Zobrazují se příspěvky se štítkemSodoma Gomora. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSodoma Gomora. Zobrazit všechny příspěvky

3.12. 2022 SODOMA GOMORA / AGGRESSIVE TYRANTS / STREET MACHINE / EJAKULUJÍCÍ KOKOS

 


Moji koncertovou pouť roku 2022 jsem zakončil v pardubické Ponorce. Musel jsem si vzít na neděli dovolenou, protože jak víme, koncerty v Ponorce se dokážou díky dlouhým pauzám na zvučení protáhnout do ranních hodin a mě zrovna vyšel pracovní víkend. Vstávat před pátou hodinou ráno, dvě hodiny po tom co přijedete z koncertu na který jedete po dvanáctihodinové směně ve fabrice...na to už nemám. Takže jsem obětoval předposlední den dovolené abych se mohl zúčastnit této zajímavé sestavy.  Nová deska Sodomy Gomory je totiž dost dobrá, Ejakulující Kokos jsem viděl jen jednou a Aggressive Tyrants můžu stále. Do soupisky přibyli jako poslední Street Machine, kteříšto byli moji "poprvé". Pro ty, kteří si vstupenku nezajistili v předprodeji, u vstupu zjistili nemilou věc, a sice, že na místě je vstupné dražší o sto korun českých. To jsem já ale nemusel řešit, neboť mě hřála v telefonu SMSka s kódem od SMSticket, který když kontrolovala dvě malá potetovaná děvčata u malého nepotetovaného stolečku, mohla si rodidla odtrhnout z mého krásného malého telefonu. Ještě stále v této zaostalé zemi je spousta lidí, kteří si myslí, že sedmipalcová hovada, kterým říkají telefon, preferuje každý. Děvčatům prozradím jak se můj mini smartphone jmenuje a jdu dál do klubu, který je zaplněný až po čárku. Pozdravím se s kámošem a chvíli kecáme s rozcvičující se kapelou Aggressive Tyrants, která i když celou akci otvírala, nemohla si stěžovat na nedostatek hlav v obecenstvu. Spousta lidí samozřejmě přišla na Sodomu Gomoru, ale když už tam byli, tak se přišli podívat i na Aggressive Tyrants. Většinou Tyrani hrajou jako poslední a jen pro pár lidí. Tentokrát si užívali pěkně zaplněný sál. Co jsme si ale neužívali my, byl zvuk. Ale o tom později. Na facebooku se psalo, že akce začíná v devatenáct hodin. Pro jistotu jsem se informoval, protože vím jak to v Ponorce chodí, v kolik bude zahájena produkce a bylo mi odpovězeno, že hrát se začne ve dvacet hodin. Nakonec se začalo přesně ve dvacet hodin a patnáct minut podle lajnapu, který visel na sloupu. Nevídané!!


Aggressive Tyrants zahráli svůj klasický set plný hitů. Za účelem pořízení nějakých obrázků jsem se přemístil do přední pozice, kde byl zvuk celkem v pohodě. Ovšem po chvíli jsem se postavil tam, kde by zvuk měl být ťip ťop a ty vole zklamání. Jak jsem byl zvyklý, že v Ponorce je zvuk většinou v pořádku, tak jsem byl zklamán, protože kytara se mi zdála strašně utopená, stejně tak zpěv kytaristy. Všechno ostatní bylo cajk. Také jsem si všiml, nějakého pokusu o zakouření scény. Jednou. A jestli jsem dobře koukal, tak to bylo naposledy ten večer. Asi došel kouř... Jako přídavek nám chlapci naservírovali dva covery. První byl od kapely Našrot a druhý od Napalm Death. Bylo to dobré vystoupení a i lidi to bavilo dle reakce. A pokud jsem se zmiňoval o tom, že se začalo načas, tak tady se musí udělat jenda velká tlustá čára, protože od teď to šlo už všechno do prdele. Tradiční zbytečně dlouhé pauzy mezi kapelama totiž nechyběly ani tento večer. To je kurva nemoc Ponorky tohleto! Proč na festivalu Obscene Extreme jde všechno zvládnout za deset minut, a tady se musí jebat se zvukem hodinu? Do piče však někteří musí druhý den do práce. Já teda ne, protože raz dva tři dovolená, ale tohle je prostě na hovno. 


