4.4.2026 AXE AGAINST THE CROSS ( Dark Seal, 1000 Bombs, Identity, Dark Methodism)

No konečně. To to trvalo kurva! Konečně zase nějaká akce, kde není samej deathmetal. A stačilo málo k tomu, abych se mohl zúčastnit. A sice mým kapitalistickým chlebodárcem nařízená povinná dovolená, anžto logistika nebyla schopna pracovat s nedostatkem EKOlaků a materiálu, což mělo ve výsledku ten výsledek, že nebyla zajištěna práce. Nejeden by se mohl domnívat, že je to překážka v práci zaměstnavatele z čehož vyplývá, že né povinná dovolená, ale že volno bez dovolený za 70% platu, což byl dotaz, který jsem položil vedoucímu našeho oddělení. Odpovědí mi bylo: "Přečtěte si zákoník práce."  No comment. Ale co se divit, když ten samý vedoucí si stěžuje, že nevykonáváme práci s nadšením a že se ve svém volném času neúčastníme firemních akcí a nestmelujeme kolektiv. Pojeď se mnou na koncert vole, se tam stmelíme, že ti prasknou uši pičo. Chvíli jsem byl nasranej, protože dva dny dovolený vyplácaný na víkend, když už takhle mám dovolenou téměř celou rozplánovanou, není zrovna malý zásah do plánů. Ale pak jsem juknul jaké jsou možnosti a spojil příjemný s užitečným. Ve čtvrtek turnaj v šipkách, v pátek ráno burza, pak food festival v Dětenicích, večer turnaj v šipkách a v sobotu hááálelůůůja, koncert výtečných kapel. Do Pardubic, města lidí, kteří si myslí, že vyhrají hokejový titul, a já jim to přeju, protože kdo je má furt poslouchat žejo, jsem vyrazil sám. Opět. Medvěd se omluvil, neboť v tento termín se nacházel na renovaci kožichu, Marján s Kocourama vyrazili do posraný Prahy na jejich srdcovku LIK, Amorfis vedl patrně bitvu s lahváčema poněvadž se mi vůbec neozval jestli by třeba nejel, a všichni ostatní, kteří přicházeli v úvahu, dali přednost nedaleké velikonoční veselici za účasti Debustrolu a několika nezajímavých kapel. Teď popíšu, jak probíhal čtvrteční turnaj v šipkách v Novém Bydžově. Byla to katastrofa. Byl to první turnaj, který se započítával do nové sezóny a skončil jsem předposlední. Dobrá zpráva je, že je mi to jedno, poněvadž v uplynulé sezoně jsem se umístil na parádním pátém místě. Teď se podíváme, jaká byla sváteční burza v Tuhani. Byla to bída. Lidi si myslí, že jejich desky v žalostném stavu jsou zlatý důl a nestydí se i na vesnické burze požadovat za zničené kusy komoušských zpěváků horentní sumy. Jeden pán mi dokonce vykládal, jak jsou jeho desky v TOP stavu (nebyly, ani jedna z mých desek ve sbírce není ani z deseti procent v tak mizerným stavu, co nabízel  on) a že ta japonská verze Yoko Ono je obrovská rarita. Našel jsem jeho raritu na discogs za 3 Eura a bylo po vychloubání. Jinak mě tam nezaujalo vůbec nic. Nyní se podíváme na zub pátečnímu food festivalu v Dětenicích, kam jsem se zajel mrknout s ženskou částí mé rodiny. Nabídka vypadala lákavě. Dětenický resort znám dobře, ale na food festivalu jsem nikdy nebyl. Když jsme se začali blížit k Dětenicím, po pravé straně jsem uviděl asi 500 zaparkovaných aut tam, kde je obvykle louka. "No do píči vole", zaklel jsem za volantem a polilo mě horko. Nemám rád davy a všechna ta krásná auta naznačovala, že se davům nevyhnu. Parkovné stálo 50Kč (vynásobte si to počtem aut), vstupné stálo 185Kč (vynásobte si to počtem lidí, kterých bylo určitě víc než tisíc, děti do 15 let zdarma). Nevím proč, ale nešlo zaplatit benefit kartou, na který mi smrdí patnáct tisíc. Škoda že nejsem hádavý, protože jinak bych se tam s nima hádal ještě teď, že Dětenice jsou na seznamu Benefit plus a nechápu tedy, proč nejdou benefity použít. Místo toho jsme to zaplatili normální kartou. Fronta u vstupu odsejpala plynule.

Areál naflákanej lidma, pobíhaly a vřískaly tam děti, dementní lidi si tam brali svoje psy. A nebylo jich málo. To pro pejsky muselo bejt peklo všechny ty vůně jídel, kterých na jednu stranu nebylo málo, ale zase nazývat to festivalem, to taky asi ne. Největší fronta, která v podstatě ani na chvíli neustoupila, byla na obyčejné palačinky s marmeládou. Dále bylo v nabídce na rožních rožnící se prase, kýta, krocan, beran. Podle čuchu menstruační vůně jste spolehlivě našli nabídku mořských plodů. Ty vole kdo na českém venkově ve středověku žral olihně a chobotnice? Jako první se ovšem vyprodaly koláče. Dále pak byly k dispozici bramboráky, se zelím, uzeným, guláš, hovězí jazyk, a to bylo vlastně tak nějak všechno. Člověk by čekal nějakou středověkou pochoutku, nějakou placku potřenou česnekem, něco co se dřív fakt jedlo, když se Dětenický resort pyšní středověctvím. Po celou dobu byl pro děti i dospělé připravený program ve formě bojujících rytířů, divadla, akrobati, bla bla bla, všechno zajímavý asi jako beďar na prdeli. Byl tam k dispozici drezér dravých ptáků, se kterými jste se za sto korun českých mohli vyfotit. Nabídka nápojů byla uspokojující. Od točené kofoly, přes vomrd alá domácí limonáda, pivo, tvrdý alkohol, vína a míchané nápoje. Platilo se tam žetonama. Jeden žeton byl za 35Kč a za jeden žeton se tam dalo koupit toto: koláč (proto byly vyprodané jako první), grilovaná kukuřice, pecínek chleba, později půl pecínku chleba. Takže když jsem si po příjezdu zašel na uzený hovězí jazyk s křenem a okurkem a chlebem, v přepočtu za 280Kč, byl k tomu chléb celý, rozuměj malý kulatý pecínek. Celkově jsem nabyl dojmu, že celý ten festival je jeden velký předražený ojeb na lidi. Tak třeba ten můj uzený hovězí jazyk. Slečna ho z umělohmotné misky nakrájený na plátky jebla na gril, kde se škvařily jitrnice a jelita a všechen ten jazyk mi vyráchala v jitrnocovojelitovým tuku. Pak mi to bouchla na papírový tácek, přidala křen z pixly (to vážně na takový akci za takový prachy nemohli mít čerstvě nastrouhaný křen??), šoupla na to dvě čtvrtky nakládané nedobré okurky, celý pecínek chleba a táhni hajzle. A nyní se dostáváme k jednomu z největších výserů. Absolutně poddimenzovaná místa k sezení. Tolik lidí si prostě ten svůj kus předraženýho masa nemělo kde sežrat. Mě jako stolek na stojáka posloužil sloup od plotu. Lidi se váleli všude, po trávě, na lavičkách, křesílkách, na stojáka, prostě všude bylo plno. Když jsem ochutnal obsah svého papírového tácku, litoval jsem že jsem si to koupil. Hnusný to bylo jak komouš na Hradě. Nechutný. Představ si omastek z jitrnice na používaným nečištěným grilu, vytřený kouskem uzeného jazyka. Prostě hnus. Ale stálo to jako oběd v dobré restauraci, tak jsem to do sebe naházel. Hnusnou chuť jsem přebíjel křenem, kterého mi dala slečna dostatek. Vyhodil jsem papírový tácek do jednoho z přeplněných košů a šel na kofolu do papírového kelímku za sedumdesát. Pak jsem našel dceru se ženou, které čekaly půlhodinovou frontu na palačinku. Na obyčejnou, normální, palačinku. S marmeládou za sedumdesát. 

