Dějství první, punková středa: Kterak jsme se stali punkáči.
Na můj dvacátý ročník jsem vycestoval společně s kámošema Medvěděm, SODíkem, Magim a Amorfisem. Už od začátku nám bylo jasné, že se vožereme jak hovada. Sice nás po zjištění, že pivo stojí 40Kč nebo speciál 50Kč trochu lepilo přes kapsu, ale i tak jsme započali letošní obscín ykstrým velkolepě. Systém cahless, který byl na festivalu letos poprvé se osvědčil jako výborná věc. Hlavně pak pro pořadatele, protože nikdo nepřepočítával vykurvený žetony a prostě se chodilo pro pivo, dokud byl čip na nármku nabitý. No, myslím si ale, že mohlo bejt pivo o pětikačku levnější. Srát na to. Přijeli jsme hlavně za muzikou a středa nabízela punk jak cyp. Z toho co jsem viděl, tak FINAL FLAG se Skořim z Exocizphobie v sestavě na rozjezd byl uplně ideální. Změna v sestavě hned na začátku, už nevím proč, ale kapela THALIDOMIDE což byli kluci, kteří přijeli na festival se stánkem veganskýho žrádla se jako náhrada za odpadnuvší kapelu osvědčila. Hráli parádní punk a nám pomalu nad ušima začaly opadávat vlasy a tvořila se nám hezká číra. Magi se ještě před začátkem muziky zúčastnil soutěže v požírání pálivých papriček. Je to vůl. Něco sežral a pak ho bolel žaludek a bylo mu blbě a vypadalo to že každou chvíli vyblije vnitřnosti. On je ještě mladý a blbý a proto dělá takové kraviny.
Během roku se šuškalo docela nahlas, že areál dojde jistých změn v podobě nových laviček, nového rozvodu elektriky a vody a všeho možnýho. Nevim jak voda nebo elektrika, ale na oko nebyla znát jediná změna. Zkrátka to všechno zůstalo při starým. Ale ruku na srdce: Chce někdo vypolstrovaný sedačky na festivalu, kde spotřeba piva za víkend rovnáse spotřebě piva České republiky za rok? Nechce. Pokud někdo před začátkem festivalu remcal, že punková středa je na hovno a že zvát kapelu NVÚ je holý nesmysl, musel zavřít svoji hubu právě při vystoupení envéúček, kteří byli jedním slovem skvělý, dvěma slovama uplně boží. Ale jako fakt. Já punk normálně neposlouchám a ani jsem nikdy neposlouchal, ale ono to bylo uplně boží.
Tou dobou nám už opadaly skoro všechny vlasy a zůstala nám jen krásná barevná číra trčící z našich vymaštěných hlav. Stávali se z nás punkáči. Transformace ale ještě nebyla u konce. Konečný stav punkáčství se dostavil až s kapelou TELEX 2019 kterážto nás všechny rozsekala. Dokonce i zpěvák věhlasné španělské kapely Haemorrhage, toho času od středy do neděle permanentně našrot, pařil v první linii a zcela evidentně si to užíval. Jeden člen naší punkové sestavy, konkrétně Medvěd, není medvěd jenom tak pro prdel. Je to chrabrý bard, jehož tělo je tvořeno sto kily živé hmoty a pětadvaceti kily penisu. Ano, tento stopětadvacetikilový kolos se pod vlivem nějakého toho piva, rozhodl, že půjde do kotle ukázat punkáčům, jak deathmetalisti pařeji na punk. Medvěd tam naběhnul a punkáči začali lítat vzduchem jak se od medvěda odráželi, jako když Obelix naběhne do Římanů a ti lítají i s koněma až za kopce. My ostatní jsme se tomu začali smát. Ale smáli jsme se tomu ne jako normální lidi, ale tak, že jsme se za naše léty vykrmovanými břichy popadali. Nejhorší na tom bylo, že nás ta představa, jak si medvěd rozráží cestu kotlovým davem, že punkáči se od něj odrážejí a nevědí která bije co se stalo, nás rozesmála tak, že jsme se tomu tlemili až do noci na chatě, kde jsme propukli v nekontrolovatelný smích. Po Telexu jsme shlédli ještě Oi Poloi a GBH. Ale nemohu je jakkoliv hodnotit, neboť spotřeba piva naší party rostla neúměrně našim platům. Dokonce jsem se tak zchlastal, že jsem si já, odnaučený kuřák, po víc jak patnáci letech zapálil cigaretu. Čtyřikrát jsem potáhnul a musel jsem si sednout, protože stát ještě pár vteřin na nohách, tak se skácím k zemi a je ze mě mrtvola. Takový účinek na mě měla cigareta. Zas mám na patnáct roků pokoj....
