Vánoční nám nastal čas,
a děcka po roce otravují zas.
Nemá žádnou cenu se z toho vykrucovat,
rozsvícení vánočního stromu s nimi musím absolvovat.
Venku kosa jak v ruským filmu,
do parku pod strom si to s dětma šinu.
V parku už čeká zástup lidí,
z nich většina mi celkem vadí.
Dva stánky obležené dětmi AS ROMA,
Co přišly na čaj a štrůdl zdarma.
Někteří i pětkrát snad,
začalo mě to tam fakt srát.
Naštěstí se kámoš objevil,
a lahváče mi nadělil.
Líp mi hnedka bylo,
na to co se potom dělo.
Naběhla paní starostka s proslovem krátkým,
toť předvoj před programem hrůzostrašným.
Začalo se tak všeobecně nějak zlehka,
zpívat koledy začly předškolního věku dítka.
Jak falešně a blbě to na špatné aparatuře znělo,
brečet a vraždit zároveň se mi z toho chtělo.
Ovšem výkon dětí pětiletých,
slabým odvarem byl chvil příštích.
Do mikrofonu tam začal pět,
starý senilní snad před smrtí kmet.
Že by každou chvíli zdechnout měl,
tak strašně falešně on koledy pěl.
Já naštěstí opodál stál,
sledovat jsem toto nehodlal.
Ten chlap tak strašně halekal,
až se z toho nejeden přítomný polekal.
Chtělo se mi z toho blít,
a nohy na ramena vzít.
Snad dvacet minut se tam on trápil,
než vřískat polozapomenutý text koled skončil.
Sláva! Hurá! Nastal správný čas,
rozsvítit strom po roce zas.
Děti radostně jeden přes druhého křičí,
zmrzlí nasraní rodiče to mají v píči.
Hned jak se to rozsvítilo,
honem domů se vše rozcházelo.
Jen děti AS ROMA plný huby štrůdlu maj,
provádí teď nálety na zdarma teplý čaj.
Našel jsem si dítka svoje
k conejrychlejšímu odchodu se maje.
Kolem kontejneru s dobročinným oblečečním domů zpátky,
dospělí AS ROMA v něm pod stromeček „nakupují“ dárky.
Večer do hospody zapadnout
a co nejrychleji zapomenout.
Byla to síla na mou věru,
příští rok už na to seru!
Byla to síla na mou věru,
příští rok už na to seru!
Žádné komentáře:
Okomentovat