 

V klubu začalo být kurevsky vedro. Splachuju ho lahodným Birellem za čtyřicet Ká a čekám na kapelu STREET MACHINE, kterou jsem ještě nikdy neviděl, neslyšel. Ta začala zvučit své nástroje v době, kdy už měli patnáct minut hrát... Na sál se nahrnula hromada HC fanoušků, povětšinou větších rozměrů, ať už do výšky nebo do šířky. Byli prostě velcí, tlustí, upocení, bezohledně odstrkávali každého v cestě aby se dostali víc dopředu. Jeden tam vlítnul do kotle jenom aby vyhodil kelímek s pivem do vzduchu. V klubu vedro jako kráva a ty vole oni v kulichách, kapucách, kšiltech, mikinách, bundách skáčou jak kamzíci aby utvořili prvotřídní kotel. Jinej kotel než který znám grindových akcí. Byl to pravý hrozící hárdkorový skákací kotel!! K muzice, kterou Street Machine hráli to sedlo jako hrnec na prdel. Dobrý ty vole!! Když pak kapela oznámila, že si dají feat. se Sodomou Gomorou, odevšad se najednou vynořila samá krásná děvčata, hlavně ta v tom bílým triku ZNK, co přišla s tím divným něčím co bylo něco mezi holkou a klukem (fakt jsem to nedokázal identifikovat). Vypadala jak panenka a voněla jak čerstvě nastrouhaný kokos. Myslím ta v tom triku ZNK. Později se při setu další kapely objevila i na pódiu a úplně později jsem ji zahlédl vycházet z backstage... Při zmiňovaném songu se Sodomou, rozuměj s Řezníkem a DeSadem zažila Ponorka ten večer první peklo. Jak se ti dva čuráci přidali ke Street Machine, všichni začali pařit a musím se přiznat, bylo to fakt skvělé. Všichni se smažili v tom hnusným vydýchaným vedru, bylo tam jak v želví kundě, HC, rap, metal, buchty, drsní fanoušci, krásná barmanka,... Výborné!! 




 

