Festivalové běsnění je už několik hodin passé a já jako každý rok když mi to zdraví, finance a volno dovolí, musel být na afterparty. Jedním z důvodů je zjistit přímo na místě, co je takzvané "surprise". Loni jsem spekuloval, že by to mohli být Macabre, nakonec se oním překvapením stali Groinchurn a bylo to skvělý. Letos nám páni pořadatelé slíbili "sérprajzy" hned dva a mě šrotovala už při festivalu hlavou dvě jména. Blood Duster a Rot. Proč zrovna tyhle? Protože by to bylo opravdu překvapení s velkým P. A možná taky proto, že v mojí hlavě jsem si tyhle dvě kapely vysnil jako vrchol celé akce. A jak to dopadlo? Jaký teda byly závěrečný dortíky? Dočteš se níže.
Jak jste si nemohli přečíst v obsáhlém reportu z festivalu samotného, odjel jsem z něj po naprosto strhujícím výkonu kapely Inhumate, která se loučila se svojí kariérou. Byla to nejlepší kapela celého festivalu a nic potom už prostě nemohlo být lepší. Takže někdy ve čtvrt na devět večer v sobotu jsem jel domů, omýt vejce a kakaové očko. A druhý den zpět na afterparty. Na Bojiště jsem dorazil pět minut po začátku akce, když už hrála první kapela. A když fronta u vstupu do pivního stanu čítala asi dvacet lidí. Fronta byla odbavována jedním člověkem, který nasazoval papírové pásky, ale i tak to netrvalo dlouho a i já se mohl dostat do mírně zasmrádlého pivního stanu a sledovat výkon řecké kapely VILE SPECIES.
Tahle kapela mě v rámci festivalu na hlavním pódiu moc nebavila ale ve stanu, kde se konala afterparty, to znělo jaksi živěji, dravěji a osobněji. Nasraný grind je stejně lepší na klubové scéně než na velkém pódiu. Zvuk na malé stejdži pro menší publikum byl brutálně hutný, čistý a precizní. Nebojím se proto hodnotit sedmi body z deseti, protože ten jejich grind byl prostě dobrej. Kapela končí dvacet pět minut po sedumnácté hodině a dokonce i malého poga na závěr se dočkali. Po skončení se jdu projít už téměř vyklizeným areálem a řikám si: "Bejt tohle v mým bydlišti, je z toho feťáků a cikánů ráj." Že tady probíhal o víkendu nejzuřivější festival světa dokazují jen stylové samolepeky, pár banerů a sem tam nějaký odpadek. Stejně jako na festivalu, ani na afterparty se nečeká dlouho než se nazvučí, takže to sotva stihnu obejít a už hraje druhá kapela, TOOLS OF THE TRADE z Malajsie. Hráli bez basy a řekl bych, že to znělo ještě syrověji než předchozí banda. Žádný uhlazený rokenrol, ale podsvinčí grindpalba. Žádný kecy mezi songama, jedna prasečina navazuje na další. Ani nedali prostor pro aplaus. Mě se to líbilo a hodnotím stejně jako první kapelu, tedy 7/10. Zmínil jsem, že se afterparty konala v pivním stanu. Dříve tomu tak už bylo, ale poslední roky se závěrečný večírek odehrával v takzvaném skleníku, který se odebral do skleníkového nebe a místo něj vyrůstá nová restaurace.
Já bych třeba tu afterparty osobně mít nemusel, ale když už to je a mít odvoz, tak proč ne žejo. A taky bylo potřeba dopít pivo, kterého si, myslím, se letos nevypilo moc, protože jak jste se mohli dočíst v obsáhlém reportu, nebylo nejlevnější a jak jste se nemohli dočíst v tom samém obsáhlém reportu, počasí nebylo moc shovívavé k nasávání. Festivalové ceny se ovšem maličko snížily...
Znáte tu říkanku z dětství? "Černoušek Bubu, má černou hubu. Nožičky skládací, prdelku foukací." Nevim co to znamená, ale na pódiu se rozcvičují čtyři foukací prdelky, které po krátké chvíli drtí těžkopádně těžkotonážní deathmetal total kanal. Ekvivalentem jejich hudby je parní válec. Botswaňani OVERTHRUST se mi s jejich valivým deathem líbili už na velkém pódiu a nejinak to bylo i na afterparty. Dávám deset z deseti. Už jen kvůli těm xichtům bicmena, jehož styl hry na bicí je k popukání. A zpěvákovy humpolácké kreace s basou jak od pralesního satana neměly chybu. Parádní! Afričani si užívají svoje dny slávy, přeci jenom jsou to pro nás exoti, myslím tím, že jsou exotičtí tím, z jaké oblasti pocházejí a hrají deathmetal. Nikdy předtím jsem podobnou kapelu, složenou ze samých černochů neviděl. Každopádně tleskám jim.
