CZECH DEATH FEST 2026

Na úvod stačí napsat jen jednoho citoslovce, doplnit ho JéPéGéčkem a hned je jasné, jaká obava byla z letošního ročníku CZDF. Teď přijde jako ten citoslovec a to JPG. "Ajaj..."

Kurva chcípli jsme tam.... I letos jsem složil hlavu v apartmánu tety Ludmily se stejnými hlavami jako v předešlých letech. Tedy s ovousenou hlavou Amorfisem, se severskou hlavou SODíkem a s medvědí hlavou Medvědem. Avšak nepřijel jsem se ubytovat s nimi, neboť jsem měl nějaké rodinné povinnosti a dorazil jsem dýl. Což mi ale vůbec nevadilo, neboť za celé tři dny festival nabízel pouze jednu a půl blackmetalových kapel z nichž jedna byla v programu jako úplně poslední a půlka zahajovala páteční bjesnění. No a čtvrtek v mých uších nenabízel až do 18:05 hodin nic, co bych nutně potřeboval vidět. 

Když přijedu na hotel a zabydlím se, nečekám na autobus ale vyrážím pěšky něco přes dva kilometry směr festival. Kurva v tom vedru to nebude žádná prdel. Na vrátnici autokempu Brodský se nechám opáskovat. Poprvé po dlouhé době na levou ruku, neboť jsem se rozhodl přestat nosit hodinky stran toho problému, že je v nich často vybitá baterka a paní v klenotnictví/hodinářství, kde jsem si nechával baterku měnit, se vždycky vymlouvá, že značku Casio musí posílat do posraný Prahy a že to pak musí na tlakovou zkoušku a jiný zkoušky a výměna baterky vyjde pomalu na pětikilo. Takže jsem je nechal dojít a už na ně kašlu. Jaký to byl osvobozující pocit, mít festivalovou pásku s čipem na levý ruce. Ten pocit, že až si budu vytírat prdel pravačkou, nebude mi přebývající páska překážet a nebudu se muset strachovat, že třeba kousek hovna ulpí na ní. Napiču, že ze zvyku dost často jsem zvedl ruku, že se podívám, kolik je hodin a hodinky nikde. Čumím na čip a než mi dojde že jsem retard, co přestal nosit hodinky, několik vteřin to trvá. Snad si definitivně zvyknu na Obscene Extreme Festivalu. Hned honem musím vyhledat malýho Járu, kterému jsem přivezl dar hodnoty nevalné, a sice krabičku žvýkaček. Všichni víme proč. Kdo neví, může se o tom dočíst tady. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje kyblík na blití a korýtko na sraní při čtení zmíněné story... Malej Jára mi připomíná, že jsem před dvěma rokama říkal, že to nebudu do budoucna vytahovat, ale víte jak, opakování jest matkou moudrosti. A honem na pivko. Musím dohnat kluky. Přeci jenom mají pět kapel náskok. Loni jsem pil APU od Primátora a chutnala mi. Tak jsem se rozhodl pít ji i letos. No hele, za 55Kč jsem první pivo dostal ne v tom vedru zrovna dvakrát vychlazený. Ale překousal jsem to a další už pak bylo většinou dobrý. První kapela, kterou jsem letos viděl, byli DARKFALL. A nebylo to vůbec špatné. Sice to nebyl můj šálek hnisu, ale vůbec mi to nevadilo. Ovšem následní Maďaři OMEGA DIATRIBE, kteří si prohodili svůj set právě s Darkfall, byla v mých uších dost velká píčovina. V areálu se pohybovaly jak staré, tak nové xichty a také holky s panákama. Asi nabízely Jägermaister, nebo možná nějakou jinou medicínu. Když za námi přišly, učinil jsem prohlášení: "Holky, jste krásný, ale nechceme." Přeci jenom jsem nasadil docela vražedné tempo. Když jsem se díval na historii mých nákupů piv, bylo to jedno pivo na půl hodiny, což je na můj vkus tempo vražedné. A taky že mě to později pěkně semlelo. Následují ale HYPNOTIC SCENERY. Absolutně nic jsem od nich neočekával a upřímně, původně jsem se šel jenom podívat na dívku, která obsluhovala klávesy. Nakonec mě velmi mile překvapili. Hráli totiž staré písničky. Znělo mi to jako starý Paradise Lost. A bylo to mocinky moc pšíjemňý. Tou dobou mám 8 pivo a furt jsem nebyl chcát. Ale na velkýho bobra si netroufám. Pro neznalé, malý bobr je šest piv bez vychcání, velký bobr je dvanáct piv bez vychcání. Ale to je už kurva jiná ledvinová liga. No a pak hráli ROTPIT a ty se stali nejlepší kapelou, kterou jsem ve čtvrtek viděl. Naprosto perfektní zvukově, skvělý valivý tempo. Jak říkal Marján: "Bylo to dobrý, ale měli by zrychlit." Já byl nadmíru spokojený. Hele a pak byl asi Disbelief, který si ale vůbec nevybavuju. Ale POSSESSED si pamatuju zcela jasně. Největší problém s Possessed jsem měl ten, abych neztratil rovnováhu a nespadl držkou na vyprahlou brodskou trávu. Jak jsem naznačil, pivo každou půlhodinu v kombinaci s třicetistupňovým dusnem, je prostě peklo. Vím že mě Possessed celkem nudili. Nikdy jsem je neposlouchal a to je možná celej problém. Pro mě to je prostě jenom rychlej bordel s nudnejma kytarovejma sólama. Po skončení se dáváme nějak dohromady a následuje cesta na hotel ozdobená mými pády a různými klopýtáními a kelímek jsem ztratil a a a a gravitace byla rezolutně proti mé vzpřímené chůzi a tak mě kluci, moji andělé strážní, několikrát sbírali nemohoucího ze země. No prostě jsem byl sťatej. Ale ne tak jak to dokáže Amorfis a Medvěd. Ti v tomhle jedou první ligu. Já jsem ten, co chlastá okresní přebor. Napiču, že Amorfis se v pátek ráno v šest, tedy tři hodiny po tom, co jsme zalehli, rozhodl, že když nespí on, nebude spát nikdo a začal tu svou. Hulákal jak Pepin z Postřižin na celej hotel už od božího rána. A samozřejmě chopil se piva. Přicucnul se lačně k plechovce a požíval chmelový výdobytek moderní společnosti plnými doušky. Trestal jednu plechovku za druhou. Aby taky ne, když se ve čtvrtek držel v pozadí. Že prý chtěl poznat také festival z té druhé strany. Každopádně jsme se všichni pěkně nasnídali, prolítli sprchou a šli na autobus, protože hned první kapela pátečního programu byla ta, co jsem potřeboval vidět. Kolínští BJES nemají chybu. Od geniálního loga, přes krásné melodie a skvělou muziku, přes sympatie muzikantů a jednoduchou image, prostě všechno vynikající. Velkým překvapením pro mě byla poslední písnička se zpívající dívčinou v bílých šatech, která byla excelentní. Dívka pěla tklivě a krásně, aby v půlce písně hystericky řvala a svůj řev posunula do zoufalého pláče. Velmi působivé. Jen obrovská škoda, že hráli za denního světla. Bejt tohle představení v noci, oblíbilo by si tuhle kapelu mnohem víc lidí. Bjes se pro mě stali kapelou součástí mého TOP 5 festivalu a ať si o tom moji ortodoxně deathmetalově smýšlející druzi myslí, co jen chtějí.

Jsem člověk, který nedokáže pít dva dny po sobě, tak je celkem jasné, že pátek se ponese ve znamení osvěžujících nápojů, povětšinou nealkoholického typu. Takže za celý den, v tom zkurveným vedru, které navíc na rozdíl od čtvrtka podpořil ještě silný svit slunce, debužíroval jsem různé limonády, vinný střik, perlivé vody, cidery. Piva jen dvě. Ovšem Amorfis lemtal finále ligy mistrů. Každou chvíli byl nezvěstný, zase se motal, no prostě náš ovousený kamarád. Důležité je, že jsme se nějakým způsobem dokázali zase sejít v naši partu a že se to tentokrát obešlo bez krvavých šrámů. Osobně mě v pátek ráno Amorfis obdivoval, že jsem po všech těch mých pádech vyvázl bez jediného škrábnutí, boule, modřiny. On si sice narazil v pátek koleno, ale oproti rozbitýmu obočí, domlácenejm nohám, a všemožným podlitinám z minulých festivalů, to bylo jako plivnutí do jímky plné prezidentů Petrů Pavlů. Druhá banda v pátek se jmenovala FATALITY a jako hele, zase to nebyl můj šálek, ale musím uznat, že to asi nebylo uplně špantý, ne? Pak jsme zašli na oběd. Já si teda dal jen česnečku a ta byla poctivá. Byla poctivě slaná a poctivě česneková. S rozteklým sýrem, šunkou a opečenými kreténkami. Mňam. Nic, jedem dál. Další kapela, kterou jsem zahlídnul, byli THY LEGION a opět docela dobrý. Pak ale naběhli COLOSALIST a opět jsem tam šel především podívat se na dívku s houslemi, která navíc měla do oranžova zbarvené vlasy. Kapelu samotnou jsem nikdy předtím neslyšel a ono to bylo uplně výborný! Krásný doom se vším všudy. Pak jsme zašli na tlačenku s cibulí a octem do nedaleké hospody a ta tlačenka byla fakt dobrá. Další kapelu, kterou si vybavuju byli až SARCÓFAGO, kteří když byli před časem ohlášeni, naskočila mi husí kůže. Moje nadšení a nadšení mně podobných, později trošku zchladil fakt, že ze Sarcófago tam vlastně skoro nikdo nebyl, ale to vůbec nevadilo. Hráli písničky Sarcófago a bylo to úplně skvělý. Teda ale až od doby, než zvukaři dali do kupy zvuk, což bylo asi po čtvrté písničce. Třetí a čtvrtou písničku přišel za velkých ovací vyzpívat nějaký jiný zpěvák, jmenující se Sebastian. Bohužel zrovna na ty dvě jeho písničky měl mikrofon poruchu, takže se Sebastian  nasraně poroučel z pódia. Pak tam chvíli zmateně pobíhali technici a pak se zvuk vyladil a byla to řežba a skvělý koncert. Dokonce i tyranosaurus rex přišel zapařit do kotle, což členům kapely vykouzlilo úsměv na jejich brazilských tvářích. Mě jen napadlo, že Kdybys viděl co se děje na Obscene Extreme Festivalu, tak se smíchy pochčiješ. Nakonec, pořadatel obscénně extrémního festivalu se nechal slyšet, že se mu Sarcófago líbili mnoho a nepochybuju o tom, že si je v následujících letech na svůj festival pozve taky. Kluci mi říkali, že Possessed byli lepší, ale já to viděl a slyšel úplně jinak. Jednak jsem na Possessed byl indisponován a druhak Sarcófago byli prostě lepčejší. Pak přicupitalil BLOODBATH a čéče mě se to taky líbilo. Mělo to parádní hutnej zvuk, ale vůbec mě to nenudilo a to je u deathmetalu co říct. Opak jsem ale slyšel při AVULSED, který jednak dosrali zvukaři (zdálo se mi to, nebo si letos zvukaři nějak nevěděli u několika kapel poradit se svými problémy?), jednak kytarista se svojí dvojkrkou buzerantskou kytarou vypadal jako buzík, tak trochu jako Michal David. A když spustil na vrchní krk krkolomné sólo, které znělo jako sračka co hroch rozmetává ocasem od svý prdele, zkazilo to celý dojem z jinak dobré písně. Velkou pochvalu zaslouží zpěvák. Takovej zombie ryk, jaký on dokáže ze svého španělského chřtánu vyloudit, se jen tak neslyší. Dle mých bratrů do nepohody, byli Avulsed lepší než Bloodbath. Ovšem já jdu proti proudu a říkám, že Bloodbath byli mnohem lepší než Avulsed. A to jsem předtím nikdy ani jednu kapelu neposlouchal, prosím pěkně. Po Avulsed se odebíráme za vzdáleného blýskání na noční procházku. Když přijdem na hotel, spadne nám hovno ze srdce, Amorfis nataženej na posteli, nyná do polštáře jako Jezulátko.

Kdyby náhodou někoho zajímalo, proč je zde druhé video také Bjes, tak je to proto, že jsem měl v telefonu ještě video Rotpit, které ale chrchlá, protože měli velmi hutný zvuk, a v plánu byl zbytek karty dojebat na Redzeda a Tsjuder, o kterých bude ještě řeč. Jinými slovy, víc toho prostě nemám...

Poslední den festivalu je takové vedro, že se škvaříme ve vlastních chcankách. Já se spáleným xichtem a obrysy tílka z předešlého dne. Nejsem si jistej, jestli jsem někdy zažil na festivalu takovouhle výheň. Každá kapela oceňovala neskutečnou výdrž fanoušků, kteří i v tom dusnu, vedru, slunci, vydrželi na jejich sety. Já takovej nadšenec nejsem (vlastně jsem na slunci stál jen při Bjes) a první kapelu, kterou vidím v sobotu, jsou NAHUM a jen díky tomu, že se skrýváme na několika centimetrech stínu, který vrhá zvukařský stan. Nahum neposlouchám, protože mě ničím nedokážou překvapit ve svojí hudbě, ale předposlední písničku, která zněla dost blackmetalově, jsem si užil. Ta se fakt povedla. Melancholy Pessimism trávíme vyvalení v trávě ve stínu a nevěnujeme jim pozornost. Na FRACTURED INSANITY, deathmetal jak cyp z Belgie, se ale zajdem podívat. Opět stojíme ve stínu, který se stále prodlužuje, a užívám si velmi pěkný deathmetal. A to kluci deathmetaloví sedí pod pivním stanem a chlemstaji furt to pivo a na kapelu nezašli. Ovšem spalující vedro se chýlí ke konci. Dávají nám to najevo mračna kumulující se kolem dokola. Na řadě je ale INSANIA a ta se kurva povedla. Jako já vim, že tahle kapela by asi na tomhle fesťáku hrát neměla, protože ortodoxním metalheads praská čurák jen při vyslovení názvu kapely. Jenže já si nemůžu pomoct, Insania byla skvostná. Asi nejlepší zvuk letos ze všech kapel, zpěvák oproti minulému vystoupení nebyl hlasově indisponován a dával svoji brutální dávku textů s lehkostí. V černé košili na tom zkurveném slunci, které se drželo už jen nad naším festivalem. Insania zahrála písně, z nichž jsem většinu znal a všechno to byly hity. Přišel se na ni podívat dav lidí, kteří si zpívali texty, pařili v kotli, nebo si prostě jen za mírného pokyvování užívali hudbu. Tohle ale deathmetalisti, kteří potřebují mít v muzice brutalitu, rychlost, blití a nesrozumitelné texty, nikdy nemůžou pochopit. Já bych třeba nemohl poslouchat celý tři dny blackmetal, natož pak deathmetal, nebo nedej bože thrashmetal. Po Insanii na molu obdivujeme mušličku jedné dívky, která se tam převlékala do plavek a jdem se podívat na FLESHLESS, který zahrál standardně kvalitně. Hned jak Fleshless dohráli svoje poslední tři noise písničky, začaly nás skrápět tolik vytoužené kapky deště. A pak to mělo už rychlej průběh. Během minuty se přihnala taková bouřka, jakou našinec často nevidí. Takovej hukot, jakej se přehnal přes festival, kde se stromy lámaly a ničily zaparkovaná auta, kde stany odšplouchla náhlá vlna vody a cesty se změnily v rozvodněné potoky, ploty se poroučely k zemi, elektrické vybavení festivalu vyhořelo, kroupy některým opozdilcům z hlavy udělaly boulovou a nechci ani domyslet, jak své zboží uchránili prodejci LP, CD a merche... Asi po půlhodině se dozvídáme mezi prvními, že zbytek festivalu se ruší. V první chvíli jsem si řekl že "Tak kurva na festivalu je jedna blackmetalová kapela a ona nebude hrát." Pak jsem si řekl, že "No do piči, stejně bych tu asi mokrej nevydržel až na poslední kapelu." Zaslechl jsem také názor, že za všechno může nenáviděný Redzed, že byl pozván na tento festival. Nevím. Každopádně byl konec. Šlus. Spláchnuto. Lidi sčítají škody na svých autech, hledají své stany, pořadatelé své ploty a plachty, hysteričtí fanoušci křičí na pořadatele, že kde kurva budou spát, když jim voda odnesla stan, jako kdyby za to pořadatelé mohli. A všechno to z povzdálí sledujou kačeny klidně si plující v Broďáku a myslící si: "Tak vy kreténi. Matka příroda ukázala celýmu deathmetalu kde má kozel píču."

