16. 4. 2022 ORTHODOX VS. BLACK METAL



Obrovské dilema jsme řešili uplynulý víkend, neboť se v jeden čas v jednom kraji konaly dvě akce, na které jsme fakt chtěli jít. Tou první byl dvakrát odložený Orthodox fest v Děčíně a tou druhou oslava dvacátých pátých narozenin kapely Wyrm v Litoměřicích. Nakonec jsme se rozhodli pro Orthodox. Hlavně z toho důvodu, že jsme měli koupené vstupenky už tři roky. Dalším důvodem byla kapela Pačess, kterou jsem já sice viděl minulý týden, ale SODík, který se mnou absolvoval víkendové tažení, ještě ne. A samozřejmě kapely jako Pikodeath, Fleshless, V.A.R., Sectesy.... Tam není co pokazit. Do Ústí nad Labem, rodné hroudy mého věrného severského přítele jsem vyrazil sám, svým automobilem značky Ford za použití navigace stažené zdarma. Je velmi milé zjistit, že něco v dnešní době může fungovat tak jak má a nemusím za to vůbec nic platit. Hrozně mě potěšilo, že jsem vůbec nebloudil a vývojářům této off-line navigace od Mapy.cz patří můj dík. Díky chlapi, ženský, a dalších 270 různých pohlaví, které se na vývoji této aplikace podíleli. Když jsem se ubytoval u SODíka, proběhlo fyzioterapeutické vyšetření mého zmuchlaného ramene, které mě nějaký ten rok už trápí. Vyšetření prováděl student fyzioterapie Kuba a tímto mu chci poděkovat za čas který mi věnoval! A ženě SODíkově za skvělej guláš a vývar a vůbec za všechno. Děkuji SODíkovci! Bohužel jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl foťák a taky zařízení, kterým pořizuji videozáznamy. A to byl průser, protože jsem musel použít telefon, který používám jako navigaci a neměl jsem tušení jaký zvuk to bude mít... Jsem to debil. Dokonce jsem si v práci vyrobil i notýsek určený pro zápis poznámek k reportu. Zůstalo to všechno doma u botníku. Jsem kokot....


Po cvičení, pokecu a občerstvení (červi, cvrčci a pivo) jsme zajeli do jedné hospody na škrábaného syrového býčka (pro blbce tatarák) a dva Březňáky dvanáctistupňového typu. A pak jsme se vrátili do sedumdesátých let minulého století. Vyloupli jsme se totiž v jedné takové malé horské hospůdce a to bylo něco!! Nejenže tam byla vynikající dvanáctka od pana Březňáka, ale navíc jako bonus prostředí, které se dnes už jen tak nevidí. Na stěnách a u stropu visely propriety všemožného charakteru, od mlýnku na maso, přes lyže až po prezidenta Beneše. Najít nějaké prázdné místo nebylo nic jednoduchého. V lokále mohlo být místo tak pro 20 pohodlně sedících lidí. Ovšem za několik okamžiků bylo  natřískáno, plácnu odhadem tak třicetpět lidí a to prý tam bylo i 60. No a do toho se v uličce tancovalo a pouštěla se muzika a zobaly se rozličné zobance a mě tam bylo tak krásně mezi těma lidma, kteří mě viděli poprvé v životě a přijali mě mezi sebe, jako kdybychom se znali spoustu let. Nebo to jenom hráli a za rohem mě pomlouvali, to já nevím. Kousek nad hospodou na kopci je rozhledna, na kterou jsem samozřejmě musel vylézt. Foukalo, mrholilo, bylo hnusně. Přesně tak jak to mám rád. Výhled parádní, i když nebylo skoro nic vidět díky povětrnostním podmínkám. A pak ten návrat do vyhřáté hospůdky kde se pařilo a halekalo a chlastalo.... A pak nám ujel poslední autobus, tak jsme dali ještě jedno pivko a zavolal se taxik a pak jsme jedli uzený ryby a zase cvrčky a pili jsme šumivé víno a pak bylo ráno a já po Březňákovi neměl vůbec sračku a bylo mi strašně fajn. Zašli jsme se podívat na jinou rozhlednu, až mě z toho oteklo a rozbolavělo koleno, neboť jsem obézní dýchavičné prase.



Tenhle report je ale o akci nazvané ORTHODOX FEST konkrétně VOL. 3. Tento ročník vznikal v porodních bolestech. Původní docela smělá sestava se díky kovidu obřezala na výhradně CZ soupisku, která se tři dny před vypuknutím okleštila o potvrzené kapely SCABBARD a POPPY SEED GRINDER (zvlášť druzí jmenovaní mě mrzeli). A aby toho nebylo málo, dva dny před dnem D svou účast zrušila i kapela BLOODY MADNESS, která tam měla křtít nové CD, které ale ještě není vyrobené. Takže už jen díky těmto nepředvídatelnostem sliboval třetí Orthodox slušnej underground. Ovšem ani odřeknuvší kapely nebyly to nejhorší. To nejhorší byl Staropramen který tam točili v přilehlé hospodě. Ta chcanka, ten kentus ty vole, to projímadlo hnusný dojebaný! Jo, vypil jsem čtyři, ale víc toho zvládli jen opravdoví profesionálové. Oproti minule, kdy se celý festival konal v tělocvičně a zvuk tam byl opravdu špatný, a malá návštěvnost se ve větším prostoru ztratila, celá sranda se letos konala v baru. A byl to výborný tah. Už jen kvůli zvuku, který tam byl opravdu výborný. Jediná nevýhoda tohoto prostoru je, že kapela není na vyvýšeném pódiu, takže pokud nejste v první druhé nebo třetí řadě, tak na kapelu vůbec nevidíte a to ani když měříte skoro 185cm a vážíte skoro 110kg. Bar se docela slušně zaplnil, dle mého odhadu nějakými šedesáti lidmi, kteří by vedle v tělocvičně zmizeli v prostoru. Musím se ale přiznat, že v té tělocvičně mi to minule přišlo víc sexy. K potěšení chuťových pohárků byly k dispozici klobásy za cenu vyšší než by bylo správné (ale co je dneska levnýho? Zvlášť když pořadatel ke každé v předprodeji zakoupené vstupence vracel 150Kč z ceny vstupného za nekompletní soupisku). Venku, kde vládla hnusná zima se také točila Plzeň a Géčko. Také tam lidi nosili něco jako guláš? Každá z kapel si přivezla své distro se kterým se rozvalila v tělocvičně tu na lavičce, tu na švédské bedně a ještě navíc tam byl se svým distrem Nice To Eat You a Bizarre Leprous a pak taky oficiální festivalové distro. Kapela, která celý festival otevírala, se jmenovala COWER a nikdy jsme o ní neslyšeli. A jak už to bývá, předem jsem ji poslal do trešového odpadkového koše, ale to jsem se krutě spletl. Opravdu zábavný thrashmetal nám kluci předváděli. Kapela začala se dvěma zpěvákama ale asi po čtyřech pěti songách pokračovala na jeden zpěv. Jejich melodický thrash mi přišel jako zábavová chlastací kapela a fakt strašně fajn. Mělo to dobrej zvuk, lidí zatím pomálu, a hlavně, začalo se načas přesně! To je vždycky obrovské plus, za předpokladu, že nečekáte 4 hodiny ve frontě, jako se nám to stalo onehdá na Brutal Assaultu. Video Cower je tady.


