bundě. Naschvál před ním poskakoval a nastavoval svoji prdel conejblíže a jakoby pařil jako partyboy a vrážel do něj, až to kožený chlápek nevydržel (vydržel mnohem déle než bych vydržel já) a prostě toho blbce vzal a odstrčil. Když se to opakovalo několikrát a vychrtlý debílek stále provokoval, rozpoutala se pravá nefalšovaná blackmetalová bitka! Do bitky se za chvíli přidal ještě jeden týpek a pak další a někteří se chtěli rvát a někteří to chtěli uklidňovat, a byli do sebe všichni zaklesnutí a to prosím pěkně po dobu celého přídavku. Kapela poděkovala těm co se nervali a i těm co si rozbili tlamy tam vzadu a myslím si, že takový přídavek ještě nezažila. Video Dark Seal je tady.


Situace se uklidnila a tak po nějaké půlhodince nastoupili oslavenci WYRM. Mám blackmetal z celého srdce rád. A oni hrajou blackmetal. A hrajou ho kurva dobře!! Dokonce i fyzioKubovi se to líbilo! A člověče on se i zvuk vylepšil, nebyl tak nahlas. Jo bylo to nahlas, ale ne tak, že bychom si kontrolovali, jestli nám z uší nestříká krev, tak jako u předchozí kapely. Ale hlavně skoro odezněl problém se zpětnou vazbou. Paráda! Jo a zmínil jsem se, že ten plešatý chlápek s koženou bundou co se ještě před chvílí rval, byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po hromadě let do kapely? Nezmínil? No tak ten plešatej chlápek v kožený bundě co tam sundal toho debila, tak to byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po letech do skupiny. Venku se cosi dělo, říkal mi SODík, že venku je Wyrm už připraven po designové stránce a že Bális (bubeník) je jako Ježíš a celý od krve... jéé, jak já miluju blackmetal. 




A pak se pustilo intro a pak se kytaristovi posral nějaký aparát a když skončilo intro a mělo se hrát tak kytarista musel aparát vyměnit. Zpěvák/bassák koulel zlostně očima ale nakonec se začalo (dole ve videu jsem to vystřihl) a hrálo se parádně. Nejprve bez plešatého chlápka co vypnul provokujícího kreténa, jak pravidelní čtenáři vědí, jeho čas přijde až v polovině setu. Bális vzadu mydlí do škopků jako smyslů zbavený. Takhle se kurva bubnuje! Kompliment mu složil i náš známý ožrala, který Panychidě vylil pivo. Nějak se tam zase zjevil, sesunul se na schody u pódia, protože nezvládal stát na nohách a když rozbil půllitr a lehnul si aby svojí roztřesenou alkoholově unavenou rukou pořídil detailní záznam bubeníka, v pauzách halekal do prostoru Seš blázen, vole ty seš blázen, von je blázen! A měl svým způsobem pravdu, protože když se za mikrofon postavil plešatý chlápek Ondra, který vypnul kriplpartyboye a který se po hromadě let vrátil jako slavík zpívat do kapely, nastalo peklo. Jeho hrdlo vyluzovalo odporně nelidské blackmetalové skřeky tak jak to máme všichni rádi. Produkce kapely sklouzla na dvacet let staré songy a ty představovaly jeden masakr za druhým. Opravdu úctyhodný výkon Bálise a zpěváka Ondry! Doplněni o kytaristu a hrdelně chrčícího basáka/zpěváka, ty vole takhle má vypadat romantika! Velká škoda, že se takovýchto malých akci nekoná víc a někde v okolí. Jedním z důvodů, proč jsme dali před Pačessem přednost Wyrmu je to, že Pačessa ještě letos uvidíme. To se ale o Wyrm nedá říct, protože co jsem tak zaslechl, mají na letošek naplánované už jen dva koncerty a oba jsou v nevhodných lokalitách. Když to skončilo, hlavy nám třeštily, uši jsme měli ohluchlé ze zpětných vazeb od kapely Dark Seal, ale byli jsme tak nějak vnitřně uspokojeni. Naši páni doktoři, specialisté na sluch, by asi nadšeni nebyli, jenže my na takové magory v bílých pláštích sereme! Tohle byl opravdu plodný víkend. Stihnout dvě akce během jednoho dne, to se nepodaří tak často... Staropramen ve mě vydržel až do druhého dne, ale jak píšu, je to děsná sračka a dneska mě už 5x za má slova ztrestal na WC.