Můj festivalový TOP 5 bez pořadí: ROTPIT, BJES, INSANIA, COLOSALIST, SARCÓFAGO

Nějaké nechutné fotky nechutných xichtů tady.

SADISTIC FEST 4.

Achjo, další festival a zase bez blackmetalu. Škoda. Jedna banda tam mohla bejt černá. Tak snad příště.  Letošní ročník lákal hlavně na srbskou kapelu Infest, o které jsem nikdy neslyšel. Já se nejvíc těšil na Legion. Navíc Třtěnice mám fakt přes kopec, tak bych byl blbé, kdybych tam nejel. Tentokrát s kámošem inženýrem. A sešli jsme se tam s Medvědem, Amorfisem a oběma Járy. A to se počítá!! Počasí nám mohlo bejt u prdele, protože obrovskou devizou třtěnického areálu jsou nejen zděné hajzly, ale také kompletně zastřešený prostor. Takže sluneční výheň, průtrž mračen, dopředu nám to mohlo naše metalový prdele vylízat. Teď už jen aby pivo nebylo předražený, bylo vychlazený, zvuk dobrej a spokojenost zavládne na všech stranách. A jak to dopadlo?

K areálu přijíždíme deset minut před začátkem festivalu a z auta k odbavovací budce nás dělí asi dvacet metrů brutálního deště. Nasadili mi pásku a už jsem byl pod střechou. Nedovedu si představit, že bych měl hned na začátku zmoknout a pak celej den do noci v mokrým oblečení. Honem na pivo, tentokrát Kozel jedenáctka za šedesát do vratného kelímku, první doušek a... uf!! Tak to je síla! Takhle hnusný pivo jsem už dlouho neměl, aby mě koplo na první napití. No ale přepil jsem to a nakonec jich vyslopal čtrnáct. První kapela se jmenovala GENOTHYPE a vůbec to nebyl můj šálek blackmetalu. Hráli jakýsi HC/heavy, chvílemi mi to přišlo jako zábavová vyměklá Sepultura. Dost nuda. Na druhou stranu jsem se při jejich setu dozvěděl ohromující fakt. Tím faktem je to, že dlouhé okurky salátkovky jsou dobré na paměť. Když ti ji narvou do prdele, nikdy nezapomeneš datum a čas, kdy se to stalo. Dopíjím druhý pivo a na dně kelímku, které se tam vymývaly a vracely do oběhu, nějakej bordel. Když si jdu pro další pivo, řikám obsluze, že jsem tam měl nějakej bordel, nějakou housenku nebo co. Za výčepem mi s úsměvem na rtech sdělili že Tak doplatit. Ajo vlastně, však maso přece...

Tolik tedy k omývání vratných kelímků. O slovo se hlásí druhá kapela, SCABBARD, která přijela bez bubeníka. A i bez bicích se mi to líbilo. U druhýho songu se spustila taková průtrž, že déšť byl slyšet i když jsem stál kousek od repráku. Za chvíli se to přehnalo, nejspíš někam do Hradce na větší festial Rock For People, kde podobný nečas zakouší už od čtvrtka. A já jim to upřímně přeju. Takové jsem zlobidlo. Měli se vysrat na Rock For People a přijet do Třtěnic na Sadistic Fest. Tam by na ně nepršelo.

Kolik tam bylo lidí? I když kapely tvrdily, že se nás tam sešlo takový množství a děkovaly nám za to, já si myslím, že mnoho nás tam tou dobou nebylo (postupem času se to zlepšilo). A většina seděla. Zpěvák Scabbard to sedícím jednou vytmavil, když zvolal "Všichni sedíte a čumíte." A měl pravdu. Všichni seděli a čuměli. Třetím seskupením byli BELLY ERROR, kteří produkovali gore grind sympatického typu. Zpěvák co chvíli seskočil z pódia a skotačil s fanoušky, mezi písněmi hovořil o sériových vrazích a celé to bylo velmi poučné, taneční a pěkné. 

Pro představu o návštěvnosti. První fotka je z první kapely a druhá fotka je hanebně ukradena s facebooku Fleshless, focená po koncertě Fleshless.

Následní SECTESY se ohlásili jako olsdchool deathmetal z Kolína, ale podle mě to oldschool nebyl. Slyšel jsem v tom i melodie a rockové pasáže, ale víš jak, můj mozek pracuje malinko jinak a rozhodně ne správně, takže není důležité co jsem v hudbě Sectesy slyšel, ale to, že mě to bavilo. Po Sectesy naběhli Jičínští pořadatelští SADISTIC HANNIBAL a spustili svůj agro thrash, jak to někteří zlí jazykové nazývají. Já se svého komentáře tentokrát zdržím, neboť mi nepřísluší hodnotit thrashmetal, anžto jsem si za poslední rok žádný nepustil. Zvukově to bylo v pořádku. Jen zmíním, že u Sadistic Hannibal mi imponuje to, že to, na co například Kreator potřebují 5 minut, zvládnou oni za dvě.  Pak na pódium vyskočili PIKODEATH a jako vždy byli vynikající, výborný, skvělý. Zpěvákovo legendární skotačení mezi lidmi vyvrcholilo v to, že aniž by přestal zpívat, si přes celý areál doběhl pro kámoše ke stolu a přinutil ho svojí přítomností, aby šel mezi lidi do kotle. 

Připravují se DYSANGELIUM, kteří do Třtěnic přijeli z daleké Jaroměře a dokonce až z Pardubic. Dysangelium zahráli absolutně bezchybný deathmetal. Mám je naživo fakt rád, ale doma si tuhle hudbu nikdy nepustím. Basák měl vystajlovanou kytaru se svítícím logem Dysangelium v pražci. Vypadalo to hodně cool. Po nich nám svůj rokenrol předvedli srbští INFEST to bylo hodně milé překvapení pro moje uši. Uplně výborný ty vole. Kdo by to byl býval do mě řekl, že zrovna tohle se mi bude líbit. Znělo mi to jako kdyby Motorhead hráli thrasmetal. Je zvláštní, že nemám rád ani Motorhead, ani thrashmetal, ale tohle mi sedlo. Opravdu milé. Kolem podle radaru zuří bouře, ale u nás jsou jen poryvy větru. V duchu se modlím k dešťové víle, aby se bouře stočila na Hradec a smetla tam celej Rok for pýpl. A jde se do finále, které obstarala kapela LEGION, která měla perfektní zvuk a hráli satanistický deathmetal a mě se to krutě líbilo. Poslední písní letošního Sadistic Festu byla předělávka "Jáma Pekel" od Masters Hammer. Když dozněla, byl konec. Ještě před oficiálním koncem, který byl plánovaný na 23:40h. O pět minut později už nás paní inženýrová veze domů. V obci Nevrátice je živo. Všude pobíhají děti s rodiči, spousta zaparkovaných aut, zahlédl jsem tam i jedno hasičské auto. Asi nějaká akcička. V obci Staré Smrkovice opět plno aut zaparkovaných jak od retardovaných řidičů. Kouknu z okna a už je mi to jasný. Cigošská svatba. V tý tmě tam nebyly skoro vidět. Rychle pryč. Přesně o půlnoci vylejzáme z inženýrského auta a slyšíme hasičskou sirénu. A pak z dálky někdo huláká do amplionu "Pozor pozor, tohle je požární cvičení." Ale zrovna tak to mohlo být "Pozor pozor, tohle není požární cvičení." Každopádně o tři minuty později, když si na chodníku v náručí hladím toulavou kočku, prosviští kolem mě blikající jednotka dobrovolných hasičů. Jestli tohle bylo jen nějaký posraný cvičení a hasiči dopředu neměli echo, zajímalo by mě kdo z nich řídil. Ono takhle o půlnoci v sobotu střízlivého člověka v našich končinách těžko pohledat. Pokládám kocoura na zem a širokým krokem jdu domů. Byl to dobrej festival a nelituju, že jsem na něj vyplácal dva dny dovolený. Tak zase za rok! 

6.6.2026 INFERNAL CULT / WIETRATOR / ABSENT GOD

Ano, a opět našlapaná sobota. O sobotní burze v Přepychách a sobotním turnaji šipek v Novém Bydžově se zmiňovat nebudu a přesunu se rovnou na sympatický koncert do Bajkazylu. Tam jsem se dostavil s mírným zpožděním několik minut po zaparkování na nábřeží, které je pojmenováné po jakési Elišce. Jelikož jsem v Bajkazylu byl už podruhé, obešlo se to bez bloudění, používání aplikací k hledání míst a ptaní se na cestu osob cizích, ale jako velký kluk jsem už šel na jistotu. Někdo by možná mohl prskat po své první návštěvě Bajkazylu, že toto není zrovna místo, kam by chtěl jezdit na koncerty. Jasně, před lety zrušené El-diablo (později La Putika a ještě později Striga Bar) by k tomuto účelu sloužil jistě mnohem lépe, ale doba je taková jaká je. Všichni chtějí prachy a je jasné, že takové malé koncerty, dovolím si napsat a snad tím nikoho neurazím, malých kapel, nebudou se konati v prostorách typu pražského Žofína. Vlastně vůbec nevim na co si tu stěžuju. Hradec králové mám čtvrt sta kilometrů a spalovacím přibližovadlem jsem na místě za půl hodinky. Když jsem dorazil do Bajkazylu, který jak jste si mohli poslechnout tady, je v podstatě obchod s koly z druhý strany, švitořilo to tam mladými lidmi.

Naproti přes silnici probíhá jakási pivní slavnost. A já, jakožto řidič volantem povinný, musím chlastat Birella. Lahvového, polotmavého, za třicet pět Ká Čé. Když si poprvé loknu a dobrovolně přispívám dvě stovky na vstup, první vystupující kapela, pořádající pardubičtí ABSENT GOD ladí své nástroje. V davu několika zevlujících desítek lidí před klubem poznávám Maaniu z Infernal Cult. Moje hlavní hvězda večera, nemyslím přímo ji (no i když všichni vědí jak jsem na tom se zrzkama 😍), ale kapelu Infernal Cult, dorazila, takže dobrý. Kolem každou chvíli projížději benga. Opilci na pivních slavnostech asi potřebujou trochu usměrňovat. Ze slavností zlatavého moku je slyšet, jak to tam rozbalila nějaká kapela. Zní krutě moderně, rozuměj fakt špatně, a když dohrajou, není slyšet žádná odezva od pivařů. Vracím se zpět do klubu, protože se začíná něco dít. Mrknu za bar na extrémně sympatickou hezkou barmanku a řikám si že Jo, dneska se zadaří. Končí zvukovka a kapela zkouší hrát chvíli pohromadě a několik mladíků už hází hlavama jak smysluzbavení. Kult Absent God zcela evientně jede na plný koule. Přistihl jsem se, že i já jsem jako na trní. Zlí jazykové tvrdí, že Absent God hrají píčoviny. No mě ten jejich maglajz baví jak cyp. Oni matlají dohromady thrash, HC, sludge, Black... způsobem nevídaným.  A i oldschool death jsem v jedné písni zaslechl. Od začátku mají parádní zvuk a obrovskou chuť hrát. Strašně se kluci zlepšili o doby kdy jsem viděl jejich první koncert, který odehráli v Ponorce. Někde za půlkou setu byla oznámena blackmetalová píseň a ta v sobě měla ústřední motiv geniální písničky "Transilvanian Hunger" od geniálních Darkthrone. Absent God ten motiv ale rozvedli vlastním směrem a vznikla z toho úplně jiná písnička. Pokud tam nebyla inspirace touhle klasikou, tak už ničemu nerozumím. Groupies v přední linii paří v agonii jak pominutí. Chvílemi v kleče vzdávají hold svým pardubickým hrdinům, chvíli jedou circle pit, pak zase hrozí a skáčou a vřískaji a po nohách mi furt šlapou. Ale asi to maličko přepískli, protože se po skončení válí v trávě venku a komentují, jak je bolí hlava, jak jsou rozmrdaní a úplně v prdeli. Kapela zakončila svůj set prazvláštní písní, sklízí aplaus a já jdu ven.

 

Přes silnici burácí nějaká rocková mrdka neposlouchatelná. Venku se připravují Infernal Cult, aby vypadali zlověstně. Čeká se na Wietrator. Sedím venku na lavičce a poslouchám, jak přes silnici na pivním rozjímání hraje pokus o parodii (všimněte si, že neee parodie, ale pouze pokus o ni, tak to bylo strašný) na píseň od AC/DC, jestli jsem to dobře identifikoval, v hammondkovém psyche stylu 70. let s uplně příšerným zpěvákem) a ti ožralci tam tomu ještě tleskají. Po nějaké době, a netrvalo to ani moc dlouho, se ozývá hutná kytrara druhé kapely, hořických WIETRATOR, tak se přesouvám do klubu a vyčkávám s druhým Birellem na tradiční hořické trubičky... ééé, tedy tradiční hořický deathmetal. Zpěvák kapelu představil tak, že My jsme kokoti z Hořic a přijeli jsme vám zahrát několik krásných písniček. Wietrator hrají svůj deathmetal maličko jinak, než třeba jejich slavnější kolegové z Cannibal Corpse. Boužel jedna kytara měla za následek to, že zvukově to šlo celkem dolů. Dvě kytary v sestavě jsou prostě znát a když ti jedna chybí, většinou to není ono. Hudba Wietrator, potažmo celkově deathmetal, mě nijak zvlášť nerajcuje. Wietrator do toho míchaji ještě navíc i thrashmetalové prvky takže nic moc pro mě. Hlavně pak zpěv, který mi přišel dost jednotvárný, zapřičinil to, že mi všechny jejich písničky zněly stejně. Je zvláštní, že mi zněly stejně jak rychlý, tak pomalý. A když už po mně nešlapal v zápalu paření potěr uctívající Absent God, rozhohdl se unavený statný jinoch vedle mě o podlahu rozbít půllitr s pivem, takže noha není pošlapána, ale jest polita.