Po skončení hárdkoru opět hodina pauza. A ten zvukař, to hovado, který ani právě skončivší Street Machine nevyladil ideálně, tam klidně flegmaticky smotává kabely jak zpomalenej film a je mu uplně u prdele, že už je víc jak hodina skluz. A protože jak na facebooku tak i na sloupech a před klubem na ceduli se hlásalo, že Sodoma Gomora vystoupí ve 22:30 hodin, tak od té doby se do klubu nahrnulo snad ještě jednou tolik lidí. Nebylo k hnutí. Hodinu jsme tam přešlapovali, někteří po svých nohách, někteří po cizích. Kámoš mi říkal, že bude těhotnej, ale neví s kým, a do toho tam z backstage začali odnášet a odvážet přes dav lidí zařízení předchozích kapel. Vedro graduje. Snad abysme zvukaře a dva ocasy ze Sodomy nevypískali, začal DJ točit gramec a zatímco zvukař chodí sem a tam zmatenej jak lesní včela, točil DJ Beastie Boys, Motley Crue a různé rapy a mixoval je, rozuměj kurvil. Všichni jsme se ale dočkali a před dýdžeje vtrhnul omaskovaný Martin Pohl alias Řezník alias sodomagor společně s alias DeSádem, nevim jak se ten šulin jmenuje, a začalo se songem z nové desky, která je dle mého názoru velmi vydařená. Ale co mi to tu nesedí sakra? Jo už vím. Je to zvuk... Ty vole jak může zvukař dojebat i zvuk kterej není naživo? Dojebal ho konkrétně tím, že byl potichu. A taky že Řezníkův mikrofon byl potichu. Jestli to bylo tou jeho uslintanou maskou, nebo prostě jen zvukař nenašel správnej knoflik, kterým by pootočil doprava, nedovedu odhadnout. Každopádně Řezníkovi nebylo rozumět a byl o dost potiššeji než DeSád, který byl slyšet excelentně. Nikomu to ale nevadilo, protože většina lidí byla pod obraz boží. Při písničce o silném kuřákovi doporučila kapela, aby si všichni zapálili, takže se v klubu zase po čase kouřilo. Nutno podotknout, že aby se vyhovělo liteře zákona, stejným způsobem kapela doporučila po písničce, aby si v klidu cigaretu dokouřili, ale další, aby si již nezapalovali. To je rozumné. Krásná scéna se mi naskytla, kdy jeden z fandosodomagorů si nesl tři kelímky s pivem, pěkně nad hlavou, aby náhodou někoho nepolil. Někdo do něj v rámci paření strčil a týpek má polovinu obsahu kelímků na hlavě. Pivo mu teče po jeho řídké kadeři za triko. Ale vzal to jako fakt, na nikoho se nezlobil a pokračoval zmáčenej dál do davu. Sodoma Gomora zahrála písničky, které jsem většinu z nich znal, a to jsem slyšel jen dvě alba. Takže pro mě dobrý. Set ukončili celkem brzy, že by snad pro zdravotní indispozici DeSáda? V jedné písničce, jak je slyšno a vidno v přiloženém videu se nám po zapomenutém textu svěřil, že chtěl celou akci odpískat ještě ve středu, neboť byl nemocný, ale nyní je už zdravý a text zapomněl z jednoho prostého důvodu. Po dlouhý době si dal jedno pivo... Ovšem to nebyl ten důvod proč po čtyřiceti minutách jakoby končili. Chtěli samozřejmě abychom si je vyvolali zpět a na oplátku, že nám zahrají tři písničky, chtěli oni vidět dvě kozy. Ano, výhodná nabídka jak od Horsta Fuchse. Tři songy za dvě kozy. A to se vyplatí!! Na pódium se vyšvihla jedna dívka, která se ale neměla k tomu aby nám ukázala cecíky, tak se musela poroučet. Ovšem druhá dívka, krev a hodně mlíka, tak ta už nám svoje kozy ukázala. Bohužel všichni honimíři si to chtěli zaznamenat na své zvráceně obří telefony takže jich do vzduchu, vylétlo několik desítek a já byl tak blokovaný že kozy zaznamenané nemám. Ale viděl jsem je a byly velký. Fakt veliký a pěkný!! Při jedné písničce došlo i na šarvátku několika blbců vožralejch, který se strkali ale k ničemu většímu nedošlo. Škoda, mohlo to být hezké zpestření. Tři přidané songy měly najednou zvuk jak víno a i Řezníkovi bylo rozumět, což je jenom jasný důkaz neschopnosti pana zvukaře. 


 

Když Sodoma Gomora definitivně zbořila Ponorku, oddělilo se zrno od plev. Plevel šel domů, zůstalo zrno. Na řadě byl totiž EJAKULUJÍCÍ KOKOS! Ale nejprve samozřejmě dlouhá příprava nástrojů a zvuku, otevření oken (hurá!!) a poslední lahodný birell. Podlaha byla ulepená jak trenky bezdomovce a když začaly Kokosy hrát, bylo čtvrt na dvě ráno. Kapele vůbec nevadilo, že hraje pro nějakých dvacet pět lidí a drtila do nás svůj hustej havajskej grindsypec. Stejně jako předešlým kapelám, tak i Kokosům pořád něco píská a vazbí. Pak ještě praskla i struna basákovi ke konci ale bylo to dobré vystoupení. Zvláštní byla situace, kdy jeden opilec převrávoral přes zábralí ke kapele. Pan zpěvák tedy předal mikrofon onomu opilci a nechal ho v tom vykoupat, ať zazpívá písničku on. Opilec se toho zhostil se zvednutou hlavou a celou písničku odmutoval, že kdo by neznal originál, řekl by si jenom co to kurva.... ale dál by to neřešil. Prostě "blití" jak by řekl hudebně nevzdělaný ignorant. Celý song pro jistotu pak dali ještě jednou znovu už v originálním znění. Zpěvák pobíhá s mikrofonem, dvakrát dokonce do vedlejší hospody, kde řve do bezdrátového mikrofonu - to asi muselo vypadat směšně, když tam přilítnul a řval cosi o ejakulátu - a celý koncert zakončil v leže na baru za nicnechápajících pohledů krásné barmanky a sympatické barmanky. Výborné!! 

Jo, jinou fotku EjakuKokosu nemám.

