UNITED IN BRUTALITY 2024

Všechny rasistické a politické urážky, narážky a podobné zhovadilosti v tomto reportu jsou myšleny ze srandy a pokud se někoho dotknou, tak je vůl. Jsou to jenom slova...

První festivalový den pro mě tradičně začal už v noci. Tentokrát se mi nezdálo, že jsem někomu řezal hlavu, ani jsem žádnému štěněti nevypíchl oko "omylem". Tentokrát se mi nezdálo nic, ale o svá práva se přihlásil až po čárku naplněný močový měchýř. V tu nejnemožnější vy-PÍ-čenou hodinu, tedy ve 3:14h. Samozřejmě člověk pak už nezabere, když ví, že ho čeká skvělý festival. Počkal jsem tedy do světla a pak se doprozevloval do odjezdu. Tentokrát pouze s Amorfisem. Cestou jsme se stavili na oběd a hned jak jsme za dvě hodiny dorazili do Bajtlichu, kde se festík konal, jsme ho začali splachovat jedenáctkou od Březňáka, oproti některým jiným festům, ještě stále za rozumnou cenu 50 korun českých. Pro tento víkend byly všechny tekutiny po padesáti korunách. Rychle jsme nakoupili vstupenky na jarní Nice To Eat You Festival za směšných 1200Kč. Během chvíle byla první edice sta lístků vyprodaná. Strašně zamrzel fakt, že přijelo málo lidí. Bez návštěvníků to nejde dělat. Nedivím se pořadatelům, že pár hodin po festivalu vyšli s prohlášením, že United In Brutality už příště nebude. Pro mě dvojnásobná škoda, protože zmizel festival, kde mohl hrát blackmetal. Sice mám ohlášené Tsatthoggua na Nice To Eat You, ale stát se do té doby může ledacos a případná jiná blacková náhrada na tento festival nehrozí. A přitom tak komorní atmosféra, dalo by se říci až rodinná (dle počtu lidí). Tenhle festival mi bude chybět. 

Ale pojďme se stručně ohlédnout za právě skončivším, třetím, posledním Junajtydinbrutalitem. První kapela, mě známá, OKULT zahrála parádní blackdeath. Trochu mi do jejich satanistické image neseděl basák s trikem Malibu bo co to měl na sobě. Shodli jsme se, že jsou hodně dobří. Chvíli jsem v tom slyšel Deicide. Dobrá práce Okulte!! 

Tou dobou se dozvídáme, že náhrada za slovenské Infer se nedostaví, stejně jako Mater Monstifera, a že program skončí ve 23 hodin. Když se daří, tak se daří, žejo. Je třeba zmínit, že v chatě se mnou přebýval ještě Jirka Karel Tarantulák Pavouk Spajdrmen a SODík. Dále na festivalu byli přítomni Éda Kemlink, Antonín Bejval... Teda Malej Jára a Velkej Jára. A ještě nějací známí z různých festů. Opravdu rodinná atmosféra. Druhá kapela, která zahrála na prknech co do budoucna neznamenají United ani Brutality, byla MILLIGAN. Již jsem měl tu čest je vidět párkrát a řekl bych, že se zlepšují. Ale prosím vás, berte moje slova s rezervou. Né že někdo vytroubí do světa, že si doma pouštím Milligan když napouštím manželku. Zas tak moc se nezlepšili. Jen jsem tím chtěl říct, že se mi líbili. Dobrá práce Mylygene!!

Zatímco ještě hraje Milligan, za pódiem se rozcvičuje banda nasraných myslivců v kloboucích s péry vztyčenými proklatě pevně, vousy načesanými, xichty počmáranými. Samozřejmě se jednalo o kapelu VARULV, kterou jsem od začátku bral jako osobního headlinera. Všichni pekelní myslivci od Vídně po Salzburg při mě stáli, protože jakmile hrábli Varulv do strun, pedálů a hlasivek, nad hlavou se nám všem rozblikal zelený neonový nápis "Ou máj gád vot t fak". Oni zahráli tak výborně kurva!! Takhle černej rokenrol jsem dlouho neslyšel. A neviděl. Myslivecké vestičky měli našňořené, klobouky načechrané, péra, pravda nevypadala čerstvě, a do toho drtili primitivní melodický blekmetál. Moje černé srdíčko vystříklo dávku krvavých spermií do komory a chlopeň (ta pravá samozřejmě jak jinak) poslala krvavý výstřik do mých uší. Všichni kdo tam v tu chvíli byli, tak vypadali šťastně, nadšeně a blaženě. Moje nadšení nenacházelo mezí. Co na tom, že mám plnej močák, až mi chcanky prosakují do břicha? Tohle si nemůžu nechat ujít. Slyšel jsem v tom všechno podstatný. Starej Gorgoroth, Walknut, Elvise Presleyho... Okamžitě po skončení je jdu otravovat, že chci jejich CD a LP. LP s sebou nemají, ale dali mi odkaz na vydávající firmu, která jak se ukázalo později už má LP vyprodané. Kupuju teda jen dvě CDčka. Stejně tak Amorfis, kterej bere i triko a i SODík si pořídil triko. Nejlepší na tom tričku je, že není vůbec jasné, co je to za kapelu, neboť jakési kostěné písmeno a krysí logo nebo co to je, opravdu můžete vzít do divadla nebo kostela a nikdo vás nemůže nařknout z ničeho. Varulv se pro mě stali nejlepší kapelou festu. Dobrá práce Varulfe!

