Tak jo. Včera to byla velmi plodná sobota. Narychlo jsem zjednal výlet na kole do Kovače do penzionu Charlie, kam jsme s jitrnicí a indiánem (zdravím Čaka a Lencfelda) vyrazili za účelem zkrocení několika kozlíků. Přijeli jsme tam a bylo téměř plno. Našli jsme si malý stůl pod stříškou, takticky vybraný tak, aby se musela krásná mladá servírka s hezkými bochánky na hrudi nahýbat přes naše zpráchnivělá záda a my tak mohli pohledy vychutnávat její výstřih. Bohužel tam byla ještě s nějakým vychrtlým chlupatým servírem, který žádné bochánky na hrudníku neměl a to jsme si moc nevychutnávali. Sedíme si takhle u čtvrtýho kozla a najednou se zatáhlo, kanály začaly smrdět jak mrtvá kráva tejden na sluníčku a pak se zahřmělo a zablesklo a najednou padaly trakaře, které nás vyhnaly ze smradlavé zahrádky do útulných vnitřních prostor. Číšník nám řekl, že podle radaru bude pršet do devíti do večera, což se neslučovalo s mým plánem vyjet nejdéle v 16 hodin domů tak abych v klidu stihl očistu těla a vyrazit na vypečený koncert. Všichni si tedy začali objednávat jídlo v domnění, že tam zkejsnou, jenom já si dal rum s kolou s vědomím, že až to vypiju, pojedu domů stůj co stůj bouřka nebouřka. Za dvacet minut vykouklo sluníčko a já mizel z lokálu za pohledů nasraných, na jídlo čekajících zákazníků. Takhle se dělá kšeft! Domů jsem i přes lokální malé povodně a popadané větve dorazil v rekordním čase, protože kurva v Bydžově se chystal koncert a já tam prostě musel být, protože rouškokriplové už zase začínaji vystrkovat roušky a rušit koncerty. Zatímco já si hrdlo proléval Kozlíkama, moje drahá a přenádherná choť slovenského typu nacházela se na kole v obci Loučná Hora, kam zavítal youtuber Tary a to se přeci muselo prozkoumat, takže tam vyrazila s mým synáčkem, pro kterého jsou takoví čůráci jůtůberský modlami. Ale proč ne? Vyfotil se s ním, plakát si za stovku nechal podepsat, párek v rohlíku zdlábnul... taková ta dětská klasika.
Ale konec zvratek kolem, jdu se věnovat koncertu, který se uskutečnil v Novém Bydžově U Křemílka, nebo v Nádražce chcete-li. Myslel jsem, že tam pojedu sám, no nakonec se nás tam sešlo 6 (zdravím sebe, Kubu, Mirase, Ivču, Josífka a Žaluda). Vyrazili jsme na kole a přijeli akorát na zahájení výstavy obrazů, kterou zahajoval konferenciér pro včerejší večer, Štěpán Málek, toho času zpěvák kapely V.V.Ú. Nejsem znalec umění a nedokážu objektivně zhodnotit vystavená díla, ale řekl bych, že pro většinu přítomných, kterých tam nebylo mnoho, to byly možná až trochu dětinské kresby fixou. Ze všech vystavených děl mě zaujaly tři. Nic pro mě.
Já jsem do Nádražky přijel na muziku a ta se taky konala. Mělo se hrát venku, což by mi přišlo víc sexy, no nakonec se to ale konalo uvnitř v lokále a bylo to super, protože těch patnáct dvacet lidí by se venku ztratilo. Jako první se představila kapela URTICA. Teda konferenciér Štěpán nám ji představil, ale až na podruhý, poněvadž to popletl a místo Urticy představil až druhou vystupující kapelu Just War. Výborný, nechtěný šprýmařský kousek, který nečekal ani sám Štěpán. Hned to ale napravil, mikrofonu se chopila usměvavá dívka krev a mlíko, která měla za sebou čtveřici mladých sympatických muzikantů a od začátku nám pod čepici hustili punk. Zpěvačka zpívala, řvala, rozdávala úsměvy na všechny strany, ohlasy nás pár lidí uvnitř byly víc než vřelé, myslím, že si to kapela užívala. Hodně si to užíval i Josífek, který ze sebe strhal tričko a zapařil s překvapenou zpěvačkou. Velmi milé. Písničky byly krátké, měly hlavu a patu a všichni tam museli být spokojeni. Ono taky jak by to šlo, nebýt spokojený když máte v ruce dvanáctku Radegastu a v uších punk!! To prostě nejde! Krásná práce od kapely Urtica.
Zvuk byl maličko přepálenej, ale já, protože jsem zvyklý na ledacos, přišlo mi to víc sexy než hovězí burger. Jedinou "kaňkou" bylo to, že se v místě konání tou dobou ještě nenacházela krásná servírka (zdravím Zuzku). Takhle květinka přišla až někdy chvíli před začátkem druhé kapely a hned bylo veseleji a krásněji zase na tom světě. Druhá kapela JUST WAR měla být asi taková pocta Motorheadu a pokud se nepletu a mám pravdu, opravdu Lemmymu ostudu neudělali. Rozhodně ne posledním songem, kde černě obrýlený zpěvák svým hlasovým projevem silně evokoval právě Lemmyho. Mezi songy přicházela různá poselství z úst zpěváka, aby hned vzápětí kapela začala drtit svůj metalpunk na plné obrátky. Došlo na malý pogokotel a myslím že opět mohli být všichni spokojeni.
Just War jsem měl možnost už vidět na Obscene Extreme Festivalu, ale tenkrát jsem se na ně z nějakého důvodu nedostal. Myslím že až na ně zase někde poblíž uvidím plakát, určitě na ně vyrazím. Bylo to fakt dobrý! I když se hrálo uvnitř, koncert skončil před dvaadvacátou hodinou. Započalo se tedy píti. Kámoši vyrazili směr Sloupno, kde hasiči měli mecheche a snad tam nepili z jednoho kyblíku jedním brčkem. Já zůstal popíjet s omladinou a krásnou Zuzkou až do zavíračky, a domů jsem na kole jel tak strašně spokojenej a kulturně ukojenej a nalitej a unavenej... Velký dík Štěpánovi za to že tyhle dvě kapely do Bydžova přitáhnul, protože jak jsem se již zmínil v jiných reportech, tvrdá hudba nemá v tomhle městě na růžích ustláno. Velký dík taky Filipovi za prostory a vůbec že do akce tohoto druhu jde. Velký dík Zuzaně že je tak strašně hezká a obrovský dík pivovaru Radegast za jejich skvělou dvanáctku. Díky! Díky! Díky!
Video naprosto nezachycující atmosféru najdete tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat