Venku hnusně vedro, že by nácka nevyhnal a co myslíte, nenapadlo mě nic jinýho, než si dát šest kilometrů. Pěšky prosím pěkně. Ale tak zase cílem cesty bylo posouzení stavu zmrzlinářství v Novém Bydžově, takže zchlazení zapařených vajec se nabízelo jako dobrá odměna. Vyrazil jsem teda svižným krokem a už po pár metrech se začal potit a nenávidět celej svět a hlavně ekokretény, který jak furt žvaněji, že planeta hoří, tak ono je fakt vedro. Ale asi je to jen můj problém, protože mě je vedro furt, i když potkávám lidi v bundách a mikinách. Cestou k první zmrzce se nestalo nic co by stálo za řeč, takže jsem vešel do podniku Gocoffe, ve kterém jsem byl naposledy před dlouhou dobou, když to nově otevírali. Taky jsem tam byl na zmrzlině tenkrát. A nasranej jsem onehdá prohlásil, že sem už nikdy. No ale tak, ono je venku fakt hnusně a já potřeboval zchladit, takže jsem tam zašel. Přivítala mě modrooká dívka, která měla svá uhrančivě tmavě modrá kukadla možná trochu nepřirozeně daleko od sebe, ale jinak to byla žabka k omrdání... teda pohledání. Měla výrazné líčení kolem jejích už tak velkých očí a uplně nejvíc mě nasrala svým namalovaným obočím. Holky, fakt to nedělejte. Vypadáte jak slepice když si zmalujete obočí. No tak tahle žabka ke zprznění... teda k pohledání mi svými ladnými onehtovanými prstíky natočila za 40 korun českých malou míchanou, s příchutí řecký jogurt / višeň. Na pořadu dne byla ještě obligátní jahoda / vanilka a taky pistácie / slaný karamel. Jelikož nemám rád lepidlo, vynechal jsem slanej karamel a rozhodopádně šel do řeckého jogurtu a višně. A víte co? Byla výborná. Jemně nakyslá, vyvážená chuť obou příchutí. Bylo to jako kdybyste lízali mrogurt, tedy mražený jogurt. Višňový.
Pokud bych měl hodnotit, je třeba stanovit měřítko. Za nejlepší zmrzlinu již od dětství považuju tu, kterou dostanete U Patřínů v Konecchlumí, popřípadě v cukrárně Doubravka v Hořicích. Dejme tedy tomu, že v Konecchlumí je to 110%, v Doubravce 95%. A této jogurtovovišňové bych dal nějakých sympatických 85%. Byla osvěžující, kornoutek, ač byl obyčejný, tak byl pěkně tvrdý křupavý a než jsem dooráloval tak se nestihl vespod rozpustit. Dobrá zmrzlina!!
Pokračuju dál, směr novobydžovské náměstí, kulky se mi v trenkách lepí ke stehnům, po krku mi na záda teče čůrek potu, a od tohoto stavu nepomůže ani lehký vánek, který chvílemi příjemně zavějě. Cestou nepotkávám nikoho jiného než Italy, jak o sobě rádi s grácií sobě vlastní cikánskou, hovoří. Nejednoho by napadlo, jak je možné, že potkávám právě a jenom tento typ lidí, a pak to člověku dojde. Ti ostatní jsou totiž v práci, do které Italové chodit nemusejí. Když vejdu na náměstí, okolí se začernilo ještě víc. Hned na kraji bliká záchranářská dodávka a před ní záchranářské SUV a oživují tam nějakého člověka. Do ničeho se nepletu, protože bych to stejně akorát posral, poněvadž moji milí, já totiž poseru všechno na co sáhnu. Na druhé straně náměstí důrazně domlouvají dva členové policejního sboru Policie České Republiky nějakému muži ve středním věku, že pokud chce parkovat na náměstí před radnicí, měl by si v automatu k tomu určeném parkovacího lístku zakoupiti. Taktéž se neangažuji v tomto zapeklitém kriminálním případě a šinu si to před nedávno otevřenou
pizzerii, kde se na chodníku vedle skromné zahrádky nachází mrazící zmrzlinářský pult s větším množstvím druhů zmrzlin. Zahlédl jsem tam příchutě všelijaké, od modré šmoulové, přes ovocné typy jako třeba malinovou, meruňkovou, citronovou, višňovou a různé smetanové až po příchuť zelené jablko, kterou jsem si nechal profesionálně nandat.