Druhou vystoupivší ortodoxní kapelou byli PROLAPSED, které jsme měli možnost vidět vloni v rámci Czech Death Festu, kde jsme ale díky krutopřísnému slunku po třetí písničce odešli. Ne tak v pátek. V pátek to totiž byla jiná deathmetalová pohádka. Navíc fakt s dobrým zvukem, který nikdo z nás po minulém ročníku nečekal. Video je tady.


Dávám si druhý pivo, i když jsou to muka neskutečná a těším se na SECTESY, kteří mě na Obscene Extreme Festivalu léta Páně 2017 velmi mile překvapili. A i v pátek zahráli skvěle. Technický deathmetal, který není zas až tak často ke slyšení. Dobrá práce. Pak si dávám dalšího hnusnýho Staropramena a začínám přemýšlet jestli dostanu průjem ještě na festivalu, nebo až druhý den. Video Sectesy je tady.


Následující kapelu jsem před nedávnem označil jako deathmetal pro slečinky. A za tím si stojím. Řeč je o INNERSPHERE, o kterých nevím co bych napsal, snad jen že mají mladého, pohledného bubeníka. Pro mě to byla nejslabší kapela, ale vzhledem k tomu, že ostatním se to líbilo, je můj názor tady na blogu zcela bezpředmětný. Video je tady.


A pak se objevili na prknech co znamenají ortodox českoněmečtí PIKODEATH a byla to jízda! Ten jejich zpěvák, co s přivřenejma očima vypadá jako správně nasranej vlkodlak je hroznej nezmar. Nepostojí na místě a došlo i na jeho obligátní vycestování mezi fanoušky, kteří přišli svojí přítomností podpořit tuhle bandu, kterou jsem viděl potřetí a potřetí to byl skvělý zážitek. To už bylo pěkně zaplněno, zvukově to stále bylo v naprostém pořádku a pan pořádající, kterému nejspíš zase zbydou jen dluhy, musel být ze srdcařského hlediska spokojený, že po všech těch peripetiích a zásecích jeho festival, který mimochodem pro mě osobně je hrozně příjemný díky jeho délce a letos i absenci zahraničních hvězd, že mu to funguje. Video Pikodeath je tady.


Pak se koukneme na FLESHLESS, nebo spíš na záda těch, co do klubu přišli o chvíli dřív než my. Zvuk se mi zdál trochu bez basů, ale to bylo možná tím, že Fleshless hrají bez basy. Jenže třeba před týdnem měli zvuk bez basy, jako kdyby hráli s basou. No a pak se stalo to, že nás stále hlodala myšlenka účasti na oslavě narozenin kapely WYRM v Litoměřicích. Rozhodl jsem se, že dáme této myšlence šanci na uskutečnění a proto pravím SODíkovi. Hodíme si desetikorunou na tři vítězný. Když padne třikrát orel, jedeme do Litoměřic. A taky že jo. Jenže ono to skončilo 3:2 pro hlavu, tedy setrvat na Orthodoxu a my stále více uvažovali, že vezmeme do zaječích. Navíc hned po Fleshless má hrát Pačess. Jenže když počkáme na Pačess a zůstanem na něm, nestihneme oslavu v Litoměřicích, kde mají hrát jen tři kapely. Jak jsem psal na začátku, obří megadilema jsme řešili. No a pak kde se vzala tu se vzala, objevila se jedna čarodějnice, SODíkova známá, z krku sundala amulet s pentagramem a na řetízku ho nad dlaní rozhoupala jako kyvadlo. A její čarodějnické schopnosti nám daly jasně najevo, že máme jet do Litoměřic. V ten moment jsme právě vyřešili naše dilema! Já teda řešil ještě jedno, a sice jestli se preventivně vysrat ještě v Děčíně, protože Staropramen začínal nebezpečně bublat, ale nakonec jsem to v sobě nechal. V 19:30 hodin tedy opouštíme Orthodox fest. Zbývající kapely Pačess, V.A.R. a Incarnation nám to jistě prominou. Náš odvoz, chudák budoucí fyzioterapeut Kuba, místo aby psal diplomku, kterou má příští týden odevzdat, tak sedl v Ústí nad Labem do auta, jel pro nás do Děčína a vezl nás do Litoměřic s tím, že na koncert s námi nepůjde a bude někde pokračovat ve své školní práci.