Nákup u Varulv neprobíhal lehce. Já na ně německo česko anglicky, oni na mě polsko anglicky. Nakonec jsme skončili u google translatoru. Myslím ale že mému  "Fuck Englis, Fuck Deutsch, Fuck Euro" rozuměli celkem dobře. No a aby toho nebylo náhodou málo, nějaký klučina u jejich auta zkolaboval na hypoglykémii. Když se pak fotíme s kapelou, smějou se mému foťáku, stařičkému digitálu kapesního typu, značky Kodak, a také nemohou rozdýchat velikost mého telefonu. Na oplátku se jich ptáme, proč nemaji v merchandise i myslivecké klobouky. Jazyková bariéra způsobila to, že jsem vůbec nerozuměl tomu, co nám na to odpověděli. Odnáším si CDčka do chaty a zastavuju se u prodejního stolu Naurrakar. Bohužel nemají nic, co bych potřeboval a dokonce ani to, co by potřebovali oni sami. Mám na mysli fyzický nosič výborného nového EP na jiném formátu než na kazetě, neboť kazetu bych si mohl pouštět maximálně tak z balkonu. Chápu že vydat takovou blbost jakou Naurrakar je, pro 99,9% populace euromuslimského kontinetu, na LP, je jako vsadit si na svoje koleno a pak si ho prostřelit brokovnicí. Ale když oni jsou tak dobří!! Zjistili, že jsem TA růžová veverka a požádali mě o foto, prý na profil. Tak snad si to rozmysleli a nebo ztratili telefon nebo prostě jen tu fotku rovnou smazali, bo su ošklivy a pořad červeny a tlusty a ružovy veverčak. Radši jsem si strčil prst do nosu při focení, aby (ne)bylo vidět jaký jsem vidlák. A pamatujte: "Praha je jen místo!!" Nikdo ji nemá rád. Když jdu na další kapelu, ASPERATUS, chci stáhnout Járu o cígo: "Dej mi cígo vole." "Nemám. Musím pro ně do auta." Slyšela to zrzavá holčina stojící kousek od nás, vyndala krabičku, rozbalila ji a nabídla mi. Tímto bych jí chtěl poděkovat, že podanou pomocnou cigaretou odvrátila můj plicní šok. Velkej Jára má nové brýle!! Teprve si na ně zvyká, ale slušeji mu. Vypadá v nich tak nějak seriozně a ne jako seschlý nevrlý dědek od sousedů. Asperatus hrají deathetal. A hrají ho dobře. Ale po Varulv, takže pro mě tak trochu sešup dolů. Jenže můj názor se nemusí nutně shodovat s názory ostatních lidí. Mějte to na prosím na paměti při čtení těch mých výplodů tady na blogu. Dobrá práce Asperátusi!!

Na scéně se rozbřinkávají NAURRAKAR a když je vše připraveno, pronese zpěvák znepokojivou větu: "Za tři minuty přijdem a ať je tady plno čmoudu." Cukaly mi koutky úst, protože v našich hlavách jsme slyšeli Ať je tady plno čmoudů. A to si přeje jen pan Vít Rakušan, toho času strašnej čurák. Hoši od Naurrakaří řeky z Prahy,  co je jenom místo, který nemá nikdo rád, zase předvedli, zač je toho Černobyl. Stále se ale nemůžu zbavit dojmu, že jejich čmoud by měl mít výhradně zelenou radioaktivní barvu.  Barevná světla při jejich vystoupení dělají z bílého čmoudu čmoud zbarvený často dorůžova, což mi přijde trochu gay a není to vůbec to pravé naurrakarské. Vyřešil by to Trinoxin z filmové série Return Of The Living Dead, který sice není úplně zelený, ale je zlověstně hustý a na starých videokazetách vypadal zeleně. To by byla jiná sranda. Bysme se nadejchali té zelené sračky a pak si všichni navzájem vykousali díry do lebek. A pak bysme vzali útokem Prahu, ale tam bysme pochcípali hlady, protože po trinoxinu se žerou jenom mozky. Ale to už zase fantazíruju nad touto mojí oblíbenou filmovou sérií a to sem nepatří. Toto je seriózní blog se seriózními reporty a recenzemi. Kluky, kteří Naurrakar neznali, jsem upozorňoval, že oni jsou peklo a že TOTO bude dobré, mi pak s čmoudem v očích říkali, že TOTO bylo opravdu dobré. A zároveň pro mě druhá nejlepší kapela festu. Dobrá práce Naurakare!!