Po "nožičkách skládacích a prdelkách foukacích" nastoupily divoženky z USA, samá noha samý prso, plná prdel kund na pódiu. Kapelu EMASCULATOR jsem měl letos už možnost vidět na festivalu Nice To Eat You a stala se tam jednou z nejlepších kapel celého festu. Na hlavní scéně na Bojišti se mi také libily a teď na afterparty byly opět krásné, sexy, usměvavé, šťastné a hrály skvělý deathmetal. Bez debat hodnotím deseti body z deseti možných. A když k tomu připočtu pohled pod kratičkou minisukýnku slečny zpěvačky pokaždé, když opřela nohu o odposlech a poodhalila nám své spodní prádlo, byl ten deathmetal ještě lepší! Doufám tedy že to bylo spodní prádlo a ne bobr... V první řadě to muselo vonět kundí šťávou. Na světě je přeci jen krásně. Chce to víc takových čistě ženských bandů! Pavouk, který to kontroloval z první lajny, mi potvrdil, že nedívat se jí mezi nohy, bylo těžší, než sehnat setlist Metallicy. Já osobně po první písni dal přednost sledování skvělého deathmetalu pěkně zezadu nerozptylován zpěvaččinou odkrytou vulvou.
A teď přichází na řadu překvapení číslo jedna. A světe div se, jak jsem v úvodu zmiňoval, že v mojí hlavě kolovala dvě jména, tak hned jak se na pódiu začaly pohybovat známé brazilské xichty, bylo jasné, že minimálně jednu bandu jsem uhodl. Ano, veleznámí a velevýborní ROT zahráli na letošní afterparty. A byla to jízda. Z fleku hodnotím jedenácti body z možných deseti. Takovou drtičku na dva zpěvy těžko pohledat. Nikoho jejich hudba nenechala chladným, hlavně pak ne kotlaře, kteří točili circlepity jak o život. A Pavouka taky nenechali chladným. Přeci jenom tak pěknej setlist jaký oni měli, hned tak není k mání. Žhavým zbožím se stal tenhle setlist, protože to byl speciální set pro afterparty. Jejich písně zněly jako mlejnek ma maso meloucí stehenní kosti. Jeden z fanoušků se z toho dokonce poblil!! Přilítnul celý udýchaný z kotle a asi dva metry ode mě hodil 3 šavle. Okamžitě stanem zavanula opojná kyselá vůně čerstvě nablitých zvratků. Škoda, že to nevyblil v kotli, nejlíp ve chvíli, když by zrovna plul nad hlavami fanoušků. To by teprve bylo obscene extreme!! Pavouk svůj setlist ulovil, ale trpěl u toho. Vedle něj prej stál nějaký smradlavý polsky hovořící občan, lepil se na něj, pivem ho polil... Na druhé straně pódia o setlist zase bojoval pavoukův úhlavní nepřítel, takzvaný nášivkář. Tentokrát byl lítý boj zakončený remízou. Oba mají své vysněné listy papíru. Podepsané od členů ROT. Parádní trofej kluci!!
No a dostáváme se k mojí genialitě. Opět zase. Jak jinak žejo. Druhým překvapením totiž byly BLOOD DUSTER, tedy kapela, kterou jsem také předpovídal. Jenže teď pozor! Sice měli lepší zvuk než v hlavní části festivalu, ale dost horší, než předchozí kapely. Byl jsem z toho dost rozčarován. Od pátého songu se to naštěstí zvukově vyrovnalo, jenže hraj si po ROT žejo. Úloha nelehká. Australani navíc afterparty pojali jako opravdovou taneční párty, takže se nekonaly téměř žádné sypačky a těch nějakých 35 minut odbyly australským rockem. Před poslední písní haleká pan zpěvák "This is last song, everybody come on stage..." Nemusel pobízet dvakrát a většina těch špinavých zasmrádlých upocených ožralů se přes hliníkové zátarasy škrábe ke kapele na malé pódium a netrvalo to ani deset vteřin a něco tam rozšlapaly a zbytek posledního songu dohrál jen z odposlechů. Stylové zakončení festivalu... Je mi to líto, ale moji oblíbenci to podle mě nezvládli (v rámci jejich kvalit), a dávám jim za jejich výkon 8/10. Na celé čáře tedy zvítězili ROT a získávají bludišťáka! Vyzvednout si ho můžou dnes v restauraci u Stolinů v Novém Bydžově mezi šestnáctou a sedumnáctou hodinou. Na závěr odpověď na medvědovu otázku, ohledně toho, kolik tam bylo lidí. Je to docela dobře patrné ze závěru videa, které je točené ze zadní části stanu. Někteří lidé seděli ještě i ve vedlejším stanu a zpěvák Blood Duster uprostřed setu jejich směrem halekal, jestli se jim tam sedí dobře, což mě pobavilo. A samozřejmě ti, co nemusí Blood Duster se motali venku.
Žádné komentáře:
Okomentovat