Do klubu Baronka v Litoměřicích vcházíme v době, kdy už hraje kapela PANYCHIDA, kterou jsem také relativně nedávno viděl. Byl jsem upozorněn, že zvuk v tomto klubu není žádná hitparáda. Jenže když jsme tam vešli, to bylo něco tak jinýho, tak hutnýho a živočišnýho, a bylo to brutálně nahlas. Ale fakt brutálně. A neustále se ozývala zpětná vazba hnusným pískáním. Jenže i přes to všechno na mě Baronka, jakýsi sklepní prostor, který se ale nenachází pod zemí, působil tím správným dojmem metalového klubu, kde když se někde něco poblije, nebo rozbije, nebude to nikdo řešit. A taky že se vylejvalo a rozbíjelo. Hned v úvodu (píšu v úvodu, protože jsme stihli 35 minut vystoupení Panychidy, takže hádám, že nám mohlo utéct tak deset minut) se na mol ožralý pupkatý cápek motal tak šikovně, až převrhl pod nohy zpěvákovi na koberec půllitr s pivem. Zatímco zpěvák to okomentoval slovy, že to je jedno, že je to jen pivo, kytarista se strachoval toho, že to bude stříkat a budou od toho pokropeni. Aby toho nebylo málo, nové pivo, které přinesl fanoušek a zcela ve shodě s jeho inteligencí ho položil zpěvákovi na zem přímo ke stojanu s mikrofonem, si asi po půl minutě vylil sám zpěvák stojanem. Ten nenávistně beznadějný pohled kytaristův který se strachoval o sucho jeho nohavic, na ten nikdy nezapomenu... Panychida zakončila svoji produkci cover verzí, jako vždycky to byla soutěžní cover verze, kdo pozná o jakou kapelu se jedná a přijde za nimi jako první, vyhrává panáka s kapelou. Docela by mě zajímalo, jestli za nimi někdo někdy přišel. Upřímně tu napíšu, že Panychida, ač se mi jejich muzika živě libí, nebyla tou hlavní metou, která pomohla vyřešit naše dilema, zda-li jet nebo nejet podívat se na tuhle akci. 


Byli to samozřejmě Wyrm ale také DARK SEAL, které jsem nikdy neviděl a jejichž album Stvoření světa je skvost!! To už se s námi v klubu pohyboval i fyzioKuba, kterého vyhodili z restaurace, kde si psal svoji diplomku a přišel se podívat za námi na blackmetal. Nějak mi to neštimovalo, neboť mi bylo sděleno, že poslouchá rap. Dark seal měli strašnej zvuk. Ne že by byl špatnej, ale on byl strašnej. Jednak to bylo snad ještě víc nahlas než u Panychidy, nepříjemná zpětná pískací vazba se ozývala téměř po celou dobu a je to hrozná škoda, protože jinak si myslím, že Dark Seal odehráli dobře. Bylo to tak nahlas, až to bylo nepříjemné. Tohle už hraničilo s poškozením sluchu. Taky že mi teď když píšu tyhle blitky píská v uších jak Dáša ve sněmovně. Ale i tak, protože jsem většinu jejich písní znal, se mi to líbilo. Ovšem mít to parádní zvuk, byla by to pecka. Vyřvali jsme si přídavek a kde se vzal, tu se vzal, objevil se mezi lidmi debil. Vysoký hubený mladík s postavou alá Rambo v prášku, začal provokovat jednoho bezvlasého chlápka v kožené bundě. Naschvál před ním poskakoval a nastavoval svoji prdel conejblíže a jakoby pařil jako partyboy a vrážel do něj, až to kožený chlápek nevydržel (vydržel mnohem déle než bych vydržel já) a prostě toho blbce vzal a odstrčil. Když se to opakovalo několikrát a vychrtlý debílek stále provokoval, rozpoutala se pravá nefalšovaná blackmetalová bitka! Do bitky se za chvíli přidal ještě jeden týpek a pak další a někteří se chtěli rvát a někteří to chtěli uklidňovat, a byli do sebe všichni zaklesnutí a to prosím pěkně po dobu celého přídavku. Kapela poděkovala těm co se nervali a i těm co si rozbili tlamy tam vzadu a myslím si, že takový přídavek ještě nezažila. Video Dark Seal je tady.


Situace se uklidnila a tak po nějaké půlhodince nastoupili oslavenci WYRM. Mám blackmetal z celého srdce rád. A oni hrajou blackmetal. A hrajou ho kurva dobře!! Dokonce i fyzioKubovi se to líbilo! A člověče on se i zvuk vylepšil, nebyl tak nahlas. Jo bylo to nahlas, ale ne tak, že bychom si kontrolovali, jestli nám z uší nestříká krev, tak jako u předchozí kapely. Ale hlavně skoro odezněl problém se zpětnou vazbou. Paráda! Jo a zmínil jsem se, že ten plešatý chlápek s koženou bundou co se ještě před chvílí rval, byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po hromadě let do kapely? Nezmínil? No tak ten plešatej chlápek v kožený bundě co tam sundal toho debila, tak to byl zpěvák kapely Wyrm, který se vrátil po letech do skupiny. Venku se cosi dělo, říkal mi SODík, že venku je Wyrm už připraven po designové stránce a že Bális (bubeník) je jako Ježíš a celý od krve... jéé, jak já miluju blackmetal. 