Dějství druhé, hlavní část: Delirium, headliner a crusteři.
Čtvrtek začínáme svalovou únavou našich pekáčů buchet na břichách. Ne z posilování, ale z toho neskutečnýho tlemení Medvědova rozrážení punkáčů z předešlého dne. Že bude hlavní postavou Medvěd i ve čtvrtek, to jsem tušil už ráno v 5:15 hod. To se totiž Medvěd s Amorfisem rozhodli, že se probudí, trochu podebatují se mnou, SODíkem a Magim a půjdou do sebe lejt pivo. Takže ve čtvrtek ráno ve čtvrt na šest po prochlastané středě zazněla věta "kopni do SODíka ať už nespí". Také proběhla žhavá debata o rozmetání hoven po louce za zvuků medvědových bublavých prdů. Medvěd mě také chtěl znásilnit, ale měl smůlu, neboť mezi mojí prdelí a jeho pětadvacetikilovým hovadem v trenkách, byl můj spacák. Ten mi zachránil věneček. Ještě si vybavuju halekání věty SEBER SE KUNDO A TÁHNI. Je možné, že si někdo z nás vzpomněl na svou ženu. Amorfis tou dobou bere do ruky lahváče a medvěd se rozhodl nebýt pozadu. Já jsem jim jen připomněl, že pokud se snad rozhodnou, že by čtvrtek začali chlastáním už před šestou hodinou ranní, bude to mít za následek to, že zemřou. Ale že umře zrovna medvěd, který má stodvacetpět kilo, z toho dvacetpět čurák, to jsem nečekal, zvlášť když Amorfis má i s postelí míň než Medvědův kokot. Já, Magi a SODík jsme chrupali až do osmi a bylo nám hej. Kluky jsme našli venku před chatou na lavičce obloženými práznými lahvemi a plechovkami. Byli vožralí. Do areálu jsme se dostali na kapelu NERVE GRIND, což byla brutální palba, ze který nejednomu brutálně založenému grinderovi ťukalo v trenkách. Při kapele CARTILAGE, která byla mimochodem v mých uších naprostá bomba, medvěd poprvé ten den vytuhnul na lavičce ve třetí řadě. FEKAL ADDICTION po Cartilage byla trochu nuda, tak jsme s Magim a SODíkem zašli do města na baštu. Cestou jsme potkali Medvěda s Amorfisem zavěšeného do nějakého vlasatého týpka. Ani nevnímali, že jsem jim oznamoval, že jdem na oběd. Vrátili jsme se na MILKIN THE GOATMACHINE, ale vůbec mě to nebavilo. Ovšem po nich moji milí přátelé, po nich naběhla největší hvězda festivalu, a jediný možný headliner pro tento ročník, japonští hlukmistři FINAL EXIT. Kdo mě zná, tak ví, že tuhle kapelu sleduju od jejich začátků, tedy již drahných dvacetpět let. Když je sem v roce 2015 nebo kdy to bylo, Čurby po mých letitých urgencích dotáhnul, dušičky by se ve mě nedořezal. Tenkrát jsem si Final Exit užil v první řadě a počítal s tím, že je už nikdy naživo neuvidím. A hele. Několik roků se sešlo s několika lety a já opět koukal na vystoupení velkého a malého japončíka, kterak do nás hustí statisíce písniček s takovou grácií, že i Karel Gott z toho vystříknul do zkumavky. Opravdu, tohle bylo absolutně jedinečné. Odlišný setlist od minulého vystoupení, tisíckrát lepší zvuk, Hisaova hra na růžovou kytaru, kterou ladil, jak kdyby hrál ve filharmonii snad dvacet minut, a způsob, jakým Ryohei bubnoval, to se prostě musí vidět, zažít, slyšet. Nejlepší kapela na festivalu!!