11.2.2022 PANYCHIDA, SCELETONS, MORTIFILIA, WYRM

 

Původně jsem na tuhle akci nechtěl jet. Ne kvůli kapelám, ale proto, že datum na piču, musím si brát dovolenou a přes 45km cesta. Nakonec jsem ale učinil rozhodnutí a vstupenku zakoupil. Tentokrát do Jaroměře do "klubu", ve kterém jsem nikdy nebyl. Koho zajímá, že Pačesse jsem viděl třikrát, Wyrm a Panychidu jednou? Ovšem kdybych věděl, že tři dny před koncertem z covidového důvodu odřekne svoji účast Pačess, vůbec bych o té akci nepřemýšlel, natož abych si v předprodeji kupoval vstupenku. Jako náhradu, která rozhodně není adekvátní (už jen kvůli úplně jinému stylu muziky) byli narychlo pozvaní Sceletons. 


Mám blackmetal rád a není moc malých akcí v blízkém okolí, kde by se hrála tahle muzika. Tak mě trochu zamrzelo, že jako první vystoupili blackoví WYRM. Vždycky je lepší, když to co vás baví, není hned na začátku. Navíc jakožto kapela, která drtí černé vody metalu už dvacet pět let, si nezaslouží být otvírákem takovéto pidi akce. Každopádně avizovaný začátek akce na devatenáctou hodinu a třicátou minutu se o půlhodinky opozdil, takže jsem si v klidu vychutnával Birella za přijatelných 30Kč od příjemné slečny za barem, která mě odhadovala na Kozla. Měla smůlu, neboť když řídím, tak nepožívám alkoholu. Jaroměřský Nároďák je starý krásný prostor sokolovny s vysokým stropem, ozdobnými zdmi, balkonem, na jedné straně s chlastacím prostorem a barem. Asi největší nevýhodou takovéhoto objektu jsou náklady na vytápění, takže po celou dobu akce byla docela zima. Většinou nadávám na teplo, ale včera ne. Kapely hrály na vyvýšeném pódiu, které má snad každý vesnický kulturák. Návštěvnost byla tristní. Kolem třiceti lidí a bůhví kolik z nich bylo od kapel. Možná kvůli tomu se začalo o půlhodiny déle, že se čekalo až někdo ještě přijde. Nepřišel. To se pak kapelám musí blbě hrát před pár lidma v prostoru pro 400 lidí. Nesporná výhoda maličké pardubické Ponorky, kde i 30 lidí vytvoří příjemnou atmosféru zaplněného klubu. Deset minut před dvacátou se vyzkoušela světla, která byla po celou dobu konání akce na vysoké úrovni. Barevná škála od růžové přes červenou, zelenou, modrou, bílou, různé kroutící serepetičky a já nevim co ještě, prostě bylo to pěkný. Od tak malé akce bych očekával někde v rohu halogenku, která by měla za úkol i vytápění. Ale ne tak v Nároďáku. Také se vyzkoušelo, zda funguje vykuřování pódia a deset minut na to se pustilo intro a Wyrm nastoupili v celé své kráse.  Nalíčení jak blackmetalová etiketa káže, oblečení dle správného dress code. Wyrm začali dvěma skladbami z nového alba, které je staré už dva roky, ale díky covidové trapárně je stále nové. Hudba se nesla ve středním, kampfarovském tempu s občasnými výpadky do rychlejších, nebo pomalejších vod. Asi po pěti skladbách nám zpěvák oznámil novinu, že se po patnácti letech do kapely vrátil původní zpěvák a nastalo peklo. Kampfarovské tempo se změnilo v blackmetalovou smršť. Boožíííí ty vole...  Zvuk byl úplně v pohodě. Neříkám, že byl křišťálovej jako od Dimmu Borgir na CDčku, ale byl prostě v pohodě. Půlhodinka byla strašně málo a utekla jak cikán před prací (Nekorektní přirovnání? Ale hovno...). Nakonec Wyrm oznámil poslední píseň, která byla patrně nějakým coverem, neboť mi to bylo podezřele povědomé. Možná Motorhead? Nevím. Každopádně skvělý koncert plný výborné muziky. Škoda je, že hráli jako první a jen půl hodiny... 