A pak se pustilo intro a pak se kytaristovi posral nějaký aparát a když skončilo intro a mělo se hrát tak kytarista musel aparát vyměnit. Zpěvák/bassák koulel zlostně očima ale nakonec se začalo (dole ve videu jsem to vystřihl) a hrálo se parádně. Nejprve bez plešatého chlápka co vypnul provokujícího kreténa, jak pravidelní čtenáři vědí, jeho čas přijde až v polovině setu. Bális vzadu mydlí do škopků jako smyslů zbavený. Takhle se kurva bubnuje! Kompliment mu složil i náš známý ožrala, který Panychidě vylil pivo. Nějak se tam zase zjevil, sesunul se na schody u pódia, protože nezvládal stát na nohách a když rozbil půllitr a lehnul si aby svojí roztřesenou alkoholově unavenou rukou pořídil detailní záznam bubeníka, v pauzách halekal do prostoru Seš blázen, vole ty seš blázen, von je blázen! A měl svým způsobem pravdu, protože když se za mikrofon postavil plešatý chlápek Ondra, který vypnul kriplpartyboye a který se po hromadě let vrátil jako slavík zpívat do kapely, nastalo peklo. Jeho hrdlo vyluzovalo odporně nelidské blackmetalové skřeky tak jak to máme všichni rádi. Produkce kapely sklouzla na dvacet let staré songy a ty představovaly jeden masakr za druhým. Opravdu úctyhodný výkon Bálise a zpěváka Ondry! Doplněni o kytaristu a hrdelně chrčícího basáka/zpěváka, ty vole takhle má vypadat romantika! Velká škoda, že se takovýchto malých akci nekoná víc a někde v okolí. Jedním z důvodů, proč jsme dali před Pačessem přednost Wyrmu je to, že Pačessa ještě letos uvidíme. To se ale o Wyrm nedá říct, protože co jsem tak zaslechl, mají na letošek naplánované už jen dva koncerty a oba jsou v nevhodných lokalitách. Když to skončilo, hlavy nám třeštily, uši jsme měli ohluchlé ze zpětných vazeb od kapely Dark Seal, ale byli jsme tak nějak vnitřně uspokojeni. Naši páni doktoři, specialisté na sluch, by asi nadšeni nebyli, jenže my na takové magory v bílých pláštích sereme! Tohle byl opravdu plodný víkend. Stihnout dvě akce během jednoho dne, to se nepodaří tak často... Staropramen ve mě vydržel až do druhého dne, ale jak píšu, je to děsná sračka a dneska mě už 5x za má slova ztrestal na WC.



8.4.2022 - V.A.R./FLESHLESS/PAČESS


Opět jsem vyrazil sám, neboť nikdo neměl chuť, čas, vůli, peníze nebo všechno dohromady, aby jel se mnou. OK, beru to. V.A.R. a FLESHLESS kluci viděli už hodněkrát. Ale utekl jim Pačess, kde na bicí sesličce usedl jistý pan Martin "Marthus" Škaroupka, který drtí blány mimo jiné u hvězdných Cradle Of Filth. Kluci dali přednost jiným aktivitám. Já si vzal dovolenou a vyrazil na tuhle zastávku víkendového miniturné. A nebyl jsem sám kdo se přišel podívat. Když jsem po zaplacení vstupného 250Kč vešel do klubu, většina míst u stolů a na baru byla obsazena. Zakoupil jsem lahodného Birella a šel si sednout do opět nefungující hospody. V hospodě tábořili V.A.R. se svým skromným distrem. Stejně tak tomu bylo i u vchodu do klubu, kde měli svá distra Fleshless a Pačess. Začátek byl stanoven na dvacátou hodinu, ale čeká se do 20:35 hodin. To nastupují na scénu moji oblíbení PAČESS, které již nějakou tu dobu sleduju a obdivuju jejich beer-black-metal. V sestavě se pro toto turné (anebo nastálo??) objevil jak už jsem psal Marthus a byla radost ho sledovat při svojí bicí práci. S jakou lehkostí tenhle člověk mlátí do bubnů, prostě paráda! Setlist stejně jako loni na Příhrádku začíná parádní skladbou "Jako most k lidem", a jestli si tímhle flákem nezískají publikum kdekoliv jinde, tak už ničím jiným. Chymus řve do mikrofonu jako hlasivek zbavený, zpívá čistě, dává vzpomenout i na nižší polohy z dob Isacaarum a musím s čistým svědomím napsat, že se hodně zlepšil od doby co jsem ho viděl v pačessí družině pět poprvé. Zvuk byl od prvních tónů pěkný, hutný, čitelný, obě kytary byly slyšet (na rozdíl od již zmíněného Příhrádku). Když chtěli po třičtvrtě hodině slézt z pódia, většina z přítomných víc než šedesáti platících hlav (konkrétně to bylo 61 kusů, jak jsem se informoval u vstupu) si vyřvala přídavek. Většina z nich nejspíš asi nepoznala, že skladba kterou Pačess přidali, už ten večer jednou zazněla. Nejspíš toho nemají víc nacvičeného. Ale nikomu to nevadilo. Všichni museli být spokojení. Kapela s odezvou, návštěvníci s vystoupením. Bylo to fakt skvělé a určitě zatím nejlepší Pačess jaký jsem měl možnost vidět. A jsem rád, že ho za týden uvidím znovu v rámci Orthodox festu v Děčíně a v červnu znovu na Czech Death Festu.