Po nich jsme začali hledat Medvěda s Amorfisem, ale nebylo po nich ani vidu ani slechu. Zašli jsme tedy na MISERY INDEX a bylo to velmi ale opravdu velmi dobré. Tou dobou jsme objevili Medvěda. Válel se pod stromem, chrápal s kelímkem u tlamy a lidi si ho tam fotili. Stejně jako jsme si vždycky podobná individua ožralá fotili my. Medvěd tedy dobručel. Amorfis ho uchlastal a potvrdilo se to, co jsem jim ráno po páté říkal, že zemřou. DROPDEAD není můj šálek chmelomoku, takže jsem ho s čistým svědomím prochlastal a prožral (koftu ze zelí) a prokecal nahoře na asfaltce. Poslední kapelu toho dne, kterou jsem zaregistroval a moje mozkové buňky si uchovali vzpomínku, byli legendární CANNIBAL CORPSE. Oficiální headliner zahrál výborně, to je pravda. Ale asi nevěděli pořádně do čeho jdou, protože snad prý požádali o krocení divé zvěře při stagedavingu, takže posílená ochranka vracela nadšené maniaky z pódia zpět do kotle. Už se těším, jak za rok bude ve festivalovém programu koment někoho z Cannibal Corpse, budou lízt Čurbymu do prdele, jak to bylo skvělý, když fanoušci skákali z pódia po hlavách, že si vybavujou dobu před dvaceti lety.... Ještě jsme si dali Sultána a Majkelínu a jejich sado maso projekt. Čekal jsem sice něco uplně jiného, ale vystoupení se mi líbilo. Mělo to hlavu a patu. Sultán nejprve jednu moc sympatickou holičnu s krásnou píčou mučil vázacím drátem tak, že jí ho omotal kolem krásných ňader až se jí to zařezávalo. Pak ji pověsili hlavou dolů a chvíli ji topili v připraveném akvárku s vodou. Potom jí Majkelína sešvihala devítioscaou kočkou, načež jí onu devítiocasou kočku druhou stranou vsunula do kundy jen to mlasklo. Devítiocaska jí po chvíli z kundy vyklouzla a po nezbytném mučení ohněm to přišlo. Na jakýsi oltář položili tu chuděru, Majkelína se jí chvíli hrabala svojí rukou mezi nohama a slečna předvedla prvotřídní squirt. Po pár vteřinách honění. Ty vole já se o to snažím takovejch roků marně a tady se to seběhlo během několika sekund. Velmi působivé.
