Černý dvojasfalt (2LP) s rychlostí přehrávání 45 otáček za minutu jsem si napoprvé pustil na 33 otáček a kupodivu to bylo též slušně poslouchatelné... Jednotlivé strany vinylů jsou trošku chaoticky rozděleny do názvů A: "Jdi", B: "A", C: "Dívej", D: "Se". 7 kapel, 8 písniček. Obal působí docela depresivně svojím černobílým provedeným, kde přední stranu zdobí foto stromů v neutěšeném stavu. Zadní strana pak zobrazuje jakýsi umělecky laděný objekt nebo pomník před zalesněnou plochou. Booklet je vyveden také v barvě černé a bílé a fotky v něm nejsou o nic veselejší než ty, co jsou na obalu. K hudbě se to ale hodí jako hrnec na prdel. 8 stránek nás seznámí s logy kapel, minimálními nebo žádnými informacemi a texty skladeb a několika děkovačkami. Úvodní text potom promlouvá o projektu benefiční kampaně Good Night White Pride. To by mohlo leckterého hudebního konzumenta odradit od puštění si této kompilace, protože jak všichni víme, politika do hudby nepatří. Nebudu se tedy vyjadřovat k poslání za jehož účelem tato nahrávka vznikla, ale k jednotlivým písním. Úvod strany A, pojmenovanou "JDI" Obstarala kapela KRUH a jejich song "V břízách". Asi nejpoetičnější skladba a úvod jak cyp, jak vtipně říkáme my východočeši. Pomalé tempo, příjemná melodie, deathový vokál, dokonce na ženskou recitaci dojde. Krásná skladba!! Druhá kapela první strany prvního vinylu se honosí jménem PUSTINA a jejich song nese jméno "Tuk v okenních tabulkách". Tuhle kapelu jako jedinou účinkující jsem znal z dřívějška ze skvělého debutního dema "Předtucha nastávající zimy" a tak jsem věděl, do čeho jdu. Zahuhlaný demozvuk, hysterický skřek a chaotická palba. Smršť, krev, zlámaný kosti, utrhané končetiny, bezmoc a tuk v okenních tabulkách. Pecka!
Stranu B, pojmenovanou naprosto logicky jako "A", otevírá grupa MARNOST a jejich song "Mstivá Kantiléna". Snad jediná písnička z kompilace, která tak trochu připomíná ten klasický blackmetal, na který jsme všichni zvyklí. Začátek skladby v rychlém tempu, později ve středním až pochodovém a následně v hlemýždím tempíčku, které se opět rozjede do vyšších obrátek. Radost poslouchat tohleto sakra... Druhou kapelou na druhé straně prvního vinylu obstarává kapela SGRA a jejich výtvor "Veiled". Na úvod kvílivé kytary alá Samael v r. 1991, které mávnutím kouzelného proutku přeruší palba bicích, která mávnutím jiného kouzelného proutku zabředá do pomalého, nervydrásajícího tempa s kanálním deathovým zpevěm, vystřídaným opětovnou palbou bicích TATAATATAATATATA BLUEÉÉÉÉGHRAAAHH... Naprostá bezmoc a zkáza a jednoznačně nejlepší song z celé kompilace!!
Vinyl číslo dvě, konkrétně stranu první, pojmenovanou "DÍVEJ" otevírá song "Lost" od kapely DOPPELSGANGER OF DEATH. Nespoutané blasfémické peklo svojí rychlostí evokuje kolegy Dark Funeral, avšak spíše s deathovým vokálem. Skladba se dvakrát zvrtne do pomalého tempa, které nejvíc svým zvukem, ale i hudbou samotnou připomíná pasáže z geniálního alba "Filosofem" od té strašné a škodlivé norské kapely Burzum. Druhou a třetí skladbu na této čtvrtině kompilace obstarala kapela LICHENS. Song "Masové podlehnutí", ve kterém se střídá střední a pomalé tempo doplněné havraním skřehotem a bubláním basové kytary, trochu netypické bicí. Píseň samotná je ale dost brutální právě díky vokálu, který jakoby vypadl z hnízda plnýho nasraných havranů... Písnička "Odloučení" je jedním slovem excelentní! Pomalé tempo, basa si hraje se vším, co jí přijde do cesty, zpěv deroucí se snad až z rekta samotného levicově založeného Lucifera. Skladba by mohla účinkovat jako titulní věc na imaginárním albu "Best Of suicide". Na nic jiného než na sebevraždu při poslechu totiž myslet nebudete...
A jdeme do finále. Druhou stranu druhé desky pojmenovanou "SE", si na paškál vzala kapela SMUTEČNÍ SLAVNOST se skladbou "Plátno moře". Ne zrovna moderním zvukem se prezentuje tato kapela s krásným jménem. Střednětempý blackmetal mixnutý jakousi emo náladou a histerickým zpěvem alá ranné zakázané a všemi odsuzované Burzum. Ke konci by se mohlo zdát, že skladba sklouzne do ambientních vod, ale po chvilkové vyhrávce se vrátí do původní a ještě zběsilejší psycho pohody.
Dobře zmáknutá kompilace jak co se výběru písní týká, tak i po stránce designu. Rád se k ní vracím a to i když se zrovna nechystám oběsit na prádelní šňůře, nebo lepit vteřinovým lepidlem k silnici, jak je to teď moderní.
Žádné komentáře:
Okomentovat