Než se vrhneme na další kapelu, mám poznamenané, že mám do reportu propašovat odkaz na Levné vaření a Jdeme srát. Levné vaření doporučuji díly, ve kterých je hlavní surovinou gothajl. Ale to jsou skoro všechny.

Následující kapela SABIENDAS měla na kytaře starou rašpli s účesem alá dlouhosrstý pudlík. Ale ona to valila jako cyp dámy a pánové. A vůbec ten jejich deathmetal je přesně ten, co chci slyšet. Občas teda. Žádnej Dájyng Fýtus ani Kenybl Korps, ale Sabiendas. Dobrá práce Sabyjendasy!!

Další černotou zasmrádlá kapela byli BOHEMYST. První tři songy (nebo dva??) mě vyloženě sraly. Ale od čtvrté písně to bylo výborné. Nevim proč mi to tak přišlo. Možná ty první tři písničky byly na můj vkus moc progresivní a já jsem člověk rozumu mdlého, složitou hudbu nechápající. Každopádně od čtvrtého songu Dobrá práce Bohemyste!!

A jdeme do finále prvního dne, o které se postarali pardálové INGROWING. Samozřejmě že svojí hudbou si namazali ostatní kapely na chleba a rozdrtili všechno a všechny, ale tak zase oni hraji poctivý grindcore a všichni víme co je to za hudbu. Tak poctivě ho hráli, že i do kotle jsme se SODíkem zaběhli rozproudit krev v našich stárnoucích tělech. Trochu jsme si zapařili, poposlouchali, kvitovali jak jim to šlape a byl konec. Dobrá práce Ingrovyngu!!

A zaplať čmoudům, že se na to poslední dvě kapely vysraly. Počet vypitých piv s množstvím (ne)naspaného času se projevil na utuchající aktivitě našich tučných muskulatur, takže jsme byli rádi, když jsme naše cholesterolem a cukrovkou a alkoholismem a dnou a vysokým tlakem prolezlá těla flákli na postele a usli spánkem spravedlivých. Dobrá práce páteční programe Junajtydynbrutalityfestu!!

Sobotní ráno tradičně patří Amorfisovi, který ani nestačil vystřízlivět a už od osmi hodin hrne hrnek za hrnkem. Ten zase bude vypadat... My ostatní projdeme rutinou sobotního rána. Za přítomnosti WC, sprchy, utopenců, kávy, léků, atd. SODík se svěřil, že na podzim absolvuje degustační menu zážitkového charakteru v luxusní restauraci a uvažuje, že si vezme tričko Varulv. Reaguji větou hodnou filosofa: "Čím méně, tím více." No a pak se to stalo. Malej Jára nás všechny poučil, jak se to má dělat, když nás seznámil s přelomovým objevem. Přátelé a kamarádi, nyní nastává pasáž, kterou když jsem psal, tak jsem se upřímně bavil. Je ovšem třeba, abyste četli pozorně, soustředili se a zapojili trochu fantazii a představivost. Malej Jára nás uzemnil větou: "Když se učíš a žvejkáš při tom žvejkaču a pak při zkoušení u tabule taky žvejkáš, tak si pamatuješ co ses učil." Teď by mohlo nastat několik situací:

1. Jako v dobách století minulých, bych s chladným pokrfejsem zavolal Žána Čmouda, který by přinesl dřevěnou krabičku vykládanou sametem a v ní bílou rukavici. Opatrně bych krabičku otevřel, vzal rukavici do ruky a vlepil bych Járovi rukavifacku. Nějak takhle...

2. Pod Járou se rozevřela zem, objevil se růžový čert, napíchnul Járu na vidle a jebnul s ním do pekelného kotle.

3.  Celá Chřibská propukla v hurónský smích zhudebněný Michalem Davidem.

4. Svět kolem se zastavil. Ptáci přestali mávat křídlama a popadali na zem. Naprosté ticho a vákuum. Mě tiká tvář pod okem. Je slyšet jak pod oknem nejistě cvrká cvrček. Z dáli zaznívá zvuk cirkulárky...a Járovo "Kluci co je vám? Nechte toho. Já se bojím" zatímco my máme pěnu u huby a jednomu po druhém nám z té přelomové myšlenky explodují hlavy. Naše mozky to prostě nedokázaly vstřebat.

5. Pátá situace je ta, která opravdu nastala - nastalo hrobové ticho. Všechno kolem se zastavilo. Skelnýma očima nehybně civím na Járu, SODík pomalu rozvážně prstem posunul brýle ze špičky nosu ke kořenu (stále se bavíme o nosu), Pavouk vykoukl zpoza dveří s rozcuchanou hlavou, bezzubou hubou, přidržuje se futer čtyrapůlprstovou rukou, Amorfis něco mumlá v rohu do kouta. Civíme na něj jakože "Ty vole kdes to slyšel?" "Ty píčo co to bliješ?" Místo toho prolomím hrobové ticho větou: "Eště jednou řekneš takovou píčovinu, tak máš zákaz všeho." Pavouk se probral z kómatu vzniklým  restartováním šedé kůry mozkové a vyštěkl: "Tý vole! Kde já moh bejt kdybych tohle věděl za totáče?!" Všichni z toho máme prdel. Kromě malýho Járy...