V pátek ve dvě hodiny ráno, když jsme dorazili na chatu, jsme našli Medvěda s Amorfisem jak skáčou na trampolíně a tlemí se jak debilové. Lítali tam ze strany na stranu až trampolína poskakovla malými skoky ze svahu dolů.... Kecám. Vožralý chrápali tak jak se dokodrcali do chaty. Po prvním natažení nosem jsem v ložnici ucítil zvratky. Lomcuju teda s Medvědem a halekám na něj VOLE NEPOBLIL SES? Odpovědí mi bylo jen zabručení OI POLOI VOLE. Středa z nás prostě udělala kované punkáče. Nakonec jsem zjistil, že jako zvratky tam smrděly medvědovy ponožky... V 9 hodin a 44 minut si Amorfis usral takzvaný lepíprd. Zalepil si s ním celou prdel k trenkám. Do areálu se dostáváme na jedenáctou na jihokorejskou kapelu L.P.P. což byl šílenej námrd. Kim Čon Idiot by asi koukal jak jižní sousedi dělaji muziku. Neustále do sebe lijeme jedno pivo za druhým. Na rozdíl od Czech Death Festu, kde bylo pivo extrémně hnusné a koplo mě téměř při každém napití, letošní festivalový gambrinus jedenáctka mě nekopla ani jednou, a to ani když mi v kelímku zbýval jen zbytek zvětralých chcanek. To samé platí i o desítce a o Velkopopovickém Kozlovi. Ze speciálů jsem ochutnal dva druhy a byly také dobré. Pivo se tenhle rok prostě povedlo a kdo tvrdí že ne, tak je idiot. Maďarští CRIPPLED FOX nám k chlastání nahrnuli pořádnou porci extrému. INSANITY ALERT, což byl výborný trešmetal a ještě sranda nám na závěr jejich setu naservírovali velmi povedený cover od Iron Maiden. V podání Insanity Alert i taková mrdka jakou Iron Maiden je, nezněla vodrhovačka "Ran tů d hil" jak hovno. V jejich podání to naopak mělo šťávu. Před začátkem kapely HOLY COST se v davu začaly objevovat nafukovací kraviny jako třeba meloun, jednorožec, šprcky a kobliha takže o půlhodince Goregrindu bylo rozhodnuto. Větnamci by asi koukali kde končí jejich nafukovací zboží. Ještě než jsem vůbec vyrazil na tento festival, instruoval jsem kluky, že v žádném případě nebudu chodit na oběd do restaurace na bojišti. Proč? Prostě proto. Když si může nějaká píča účtovat za půllitr limonády 50Kč (vloni) tak ať si vysere voko. Navíc celý to jejich chování tam a výběr jídla, z toho by jeden blil. Takže i tento den jako den předtím jsme se odebrali, teď už i s Medvědem a Amorfisem, do Hospůdky U rozmarýnku. Cestou se nám Medvěd svěřil, že ve čtvrtek byli s Amorfisem v tý zasraný Restauraci na bojišti a že prej ty vole je normálně otamtud ta kráva zasraná vyhodila, když si dali jídlo, a pak pivko a debatovali. Prej že aby opustili lokál a uvolnili místo dalším. Že ale měla poloprázdnou hospodu, to jí kundě nevadilo. Jo, já věděl proč tam nechodit. Nesympatický lidi, obsluha na vyližprdel ty vole prostě jebat jim prdele železnou tyčí. Stačí si přečíst nějaké recenze na ně.... Celou cestu si Amorfis s Medvědem navzájem pochlebovali, jak se jim to včera pěkně podařilo ožrat se jak hovada. Po obědě byla zdravotní procházka na náměstí, kde se v kašně koupali nějací crusteři. Na lavičce kousek od nich do sebe ládoval nějaký pán jídlo z fast foodu. Když se rozhodl, že to jídlo nedojí, šel ke koši a že vyhodí polystyrenovou krabičku se zbytkem. Jaké bylo jeho překvapení, když crusteři naběhli za ním a ať to nevyhazuje, že to po něm dojedou. Když do dohltli, začali vybírat koše kolem kašny. Jedna crusterka vytáhla z koše rozlízané lízátko a začala si na něm pochutnávat. Fuj. A přitom jsou ty crusterky tak krásný holky s tím jejich železářstvím zapíchaným ve xichtech a dredama