Přemýšlím, co se mi asi stane u poslední kapely, kterou potkávám u vstupu jak si nesou svoje hudební nástroje, když Wietrator skončil. Jsou nalíčení a obzvláště Maania (již zmíněná zrkaristka (doporučuju její boční projekt)), vypadá se svým odesignovaným xichtem a bílými čočkami v očích, naprosto skvostně. Venku přes silnici už nikdo nehaleká. Asi noční klid. Je totiž za chvíli dvacetdva hodin českých. Jelikož chci být na INFERNAL CULT conejblíže, jdu čekat dovnitř i když probíhá zvukovka. Možná až zbytečně dlouho se snaží pověsit vlajku s logem. Podloubní strop prodejny kol, alias klubu Bajkazyl, s tím ovšem nepočítal a není k tomu uzpůsoben. Když se jim to povede pověsit, neděje se nic. Maania se šla ještě pochcákat krví a dohnala tak svoji blackmetalovou zombie vizáž k dokonalosti. Aniž bych slyšel, že by zvučili své nástroje, rovnou začali hrát a ty vole... to bylo dělo!! Oni mají úplně geniální zahajovací píseň. Kdyby po prvním songu pak hráli už jen samou mrdku, což nehrajou, tak by jim to člověk odpustil. Ta písnička je perfektní po všech stránkách. A do toho zpěvákovy trhavé pohyby, hořící svícen, který během setu málem zapálil kudrnatého klučinu, naprosto syrový zvuk, skvělá image a zahazovaný mikrofon na zem když si zpěvák zrovna usmyslil, udělalo společně s výbornou hudbou z Bajkazylu kůlničku na galusky. Šlapalo jim to náramně. A ty vole pak se to stalo. Shrnutí: První kapela - jsem pošlapanej. Druhá kapela - jsem politej. Třetí kapela - někdo si za mnou usral takovým způsobem, že i já, který je odpaněn (naštěstí jen) smradem ze zkvašených sleďů, Surstromming, nasadil jsem si na nos tričko. Tohle byl takovej kekel že já nevim, snad někdo vysral střeva. A napiču, že vedle mě stály dvě půvabné slečny, které si určitě myslely, že jsem se usral já. Ne!! Nebyl jsem to já, ani Debustrol, ale nějaký vagabund, který si za mnou objednával pivo. Strašnej puch. Musel jsem si z toho dát třetího Birella. A nejlepší, ve špatným slova smyslu bylo, že když odezněl smrad z jeho prdele, tak si usral někdo jinej a zase ty vole kousek ode mě a zase si určitě holky myslely, že to seru já. Napadlo mě, že jestli  ještě někdo z prdele vypustí byť jen atom prdu, tak díky těm hořícím svíčkám na svícnu, vyletí kus Hradce Králové do vzduchu. Infernal Cult drtěji vynikající blackmetal a svůj set zakončují česky zpívanou písní, která mezi ostatními řežbami vyzněla tak nějak jakoby romanticky melancholicky. Nemám nastudovaný text, ale přišlo mi to, že člověk, který tu písničku skládal, musel bejt dost psychicky v prdeli. Ale třeba se pletu. 

Členové kapely seskakují z pódia a prodíraji se objímáníchtivým davem ven. Zůstává jen kytarista, který dobrnká konec...a je konec. Šiknul by se ještě přídavek, nějaký parádní cover, ale srát na přídavky. Bylo to vynikající a velký dík klukům z Absent God, že dělaji takovýhle akce, že se trefili do mého volného víkendu, že na tom nechtěji nic trnout. Jestli se nepletu, vyhrožovali tam, že jim brzy něco vyjde. Do léta. Tak snad neposerou produkci. Byla by škoda, kdyby jejich muzika nevyzněla z hudebního nosiče tak jak by měla. Jdu k autu na  Eliščino nábřeží. Cestou potkávám na křižovatce driftujícího sporťáka barvy zelené metalízy, na mostě pak bílé auto, které si spletlo most ve městě se závodní drahou. Jsou to raubíři tihle motoristé. Stejně jako já - pochcal jsem tam javor na nábřeží. Pak jsem nasedl do auta a spokojeně jel domů. 

Pár špatných fotek tady.

NICE TO EAT YOU 2026

Tak vám nějak nevim. Dopředu jsem věděl, že bude počasí na hovno, že bude kosa, že tam nebude v podstatě jediná kapela, která by mě nějak zajímala, že to bude stát hodně peněz poněvadž si zase nakoupím desky téměř neposlouchatelné, že se ze všech těch vypitých piv a snědených separátů budu tři dny léčit, a stejně jsem tam jel. A jel jsem tam rád. Sešel jsem se tam totiž s naší partou, se kterou se vídáme jen na festivalech dvakrát do roka. A to se počítá! Jen kdyby nebylo to globální oteplování. Kde je ta umaštěná kunda Gréta s tou svojí hořící planetou? Ty vole... Patrně nejhorší možný jarní víkend podle předpovědi počasí, si pořadatelé vybrali. Obzvláště pátek vypadal vyloženě škodolibě. Ještěže jsme měli kde péra smočit...éééé tedy samozřejmě myslím kosti složit. Naše chatička, kterou máme v areálu již třetím rokem se za tu dobu téměř nezměnila a i když se jedná spíše o nouzové ubytování ve smyslu vybavenosti a kvality, těch pět tisíc za plnou chatku na celý festival za čistou postel, sprchu a výserník, je nedocenitelných. I když se jedná suverénně o nejhorší chatku v areálu.

Hele i kdyby jaderné hlavice padaly, (nejlíp na Prahu samozřejmě), stejně bychom se nacpali k Medvědovi do auta a jeli bychom. Tak se tedy stalo, že Medvěd se chopil volantu, neboť je to chápavý Medvěd a pochopil že nikomu jinýmu z nás se nechce volantu se chopit, a proto musí pochopit, že se ho musí chopit on. A on to pochopil. Samozřejmě kdyby chtěl, tak nás všechny najednou rozmáčkne předkožkou, ale on je takový ten hodný, pohádkový Medvěd. Roli spolujezdce jsem přenechal Amorfisovi a já vzadu s Magim oddávali jsme se hrátkám všelijakým. Nedávno jsem tu psal, že už v reportech nebudu psát o naší partě, co se kde přihodilo, co kdo řekl, ale víte jak.... Co jinýho bych kurva měl psát, když deathmetalu neholduju plnými doušky, nerozumím mu a prostě se mi buď líbí nebo nelíbí, což se zase nemusí líbit těm, co deathmetalu rozumí. Tentokrát tedy nebudu hodnotit kapely já, ale kluci, bezprostředně po skončení setu, ještě když budou plni dojmů. No i když... První hláška proběhla ještě před odjezdem. Když jsme přijeli k Magimu, hlásí Magi směrem k Amorfisovi: "Ty vole, ty máš jen šest plechovek? Ty se letos naběháš k výčepu." Amorsfis s klidem ledovým bohémsky odvětí: "Mě na pár krocích navíc nezáleží." Samozřejmě se jedná o citaci z našeho oblíbeného filmu o vojákovi Švejkovi. Když jsme se nacpali do auta a vyrazili, poslouchali jsme hlavně Vomitory, nad kterým se přední pozice v podobě Medvěda a Amorfise rozplývaly, narozdíl od zadních pozic, tedy Magiho a mě, kteří jsme kroutili nudou očima. Kousek za Jičínem proběhla druhá hláška, když jsme jeli kolem krásného stáda pasoucích se černých krav. Medvěd: "Amorfis když na ně kouká, tak vidí stejk nebo hovězí guláš." Amorfis procedí mezi vousy: "Bejvalku." Naše Škodověnka propukne v smích a já věděl že se festival povede. Po zabydlení se zdravíme se stále stejnými rypáky, které vidíme na festivalech,  mimo jiné třeba masového knedlíčka Šakala, který krásně zapózoval, neboť ho zajímalo proč si píšu poznámky a slíbil jsem mu, že tady bude zvěčněn. Tento milý člověk má zkurvenou hnátu a taky pořádá festival, tak tam všichni jeďte, ať mu uděláte radost.