Snědenou na bobku na trávě pod stromem. Pak moje žena čekala dvacet minut na pečeného krocana za 250 (krocan) plus 35 (miniaturní pecínek chleba rozkrojený na dvě půlky). Krocan byl vynikající, ale zase, co je to kurva za umění naložit ptáka do marinády, napíchnout na vidlici a zatopit pod ním? Zašel jsem si pro další kofolu a žena si dala pivo. Celou akci holky zakončily úplně absolutně největším výserem celého festivalu a tím se staly fronty na chcaní a sraní. Jako sorry pane pořadateli majiteli, toho času o jedno mega denně bohatší, ale tři TOIky a jedny WC pro takové množství lidí je opravdu málo. Poté jsme se chvíli procházeli po zámeckém parku a sledovali trochu program, který ale dost nudil. Blížil se čas odjezdu, takže jsem zašel koupit náš čtvrtý chod a tím se stala grilovaná kýta s chlebem. 

Mělo to být za 7+1, v přepočtu tedy za 280, ale slečna chtěla 8+1, tedy 315Kč. A to ještě toho chleba byla jen půlka. Asi jim docházel, protože jsem je pak viděl jak ty pecínky krájeli na čtvrtky. A samozřejmě vždy byl brán jeden kus chleba za jeden žeton, tedy 35Kč. Takže já na začátku celý krásný kulatý vynikající chlebík za 35Kč, ke konci čtvrtka toho samého za téže cenu. Tácek s kýtou jsem musel dalších dvacet minut držet v ruce, poněvadž se ženský rozhodly jít si opět vyždímat svoje krocany na WC a na WC byla po palačinkách druhá nejdelší fronta, která nikdy neubejvala. Takže si to shrňme. Co se mi tam líbilo? Několik hezkých děvčat v davu. Co mě tam sralo? Všechno ostatní. No neber to, za 17 stovek plus benzin (60km). Aspoň jsem si mohl odškrtnout další akci, které se už nikdy nikde nemusím účastnit, a sice food festivalu. A nyní bych se krátce zmínil o pátečním turnaji v šipkách ve Pšánkách. Díky šipkařům, kterých se tam sešlo 27, byla hospoda plná. Na čepu byl Mustang jedenáct nebo Mustang dvanáct. Dvanáctka byla výborná. Chutnala mi tak, že jsem se začal nekontrolovatelně potit jak prase a být červený jako sovětská vlajka, až se mě hezká servírka ptala, jestli nechci led nebo něco. 

Mezi návštěvníky hospody se nacházelo 8 kusů fakt krásných mladých holek. Kde se to kurva vzalo v takový díře jako jsou Pšánky, kde ani není mobilní signál? Na turnaj jsme přijeli s tím, že si zahrajeme taky s někým jiným než s lidmi, se kterými běžně hrajeme na turnajích u nás. Jeli jsme tam s tím, že nám tam ukážou kde má kozel píču. Nakonec to nedopadlo tak strašně. Posádka našeho auta skončila na těchto místech: 7-8 řidič, 9-12 já, 13-16 spolujezdec. A to mezi těmi blázny, kteří zavírají šestá kola, bylo dobrý. Ono se nedalo moc soustředit, protože nejdříve tam buráceli pardubiční hokejoví fanoušci, pak tam burácel Dalibor Janda z repráku, se kterým zpívala celá hospoda "Hrááááli sme kličkovanou dyť to znáš...." a to člověka, kterej na pardubickej hokej sere a Dalibora jandu neposlouchá, trošku rozesere. A do toho ta krásná děvčata vyzívavě oblečená, hlavně ta v zelených legínách pod kterými se rýsovala tanga, anebo zrzavá pořadatelka, ze které její zrz sálal na desítky metrů. Radost pohledět. Byl jsem velmi překvapený, kde se to tam všechno vzalo. A ještě jedno překvapení mě čekalo při placení, kdy po mě pan hostinský za 5 dvanáctek, chtěl 175 korun českých. Děláš si prdel? Za tak dobrou dvanáctku třicetpět kaček? To je o dvanáct korun míň než platím v mojí domovské hospodě za dvanáctku od Radegastu. Je pravda ale, že Mustanga tam měli pouze na velikonoční víkend. Jak píšou na svém facebooku: Někdo má zelený pivo, my máme Mustanga...

 A nyní se již vrhněme na sobotní koncert v Pardubicích. Po příjezdu před klub si jdu ověřit parkovací automat. Píše se tam že v sobotu je poplatek za parkování vybírán jen do dvanácti hodin. Mám tušení, že dřív vyžadovali parkovné do deseti do večera i v sobotu. Ale jistý si tím nejsem. Stačilo by dohledat zde v nějakém reportu. Na zahrádce mě přivítala typická vůně zapálených travních palic. Po otevření dveří do hospody na mě jukne klasický hukot plné místnosti. Vypadá to, že by na parketu nemuselo být prázdno. Zaplatím přijatelných 250Kč vstupné, sednu si na bar a popíjím Birella za 40. Z reproduktorů nám pan zvukař pouští Insanii. Na pódiu panuje mumraj, ve kterém se míhají členové kapely DARK METHODISM a zvukař. Všechno jim ale trvá trochu déle než by bylo potřeba a tak nervózní typický metalový fanoušek vyššího věku v kožené bundě od baru poznamená "Ježíš už hrajte, jste jak děcka." To bylo v době, kdy se mělo už 22 minut hrát. Konečně si pan zvukař stoupne za svůj pultík a začíná zvuková zkouška. Když je tak nějak hotovo, tak vyzve kapelu, aby něco zkusili společně. Kytara se zpěvem a s bicíma spustí ale basák nepřítomně brnká a na ně kouká a smutně prohlásí "Já nevim co hrajem." Přišlo mi to docela komické. A taky mi přišlo že byl basák malinko v jiném stavu. No a když už tu zmiňuju basáka, byl to právě jeho nástroj, který vévodil výslednému zvuku. Nebo mě to aspoň tak přišlo. Možná je to tím, že jsem v poslední době doma poslouchal samý opravdupíčoviny s šíleně plesnivým zvukem a teď najednou slyším dunění. Samotná hudba Dark Methodism mi přišla jako blackmetalový ekvivalent k Iron Maiden v tom smyslu, že je to jednoduché bum čvacht s občasnými zajímavými momenty. Ale jsou to kolíci bych řekl. Kytarista představil kapelu "My jsme Dark Methodism z Prahy a Hradce ale to tady radši řikat nebudeme." A já dodám jen tady na blogu "Obzvlášť když Pardubice půl hodiny předtím prohráli s Pražany." Cestou do klubu jsem jich potkal tisíce. Vypadali jak zmoklé slepice v dresech s velkým Déčkem na hrudích. Dark Methodism hráli půl hodiny a pokud bicmen zrovna použil kopák, což nebylo úplně často, tak to bylo zvukově takový jakoby přijatelnější. Po většinu času mě to ale nudilo. Sorry kluci...