  

Celkově to byla určitě vydařená akce, jen ten zvukař byl nějakej divnej. Byla tam spousta krásných děvčat, z nichž dokonce jedna se mnou prohodila pár slov a pak mi řekla ahoj a já se do ní okamžitě zamiloval. Birell byl skvěle vychlazený, lidi v pohodě, a že se tam mísilo různorodé zvěrstvo od punkáčů, přes grindery a hárdkoristy a rapery až po blackmetalistu v tričku Watain, na to sere pes. Příště snad jen víc odvětrávat a najmout rychlejšího zvukaře. Jinak ale dobrá práce! 
Pár nekvalitních fotek tady.

DEATH COFFEE PARTY 2020


V Litoměřicích na zahradě Čech jsem byl naposledy se školou a to je už pěkně dlouho, takže nastal čas poctít svojí návštěvou tohle místo po letech znovu. Naštěstí za podstatně příjemnějších okolností. Sice je DeathCoffeParty stále malá náhražka za neuskutečněný ObsceneExtremeFestival a CzechDeathFestival, ale zaplať rouškokriplům za to, že jsme se mohli pobavit aspoň na tomhle fesťáčku. Narozdíl od posledních let, kde na festivalech disponujeme přiměřeným ubytováním, tady jsme hlavy složili pod širákem. Teda aspoň první den. Ale o tom později. Do Litoměřic jsem vyrazil s Magim jeho vozem a cestou jsme potkávali samá debilní individua. Například u Sobotky kokot v červeným Fiatu Punto jel jak čurák prostředkem silnice, nenechal se předjet, aby nakonec nebezpečně předjížděl kamion, když se v protisměru vyřítil taky kamion. Oba kamiony musely udělat prudký manévr, jinak by Fiat a osoba trpící silničním kreténismem v něm, byli na sračku. Kamion, který byl předjížděný a jel před námi, po tomto manévru začal ze zaplachtované korby sypat náklad. Nějaké kuličky nebo obilí nebo co to bylo. Prostě debil v červeným Fiatu. Po silnicích se prohánělo nejvíc řidičů s pražskou poznávací značkou a jeden, ten byl fakt na tečku mezi oči. Zcela evidentně se nechtěl nechat předjet, protože tam, kde to sice zákon umožňoval, ale situace v silničním provozu ne, dodržoval striktně rychlost 65km/hod, i když by se tam dalo jet 140. A naopak, když se předjíždět dalo jak z hlediska pravidel silničního provozu, tak z hlediska provozu samotného, rozjel se pražský idiot na 110 a nepustil nás. Prostě zamindrákovanej dement. Pražští řidiči když nemají u tlamy semafory, tak jsou zmatení jak lesní včely. Po příjezdu do zahrady Čech jsme zaparkovali a šli se nadlábnout do restaurace Dobrá Bašta. Na zahrádce jsme ukořistili poslední dvě volná místečka a objednali si po dlouhé cestě chladivý pivní mok a naprosto skvělý burgr. 


Cvičené opice přicházející na území restaurace si desinfikovali ruce a řitní otvory připravenou desinfekcí. To jim panečku bude chutnat, až se zakousnou do burgru!! Demence... Malé dětičky cvičené opičky u vstupu hulákaly FUJ FUJ KORONA!! Ty chuděrky si asi musí doma vyslechnout moudra od rouškofilů... Po vydatném obědě jsme se odebrali do areálu. To už s námi byl i můj severský přítel SODík, který mi věnoval CD kapely Wyrm, za což jsem mu dal vlhký polibek na špičku jeho péra. Díky!! Když jsme čekali ve frontě na pivo, přihasil si pro pivo zpěvák kapely Gutalax. Když si ho všiml před námi stojící dredatý špindíra, říká mu: AŽ BUDETE HRÁT, TAK JÁ BUDU SRÁT. Maty, zpěvák kapely Gutalax mu z fleku s klidem odvětil: JÁ TAKY. To byla hláška, která mě fakt pobavila, když se nad tím člověk zamyslí, kdo tento minirozhovor mezi sebou vedl. Reklama na projímadlo jak vyšitá! Na čepu bylo pivo Žatec 11, nebo speciál 13. My jsme dali přednost jedenáctce a teda můžu říct, že větší hnus jsem už dlouho nepil. Prostě špatný. Radši jsme si začali chodit pro Cidera, který byl oproti pivu sice o 15kč dražší, ale chutnal báječně a v tom vedru které panovalo nás osvěžil na výbornou. Teda až po tom, co jsem si poručil led, který mi obsluha do kelímku dávkovala svými špinavými pařáty kovitnekovit. První kapela FATAL PUNISHMENT nebyla v mých uších nic moc ale něčím určitě vynikala. Naprosto příšernou angličtinou. Než tohle, měli by radši využívat radostí jazyka českého. V jejich hudbě jsem slyšel jakýsi Anthrax-Crossover osmdesátých let. Nic pro mě. Největším úskalím, které nebylo domyšleno byla absence programu. Prostě maličkatej kousek papírku s natištěným programem festivalu, který bychom dostali u vstupu. Sice tam byl program vyvěšen, ale je lepší sedět někde opodál, vytáhnout ho z kapsy a zjistit, co právě hraje, než se muset zvedat a jít se podívat na program vyvěšený u vstupu do koncertního sálu. Nebo v našem případě vytahovat telefon a kontrolovat program na stránkách bandzone. 