První kapela letošní chřibské sezóny se jmenovala  COCONUT CLIT CRUSHER kterou pro vás zhodnotil Malej Jára: "Já mám gore rád, ale že bych se z toho posral? Na začátek dobrý, ale samostatně bych na to nešel." Já jen dodám, že to byla sračka. Podobně bych viděl i druhou kapelu, kterou byli SPANKY HAM, kterou budu hodnotit já, neboť nehráli deathmetal. Asi takhle... před dvaceti lety bych byl paf z jejich gumových prasečích rypáčků a asi i muziky. Ovšem v podzimu mého života to na mě působilo zbytečně. Navíc bez bicmena a basy a potichu. Nuto ovšem podotknout, že byli o level lepší, než první kapela a byli odměňováni slušnými aplausy. O tom, která z těch kapel byla horší, se můžete rozhodnout na základě videí níže, která jsou ještě horší než obvykle. A od mojí kritiky nic nezachrání ani David Hasselhoff, který přijel na festival zapařit.

Tou dobou, stále ještě nevyžvanění, poněvadž jsme se dlouho neviděli, ptám se SODíka: "Přijedeš k nám na Sadistic Fest?" - "A kdy to je?" - "Tejden před Čekdetfestem." Magi se vloží do hovoru a ptá se: "A kdy je Čekdetfest?" Aniž bych hnul brvou, odpovím: "Tejden po Sadistic festu." A vyprsknul jsem smíchy. Je zajímavé, že se tím diskuze ukončila a nikdo se vlastně nedozvěděl, kdy ten Sadistic fest je. A je čas na další hlášku, kterou jsem si poznamenal, a která vás nechá chladnými stejně jako ty předešlé, protože takhle to s hláškami přenesenými přes klávesnici prostě je. Všiml jsem si tam jednoho kluka, který měl místo rukou pahýly, patrně po úrazu, a stejně byl tak šikovnej, že dokázal na telefon natáčet kapely. A tak do větru prohlásím, že jsem byl kdysi na kapele Mrázek, jejíž kytarista neměl ani jednu nohu a ruku neměl a i tak hrál na kytaru. Magi jen s respektem prohodí: "Kam se na to hrabu..." (nemá palec u nohy, který mu rozdrtila cihla nebo kus zdi, když byl ještě malé magiminko). Kámoš se nám zase svěřil, že má známého, který přišel o obě ruce a jmenuje se Petr. Dostal přezdívku Petr Bezruč... No nic, jde se na další kapelu a tou je banda STUHLGÄNG, toho času první kapela, která měla živého bubeníka a basáka. Zpěvák byl ale divnej. Byl navlečený do posraný plínky, měl slizké pohyby, mluvil jak bukvice,  a byl prostě divnej. Jak by řekla umělá inteligence: "Přihřáté tanečky zpěváka v pokálené plínce jsou legendární." Magi hodnotí: "Přišlo mi to jako klasický gore, ale spíš zároveň jako parodie na Gutalax". Souhlasím s obojím. Bylo to bez přidané hodnoty. 

Další pičkou na čuráka byli DISFIGURED CORPSE, a ty budu hodnotit já, neboť klukům nebyla tato banda dost dobrá na to, aby na ni zašli. Disfigured Corpse byli úplně výborný. Napalm Death hadr vole! Kdybyste postavili fanoušky Napalm Death se zavřenýma očima před Disfigured Corpse a řekli jim, že je to Napalm Death a že hrajou songy z nového alba, které ještě nikde není ke slyšení, pochcali by se blahem. Jakmile byste jim otevřeli oči, prskali by, že je to sračka. Ne. Nebyla to sračka. Byli vynikající!!

Potkávám pana Vlastimila Henycha a nechává mě to absolutně v klidu. Ovšem když o kousek dál potkám zpěváka z ranných Deaf And Dumb, náramně jsem si s ním opilecky pokecal. Kámo, jseš borec! HENYCH 666 zvučí jak prdlej a zařídil tak půl hodiny sekeru. A ještě navíc to znělo jako rock´n´törr. Tohle není žádnej black volové. A jak to viděl Amorfis, toho času veliký fanoušek kapely Törr? "Trochu zklamání. Ve Volyni jsem si je užil víc." Já jen doplním, že ač kritizuju, toto Henychovo vystoupení, se mi ze všech tří, kterých jsem byl svědkem, líbilo určitě nejvíc. A další kapelu, tedy FLESHLESS si myslím, že můžu taky hodnotit já, i když nejsem hoden jakkoliv žánr deathmetal brát si do huby, jezdím na ně už třicet let. Jako hele, oni jsou jak víno. Čím starší, tím lepší. Marján: "Já je mám rád. Pohoda." Medvěd: "Fleshless se mi líbili jako sviňa, teď mám žízeň, byl jsem v první lajně dej mi pokoj."

Večer se nachýlil a já běžím na kapelu SCATOLOGY SECRETION, neboť Pavouk hlásil, že jsou dobrý. Hráli brutal death se slamovými prvky a to bych do Pavoukových oblíbenců nepočítal. Měli perfektní zvuk!! Pavouk: "Byli pro mě na hraně, nemusím je mít, ale jsou dobrý."

A následuje čtvrteční headliner, PYREXIA. Zpočátku se mi zdálo, že to bude píčovina, ale pak se to rozjelo. Medvěd: "Pyrexia byla výborná do tý doby, než mě někdo shodil na zem a rozšlápl mi obočí" říká mi Medvěd celej od krve s ošetřeným okem. SODík také marodí, konkrétně ho donala jeho severská DNA, jež mu způsobila otok palce u nohy, který vypadal jako hnusné, nahnilé, oteklé zmokvalé červené hovno. To Pavouk a Amorfis i na pódiu při Pyrexii vylezli a zapařili. Jsou to ti dva nejošklivější ze všech. 

Po Pyrexii je už hodinu skluz, ale nám to nevadí, protože pan zvukař pouští nejlepší kapelu na světě, Helloween, a my si to užíváme. A poslední kapelu čtvrtka si dovolím taktéž hodnotit já, neboť jejich deathmetal byl trochu jiný. Kapela se jmenovala KHNVM a byla jedním slovem vynikající. Pavouk nám vyhrožoval, že budou nejlepší. Měli krásnou nazrlou kytaračku a i kdyby žádnou krásnou nazrzlou kytaračku neměli, stejně by byli nejlepší. Na piču bylo, že všichni po Pyrexii odešli a KHNVM hráli pro dvacet pět lidí. Kytaristka měla krásné nohy a když je roztála do metalu, byla cítit její mušlička. O lízání mušliček jen tak mimochodem bude i moje další povídka, jejíž vylízaný obsah se mi rodí v mojí vylízané hlavě. Jestli ji někdy zveřejním, ukáže čas.