Když kapela ukončila produkci a věnovala se balení fidlátek, sedám si na bar a objednávám si dalšího Birella u sympatické barmanky, která zrovna dávala lekci slušného chování již zmíněnému typickému metalovému vagabundovi v kožené bundě, který obtěžoval svojí existencí ostatní návštěvníky koncertu. Uběhne nějakých 40 minut (příprava kapely trvá dýl než samotné hraní, dobře jako...) a začíná zkoušet banda 1000 BOMBS. Už zvukovka dávala tušit lepší a hutnější zvuk. Dvě kytary jsou znát no. Moje předtucha se vyplnila a 1000 Bombs se do nás pustili svým vynikajícím thrashmetalem s parádním zvukem. Nečekal jsem to, protože tomuto druhu muziky neholduji, ale tohle se vážně povedlo. Nevím co víc bych k tomu světu sdělil. Prostě perfektní!! A zase hráli na můj vkus krátce. 35 minut mi jako krátká doba přijde. Přídavek nepřidali, neboť jim bylo řečeno, že není čas. 

U baru je plno, tak se jdu opřít o sloup a popíjím si svého Birella, když zaslechnu od stolu halekat nějakého opilého fanouška: "Teď chceme vidět parádní výkon. Máte laťku nasazenou vysoko." Jeho halekání směřovalo ke kytaristovi následující kapely IDENTITY. Ten s rozhodným klidem flegmatického sebevědomého kytaristy odvětí: "To si jen myslíš." Podle mě ale moc dobře věděl, že má opilý fanoušek pravdu. A na řadu přichází třetí čekání. Jdu se ven vychcat a nadejchat čerstvýho vzduchu a informuju se u vstupu. Na akci dorazilo něco mezi šedesáti a sedmdesáti lidí. A to je dobrá návštěva. Čekání na Identity je nekonečné a ani po třičtvrtěhodině se ještě nezvučí. Hlavně že 1000 Bombs nemohli dát ještě jednu píseň protože není čas žejo. Teprve po hodině příprav začala zvukovka. Všichni členové mají v uších sluchátka. Asi to bude nějaká technická záležitost jejich muzika. Je čtvrt na dvanáct pryč a řeší se problém s bezdrátovým mikrofonem. Je to fakt nekonečný tohle. A jsou kolem toho zmatky. Jeden ze zmatků budiž na přiloženém videu, které znázorňuje úplný začátek Identitího vystoupení. 

Když se konečně po víc jak hodině čekání začíná hrát, zvuk není z nejlepších. A basa má navíc takový ten dominantní zvuk, trochu jako měl Lemmy v Motorhead nebo jako má DeMaio v Manowar. Zpěv je obyčejný deathový a kytara přes rachot bicích a basy není pořádně slyšet. Naopak kytarová sóla trhala uši jak byla nahlas. Možná to bylo jen v místě kde jsem zrovna stál, možná ne. Každopádně to asi slyšel i zvukař, protože později už i kytara dostala svůj prostor. Ale furt ten zvuk třeba oproti předchozí kapele nebyl ideální. No a že by hudba Identity byla nějaká technická onanie, to bych taky neřekl. Podle mě obyčejný deathmetal s přesahem do jiných škatulek. Je možný že jsem v tom slyšel trochu i pokus o Impaled Nazarene? Nevím. Každopádně to nebylo nic pro mě a kdyby hráli jako poslední, tak bych po dvou písních jel domů. Byl to ale asi jen můj problém, protože ze všech kapel měli největší účast pod pódiem. Je také ale pravda, že se fanoušci postupně vytráceli. Poslední písnička Identity byl možná nějaký cover, protože mi přišla dost povědomá. Líbila se mi. Celkově jsem čekal od Identity asi něco jiného... 

Já se jdu připravit na další nekonečné čekání. Naštěstí v případě DARK SEAL je na co se koukat i když nehrajou. Ne, nemají v sestavě žádnou ženu. To, na co se dá koukat, jsou různé serepetičky, které si připravili během večera. Různé stojany a držáky a lebky a svícny a dřevěné runy a dvě velké plachty. Všechno moc hezky vyvedené. Říkal jsem si, že kam to kurva chtějí na to malý pódium všechno dát. Vůbec mě nenapadlo, že by to nastrkali před pódium. Možná si to mohli všechno odpustit, když je to v Ponorce tak malý, ale zase je to jejich xicht všechny ty píčovinky. Opět to trvá hodinu, než se začne hrát. Bohužel jen asi pro 25 lidí. Většina odešla někam do prdele. A přitom Dark Seal byli tak výborní! Tohle je prostě nemoc posledních kapel v klubu Ponorka. Začnou hrát v jednu ráno a lidi prostě nejsou ochotni čekat tak dlouho. Viděl jsem Dark Seal potřetí a byl to pro mě jejich nejlepší koncert. Zvukově to mělo rezervu, ale šlo to. Aspoň to znělo pěkně syrově. Nutno podotknout, že všechny kapely měly velmi vlažnou odezvu od publika a třeba některé písně nebyly fanoušky oceněny téměř vůbec. A přitom zrovna Dark Seal hráli skvělý blackmetal. Nevim co víc by lidi jště chtěli. U poslední písně se v klubu snad někdo posral. Minimálně si musel trochu nasrat do trenek, protože takovej puch jakej se tam objevil, to byl pořádnej kekel. Přesunul jsem se na druhou stranu klubu a Dark Seal skončili. Jen tak naoko. Čekali jestli se někdo ozve na přídavek. Prozradím, že přídavek se nakonec konal a kolik se ozvalo lidí se můžete podívat ve videu dole, které je již tradičně trapné a nekvalitní. Tím oním přídavkem byla skvělá píseň "Beltain". 

Někteří se při ní opilecky motali až jsem se divil, že vůbec své tělo ukočírovali ve vzpřímené poloze. Někteří usnuli s hlavou na stole a ani smrad z něčí prdele je nerozházel. Když před druhou hodinou ranní dozněla "Beltain", politoval jsem v duchu kapelu, která to musí teď všechno zase pouklízet a vydat se na cestu do Brna, protože jak nám jeden ze zpěváků sdělil, oni jsou ti čůráci z Brna, co prohráli s Pardubicema hokej. A můj konečný verdikt? Tahle sympatická akce byla spíš o čekání než o muzice. Škoda. Nejvíc se mi líbili 1000 Bombs a Dark Seal.  Jestli na příští ročník pozvou zase nějaký blackmetal a budu mít volný víkend, tak určitě přijedu. 