Druhou kapelou večera byli pro mě neznámí SCELETONS, kteří byli "adekvátní" náhrada za covidové Pačess. Mno adekvátní náhradu si představuju jinak. Minimálně to mělo být ze stejného, tedy černého ranku. Bohužel se Sceletons prezetovali jakýmsi hybridem trash a deathmetalu. Neříkám že to neznělo dobře, jenže Pačess (a jeho opravdu adekvátní náhradu) bych uvítal mnohem radši. Od prvních tónů se mi zdál přepálený zpěv, který evokoval Chucka Schuldinera a jeho Death, kapelu, jejíž xicht Sceletons nechci říct, že kopírují, ale znějí tak. A to samo o sobě není špatný. Kytarista se ani netajil tím, jak velký obdiv k Chuckovi chová a jak obrovský respekt k jeho hře na kytaru má. Dokonce mu věnoval písničku "Immortal", která byla skvělá. Po poctě Death přišel poslední song, neméně dobrý (vlastně se mi z jejich hracího času líbily jen tyhle dvě písničky) a byl konec. Bohužel absence druhé kytary měla za následek hluchá místa při sólech. Těch třicet lidí, co tam bylo, bylo ale opačného názoru a hudbu Sceletons si patřičně vychutnávali ať už pařením, tancem nebo jen tak spokojeným houpáním. Já ale řikám, že místo kapely hrající Death/Kreator, bych si radši dal bandu drtící Dark Funeral/Arcturus. Nemůžu pořadateli ale nic zazlívat. Sehnal kapelu během dvou dnů a to se počítá. Myslím si ale že měli hrát jako první. Ještě je třeba zmínit mírné technické problémy s kopákem, které se vyřešily ke konci druhého songu, jak je možná slyšet ve videu přiloženém pod textem. 


Třetím vystoupivším tělesem byla PANYCHIDA, kterou jsem relativně nedávno viděl poprvé v Pardubicích a tam mě dost rozsekali. Nejinak tomu bylo i v Jaroměři. Jestli se nepletu, setlist byl stejný. Měli super zvuk, který pokazily pouze samply ve dvouch skladbách, protože byly šíleně nahlas, až uši bolely. Ono celkově bylo nazvučení udělané na způsob volume hoodně doprava. Obvykle si stěžuju, že je to potichu, ne tak v Nároďáku. Všechny kapely byly nadstandardně nahlas. Ale také nadstandardně dobře nazvučené. Smekám pomyslný klobouk pánům zvukařům. Panychidě vůbec nevadilo, že hrajou pro třicet lidí. Anebo jim to vadilo, ale nedávali to na sobě vůbec znát. Hráli naplno, blackmetal, heavymetal, všechno dohromady, bylo to opravdu pěkné. Nejvíc se mi líbila třetí písnička od konce. Nevím jak se jmenovala. Dokonce jsme si i přídavek vyškemrali. A byl to soutěžní přídavek. "Kdo pozná, o jaký cover se jedná, vyhrává panáka se zpěvákem." Mě to přišlo něco mezi Motorhead a Impaled Nazarene. Nevím. 


Poslední kapelou byli MORTIFILIA, kteří k nám do východních Čech přijeli zahrát několik šumavských písniček, jak podotknul zpěvák. Bohužel se na Mortifiliu čekalo o něco déle, protože si instalovali svoji bicí soupravu. Předchozí kapely hrály na panychidí bubny. Mortifilia měla ze všech kapel nejlepší zvuk a prezentovali se poctivým deathmetalem. Nečekal jsem od nich, že by se mi mohli líbit, ale byli opravdu dobří. Nicméně únava mě dostihla a asi po dvacetipěti minutách jejich setu jsem se odebral a jel domů. Beztak si tam uvnitř nějaký retard zapálil cigaretu a mě to nevim proč strašně vadilo. Mortifilia tedy promine, že jsem vynechal kousek jejich vystoupení. 


Jak jsem zmínil na začátku. Nevytopený kulturák neposkytl přívětivé prostředí (ovšem v létě to tam musí bejt super), i tak ale hodnotím akci velmi kladně. Ono není lehké vytopit takový prostor pouze vydejcháním třiceti lidí a fukárekm u vchodu, který spíš skládal operu než že by topil. Velká škoda, že nemohli přijet Pačess a že náhrada nebyla ve stylu blackmetalu.


Všichni kdo mohli a nepřišli, měli by se stydět!


Bar v postranní uličce.

Že prej PAČEES a VYRM. Takový chyby by se na oficiálním plakátu objevit neměly...