Když je konec, pan zvukař opět pouští Helloween a my jsme tak natěšení, že si jdeme ještě pro pivo a posloucháme čtyřicet let starý heavymetal. Bohužel hned jak si pivka koupíme, tak se zhasíná a vypíná muzika a je ticho. Když jdu s Marjánem k chatě tak z prdele řešíme to, co by se stalo, kdyby se kluci zamkli. "Né vole, snad tak blbí a vožralí nejsou."  A víš co vole? Bylo zamčeno!! Kterej debil!!....... Neuběhnou snad ani tři hodiny spánku a třese se mnou obrovské zvíře: "Ptáku vstávej!" - "Proč?" -  "Protože je ráno vole." A do toho Amorfis začal štěkat a hulákat a chlastat a bylo po spaní. Kokoti dělali bordel a lemtali jedno pivo za druhým a my neodpočatí museli snášet jejich delirium dements. To se jim to chlastá a votravuje, když nešli chrápat ve tři ráno. Připomínám jim, že jsou to čůráci, že zamkli a my museli budit SODíka, který  nám dopajdal se shnilým palcem u nohy odemknout a že Medvěd má obočí roztržený a že to byl on kdo nás zamknul a že je to piča a že teprve dostane přes piču od své ženy, která dostane přes piču později. První kapelou pátka byli MOROUS. Už podle zvukovky to vypadlo velmi dobře, což potvrdil po skončení Marján: "Dost dobrý vole." Magi dodává: "Škoda že je tohle první kapela. Jsou výborný." SODík nadšeně hlásí: "To byl kurva votvírák!" A já doplním, že hráli víc švédsky než kterýkoliv jiný Švéd. Po skončení popíjíme venku, v kraťasech v pohodě (kde je ten déšť a deset stupňů vy tupci meteorologističtí?) a najednou jde kolem velký hnědý pes. Já: "Je opečovávaný, to vypadá." Magi: "To bude ňákej ohař." SODík: "To není loveckej. Je tlustej." Ondrášek sedící vedle mě, který nikdy nemluví, pronesl: "Asi neloví." OVERVALD lákali hlavně na kundičku za mikrofonem, ale jinak si myslím, že působili spíš průměrně. Bez poštěváčku na zpěvu by nebylo pořádně na co koukat. Navíc zvuk kytary byl divnej, jako kdyby na jeden efekt byla jen zpětná vazba a třeba přídavek zněl tak na piču, že kytara úplně zanikla. SODíkův verdikt: "Ta holka byla podle mě nervozní ale měla v hrdle zlato."

Další jsou na řadě CREEPING FLESH. Škoda, že si tenkrát Entombed ten švédskej zvuk nenechali patentovat. Každá druhá deathová kapela chrastí jak Švédsko. Stal se z toho už takovej evrgrýn, který samozřejmě fanoušky chrastění, jako je Marján vždycky nadchne, ale třeba mě to už u pátý kapely nudí. Díky tomu, že znějí jako Entombed, nemají svůj xicht. Marján hodnotí: "Dobrý, ale kdyby zrychlili trošku." No a únava z nedostatku spánku se dostavila, tak v příštích desítkách minut probíhá jídlo káva siesta. Narozdíl od Medvěda a Amorfise, kteří od rána chlastají a vůbec se neodsáli od půllitrů. Jako kojenci od mateřského prsu. Ty budou vypadat... Jdeme až na DEAD CHASM, neboť prý pyšní se buchtou za mikrofonem a vole uplně vynnikající oldschoolovej deathmetal. Nejdřív jsme nevěděli, jestli je to holka nebo kluk. Žádný kozy, mejkap. Marján: "Ale ona není uplně hnusná..." Pavouk: "Vynikající!" Celou dobu na ni koukal a pouštěl slinu. 

Medvěd sedí tam, kde si sedl před několika hodinami a furt pije. Pije a pije a pije. Leje jedno za druhým. Pak zase chvíli kecáme se Šakalem, toho času masovým knedlíčkem, když jde kolem jeho kámoš a praví: "Šakale, taky máš ten kelímek rozbitej? Je furt prázdnej." Ano, docela často jsme kelímky měli rozbité i my, neboť pivo Březňák, za směšných 50kč jedenáctka, (k dispozici byla za stejnou cenu i dvanáctka od Zlatého bažanta a dražší speciál od Beránka) mizel z kelímků rychlostí nevídanou, neboť letos řekl bych byl Březňák pitelnější než obvykle, což já vůbec nedokazuju, protože dokážu pořádně pít jen jeden den a to byl čtvrtek. Ovšem Medvěd s Amorfisem, jak je naznačeno před několika větami, ti se do rozbíjení kelímků pustili s vervou sobě vlastní. SEPULCHRAL CURSE začínají krásnou melodickou epickou pomalou písní, která mě vyloženě nadchla. Bohužel to bylo asi jen nějaké intro, protože byla jediná taková. Zbytek setu byly vypalovačky. Ale furt dobrý. Má to přidanou hodnotu v použití melodií. Není kdo by hodnotil, neboť buď nechcou, nebo závodí kdo rozbije víc kelímků, takže hodnotím já: "Velmi, velmi!!!! povedené." A tou dobou se dozvídám, že náš Malý Jára možná dneska zasune, řikal Magi. Okamžitě pasuju pro tento festival Malinkatýho Jarouška na inseminátora. Medvěd je v takovém stavu, že rozbíjí kelímky tím, že je vylévá. Jeden přímý zásah dostal i Marján na jeho vycházkové kraťasy. Všichni kolem jsme se tomu smáli, až jsme se za břušiska popadali. Jen tomu Marjánovi moc do smíchu nebylo.  A pak se to stalo. Medvěd se rouhal před bohy. Marján mu totiž povídá: "Máš štěstí, žes mi nepolil nášivku Entombed." Medvěd neurčitě mávne rukou do prostoru před sebe, škytne a s přivřenýma očima se rouhá: "Ále prosimtě, ňáký švédský chrastidlo." Jasný důkaz toho, že měl asi dvanáct promile v žíle. V pátek začalo také mistrovství světa v hokeji a tak jako správní sváteční fanoušci jdeme do jídelny, kde jsme se chvíli koukali na zápas CZE vs. DEN. Ale ne všichni. Medvěď u to spíš spal, Amorfis furt chodil sem a tam, hubu nezavřel, s Němcema si povídal, a to prosím pěkně německy neumí ani slovo. My, co jsme v sobě měli nějakou energii, ale hlavně nám nějakej hokej může prdel políbit, zašli jsme na EPITOME, kteří ve stanu rozjeli parádní grindcore. Inseminátor se svojí křepelkou paří v první lajně jak kdyby měli dnes zdechnout. Hudebně to bylo mezi vším tím deathmetalem oživení a fakt mě ten jejich General Surgery, Haemorrhage a kvičení bavilo. 

Pak se čeká na pátečního headlinera, kterými jsou  DISHARMONIC ORCHESTRA. Medvěda jsme při pauze dovlekli do postele, kde se uložil k zimnímu spánku. Amorfis začal panákovat a my věděli, že je to konečná. Na Disharmonic Orchestra jsem vydržel patnáct vteřin jak mě to strašně sralo. Co naplat na další kapely čekat nebudu, protože nějaký dva čůráci mě nenechali ze včerejška odpočinout a od půl sedmý dělaji bordel. Medvěd včera rozsedl židli. Jako hele, tu by rozsedla i hubená holka, jak ta židle byla jen narafičená, opravovaná a lepená. Složili jsme třísky, které ze židle zbyly jen tak na stolek, který má také nejlepší léta dávno za sebou. Když jsem přišel na chatu, Amorfis chodí sem a tam a něco si mumlá. Já si v klidu popíjím a nechávám odpočinout nohy, když slyším, jak na zem dopadají kusy dřeva. Amorfis se jal dělati pořádek. Naházel tu rozbitou židli po částech před chatu z terasy a mumlal u toho: "No... A je uklizeno." Strašně mě to rozesmálo. On musí prostě za každou cenu i když sotva stojí na nohou furt někde chodit a něco uklízet. A že stál sotva na nohou dokazuje jeho rozseklé obočí, které se narodilo o několik okamžiků později, to když se Amorfis netrefil do postele. SODík mu utřel krev z xichtu a nedá mi to, jdu ještě mrknout na kapelu  GLUTTONY. Pánové jsou asi šprýmaři tak trochu. Se svým corpsepaintem k jejich chrastícímu deathmetalu vydržím dva songy a balím to. Cestou na chatu potkávám Marjána s Amorfisem a takticky jdu na opačnou stranu: "Marjáne, užij si to s ním." a šklebím se od ucha k uchu.