Nandal mi ji mladíček příjemného vzhledu a veselého typu. Kdybych byl moderní člověk, pozval bych ho na rande. Avšak já se chovám zastarale, takže přenechám pozvánku na rande onoho klučíka někomu jinému. Za 45 korun českých jsem dostal né kopeček, ale hromádku zelené hmoty, ve které byly poctivě přiznané kousky jablka. Zmrzlina byla krásně osvěžující, vůbec ne sladká, což rozhodně vítám a byla opravdu chutná. Nijak nevyhledávám tuhle porcovanou zmrzlinu a dávám přednost točené, ale na tuhle bych zašel klidně znovu. A určitě ne kvůli mladíkovi co mi ji nandal, ale kvůli zmrzlilně samotné. Hodnotím stejným počtem procent jako tu první, tedy 85%.
Pomaličku se šourám náměstím ke třetí zastávce zmrzlinového typu. Všude kolem se to hemží černými maminkami, které vozí barevné kočárky, ze kterých tu a tam vykoukne malá černá hlava. Někdy z jednoho kočárku čumí několik malých černých hlav najednou. Slunce letos asi hodně pálí. Poslední provozovna, kterou jsem navštívil za účelem zjištění stavu kvality zmrzliny v Novém Bydžově, byly
Dobroty do ruky. V nabídce byla zmrzlina opočenského typu, o které jsem si vždycky myslel, že se jí nedá nic moc co vytknout. Stejným způsobem reagovala i ohromně sympatická paní, která mi za 35 korun český natočila malou míchanou s příchutí vanilka / červený meloun.
"Ten meloun je výbornej mladý pane. Až jsem z toho byla překvapená, jak dobře chutná." halekala bodrá paní v malé prodejně. A já jí skočil na lep jak moucha na hovno.
Začal bych tou vanilkovou. Už dlouho jsem neměl tak hnusnou vanilkovou. Jednak se z ní během chvilky stalo vanilkový mlíko a jednak v ní byly chuchvalce nějakýho prášku. Kdysi jako dítě základní školou povinné, kupovali jsme si žlutý prášek
Mixar. Byl hrozně dobrej a některé vanilkové zmrzliny chutnají podobně. Ale tahle vanilková měla s Mixarem společnýho akorát to, že v ní byl jakýsi prášek. No a když jsem se zalíznul do tolik vychválené melounové, huba se mi zkřivila hnusem. To byla jedna velká chemie. Já to řikám furt, že napodobit chuť melounu v potravinářství je nemožné. Ani tady se to nepovedlo. Zmrzlina nevoněla hezky, nýbrž hořce. Ano i to je možné, podle pachu poznat, že se jedná o hořkou chuť. Byla prostě hnusná. Nízkému hodnocení nepomůže ani nejnižší cena ze všech tří vzorků. Dávám jí 8% a to asi jen z úcty k opočenské zmrzlině, která byla vždycky dobrá. Tohle se krutě nepovedlo. No ale víte jak... když je nouze nejvyšší... Sežral jsem ji celou a čekaly mě tři kilometry zpátky domů. Pěšky. No samozřejmě jsem přišel propocenej, kulky mi visely snad až někde u kolen, v trenkách mi čvachtalo, prostě hnus. To nechceš... Si řikám, jestli není lepší vysrat se na celou zmrzlinu, sednout na kolo a zajet na jinou točenou pochoutku. Pivo...
Žádné komentáře:
Okomentovat