Druhá kapela měla být nějaká postrock doom, ale když naběhli kluci v košilích a spustili svůj brutální nářez, bylo jasný, že se postrock konat nebude. Na jevišti do nás svůj brutal hustili SOUL DECODER. Kapela byla sehraná jak cyp a zpěvák naprosto exceloval. Abych je ale jen nechválil. Jsou to Pražáci a museli nějak přijet do Litoměřic. Nejspíš autem a nejspíš to byla oktávka a je téměř jisté, že měli pražskou poznávací značku a všichni víme co je to za lidi :-) Stále pijeme Cidery, protože pivo se nedá pít. Je teplé a hnusné a po každém napití nebezpečně kope. Blbé je, že Cider je taky celkem zákeřný díky své pitelnosti a voltáži, takže na sluníčku ji za chvíli držíme jak po pěti pivech. Přešli jsme tedy zpět k pivu, které se od začátku trochu zlepšilo. Bylo studenější a dokonce už kopalo jen při posledním loku z kelímku. Další kapela byla CRIPPLED FINGERS. Tak nějak jakoby thrash a musím uznat, že docela dobrej. Po jejich vystoupení jsme se vykydli do jedné z mnoha připravených laviček. Vedle nás si sedl týpek a začal se cpát perníkem a zapíjet ho zelenou vodou. Kdejaký dement neznalý věci by si to mohl vysvětlit tak, že ti hnusní metalisté si tam píchali pervitin a pili k tomu trávu. To samozřejmně nebyla pravda, protože cattering obsahoval mimo zaběhnuté pochutiny jako různé druhy baget a smažených píčovin, i domácí pečený perník, který vypadal jak od maminky. Při zvukové zkoušce, kterou jsme sledovali ze zmíněné lavičky nám do rytmu na jiné lavičce blil blonďatý metalový sympaťák. Ten si asi musel odnést krásných žážitků z prvního dne festivalu. Našel se tam ale i jeden člověk, který si odnesl naprosto abnormálně kardinální zážitek. Ale o tom až později... 


