Polymetal letos slaví čtyřicítku na scéně. Byl jsem žádostiv, jestli si kapela připravila nějaké speciality, nebo prostě jen odehraje klasický set plný hitů. V Polymetalových kuloárech se šuškalo, že by měla být přítomna a své hlasivky na pódiu společně s Polymetalem rozpohybovat Leona Šenková. Ano TA Leonka Šenková ze Superstar. No ty vole, tam jsem nemohl chybět přece!
Protože mě ryvajvl Kabátů moc nezajímal, tak jsem vyjel do Přelouče tak, že mi bylo jedno, jestli přijdu o nějakou tu písničku. Měl jsem to naplánované, že na místo dorazím deset minut po začátku. Jenže plánovat můžete jak chcete. Když dvacet minut hledáte místo k zaparkování, je to vždycky takový na piču. Třikrát jsem objel Přelouč, ale nikde to prostě nešlo. Takže jsem zajel na parkoviště pro zákazníky obchodu Billa a tam jsem to nechal. Aby nikdo nemohl prskat, že tam parkuju a nenakupuju, zašel jsem si pro grepomelového birella. Vzhledem k tomu, že v obchodě bylo asi pět lidí, plné parkoviště vyslalo jasný signál, že to stejným způsobem vyřešilo více lidí. Na náměstí tedy přicházím v půl sedmé...a ty pííííčo ono je tam lidí jak nasráno.
Zrovna burácela tuším písnička Dole v dole a čéče znělo to dobře. Překvapil mě kvalitní zvuk. Když jsem zašel blíže, zvuk byl uplně legendární, jak by řekla umělá inteligence. Fakt. Bylo to nahlas, kytary ostré, zpěv a sbory čisté, bicí nepřehlušovaly. Naprostá spokojenost. S výběrem písní jsem taky neměl problém, i když bych třeba uvítal ty z prvních dvou alb. Vše co zahráli, byly hity, a i když mi všechno znělo podezřele podobně, líbilo se mi to. Ono, komu by se nelíbila geniální píseň Valkýra žejo. Navíc projev hlavního zpěváka a doprovodných zpěváků jakoby z prdele Vojtkovi, respektive Špalkovi z prdele vypadl. Kabát jak vyšitej. Před pódiem šlehaly plameny, což dodávalo takový to "Jooo, voheeeň!! Jupíí!" Klidně bych se bez nich obešel. Zvlášť když z nich sálalo teplo a to v létě na rozpáleném náměstí, i když už celém ve stínu, nechcete. Na Kabát z Wishe se přišli podívat jak nejmenší děti, které skotačily v rytmu hudby, tak starší potěr včetně velkého množství krásných děvčat, až po lidi, kteří již prožívají podzim svých životů. Zazněly ještě další hity, namátkou Korida, Lady Gaga, Burlaci, Nesmrtelná teta, Starej bar, Žízeň a další. Zpěvák chraplal jako originální Pepa Vojtek, sbory bublaly, kytary zněly kabátovsky, až jsem měl podezření, že je to snad nějakej plejbek. Prostě to bylo až moc dobrý. Vaťák, údajně nejlepší revival Kabátů, se může jít pojebat navzájem do močových trubic!! Když zazněla poslední píseň Čert na koze jel, byl skoro konec, protože pak zahráli ještě jednu poslední písničku, konkrétně to byla Moderní děvče, která jako jediná zněla divně. Ale to nikomu nevadilo. Plné náměstí lidí bylo spokojeno a já taky.
Vedle karavanu s občerstvením se krčil malý stánek, kde se dalo zakoupiti cosi od kapely Polymetal, což je věc nevídaná, protože sehnat cokoliv od této kapely, jež není zrovna dvakrát aktivní na poli merchandise, bylo téměř nemožné. Ozbvláště pak CD "Bílí andělé", o kterém jsem si myslel, že je beznadějně vyprodané. Kupuju teda tohle CDčko (ptám se i na další, ale prý nemají, jenom live, které už mám. Velká škoda. První demáče na CD/LP/MC by uvítali všichni), dále kupuju krásné tričko. Na výběr bylo ze tří motivů. Jeden motiv byl na mě moc hnědej, jeden motiv byl na mě moc jednoduchej ale třetí tričko vypadá dobře. A za čtyři kila jenom. CD za dvě kila. Spokojenost. I když jsem se zařekl, že si CD už kupovat nebudu kromě srdcovek a triček že mám už taky dost. Takže to vypadá, že se Polymetal stal mojí srdcovkou. Já samozřejmě vím, že srdcovou záležitostí je už dlouho. To já jen tak plkám abych se pořádně nadýchl před hodnocením Polymetalího výročního koncertu.
