Kluci z práce mě přemlouvali, ať s nima jedu na šipkovej turnaj, ale já dávám přednost kulturnímu vyžití a proto jsem vyrazil na koncert, kde mě zajímali hlavně Pikodeath, jelikož jejich živá vystoupení jsou zárukou kvality. Cestou jsem se stavil v jedné vísce u jednoho člověka pro nějakou muziku na LP a CD a pak rychle do AC klubu. A protože z lidí, kterým by se akce mohla líbit, nikdo neprojevil zájem, do klubu jsem dorazil osamocen. Zaplatil jsem vstupné dvěstě korun českých a zašel pro drink, rozuměj plechovku Birella za čtyřicet. V prostorách byla celkem zima a v té zimě posedávalo a vyčkávalo asi dvanáct, čísly 12, lidí. I tentokrát se dostavila pořadatelská nemoc v podobě nejasného začátku živé produkce, která byla ohlášena na devatenáctou hodinu. Nikdo, moji milí pořadatelé, ale opravdu NIKDO nechce u Birella nebo nějak jinak nasucho, zbytečně trávit čas v ošklivém nevytopeném klubu za libých tónů kapely Motorhead, která byla puštěna až příliš nahlas. Jestli pořadatelé oddalují začátek kvůli počtu lidí, nebo aby se toho víc vychlastalo, tady tak jako tak splakali nad vejdělkem. Lidi nepřišli a v tý zimě tam na pivo nebylo pomyšlení. Začalo se s třicetipětiminutovým zpožděním v době, kdy se v klubu pohybovalo asi dvacet lidí. Nechápu, proč nikdo nepřišel. A přitom minulý týden ve stejném městě v jiném klubu bylo narváno. Všichni Hradečáci, kteří pod pohrůžkou absence sexu dali přednost návštěvě plesu s manželkou/přítelkyní/milenkou, by měli jít za roh a dát si pár facek. Konečně se v Hradci po zrušení klubů El Diablo (Striga) a Továrna začalo něco dít a místní to takhle posílaji do hajzlu. Jako první si na pódium, co znamená hrát v zimě před dvaceti lidmi, vlezli NECNON MORTUSS, neratovičtí deathmetalisté, jak hlásá leták na akci. Než začali hrát, proběhl kapelní frťan něčeho ostřejšího. Patrně aby zahnali zimu nebo aby zapomněli conejrychleji na tragickou návštěvnost. Zvuk to mělo dobrej, jen to chtělo malinko vytáhnout kytaru. Líbil se mi zpěv, který se s pravidelnou nepravidelností střídal mezi murmurem a screamem. Takový těžkotonážní lomeno melodický příjemný deathmetal... To by se Medvědovi líbilo...
Po skončení jsme si s kámošem mysleli, že zažijeme zkoušecí zvukové martýrium, ale vzhledem k tomu, že si kapely zvučily samy a žádnej přibržděnej zvukař inženýr zvuku jim do toho nekecal, po chvilce se začalo hrát. LET THEM BURN, kteří byli na letáku uvedeni jako melodický deathmetal měli od druhého songu zvuk jak víno a škatulku melodický deathmetal bych změnil spíše na black/death. Některé písničky byly čistej black a nikdo mi to nevymluví. To by se klukům líbilo... Přítomno bylo v tuto chvíli třicet platících lidí a tento stav se již nezměnil. Mělo to ale i své výhody. Nikdo do mě nestrkal, nikdo moc nezacláněl, nikdo hovadsky nepařil... Kapela se mi fakt líbila a kdyby měla na kontě nějaký vinyl, určitě bych ho zašel koupit. Jenže kapela s sebou bohužel neměla ani vinyl a dokonce ani CD. Škoda.
Před třetí bandou se přestavují bicí na dvojkopáky, takže pauza je o trochu delší, ale pořád sotva poloviční, než na co jsme bohužel zvyklí z jiných akcí. Pardubická Ponorka je jasným vítězem v tomhletom a už teď se netěším za čtrnáct dnů až tam budu hodinu mezi kapelama čumět do zdi... SCABBARD byli na letáku alibisticky uváděni pouze jako metal. Já to trochu upřesním, jednalo se o deathmetal. Na thrash to bylo moc tvrdý a rychlý, na black v tom nebyl žádnej black a na grunge to nebylo vůbec grungové. Dvě kytary, dvojkopák, dunící basa, zvuk opět bez zvukaře a opět parádní. Poslední tuším tři nebo čtyři písničky se odehrály pouze s jednou kytarou, protože pocházely z doby, kdy kapela fungovala ve třech. Byla to ale velká škoda, protože absence druhé kytary byla dost znát na zvuku. Škoda. Těch třicet hlav co tam bylo se dočkalo i přídavku z roku devatenáctsetdevasáttři nebo čtyři, zábavné písničky ohledně sraní na všechno...
Hlavní hvězdou pro mě byla ale kapela PIKODEATH. Opět proběhla přestavba bicích a opět to netrvalo ani polovičku času jako v Ponorce. Nevim jestli se mi to zdálo, ale lidí snad ještě ubylo, pokud to bylo vůbec možné. Někde uprostřed setu jsem se načapal, že jsem napočítal na tanečním parketu celkem tři lidi včetně mě. Takovou ostudu si kapela a pořadatelé prostě nezasloužili. A přitom kapely do svého vystoupení dávali energii a všechno co k tomu patří. A nejinak tomu bylo i u Pikodeath, jejichž zpěvák si svoje chraplavé hlasivky trhal snad z prdele a chrčel do mikrofonu jako smyslů zbavený. Ten večer nedošlo na tradiční pobíhání ani na pódiu, které bylo moc malé, ani mezi lidmi v obecenstvu, které nebylo. Kdyby se ti, kteří seděli u stolů a cucali pivní ledovou tříšť zvedli, udělali dva kroky a postavili se před kapelu, hned by to vypadalo líp. Sice by to nezakrylo hradeckou lenost jít na koncert, ale prostě furt lepší hrát před dvaceti lidma než před pěti žejo. Dočkali jsme se i přídavku, a pak se vykřičel i druhý a najednou na parketě patnáct lidí ty vole a tři hroziči v kotli. Kurva proč tam nebyli celou dobu? Nechápu... Poslední písnička chaotického deathmetalu od Pikodeath skončila ve 23:50h, tedy padesát minut po plánovaném konci.
Těžko se mi hodnotí takováhle akce. Já jsem nadšenec a líbí se mi kdeco a nejinak tomu bylo i na téhle sešlosti. Líbily se mi všechny kapely, nejvíc Let Them Burn. Jenže když nebudou chodit lidi, bude to stát za vyližprdel, pořadatelé se přesunou do jiných měst a v Hradci bude zase popiči. Hradečáci si tedy vyndají hlavy z prdele a příště přijdou prosím pěkně, ju?
Žádné komentáře:
Okomentovat