Tou dobou jsem měl v sobě 4 piva v areálu, 3 cidery a 2 piva u oběda a já pořád nebyl chcát. Bylo takový vedro, že jsem všechno vypotil. Vlastně by se dalo napsat, že jsem potil chcanky. Kluci mě ale nakonec ukecali, ať jdu také a podělím se s nimi o můj žlutý nektar a tak i já se vychcal do krásné mušle na čistých, voňavých a po celou dobu festivalu udržovaných záchodech. Palec nahoru. Jak jistě všichni ví, obrovská deviza na akci tohoto typu, mít zařízení tohoto typu. WEE ALL GONA DIE hráli super metal core, melodic, death... co já vim... nějak se v těch posranejch škatulkách neorientuju. Areál festivalu byl fajn. Sice jsem ze začátku prskal, že je to jakoby stísněné, jako když ve hře Sim City choději lidičky sem a tam a jinam to nejde, což byl ale jen první dojem. IGNORANCE byla taková velmi příjemná pocta  Sepultuře z období alba "Root". Všechny to bavilo. Cavalera by měl radost. Při jednom z mých chcaní se najednou ozve od jiné mušle: "Ty vole já sem to debil. Sem si flusnul na čůráka." Milé.  FLESHLESS - super! Už dávno to není jen VÍÍÍÍÍVÍÍÍÍÍÍ VÍÍÍ VÍÍÍÍÍÍÍÍ ÁÁÁÁÁ, kvůli kterémužto se mi na čas přestali naživo líbit. Tohle byla profesionální řežba. Opravdu skvělé! Pak ale naběhli GUTALAX a všichni šli do hoven. Teda do kolen. Nikdy nepochopím, jak taková píčovina může být tak všeobecně oblíbená. Jenže ono to je tak pitomý, až je to skvělý. Celej koncertní sál se změnil v jednu obří průjmovou párty. Jednoznačně nejlepší Gutalax, který jsem měl možnost naživo sledovat. INSANITY ALERT jsem si užil v první lajně a dokonce i kolečko v kotli jsem si udělal ale na víc jsem neměl sílu. Tlak mi vystoupl na 240/190 a já byl rád, že jsem se nezadusil vlastními plícemi. Smekám před všemi, kteří dokáží v kotli křepčit po celou dobu. Po thrashové jízdě nastoupila SODOMA GOMORA se dvouma magorama za mikrofonama. Pro mě to bylo spíš takové zpestření než že by se mi to nějak zvlášť líbilo. Mám rád něco ze sólových kariér Řezníka a DeSada, ale Sodoma Gomora mě zatím míjí. Je to taková sračka, až vás to nutí klátit se do rytmu beatů. A nejlepší na tom je, že po shlédnutí už nemám žádnou potřebu jít na samostatný koncert Řezníka. Nejlepší song tam zahraný byl právě z Řezníkova repertoáru, a sice Nekorektní píča. Přítomní Black Lives Matters kondomové zplakali nad vejdělkem... 


Poslední kapelou, kterou jsme v pátek dali, byli GODLESS TRUTH což byl takovej na mě až moc složitej deathmetal. Naopak SODík si z toho stříknul do textilu. Pivo bylo zase teplý, ale protože jsme už měli pod čepicí, tak jsme to kousali co se do nás vešlo. Únava se dostavila a tak jsme to zabalili a ustlali si pod širákem. Bylo krásně jasno, hvězdičky svítily, komáři štípali. Všichni se ráno probudili poštípaní na xichtech, rukách, nohách a všude jinde, jenom já ne. Asi jsem okřídlené havěti smrděl a proto na mě vůbec nelezla a nehasila žízeň mojí krví. Ráno nás několik kapek deště vystrašilo z našich opileckých snů a tak jsme rychle sbalili spacáky a karimatky, naskákali jsme k SODíkovi do auta a jeli si umýt prdele a ráfky do Ústí právě k SODíkovi, kde na nás už čekal jeho pes Christopher. U SODíka jsme využili moderních výdobytků na maximum. Nebo aspoň já. Dvakrát jsem se tam vysral, dvakrát osprchoval, sežral jsem oběd o třech chodech a byl jsem připravený vrátit se na druhý den párty smrtícího kafe. Cestou se stala taková patálie s mrakama. Uplně normálně se seskupily do zlověstně tmavé formace a začaly kydat vody tři prdele. Průtrž nás chytla na cestě z Ústí do Litoměřic a my začali mít obavy, aby nám to nezkazilo požitek z dobře rozjeté akce. Projistotu jsme postavili stan, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože deště jsme si přes den ještě užili dosyta, ale hlavně, večer bylo všude mokro a v noci mlha vlhko, tohle na chrápání pod širákem rozhodně nebylo. Sobotu jsme odstartovali kapelou BACKFIST, což byl dobrý hárdkór, ale po chvíli mě začal nudit. Místo avizozvaných Madafaka znovu vystoupili SOUL DECODER, což mě velmi potěšilo, neboť oni jsou opravdu dobří, i když pražáci :-) . Další kapelou jsou INSISTENT a mají plno. Nejspíš to bylo ale tím, že se venku rozechcalo a návštěvníci se přišli schovat před deštěm. Hezky objednáno. Nevěřím totiž tomu, že všichni co tam byli, mají rádi grindcore který Insistent hrají. Mimochodem ho hrají velmi dobře. Jako bych se v tu chvíli ocitl na Obscene Extreme Festivalu. V koncertním sále se měly dodržovat rozestupy dva metry. Na to sere pes. Také se tam ale nesmělo kouřit. Bohužel vždycky se najde kretén, který chce mermomocí otravovat kouřem život okolním návštěvníkům. Já mám pro vás vy kuřácká hovna vzkaz. 
Začátek vzkazu: NECHŤ VÁM VYSCHNOU VEJCE!! Konec vzkazu. 