   

Několik tradičně nepoužitelných fotek tradičně tady.

SCHWARZES KÖNIGGRÄTZ IV. 23. 9. 2023

Stejně jako loni, tak i tento rok jsem si na tuhle akci vybral poslední letošní den dovolené, který jsem měl k dispozici. Aby taky ne, když v Hradci byl ten blekmetál!! Po několika změnách se soupiska ustálila na šesti černých kusech smrdících sírou, zetlelým listím, panzerfaustem a toxickým odpadem. Šest krásných log šesti kapel ze tří států a jen třicet kilometrů od domova? No do piče!! Do klubu Lucie jsem vyrazil sám, protože nikdo z mých souputníků není takovej tvrďák, aby navštívil blackmetalový koncert, nebo na tento den měli již naplánované jiné skopičoviny. Například SODík se  k jeho smůle ze svatby své dcery vyvlíknout nedokázal... Medvěd přislíbil účast na oslavě narozenin. Spajdrmen jel ten den na jinou akci. A zbývá vyhlásit strašpytle dnešního reportu:  Magi a Amorfis!! Zatleskáme bojácným přátelům, kteří když viděli ta hrozivě zakroucená loga vystupujících kapel, zalezli pod peřinu a pro jistotu na moji výzvu, kdo pojede se mnou, vůbec nereagovali. V country clubu Lucie na Novém Hradci jsem nikdy nebyl, takže jsem nevěděl do čeho jdu. Po zaparkování a vstupu do hospody si dávám nealkoholické pivo. Je právě 18:30 hod a od baru slyším začínající intro. Jdu dveřmi přes malou chodbu do klubu. Platím směšných 350Kč vstupné a jen co si najdu místo, což nebylo vůbec složité, začnou burácet chalani z kapely DARK SORCERY. Okamžitě jsem naprosto ohromen zvukem, který se na nás valí z aparatury značky JBL. Nevídané. Neslýchané! V podstatě neznámá blackmetalová kapela, která otevírá celou akci a zvuk má přesně takový, jaký by měla mít. Hutný, ostrý, brutální. Kapela přijela do Hradce z Olomóce a hrála takový ten prasoblack s občasnými vybrnkávačkami. Zazněl cover od nikoho menšího než Bathory, což vyprovokovalo několik málo hlav k třesavým pohybům. Mě osobně se nejvíc líbil poslední prasosong, který byl brutální, rychlý a s ničím se nesral. Tak to mám rád, tak to má být. Společně s mohutným zvukem mi Dark Sorcery přišli úplně skvělí. Kupuju si jejich CDčko a jdu si pro druhého birella do přilehlé hospody. Rozhlížím se po klubu a zjišťuju dvě věci. Zaprvé - skoro nikdo tu není. Zadruhé - zázemí klubu Lucie je boží! Před pódiem jsou asi tři metry vydlážděného prostoru pro případné křepčení v kotli. Pak se nachází schod a zhruba dva metry okobercovaného prostoru, pak další schod a další dva metry okobercovaného prostoru a pak ještě jeden malinkatý schůdek s parádním velkým barem. Díky tomu všichni perfektně vidí na kapelu, i když třeba sedí u stolů, které jsou rozmístěny převážně na okobercované části. Pán mistr zvuku se se svým aparátem nacházel na druhém schodu uprostřed celého skvělého úžasného perfektního klubu. Kapely to do nás hustily z vyvýšeného, celkem prostorného pódia. Co víc si člověk může přát? Snad jen kdyby si hradečáci už konečně vyndali hlavy ze svých prdelí a přišli podpořit undergroundovou akci, protože návštěvnost byla opět ostuda. Trapnost. Demence. Dle mých informací celou akci podpořilo necelých 50 blackmetaluchtivých hlav, což je krutě málo. A přitom sestava byla exkluzivní. A kdo to neviděl, tak by si měl oči propláchnout chcankama. Já jsem vděčný za jakýkoliv blackmetal takže jsem se jinde prostě nacházet nemohl. Nabízela se ještě akce v Jaroměři, ale moje černé já mi dalo jasné ultimátum: Buď Schwarzes Königgrätz, nebo ucpaná céva. Vybral jsem si blackmetal... 

Osazenstvo přihlížejících bylo trochu jiné, než na akcích, na kterých se obyčejně nacházím. Bylo větší než já, mělo vypracovanější pruhovaně příčné svalstvo, což má ale v podstatě každý a šel z nich tak nějak jakoby respekt. Ale nikdo nikomu neubližoval, nikdo se s nikým nehádal, všichni se přišli pobavit za muzikou. Jeden fanoušek na akci dorazil v corpsepaintu, což mi připadalo směšné i na akci tohoto druhu. Šminky patří  na xichty členů kapel. Na pódiu se objevují staré rozvrklané dřevěné štafle na které vyhopsal nějaký jinoch a pokouší se pověsit obří plachtu s logem kapely. Kurva, místo aby zvučili, zajímá je plachta s logem. Letos tedy nabíráme skluz hned po první kapele. Ovšem vše odpuštěno při prvním kytarovém zkoušení, což byl kousek písně "Quintessence" od mých milovaných Dakrthrone a já tiše doufám, že nás čeká cover od těchto seveřanů. Pak ale vidím, že na plachtě je vyvedeno logo kapely Dark Seal a to by cover od Darkthrone nedával smysl. Pak ale kouknu na facebook na line-up a jako druzí mají hrát Wisielec. Naděje na Darkthrone žije!! Vlastně proč sakra ještě nekoho nenapadlo založit coverband, který byl coveroval kapelu, kterou každý miluje a která už dlouho nekoncertuje a nikdy koncertovat nebude? Já bych takovou bandu uvítal. Jmenovat by se to mohlo třeba COVERTHRONE (a proč ne, když může existovat MARXTHRONE?) a hrála by výhradně písně od Darkthrone. Myslím, že by to zaplnilo mezeru na trhu. Naučit se to by neměl být problém, písničky jsou už hotové... Kdybych byl nadaný ovládáním nějakého hudebního nástroje, šel bych do toho... "To tady zase bliješ hovna", poznamenal by přítel Medvěd... on je totiž deathmetalista.  Vedle u stolu svůj merch rozbalili Necromanth. Bohužel nemají ani CD ani LP. Jen kazety a trička. Tak přecházím ke stolu, kde svůj merch mají Wisielec a kupuju si jejich CDčko zrovna když kytarista a zpěvák v jedné osobě hraje a zpívá "Transilvanian Hunger" jak jinak, než od mých milovaných Darkthrone... Když jsem viděl WISIELEC na loňském ročníku, vůbec mě to nebavilo. Hráli jako poslední v neadekvátních podmínkách pro pár lidí v nevhodném klubu. Teď hráli jako druzí a až na menší problémy se zvukem se mi líbili. Na piču byl hlavně zvuk basy první polovinu setu, kdy byl slyšet nepříjemným basnutím každý dotek struny. Možná to tak mělo být, mě to ale přišlo jako silně rušivý element. Také doprovodný mikrofon nějakou dobu nefungoval a kytary se mi zdály utopené vůči zpěvu a dunění kopáků. V průběhu vystoupení se zvuk vyplepšil na všech úrovních a po pomalejším začátku se špatným zvukem se ze setu stala slušná šmrť. 