Dávám si dalšího lahodného Birella a čekám. Čeká se 50 minut, než pódium obsadí staříci z V.A.R. Usměvaví kmeti (kromě kytaristy, ten není kmet, ten byl jen usměvavý) od začátku hrnou svůj alko-thrash´n´roll a opět musím podotknout, že toto byl jednoznačně nejlepší VAŘí koncert co jsem měl možnost shlédnout. Já v jejich věku budu mít problém vstát z postele a oni jen tak z nosu vyfrknout padesátipětiminutové vystoupení plné rychlých a méně rychlých rokenrolovětrešových skladeb. Mě by na jejich místě někdy kolem čtvrtého songu museli odvézt na dialýzu. Zvuk měli naprosto precizní. Strašná škoda, že atmosféra jejich koncertů není zaznamenána i na jejich hudebních nosičích. Nebo aspoň mě to tak přijde. Před jednou děkovačkou si nás zpěvák zavolal blíž prej Poťte blíž, já vám něco povim. No tak někteří šli blíž a pán za mikrofonem spustil, že Děkuju člověku bez kterýho by tady tohle nikdy nemohlo bejt, díky Lumíre... Místo ale aby ukázal nahoru do nebe, nebo dolů do pekla, ukázal do obecenstva. Fanoušek v první lajně se otočil směrem kam zpěvák ukazoval a ptá se týpka osamoceného na parketu To seš ty? Samozřejmě to nebyl Lumír. Lumír svou Ponorku už pozoruje z druhé strany... V klubu oproti minule byl naprostý nedostatek něžného pohlaví. Místo nich přední linii zaujmuli nějací dorostenci. Partička opilých výrostků, vzhledově bych je typoval na jinou akci, se snažila poctivě pařit ale moc jim to nešlo. Spíš se jen tak kymáceli a hopsali. Potřebovali by absolvovat školení na Obscene Extreme Festivalu. V.A.R. zahráli skladby z pravěku, zahráli novější věci a když chtěli odejít, opět se vyřval přídavek. Bylo to skvělé dědci!! Těším se na vás někdy příště!!

Tou dobou se v klubu nenacházela snad ani jedna dívka. Také jsem zaznamenal debilní chování některých jedinců, kteří měli nutkavou potřebu co dvě minuty z parketu chodit na svá místa ke stolům a zase zpět na parket. Samozřejmě jim bylo uplně u prdele, že tím lidi, kteří přijeli za muzikou a ne vyhýbat se jim aby mohli zalézt do hnízda a zase vylétnout, serou na to, že nejsou schopni vzít si svůj nápoj a držet ho v ruce. Co jsme kurva na plesu nebo co?  Po V.A.R. si jdu pro Birella. Záměrně nepíšu lahodného. Už když mi ho podával barman výměnou za 35Kč, upozorňoval, že mám smůlu, neboť tento nelahodný Birell nemá vylepšenou recepturu. Až u stolu když jsem se podíval na minimální trvanlivost, jsem zjistil toto:

Ale i tak byl dobrej... Při zvukové zkoušce posledních vystupujících, FLESHLESS, se kytaristá ptá bubeníka: Nabuzenej? Bubeník odpovídá: Nasranej! A člověče pro následující třičtvrtěhodinu to byl dobrý základ. Protože takhle nasraně znějící Fleshless jsem ještě nezažil. Jestli to bylo tím, že je většinou vidím na větších akcích a nedostanu se k nim tak blízko, ale stejně jako u Pačessa a u V.A.R. byl tohle absolutně nejlepší Fleshless co jsem měl možnost vidět. A asi jsem nebyl sám, kdo to vycítil, protože v průběhu vystoupení jistý prostovlasý mladík v tričku Krabathor rozpohyboval stojaté vody parketu poctivou pařbou. Něžně hopkající mlaďáci valili svoje pivem zmožené oči, jaké peklo se rozpoutalo. V malém prostoru pardubické Ponorky to ale není moc dobrý nápad. Naštěstí všichni ve zdraví přežili zkrácený set, který byl zapříčiněn tím, že Fleshless mají nového bubeníka a ještě toho nemají víc nazkoušeno. Zazněly prastaré skladby, zazněly skladby z aktuálního alba a také jedna žhavá novinka, která byla nahrána před třemi týdny a která měla v Pardubících svoji premiéru. Zvukově byli Fleshless, ač bez basy, velice precizní. A opět se přidával přídavek a rovnou několik a bylo to prostě boží ty vole! Když to všechno skončilo, hučelo mi v uších a teď když píšu tyhle píčoviny, hučí mi v nich pořád. Výborná akce!! Příští zastávka: ORTHODOX FEST DĚČÍN!!



Pro pár dalších fotek klini na DALŠÍ INFOMRACE. Za předpokladu, že ti někdo poslal odkaz přímo na tento report, nikam klikat nemusíš.

26. 3. 2022 WELICORUSS / INNERSPHERE


Poprvé jsem měl na Welicoruss v plánu jet už v době, kdy svět neznal slova restrikce, rouška, respirátor, koronavirus a podobné píčoviny. Jenže jsem si o jeden den popletl datum a místo abych byl v Pardubicích na koncertě, vypravoval jsem v hospodě kámošovi, že zejtra vole jedu do Pardubic na Welicoruss vole. Jaké bylo moje překvapení druhý den, když mi na facebooku vyletěla hláška, že akce se zúčastnilo tolik a tolik lidí. No jo, když máte v hlavě nasráno jako já, není vám pomoci... Podruhé jsem Pardubice ve spojitosti s koncertem Welicoruss zaregistroval v době, kdy se neusátle omílaly ruce-roušky-rozestupy-covid. Samozřejmě koncert byl zrušený jako všechno ostatní. Náhradní termín se objevil v době, kdy všichni řešili jestli očkovat nebo neočkovat a jestli si nasadit respirátor, nebo se nechat zmlátit fízlama. Tenhle termín byl z podzimu také přesunut na 29.1.2022 a následně zrušen v době, kdy se Rusák začal ochomejtat kolem Ukrajiny. Třetí náhradní termín už vyšel a mohl jsem teda v sobotu hned po práci vyrazit do pardubické Ponorky. Tentokrát s přítelem Obelixem, jež nikdy na akci podobného typu nebyl a právě počet vystupujících kapel (dvě) byl jedním z důvodů, proč jsem ho na koncert vzal s sebou. Kdyby se mu to náhodou nelíbilo, tak aby netrpěl moc dlouho. Moje obavy byly ale liché, neboť ač neznalý tvrdé metalové muziky, koncert se mu líbil. Na neděli jsem si pro jistotu vzal dovolenou, protože ruku na čuráka, v Ponorce si nikdo nemůže být jistý, že koncert nezačne v jedenáct večer... Do Pardubic přijíždíme v 19:30hodin a světe div se, před klubem bylo parkoviště plné. A stejně tak všude kolem. Trochu jsem znejistil, protože Ponorka není moc prostorný klub a kdyby všichni z těch zaparkovaných aut byli dychtiví po ruském paganmetalu, mohl by nastat problém s nepříjemnou atmosférou. Našli jsme jedno volné místo asi pět minut chůze od klubu u popelnic. Cestou do klubu potkáváme dvě děvčata, z nichž jedna močí v křoví a druhá se nás ptá, Nemáte náhodou papírový kapesníky?, neboť si nemají čím utřít ústí močových trubic. Když jsme jim sdělili, že zrovna právě teď u sebe žádné takové vymoženosti nemáme, otázala se nás ta akční, čím si utíráte pinďoury? Necháváme dotaz letět vzduchem dál někam do Hradce Králové a míříme ke vstupu do Ponorky. Hned po zaplacení vstupeného 250Kč mi bylo jasné, že nikdo ze zaparkovaných aut nebyl dychtiv ruského paganmetalu, neboť se v prostorách klubu nacházelo jen pár lidí. 