RISE OF SURYA se mi nelíbili. Pivo se jakžtakž dalo pít, ale pořád to byla kejda. SODík o tom prohlásil: "Je to takový jakoby pozitivní." Já mu odpověděl: "Je to takový jakoby na hovno." A nyní vyhlášení kreténa roku letošního DeathCoffe festivalu. Stal se jím týpek ve fialovém tričku. To si takhle jdeme chcát a já, ještě stále chčiju, když ucítím strašný smrad z hoven, který se vyřítil z kabinky WC. Řekl jsem si, že prostě někdo sral. No ale pak si jdu umýt ruce, a ten smrad, takový ten kyselý, čerstvě vysraný průjem, zesílil na maximum. U umývadla se tam kymácí blb a slovy TY VOLE SNAD NENI PRAVDA shrnul celou jeho veselou historku z natáčení, která spočívala v tom, že si nasral do gatí. Dalo by se očekávat, že když už se něco takového přihodí, a neříkejte, že jste k tomu již neměli náběh, nebo se vám to dokonce nestalo, tak přeci jdu conejkratší cestou pryč od všech a rychle někde umýt a převléknout. Ne. Tenhle týpek ve fialovém trikotu s posranými kraťasy, za kterým se linul pach čerstvě vysraných, ještě kouřících kravinců, úplně bez skrupulí si zašel na pivo, za nechápavě přihlížejících, nosy si ucpávajících a hlavami kroutících spoluúčastníků festivalu. Smrad to byl takový, že když jsem kolem pana Nasraljsemsidotrenek procházel, když čekal na pivo, koplo mě to tak, že jsem měl namále a mohl jsem tam někoho poblít. Takže vítěze bychom měli, teď zpět k muzice.


DPK, kteří hráli death/grind neměli svého zpěváka a tak se na postu za mikrofonem vystřídalo několik pěvců z jiných kapel. Když došli pěvci z jiných kapel, zahráli ještě dvě písničky bez zpěvu a byl konec. A máme tu druhé místo ve vestivalové soutěži o kokota roku. Stal se jím vysoký mladík s hrbem na zádech, který mu překrývala mikina Mayhem. Tento mladík mi připomínal xichtem jednoho z našich procesních inženýrů od nás z práce, naprostého nýmanda a debila. Oni totiž procesáci takoví prostě jsou. Takže tenhle náš hrbáč pařil na kapelu FOB. Kdyby pařil normálně, tak si ho nikdo nevšimne. Jenže on byl našrot a pařil nenormálně. Vrávoral tam a každou chvíli do někoho vrazil a vylil mu pivo. Když bylo vylito asi čtvrté pivo, a čtyři nasraní metalisté, uznal i kamarád hrbatého, že toho bylo dost a odvedl si ho pryč. Jenže náš hrbáč se zachoval jako Homer Simpson. Vyhodíte ho dveřma, vrátí se oknem. Takže se vrátil na taneční parket, který se díky rozlitým pivům změnil v klouzající smrdutou plochu a opět začal pařit a vrážet do lidí, kteří se přišli podívat na kapelu. Cože to hrálo? Jo...FOB. No takže když takhle poněkolikáté vrazil do jednoho dredaře, došla dredatému sympaťákovi trpělivost a vrhl se na hrba. Štěstí pro hrbáče bylo, že dredař měl u sebe i partnerku, která svojí výškou nemohla převyšovat 150cm, a která dredaře uklidnila a stáhla zpět. Ovšem kretén s hrbem si nedal pokoj a pořád se choval jak idiot až vrazil do té drobné aninéstopadesáticentimetrové paní. Ta jako kdyby jí někdo za triko hodil sršní hnízdo skočila po hrbáčovi, který na kluzké podlaze uklouzl a malá paní mu ládovala pěstmi hlava nehlava. Kriplhrb se ale začal bránit, proč by si taky měl dát přes tlamu od hobita žejo, jenže to se přepočítal a najednou se do toho pustil i dredař a další kolem a nějaká holka no prostě nastala mela, krev stříkala všude kolem, kosti bylo slyšet zřetelně jak praskají i v tom rachotu, který předváděla kapela... Co to bylo za kapelu?? Joo, pořád FOB. Nakonec se to nějak uklidnilo a všichni se rozešli pryč z kotle, protože jinak by byl průser. A jak hráli FOB? Nevim. Ten debil co vypadal jak náš debil procesák byl zábavnější než koncert. Později se objevil na scéně ještě jednou, tentokráte se žlutou hajzlštětkou