V průběhu koncertu se na sál připotácel vysoký, prostovlasý vousatý sympaťák, který byl opilý pod obraz boží. Po nějaké době sundal mikinu a tričko a pochlubil se chlupatým hrudníkem a pěknými kérkami. Pokoušel se o jakési skandování a taneční kreace, které spočívaly v nekontrolovatelném poskakování a opileckém motání se. Po chvíli si na sál přivedl i s voji miniaturní přítelkyni, kterou chytl jak kdyby ji chtěl ojíždět na stojáka a skákal s ní. Docela se divím, že ji v jeho stavu nepustil na zem. Každou chvíli hulákal "To je ňáký divadlo? Hejbejte se!" A měl pravdu. Nikdo totiž nepařil. Všichni jsme jen stáli a vychutnávali muziku. Wisielec nakonec ty Dárktróny nezahráli. Fakt jsem čekal že by mohli... Po skončení nasadil náš plešatý vyhublý obr ramena jak vyhazovač a pomalým vrávoravým krokem odešel ze sálu. Po chvíli se vrátil a jak dementní fanoušek fotbalu skandoval "Stojíte tu a čumíte! Stojíte tu a čumíte! A to mě sere!" Poté odešel a vrátil se až za dlouho. Sympatický chlapec... V klubu je teplo jako kráva. Chtělo by to zapnout klimatizaci jestli tam nějaká je. Sedám si na bar k Birellovi a potím se. Ovívám se táckem pod pivo a paní barmanka, sympatická usměvavá žena (nesrovnatelně lepší než ty mrécy co obsluhovaly loni v AC klubu) mi podala ubrousky na utření, které s díky odmítám. Hodná to žena... Začíná zvučit DARK SEAL, kteří vytáhli riff od Mayhem. Kurva nebojte se ty covery hrát! My je chceme slyšet! Zpěvák a kytarista v jedné osobě představil svoji kapelu jako "čůráci z Brna" což mě pobavilo. Opět nějaké potíže se zvukem, tentokrát bych řekl, že byl zvuk až moc nahlas a čisté zpěvy, tedy doprovodný mikrovon nebyl slyšet, což je škoda, protože zrovna u této kapely doprovodný zpěv rozhodně není druhořadou záležitostí. Náš známý vysoký bezvlasý ovousený obr přišel na první song a po chvíli zase odešel. Vrátil se na pár vteřin posledního. Asi se mu Dark Seal nelíbil. A přitom oni hráli tak procítěně a epicky, že by to mohlo nejednoho rozněžnit. A to se také stalo, když jeden zamilovaný pár na ně tančil ploužáka přímo u repráku. Co se zvuku u Dark Seal týká, tak nejenže to bylo pořádně nahlas jak to mám rád, ale zdálo se mi, že jakoby kolísal. Možná to proběhlo jen v mojí dementní hlavě, ale něco mi na tom nesedělo. O tom, že bylo v klubu vedro svědčí i to, že ze členů kapely čůrkama z loktů odkapával pot na koberec, co znamená country a blackmetal. Strašná škoda absence dýmení na pódiu. Ta atmosféra prostě pak není taková a zrovna k Dark Seal by se to hodilo víc než dost... Kupuju si CD Naurrakar a bohužel pro pořadatele musím konstatovat, že už nikdo další nepřišel.  NAURRAKAR jako kdyby slyšeli můj šelest v mozku, chtěli mít atmosféru dokonalou a tak si kouřostroj sehnali a už při zvukovce řádně zadýmili celý hrací prostor. Kouř zbarvený do zelena by ale byl krutopřísnější. Zpěvákova zkouška mikrofonu spočívala ve "Vhrrrrr Paaaaardubice!" Několik hlav se nevraživě otočilo, ale nikdo nic nenamítal. Já dokončil jeho provokaci v duchu "...u Hradce vole". Při zkoušce neustále vazbil mikrofon. Vazby ale šikovný zvukař odstranil a Naurrakar na to vlítli vskutku impozantně. Viděl jsem je podruhé a podruhé to byla jízda od začátku do konce. Krutý nářezy se skřehotavým řevem střídaly středně rychlé pasáže s takovým jakoby recitováním. Moje nadšení dosáhlo maxima při jejich posledním songu, který je ukázkou blackmetalové dokonalosti. Zpěvák při vystoupení ještě několikrát zaprovokoval Pardubicemi, ale hádám, že mu to nikdo neměl za zlé, protože výkon kapely byl tak perfektní, že nějaká rivalita mezi Hradcem Králové a Pardubicemi šla do piče. V tu chvíli jsem si říkal, jak všichni ti, kteří nepřijeli na tenhle koncert, splakali nad vejdělkem. Naurrakar dokázali, že i v posraný Praze můžou přebývat umělci, kteří dokážou oslovit blbé vidláky z kolonie. Image kapely si zakládá na radioaktivním odpadu a nukleráních výbuších a všechno to prostě do sebe perfektně zapadá. Je mi záhadou, proč ještě nejsou "větší" kapelou. Kdybych měl přirovnat hudbu Naurrakar k něčemu nehudebnímu, byla by to exploze Černobylu. Zvuk měli naprosto excelentní a jediné co mi dělalo vrásky na čele bylo, že skončili v době, kdy už měli 20 minut hrát headlineři z Chorvatska.

Pokud se mi to nezdálo a pokud to bylo ještě vůbec možné, lidí ještě ubylo. Pauzu mezi kapelama strávím příjemným rozhovorem s fanouškem mých reportů a tímto ho zdravím. Čekám na kapelu SITIS. Jen blbci jezdí na dovolenou do Chorvatska. My frajeři počkáme, až Chorvatsko přijede k nám do Hradce. Sitis s sebou do Hradce přivezli blekmetal jako kráva ty vole. Hrálo jim to neskutečně skvěle. Chaotický, hyperrychlý, brutální black střídající pomalé pasáže. Čumím na to s otevřenou hubou a nenacházím slov. Ihned po skončení si běžím zakoupit jejich jediné CD. Nejsem si jistý, jestli jsem někdy viděl lepší blackmetalové vystoupení, než to, co předvedli Naurrakar a Sitis. Více slov netřeba. Jen snad zmínit tu ostudu v podobě návštěvy. Já vím, že s tím otravuju vždycky když se lidi nesejdou, ale do piče jak se asi musí cítit pořadatel, kterej na tom prodělá kalhoty? Jediná akce tohoto druhu v Hradci, ve skvělým klubu, se skvělými kapelami a headliner hraje pro třicet lidí? Člověk se musel stydět když toho byl svědkem...

