Nedávno jsme se v práci bavili o tom, že takovej králík na česneku s červeným zelím a bramboknedlíkem u babičky, to byla mňamka. No a z tohodle tématu už byl jen kousek k upravenýmu večerníčku o králíkách Bobovi a Bobkovi. Jak to dopadlo, čtěte níže...
Bob a Bobek visí přivázaní za zadní nohy na bidle. Už asi tuší co se s nima stane, ale protože jsou ve večerníčku pro děti, nedávaji na sobě nic znát. Až když Bobek zahlídne jak se k nim blíží Ája s maxipsem Fíkem, strachy se počůrá. A jak visí hlavou dolů, tak si chčije na držku. Když se Ája přiblíží ke králíkům, vytáhne z podvazku násadu od sekery a ukáže střídavě na králíky: "Enyky benyky králíky, kterýho asi sejmu prvního? A budeš to ty!" ukáže na Boba, z jehož prdele začaly strachy lítat bobky všemi směry. Ája se napřáhne a švihne Boba násadou za uši. Jenže se nějak netrefí a tak se Bob zmítá v bolestech a kvičí jak novodobí evropští progresivisté, když jim řeknete, že jsou jen dvě pohlaví. Bob křičí, houpe se v křečích za přivázané zadní packy tak, že mu jedna praskne a kost vykoukne z kožíšku. Fík to flegmaticky sleduje zpovzdálí a líže si koule, na které je patřičně pyšný. Ája se napřahuje podruhé a tahle trefa byla do černého. Teda do bílého. Do bílého kožíšku za ušima Boba, který po ráně přestal kvičet a už se jen lehce pohupoval za tichého čvachtání krve, která mu z čumáčku vytékala na zem. Když to Bobek uviděl, jen hlesl: "No brácho, to asi už nerozdejcháš." Ani nevíte milé děti, jakou měl Bobek pravdu. V Ájině ruce se totiž blýskl malý ostrý nožík, se kterým Bobovi nařízla kůži u zadních tlapek a začala ho stahovat z kůže. Pomaličku po centimetrech pěkně odřezávala tuk od kůže, kterou nakonec přetáhla přes hlavu, stejně jako včera Fíkovi jeho kůžičku přes péro, na které si potom nasedla. Když kůže držela už jen za hlavu, tak s ní prudce škubla, v Bobovi to luplo a dílo bylo dokonáno. Bobek visící vedle, celou tu scenérii pozoruje. Ví že to samý čeká i jeho. No co, jednou tam musíme všichni, pomyslí si, a jen se mu to v hlavičce rozleží, dostává takovou ránu za uši, že by to položilo prase. Ája si tentokrát na úderu dala záležet. Když stáhne z kůže i Bobka, poodstoupí kousek a pochvalně si kýve hlavou, jak se jí to povedlo. A měla pravdu milé děti. Na bidlu teď visí dvě masem potažené králičí kostry Boba a Bobka, lesknoucí se zkrvavenou syrovostí. Radost pohledět. Ája ukroutila Bobovi hlavu a hodila ji Fíkovi, který ji chňapnul ve vzduchu do své obří tlamy a snad ji ani nerozkousal a rovnou polkl. Pak odvázala nebohé králíky a hodila je do hrnce s vařící se vodou. Když je vytáhla, maso pěkně odpadávalo od kostí, bylo měkoučké a chutňoučké. Ládovala se jejich masem, hubu měla upatlanou, kosti házela Fíkovi. Jenže když oba králíky spořádala, měla furt hlad. Podívala se na nicnetušícího Fíka. který se soustředil na Bobovy kosti a aniž by nějak dlouze přemýšlela, švihla Fíka přes jeho mohutnou hlavu. Ten na ni kouká s kusem bobkovy kosti zadní nohy v koutku huby a neví co si má myslet. To už ale Ája napřahuje svoji trénovanou paži s násadou na sekeru a opět jebne Fíka do hlavy. A znovu a znovu. Mlátí ho tak dlouho, dokud mohutné zvíře nepadne s na kaši rozmlácenou hlavou mrtvé na zem. Věděli jste milé děti že psům se lesknou koule? Ano, i Fíkovi se leskla varlata jako psí kulky. Ája vzala nožík a pěkně pomaličku ještě zatepla Fíkovi koule uřízla i s pérem a nacpala si je do pusy. To vám byla taková lahoda! Hned jak dokousala Fíkovo mužství, tedy psovství, taky ho stáhla z kůže, naporcovala a dala vařit. Celýho ho sežrala. I s kostma!! Byl to přeci jenom její největší kamarád... nutno podotknout, že vzrůstem byl Fík fakt veliký. Ne nadarmo se mu říkalo maxipes. A když malá holčička sní takového maxipsa, musí ho nějak zapít. A proto odešla k rybníku Brčálníku, aby se napila jeho vody. Když k němu přišla, zjistila, že na hladině plave mrtvá ryba. Nechtělo se jí pít vodu z hladiny, a tak si vyrobila brčko, kterým měla v plánu pít vodu pěkně ode dna, kde mrtvé ryby neplavou. A protože měla velkou žízeň, vyrobila si brčko z napojených umělohmotných vodovodních trubek. Ponoří teda to brčko hluboko do vody a začne nasávat. Jenže nevěděla, že dole si zrovna na kanapi honí péro Rákosníček, který v rybníku bydlí. Když uviděl to trubkové brčko, strčil péro do brčka a jak Ája saje, tak mu pěkně podtlakem dohonila rákospéro. Rákosníček jí do brčka napumpoval mrdku, která skončila Áje přímo v puse. Když Ájá zjistí, že vypila Rákosníčkovu mrdku, je tak nasraná, že zavolá Macha a Šebestovou, kteří mají kouzelné sluchátko, do kterého Mach řekne: "Haló, my bysme potřebovali, aby měl Rákosníček obrovský péro, aby ho mohla Ája za něj vytáhnout z rybníčku." a ze sluchátka se ozval hlas Petra Nárožného: "Ale samozřejmě, jak je libo." A najednou se hladina rybníku Brčálník zčeří a vykoukne zelený žalud, pak předkožka. Péro je tak velký, že do něj Ája může zasunout zavřený deštník, a když z močové trubice Rákosníčkova péra kouká jen rukověť deštníku, Ája zmáčkne čudlík, deštník se otevře a Ráskosníčkův čurák praskne jak stehenní kost v lisu na hroznové víno. Pak Ája deštník zavře a utržený žalud sjede z deštníku do vody a plave si po hladině zalité zelenou krví. Ája ho vezme, olízne a šup do pusy, slupne ho jak olivu. To se ale najednou v zemi objevila hromádka hlíny a z tý hromádky hlíny vystrčil hlavu Krtek, přesně mezi Ájinýma nohama. Krtek koukne nahoru Áje pod sukni, poňufe čumáčkem a zhodnotí situaci: "Jééé!" Vezme do ruky lopatku a začne Áju mlátit přes frndu, protože si myslel, že je to nějaká ryba nebo predátor a chtěl to zabít. Ája když ucítila lopatku na píče, rozdupla podpadkem Krktovi jeho černou tlamu. Krtek huláká, že prý rasismus nebo co tak nahlas, že se to dostane až k Jájovi a Pájovi, kteří si nedaleko rybníčku hráli na Rusáky a Ukrajince, a tak se jdou podívat co se to děje. Když přijdou k rybníčku, vidí tam holku v sukni a hned jsou oba nadržení jak inženýři z Afriky. Pája popadne Áju za vlasy, jebne s ní o zem a drží ji. Jája na ni skočí a mrdá ji Krtkem rozbitou píču ostošest. Krev a chlupy z její kundy lítaji na metry od nich, jak do ní Jája buší. Pak se prohodili a mrdá ji Pája. Nejdřív do kundy, pak do prdele takovým způsobem, že hovna stříkaji všude kolem. Nakonec vytáhne péro a vystříká se jí na obličej. Pak svým zahovněným pérem setře mrdku z Ájina xichtu a narve jí čuráka až po koule do pusy a krku. Ale to neměl dělat, protože Ája je šikovná mladá dívka, na nic nečekala a Pájovi jeho smrdutý oslizlý penis ukousla hned u kořene. Pája řve jak spoluobčan na sociální pracovnici, ale je mu to hovno platný. Ája rychle vytáhne z pusy jeho péro dokud ještě trochu stojí a narve ho Pájovi celý do prdele. Mach a Šebestová na to koukají opodál s otevřenými ústy se sluchátkem v ruce, ze kterého vykoukl Petr Nárožný podívat se co je to venku za bordel a který řekl, že tohle by měl nějakej debil sepsat, že by bylo škoda, kdyby nebyly tyhle myšlenky zaznamenaný. Petr Nárožný ze sluchátka od Macha a Šebestové, co řekne, to se stane. A jak tedy řekl, tak se taky stalo, a proto teď jeden debil sedí za klávesnicí a blije prstama tuhle sračku. A nejlepší na tom je, že se určitě najde aspoň jeden retard, kterej to dočte až do konce.
Žádné komentáře:
Okomentovat