17. 9. 2021 ASS HOLE FEST (Anime Torment, Ejakulující Kokos, Hystos, Aggressive Tyrants, Panychida, Inpain, Dewdrop)


Už předem bylo jasné, že se z tohoto festivalu stane co se návštěvy týká lokální akce, protože ve stejný den v Praze v Modré Vopici zajímavá akce, v Ostravě Mikill Fest a navíc v sobotu v Hlinsku Pořezaný Ksicht. Na všech akcích, včetně Ass Hole Festu velice lákavá soupiska. Bohužel na poslední chvíli se omluvili z účasti Aggressive Tyrants, což byla kapela kvůli které by na festík se mnou jel i Medvěd, takže nakonec jsem jel sám. Kupodivu jsem cestou nepotkával žádné zmatené řidiče důchodcovského věku nebo s pražskou poznávací značkou, takže cesta ubíhala pěkně od podvozku a kdybych se v Pardubicích, jakožto člověk města neznalý, nezařadil do špatného pruhu, mohl jsem ke klubu Ponorka, kde se akce konala, dorazit přesně ve stanovený začátek, tedy v 17 hodin. S menším zpožděním láduju do parkovacího automatu všechny kovové mince, které jsem našel. Zmrd schlastnul i drobáky, které vozím v autě do vozíků do supermarketů. Psal jsem to už v reportu na Pačesse. Ty automaty jsou zlo!! Nejenže mi nevim proč odmítá přijmout moji platební kartu (nemám sice bezkontaktní, ale na co je tam teda pak ten číselník určený na PIN?), ale je tak přibržděný, že jste vždycky o krok nebo dva napřed a všechno se pak musí znovu. Zase hledat v telefonu fotku SPZky auta, zadat SPZku, ťukat do posrání než se proťukáte ke konci času parkování, a protože jste pořád o ten jeden dva kroky napřed, tak se přeťukáte až nad 22:00 a ono to automaticky skočí do druhého dne a najednou vám to nabídne lístek na parkování na 1700hodin. Takže reset a znovu. SPZka, ťukat čas, platba kartou, karta zamítnuta. A znova. SPZ, ťukat čas, zkusit znovu platbu kartou, jestli se třeba automat neumoudřil, karta opět zamítnuta. Pokud při vás nestojí všichni svatí, jako včera nestáli při mně, ozve se z vašeho hrdla hlasité zachrčení ČURÁCI ZASRANÍ!! a poté slušná omluva dámě venčící pejska v nedaleké opodáli. Paní mě ujistila, že nejsem rozhodně první, kdo s tím bojuje a jen potvrzuje má slova, že parkovací automaty tohoto typu jsou zlo. Nakonec tedy tasím asi 150Kč a dokončuji vytoužené vytisknutí parkovacího lístku. A i tak to bylo málo a nenasytnému městu jsem zaplatil za oficiální parkování pouze do čtvrt na deset. Vytočenej jak klíště jdu na zahrádku klubové hospody a zdravím se s přáteli a pak si jdu pro Birella. K mému překvapení mi strašná obsluha podává kelímek s čerstvě natočeným lahodným, ale opravdu skvělým Birellem s příchutí grep. Konečně to někoho napadlo, přidat do nabídky nápojů ochucené nealkoholické pivo. Po limonádě totiž v žaludku kuňkaji žáby. Po Birellu nikoliv. Nemám nic proti flaškovému klasickému pitu, ale ten grepovej se prostě pije líp... A protože jsme v Ponorce, kde už dnes je zítra a včera bylo pozítří, posouvá se začátek akce o více jak hodinu. Nepamatuju, že by se tam někdy začalo načas. Ale mít pozvaných 7 kapel, a zpoždění hodinu a čtvrt ještě před začátkem... no nic moc teda... První kapela, která za míň než vlažného přijetí publika vylezla na pódium, byli DEWDROP, kteří měli úplně nového basáka, pro kterého bylo toto první vystoupení se skupinou. Dva zpěváci do nás hustili každý trochu jiný zpěv, nicméně si myslím, že by to nejspíš zvládl jeden sám. Ale aspoň se kapela něčím odlišuje od ostatních. Hudebně to matlali tak nějak všechno dohromady a výsledná směska gore, grindu, deathu a slamu zněla docela dobře. Zvuk se mi zdál nějakej divnej, paradoxně přímo u repráku vepředu lepší než kdekoliv jinde. Po Dewdropech si jdu pro dalšího Birella, ale ta ženská za barem, působila jako kdyby tam byla první den, přibržděná ty vole, nasraná že musí makat, si spletla pípu a natočila mi bezovou limču. Nevadilo mi to. Já jen, že až se rozkřikne, že v Ponorce je obsluha na hovno, nebude tam nikdo chodit, což je mi sice u prdele, ale všichni určitě vědí, o čem píšu. Druhá z obsluhujících dívek byla šikovnější, ale taky byla akční a s ničím se nesrala. No aspoň věděla kde co je. U stolu kde jsem seděl se známými, byl i jeden týpek v tričku kapely Dewdrop, který když přišel z koncertu, pronesl: "Tak jsem teď pařil na Dewdrop, mám na sobě jejich triko a nevěděl jsem že jsou to Dewdrop". Trapas... 