Ve dvacet hodin a dvacet minut se na pódiu objevil pan konferenciér, který nám prozradil něco ze čtyřicetileté historie a aktuální sestavu. Věděli jste například, že někdy před třiceti třemi, čtyřmi léty přišli po koncertě Polymetal za kytaristou velezenámí Kabáti z Teplic a ptali se, jestli můžou Polymetalu dělat předkapelu? No ty vole. To jen potvrzuje moje slova v minulých reportech z Polymetalu, že je neuvěřitelné, že žádná z vydavatelských firem tenkrát neskočila po demu Hazardní hráč a Ve znamení kříže, protože tenkrát tady prostě nic lepšího na poli heavymetalu nebylo. A kdo tvrdí opak, tak ten...tvrdí opak. POLYMETAL začal hrát hned jak konferenciér dopindal a hned od začátku jsem s otevřenou pusou sledoval naprosto, ale když píšu že naprosto, tím myslím opravdu naprosto precizní a excelentní zvuk. Oproti zvukovce, kde se mi to nějak nepozdávalo, byl zvuk při setu prostě skvělej. Tohle jsem nečekal. Naprosto diametrálně odlišné oproti zvuku z Lodína, nebo Starého Bydžova ale i předcházejících koncertů v Přelouči. Tohle bylo TOP. Stál jsem pár metrů od pódia uprostřed. Polymetal se s tím nesral a jako první píseň nám naservíroval pecku Ples upírů, kterou následoval Pohřeb v bílém, při kterém mi z té atmosféry naskočila husí kůže. To se mi nestává často, naposledy to bylo loni na Brutal Assaultu při Smetanovém vystoupení KULT OHNĚ. Narozdíl od pod obraz opilé fanynky kyprých tvarů jsem to ale zvládl. Ne jako ona, která zavrávorala tak, že držkou ryla asfalt přeloučského náměstí. Její houžvičkový přítel měl co dělat, aby ji zvedl, chvíli držel a při třetí písni odvedl pryč. Jo, jo, důležité je nepřepálit začátek... Další píseň se jmenovala Čaroděj a další opilec na scéně. Navíc zapáchající potem. Postavil se vedle mě, kymácel se ze strany na stranu, neustále se mě dotýkal. Prostě vopruz. Že já kurva furt přitahuju takový typy.
Naštěstí se po pár písničkách odpičoval motat někam dopředu. Pak se tančilo na píseň Ikaros a pak se opět objevil pan konferenciér a ten ohlásil, že když má Polymetal těch čtyřicet let, tak by se slušelo tenhle koncert něčím opepřit. A proto přivítal na pódiu zakládajícího člena kapely Luboše Patrase a hned po něm Leonu Šenkovou, kteří s Polymetalem zahráli a zazpívali píseň Dívka s vůní anděla. Na Leoně Šenkové bylo na první pohled vidět, že se má dobře. Zpívala skvěle. Bylo slyšet, že má školený hlas a že její účast v soutěži Superstar nebyla náhodná. Ovšem Luboš to tak trochu víc nedával a Leoně to kazil. Když se Leona s Lubošem odkulila, zazněly songy Žádný slitování, Proč mi to leješ do hlavy, Vládce Imperátor a Nevidomá, při které několik párů ruce na prdelích zaploužilo. Pak se opět objevil pan konferenciér a ohlásil přítomnost dalšího zakládajícího člena a sice basáka Tomáše Lesáka a kytaristy Dana Vecka. Ti si s Polymetalem střihli píseň 6000 růží, jak to popletl pan konferenciér. Samozřejmě že šlo o megahit 6000 křížů a i přes minelu bývalého basáka na zpěvu to bylo skvělý. Tahle písnička patří do zlatýho fondu českejch hitů kurva!
Následují písničky Černý Baron, Sobec a Premiéra, při kterých se pár jedinců dožadovalo několika bývalých členů. Nejsem si jistý ale řekl bych, že aktuální basák z toho byl smutný. Jelikož se blížil konec a já se chtěl kouknout, jak to vypadá i z jiného úhlu a vzdálenosti, zašel jsem na písničku Jezdci z pekel kousek dál vedle zvukařů a tam ten zvuk nebyl tak dobrej. Ale i tak už jsem tam zůstal. Následují Ve znamení kříže a oplodňovák největší, Balada o růži. Pak naběhl zase pan konferenciér a připomněl nám všechny zesnulé členy, bývalé a i aktuální členy. Dohromady to bylo kolem třiceti jmen. Potom na pódium pozval všechny přítomné bývalé členy, aby s těmi aktuálními zazpívali megahit Alkoroll. Takže najednou tam byly dva hlavní zpěvy a pět doprovodných. A pak se objevili lidé z fanclubu Žárovice, kteří předali kapele čtyřicet klobás a kapelní erb se čtyřicítkou.
Nikdo neodchází z pódia a všichni dohromady si střihnou písně Šílenství a Šílenci nestárnou. Pak přiběhne Leona Šenková a i když nezná text Bílí Andělé, stejně do toho jde. Její "A jak to tam teda je?" bylo úsměvné. Ze zpěvákového čtecího zařízení pak při písni pochytila pár slov a s těmi si vystačila celou píseň. Ostatně dalších zpěváků, aby to zamaskovali, tam bylo dost. Písnička to byla na konec perfektní. Leona po posledním songu skanduje a povzbuzuje a tleská kapele, se kterou má nejspíš nějaký větší vztah. To ale slyším už z přilehlé uličky, kterou odcházím. Byl to vynikající výroční koncert a myslím, že lepší to už nikdy nebude. A to je možná problém, protože jsem měl v plánu letos dát Polymetal ještě jednou v Chlumci nad Cidlinou v sokolovně, ale při vší úctě ke všem a všemu, tam prostě nemůže bejt lepší zvuk, atmosféra a všechno kolem. Perfektní zvuk udělal z Přeloučského koncertu jednu skvělou polymetalovou párty. Díky zvukařům za to! A Polymetalu za to, že ještě fungujou...