Paní u vstupu se nás zeptala, jestli nevíme zda-li už skončil hokej (Pardubice vs. Budějice). Zjišťujeme, že klání bude trvat ještě dvě minuty. Kupujeme lahodné birelly a usedáme v prázdné hospodě bez obsluhy. Ano, tento večer byl funkční pouze bar v klubu. Hospoda fungovala jako jakási chill-out zóna. No a jak už to bývá v Ponorce zvykem, avizovaný začátek akce na devatenáctou hodinu se samozřejmě posouvá. Asi se čeká až skončí hokej a milostivě se dostaví blbci v červenobílých dresech. Vysral bych se na ně vole! Kurva buďto chci halekat na hokeji, že rozhodčí je piča nebo chci halekat na bubeníka, že už nemůže ne? Obelix si v autě zapomněl telefon a protože se začátkem to vypadalo bledě, zašli jsme pro něj do auta. Když jsme se vraceli, močící dívky se od křoví přesunuly ke schodům u vstupu a opět na nás žadonily papírový ubrousek (by mě zajímalo čím se teda utřela když nic nesehnala?). Obelix z kapsy vyndává zmuchlaný, avšak nepoužitý ubrousek a věnuje ho dojaté dívce, která hned na to upírá prosebný zrak na mě. Vytahuju z kapsy hadrový nepoužitý kapesník a posílám ji do prdele se slovy Ten ti nedám, je svatební do výbavičky. Dáváme dalšího birella a když padne devátá hodina, dvě hodiny po oficiálním začátku akce, na podium naskáčou čtyři, na pohled odrbaní, špinaví, počmáraní chlapíci z WELICORUSS a beze slova a bez zvučení nám pouští intro, po kterém se rozjede jejich sedumdesátipětiminutový set plný melodického paganmetalu, blackmetalu, heavymetalu, nasamplovaných kláves, blackového skřehotu, čistého zpěvu a semtam falešného zpěvu. 

První písnička na mě od začátku křičela Ty vole tohle vypadá na zvukovej průser roku! Naštěstí druhej song byl už v pořádku. Přítomno mohlo být tak 50 (?) lidí, z nichž mohla být tak jedna třetina něžného pohlaví. První řadu obsadily z větší části fanynky, které mohly nechat oči a svá vlhká rodidla na členech kapely, kteří, přiznávám ve svých outfitech vypadali velmi sympaticky. První třičtvrtěhodina patřila hádám novým skladbám. Usuzuju tak dle toho, že po čtyřiceti pěti minutách nám bylo ruskou češtinou oznámeno, že další songy budou staršího data. Komunikace kapely probíhala výhradně skrz zpěváka a to v angličtině, ruštině a češtině. Nejvíc na mě fungovaly písničky zpívané v ruštině. V hledišti se žádný levičácký provokatér s ukrajinskou vlajkou neobjevil, o politice nepadlo ani slovo, takže koncert ubíhal písničku za písničkou bez zásahu securitas, holky z první lajny do sebe lily jednoho panáka za druhým, zapíjely to pivem, kroutily se, pařily, objímaly, tančily... děvčata já vás miluju!! Kapela hrála jak o život, zájem v hledišti si vydobývala roztleskáváním a skandováním HEJ! HEJ! HEJ! které znělo tak trochu jako OI! OI! OI!... Když to udělali poprvé, řekl jsem si OK, na rozjezd chtějí rozpohybovat publikum, když neproběhla žádná předkapela. Když to udělali v dalším songu znovu, už to nebylo zábavné. Když to ale dělali téměř v každém songu, tak už to sralo. Co jsme kurva na Michalovi Davidovi? Když jsem psal, že se zvuk u druhé písničky zlepšil, je to pravda. Ale ideální to rozhodně nebylo. Bohužel kapela hraje jen s jednou kytarou a ta navíc ještě zdála se mi utopená oproti kopáku, který vévodil. A nebylo to místem kde jsem stál. Vyzkoušel jsem tři pozice na parketu. Při kytarových sólech jak už to bývá u jednokytarových kapel vznikla hluchá místa a navíc ta utopená kytara... No, mohlo to být lepší. Nicméně jakožto fanoušek muziky a klubové scény jsem byl spokojený. Po koncertě Welicoruss nastalo fotící a podepisovací peklo s fanoušky, také došlo patrně na znásilnění maličkého distra s tričkama, neboť každý druhý na sobě hrdě měl hadřík s nápisem Welicoruss. I přes průměrnou návštěvu si myslím, že kapela mohla být spokojená. Dáváme pito a čekáme na druhou kapelu večera INNESPHERE, kteří jak jsem se dočetl hrají melodický deathmetal. 