Postupně se doprokecáváme na první kapelu, kterou jsou M.O.R.. Jejich píseň "Metoda otvírání rakví" nám bude v hlavě znít ještě dlouho. Kecám. Hned s dalším songem jsem ji zapomněl. Ale byla fakt parádní. Basák vypadal jako pan hokejista Voráček. Jejich uštěkaný devadesátkový thrashcore ne nepodobný starému Kryptoru (Já to tam slyšel!!), nás bavil. Dobrá práce More!! Né po kóm deš gádžo bješ makat more....

CRYPTIC REMAINS, maďarská banda se dvouma kytarama, třema zpěvama, basou se sedmi strunama, bubeníkem se sluchátkama a hlavním zpěvákem s metrákem svalové hmoty, zahrála hutný deathmetal. Měli na můj vkus zbytečně dlouhé songy. Ale i tak Dobrá práce Kryptykurýmejnsy!! Při této kapele vznikla fotka nazvaná "Kluci v akci". Zleva: Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Zilvar z chudobince, Éda Kemling.

Amorfis v první lajně vydatně imaginárně vypomáhal kytarou, basou i bicími. Také si fotil boty zpěvákovy, ale fotku prej už smazal. Jojo, když je člověk na kaši, fotí ledacos... Potom vylil jedné holce pivo do Steelky a odvrávoral pryč.

Další kapelou byli jako špinaví Taliáni vypadající němečtí GRAVEHAMMER. Hrubě to tam rozčísli svým deathmetalem. Nevím o čem zpívali, ale cítil jsem v tom satanismus, kterému přispívala i image špinvaců. Dobrá práce Grejvhemre!! 

A jedeme z kopce vážení! Další byli RADIATION hrající metalický speed thrash. Pro 40 lidí? Kurva!! Dobrá práce Radyjejšne!!

NECROBLASPHEMY mě zaujali svým krásným jménem. Myslel jsem, že budou hrát nějakou krvavou kozí prasečinu ve stylu Archgoat, ale mrskali bum čvacht deathmetal. Dobrá práce Nekroblasfeme!!

Pak to znovu rozsekl malej Jára hláškou, že si chce koupit žvýkačku, aby si prej pamatoval Assassin. Svět jde do sraček...

NAHUM - najednou kde se vzali, tu se vzali, lidi!! Hezky se zaplnil stan. A ještě jedna dobrá zpráva tou dobou, Fiala ve volbách dostal přes piču a snad už definitivně půjde do hoven, kam patří s celou svojí zkurvenou bandou zoufalců z pětikoalice. Nahum se nám líbili, takže Dobrá práce Nahume!!

ANASARCA - ti byli supr jak cyp. Dokonce do té doby nezvěstný Amorfis na ně přivrávoral. Dobrá práce Anasarko!!

A po Anál sakra zahráli Helloween. Bohužel jen z CD ale bylo to i tak boží. Píseň Ride the sky patří ke klenotům metalové hudby. Nikomu se moc nechtělo ven, chtěli si užít písničku. Anebo možná spíš teplo stanu. Venku totiž na Bajtlich padla zima jak Fialova zkorumpovaná vlastizrádná vláda.

Poté zahráli ASSASSIN, což byla legenda trešového pidlikání. Na pohled bylo plno, ale i tak spousta volného místa pro ty, kteří nepřišli. Ale dobrá práce Asasyne!!

Amorfis má vypito na pětiletku a plán plní na 127%. A hledá telefon. Pavouk neohroženě hlídá setlisty a každému, kdo se k němu přiblíží, utrhne koule i s kouskem prdele.

EMBRIONAL - Výborné to bylo!! Amorfis je provrávoral. Sotva mu k tomu stačil celý stan když odcházel hledat telefon. Dobrá práce Embyjonale!!

Poslední kapelou která zahrála poslední hrací den na posledním United In Brutality byli Bolt Thrower revival, neboli SPEARHEAD. První píseň, pomalá ve valivém tempu se mi hodně líbila. Užil jsem si ji úplně vepředu. Pak jsem se přesunul dozadu a nějak mě to přestalo bavit. A rozbolela mě záda a nohy a byla najednou zima i mě, kterému většinou zima nebývá. Tak jsem to zabalil. O tom, že podzim vystrkuje růžky a ukazuje zač je toho léto, svědčí i to, že venku nikdo nebyl. Anebo to svědčí spíš o tom, že všichni chtěli vidět Spearhead. Dobrá práce Spírhede!! 