a vyholejma částma lebek. Špinavý rozdrbaný oblečení, tetování. Prostě krásný sexy holky. Ale vidět je pak jak se váleji ve sračkách vožralý, jak dojídají jídlo z koše, mají to zapotřebí? To snad už ani není životní styl... Sháněl jsem na benzině jelení lůj nebo pomádu na rty, protože z všudypřítomného prachu a větru mi rozpraskali rty. Pán za pokladnou mě poslal do zadního regálu, že tam bych mohl něco najít. Jo našel jsem. Dámský tampony a šprcky. Nic na rty ale neměli. A nebyli jediní. Po celém Trutnově byl všechen maz na rty vyprodán, kromě na druhé benzince, kde byl k dispozici za 68Kč balzám na rty. Bohužel růžový. Jednou jsem si takhle ještě za školních let koupil podobnou kravinu růžovou a namatlal si s tím hubu. Pak jsem se divil, proč na mě každý kouká. Když jsem přijel domů, podíval se do zrcadla, zjistil jsem, že mám hubu zmalovanou jak druhořadá kurva. Takže mi vesele rty praskaly až do konce festivalu. Na SUBLIME CADAVERIC DECOMPOSITION jsem se těšil ale dost mě to zklamalo. Možná to bylo "hluchým" zvukem bez baskytary. Naopak MR. MARCAILLE nás všechny uzemnil. Violončelista obklopen bicíma drtil svůj violametal, kam se na to sere Apocalyptica. Jako bezdomovec vypadající šišlající dědek, tam všechno kolem sebe poflusal a posmrkal a pochrchlal a vychlastal, zahrál pár coverů a šel do píčy. Tohle byl Obscene Extreme!! VISCERA INFEST mě nebavili a to ani i když to byli Japonci, kteří povětšinou baví. Pak přišla legenda ROT a to byla jiná třída. Kytara zařezávala jak drátěná tanga do prdele Heleny Vondráčkové. Masakr!! Po nějaké době se na Bojišti zase na chvíli rozlehly melodie, to když zahráli PSYCROPTIC. Po všech těch masakrech příjemná změna. Při LOWLIFE se nad hlavami v kotli objevil vcelku velký nafukovací bazén a v něm pak i skokani z pódia a bylo to všechno tak neuvěřitelný, že jsem tam vydržel do konce protože jinak mi hudba Lowlife nic moc neříkala. Na REPULSION jsme si našli pěkná místečka uprostřed areálu a těšili se na legendu. Po půl minutě se předemnou ale postavila skupinka do té doby sedících špinavců od crustu a bylo po Repulsion. Zhyňte vy zhulení dredatí kokoti!! Repulsion, ač kapela, kterou jsem nikdy neposlouchal, se mi líbili. Zpěv sice trochu monotónní, ale hudebně to bylo výtečné.
tohle jsem viděl při Repulsion
Sobotu začínáme v klidu obědem. Opět, už potřetí v hospůdce U rozmarýnku. Do areálu se doplazíme až na V.A.R. které jsem letos už jednou viděl a ještě jednou uvidím v listopadu, takže jsem je prochlastal a prokecal s přáteli. Na CENOTAPH jsem ale zašel a užil si jejich brutalmasakrdeathjízdu. Po nich se to zase začalo hemžit nafukovacíma píčovinama, takže bylo jasné, že bude nějaký gore. Kapela CLITGORE mi dosud úspěšně unikala a nechám ji unikat s poklidem dál. Nebyli ani poloviční jako například Spasm nebo Gutalax. HOW LONG jsme prolemtali, ale z toho co bylo slyšet pod borovicemi jsem usoudil, že by si stejně nezasloužili moji větší pozornost. Ovšem PURULENT SPERMCANAL, o kterých jsem SODíkovi básnil, že jsou dobří, a pobídl ho tak abychom strávili jejich set pěkně blízko, jsem si užil. Zahráli výtečně! A neodradilo mě ani sluníčko, který mě pálilo do krku a ani prach, který mi drásal moje už tak dodrásané rty. Dalším přelomovým milníkem na tomhle festivalu bylo zařazení speedmetalové kapely BÜTCHER. Vím že Čurby nemá speedmetal alá Helloween rád, tak mě to trochu překvapilo, ale rozhodně to byl dobrý tah. Kapela hrála jak o život a