Naopak TORTHARRY byli skvělí jako vždycky. Stejně jako ANIME TORMENT. Další zástupce z hárdkorového ranku byli COMPANION, kteří konkrétně hráli hárdkor lvího srdce, jak hlásaly jejich trikoty. Jejich set jsme sledovali z boku v sedě na lavičce a odpočinuli tak našim zpráchnivělým kostem v nohách. Nejzajímavější na jejich produkci byl asi feat s Matym z Gutalaxu. Na scéně se pak objevili první rouškofilové. Jednalo se o kapelu z Německa s názvem NECROTTED. Pořád si desinfikovali ruce a varlata a už už jsem myslel, že i koncert odehrají s rouškami. Naštěstí se tak nestalo a my mohli slyšet muziku, kterou jsme na DeathCoffeeParty slyšeli v jiném podání už několikrát. SPASM byla zábavná ultrabrutální super show jako vždycky s kotlem jakokráva jakovždycky. Ani až u zvukaře nebylo bezpečno, jakej to byl kotel. Následní BENIGHTED nás opět rozsekali na masokostní moučku a vyhlásili třetího letošního idiota festivalu. Stala se jí holčina, která se v nákupním vozíku zcizeném v nedalekém Kauflandu, nechávala roztáčet uprostřed kotle. Na Benighted. Na kapelu, při jejíž produkci nabývá kotel na rychlosti a síle nevídaných rozměrů. Velmi nebezpečné. Ze začátku to bylo zábavné. Asi tak jednu minutu. Vožralá holka ve vozíku si to užívala, chvílemi byla roztáčena opravdu rychle. No ale všechno jednou končí, a tak i její kolotoč dokolotočoval. To se totiž z kotle najednou vynořil steroidy nabušený mladík v šedivém tričku, a holčinu ve vozíku burátlním způsobem vyvezl z tanečního parketu a vysokou rychlostí poslal slečnu i s vozíkem z parketového schodu, za kterým se vozík i se slečnou zabořil do bahna. Tuším slečna zůstala ležet, steroidy nabušený mladík se vrátil do kotle. Ovšem karma je zdarma a ani ne za pět minut se o jedné noze belhal zraněný steroid a sedal s bolestivou grimasou na lavičku... Tady bych třetí místo o kripla roku rozdělil mezi oba dva půl napůl. Když jsme šli z Benighted na záchod, potkali jsme stříbrného kriplohrba, kterak si ustlal v mokré trávě pod vzrůstajícím jehličnanem. Když jsme šli ze záchodu, potkali jsme vítězného kripla v čistém oblečení bez průjmového parfému. STERCORE od bratrů Slováků jsem již jednou viděl, ale tenkrát to kluci neodhadli s chlastem takže hráli jen chviličku. Tentokrát ožralí nebyli, měli naprosto excelentní zvuk (aby taky ne když maji v sestavě tři kytary) a nebýt prasklé bubeníkovy panenské blány, bylo vše O.K. Poslední kapelou, kterou jsme shlédli, byli MINCING FURY A TAK DÁLE. Výtečné! Zábavné! Hlasité! Skvělé!! Únava nás přemohla, takže jsme si zalezli někteří do stanu, někteří do auta a udělali Death Coffee Party PáPá. A moje hodnocení jakožto návštěvníka-premianta? Kromě piva, který na festivalech vždy postrádá kvalitu, nebylo z pořadatelského hlediska nic moc co vytknout. Za mě spokojenost a myslím, že jsem nebyl sám. Ale co bylo úplně nejhezčí na letošním ročníku DeathCoffeeParty? Byly to všudypřítomné krásné holky. Děvčata, byla jste nádherná a mám vás všechny rád!

Pro zobrazení fotek klikni sem.