Noc byla opravdu chladná, měsíc svítil jak čerstvě oholená píča a v tu chvíli si člověk začne uvědomovat, jak rychle to všechno zase uteklo. Léto v hajzlu, festivaly v píče, spoře oděné dívky nikde, jen ten fialovej hnus to tu bude ještě rok kurvit. Měl jsem v plánu příští rok vynechat jeden festival a rozhodl jsem se, že to bude Death Coffee Party. Bohužel vynechám dva. United In Brutality končí. Byl jsem na všech třech ročnících a byl to pro mě nejlepší festival. Bude mi chybět tento způsob zakončení léta.

Pro pár nicneříkajících fotek klikni sem.

MetalGate CZECH DEATH FEST 2019

Původně měl tento report být psaný něžně a hezky homoušsky, byl by to tady samý růžový králíček a jahůdky, a podobné hebké věci. Ale pak mě můj věrný severský přítel na kolenou prosil, škemral a nabízel mi úplatky, abych tenhle report napsal formou +18, takže by to tu byla samá kunda a chlupatý pavouci a slizký žáby. Protože jsem ale ještě tak nějak trochu znaven po proběhlém víkendu, rozhodl jsem se tenhle report odfláknout pár řádky ve stylu od růžových králíčků až po kundy a hovna... Do hotelu jsme přijeli ve čtvrtek v 11 hodin a než přijela paní hoteliérová aby nám dala klíče od apartmánu, vycucli jsme každej tři pivka. Venku foukalo, bylo pod mrakem a celkem kosa na to jak bylo posledních několik dní vedro... 

Po zabydlení se chvíli čekalo na kámoše a když jsme byli kompletní, mohli jsme zajít na bus (přece kurva nebudeme chodit pěšky, nejsme už mladíci a kmetství je za dveřmi). Po příchodu do areálu a povinném opáskování oranžovými vstupenkami jsme zamířili k výčepu ochutnat letošní festivalovej speciál. Hned po prvním napití mě to koplo jako svině. Ty vole to byl zase kentus. Ale nakonec jsme se prochlastali skrzevá ty chcanky, které byly občas teplé, až do docela slušné opice. Nikdo z nás ale neblil, nic jsme nezničili, migranty jsme neuráželi. 

ČTVRTEK

Na to jaká byla kosa po příjezdu, tak hned v areálu se nám zdálo, že je zase vedro. Možná za to mohla kapela PURNAMA a jejich ohňostroje a jiný píčoviny, které považovali za nezbytné nám předvést. Všechny ty serepetičky oscilovaly na pomezí železných hutí a růžových plyšových králíčků pro buzny. Hudba ale byla výborná. O tom žádná. Jen to divadýlko mohli nechat doma. Hlavně pak bojovníka s meči alá Manowar, ze kterého sálalo teplo po celém Broďáku. Stejně jako z prskavek, uplné zbytečnosti. Však jestli chci šokovat nějakým ohníčkem, odbouchnu granát, rozmlátím kytary o bicí a jdu se ožrat, ne? 

NEUROTIC MACHINERY jsme si vychutnávali s pivem u tlamy, které jsme si rozhodně nevychutnávali. Ale jak jsem psal, později to bylo lepší. Pak naběhli ISACAARUM. To bylo keců, že na to už serou. To bylo keců, že vloni na Obscenu hrajou speciální show. To bylo kurva keců vole!! Ale tady pozor. Isacaarum zahráli snad nejlíp, co jsem je viděl za všechny ty roky. Překvapila mě přítomnost Vlakina v sestavě, ale možná jen proto, že nesleduju novinky. Každopádně comeback výborný. 

Po Izakárech jsem šel omrknout distra, ale byla to bída. Jaktože tam nebyl Poláček? Tohle byl snad první festvial, ze kterýho jsem si nepřivezl žádnou desku nebo CDčko. Škoda. Pivo bylo stále nic moc, ale i tak jsme tam sázeli jedno za druhým. GODLESS TRUTH byl dle našeho progresivně založeného kamaráda vrchol dne. Pro nás to bylo utrpení. 

To se ale nedá říct o první kapele na malém pódiu, SPASM. Dámy a pánové, růžoví plyšáčci… tohle byla extramrdavá třída! Tohle by se mělo hrát v tanečních na věnečku, aby pak děvčata přišla o ten svůj věneček. Brutální zvuk, krutopřísný vokál a do toho drumnbas jak cyp. Tahle kapela nikdy nezklame. Dokonce se i dva fotrové od rodiny z našich řad zapojili do paření, vpluli do kotle a světe div se, tentokrát to neodnesly žádné brýle!

Naopak TORTHARRY to byla taková ta klasika, která už ničím asi nepřekvapí. Všechno skvěle odehrané, zmáknuté na jedničku, ale nikdo mi nevymluví, že nejlíp zahráli na loňském obscínu, kde to byla naprostá řežba. Nutno podotknout, že nazvučení téměř všech kapel zasluhuje absolutorium, neboť zvuk byl na obouch pódiích excelentní. PANZERFAUST jsem ocenil hlavně já, neboť mám takové kraviny rád a až na počáteční technické problémy s mikrofonem to bylo do chlupatý růžový píči uplně boží. I když označení "boží" v souvislosti s blackmetalem není zrovna na místě.