jejich mix Judas Priest a Kinga Diamonda s příměsí brutality zafungoval tak, že z toho byl masakr. Velmi dobré! GUTSLIT zaujali moje uši snad jen při písničce, se kterou jim vypomohl zpěvák z Gutalaxu. Jinak mě nechal absolutně v klidu. Při Deranged jsem zašel omrknout distra, konkrétně Bizarre Leprous, protože tam byla krabice s vinylama po stokoruně. Takže jsem si vybral 4 kousky z nichž jsem u tří nevěděl vůbec co ta kapela hraje za muziku. Škemral jsem tedy u Ganaye, jestli by nedal nějakou slevu když nevím co kupuju a nevěděl to nikdo kolem, ale Ganay byl neoblomným, protože dát slevu ze slevy prostě už nejde. Povídám mu tedy: "V Děčíně jsi mi prodal Purulent Spermcanal za dvě kila protože jsme neměli drobný, tak bys moh dát slevu i teď." Když slevu nedal, zaplatil jsem požadovaný obnos a při odchodu jsem zaslechl: "Tak ty nás dáváš za dvě kila jo?" U distra tam s Ganayem totiž vegetili právě Purulent Spermcanal. Tak tímto se omlouvám Tomášovi Ganayovi za případné trable, které jsem mu tím způsobil :-) V tu dobu nás opustil SODík, který musel spěchat domů na sever a pak se ženou na letadlo do Bulharska, kde si momentálně když píšu tyhle sračky válí šunky, prolévá volátko a smáčí dařbujána. DISAWOVED hráli přesně ten typ deathmetalu, který nemám rád, ale protože jsem pořád lil jedno pivo za druhým a chytl opět slinu, tak mi to ani nevadilo. Byl jsem unavený a společnost mi dělal na cáry ožralý zpěvák z Haemorrhage. Pak jsem shlédl SUPPRESSION. Vůbec jsem nevěděl o co jde, ale když jsem slyšel vteřinové mikrosongy, bylo mi to jasné. Noise!! Hurá! Hned šup před pódium. Bylo to výborné! Se smyslem pro tuhle muziku se musí člověk narodit. Kdo se s tím nenarodí, nemá šanci tohle pochopit. Zprasili dva miliony songů a šli do hajzlu. Pro mě druhý headliner festivalu. Pak byli ABNORMALITY. Buchta na postu mikrofonu je vždycky příjemná, pokud se tedy nejedná o Helenu Vondráčkovou ale tohle mě docela nudilo. Rozesmála nás hláška na dotaz z hlediště, jestli je těhotná, odpověděla pohotově křehkým dívčím hláskem "Yeah, it is baby here, not beer" a ukazuje na své zakulacené bříško. Potom kapela spustila opět svůj death za totálně chorobného zpěvu těhulky. Neskutečné, co některé ženy dokážou se svým hrdlem. Tou dobou nějak si to hasím z chcací rakety a jdu ke korytům umýt si ruce a opláchnout obličej od prachu a vidím malý děcko, asi tak dva až tři roky, jak odstrkává ostřílené grindery z dlaždiček tak aby nemuselo jít po kamenech na boso. Postavil jsem se mu schválně do cesty co udělá. Uplně normálně mě rozkročil a podlezl mě mezi nohami. Daniel Landa by neměl s Orlíkem radost... Jdu si tedy dál ke korytu umýt ruce a proti mě vodní pistolí míří malý, asi osmiletý kluk. Začne na mě stříkat, ale do proudu vody jsem mu nastavil dlaň, takže všecha voda cákala na něj. Na jeho ufňukané "Tohle se nemělo stát" jsem odvětil "Vole nebreč, naber novou vodu a jeď dál ne?" VOMITORY jasně ukázali, že žádná buchta na postu zpěváka deathmetalové kapely nemůže nahradit chlapa. Tak to prostě je. Vomitory jsou toho důkazem. Parádní Death! Když jsem si po dalším použití WC myl ruce, přišel mě pozdravit Ryohei což mě jako největšího fanouška Final Exit na světě velmi potěšilo. Magi zmizel někam s nějakou s blondýnkou. Přál jsem mu aby zasunul, ale prej nezasunul. Pešek. MUNICIPAL VASTE mě strašně, ale strááááášně nudili. Po Municipálech jsem s Magim opustil bojiště. Naprosto spokojený, ochmelený a kulturně ukojený.