Po stavbě bicích a nazvučení nástroů, které netrvalo ani tak moc dlouho, jsem od jedné opilé dívky zaslechl, jak vříská na druhou opilou dívku Hele ty neznáš orgasmus Lucifer a Satan všechno dohromady vole... Jak já miluju tahle opilá blábolající děvčata... Při zkoušení si kapela na kytary a basu vybrnkávala pecky od GNR, Lynyrd Skynyrd, Queen, Iron Maiden a mě bylo jasné, že s tím deathmetalem to nebude zas až tak horký. A při první hromadné zkoušce se potvrdily moje obavy, protože kousek, kterým zkoušeli zvuk, mi přišel spíše jako doommetalový flák. Když se rozjeli naplno, zvuk byl víceméně v pohodě (měli dvě kytary, basu a tři zpěvy). Při poslechu jejich muziky mě napadla jen jedna možná přijatelná škatulka: Deathmetal pro slečinky. Prostě to na mě tak působilo. Ono to nebylo nijak špatné, holky z toho na parketu uchcávaly, a několik hlav i pařilo, ale nebylo to nic moc pro mě. Asi jsem čekal něco jiného. Něco víc chlapskýho. Takže asi po půlhodince Innerspeřího metalu jsme se sbalili a vydali se na cestu domů. Bylo půl dvanáctý a ruku na Putina, po dvanáctihodinový směně v továrně, dvouch hodinách čekání u Birella na začátek akce, moje tělo už to prostě nestačí vstřebat. Nejsem stroj, ani můj kámoš, který nemusí spát třeba měsíc v kuse. Závěrem musím napsat, že jsem rád, že se Ponorka stále drží po smrti Lumíra a že do klubu pozve občas i nějaký ten nářez. Ten příští bude už za 14 dní. Do pelechu jsem zalezl něco po půl jedné ráno a letmo zkontroloval facebook. Vyskočila na mě hláška, že koncert Welicoruss začíná ve 20hodin. To je nejlepší se takovou novinu dozvědět několik hodin po... No a poselství do budoucna: Bez papírových kapesníků na utření pičky a bez peněz, na koncert do Ponorky nelez!

Pro pár dalších fotek klikni sem.

11. 3. 2022 GORE GANG BANG PARTY

Zatímco já jsem smrděl na noční směně v továrně na výrobu kovových obalů pro potravinářský průmysl, můj věrný přítel ze severu křepčil na akci nazvané GORE GANG BANG PARTY v Teplicích. Nikde jsem nenašel žádný pěkný oficiální plakát, takže jen obrázek latexové dívky z oficiální události na facebooku...

A protože jsem se nemohl zúčastnit, na kolenou jsem pěkně poprosil SODíka, aby stejně jako z minulého koncertu zase napsal pár dojmů aby tady na blogu řeč nestála....


"11.3.22 jsme měli být úplně někde jinde a na úplně jiné akci. Ale protože situace pro ruské kapely není příznivá, skončil jsem místo v Praze na Uratsakidogi v Teplicích na Gore Gang Bang Party (jak jsem se později dozvěděl, měla to být jakási oslava narozenin). Na akci mě upozornila dcerka, jelikož její kamarádka má za přítele kytaristu z účinkující kapely Hystos. Do Teplic jsme se vydali vlakem Krušnohor a z nádraží do Klubu Božák po svých (cca 20 minut svižné chůze). V tomto klubu jsem byl naposled snad před 20 lety a tehdá k tanci hrála kapela Jolly Joker And The  Plastic Beatles of The  Universe. Mám dojem, že se to tam od těch dob moc nezměnilo. 
Na to že bylo půl hodiny do začátku, zel klub prázdnotou. Obsluha, Richard, dvě metly a pár pobíhajících pankáčů. Dali jsme si s dcerkou pivo (na pípě byl namalovanej Kozel a moc mi chutnalo), pokecali s Richardem a čekali co se bude dít.


Jak se asi po hodině ukázalo, pobíhající pankáči byli  z kapely RFŠ (Rachot Fráni Šrámka). Jako votvírák dobrý. Svižný úderný punk.  Na to, že hráli asi pro pět lidí, drtili to kluci dobře.


Druzí nastoupili Hystos. Pouštěl jsem doma dcerce nějaká videa, aby věděla co že to hrajou, když už tam jedeme hlavně kvůli nim a byla na to připravena. Chlapce jsem už viděl a abych byl upřímný, nikdy mě to moc nebavilo. Nevím zda to bylo  vypitým pivem, ale jejich set se mi líbil velice a velice jsem si ho užil. Ke konci produkce nesměly chybět covery od Brujeria a Root. Minulý týden jsem Richardovi povyprávěl, jak se při jeho přednesu těchto písní autor tohoto blogu smál až se za břicho popadal. Odezpíval tyto písně v paruce. Asi se stydí :o).


Lidí už bylo trošku víc, ale jak to tak na podobných akcích bývá, jednalo se o většinou o členy dalších kapel... Kapelu Critical Madness jsem snad nikdy neviděl (nebo si to nepamatuju). Byl to nářez, já nacamranej, takže se mi to asi líbilo. Rád bych k produkci této kapely napsal víc, ale v tu dobu jsem měl odumřeno už asi hodně mozkových buněk.


Někdy v mezičase jsem pokecal na baru s klukama z Top Secret. Vysekl jsem jim poklonu, že mají to srdce se trmácet takovou dálku a zahrát pro pár lidí. Taky jsem zavzpomínal  na Jódl Fest vol.3 v Chrudimi, kde hráli totálně zbouraný a mezi písněmi vyprávěli o týpkovi, co si vaří koprovku a pak ji žere čtyři dny. Popravdě asi moc nevěděli  o čem mluvím (ale dá se zhlédnout na YT kanále Růžové veverky). No a když začali hrát, tak jsem je trošku prudil, že chci o tý koprovce, tak mi nakonec zahráli. Ale protože žádnou píseň o koprovce nemají, tak mi zahráli o koprofilii. Koprovka nebo koprofilie, pro mě stejný hnus.