Stejně tak u další kapely, která mě rozsekala, a tou byli UADA. Oni hráli totální sračku, ale tak skvělou sračku jsem už hodně dlouho neslyšel. Byl jsem nadšen. 

Mnohem méně jsem byl nadšen, když jsem zjistil, že lemtání jednoho piva za zdruhým mělo za následek to, že jsem ztratil kelímek, jehož design se mi mimochodem moc nelíbil. Vím že jsem ho vyklepal někde na WC. Ten kelímek teda. Když jsem tam po chvíli přišel a zahalekal na celé WC zda snad nějaký dobrák ten můj kelímek nenašel, odpovědí mi bylo pouze prdění a zvuk chcanek dopadajících do mušlí. Žádné z těch ožralých umaštěných hovad se neobtěžovalo reagovat jinak. Když jsem tu zmínil WC, je třeba podotknout, že od loňska doznaly jistých změn. Zatímco vloni to byl komunismus, to je žlábek na chcaní a hnusný hajzly, letos to byl kapitalismus v podobě krásných nových mušlí, hajzlíků, dlažby, umývadel, a hlavně fungoval i pravidelný servis doplňování toaletního papíru a tekutého mýdla, vytírání podlahy. Veliká deviza tohoto festivalu!! I tak se ale našla taková hovada, která dokázala nasrat vedle mísy na zem a pak ještě rozlámat poklop i prknýnko. A pak mi ještě hanebně odcizit kelímek, který se mi nelíbil. Zdechněte vy hovada!! Z ARALLU jsem měl trochu strach. Před lety jsem si koupil za 7Kč jejich CD ve výprodeji a pak jsem i těch sedmi korun litoval. Takže jsem k nim přistupoval dost skepticky. Nakonec to nebylo vůbec špatné. Nejspíš to bylo díky křišťálově čistému zvuku. Pan zvukař se letos opravdu činil. První headliner festivalu VADER přijeli, zahráli, odjeli. Žádný překvápko se nekonalo, prostě Vader. Buďto je máš rád, nebo jsou ti u prdele. Opět skvěle nazvučeno. Poslední kapelou kterou jsme ve čtvrtek shlédli, byla AWRISIS. Pro mě to byla strašná mrdka. Kámoš prej že to bylo super. Ani hovno. Sračka to byla. Minimálně taková sračka jako tenhle report. 

PÁTEK

Páteční dýchánek jsme zahájili kapelou MADAFAKA, která zaujala snad jen růžovou kytarou jejich kytaráka. Byla růžovější než ten nejrůžovější plyšáček s chundelatejma ouškama ovázanýma mašličkou. Deathcore není náš šálek hnusného festivalového piva, a tak jsme kapelu tak nějak odbyli v pivním stanu. Beztak bylo vedro jako kráva. Jako růžová kráva. Taková ta co dojí jahodový jogurt. První páteční kapela, na kterou jsme se všichni těšili byli VAR a dědkové opět nezklamali. Jejich alkotreš prostě funguje. Charismatický zpěvák dokáže rozpohybovat i plyšovou mrtvolku v plyšové rakvičce. Možná mohl zkusit rozpohybovat i nějakou tu zasranou vílu meteoroložku, a teď nemám na mysli krávu Honsovou z českého hydrometeorologického ústavu, ale nějakou nadpřirozenou bytost, aby poslala trochu mraků, které by nás ochránili před žhnoucím sluncem, jež nám starým páprdům působilo srdeční zástavy a opruzeniny v rozkroku. Vedro ty vole jako kráva. Při Varech jsme se tedy smažili ve vlastní šťávě. 