Poslední kapela pro mě byla velká neznámá, protože na kontě mají oficiálně jen tři songy, takže naposlouchávání předem moc do úvahy nepřicházelo. A navíc to stejně nikdy nedělám. Chlapci z NECROMANTH si na pódium nanosili hromadu serepetiček, jako například louče, kosti, mufloní lebku, vlajky na křížích....  Nesmí chybět corpsepaint, u bicmena dokonce i na vousech, hřeby na předloktích, páteř zavěšená u pasu, šátek na xichtě... není pochyb, že se bude konat  blackmetal. Jen to všechno strašně dlouho trvá. Zpoždění nabírá už hodinu, také díky menším problémům s nazvučením zpěvu. Nakonec se to dalo do kupy a ty vole ten zvuk! Kytary trhaly kusy masa, basa vrněla jak buldozer v kamenolomu, zpěvy řezaly a vzadu hradba z bicích, která absolutně nepřipouštěla jakékoliv pochybnosti o čemkoliv. Muzika Necromanth společně s vizuální stránkou mi připomínala Gorgoroth v období prvních dvou alb. Pecka! Převelká škoda, že jsem nemohl zakoupit hudební nosič. Snad v dohledné době něco kluci vydají. Leckdo by mohl namítnout, že na takovouhle šaškárnu není v dnešní době nikdo zvědavý. To je samozřejmě nesmysl. Kolik fakt malých kapel je oddáno všem těm detailům, a odevzdá na pódiu všechno pro pár ožralejch blbců ve dvě ráno? Takových srdcařů dneska už moc není a i když se to někomu může zdát hloupé, mě se to k tý muzice prostě hodí. 

Co napsat na závěr? Opravdu obrovský díky za tuhle akci, na kterou nemusím jezdit do horoucích prdelí, nebo nedejsatan do PP (posraný Prahy). Neměl bych ale za zlé, kdyby se na to pan pořadatel příští rok vykašlal. Možná bych to Hradečákům i přál. Docela by mě zajímalo, kolik lidí tam vlastně z Hradce bylo, protože jsem tam viděl nějaké Pardubičáky, Trutnováky... Můj top není žádný. Všechny kapely byly vynikající, ale pokud bych měl vyzdvihnout, tak by to byl trojbodec Naurrakar - Sitis - Necromanth. Díky! Díky! Díky!

 

Pro pár dalších fakt nepovedených fotek klikni sem.

16. 4. 2022 ORTHODOX VS. BLACK METAL

Obrovské dilema jsme řešili uplynulý víkend, neboť se v jeden čas v jednom kraji konaly dvě akce, na které jsme fakt chtěli jít. Tou první byl dvakrát odložený Orthodox fest v Děčíně a tou druhou oslava dvacátých pátých narozenin kapely Wyrm v Litoměřicích. Nakonec jsme se rozhodli pro Orthodox. Hlavně z toho důvodu, že jsme měli koupené vstupenky už tři roky. Dalším důvodem byla kapela Pačess, kterou jsem já sice viděl minulý týden, ale SODík, který se mnou absolvoval víkendové tažení, ještě ne. A samozřejmě kapely jako Pikodeath, Fleshless, V.A.R., Sectesy.... Tam není co pokazit. Do Ústí nad Labem, rodné hroudy mého věrného severského přítele jsem vyrazil sám, svým automobilem značky Ford za použití navigace stažené zdarma. Je velmi milé zjistit, že něco v dnešní době může fungovat tak jak má a nemusím za to vůbec nic platit. Hrozně mě potěšilo, že jsem vůbec nebloudil a vývojářům této off-line navigace od Mapy.cz patří můj dík. Díky chlapi, ženský, a dalších 270 různých pohlaví, které se na vývoji této aplikace podíleli. Když jsem se ubytoval u SODíka, proběhlo fyzioterapeutické vyšetření mého zmuchlaného ramene, které mě nějaký ten rok už trápí. Vyšetření prováděl student fyzioterapie Kuba a tímto mu chci poděkovat za čas který mi věnoval! A ženě SODíkově za skvělej guláš a vývar a vůbec za všechno. Děkuji SODíkovci! Bohužel jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl foťák a taky zařízení, kterým pořizuji videozáznamy. A to byl průser, protože jsem musel použít telefon, který používám jako navigaci a neměl jsem tušení jaký zvuk to bude mít... Jsem to debil. Dokonce jsem si v práci vyrobil i notýsek určený pro zápis poznámek k reportu. Zůstalo to všechno doma u botníku. Jsem kokot....

Po cvičení, pokecu a občerstvení (červi, cvrčci a pivo) jsme zajeli do jedné hospody na škrábaného syrového býčka (pro blbce tatarák) a dva Březňáky dvanáctistupňového typu. A pak jsme se vrátili do sedumdesátých let minulého století. Vyloupli jsme se totiž v jedné takové malé horské hospůdce a to bylo něco!! Nejenže tam byla vynikající dvanáctka od pana Březňáka, ale navíc jako bonus prostředí, které se dnes už jen tak nevidí. Na stěnách a u stropu visely propriety všemožného charakteru, od mlýnku na maso, přes lyže až po prezidenta Beneše. Najít nějaké prázdné místo nebylo nic jednoduchého. V lokále mohlo být místo tak pro 20 pohodlně sedících lidí. Ovšem za několik okamžiků bylo  natřískáno, plácnu odhadem tak třicetpět lidí a to prý tam bylo i 60. No a do toho se v uličce tancovalo a pouštěla se muzika a zobaly se rozličné zobance a mě tam bylo tak krásně mezi těma lidma, kteří mě viděli poprvé v životě a přijali mě mezi sebe, jako kdybychom se znali spoustu let. Nebo to jenom hráli a za rohem mě pomlouvali, to já nevím. Kousek nad hospodou na kopci je rozhledna, na kterou jsem samozřejmě musel vylézt. Foukalo, mrholilo, bylo hnusně. Přesně tak jak to mám rád. Výhled parádní, i když nebylo skoro nic vidět díky povětrnostním podmínkám. A pak ten návrat do vyhřáté hospůdky kde se pařilo a halekalo a chlastalo.... A pak nám ujel poslední autobus, tak jsme dali ještě jedno pivko a zavolal se taxik a pak jsme jedli uzený ryby a zase cvrčky a pili jsme šumivé víno a pak bylo ráno a já po Březňákovi neměl vůbec sračku a bylo mi strašně fajn. Zašli jsme se podívat na jinou rozhlednu, až mě z toho oteklo a rozbolavělo koleno, neboť jsem obézní dýchavičné prase.