Druhou kapelou byla náhrada za odpadlíky AGGRESSIVE TYRANTS a ač by se mi to asi líbit nemělo, mě se to líbilo. Mělo to koule, mělo to Maxe Cavaleru, mělo to Jonathana Davise. Kdo zná a ví, tak tuší, že SAWDUST by se klidně mohli jmenovat SEPULKORN. Skoro u každýho songu jsem si říkal Kde já tuhle melodii kurva už slyšel? Připadalo mi to totiž jako podařený coverband. Hudebně a zvukově to bylo právě někde mezi Sepulturou z období alba Roots a mezi tím, co si představuji, že bylo na starých deskách kapely Korn. 


Na scéně se objevují ožralé fanynky a první na tanečním parketu rozlitá piva. Nastává ponorková nemoc, a tou myslím dlouhé prodlevy mezi jednotlivými kapelami. Když člověk čeká deset minut na další kapelu jako na Obscene Extreme festu, je to skvělý. Když čeká 20 minut, dá se to ještě přežít, když ale čeká půl hodiny, už to smrdí. A právě půlhodinové ponorkové minimu si vyžádalo i čekání na INPAIN, kteříšto se mi ale vůbec nelíbili. Měli ale veliký ohlas, takže to byla jen a jen moje chyba, že mi jejich muzika přišla divná. Řekl bych, že to bylo špatně zazpívané, ale jak mi můj dlouholetý přítel potvrdil, zpěvák zpívat opravdu umí. Navíc bubeník rozšlapal šlapku, takže se sháněla nová a přibylo tak další zdržení. 


Po chvíli se pokračovalo, ale my stejně radši šli do hospody, kde jsme byli svědky šarvátky mezi dvěma více či méně podnapilými osobami. Bystří security to ale rázně utnuli vynesením jednoho z aktérů. Aspoň tam jen tak nepostávali u vstupu a nedloubali se v nose, když už tam z nám neznámého důvodu byli najati na ochranu. Nevím před čím, asi před covidem. Prostě tam byli a jejich přítomnost, ač mi ničím nevadila, byla mi nepříjemná. Tito lidé si totiž svým securiťáctvím občas léčí mindráky a to pak aby se člověk bál si prdnout, aby nebyl umravněn, polámán či rozbit nabušeným upoceným mužem v uniformě. Nutno podotknout, že včerejší ochranka se do ničeho nesrala, takže možná by mi i to uprdnutí prošlo. Po Inpain na pódium vyhupsli a naskládali se severočeští ANIME TORMENT, které mám moc rád, narozdíl od mého kamaráda, který je teda ale vůbec nemusí. Vysvětlení je nasnadě.... On je totiž ještě víc jednoduchý než já a hudba Anime Torment je na něj moc složitá a technická. Vždycky jsem si myslel, že jsem primitiv jen já, ale teď vidím, že jsme v tom spolu. Zdravím svého kamaráda Sagvana!! Na Animáče se kotlilo osošest, přišlo mi, že na tom malém prostoru, který Ponorka nabízí, docela i nebezpečně, neboť někteří pivem posilnění, z posiloven vystajlovaní pařmeni dávali svá promile a svaly dost jasně najevo. Ale kromě odkulhávajících a ruce si držících maniaků jsem nezaznamenal žádný úraz a to je dobře. Mám k tomuhle místu respekt, neboť se mi tady taky před lety přihodila veselá historka z natáčení... A taky jsem nedávno zjistil, že zlomit si ruku v lokti je tak strašně jednoduché, takže to všechno vidím tak trochu z jiné perspektivy. Navíc člověk se po čtyřicítce už hojí podstatně pomaleji než před dvaceti lety. Anime Torment zahráli skvěle, skončili brzo a mě napadla jen jediná věc KURVA A TEĎ ZASE ČEKAT, NEŽ NALADÍ DALŠÍ KAPELA.... 