Po vratislavickém alkoholickém rachotu jsme shlédli PIKODEATH, což je českoněmecká šikovná banda, se kterou jsem už měl tu čest na jiné akci, kde se mi líbili víc. Rozhodně více se mi líbili kratke zobaki z Ostravi, kapela NAHUM. To mě velmi mile překvapilo. V tu dobu jsme si našli šikovné místečko ve stínu na lavičce. Bohužel pro mě, jsem si sedl vedle ožralého individua, které na mě vylilo celé pivo. Dík vole. Pak jsem šel vyzkoušet, jak se serou růžová plyšová hovna na nových hajzlících a když jsem si sednul a začal uvolňovat řitní svěrač, z vedlejší kabinky pod zástěnou mi na pravou nohu nějaký vůl vylil pivo. Dík vole. Takže jsem byl zmáčený od piva, smrděl jsem jak plyšové pivní hovno, lezli po mě černí chlupatí pavouci a na hlavě mi přistála hnusná slizká žába. Začalo nám škrundat v našich léty vykrmovaných pajšlech, ale pajšly si na svůj gáblík musely počkat, protože šamponové zabijáky jsme si nemohli nechat ujít. SHAMPOON KILLER. Tahle all-star banda mě ničím neuráží, rád si ji poslechnu, ale přiznám se bez mučení obrovskou tarantulí, nemám od nich doma jedinou nahrávku. V hospodě mimo areál jsme si dali výtečnou večeři, někteří z nás nealkoholické nápoje. Po návratu do areálu mě napadla spásná myšlenka. Když je to pivo tam tak hnusný, co kdybychom si dali jablečného cidera od Kingswoodu? Zatímco moji milí plyšoví přátelé pivo v areálu Primátor jedenáctistupňové byla blitka druhé kategorie s osmi chlupatýma nohama, Kingswood ve vedlejším stánku byl absolutně plyšový, na rozdíl od piva to bylo chlazené, s ledem. Výtečná záležitost a po prochlastném čtvrtku parádní změna. Mému příteli ze severního výběžku se podařil husarský kousek, a to když své dceři, která se ho v konverzační aplikaci v telefonu ptala, jak se má a jaký to tam je, v domění že kámoš píše svému jinému kámošovi, odpověděl své dceři, že ke štěstí mu chybí už jen ňáká kunda. Ale to jen tak na okraj. Na pořadu dne byli FLESHLESS. Jejich kytarista odehrál set 10 dní po operaci ruky. Bohužel kapela měla strašnej, ale opravdu příšernej zvuk, zapřičiněný technickými problémy. Prostě se to nepovedlo. Ovšem pak nastalo opravdový peklo. Ze země přitepleného jazyka k nám dorazili BENIGHTED a bylo to prostě perfektní. Nejlepší kapela festivalu, s nejlepším zvukem, tomu se nedalo absolutně nic vytknout. Místo Invidiosus vystoupila nějaká kapela, která se představila jako OKULT (nebo OCCULT??). Ať tak nebo tak, strávili jsme je odpočinkem na molu, protože se nám to nelíbilo a pro mě osobně to byla asi nejhorší kapela z festu. Ale měli tam hromadu příznivců takže to asi bylo v pořádku. Druhý headliner, původně z Jeruzaléma, potom z Holandska a nakonec z Německa MELECHESH jsem už jednou viděl ve zkurveným klubu Futurum v Praze, kde měli příšernej zvuk a vůbec se mi to nelíbilo takže to podle všeho měla bejt pro mě mrdka, ale nakonec to nebylo vůbec zlé. Je mi jasný, že ortodoxní deathers splakali nad vejdělkem ale to je jen jejich problém. Nemají být omezení. Další kapela byla označována v promomateriálech jako middle east extreme metal. No možná stačilo napsat, že NERVECELL hrají death a bylo by vyřešeno. 

Zahráli docela dobře, ale průser pro ně byl, že hráli před dalším headlinerem MARDUK, kteréžto považuji za další vrchol festivalu, neboť takovou řežbu jsem už dlouho neviděl. Kam se na to serou všichni růžoví plyšový pavouci a všichni černí slizcí králíci. Marduk předvedli jak se to dělá. Pecka! A zvuk opět na úrovni dokonalosti. Po Marducích to mrdáme do ucha a mizíme. Cestou na hotel se blýská. Patrně na lepší časy. Déšť nás ale neschladil. Zatím...

SOBOTA

V sobotu jsem si vymodlil, že se půjdeme podívat na NOCTURNAL PESTILENCE. Klukům jsem nakecal, že jsou výborní a že mají skvělou zpěvačku. A jaký to bylo? Bylo to výborné a měli skvělou zpěvačku. Ale opravdu skvělou. Alena by patrně položila svůj prsatý život na pódiu kdyby to bylo nutné. Přechody mezi řvaním, blitím a čistými zpěvy dávala s lehkostí čerstvě ochundelatělého růžového králíčka, klávesačka točila hlavou za svým nástrojem, který nebyl ale moc slyšet, že se jí v jednu chvíli hlava odtrhla z krku a kutálela se broďákem až do Kostelce. Bicmen přesnej jak hodinky ze Švýcarska, a ta hudba.... Viděl jsem je před čtrnácti dny v Pardubících, kam nepřišli téměř žádní fanoušci. V sobotu v poledne v největší výhni se jich ale sešlo dost a určitě nelitovali. Výborné!

Fekální vůz zapřažený za traktor jezdil sem a tam a cucal sračky a chcanky vysrané a vychcané metalisty za posledních několik desítek hodin. Patrně proto, aby se neopakovala podobná záležitost jako vloni, kdy se to všechno ucpalo a slizké hnusné žáby si z močůvky a hoven udělali skluzavku, po které jezdili od sprch až do rybníku. Letos nás od podobného zvěrstva zachránil právě onen fekální vůz. Pivo v tu dobu bylo stále hnusné, nicméně jsme ho do sebe zase lili. Kapelu DUSTBORN jsme proseděli, prochlastali, proposlouchali ve stínu na lavičce. Stejně se mi to moc nelíbilo, takže proč se pálit v tom pekle, který na broďáku panovalo. CRANIOTOMY a jejich těžkotonážní slum kvičící pig death brutal total metal jsem si ale ujít nenechal a své čůrky potu, stékající z hlavy po zádech, jsem skrz prdel pouštěl pěkně po nohách až do sandálů. SHADE EMPIRE mě nebavilo, takže jsem zašel na výborný jablečný cider od Kingswoodu, který mi zpříjemnil to hnusné vedro kolem. 