Tenhle report je ale o akci nazvané ORTHODOX FEST konkrétně VOL. 3. Tento ročník vznikal v porodních bolestech. Původní docela smělá sestava se díky kovidu obřezala na výhradně CZ soupisku, která se tři dny před vypuknutím okleštila o potvrzené kapely SCABBARD a POPPY SEED GRINDER (zvlášť druzí jmenovaní mě mrzeli). A aby toho nebylo málo, dva dny před dnem D svou účast zrušila i kapela BLOODY MADNESS, která tam měla křtít nové CD, které ale ještě není vyrobené. Takže už jen díky těmto nepředvídatelnostem sliboval třetí Orthodox slušnej underground. Ovšem ani odřeknuvší kapely nebyly to nejhorší. To nejhorší byl Staropramen který tam točili v přilehlé hospodě. Ta chcanka, ten kentus ty vole, to projímadlo hnusný dojebaný! Jo, vypil jsem čtyři, ale víc toho zvládli jen opravdoví profesionálové. Oproti minule, kdy se celý festival konal v tělocvičně a zvuk tam byl opravdu špatný, a malá návštěvnost se ve větším prostoru ztratila, celá sranda se letos konala v baru. A byl to výborný tah. Už jen kvůli zvuku, který tam byl opravdu výborný. Jediná nevýhoda tohoto prostoru je, že kapela není na vyvýšeném pódiu, takže pokud nejste v první druhé nebo třetí řadě, tak na kapelu vůbec nevidíte a to ani když měříte skoro 185cm a vážíte skoro 110kg. Bar se docela slušně zaplnil, dle mého odhadu nějakými šedesáti lidmi, kteří by vedle v tělocvičně zmizeli v prostoru. Musím se ale přiznat, že v té tělocvičně mi to minule přišlo víc sexy. K potěšení chuťových pohárků byly k dispozici klobásy za cenu vyšší než by bylo správné (ale co je dneska levnýho? Zvlášť když pořadatel ke každé v předprodeji zakoupené vstupence vracel 150Kč z ceny vstupného za nekompletní soupisku). Venku, kde vládla hnusná zima se také točila Plzeň a Géčko. Také tam lidi nosili něco jako guláš? Každá z kapel si přivezla své distro se kterým se rozvalila v tělocvičně tu na lavičce, tu na švédské bedně a ještě navíc tam byl se svým distrem Nice To Eat You a Bizarre Leprous a pak taky oficiální festivalové distro. Kapela, která celý festival otevírala, se jmenovala COWER a nikdy jsme o ní neslyšeli. A jak už to bývá, předem jsem ji poslal do trešového odpadkového koše, ale to jsem se krutě spletl. Opravdu zábavný thrashmetal nám kluci předváděli. Kapela začala se dvěma zpěvákama ale asi po čtyřech pěti songách pokračovala na jeden zpěv. Jejich melodický thrash mi přišel jako zábavová chlastací kapela a fakt strašně fajn. Mělo to dobrej zvuk, lidí zatím pomálu, a hlavně, začalo se načas přesně! To je vždycky obrovské plus, za předpokladu, že nečekáte 4 hodiny ve frontě, jako se nám to stalo onehdá na Brutal Assaultu. Video Cower je tady.

Druhou vystoupivší ortodoxní kapelou byli PROLAPSED, které jsme měli možnost vidět vloni v rámci Czech Death Festu, kde jsme ale díky krutopřísnému slunku po třetí písničce odešli. Ne tak v pátek. V pátek to totiž byla jiná deathmetalová pohádka. Navíc fakt s dobrým zvukem, který nikdo z nás po minulém ročníku nečekal. Video je tady.

Dávám si druhý pivo, i když jsou to muka neskutečná a těším se na SECTESY, kteří mě na Obscene Extreme Festivalu léta Páně 2017 velmi mile překvapili. A i v pátek zahráli skvěle. Technický deathmetal, který není zas až tak často ke slyšení. Dobrá práce. Pak si dávám dalšího hnusnýho Staropramena a začínám přemýšlet jestli dostanu průjem ještě na festivalu, nebo až druhý den. Video Sectesy je tady.

Následující kapelu jsem před nedávnem označil jako deathmetal pro slečinky. A za tím si stojím. Řeč je o INNERSPHERE, o kterých nevím co bych napsal, snad jen že mají mladého, pohledného bubeníka. Pro mě to byla nejslabší kapela, ale vzhledem k tomu, že ostatním se to líbilo, je můj názor tady na blogu zcela bezpředmětný. Video je tady.

A pak se objevili na prknech co znamenají ortodox českoněmečtí PIKODEATH a byla to jízda! Ten jejich zpěvák, co s přivřenejma očima vypadá jako správně nasranej vlkodlak je hroznej nezmar. Nepostojí na místě a došlo i na jeho obligátní vycestování mezi fanoušky, kteří přišli svojí přítomností podpořit tuhle bandu, kterou jsem viděl potřetí a potřetí to byl skvělý zážitek. To už bylo pěkně zaplněno, zvukově to stále bylo v naprostém pořádku a pan pořádající, kterému nejspíš zase zbydou jen dluhy, musel být ze srdcařského hlediska spokojený, že po všech těch peripetiích a zásecích jeho festival, který mimochodem pro mě osobně je hrozně příjemný díky jeho délce a letos i absenci zahraničních hvězd, že mu to funguje. Video Pikodeath je tady.

Pak se koukneme na FLESHLESS, nebo spíš na záda těch, co do klubu přišli o chvíli dřív než my. Zvuk se mi zdál trochu bez basů, ale to bylo možná tím, že Fleshless hrají bez basy. Jenže třeba před týdnem měli zvuk bez basy, jako kdyby hráli s basou. No a pak se stalo to, že nás stále hlodala myšlenka účasti na oslavě narozenin kapely WYRM v Litoměřicích. Rozhodl jsem se, že dáme této myšlence šanci na uskutečnění a proto pravím SODíkovi. Hodíme si desetikorunou na tři vítězný. Když padne třikrát orel, jedeme do Litoměřic. A taky že jo. Jenže ono to skončilo 3:2 pro hlavu, tedy setrvat na Orthodoxu a my stále více uvažovali, že vezmeme do zaječích. Navíc hned po Fleshless má hrát Pačess. Jenže když počkáme na Pačess a zůstanem na něm, nestihneme oslavu v Litoměřicích, kde mají hrát jen tři kapely. Jak jsem psal na začátku, obří megadilema jsme řešili. No a pak kde se vzala tu se vzala, objevila se jedna čarodějnice, SODíkova známá, z krku sundala amulet s pentagramem a na řetízku ho nad dlaní rozhoupala jako kyvadlo. A její čarodějnické schopnosti nám daly jasně najevo, že máme jet do Litoměřic. V ten moment jsme právě vyřešili naše dilema! Já teda řešil ještě jedno, a sice jestli se preventivně vysrat ještě v Děčíně, protože Staropramen začínal nebezpečně bublat, ale nakonec jsem to v sobě nechal. V 19:30 hodin tedy opouštíme Orthodox fest. Zbývající kapely Pačess, V.A.R. a Incarnation nám to jistě prominou. Náš odvoz, chudák budoucí fyzioterapeut Kuba, místo aby psal diplomku, kterou má příští týden odevzdat, tak sedl v Ústí nad Labem do auta, jel pro nás do Děčína a vezl nás do Litoměřic s tím, že na koncert s námi nepůjde a bude někde pokračovat ve své školní práci.