Dějství třetí: den poté
Neděle začíná typickým chrchláním. Neskutečný kde se to ve mě bere. Toho prachu tam a kouře z cigaret arogantních kuřáků. Humus. Na afterparty jsem se těšil, protože na ní byla samá pecka. Však kdo kdy kde má možnost v pivním stanu shlédnout vystoupení kapel z Mexika, Kanady, USA, Kostariky, Japonska, Nepálu a Brazílie? Ne. Nikde nic podobnýho není. Všichni moji společníci ráno odjeli, takže jsem na afterparty zůstal sám. První kapela PODRIDO byla na rozjezd asi dobrá. Nebylo to nic co bych vyhledával, ale to lepší teprve mělo přijít. HOLY COST z Kanady jsem si na velkým pódiu nijak zvlášť neužil, takže jsem byl velmi mile překvapen parádním gore tupa tupa tupa trrrrr grindem který předvedli ve stanu. Nafukovací lehátka v kotli samozřejmě nemohly chybět. Výborné! Američtí INVIDIOSUS mě přesvědčili od prvních okamžiků. Jejich mix všeho možnýho zahráli s takovým nasazením, jaké se moc často nevidí. A cover verze americké hymny, která začala jako noise/grind a poté se to přelilo plynule do gore a snad až do blackmetalu, to prostě nemělo chybu!! Kostarický FECAL ADDICTION jsem neviděl v hlavním hracím čase na velkým pódiu a jejich gore brutal slam grind mě nadchl. Kotel ty vole jako kráva. Je k neuvěření jak dokážou po pěti prochlastaných dnech unavení návštěvníci festivalu ještě pařit. Nestkutečný! A i něžné pohlaví crusterky grinderky v tom kotli. Já bych tam nevlez ani za zlatý veganský prase. Jenže pak se přestavovali bicí a všechno bylo zase jinak. Pokud bych měl hodnotit, tak jako absolutně nejlepší vystoupení na letošním OEF byli FINAL EXIT na afterparty. Moji oblíbenci z Japonska předvedli nevídanou show, až se mi chtělo brečet když končili. Ryohei lámal svým stylem hraní na bicí paličky. Uprostřed setu jak do toho řezal, tak mu dokonce i jeden činel odlítnul ze stojanu a když nemohl najít zajišťovák, tak prostě ukousnul kus izolačky a činel ke stojanu přilepil. Tohle je noise obscene grind extreme! Pecka!! Nepálský deathmetal v podání UGRAKARMA mě tím pádem nedokázal absolutně ničím překvapit. Bohužel. Jenže pak naběhli další magoři z Japonska. VISCERA INFEST zahráli jen s těží uvěřitelný těžkotonážní brutal grind. Jakej se na ně rozpoutal kotel, to se taky hned tak nevidí. Bylo to mnohem lepší, než když hráli den předtím na velkém pódiu. A ne jen díky hyperrychlému bicmenovi. Prostě nálož jak sviň. Už v sobotu si vrabci na střeše bojiště čviřikali, že jako překvapení bude ROT nebo DROPDEAD. Ale že nám Čurby naservíruje obě kapely jako překvápko, nečekal asi nikdo. Takže Rotí set jsem si užíval jak se jen dalo tak abych se náhodou nezamotal do kotle, kterej byl vražednej. Nejsem si jistej jestli jsem někdy něco podobnýho viděl. Bylo to excelentní. Dropdead na druhou stranu nepotřebuju vidět, takže jsem při prvním songu udělal bojišti pá pá a vyrazil na cestu domů z festivalu, kde je tak přátelská atmosféra, že se vám tam člověk z druhý půlky zeměkoule omluví za něco, co ani neudělal, tak jak se to stalo mě 6.7. ve 22:34 seč.
Fotek mám tři prdele. Pro pár dalších klini sem.