Ráno je hluk opět jen na naší chatě. Sčítají se škody. Boule, odřeniny a ano, rozseklé Amorfisovo obočí. Nenechal kamaráda Medvěda samotného s úrazem. A ani nevěděl že boural. Všechno jsme mu ochotně vypravovali. A ten valil oči. Pak se nám přiznal, že po panáku má menší okno a vůbec nic si nepamatuje. Také mu říkám, že ze zábradlí z plechovek sléval zbytky piv do kelímku a pil to. Bohužel pro něj, jedna plechovka sloužila i jako popelník na vajgly. Amorfis se na mě podívá a říká: "No vidíš, tak já včera i kouřil." Zašli jsme na polévku vážení! Já si dal česnečku za krásných 65Kč. Porce to byla enormní. Snesla by možná více česneku, ale zase byla plná brambor a také byla pikantní. Kluci měli zelňačku a ta vypadala s nakrájenou klobáskou a hromadou zelí také luxusně. Dokonce i Amorfis se uvolil a polévku si koupil. Ale než ji začal jíst, tak už stojí u baru s Velkým Járou a vypráví a vypráví. Vypráví od čtvrtka v kuse. Vypráví jak jsem zmínil i cízími jazyky,  i když cizími jazyky nevládne. Když už to vypadá, že začne jíst polévku, zvedne se, vezme si svoji porci a odchází. Medvěd: "Kam to neseš?" Amorfis: "Ať to mám blíž k výčepu." Tolik tedy, k tomu, že mu na pár krocích navíc nezáleží... 

Než se začne naplňovat hudební program, probíhá oficiální svatba dvou fanoušků festivalu. Hraje jim k tomu písnička od Guns´n´Roses, kterou jsem měl já jako svatební tanec před skoro dvaceti léty. Je to dlouhá píseň. Patrně aby měli trochu času navíc si to ještě rozmyslet. Amorfis: "Letos svatba, za rok rozvod. Dávám jim rok, maximálně dva." Pak zaznělo dvakrát "ANO" a potlesk a výskot a paroháče a úsměvy a další začátek konce života byl na světě. Pak zazněla Metallica, proběhly gratulace a za dvanáct minut bylo po svatbě. První kapela po svatbě byla salám metal a jmenovali se  CRYOFLUID CEPHALIC INJECTOR. Nejlepší byl basák. Měl kytaru asi s deseti strunami, ale brnkal furt na jednu. Kytaristka byla fajn. Rozdávala úsměvy a bicmen byl cyp nevídaný. Výborně při svém bubnování pařil. Magi: "Konečně taky něco, co se dá poslouchat." Já jen dodám, že je neuvěřitelný, že jde postavit celý hudební styl na jednom beatu, kterej se opakuje v každé slamové písni. Jak říká kámoš: "Lokomotiva, parní válec a sbíječka najednou."

ASS DEEP TONGUED byla pičovina zakuklená. Asi to byl stejnej basák jako předtím. Opět plno strun, ale v pohybu jen jedna. Píšu klukům do hospody, že je to salámovej Gutalax, tedy nic pro nás. Hodnotím já tak, jak by to asi ohodnotil Pavouk, kdyby tam byl: "Naprosto zbytečná kapela." Několikrát jsem tu zmínil naši chatu a dokonce i že zrovna ta naše je ta jedna nejhorší. Nám to nevadí hele. Stejně, co potřebuje průměrný alkoholik na festivalu, kromě postele, záchodu a někdy sprchy? Vlastně nic. Zmiňuju to jen proto, že třeba na promo fotkách kempu Bajtlich, to místo vypadá nádherně, že byste klidně tam zajeli na víkend. Opak je pravdou. Tam se zastavil čas někdy v roce 1983. Ano, probíhají nějaké opravy, a nejspíš ne vůbec levné, ale ve výsledku nejsou vidět.

Na INCARNATE jdu ze zvědavosti. Nelíbili se mi nikdy ať už sestava byla jakákoliv. Nyní v kapele zpívá syn pana pořadatele, a narovinu, vůbec se mi to nelíbilo a jak jsem slyšel na mladého Prokoše pět samé chvály, já myslím, že uběhne ještě dlouhá doba, než se vyvaruje chyb, které mají ve výsledku ten efekt, že chvíli není slyšet jeho zpěv a chvíli je zase naopak moc nahlas. Ona ani hudba Incarnate není nic co bych hodnotil kladně. Ale zase odezva byla velká. Proběhla při setu i oslava Markových zpěvákových vosumnáctin. Na pódium mu přinesli dort a šampus, který on zaklepal, odšpuntoval a vystříkal se do xichtu. Přímo do očí, které ho asi štípaly, protože si je pořád vytíral. Ale rozmrkal to a opět se chytl mikrofonu a kvičel a řval a zpíval. Odcházím, protože mě začínají bolet záda a potkávám Medvěda. Říkám mu, že má monokl jako měla stínování očí Britney Spears v devadesátkách. Někdo pronesl, že je Briney Spears blbá. Medvěd: "Je pěkná, má charisma..." Já ti dám charizma. Pěkný kozy a píču má! A pak nastupuje maďarský AGREGATOR a mě to přijde jak nějaká zábavová heavymetalová blbost z Dolních Kotěhůlek. Zašel jsem radši na oběd. Dal jsem si VKZ, tedy vepřo knedlo zelo. Ty vole!! Taková porce za pár peněz (186Kč tuším).  Neskutečný. Ovšem to co později nandali na talíř Marjánovi, to se nevidí jen tak někde. Tohle byly regulerní tři porce masa. Chuť byla vynikající, maso se rozpadalo, knedlíčky houskové a bramborové, zelíčko červené sladké, bílé kyselé. No do píči!! 

Následní PURULENT SPERMCANAL se mi líbili. Kluci je prochlastali a projedli, ale já poctivě pokoukal a vydržel do konce. Kdo je nezná, tak hrajou ve dvou, a hrajou goregrind. Když to skončí, potkávám Velkýho Járu a ptám se: "Kde je inseminátor?" - "Bral si klíče a šli do auta. To je spermcanal..."  

Následní MURMUR mě nudili už při zvukovce. Poslední bandou, kterou jsem zvládl na letošním Najstuýtjů byli GRACELESS, kteří hráli velmi příjemný melodický deathemtal, u kterého jsem vydržel až do konce. Jupííí. Zbytek kapel vynechávám, protože třeba například HATE mě můžou prdel vylízat a ty ostatní vůbec neznám. Navíc když jsem se dozvěděl, že Hate měli před sebou nataženou oponu aby na ně nebylo vidět, stydět bych se musel kdybych tam byl. Takhle jsem si v klidu lehl a čekal na odjezd. I letos jsme říkali, že jestli už se na to radši nevyserem, že už nejsme nejmladší, hlavně Magi, žejo, ale je mi jasný, že většina z nás příští rok pojede zase. Už jen kvůli tomu, že jsme si nakoupili vstupenky na příští ročník. A zase se opijem a rozbijem. A muziku užijem.

Pár dalších hnusných fotek je tady.