Do klubu Baronka v Litoměřicích vcházíme v době, kdy už hraje kapela PANYCHIDA, kterou jsem také relativně nedávno viděl. Byl jsem upozorněn, že zvuk v tomto klubu není žádná hitparáda. Jenže když jsme tam vešli, to bylo něco tak jinýho, tak hutnýho a živočišnýho, a bylo to brutálně nahlas. Ale fakt brutálně. A neustále se ozývala zpětná vazba hnusným pískáním. Jenže i přes to všechno na mě Baronka, jakýsi sklepní prostor, který se ale nenachází pod zemí, působil tím správným dojmem metalového klubu, kde když se někde něco poblije, nebo rozbije, nebude to nikdo řešit. A taky že se vylejvalo a rozbíjelo. Hned v úvodu (píšu v úvodu, protože jsme stihli 35 minut vystoupení Panychidy, takže hádám, že nám mohlo utéct tak deset minut) se na mol ožralý pupkatý cápek motal tak šikovně, až převrhl pod nohy zpěvákovi na koberec půllitr s pivem. Zatímco zpěvák to okomentoval slovy, že to je jedno, že je to jen pivo, kytarista se strachoval toho, že to bude stříkat a budou od toho pokropeni. Aby toho nebylo málo, nové pivo, které přinesl fanoušek a zcela ve shodě s jeho inteligencí ho položil zpěvákovi na zem přímo ke stojanu s mikrofonem, si asi po půl minutě vylil sám zpěvák stojanem. Ten nenávistně beznadějný pohled kytaristův který se strachoval o sucho jeho nohavic, na ten nikdy nezapomenu... Panychida zakončila svoji produkci cover verzí, jako vždycky to byla soutěžní cover verze, kdo pozná o jakou kapelu se jedná a přijde za nimi jako první, vyhrává panáka s kapelou. Docela by mě zajímalo, jestli za nimi někdo někdy přišel. Upřímně tu napíšu, že Panychida, ač se mi jejich muzika živě libí, nebyla tou hlavní metou, která pomohla vyřešit naše dilema, zda-li jet nebo nejet podívat se na tuhle akci. 

Byli to samozřejmě Wyrm ale také DARK SEAL, které jsem nikdy neviděl a jejichž album Stvoření světa je skvost!! To už se s námi v klubu pohyboval i fyzioKuba, kterého vyhodili z restaurace, kde si psal svoji diplomku a přišel se podívat za námi na blackmetal. Nějak mi to neštimovalo, neboť mi bylo sděleno, že poslouchá rap. Dark seal měli strašnej zvuk. Ne že by byl špatnej, ale on byl strašnej. Jednak to bylo snad ještě víc nahlas než u Panychidy, nepříjemná zpětná pískací vazba se ozývala téměř po celou dobu a je to hrozná škoda, protože jinak si myslím, že Dark Seal odehráli dobře. Bylo to tak nahlas, až to bylo nepříjemné. Tohle už hraničilo s poškozením sluchu. Taky že mi teď když píšu tyhle blitky píská v uších jak Dáša ve sněmovně. Ale i tak, protože jsem většinu jejich písní znal, se mi to líbilo. Ovšem mít to parádní zvuk, byla by to pecka. Vyřvali jsme si přídavek a kde se vzal, tu se vzal, objevil se mezi lidmi debil. Vysoký hubený mladík s postavou alá Rambo v prášku, začal provokovat jednoho bezvlasého chlápka v kožené bundě. Naschvál před ním poskakoval a nastavoval svoji prdel conejblíže a jakoby pařil jako partyboy a vrážel do něj, až to kožený chlápek nevydržel (vydržel mnohem déle než bych vydržel já) a prostě toho blbce vzal a odstrčil. Když se to opakovalo několikrát a vychrtlý debílek stále provokoval, rozpoutala se pravá nefalšovaná blackmetalová bitka! Do bitky se za chvíli přidal ještě jeden týpek a pak další a někteří se chtěli rvát a někteří to chtěli uklidňovat, a byli do sebe všichni zaklesnutí a to prosím pěkně po dobu celého přídavku. Kapela poděkovala těm co se nervali a i těm co si rozbili tlamy tam vzadu a myslím si, že takový přídavek ještě nezažila. Video Dark Seal je tady.

Situace se uklidnila a tak po nějaké půlhodince nastoupili oslavenci WYRM. Mám blackmetal z celého srdce rád. A oni hrajou blackmetal. A hrajou ho kurva dobře!! Dokonce i fyzioKubovi se to líbilo! A člověče on se i zvuk vylepšil, nebyl tak nahlas. Jo bylo to nahlas, ale ne tak, že bychom si kontrolovali, jestli nám z uší nestříká krev, tak jako u předchozí kapely. Ale hlavně skoro odezněl problém se zpětnou vazbou. Paráda! Jo a zmínil jsem se, že ten plešatý chlápek s koženou bundou co se ještě před chvílí rval, byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po hromadě let do kapely? Nezmínil? No tak ten plešatej chlápek v kožený bundě co tam sundal toho debila, tak to byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po letech do skupiny. Venku se cosi dělo, říkal mi SODík, že venku je Wyrm už připraven po designové stránce a že Bális (bubeník) je jako Ježíš a celý od krve... jéé, jak já miluju blackmetal. 

A pak se pustilo intro a pak se kytaristovi posral nějaký aparát a když skončilo intro a mělo se hrát tak kytarista musel aparát vyměnit. Zpěvák/bassák koulel zlostně očima ale nakonec se začalo (dole ve videu jsem to vystřihl) a hrálo se parádně. Nejprve bez plešatého chlápka co vypnul provokujícího kreténa, jak pravidelní čtenáři vědí, jeho čas přijde až v polovině setu. Bális vzadu mydlí do škopků jako smyslů zbavený. Takhle se kurva bubnuje! Kompliment mu složil i náš známý ožrala, který Panychidě vylil pivo. Nějak se tam zase zjevil, sesunul se na schody u pódia, protože nezvládal stát na nohách a když rozbil půllitr a lehnul si aby svojí roztřesenou alkoholově unavenou rukou pořídil detailní záznam bubeníka, v pauzách halekal do prostoru Seš blázen, vole ty seš blázen, von je blázen! A měl svým způsobem pravdu, protože když se za mikrofon postavil plešatý chlápek Ondra, který vypnul kriplpartyboye a který se po hromadě let vrátil jako slavík zpívat do kapely, nastalo peklo. Jeho hrdlo vyluzovalo odporně nelidské blackmetalové skřeky tak jak to máme všichni rádi. Produkce kapely sklouzla na dvacet let staré songy a ty představovaly jeden masakr za druhým. Opravdu úctyhodný výkon Bálise a zpěváka Ondry! Doplněni o kytaristu a hrdelně chrčícího basáka/zpěváka, ty vole takhle má vypadat romantika! Velká škoda, že se takovýchto malých akci nekoná víc a někde v okolí. Jedním z důvodů, proč jsme dali před Pačessem přednost Wyrmu je to, že Pačessa ještě letos uvidíme. To se ale o Wyrm nedá říct, protože co jsem tak zaslechl, mají na letošek naplánované už jen dva koncerty a oba jsou v nevhodných lokalitách. Když to skončilo, hlavy nám třeštily, uši jsme měli ohluchlé ze zpětných vazeb od kapely Dark Seal, ale byli jsme tak nějak vnitřně uspokojeni. Naši páni doktoři, specialisté na sluch, by asi nadšeni nebyli, jenže my na takové magory v bílých pláštích sereme! Tohle byl opravdu plodný víkend. Stihnout dvě akce během jednoho dne, to se nepodaří tak často... Staropramen ve mě vydržel až do druhého dne, ale jak píšu, je to děsná sračka a dneska mě už 5x za má slova ztrestal na WC.