Kámoš se svojí půvabnou ženou (zdravím Martinu) to vzdávají a jedou domů za dětmi a psy. Já tomu dávám ještě šanci a plán je takový, že následující PANYCHIDA, pokud mě nezaujme prvními dvěma písničkami, také se odeberu domů. Lezla na mě totiž únava způsobená osmi hodinami spánku za poslední dva dny, důsledek nočních směn a pokročilého věku. Jenže když už jsem se po hodině (!!!!!!!!) čekání dočkal, tak mě Panychida upřímně posadila na prdel. Zvuk měl k dokonalosti sice daleko, ostatně jako i ostatní kapely (proč? Však v Ponorce byl zvuk vždycky na úrovni!), ale už od úvodního intra jsem byl velmi potěšen panychidí muzikou. Čekal jsem jakýsi pagan black folk, ale dostalo se mi svižného až střednětempého black/heavy metalu jak víno. Jejich poslední desku jsem před časem dvakrát poslechnul, ale nijak zvlášť mě nenadchla. Budu tomu muset dát ještě šanci.... Na klubové akci jsem nebyl od začátku kovidového šílenství a furt se mi zdálo, že v klubu není něco v pořádku. Až Panychida mi dala rozuzlení, proč tomu tak bylo. Na scéně se totiž poprvé objevil kouř, který dodal temnému klubu atmosféru. Taková blbost ty vole a jak to dokáže navodit ten správný šmak. Zpěvák rozdával úsměvy a nešetřil chválou Pardubic, kytaristi si mohli prsty o struny ostrouhat, bubeník tam někde vzadu do to řezal, zkrátka já myslím, že jednoznační vítězové pro tento festiválek. Je nutné zmínit i kotel, který byl opět v rámci možností na maximální úrovni.



Panychidi dohráli a moje únava byla tatam, takže jsem netrpělivě u dalšího, neschopnou blonckou natočeného Birella, čekal na kapelu EJAKULUJÍCÍ KOKOS, kterou jsem stejně jako Sawdus a Panychidu nikdy neviděl, ale narozdíl od Sawdust a Panychidy jsem se na ni těšil. A myslím, že jsem neprohloupil, když jsem na ně zůstal. Zpěvák byl šoumen jak cyp a ejakulující muzika proměnila maličký parket Ponorky v miniaturní Obscene Extreme. Lidi začali pařit jako šílení, vzduchem lítaly kalhotky, telefony, trička, piva, některé dívky (jedna) shazovaly svoje svršky, punková plynová maska a kožené obojky na krkách, stagedaving,  klouzající fans, praskaly ruce a nohy, proběhla spousta ostrých loktů a i na malou šarvátku v první řadě došlo, jak jest zachyceno ve videu dole... Tož kurva dobré to bylo. Fakt se mi to líbilo! 



Když dohráli, tak jsem si chtěl zajít do hospody pro posledního Birella, ale hospoda byla už zavřená. Když jsem se rozhodoval, jestli počkám ještě na poslední kapelu HYSTOS, tak se do hospody dobývali tekutinchtiví fanoušci, ale vylítla na ně ta ludra od pípy a začala tam na ně v brutálním bojovém postoji ječet jak nějaká vyfetlá fetka zkurvená. Na její obhajobu budiž to, že ti blbci, kteří se dobývali do hospody, měli otevřený výčep přímo v klubu dva metry od pódia, takže chápu, že v půl druhý ráno si obsluha už zaslouží svůj klid. Ano, bylo půl druhý, do další kapely minimálně další půlhodina, pak hrací čas kapely, pak hodina cesty domů. Do postele bych se dle propočtů dostal na čtvrtou ráno a to při mém spánkovém deficitu a pokročilém věku není na pořadu dne. Rozhodl jsem se tedy že to zabalím. Stejně jako i spousta jiných, kteří odcházeli hlavním vchodem. Jestli jen na cígo, nebo nadobro, to netuším. Hystos mi tedy prominou, snad tam nehráli pro pět lidí. Bohužel tohle je úděl poslední kapely v Ponorce. Naproti klubu probíhala nějaká posraná diskotéka, okolní silnice terorizoval vytuněný kokot v Golfu svojí demencí, až gumy hvízdaly. Lidi kurva co to s váma je?  Hodnocení na závěr? Nevím. Nebylo to perfektní (zvuk, zpoždění, nepříjemná obsluha,...) ale buďme rádi, že nás vláda vymrdanců v čele s nejvymrdanějšími (Vojtěch - Babiš) vůbec nechala užít si pořádnou muziku.

 

Pro pár dalších nekvalitních fotek klikněte sem.