Už bylo poměrně dost hodin a pro nás přijel dcerky přítel, který se vracel z Brna. Akce pokračovala dál (v programu bylo avizováno Freak a Fetish Show a skutečně se tam dvě dívky promenádovaly v latexu, ale než jsem si je stihl dostatečně okouknout, navlékly na sebe bundy. Teplo v klubu moc nebylo), ale odvoz  byl unavený, já byl unavený a dcerka byla taky unavená, tak jsme oželeli zbytek programu a vydali se směr domov. Celou cestu jsem proškytal. Akce to byla povedená. Velká škoda, že si nenašlo cestu více lidí."













A schválně, kdo si všiml, že už opět jde nastavit černé písmo

4. 3. 2022 INSANIA - GRRROTESKY TOUR

 

Někdy před měsícem jsme dostali od nezvěstného kámoše mejlem pozvánku na liberecký koncert INSANIA. Bohužel jsem se musel nezúčastnit, respektive jsem měl v plánu tento měsíc hlavně URATSAKIDOGI, kapelu z Ruska, takže jsem Insanii odmítl. Jak všichni vědí, Putin je čurák a tak se Uratsakidogi nekoná a já tak přišel o Uratsakidogi i Insanii. Včera ráno jsem otevřel oční bulvy a na jedné ze sociálních sítí mi můj severský přítel připomněl, že předevčírem proběhl koncert Insanie v Liberci. Úplně jsem na něj opomněl a kdybych na něj byl býval neopomněl, tak jsem tam určitě jel. Nevadí. Naštěstí můj věrný severský přítel SODík tam byl a poslal mi pár hodnotících slov k převčerejšku.

"K mému velkému překvapení mě nezvěstný kámoš 22.1.2022 oslovil, zda nenavštívíme koncert Insanie (Jeden z důvodů návštěvy koncertu byla i otázka, jestli jedna z melodií v písni Jedeme peklo, byla inspirována melodií z písně Immigrant Song od Led Zeppelin. Prej "Tak se jich dojedem zeptat, máme to na půl cesty zhruba, nebo o den déle v Rock Caffe Praha". A protože Prahu nemá nikdo rád, volba padla na Liberec. Pro mě z Ústí do Liberce pohodová cesta autem. Pro nezvěstného kámoše cesta z Vraclavi koňským povozem, busem, vlakem, docela vopruz. Z domu vyrazil ve 14:30 a v Liberci byl v 19:58. Jak říkám, vopruz. Vzhledem k tomu, že jsme se dlouho neviděli a mohli na shledání popít, kámoš zajistil ubytování v Inter Hostelu Liberec, nedaleko od přehrady Starý Harcov (mohu doporučit, sice mají hajzly na chodbě, ale jen pro dva pokoje). Hostel je od klubu vzdálen cca 2,5km, takže příjemná procházka. Cestou jsme zastavili ve vietnamské restauraci MỘC, která je od klubu nedaleko. Příjemné prostředí, příjemná obsluha, vynikající jídlo (smažená rýže, volské oko, vietnamská klobása a Svijanské pívo.)


Vzhledem k pozdějšímu příjezdu jsme do tak akorát zaplněného Bunkru dorazili ke konci setu předkapely AFD (původně byla avizována Exorcizphobia). V rámci přípravy na koncert jsem si dvě písně poslechl na youtube, a nijak mě jejich elektronic rock´n´roll nenadchl. Velice mě ale překvapili, když jako poslední flák zahráli pecku od Turbo Negro - All My Friends Are Dead. Mám pozdezření, že se kapela inspirovala při výběru názvu právě touto písní. AFD - All Friend Dead.

V pauze jsme dali nějaké to pívo. Za barem byly pohledné a usměvavé dívky. Čepovaný Budvar  se také nechal pít. Celkově na mě klub působil velice pohodově.



Kolem desáté začalo to, proč jsme přijeli. Pro mě je Insania jedna z nejlepších CZ klubových kapel. Na velkých pódiích jim to tak nesluší. Zazněl průřez starší tvorbou a nová deska byla odprezentována (pokud se nepletu) čtyřmi songy. Pro mé nekritické ucho naprostá spokojenost a vše v pořádku. Dle pařby u pódia usuzuji, že i kámoš byl nad míru spokojen. 


Po odehrání setu Poly oznámil, že jsou ubytováni na Ještědu, tak tedy přidají dva kusy a musí frčet a upozornil, že na stánku mají mimo jiné i svou knihu Kacířův kancionál. Jasná koupě a hlavně důvod, jak se vetřít za účelem podepsání knihy do šatny a zjistit jak to tedy je s melodií z Jedeme peklo. Kluci byli jako vždy vstřícní a na své otázky jsem dostal uspokojující odpovědi. 



V klubu jsme poté ještě nějakou dobu pobyli. Cesta popůlnočním Libercem plná opileckých mouder byla inspirativní. Jen škoda, že z těch velkých pravd si moc nepamatuju. A jak to tak bývá, vše dobré musí jednou skončit. Ráno jsem odvezl nezvěstného kámoše na nádraží, aby se vydal na strastiplnou cestu zpět a sám jsem vyrazil směr  Ústí nad Labem. Musím se omluvit autorovi tohoto blogu za to, že jsem mu to zavařil u Richarda :-)"

Ano, autor tohoto blogu samozřejmě děkuje za Richardí zavaření (uplně normálně bylo Richardovi řečeno, že autor blogu prohlásil, že ROOT v Richardím podání s kapelou Hystos, je prostě špatný, jak se můžete dočíst tady a podívat zde.)