V tom samém jsem pokračoval i při  DARK ANGELS. Také mě to nebavilo a stín ve společnosti jablečného cideru od Kingswoodu, to prostě nemělo chybu. V doprovodném programu, kterým prováděla Renhule alias Renáta Valešová nás rozesmála jedna její hláška: "Kdyby Ježíš neslezl z kříže, nebyly by takový problémy." Tato hláška byla zahlášena samozřejmě v souvislosti se sponzorskou firmou HAŠPL - spojovací materiály a bylo to při soutěži v zatloukání hřebíků špičatou stranou kladiva. On totiž, kdyby byl Ježíš přibit hřebíky od Hašpla, tak by z toho kříže určitě slézt nedokázal. Také se mi líbilo, jak si Renátka k sobě svolávala případné soutěžící. Nikomu se tam moc v tom vedru nechtělo tak na ně zaječela "tak poďte vy čůráci", načež se dav lidí přihnal. A když soutěž ukončovala, hlaholila "děkuji, jste miláčci, a taky čůráci". Moc sympatická holka. Když už jsem u těch čuráků, tak jednoho čuráka vypustila z úst i další sympatická žena, která zmoženě seděla na zábradlí a na své později přišlivší kámoše spustila "vy čůráci kuli vám sem přišla o nejlepší kapelu táhnete se jako smradi". Rozkošné když krásné dívky používají takovéto výrazy. O kapele SSOGE jsem si nikdy nemyslel nic pozitivního a tak hodnocení jejich setu, který jsme strávili ve stínu sedící na želvách, přenechám zasvěcenějším. Opět jsme vyrazili do hospody na večeři, popíjeli dobré pivo, dali si super žranici kterou nám záviděli všechny růžové králičice v okolí dvaceti kilometrů. Zpět do areálu jsme vyrazili na dalšího headlinera, kterým byli ROTTEN SOUND. Jako vždy byli výborní. Jo fakt nám se tahle muzika prostě líbí. No a co do psí kundy?! 

V tu dobu se začíná nebezpečně smrákat. Ale co podstatné, v tu dobu mi můj dementní zablokovaný organismus dovolil poprvé vychcat se do mušle za přítomnosti jiných lidí kolem. Bylo to třetí den festivalu v 18:55 hodin. Do té doby jsem musel chodit do kabinky. Jsem na sebe hrdý!! Ale to už honem fofrem štandopéde na překvapení všech překvapení kapelu HNUS UMÍRAJÍCÍ. To bylo skutečně výtečné. Parádní blackmetal, menší pódium jim sedlo jako hrnec na prdel. Co jim už sedlo míň, byla průtrž která se při jejich setu spustila a nutno říct, že hromadu fanoušků vůbec neodradila. My byli vybaveni pláštěnkami, konkrétně já barvy modré, zakoupené u větnamského prodejce za 30Kč. Když jsem si ji na sebe navlékl, zjistil jsem, že je vyrobena z porézního materiálu, takže jsem byl během chvíle celý mokrý. Děkujem tedy větnamcům za promokavou pláštěnku. Nechte si to patentovat vy kreténi!! Ke konci setu, patrně vlivem bouřky, větru a brutálního deště vypadl zvuk a kapela hrála jen z odposlechů, aby to po nějaké chvíli zabalila. Škoda. Ale i tak si myslím, že to pro ně byl zážitek. Ze stejného důvodu se opozdilo i vystoupení dalšího headlinera KEEP OF KALESSIN. Šli jsme smutnou kapelu před pódium podpořit a hlasitě skandovat, ale hrát se nedalo. 

Prostor ve kterém se kapela pohybovala byl pod vodou, všude eleketrické zásuvky, kabely, vybavení. Když přestalo pršet, pořadatelé vymetli vodu košťaty a Keep Of Kalessin které jsem odepsal už před začátkem festivalu spustili ten svůj hevík, kterej byl ale ty vole dobrej. Tak dobrej, že jsme tam vydrželi do konce. Zbytek festivalu jsme vynechali, protože pro naše slechy už nenabízel nic, co jsme považovali za nutné vidět. Tak takový byl letošní MetalGate Czech Death Fest z pohledu mých očí. Pokud tyhle hovna někdo dočetl až sem, zasluhuje maximální obdiv a pokud se mnou snad někdo nesouhlasí, musím zde podotknout jednu důležitou věc: To není můj problém.

Pro dalších pár fotek klikni sem.